Moderní vojenské vzducholodě

Příspěvek od **skelet** » 26/8/2011, 12:32

ten můj propočet neber jako dogma.. je to jen odhad. Vycházel jsem z cestovní rychlosti C-5 a jeho nosnosti (já bral v potaz Abramsy), a pak nosnost P-971, a předpokládal jsem cestovní rychlost okolo 150km/h.
Je to silné vaření z vody

asija · Příspěvek od **asija** » 26/8/2011, 14:23

neberu to jako dogma ani to nespochybnuju - ale porad mi neni jasna uvaha? Jakoze se si pocital dobu odbaveni / nalozeni letadla vs. dobu nalozeni a pristani vzducholode? Nebo si pocital ze C-5 by muselo letet vicekrat... ?

jinak tech 500t se mi zda silne neduveryhodne.
Hidemburg pri delce 240m mel celkovy vztlak 250 tun pri hladine more, pricemz 215 tun spotrebovala jeho konstrucke a na uzitecnou zatez zbylo pouze 10tun !!!
uznavam ze moderni materialy a inzenyrske postupy resp. kompaktnejsi tvar dovili udelat aerostat mnohem lehci => konstrucke muze spotrebovat dejme tomu jen polovinu vztlaku helia. ALE i tak - vzducholod velikosti hidenburgu by dnes unesla jenom ~150 tun nakladu.
To chteji postavit vzducholod 3x vetsi nez hidenburg?

It held 7,062,000 cubic feet (200,000 m3) of gas in 16 bags or cells with a useful lift of approximately 250,000 kilograms (550,000 lb). This provided a margin above the 215,000 kilograms (470,000 lb) average gross weight of the ship with fuel, equipment, 10,000 kilograms (22,000 lb) of mail and cargo, about 90 passengers and crew and their luggage.

http://en.wikipedia.org/wiki/Hindenburg_class_airship

Příspěvek od **Zemakt** » 26/8/2011, 14:35

když porovnáme vodík a helium jak jsou na tom s hustotou, nejsem chemik?

Možná těch 500t je chápáno opravdu jako max. v malé výšce s využitím aerodynamického vztlaku. Ovšem opravdu je to víc než dost...Předpokládám, že tím mínili P-971 a ne pouze nějaký budoucí potencionál.

Už jsem to našel: Helium 0,1762
Vodík 0,088 95
Vzduch (suchý) 1,275 9

Příspěvek od **skelet** » 26/8/2011, 14:45

Tož pro mě je nosnost nosnost, nikoliv maximální vzletová hmotnost.
Takže pak musím při porovnání vycházet kolik C-5 může nahradit jedna vzducholoď

Příspěvek od **Zemakt** » 26/8/2011, 14:59

jo tak to chápu taky max. nosnost

asija · Příspěvek od **asija** » 26/8/2011, 15:02

tenhle navrh vzducholoe se mi libi - je drsne jednoduchy, ma maly odpor vzduchu a nizkou hmotnost konstrukce. Nevyhoda je ze zatez je nutne rozlozit na vice gondol

http://www.airship.com/lighter-than-air ... -airships/

.... jinak kdyby se nekomu chtelo v tom vice strourat
The Theory of Gas-filled Airships.
www.agaeroplast.com/articles/article2.pdf
... jsou tam nejake propocty rychlosti a nosnosti ruznych vzduchologi....
mimo jine je tam i nejaka kalkulace o vzduchologi co by unesla 500tun nakladu rychlosti 130km/h
viz. str. 19

jersey.se · Příspěvek od **jersey.se** » 26/8/2011, 15:09

Nevýhodou vzducholodí bude vždy jejich velká zranitelnost rozmary počasí. A čím větší taková vzducholoď bude, tím více bude zranitelná. Z vojenského hlediska je to hřebík do rakve. Další problém je řekl bych dostup (na 6000m s rozumnou zátěží zapomeňte!), z toho důvodu je jejich použití pro retranslaci také jaksi diskutabilní.

redy · Příspěvek od **redy** » 11/9/2011, 10:00

Projekt ruské dopravní vzducholodi Atlant:
http://rosaerosystems.com/atlant/
http://www.airshipstothearctic.com/docs ... _Verba.pdf

Alfik · Příspěvek od **Alfik** » 13/9/2011, 15:46

Dalším problémem je energie - Reynoldsovo číslo u takového objektu vychází tak katastrofálně že pokud se nebude chtít pohybovat jako proslulá stíhací vzducholoď Karel (a po tříhodinovém letu v silném protivětru směrem na Brusel...), bude potřebovat velmi silné a výkonné motory - a ty budou samozřejmě žravé. A palivo není zrovna lehké.
Hindenburg měl (jestli se nepletu - když tak mě prosím opravte) 4 motory o celk. výkonu 4800 ks a celou cestu z Evropy do Ameriky běžely na min. 80% výkonu.

Alfik · Příspěvek od **Alfik** » 13/9/2011, 15:53

O nevýhodách aerostatu jako takových ani nemluvím. Fajn, přistaneme v Afgánu, vyvážíme (nebo vyvážeme) loď, a pak z ní vyložíme min. několik tun matroše - co se asi stane??? Kapitána něčeho takového bych fakt dělat nechtěl.
Viděl jsem co udělá s teplovzd. balonem reziduální stoupání, na něž kapitán "pozapomněl". Taky bylo v nemálo filmech vidět co udělá hydrostat - od kesonu po ponorku - jak si s nimi tento jev pohrává a jak jsou proti němu v podstatě bezmocné (ponorky to řeší zrychlením dopředného pohybu a dovyvážením dynamicky - kormidly). A řešte to u stojícího stroje při nakládce/vykládce...

Příspěvek od **skelet** » 13/9/2011, 17:09

Zas na druhou stranu vzducholodě nalétaly sta tisíce kilometrů s deseti tisící cestujícími přes celou zeměkouli, a to v leteckém pravěku.. blimpy létají s úspěchem dodnes. Takže bych si počkal na reálné výsledky moderních vzducholodí, než je začneme odsuzovat

takaru · Příspěvek od **takaru** » 13/9/2011, 22:40

cit.: Hindenburg měl (jestli se nepletu - když tak mě prosím opravte) 4 motory o celk. výkonu 4800 ks a celou cestu z Evropy do Ameriky běžely na min. 80% výkonu.

re 1 : jestli to také není tím, že existuje v atmosféře něco jako převládající proudění,
re 2 : že tehdejší meteoslužba založená na telegrafických informacích přeplouvajících lodí a od pár specielních plavidel bez výstupů neumožňovaly optimalizovat trasu
cit.: Hidemburg pri delce 240m mel celkovy vztlak 250 tun pri hladine more, pricemz 215 tun spotrebovala jeho konstrucke a na uzitecnou zatez zbylo pouze 10tun !!!

re 3 : dočetl a dopřeložil sis to : 10t plus 90 pasažérů, posádka a zavazadla, včetně potřeb pro zajištění chodu kuchyně, toalet, hygieny atd (dohledej si, kolik váží dnešní standardní výpočtový letecký pasažér dnes).

Navíc 1 : jsem šťoura = Hindenburg (Paul von Hindeburg poslední německý říšský prezident před Hitlerem, který byl už jen říšský kancléř).
Navíc 2 : myslím, že Re nehraje velkou roli u takového typu zařízení pro nákladní dopravu. Kolik je asi Re rotoru Mi 26T, ale zato unese 20t, nebo o kolik a kam se posune polára An2, když zatáhneme podvozek, pak odstraníme vzpěry a jako bonus i interferující horní křídlo se slotem.
Jejda o tom posledním by se tady krásně diskutovalo

ČauP

asija · Příspěvek od **asija** » 13/9/2011, 23:04

jo docetl, ale spatne jsem to pochopil (ze se ta kuchyn a pasazeri pocita do tech 10t nakladu ... a je fakt ze mi tam nejak nesedelo tech 25t co chybi do souctu

)

jinak s tem Re jsem to nejak nepobral - se myslel ze cim vetsi Re tim lepsi (protoze vymizi viskozni odpor a zustane jen setrvacny), ze proto se stavi tankery a dalkove letadla co nejvetsi.

S tim palivem bych to neresil, nikdo s tim nechce litat prez ocean.

Příspěvek od **skelet** » 13/9/2011, 23:18

Myslíš, že se vzducholodí u které se počítá s nosností okolo 500tun nebo sloužící jako náhrada za satelity se nepočítá s přelety přes oceán?

jersey.se · Příspěvek od **jersey.se** » 13/9/2011, 23:38

Tak pokud jsem počítal správně, vychází mi odpor Hindenburgu při 100 km/h u hladiny moře cca. 35 kN, tedy asi 3500 kg tahu. Myslím že současné pohonné jednotky jsou schopny si s tím poradit s celkem slušnou ekonomií provozu (pro danou velikost stroje), takže dolet bude dnes slušný, stejně jako užitečné zatížení díky mnohem lehčí konstrukci. Problémy budou jinde (už dříve popsány).

Edit: Ovšem je docela dobře vidět že ekonomie provozu rozhodně nebude taková, jakou si ji někteří zastánci vzducholodí představují. Okamžitá spotřeba vzducholodi nebude nijak vysoká v porovnání s letadlem, ale je třeba počítat s tím, že bude i 7x pomalejší než takové letadlo, tedy za dobu své cesty na určitou vzdálenost spálí paliva také šest půlek...

Alfik · Příspěvek od **Alfik** » 14/9/2011, 10:04

Takaru: To převládající proudění - no to je ta narážka s proslulou "stíhací vzducholodí Karel". Je třeba si doplnit vzdělání o Cimrmana

Jersey.se: Právě to co píšeš - spotřebuje málo za hodinu, ale je pooomaaalááá a tím celková spotřeba naroste.
Skelete: Nalétaly. Převezly. A nelítají a nepřevážejí. Nevěř tomu že příčinou je jedna katastrofa, byť krásně natočená emerickejma novinářema. Příčinou je že každá letecká společnost má účetního.
Blimpy které v souč. době létají jsou takřka výhradně reklamní, pro vyhlídkové lety anebo nadšenecké. A všichni tihle si to rádi zaplatí.
Jak jsem již napsal, od WWII bylo podobných projektů 3pr a 7pi. Pročež jsemť scepticus. Což se nevylučuje s: Uvidíme.

Příspěvek od **skelet** » 1/10/2011, 20:10

Tohle jsem přelétl - Alfiku zapomínáš na cenu letenek ve vzducholodi, to nebyla všeobecná doprava, ale jedna z nejluxusnějších.

Ale k věcem patřící na palba.cz. ATM 9/2011
.. o čemž svědčí výsledky zkoušek v USA a Velké Británii. Při nich byly trupy vzducholodí vystaveny střelbě z různých zbraní až do ráže 20mm a dokonce i zásahům protiletadlových řízených střel. V první řadě se ukázalo, že ani několik zásahů z palných zbraní nemůže vzducholoď vážně poškodit. Nosný plyn totiž není v komorách pod velkým tlakem, a tak nehrozí prudká dekomprese. Ve vzducholodích ho navíc bude tolik, že ani kdyby PLŘS proletěla naskrz, bude trvat dlouhé hodiny než ho z poškozeného trupu unikne tolik, aby loď přestala být schopná letu... Při jednom z testů byla údajně odpálena bojová část PLŘS přímo v trupu a k překvapení všech ani tehdy nedošlo ke zničení vzducholodě. Plášť trupu byl sice perforován střepinami, ale díky své pružnosti a teké tomu, že uvnitř neobsahuje žádnou pevnou konstrukci, absorboval explozi bez vážnějších škod.

jersey.se · Příspěvek od **jersey.se** » 1/10/2011, 22:16

No jo, jenže bylo použito munice určené proti letounům těžších než vzduch. Lze si ovšem představit, že pokud by byly ve větším nasazovány vzducholodi, které by bylo potřeba ničit, velmi záhy by došlo na protiopatření. Dovedu si představit něco na způsob kartáčových střel, případně spojených rotujících šrapnelů, obdobu toho co se kdysi používalo na moři k ničení lanoví. Přeražení výztuh a otevření balonetů jako otevírákem na konzervy v horní části a vzducholoď jde dolu i bez velkolepých pyrotechnických efektů.

Příspěvek od **skelet** » 1/10/2011, 22:46

tak takhle můžu argumentovat prakticky na všechno

hydrostar · Příspěvek od **hydrostar** » 1/10/2011, 23:10

Pokud vím, tak tady na palbě je článek o specializovaném letounu určeném k ničení špionážních balonů. Je tam mimojiné zmíněna munice, která měla vysloveně trhat potah v metrech čtverečních. Ale zaboha to teď nemožu najít.