Stránka 1 z 1

Čínský pracovní sbor v Evropě

Napsal: 19/9/2018, 12:41
od Rase
Chinese-Labour-Corps-of-World-War-I.jpg

Chinese Labour Corps

Během války sloužilo na Západní frontě zhruba 140 000 čínských dělníků. Z toho zhruba 100 000 u britského Chinese Labour Corps a bezmála 40 000 ve francouzských službách. Než si povíme víc o Čínském pracovním sboru - Chinese Labour Corps (CLC), musíme si přiblížit samotnou historii této Asijské země. Čína byla od poloviny 19. století sice rozlehlou zemí, ale státní příjmy zůstávaly nízké, což znamenalo velké finanční problémy hlavně do budoucna. Všeobecně se rozšířila korupce a vládnoucí elita zůstala u tradičního způsobu řízení státu. Po opiových válkách, vnutily evropské státy říši nerovné smlouvy, v nichž zakotvily pro sebe výhodný svobodný obchod a otevření některých přístavů, které se dostaly pod jejich kontrolu. Celé období ve v podstatě naplněné četnými lidovými povstáními, zejména při povstání tchaj-pchingů (1850–1864) a povstání čínských muslimů (1855–1873) zahynuly miliony lidí. V povodňových oblastech Žluté řeky s vysokou hustotou obyvatelstva byli lidé velmi zbídačení a docházelo k banditismu, který se zde stal nejčastějším povoláním. Banditismus následně vyvolával odvetné boje mezi vesnicemi a vláda zde ztrácela kontrolu. V přístavních městech a centrech se objevil první průmysl a průmyslový proletariát. V letech 1850–1873 se počet obyvatel říše snížil z 410 na 350 milionů. V důsledku toho se elity pokusily zemi modernizovat, ale reformy byly zastaveny porážkou v první čínsko-japonské válce a definitivně zrušeny roku 1898 císařovnou Cch’-si (1835-1908). Aby to nebylo vše, na přelomu letopočtu propuklo v zemi Boxerské povstání, směřované proti vlivu cizinců v zemi. Nejdůležitější hnutí se jmenovalo I-che-tchuan neboli "Pěst ve jménu míru a spravedlnosti". Koncem června roku 1900 okupovali povstalci Peking a oblehli členy diplomatického sboru, jejich rodiny a ostatní v britském vyslanectví. Po téměř dvouměsíčním obležení, dosáhly jednotky ze Spojených států, Velké Británie, Francie, Rakousko-Uherska, Ruska, Německa a Japonska 14. srpna Pekingu a povstalce rozprášili. Čína se zavázala platit vítězům válečné reparace ve výši 450 milionů taelů stříbra, které se vinou vysokého úroku vyšplhalo na téměř milardu. Zhruba 25 pevností bylo zničeno. Mírová dohoda zároveň vedla k dalšímu posílení vlivu Západu v zemi a oslabení pozice vlády, což vedlo v roce 1911 k sinchajské revoluci a vyhlášení Čínské republiky. Jejím prvním prezidentem se stal Sunjatsen z tehdy jednotného hnutí Kuomintang, ale brzy byl bývalým generálem dynastie Čching Jüan Š'-kchajem donucen k odstoupení. Generál se sám stal prezidentem a později se dokonce pokusil obnovit císařství, čímž vyvolal velký odpor mezi veřejností. Po jeho přirozené smrti byla Čína politicky rozdělená a mezinárodně uznávaná vláda v Pekingu, prakticky neměla vliv na dění v zemi. Vojenští vůdci tak získávali ve svých oblastech prakticky neomezenou moc. V říjnu 1913 byl zvolen stálým prezidentem Jüan Š´-kchaj (1859-1916), původně generál armády severní Číny. V listopadu však došlo k rozpuštění Kuomintangu, v lednu 1914 pak k rozpuštění parlamentu a byla přijata nová, reakční ústava po níž byla prakticky veškerá moc soustředěna v rukou prezidenta.

Na počátku války v Evropě vyhlásila Čína neutralitu a již v roce 1914 obsadilo Japonsko německou kolonii na čínském poloostrově Šantung. V roce 1916 britský polní maršál Sir Douglas Haig žádal o urychlené získání 21 000 dělníků, kteří by zaplnili úbytek pracovních sil ve zbrojovkách a stavbě infrastruktury. Najímáni tedy byli dělníci ze všech koutů světa, krom Číny i Egypta, Indie a Jižní Afriky. Vzhledem k tomu, že Čína byla neutrálním státem, její státní příslušníci nebyli oprávněni k účasti v boji. Britská vláda tak v roce 1916 podepsala dohodu s čínskými zástupci na nábor dělníků pro službu ve Francii. Náborové centrum vedl od konce října 1916 bývalý železniční inženýr Thomas J. Bourne, který dříve v číně pracoval 28 let a byl tedy znalý tamních poměrů. Nutno podotknout, že tak jako Britové, rovněž Francouzi najmuli v Číně 50 000 dělní, dle smlouvy ze 14. května 1916, první kontingent dorazil do Marseille v červenci 1916. Vraťme se ale zpátky k britskému Čínskému pracovnímu sboru. Příslušníci Chinese Labour Corps pocházeli převážně z provincie Shandong, v menším rozsahu z provincií Liaoning, Jilin, Jiangsu, Hubei, Hunan, Anhui a Gansu. Desítky tisíc dobrovolníků se rozhodlo opustit chudé vesnice a nechali se zlákat nabídkou velkorysé mzdy. Každý dobrovolník obdržel poplatek za vycestování ve výši 20 juanů, po němž následovalo 10 juanů měsíčně, které měly být vyplaceny jeho rodině v Číně. První přepravní loď, která nesla 1 088 dělníků, vyrazila 18. ledna 1917 a cesta do Francie trvala tři měsíce. Tempo najímání dělníků se ještě zvýšilo 14. srpna 1917, po vstupu Číny do války na straně Dohodových mocností. Do konce roku 1917 bylo ve Francii a Belgii 54 000 čínských dělníků sloužících pro Britskou armádu. V březnu admiralita prohlásila, že již není schopna dodávat lodě pro dopravu dělníků a britská vláda tak byla nucena ukončit další nábor. Zajímavé je, že dva velitelé CLC, přesněji plukovník Bryan Charles Fairfax a plukovník RL Purdon, sloužili v Číně již během potlačování Boxerského povstání v roce 1900 - zkušenosti tedy měli. V době podepsání příměří čítal Chinese Labour Corps téměř 96 000 příslušníků, dalších 30 000 se nacházelo ve francouzských službách. Další stovky čínských studentů sloužili jako překladatelé. Ještě v květnu 1919 v britských službách pracovalo 80 000 čínských pracovníků a postupně byli přesouváni do vlasti od prosince 1918 do září 1920. Zhruba 5 až 7 tisíc mužů zůstalo ve Francii, kde vytvořili jádro pozdější čínské komunity v Paříži.

Pokud jde o pracovní náplň dělníků z Chinese Labour Corps, tak muži ve věku 20 až 35 let, byli určeni ke stavbě skladů munice, vykládání lodí, oprav silnic a železnic, hloubení zákopů a plnění pytlů s pískem. Někteří pracovali ve zbrojovkách nebo loděnicích, za jeden až tři franky denně. Zajímavé je, že na nátlak britských odborových svazů zakázala Londýnská vláda působení této levné pracovní síly na Britských ostrovech - všichni Číňané tak působili na kontinentu ve Francii. Někteří členové sboru však prováděli kvalifikovanou práci pro Tank Corps včetně nýtování pancířů tanků a opravy motorů. Po válce vykopávali a pohřbývali těla padlých vojáků a zasypávali zákopy. V březnu 1918 bylo rozhodnuto o udělení vyznamenání - Military Medal, dělnickému předáku první třídy jménem Liu Dien Chen, který udržel své muže v práci i pod dělostřeleckým ostřelováním. Bohužel se pak rozhodlo o tom, že nevojáci nemohou dostat vojenskou medaili a tak obdržel alespoň - Meritorious Service Medal. Do konce války ji získalo celkem pět čínských dělníků. Po válce poslala britská vláda vojenskou medaili všem členům CLC. Medaile byla stejná jako britská válečná medaile vydaná všem členům britských ozbrojených sil, leč nebyla vyražena ze stříbra ale pouze bronzu. Obecně je nutno zmínit, že čínští dělníci byli na svou službu a medaile velmi hrdí.
Život čínských dělníků v Evropě nebyl ale procházkou v růžové zahradě. Velice trpěli vlhkem, zimou a moc jim nepomáhala ani strava na kterou nebyli přivyklí. Nekdy se tak dělníci vzbouřili a při hledání jídla vyloupili místní restaurace. Prostí dělníci tak viděli, že ani život v Evropě není ideální a čínská vláda si dokonce na chování k dělníkům oficiálně stěžovala. Ve službě zemřelo zhruba 2 000 mužů, především v důsledku pandemie Španělské chřipky v závěru války. Část pak zahynula při plnění povinností nebo v přímém důsledku nepřátelské akce. Obecně se odhaduje, že při válečném úsilí zemřelo 10 000 a někteří čínští historikové zmiňují dokonce dvojnásobné číslo (!) Patnáct členů sboru bylo v průběhu války odsouzeno a popraveno, další čtyři zemřeli a devět bylo zraněno při potlačování nepokojů v prosinci 1917, britskými vojáky. Mrtví byli pohřbeni na přibližně 40 francouzských a belgických hřbitovech. Největší počet hrobů s čínskými znaky se nachází u Noyelles-sur-Mer na Sommě.
Po válce se čínská delegace účastnila mírové konference v Paříži, zahájené 18. ledna 1919. Zde byla Čína ve druhé kategorii tzv. "válčících mocností s omezenými zájmy", stejně jako Československo. Prioritou delegace bylo znovuzískání poloostrova Šantung, ten byl ale přiznán jako kořist Japonsku. Čínská delegace tak jako jediná ze zúčastněných delegací nepřipojila svůj podpis pod mírovou smlouvu ve Versailles. Když dorazily zprávy o průběhu pařížské konference do Pekingu, sešli se studentští aktivisté na Pekingské univerzitě a rozhodli se poslat do Paříže telegram žádající, aby čínská delegace rozhodnutí o Šantungu odmítla, a svolat masovou demonstraci. Prvního července 1921 byla založena Komunistická strana Číny a prvního sjezdu se zúčastnilo mnoho delegátů, včetně Mao Ce-tunga. V polovině listopadu 1921 se sešla konference ve Washingtonu a trvala až do 6. února 1922. Čína zde žádala záruku územní celistvosti a politické nezávislosti, zrušení koncesí a obecně omezení cizího vlivu v zemi. Řešení těchto požadavků bylo však odsunuto na neurčito s tím, že bylo rozhodnuto sestavit komise, které je posoudí. Konkrétní výsledky se však do roku 1925 neprojevily. Dál je to již ale jiný příběh.

Zdroj:
https://www.globalresearch.ca/forgotten ... ps/5498043
http://www.centenarynews.com/article/ce ... bour-corps
http://roadstothegreatwar-ww1.blogspot. ... ry-on.html
https://www.valka.cz/10926-Cina-od-boxe ... skou-valku
http://www.chinarhyming.com/2015/04/06/ ... cumentary/
https://en.wikipedia.org/wiki/Chinese_Labour_Corps

events_seminar_dendooven.jpg
Chinese-Labour-Corps.jpg
CLC-5.png

Re: Čínský pracovní sbor v Evropě

Napsal: 20/9/2018, 11:20
od Vlastimil Čech
Na jednom z obrázků je i Číňanka... je to náhoda, nebo byly najímány v Číně i ženy?

Re: Čínský pracovní sbor v Evropě

Napsal: 20/9/2018, 11:59
od Rase
Myslím že to je Číňan s omotanou hlavou šátkem. o ženách se nikde nikdo nezmiňuje, možná některé mohly putovat se svým mužem bez nároku na mzu, ale dost o tom pochybuju (ubírala by na lodi místo jinému dělníkovi).

Re: Čínský pracovní sbor v Evropě

Napsal: 20/9/2018, 12:56
od ringlett
Vlastimil Čech píše:Na jednom z obrázků je i Číňanka... je to náhoda, nebo byly najímány v Číně i ženy?
ta číňanka má knír ...
vypadá to na chlapa v zástěře.

Re: Čínský pracovní sbor v Evropě

Napsal: 6/10/2018, 15:16
od Rase
ČT24 píše:Na rozdíl od druhé světové války měla ta první výrazně eurocentrický charakter. Přívlastek světová jí dodaly jednak rozsáhlé boje v koloniích a nakonec i zapojení mimoevropských mocností. Zatímco však zapojení Spojených států do první světové války je považováno za rozhodující moment, který vedl k vítězství Dohody, o zapojení Číny do první světové války ví jen málokdo.

Čína vstoupila do první světové války čtyři měsíce po Spojených státech, 14. srpna 1917. Stejně jako ony tak učinila na straně Dohody, válku vyhlásila Německu a Rakousku-Uhersku. Zemi sousedící tehdy s koloniálním územím šlo především o udržení svého území po skončení války. Například o Šantungský poloostrov usilovaly státy z obou válečných stran. „V té době Německo okupovalo poloostrov Šan-tung. Elity v Číně se domnívaly, že by Čína měla vstoupit do války, protože jedině vítězství a nové rozdělení světa jí umožní toto území znovu získat,“ přiblížil Čchi Te-č', člen Historického spolku v Tchien-tinu a potomek prvoválečného čínského veterána.

V době, kdy Čína do války formálně vstoupila, však už několik tisíc Číňanů bylo na evropské západní frontě. Nebojovali, ale pracovali jako dělníci naverbovaní Brity a Francouzi na logistické práce. Západoevropské mocnosti tak chtěly uvolnit své muže pro boj. V tzv. čínských pracovních sborech se vystřídalo na 140 tisíc mužů, kteří hloubili zákopy, vyráběli zbraně a překládali munici. Francie a Velká Británie se na Čínu obrátily s nabídkou peněz, přihlásili se proto převážně chudí rolníci z východní Číny, ale také někteří čínští intelektuálové. Ti cítili, že účast na bojišti pomůže jejich zemi ke vstupu na světovou scénu. Do Evropy tak přicestoval i Čchiův předek, čínský učitel Sun Kan. „Byl překvapen, když viděl vyspělé a vynikající zbraně z Británie, Francie a Německa včetně letadel, kanónů, tanků a železnic. Jako zodpovědný intelektuál všechno popsal, aby to po návratu Číňanům ukázal,“ shrnul Čchi Te-č'. Jeho předek přivezl z Evropy nákresy letadel, popis výuky ve školách, ale i postřehy o emancipaci žen a dalších pro Číňany nezvyklých mravech.

K čínským dělnickým sborům ale nebyla válka o mnoho milejší než k evropským vojákům. První Číňané zahynuli již při cestě do Evropy, když jednu z lodí potopila německá ponorka. V Evropě potom přišlo o život několik tisíc Číňanů, různé zdroje uvádějí čísla dva tisíce, deset i dvacet tisíc. Příčinou přitom nebyl pouze boj, ale také nemoci, zejména epidemie španělské chřipky na konci války a po jejím skončení. Sun Kan ale válku přežil a vrátil se domů. Šířil poznatky z Evropy jako inspiraci pro rozvoj Číny. V Evropě se ale na roli čínských dělníků války brzy zapomnělo a Čína nakonec ani svým přímým vstupem do války nedosáhla uznání, po kterém toužila, a sporný Šantungský poloostrov tehdy přiřkly evropské mocnosti Japonsku.
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1021 ... e-uz-drive

kitchenstaff.jpg

Re: Čínský pracovní sbor v Evropě

Napsal: 31/12/2020, 10:42
od Rase
Číňané v Rusku a jejich pomoc bolševikům

Na počátku Ruské revoluce pracovalo na ruské frontě 15 000 čínských dělníků, které revoluce vehnala do bídy. Dobový tisk zmiňuje, že bloudili hladem v tlupách po Rusku. Bolševická vláda je prý nutila, proti jejich vůli aby jim sloužili. Vždy však prý projevovali přání vrátit se do Číny. Čínské vládě se podařilo do konce roku 1920 velký počet z nich dopravit domů a tou dobou v Rusku zbývalo méně než 3 000, jež návrat teprve čekal. Dne 22. prosince se v českém tisku objevila zpráva, že v Moskvě se vzbouřil čínský vojenský oddíl. Příčinnou povstání měla být krutost bolševických velitelů a časté pobíjení Číňanů od rozezleného dělnictva.
Z opačného pohledu ze zase zdá, že vliv čínských vojáků na úspěch revoluce v Rusku byl nemalý. Bolševici na ně pěli chválu především pro jejich odvahu a odolnost. Dle ruských historiků právě čínští vojáci patřili k nejvíce disciplinovaným na bojištích, odvážní, krutí, odolní a navíc se ničeho nebojí a bojují až do posledního dechu. Po boku bolševiků údajně sloužilo více než 40 000 čínských bojovníků. Nutno podotknout, že v roce 1917 tvořilo skoro 200 000 etnických Číňanů součást ruského obyvatelstva. Většina z nich se pracovně uplatnila v podřadnějších profesích (nádeníci, nekvalifikované práce) v průmyslu, zemědělství a na stavbách. Další Číňané pak byli na začátku války najati jako levná pracovní síla a přivezeni do Ruska. V chaotické době revoluce se mnoho Číňanů rozhodlo vstoupit do Rudé armády a to nejen z důvodu finančních, ale také že sympatizovali s myšlenkou revoluce. Nutno podotknout, že nemalou roli jistě hrála všudypřítomná bolševická propaganda. Oněch 40 000 čínských vojáků nikdy netvořilo jednotný celek, ale v počtu 2 až 3 tisíce mužů byli včleněni do větších jednotek po celém Rusku. Za nejsilnější a také současně nejspolehlivější jednotku v Rudé armádě v oblasti Uralu a Sibiře bychom mohli označit 225. čínský mezinárodní pluk pod velením Rena Fuchena. Po jeho smrti na konci listopadu 1918 byl posmrtně vyznamenán Řádem rudého praporu a sám Lenin osobně navštívil Fuchenovu truchlící rodinu. Zhruba 500 čínských kavaleristů sloužilo ve slavné 1. jízdní armádě, které velel Semjon Michajlovič Buďonnyj (1883-1973). Na Dálném východě působila i partyzánská jednotka komunisty San Di-wu, která úspěšně bojovala proti místním "bílým" kozákům, ale i Japoncům a Američanům, kteří zde stáli proti bolševikům. Velitel jednotky vynikal výjimečnou chrabrostí a v boji byl čtyřikrát zraněn. Po skončení občanské války se mnoho bojujících Číňanů přesunulo k ruské, respektive později sovětské policii, část zůstala v Rudé armádě a bezpečnostních složkách. Číňané se rovněž ženili s ruskými ženami a měli rodiny. Další část se pak vrátila do své čínské domoviny a stala se pozdější oporou komunistické strany, která vznikla v roce 1921.

https://www.rbth.com/history/333135-how ... bolsheviks
https://www.britannica.com/topic/Red-Army
https://www.facebook.com/DENNI.TISK.min ... 2792058756

Výszhhhtřižek.JPG
Výrerestřižek.JPG
Výswewewthghgtřižek.JPG