Startování leteckého motoru DB 601
V dnešním příspěvku se podívejme na startovaní leteckého motoru DB 601, verze A, B, pomocí elektrického startéru Bosch Al/SGC. Příspěvek rozdělme do dvou částí. V první se budeme věnovat popisu samotného startéru. Ve druhé části se podíváme na postup při samotné realizaci startu tohoto motoru.
Elektrický startér firmy Bosch, typ Al/SGC, je setrvačníkový startér s primárně elektrickým pohonem. Startér ovšem umožňuje i ruční start pomocí páky. Na následujícím obrázku je řez tímto startérem, pomocí kterého provedeme jeho popis.
Obr. č. 1 – startér Bosch Al/SGC
Samotný startér můžeme rozdělit do dvou částí. Pravá strana, po setrvačníkové kolo, je tvořena elektromotorem, nad kterým je magnet. Zcela vpravo je přívod proudu. Levá polovina je tvořena převody a zcela vlevo je koncovka pro nasazení na klikový hřídel motoru.
Konstrukce startéru je vhodná pro řadové a V-motory, také proto byl tento typ použit u motoru DB 601 A, B. Rotor elektromotoru je spojen s kolem setrvačníku startéru, který se díky rotaci elektromotoru roztočí asi na 14 000 ot./min. Tyto vysoké otáčky je nutno redukovat převodovkou. Na konci hřídele setrvačníku je pastorek, který je v záběru s kolem předlohového hřídele. Na konci tohoto hřídele je druhé předlohové kolo, které je v záběru s velkým kolem s vnitřním ozubením. Toto kolo je spojeno s centrálním kolem planetového převodu. Ten má pevné korunové kolo, satelity se tedy musí odvalovat po vnitřním ozubení tohoto kola, v záběru s centrálním kolem – tedy převod tzv. „do pomala“. Kroutící moment je odváděn z unášeče satelitů, který tvoří buben spojky. Pod pláštěm tohoto bubnu je lamelová třecí spojka, přes kterou je moment přenášen na matici šroubové zásuvky ve středu bubnu. Na přední části tohoto šroubu, který má velké stoupání, je speciální unášecí ozubec. Tento je schopen přenášet kroutící moment pouze v jednom smyslu rotace. Při rotaci bubnu rotuje i tento ozubec, který ovšem dosud není v záběru s obdobným ozubcem, umístěným na konci klikového hřídele motoru. Poté, co setrvačník spouštěče dosáhne dostatečných otáček, zasune se (pomocí páky) zapínací táhlo. V tomto okamžiku dojde ke spojení ozubců na konci startéru a klikového hřídele motoru a dojde k jejich záběru. V okamžiku nárazu ozubců dojde k zašroubování šroubové zásuvky směrem ze startéru a tímto dojde k pevnému spojení ozubců se spojkou a bubnem. V okamžiku, kdy otáčky startovaného motoru přesáhnou otáčky ozubce startéru, dojde k vysunutí šroubové zásuvky spouštěče a odpojení ozubce startéru ze záběru s bubnem. Třecí spojka v tomto okamžiku také slouží k redukci rázů od motoru.
K aktivaci startéru slouží spojovací páka, kterou je možno ovládat ručně pomocí táhla, nebo elektromagnetem.
Ve spodní části řezu startéru je druhá vstupní hřídel. Tato slouží pro nasazení ruční páky. Pomocí této páky je rovněž možno nastartovat motor. Na konci hřídele ručního pohonu je ozubené kolo, které je v záběru s kolem na hřídeli startéru. Toto kolo roztáčí buben spojky, přes který (opačným postupem jako výše) roztáčí setrvačník startéru. Celkový převod při použití ruční páky je asi 1:160. K úspěšnému ručnímu startu pomocí tohoto startéru bylo třeba dosáhnout na klice asi 80-90 ot./min. Další postup do roztočení setrvačníku pomocí ruční kliky, je shodný, jako u elektrického startu.
Startér byl umístěn na konci klikového hřídele motoru, vedle kompresoru. Na dalším obrázku je jeho uložení a místo, odkud byl motor startován.
Obr. č. 2 – řez motorem DB 601 s vyznačením umístění startéru
Zde si povšimněte detailu ozubce na klikovém hřídeli.
Obr. č. 3 – detail umístění startéru a ozubce na motoru DB 601
Nyní se podívejme na „proceduru“ startování leteckého motoru DB 601, verze A, B, pomocí tohoto startéru.
Věřím tomu, že na zdejším fóru je dostatek čtenářů, kteří již tento motor startovali (většinou asi virtuálně v některém simulátoru, ale třeba někdo i ve skutečnosti). Já tyto simulátory nehraji, proto popíši postup dle pokynů, která je možno nalézt v manuálu k tomuto motoru. Pokyny pro start tohoto motoru byly rozděleny do 9-ti relativně samostatných kroků.
a) Zapnutí protipožárního kohoutu, zapnutí páky pumpy na „P1+2“.
b) Pomocí ruční pumpy přívodu paliva plnit až se zobrazí na tlakoměru paliva.
c) Nastavení plynové páky asi na 1/3.
d) Po příkazu volno nastavit páku zapalování na „M1+2“.
e) Stisknout páku startéru asi na 10 sekund, nejvýše na 20 sekund. Těchto 20 sekund bylo povoleno při nízkých teplotách a studených motorech. Páku startéru vytáhnout a ihned znovu pustit, jakmile motor naskočí. Při studeném motoru současně vstříknout 2 až 3 krát benzín do sacího potrubí. V případě neúspěšného startu je třeba nechat startér dojít zcela do klidu, potom teprve znovu startovat. Vícenásobné spínání krátce za sebou je z důvodu zabránění poškození motoru startéru zakázáno.
f) Nechytá-li motor, plynovou páku nastavit téměř na plný plyn a ponechat, dále pomocí ruční páky ještě několikrát vstříknout benzín do sacího potrubí. Dále postupovat znovu od bodu e).
g) Páku pro seřízení zapalování (zážehu) nastavit na později a držet.
h) Při nízkých teplotách je při vypnutém zapalování protáčení vrtule rukou potřebné, je nutná velká opatrnost. Protáčení vrtule u teplého motoru je krajně nebezpečné a bezpodmínečně zakázané.
i) Při teplotách pod – 10 st. C smí být páka startéru stisknutá nejvýše 10 sekund. Potom je při vypnutém zapalování připojen. Teprve po trojnásobném pokusu o nastartování se po čtvrté smí startovací páka nastavit na plnou zátěž a zapnout zapalování, nyní motor naskočí.
Odlišnosti při startu pomocí ruční páky:
Bod a) až c) byl shodný.
d) Sběrač kartáčů zapnout. Nasadit ruční páku na startér. Zapojení páky musí být v klidu. Startér musí být odpojený od klikové hřídele. Ruční pákou pomalu točit a stejnoměrně (ne trhaně) protáčet nejméně 30 sekund, než setrvačník dosáhne plné rychlosti. Poté ruční páku sejmout.
Bod e) odpovídá bodu d) a další postup body f) až h) je stejný, jako u elektrického startu.
i) Uhlíkové kartáče pomocí páky znovu vytáhnout, až se startér dostane do klidu.
Bod k) je shodný s bodem i) u elektrického startu.
Při teplotách pod – 15 st. C bylo nutno aplikovat odlišné postupy. Ke startování leteckých motorů při velmi nízkých teplotách vydalo technické oddělení Luftwaffe příručku s názvem „Das Anlassen von Flugmotoren im Winter“. V této jsou popsány a doporučeny konkrétní postupy startování leteckých motorů při hlubokých mrazech. K těmto specifickým případům se eventuelně můžeme vrátit někdy jindy.
Obdobný postup startování tohoto motoru je možno nalézt taká v příručce s názvem „Betriebs- und Rüstanleitung Me 109 mit Motor DB 601“, vydaný přímo firmou Messerschmitt A.G. Postup zde uvedený je až na drobnosti shodný. Je zde upřesněno, že prostřednictvím palivového čerpadla (Kraftstoffpumpe) je třeba dosáhnout tlaku minimálně 0,5 atü (ata). Protáčení vrtule je přímo zakázáno, bezpodmínečně.
Vzhledem k tomu, že postup u manuálu k motoru je podrobnější, ponechal jsem tento.
Vzhledem k tomu, že jsem nikde nenašel podrobnosti o tom, kde byl umístěn výše zmiňovaný protipožární kohout (ventil) (Brandhahn), případně k čemu přesně sloužil, chtěl bych požádat znalce Me 109, zda by mi v tomto bodě neporadili.
Děkuji za pozornost.
Použité zdroje:
1) Der Flugmotor – Bauteile und Baumuster, Hans Katz, Berlin, 1943
2) Originální manuál motoru DB 601 A, B, Stuttgart, 1940
3) Betriebs- und Rüstanleitung Me 109 mit Motor DB 601, Messerschmitt A.G., rok neuveden
4) http://www.flightglobal.com
