Speciální vozidla 2. světové války

[TonyHazard]

Speciální vozidla
(Článek byl aktualizován, přidány další americké stroje. Rozhodl jsem se článek nerozdělovat na britskou a americkou techniku)

Spojenecká speciální vozidla 2. světové války


Pobřežní vyprošťovací tank BARV

Úvod
Dnešní armády a jejich ženijní jednotky disponují speciální technikou, která nikoho neudivuje svým tvarem či vybavením, ale v průběhu druhé světové války šlo o zvláštní či revoluční konstrukce. Ty by patrně vznikly později nebo vůbec, nebýt velké podpory britského premiéra. Velká část těchto strojů vznikla s potřebou zajistit úspěšné vylodění na evropský kontinent. Jako neúspěšný pokus neboli test byla brána operace „Jubilee“, když 19. srpna 1942 provedly kanadsko-britské jednotky obojživelný útok na francouzský přístav Dieppe. Po tomto krutě zaplaceném ponaučení bylo jasné, že ženijní jednotky nutně potřebují vozidla na konstrukci tanků, které by je nejen převážela a chránila, ale i podpořila palbou. Britské velení rozhodlo vytvořit v roce 1943 speciální jednotku, která by měla tyto vozidla. Byla vybrána 79.obrněná divize, která do té doby byla standardní obrněnou formací. Jako velitel byl povolán generálmajor Persy Hobart, který se zaručil, že nejen zajistí speciální vozidla, ale i vycvičí potřebné posádky. Se 79. obrněnou divizí také spolupracovali Královští dělostřelci a Královští ženisté, divize nebyla nasazována samostatně jako celek, ale její části byly přidělovány k určitým armádním celkům, podle potřeby. Lze polemizovat o označení ženijních vozidel v souhrnu uvedených jako Hobartovi „legrácky". Jde o překlad slova „Funnies", je možné, že tak byly tyto vozidla mezi vojáky neoficiálně označovány, ve slovníku sice figuruje slovo „legrační, ale také „zvláštní, nezvyklé”.

Ženijní tank Churchill AVRE

Pod speciální stroje patří ženijní Churchill AVRE, mechanické tlakové odminovače, cepové odminovače, mostní tanky ARK, pokladače hatí a rohoží, vyprošťovací ARV, BARV a další, například osvětlovací tank CDL či plamenometný tank Crocodille. Speciální stroje vznikaly převážně na konstrukci vozidel Churchill, Sherman a také Cromwell, Valentine, Matilda a Grant. Jelikož jde o stroje s podobnou nebo zcela shodnou konstrukcí, bude zde uveden jen některý jejich zástupce. Větší část jmenovaných vozidel spadá pod neoficiální označení Hobarts ,,Funnies'', neboli Hobartovy „legrácky či hračičky“. Zde uvedená speciální vozidla, snad mimo osvětlovacího tanku (CDL), byla s úspěchem nasazena. Jejich masové bojové využití při vylodění na evropský kontinent v červnu 1944 v oblasti Normandie se výrazně podepsalo na přijatelných ztrátách. Byl vysloven názor, že za vysokými ztrátami amerických jednotek na pláži Omaha byla právě absence či nízké počty této techniky. Posádky těchto speciálů si úspěšně poradily se zátarasy, bunkry, minovými poli a dalšími překážkami a úkoly. Německé obránce mimo odminovací a vyprošťovací vozidla zaskočily předně plovoucí tanky Sherman DD, jelikož to byla technika, kterou se neúspěšně snažili vyvinout.

Část první : Ženijní vozidla

Ženijní vozidlo Churchill AVRE ( Velká Británie, USA )
Ženijní stroj Churchill AVRE v překladu značí útočné vozidlo britských ženistů ( Armoured Vehicle Royal Engineers), stroje používala jak 79. obrněná divize nebo samostatné britské ženijní brigády. K vytvoření vozidel byly použity tanky Churchill verzí Mk III a IV, na korby tanků se upevňovaly zvláštní soupravy, které dodaly specializované firmy nebo dílny REME (britští vojenští elektrikáři a mechanici - Royal Electric and Mechanical Engineers). Soupravy byly vlastně vidlice a prvky, kterými se uchycovaly různé pomůcky a ženijní výstroj. Na zadní části nástavby byl nainstalován hák sloužící k připojení speciálních saní AVRE, určených na převoz dalšího ženijního materiálu, například paliva či munice. Silné pancéřování tanku zajišťovalo dobrou ochranu posádky a velký prostor byl využíván pro převoz speciální výbavy. Při vylodění v pobřežních vodách nebo při překonání mělkých toků se na tank montovala souprava na hluboké brodění umožňující přístup vzduchu. Stroj měl na přední části korby také možnost připojení odminovacího pluhu Bullshorn (býčí roh) a jak bylo uvedeno připojení saňového přívěsu Porpoise (delfín).
Jak bylo plánováno a zamýšleno, ženijní tanky AVRE byly ve větším množství nasazeny začátkem června při vylodění v Normandii a také se plně uplatnily. Od toho času se staly součástí výzbroje ženistů britské armády. Ženijní tanky Churchill AVRE sloužily v jednotkách armády převážně do roku 1955, kdy byly postupně nahrazovány novějšími typy vozidel. V průběhu druhé světové války ženijní speciál AVRE se projevil jako velmi potřebný a užitečný a doložil nezbytnost vyzbrojit velké tankové jednotky ženijními vozidly. Tanky AVRE svojí výzbrojí minometem Petard (jiné zdroje uvádí označení hmoždíř) ničily opevněné body, dále vyrovnávaly nevhodný terén, kladením hatí, klád, rohoží a pokládku mostu. Byly používány také na pokládání demoličních náloží a dovoz nejen ženijního materiálu do předních linií. Tank měl ve výbavě také výkonný naviják a možnost instalace jeřábového zvedáku. Část tanků AVRE měla místo tankové věže jen atrapu, což se odrazilo na vyšší nosnosti.
Samozřejmostí byla modernizace tanků Churchill AVRE, po ukončení druhé světové války nahradil minomet ráže 290 mm( hmoždíř) Petard nově vyvinuté demoliční dělo ráže 165 mm. Dělo používalo střelu o hmotnosti 27 kg naplněnou plastickou trhavinou, používanou na nejtěžší opevnění. Nabíjení bylo jednodušší a palba byla přesnější než s Petardem. Začátkem 50. let dostalo novou výzbroj 13 tanků Churchill AVRE, ve službě modernizované tanky vydržely až do roku 1962, kdy je zastoupily modernější tanky Centurion AVRE, vyzbrojené shodným demoličním dělem.
Novější verze tanku Churchill AVRE odlišovala atrapa kanonové hlavně instalovaná v pevné věži. Na čelo a záď korby bylo možné uchytit jeřábové rameno, přičemž zadní zvedák měl vyšší nosnost. V čele vozidla se nacházel mohutný naviják, používaný v součinnosti s jeřábem. Vzadu byla instalována opěrná ostruha, stabilizující vozidlo při nasazení navijáku. Jeden ze zdrojů uvádí výzbroj ženijního tanku, hmoždíř ráže 304,8 mm, a dva kulomety, jeden ráže 7,92 mm a druhý ráže 7,69 mm.

Technická data tanku Churchill AVRE Mk I :
> posádka : 6 mužů
> hmotnost : 38 t
> výzbroj : minomet ráže 290 mm, a dva kulomety
> pohon : kapalinou chlazený zážehový 12-ti válcový motor Bedford s výkonem 261 kW (350 HP)
> rozměry : délka 7670 mm, šířka 3250 mm, výška 2790 m
> rychlost : silnice 25 km/h
> dojezd : silnice 193 km
> překážky : brodivost 1,00 m, svislá stěna 0,76 m, příkop 3,00 m.



Americké jednotky používaly ženijní tanky na konstrukci středního tanku M4 Sherman, nejvhodnější byla verze M4A3. Ženijní vozidla měla mnoho využití, vytváření nových cest, průchodů v mimových polích, dále vytváření okopů pro tanky, likvidace zákopů, zasypání jam a ničení protitankových překážek, mostů či zdí. K jeho výbavě proto patřila dozerová radlice a prostředky pro ničení. Při přestavbě z tanku zmizela základní výzbroj (kanon) a držáky střeliva. Na korbu přibyly úchyty pro rám raketometu T 64 s dvacítkou raketových střel T 37. Střela s ráží 183 mm má hmotnost 27,5 kg. Raketomet byl používán k ničení velmi pevných objektů (bunkry), protitankových zátarasů a průchodů v minových polích, u minových polí bylo nutno dodržet hustotu palby, nejlépe ze vzdálenosti 75 m. Palbu ovládala posádka zevnitř vozidla, mohla vypouštět jednotlivě či salvou. Raketomet mohl být z vozidla odstraněn za 20 sekund, měl tvar obdélníkového boxu a vyroben z ocelových plátů. Ty mohly být prostřeleny velkorážným kulometem a tím iniciovat střely k výbuchu, který by pravděpodobně zabil posádku. V korbě vozidla byly vytvořeny dvířka (jedny na každé straně) pro výstup posádky, ženistů k plnění úkolů. Posádku tvořilo 6 mužů, tedy řidič, jeho pomocník a 4 ženisté. Ve vozidle bylo převáženo 450 kg trhavin, dalších (asi) 1000 kg pak na speciálním jednoosém pancéřovém přívěsu.
(Sherman AVRE, toto označení jsem nikde nenašel, proto jsem ho ani nepoužil, stroj s radlicí a raketometem na foto také ne, popis vozidla jsem našel v jednom ze zdrojů. Fota tanků s raketometem a zvlášť s radlicí, jako dozerové tanky k mání jsou.)

Demoliční minomet ráže 290 mm Petard

Pomůcky (rámy) a munice (nálože) k tanku Churchill AVRE
Téměř všechny demoliční nálože používané britskými ženisty se upevňovaly na vozidlo Churchill AVRE, neboť to byla jedna z hlavních úloh. Nálože byly dovezeny k cíly a tam následně z bezpečné vzdálenosti odpáleny. Cílem se stávaly protitankové zátarasy či vodní překážky, bloky domů, bunkry nebo jiné obranné stavby. Podle typu cíle posádka určila použití různé nálože, ta pak měly různé tvary a počet. K pokládce byl používán převážně ocelový rám na kterém byly nálože uchyceny. Náložím byl společný zvláštní tvar a ještě zvláštnější označení.
Torpéda „Bangalore“ : Tyto nálože se skutečně svým tvarem podobaly torpédům. Byly to delší nálože ve tvaru trubky (roury), sloužící hlavně k likvidaci minových polí a pěchotních zátarasů, byly samozřejmě používány i k jiných likvidačním účelům. Torpédové nálože Bangalore se uchycovaly na ocelový rám připevněný na čele korby tanku.
Nálože Snake : Tyto nálože, podobné předchozím, se používaly na likvidaci minových polí, měly délku 6,10 m. Po spojení zajistily průchod do délky až 366 metrů.
Speciálně pro ničení min sloužily podobné nálože Snake o délce 6,1 m, kterých bylo možno propojit až 60, čímž se vytvořil průchod o délce až 366 m.
Rám „Jones Onion“ : Pro jednodušší rozmístění náloží byl vyvinut rám pojmenovaný „Jones Onion“, prvně nasazený v roce 1942. Rám s náložemi držely dvě ramena přichycená na bocích tanku AVRE, po dopravení náloží v určenému cíly posádka uvolnila rám postavením ramen a vzdálila se do bezpečí. Rám zajišťovaly dvě opěry, tak aby padal vždy směrem k cíli. Od rámu se k tanku táhl elektrický kabel, kterým ženista odpálil nálože.
Rám „Carrot“ (mrkev) : Toto upevňovací zařízení vyvinuté v roce 1942 bylo konstrukčně jednodušší než rám „Jones Onion“. Bylo to jen zpevněné ocelové jednoduché rameno, vyčnívající před samotný tank, na které se připevňovala nálož. Tank přijel k objektu a nálož byla následně odpálena. Podle odolnosti a typu cíle se vybírala hmotnost nálože, v rozpětí od 5,44 kg (12 liber) do 11,34 kg (25 liber). Nálož v hmotnosti 12-ti liber měla pojmenování „Light Carrot“, 25-ti liberní nálož pak „Hardest Carrot“. Nálože skupiny Carrot byly dlouho testovány, armáda je nepřijala a k bojovému nasazení nedošlo.
Rám ,,Goat'' (kozel) : Na rozdíl od rámu „Carrot“, zařízení „Goat“ bylo bojově využíváno. Teoreticky se značí jako další vývoj rámového zařízení „Jones Onion“. Základní rám se šířkou 3200 mm a délkou 1980 mm silně překonával svého předchůdce. Na rámové zařízení se tak mohlo navěsit až neuvěřitelných 816 kg výbušniny. I jmenovaný „kozel“ byl tankem AVRE převezen k cíli pomocí bočních ramen, rám se uložil k stěně bunkru a automaticky se zajistil v kolmé poloze. Po vzdálení vozidla, podle možnosti byly nálože odpáleny elektricky nebo zápalnicí.
Rám ,,Elevatable Goat'' (vysokozdvižný kozel) : Podobnou variantou bylo zařízení na likvidaci vyšších překážek, například protitankových stěn. Ženijní tank AVRE měl rám uchycený na čele korby jako mostní tank ARK mostní konstrukci.
Spojené nálože „United charges“ : Speciální rámová konstrukce, na které byly uchyceny nálože. Po přijetí tanku AVRE ke stěně, posádka položila rám na její vrchol a tahem za ovladač uvolnila nálože, Ty odpadávaly po obou stranách stěny, po vzdálení vozidla byla stěna odpálena.
Demoliční minomet : Instalace demoličního minometu si vyžádala řadu změn. Ta nejdůležitější je samozřejmě demontáž stávajícího tankového kanonu a na jeho místo pak přišel minomet (jiné zdroje uvádí moždíř). Dále byl kompletně vyměněn také vnitřek vozidla, musely se vytvořit prostory na uložení všemožného ženijního materiálu, různých náloží, ženijního nářadí a pomůcek. Věž tanku zůstala bez výraznějších změn, místo tankového kanonu zde kraloval demoliční minomet Petard ráže 290 mm. Aby byla posádka chráněna před nepřátelskou palbou, nabíjení minometu probíhalo zevnitř, minomet používal demoliční nálože ráže 290 mm, s tvarem podobným velké plechovce, odtud jejich neoficiální označení „létající popelnice“. Tyto nálože měly hmotnost 18 kg a maximální dostřel činil 73 metrů, byly využívány na likvidaci pevných objektů, jakými byly bunkry, pevnosti a opevněné budovy. Minomet Petard se svým konstruktérům povedl, jeho demoliční nálože pomohly v letech 1944 až 1945 spojeneckým armádám projít od pobřežních pevností Normandie až do nitra Německa přes Siegfriedovu linii. Tyto železobetonové objekty chráněné mnoha minovými poli a zátarasy nepotkaly nejen německé, ani ruské jednotky při jejich postupu. Tak se tato zvláštní vozidla, vyvinuté prakticky pro jednu důležitou operaci, jakou bylo vylodění v Normandii, stala předchůdci současných ženijních speciálů, bez kterých se téměř žádná současná armáda neobejde.

pokračování ve 2. části

[TonyHazard]

Speciální vozidla - pokračování - 2. část

Část druhá : Mechanické tlakové odminovače


Americké odminovací válce T1E3

Kotoučové a válcové odminovače ( Velká Británie, USA , Kanada)
Odminovací válec na likvidaci pozemních min byl prvním řešením, umožňující jejich průjezd pro tankovou techniku. Teorie se však odlišovala od praxe, iniciovat dostatečný počet min pouhým tlakem na půdu hmotností odminovacího válce bylo náročné. Bylo sestrojeno několik variant tak těžkých válců, že k jejich tlačení nestačil jeden tank, ale musely pracovat ve dvojici, někdy i více. Nakonec se válce doplňovaly i vyorávacími pluhy. Teoretické nasazení odminovacích válců se zdálo jednoduché, kotoučové odminovače měly být jednoduchým řešením, vznikaly spojením těžkých ocelových kotoučů, připojením na čelo tanku. Praxe však přinášela problém, který byl v jejich velikosti a hmotnosti. I na rovném a pevnějším terénu se s nimi těžko manévrovalo, jeden tank byl při potížích doplněn o další, který navyšoval tlačnou sílu.
Britská armáda začala pravděpodobně s prvními pokusy válcových odminovacích zařízení ještě před zahájením druhé světové války. Byl vyvinut typ Fowler Roller a následoval typ AMRA (Anti-Mine Roller Attachment). Šlo o závěsné odminovací válcové zařízení instalované na tank Covenanter. Jednalo se o rám se čtyřmi dutými válci, kde bylo možno navyšovat hmotnost jejich naplnění pískem či vodou. Jeho pokračovací vývojová varianta je AMRCR (Anti-Mine Reconnaisance Castor Roller), což byl protiminový průzkumný kolečkový válec, instalovaná zkušebně na tanky typu Churchill a Sherman. Válce byly vybaveny listovými péry, což mělo zajistit dokonalý kontakt se zemí. Odminovací zařízení se skládalo ze čtyř válců, které byly poskládány z ocelových kulatých plechů. Každý z válců (kol) obsahoval 14 kusů o průměru 495 mm s tloušťkou 255 mm, dále 4 kusy o průměru 660 mm a tloušťkou 127 mm. Nijak se neosvědčily a jejich velikost zabránila jejich skutečnému bojovému nasazení.



< Tank Cromwell s odminovačem CIRD.
> Tank Sherman s odminovačem CIRD

Válcový odminovač CIRD (Canadian Indestructible Roller Device) : Jak vyplývá z názvu, šlo o kanadskou konstrukci válcového odminovače, která se při testech v roce 1943 projevila účinností než předchozí modely odminovačů. Na čele tanku Cromwell se nacházela dvě nosná ramena, která držela dva těžké pancéřové válce. V průběhu zkoušek na tanku Sherman byla ramena uchycena na bocích tanku. Při výbuchu miny, který nadzvedl válec, se vysouvala zvláštní páka. Ta zajistila, aby se válec při dalších pohybu tanku vrátil na původní místo. Odminovací zařízení CIRD bylo testováno na tanku Churchill, Cromwell a Sherman, ale skutečného bojového nasazení se nedočkal. Pro Shermany existovaly dva typy odminovačů, s válci o průměru 635 mm a hmotností 487 kg a s průměrem 710 mm a hmotností 762 kg. Při testech se tank s odminovačem pohyboval rychlostí 10 km/h.



> Odminovací válce T1 na středním tanku M3.
> Odminovací zařízení T1E1 vyvinuté pro vyprošťovací tank M32.

Odminovač Mine Exploder T1 (vybuchovač min) : Mechanické tlakové odminovací zařízení T1 bylo určeno pro střední tanky M3 Lee. Americká armáda dala přednost odminovacím válcům, první odminovač s označením T1 byl instalován na střední tank M3. Odminovací zařízení se skládalo ze dvou válců směrem dopředu a jedním uchyceným za tankem, s tím, že šíře válců pokrývala stopu o šířce tanku. Přední válce byly sestaveny ze čtyř ocelových kotoučů, s malými mezerami mezi sebou, zadní se skládal z pěti shodných kotoučů (disků). Disky měly průměr 1016 mm. Těchto odminovačů se postavil malý počet, něboť střední tanky M3 byly brzy nahrazovány typem M4 Sherman.
Odminovač Mine Exploder T1E1 Earthworm (žížala): Tento typ odminovače vycházel z předchozí varianty T1, byl však vyvinut pouze pro vyprošťovací tank M32. Hlavní rozdíl byl, že všechny tři odminovací válce se nacházely před vozidlem, tím se vytvořil průchod o šířce tanku. Ocelové kotouče měly průměr 1219 mm, s tloušťkou 63,5 mm. Jeden válec byl složen ze šesti disků (s malými rozestupy), celková hmotnost odminovacího zařízení obnášela 16,33 tuny. Odminovač byl velmi odolný a pokud po výbuchu miny „odskočil“ stranou či zapadl do kráteru, posádka pomocí jeřábu jej uvedla do správného směru. Zařízení bylo efektivní, disky se otáčely, válce se pohybují i v kolmé ose nezávisle na sobě. Rychlost odminování byla asi 6 km/h, jediný problém byl v jeho obtížném ovládání.
Odminovač Mine Exploder T1E2 : Tento odminovač byl novější konstrukcí T1E1, ze zařízení se odstranil středový válec, zbývající kotouče dostaly o jeden disk více (sedm). Disky o průměru 1828 mm, s tloušťkou 38,1 mm nesměly mít vyšší hmotnost než 680 kg, Z toho důvodu byly disky odlehčeny 8 děrami, celková hmotnost odminovacího zařízení činila 12,70 tuny.Také tento odminovač byl určen pro vyprošťovací speciál M32.



< Odminovací válce T1E3 připojené na tanku Sherman.
> Odminovací válce typu T1E5, v obtížném terénu se přidával další tank.

Odminovač Mine Exploder T1E3 (M1) : Důvod vývoje dalšího odminovače bylo obtížné ovládání T1E2 a také, že M32 neměl kanon na svoji ochranu. Odminovací zařízení T1E3 bylo vyvinuté pro střední tanky M4A1 Sherman, upevněné na čele korby tanku pomocí dvou nosných ramen. Vlastní odminovací zařízení zde zastupovaly dvě sady velkých ocelových kotoučů. První prototyp měl dvě kola poskládaná ze čtyř disků. Další prototypové zařízení mělo již pět disků na každém kole, každý z nich o průměru 2440 mm, s tloušťkou 75 mm. Jeden disk, přes čtyři odlehčovací otvory dosahoval hmotnosti 2,086 tuny, celé odminovací zařízení pak vážilo téměř 27 tun. Výrobou se zabývala firma Corporation Whiting, a to v období od března do prosince 1944, s pravděpodobným počtem 200 kusů.
I když se odminovač pro svoji velikost nesnadno ovládal, byl bojově nasazen a po získání zkušeností posádkou patřil mezi ty úspěšné odminovací pomůcky. Získal oficiální označení M1, neoficiální pak Aunt Jemima (teta Jemima). V květnu byly jednotkám v Evropě zaslány čtyři odminovače, dva do Anglie a dva do Itálie. Anglické odminovače T1E3 dostaly ihned přezdívku "teta Jemima 1" a 2 " a po otestování byly označeny jako velmi účinné. Velení 6. obrněné divize si objednalo 3 kusy. K prvním bojovému použití došlo 29. července 1944 u francouzského města Lessay. Při obtížném terénu se k potlačení stroje s odminovačem nasazoval další tank, k tomu sloužil nárazník na tanku (spojený s odminovačem). Jeden z válců odminoval pás o šířce 856 mm.
Odminovač Mine Exploder M1A1 : Vylepšená varianta předchozího zařízení M1, která se odlišovala ještě vyšší hmotností.
Odminovač Mine Exploder T1E5 : Jmenovaný odminovač byl pokračující variantou T1E3, odlišoval se přidáním dalšího disku a jejich „zubatým“okrajem, pro jejich lepší účinnost. Disky byly menší, s průměrem jen 1828 mm.



< Americký odminovač T1E4.
> Prototypový vyhledávač min "Lulu".

Odminovač Mine Exploder T1E4 : Další varianta odminovacího zařízení, kde nešlo o jednotlivé válce, ale pouze o jeden. V řadě vedle sebe bylo upevněno 16 disků s průměrem 1219 mm, což kopírovalo celou šíři tanku, což bylo 2920 mm. Ovládání odminovače bylo jednodušší než u T1E3, ale nebyl tak účinný. To byl také důvod, proč se odminovače vyrobila pouze malá série, výroba probíhala až od června 1945.
Odminovač Mine Exploder T1E6 : Odminovací zařízení vycházející z verze T1E4, pouze byly přidány tři disky na pokrytí větší stopy tanku.
Válcové zařízení Lulu : Zde nešlo o klasický odminovač jako předchozí typy, ale vlastně jen o tzv. vyhledávač min. Zařízení tvořily pouze lehké dřevěné kontejnery ve tvaru sudů ve kterých se nacházela elektrická čidla zareagují na přítomnost kovových předmětů v zemi, což mohly být miny. Při testování mělo velmi dobré výsledky, ale jeho křehkost (poškození) zabránilo jeho bojovému nasazení.
Americká armáda testovala mnoho dalších odminovacích zařízení, avšak převážná většina se nedočkala sériové výroby. Zde jsou další z nich.



< Americký vyorávač min typu T6E3.
> Prototyp odminovacího zařízení T8.

Odminovač Mine Exploder T5 : Jedná se úplně o jiný typ odminovacího zařízení, spíše o vyorávač min. Základem byla oboustranná (zalomená do tvaru V) upravená dozerová radlice s vyměnitelnými hroty v dolní části. Radlice vyorávala miny a speciální ramena na bocích radlice je odsunovala je tanku z cesty, ty pak byly neutralizovány a odvezeny. U verze T4 a T4E1 se experimentovalo s kombinací radlice a kotoučů po stranách. Různé úpravy a testy daly vzniknout verzím T5E1, T5E2, T6E1, T6E2, ty se pak odrazily ve verzi T5E3. Ta byly v době od března do května 1945 vyrobena ve 100 kusové sérii, část odminovačů bylo posláno na Tichomořské bojiště proti Japoncům.
Odminovač Mine Exploder T8 : Jedná o velmi složitý systém, kdy miny měly být odpálený úderem tzv. kladiva. Na čelo tanku bylo namontováno zařízení se třemi kladivy, které proklepávaly povrch před vozidlem. Testy nebyly jednoduché a zdlouhavé, a tak kladiva byla navýšena na šest kusů. To už přineslo jisté výsledky, ale odminovače stále nedosahovaly účinnost jiných typů odminovacích zařízení. Také docházelo k častému poškození kladiv a projekt byl zastaven. Neoficiální pojmenování prototypu bylo Johnny Walker.
Odminovač Mine Exploder T9 : Tento typ patří k válcovým odminovačům, kde válec zabírá šířku větší než je stopa tanku. Zařízení obsahuje silné rameno držící ocelový válec jehož povrch je poset hroty, s délkou 150 mm. Hmotnost celého zařízení je 37,80 tuny, což přesahovalo hmotnost tanku a tím velmi náročné ovládání. Při nepřízni počasí zařízení nešlo vůbec používat. Novější varianta T9E1 měla tenčí stěny válce, celkově menší válec a kratší hroty, i tak jeho hmotnost dosáhla 28,80 tuny. Rameno bylo nastavitelné od délky 5994 mm do 7975 mm. I toto odminovací zařízení se ukázalo jako bojově nepoužitelné a projekt byl zrušen.



< Odminovací vozidlo T10.
> Možná účinný, ale téměř neovladatelný odminovač T9.

Odminovač Mine Exploder T10 (Big Foot M4 Sherman) : Jeden z kurióznějších odminovačů, sestrojen tak, že odminovací válce byly spolu propojeny rámem. Vpředu byla dvojice kol (spojených kotoučů) o průměru 2438 mm a vzadu jedno široké kolo (spojené kotouče) o průměru 1828 mm. Na „rámu“ se ve výšce 1397 mm nad zemí nacházela korba tanku M4A2 i s tankovou věží. Na dně korby byl přidám pancíř 25 mm. Přední kola měla šířku 914 mm a zadní zabírala prostor mezi nimi, celkově kola pokrývala šířku stopy 3886 mm Stroj se v terénu pohyboval rychlostí 3 km/h, na zpevněném povrchu pak 10 km/h. Testy probíhaly do června 1944. Tento odminovač, i když měl určité výsledky, skončil jen jako prototyp, sériové výroby se nedočkal.



< Odminovací tank MRV T15.
> Odminovací tank MRV T15E1.

Odminovací vozidlo MRV T15 (Mine Resistant Vehicle) : Podobně skončilo ve stádiu prototypu i tohle vozidlo odolné proti minám. Projekt byl zprvu označen jako T14. Byl to prakticky střední tank M4 se zvýšenou pancéřovou ochranou. Ochrana spočívala v dodatečném pancéřování odlévané korby. Miny měly být iniciovány k výbuchu pouhou jízdou tohoto vozidla, přičemž dodatečný pancíř s tloušťkou 25 mm měl stroj spolehlivě chránit. Zpevněn byl také podvozek a pásy dostaly navíc kovové spony.. Nad pojezdovými koly byly uchyceny gumové zábrany, které měly zachytit energii výbuchu. Hmotnost stroje byla 32,75 tuny.
Do konce druhé světové války nebyl prakticky hotov ani prototyp (vyzkoušen v lednu 1945), následně po válce se již na projektu nepokračovalo.
Odminovací vozidlo MRV T15E1 : Vozidlo shodné s předchozím typem, s tím rozdílem, že těžší pásy obsahovaly hroty (hřeby). Testy prováděné v Aberdeenu prokázaly, že verze T15E1 byla odolnější. Projekt zahrnoval také verzi T15E2 a T15E3, ale nedošlo ani k výrobě prototypu.

Testovací vyorávač min na tanku Churchill.

V průběhu 2. světové války byly otestovány další odminovací postupy, jako třeba použití minometů nebo jakýsi druh pásu, který dopravil na určitou vzdálenost výbušniny, které po odpálení měly iniciovat miny k výbuchu. Bylo vyzkoušeno odminovací zařízení, označované „Demoliční had“ M2, což bylo kovové potrubí o délce 122 metrů s hmotností 5625 kg a náplní 1400 kg trhaviny. To mělo po odpálení vyčistit plochu 97 m délky a 6,20 m šířky. Shodné potrubí označené M3, vyrobené z hliníku bylo o 1440 kg lehčí, ani jedno zařízení nebylo bojově vyzkoušeno.Kotoučové odminovací zařízení používají (používali) v bývalých armádách Varšavské smlouvy, dnes se nasazují odminovací pluhy nebo cepové odminovače. Kotoučové či válcové odminovače mají tu nevýhodu, že dnešní miny mohou mít speciální minové roznětky ignorující první tlakový podnět od kotoučů (válců) a explodují až pod tankem.

Část třetí : Cepové odminovače

Speciální odminovací technika, řetězové cepy ( Velká Británie , USA )
V průběhu druhé světové války se Sherman Crab stal nejvíce nasazovaným vozidlem s cepovým odminovačem. Cepové odminovací zařízení se instalovalo i na jiné typy tanků, ale tanky Shermany dostávaly přednost, neboť Shermany měly na zadní části korby speciální zařízení. To určovalo rozestupy a jízdní trasy pro ostatní tanky s cepovými odminovači. Myšlenkou použít cepový odminovač se zabýval inženýr major A.S.J. du Toit z Jihoafrické republiky, v praxi to měl být tank s rameny dopředu, na kterých se otáčel válec přenosem z hlavního motoru tanku. Cepy měly být zakončeny závažím, které otáčením a následným úderem zvyšují tlak na půdu a tím jsou dostatečné, aby odpálily miny pod vrstvou půdy. Testy pak splnily očekávání, i když první vývojové verze byly nedokonalé. Cepy nestačily svými údery pokrýt požadovanou plochu, řetězy se pletly, ztrácely funkčnost, cepy narážením o sebe se ničily. Problém vykazoval nerovný povrch, tím pádem cepy nedokázaly v rozdílu výšky účinně pracovat.



Tank Matilda Scorpion s cepovým odminovačem

Matilda Scorpion (štír) : První cepový odminovač byl vyzkoušen na tanku Matilda, kde válec s upevněnými cepy byl od boků tanku držen dopředu rameny, pohon válce zajišťoval motor Bedford, s výkonem 22 HP, uchycený na pravé straně korby. Cepový odminovač byl poprvé nasazen v roce 1942 v severní Africe v bitvě u El-Alamejnu, zařízení používaly i tanky Valentine a Grant. Válec poháněly i dva motory, ale byly nespolehlivé. Vhodnější řešení byl pohon (přenos) od motoru tanku.
Matilda Baron : Verze Matilda Baron byla prakticky dalším vývojovým stupněm, ale rozdíly byly velmi patrné. Zde byla odstraněna věž tanku a válec uchycený rameny roztáčely dva motory. Problémy spojené s motory nebyly úplně vyřešeny, problém byl také s instalací na další plánované typy tanků, to vše nahrálo, že velení armády upřednostnilo variantu Scorpion.



< Zkušební odminovač Pram Scorpion.
> Armádou nepřijatý odminovač Lobster.

Sherman Crab I (krab) : Vývoj cepových odminovačů probíhal intenzívně hlavně ve Velké Británii a dospěl ke známé variantě Crab. Nejčastěji se odminovací zařízení montovalo na tanky Sherman, který převzal označení Sherman Crab. Zařízení obnášelo 43 cepů spojených s bubnem řetězy, buben přebíral pohyb od motoru tanku hřídelem. Buben nebyl jen na pohon cepů, měl pár zvláštností, jako disky na stříhání drátů, čímž se tak vytvářely průchody pro pěchotu. Čelo tanku před kamením a prachem chránil speciální kryt upevněný na bubnu.
Sherman Crab II : Cepový odminovač jmenované varianty, vznikl modernizací předchozího modelu a odlišoval se hlavně, že posádka mohla sledovat profil terénu a podle toho upravovala výšku bubnu, tím bylo odminování účinnější. Obě verze „kraba“ měla ve výzbroji britská 79. obrněná divize, později předala část této techniky americké armádě. Sherman Crab byl ze všech odminovacích zařízení prakticky nejúčinnější, měl od předchozích typů výhodu použití ponechaného tankového kanonu.
Existovala řada dalších variant cepových odminovačů, například Lobster (mořský krab či humr), šlo o předchůdce Craba, který armáda nepřijala. Shodný osud potkal také odminovač Pram Scorpion, u kterého se pohon hlavního bubnu přenášel převodem z hnacích kol tanku. V prototypu zůstal také model Margius, kde tankovou věž nahradila pancéřová nástavba, ve které byl instalován pohon pro válec, s řetězovým přenosem.



< Odminovač Sherman Crab I.
> Odminovač Sherman Crab II.



< Odstrojený cepový odminovač T3E1 (bez řetězů).
> Nekompletní odminovač T3, zde je vidět samostatný pohon.

Americká armáda upřednostňovala vývoj válcových odminovacích zařízení, problém nastal v přelomu let 1944-1945, když stanuli před obrovskými minovými poli na německých hranicích. Britská armáda tehdy převedla velké množství Crabů americké armádě, stroj dostal označení Mine Exploder T4 (vybuchovač min), Američané si jmenovaný odminovač pochvalovali.
Mine Exploder T3 : Americká armáda také vyvíjela cepové odminovače, T3 vycházel z britského zařízení „Scorpion“. První verze se zkoušela na tanku M4A4 Sherman. Konstrukce byla shodná s britským Scorpionem, rotor s cepy poháněl samostatný motor umístěný na pravé straně tanku. Do května 1943 se vyrobilo třicet odminovačů T3 a průběžně posláno do severní Afriky. Tanky nesoucí odminovač dostaly na čelní pancéřovou desku další štít proti odletující kamení a prachu. Dalších 41 odminovačů dostaly jednotky postupující Itálií. Zde se vůbec neosvědčily, neboť hodně tanků bylo poškozeno minami, odminovače T3 byly staženy z bojiště.
Mine Exploder T3E1 : Novější varianta odminovače T3, pohon již zajišťoval motor tanku. Úpravy se odrazily v hmotnosti, na 1143 kg. Rychlost rotoru s cepy se zvýšila z 75 ot/min (u T3) na 178 ot/min (u T3E1). Odminovač T3E1 měl shodný nedostatek jako britský Crab I, byl málo účinný při nerovnostech povrchu. U posádek nebyly jmenované odminovače oblíbené neboť vytvářely oblak prachu s odletujícím kamením. Byl vyvinut prototyp s větším rotorem, který vykazoval větší účinnost, ale konec 2. světové války tento projekt zastavil. V polních dílnách vznikaly různé improvizace, jako na tanku M4A2 u námořní pěchoty (1944).



< Improvizace cepového odminovače u námořní pěchoty.
> Sherman Crab při čištění vyloďovacích pláží.

Pokračování ve 3. části

[TonyHazard]

Speciální vozidla - pokračování - 3. část

Část čtvrtá : Mostní tanky

Speciální mostní nosiče na tankovém podvozku ( Velká Británie)
Určitě se přemostěním nejen říčních toků zabývaly i dřívější armády, avšak první mostní tank byl sestrojen vynálezem tanku, což bylo v období 1. světové války, toto prvenství si pravděpodobně připisuje britská armáda. Pátral jsem po dalších informacích, ale nic moc. Pravděpodobně to byl britský Mark V, který měl být upraven na mostní a odminovací funkci (jiný zdroj uvádí, že se tak stalo až po ukončení tohoto konfliktu). Mostovka měla překlenout mezeru o šířce 6,60 metru, odminování pak pomocí dvou odminovacích válců. Britové se vývojem mostních nosičů zaměstnávali ještě před zahájením druhé světové války, bylo navrženo více koncepcí, ale nejúspěšnější byla konstrukce mostovky nůžkového typu instalovaná na upravenou korbu tanku Covenanter. Mostovka s nosností 24 tun přehradila překážku o délce 9 metrů. Stroje se pravděpodobně nedostaly do výzbroje britské armády, ale spojencům, přesněji do australské a československé armády. Následně vývoj ustrnul, Británie řešila důležitější problémy. Jak zde už bylo uvedeno, nepodařená akce v Dieppe a zámysl vylodění na evropský kontinent znovu rozjely kolotoč vývoje speciálních vozidel, mezi které mostní tanky bezesporu patří. Nešlo jen o překonání vodních toků, či příkopů, ale stroj měl umožnit i překonání zátarasů na pobřeží. Jednoduchou úpravou tanku vznikl obrněný mostní nosič ARK (Amoured Ramp Carrier). Tento typ byl pouze jeden z mnoha variant vozidel používaných Spojenci ve druhé světové válce.



Churchill ARK I : Na vzniku tohoto vozidla se také podepsala 79. obrněná divize v roce 1943. Z tanku Churchill, na úpravu se používaly tanky verze Mk.III a Mk.IV, byla odstraněna věž, otvor překryl plát pancíře s vytvořeným průlezem pro posádku. V prostoru nad pásy, po celé délce tanku, bylo nainstalováno uchycení pro rampy zhotovené z pevných prken. Na ně v čele vozidla navazovaly nájezdové rampy o délce 1 metr. Vzadu pak následovaly rampy s délkou 1,72 metru. Bylo plánováno, že mostní tank vjede na překážku, spustí nájezdové rampy a přes něj budou přejíždět další vozidla. Samozřejmě mostní tank stejným způsobem vyplní příkop či strž. Do února 1944 bylo postaveno na 50 těchto vozidel.
Churchill ARK II : První verze ARK měla svoje nedostatky, tak následně vzniká novější verze, sice s úpravou korby jako předchozí varianta, ale s mnohem delšími nájezdovými rampami. Obě (vpředu i vzadu) měly shodnou délku, tj. 3,80 m, ale další zvláštnost, rampy na pravé straně tanku měly šířku 610 mm, přičemž na levé straně až 1213 mm. Z toho důvodu využívalo služby mostního tanku mnohem více vozidel než u předchozí verze. Delší rampy byly ovládány přes hlavní vzpěru lany a řetězy, po najetí na (do) překážky se pouze uvolnila lana a most byl k dispozici.
Úpravy mostních tanků vznikaly také v polních dílnách, například 8. armáda procházejí Itálií používala tanky, které postrádaly pevné rampy na nástavbě, vozidla přejížděla přes pásy či střechu tanku. Tato verze dostala označení ARK II (Italský vzor), přestavěno bylo i pár tanků Sherman.
Stávalo se, že při zvlášť hluboké překážce byly na její překonání použity dva tanky, když jeden najel na druhý, teprve pak mohla přejíždět ostatní vozidla.
Churchill Great Eastern (velký východ) : Tato verze se podobala ARK II, měla také nájezdové rampy, ale nebyla přijata armádou.
Churchill Woodlark : Verze mostního tanku shodného s verzí ARK II, odlišující se rychlostí pokládky. Vozidlo převáželo nájezdové rampy položené na pevné rampě, po dojetí na překážku se měly rampy rozložit pomocí raket, s tím že položení tlumily další rakety na koncích ramp. Zůstalo však pouze u prototypu.


< Mostní tank ARK.
> Stíhač tanků Achilles překonává řeku Savio pomocí speciálního vozidla Churchill ARK, který byl vtažen do řeky, 24. října 1944

Vznikly další typy mostních tanků ARK, ty ale začaly nahrazovat mostní tanky s mostovkami o délce 10 m uchycenými na čele korby., například Churchill „Jumbo“ BLT (Bridge-Layer Tank). Nosnost mostovek byla do 60 tun, po roce 1946 byla vyvíjena silnější mostovka. Tyto mostní tanky sloužily do začátku 1960, nahrazované vozidly na konstrukci tanku Centurion. Hlavním nedostatkem vozidel ARK bylo, že při najetí do překážky zůstávaly v místě, přičemž novější verze po spuštění mostovky mohly být využity k dalšímu nasazení. Nůžkové mostní tanky byly postaveny také na tancích Valentine a Covenanter. Tanky měly zvláštní zvedací závitové zařízení. Nosnost mostovky byla 32 tun, překlenutí překážky trvalo 3 – 10 minut.

Technická data mostního tanku ARK II :
rozměry : délka 7650 mm, šířka 3250 mm, výška: 2450 mm
hmotnost : 39,60 t
rychlost : 27 km / h
dojezd : 144 km
pohon motor Bedford Twin s výkonem 350 HP
spotřeba : 334 l na 100 km
výzbroj : 2 kulomety ráže 7,92 mm

Technická data mostního tanku Churchill „Jumbo“ BLT :
>hmotnost : 42 t
> posádka : 3 muži
> rozměry : délka asi 11 000 mm, šířka 3250 mm, výška 3000 mm, světlost 505 mm
> rozměry mostovky : délka 10 370 mm, šířka 3000 mm, šířka pojezdu 900 mm
> nosnost : 40 t
> překlenutí překážky : šířka příkopu 9000 mm, výška stěny 2500 mm
> doba položení : 3 – 5 min
> rychlost : 10- 16 km/h
> dojezd : 200 km

Mostní tank Churchill ARK II.

(poznámka : Je zajímavé, že téměř všechny zdroje uvádí ARK , přičemž anglické označení je Amoured Ramp Carrier, takže po správnosti bylo to mělo být ARC. Zůstávám u většiny, takže tedy ARK. (,,ark'' znamená také archa)).

pokračování ve 4. části

[TonyHazard]

Speciální vozidla - pokračování - 4. část

Část pátá : Pokladače hatí a rohoží


Vozidlo s útočnou silnící Capetlayer

.

Speciální prostředky na překonávání překážek (Velká Británie)
Hatě jako pojem byly známé asi už od středověku a využívaly se všude kde bylo potřeba, nejen jako ženijní pomůcka. V první světové válce jakoby se velení armád rozpomnělo na možnost jejich použití. Nasazení hatí v tomto konfliktu se uvádí při bitvě u Cambrai, kde se jich využilo jako ženijní pomůcka při překonávání zákopů pro tanky. Shodným způsobem bylo počítáno v průběhu druhé světové války. Výhoda hatí je , že pokud se v místě bojové činnosti nachází dost materiálu, vyráběly se hatě tam. Z podrostu se vázaly otepi o délce 3400 mm, někdy i delší. Ty se následně svazovaly za sebe, až vznikl pás dlouhý mezi 1,80 – 2,50 metru. Tento balík (cívka) se upevnil na zvláštní dřevěnou (kovovou) konstrukci na čele korby tanku. Cívka byla k rámu uchycena ocelovým lanem, ovládaným posádkou zevnitř vozidla. Nedostatkem bylo omezení výhledu řidiče vozidla, pracovalo se na různých pomůckách zlepšit tento stav, například periskopy. Posádky to řešily pokyny zvenku, ale při palbě docházelo ke ztrátám, tak byla nakonec přesunuta konstrukce cívky ze zorného pole řidiče.


< Churchill Fascine
> Churchill Capetlayer .

Vozidla převážející hatě neměla speciální název, používalo se pro ně označení například Churchill AVRE Fascines (hatě). Tuto funkci plnily ženijní tanky, byla avšak postavena zvláštní vozidla, vykonávající shodnou práci, tedy převoz a ukládání hatí. Stejné označení se používalo u vozidel, kde hatě netvořily balík vyplňující prohlubeň, ale hatě svázané do role uchycené na cívce. Tento typ hatí ženisté používaly na vytvoření cesty přes měkký nebo nerovný terén. Začátek koberce se podsunul pod pás vozidla a ten jízdou odmotával „koberec“ z cívky. Posádky měly dostatek (na saních za vozidlem) haťového koberce na vytvoření o délce 30 metrů.



Jinak to bylo u vozidel pokládající tzv. koberce či rohože z jiných materiálů. Koberce se vyráběly z různého materiálu, z klád nebo juty.
Churchill AVRE Log Capet : Ženijní tank s cívkou koberce pospojovaných klád (silných větví), určené pro přejezd měkkého terénu těžkými vozidly. Je samozřejmé, že hatě a kládové koberce měly určitou životnost, častý provoz působil jejich rozlámání, byly proto používány jen v útočných či vyloďovacích akcích k nutnému vyztužení nebo překrytí. Později, po ukončení druhé světové války je nahradily pevnější a odolnější materály (pružné kovové podložky).
Churchill AVRE Capetlayer : Ženijní tank s cívkou koberce jutové rohože, což byla juta vyztužená větvemi. Jutová rohož u této verze měla šířku odpovídající šíře silnice. Cívka byla na vozidlo přichycena speciální konstrukcí nad věží tanku.
Churchill AVRE Bobbin Capet : Shodné vozidlo jako předchozí typ, ale s cívkou zpevněné juty odpovídající šíři tankového pásu. Cívku zde držely dvě ramena instalované na bocích vozidla. Obě varianty měly možnost se cívky zbavit v případě nouze či po položení koberce. Stroje vytvářely průchody v drátěných zátarasech pro kolová vozidla nebo pěchotu, také přejezdy v písku nebo jiném měkkém terénu pro pásovou techniku.
Sherman Crib (stájové jesle) : Tank Sherman vyvinutý jako nosič hatí. Na čelo korby přibyl rám, sklápěný dopředu, podle potřeby osazen rohoží z hatí nebo klád. Později byly na tuto verzi upraveny poškozené nebo starší verze tanků, ze kterých byly odstraněny věže, vozidlo pak dosloužilo jako nosič hatí.

pokračování ve 5. části

[TonyHazard]

Speciální vozidla - pokračování - 5. část

Část šestá : Obrněné vyprošťovací vozidlo ARV, BARV


Sherman BARV

Obrněná vyprošťovací vozidla na tankovém podvozku ( Velká Británie, USA )
Žádná armáda nemá tolik bojové techniky, aby si mohla dovolit nechat na bojišti poškozený nebo nepojízdný tank. Z toho důvodu byly vyvinuty typy vozidel provádějící odtah nebo vyproštění techniky. Stávalo se tak i v průběhu bojové činnosti, vozidlo musí být schopno zajistit ochranu posádce jmenovaného stroje. Odtahová, spíše označená jako vyprošťovací vozidla měla ve výbavě speciální pomůcky jako zvedáky (jeřáby), navijáky, kladky, lana a dalšími prostředky. Spojenecké armády disponovaly mnoha typy jmenovaných speciálů.
Vozidla ARV (Amoured Recovery Vehicle) : Záměrně neuvádím typ stroje, neboť spojenecká obrněná vyprošťovací vozidla byla postavena úpravou standardních tanků, Britové pravděpodobně použili tanky Crusader, Covenanter, Centaur, Cavalier, Cromwell a samozřejmě Churchill (podle některých zdrojů pouze Cavalier, Grant a Churchill), Američané pak M4 Sherman a M3 Grant. Byla přednostně využita zastaralá bojová vozidla, kterým funkce vyprošťovacího stroje účelně protáhla životnost. Tanky prošly úpravou, která v základu odstranila tankovou věž a doplnila korbu nástavbou s přidáním nezbytných pomůcek. Americká armáda se k výrobě vyprošťovacích speciálů stavěla mnohem pečlivěji, samozřejmě se stavěly také na konstrukci tanků. Avšak přestavby prováděly převážně specializované firmy a ne dílny s jednoduchým vybavením, jako se stávalo v britské a dalších spojeneckých armádách. Americké firmy proto věnovaly úpravě vyprošťovacích tanků až nadstandardní pozornost.

Tank Centaur upravený na vyprošťovací vozidlo.

Verze ARV Mk I : Úpravy tanků na tuto speciální variantu se prováděly téměř podle shodného scénáře. Začalo se demontáží tankové věže s kanónovou výzbrojí, následovala náročnější úprava korby, vznikla pevná nástavba, převážně s otevřeným bojovým prostorem pro posádku. Vyprošťovací stroje dostaly do výbavy různé typy lodních či mobilních zvedáků (jeřábů), navijáků, převážná část také stabilizační ostruhu. Ostruha byla potřebná při použití navijáku, byla vozidlu oporou a navyšovala jeho sílu. Vyprošťovací speciál Churchill ARV měl pro svoji ochranu dva kulomety Bren ráže 7,7 mm. Stroj ovládala tříčlenná posádka a mimo dalších pomůcek měl i svářecí soupravu.
Verze ARV Mk II : Modernější varianta těchto speciálů byla osazena stejnými pomůckami, které se od předchozí verze odlišovaly buď výkonem nebo novějším provedením. Mimo to, došlo i ke změně konstrukce korby., která byla uzavřená (neotáčivá nástavba), s instalovanou atrapou tankového kanonu. V horní části nástavby má stanoviště obsluha navijáku o tahu 60 tun. Změna přinesla i přesunutí 3,5 t-ového zvedáku z čela na záď korby, na čelo přibyl jeřáb o nosnosti 6 tun. Stabilizační ostruha na zádi tanku se stala standardní pomůckou.

Technická data vyprošťovacího vozidla Churchill ARV Mk II :
> osádka : 5 nebo 6 mužů
> hmotnost : 40 tun
> pohon : kapalinou chlazený zážehový 12válec Bedford o výkonu 261 kW (350 k)
> rozměry : délka 8280 mm, šířka 3350 mm, výška 3020 mm
> rychlost : silnice 25 km/h
> dojezd : silnice 193 km
> výzbroj : jeden nebo dva kulomety ráže 7,7 mm



Vyprošťovací vozidlo verze M31 : Rozhodnutím vytvořit specializované jednotky pro odtah a opravy poškozených a nepojízdných obrněných bojových vozidel se americká armáda zabývala už v únoru 1942. Vzorem jim měly být německé jednotky. Zavedení velkého množství středních tanků M4 Sherman, určilo do role vyprošťovacího vozidla jeho předchůdce, střední tank M3, který byl z bojových jednotek stahován. Jmenovaná verze amerického vyprošťovacího vozidla byla tedy vyvinuta na konstrukci středního tanku M3, s hmotností 30 tun. Posádka vozidla byla šestičlenná. Úprava první varianty se dotkla převážně korby, byla demontována veškerá výzbroj, kterou nahradily atrapy. Zůstal pouze kulomet v korbě, uvádí se i verze s dvěma kulomety M1919A4 ráže 7,62 mm, kde bylo možné upevnit jeden kulomet na věžičku. Tanková věžička se neotáčela, v původním bojovém prostoru pro posádku nyní kraloval výkonný naviják s tahem 27,2 tuny (jiný zdroj uvádí až tah až 29,63 tuny). Na čelo vozidla přibyl zvedák (jeřáb Gar Wood Model 10-Y5500) jištěný dvěma podpěrami, bez podpěr s nosností 5 tun, s podpěrami až 15 tun. Dosah ramene jeřábu činil 4 m, zdvih do 5 m. U pozdější výrobní verze bylo možné podpěry jeřábu uchytit i vzadu na motorové desce. Korba byla obložena různými schránkami a boxy na různé pomůcky a nářadí. Své místo tam měl i minomet (vrhač) ráže 81 mm na vystřelování zadýmovacích granátů. Britská armáda také upravila několik tanků M3 Grant na podobné vyprošťovací vozidlo. Novější varianta, s označením M31B2 měla další vylepšení, nejviditelnější bylo přesunutí jeřábového výložníku na zadní část nástavby a doplnění připojovacího zařízení na čelo korby. Schránky byly přesunuty podle místa a potřeby, přibyly další spony a úchyty, například na kladky a náhradní pojezdová kola, tyto pomůcky se částečně podepsaly na celkovém zvýšení hmotnosti skoro o 4 tuny od hmotnosti standardního tanku.


< Vyprošťovací tank M32A1
>Vyprošťovací tank M31B3


< Vyprošťovací tank M31
> Vyprošťovací tank M31 při vlečení lehkého vozidla.

Vyprošťovací dílenské vozidlo verze M32 : Speciální vozidla spadající pod toto označení byla postavena na podvozcích středních tanků M4 Sherman. Hmotnost vozidla byla 28 tun, výzbroj se skládala ze dvou kulometů ráže 7,62 mm, jednoho protiletadlového ráže 12,7 mm a minometu ráže 81 mm (výzbroj se u různých variant měnila). Výbava byla následující : jeřáb se klopným ramenem, naviják s tahem 27,25 tuny, vlečné zařízení vpředu i vzadu, pevný závěs pro odtah poškozených tanků, soupravy nářadí, pomůcek a samozřejmě radiostanici. Posádka se skládala ze šesti členů. Jeřáb měl nosnost 15 tun, dosah ramene 5,5 m a maximální zdvih do 6,4 m. Americká speciální vozidla typu M32 byla produkována ve velmi vysokých počtech, proto armáda změnila část vozidel na dělostřelecké tahače.
Verze vyprošťovacího/dílenského vozidla M31 / M32:
M31 : varianta postavená na konstrukci středního tanku M3 (Lee)
M31B1 : varianta postavená na konstrukci středního tanku M3A3.
M31B2 : vylepšená verze, jeřábový zvedák na zadní části nástavby. Prototyp označený jako M32 T2. Na přestavbu použity stroje verze M3A5.
M32 : vozidla postavené na konstrukci první verze tanku M4 Sherman vybavené navijákem, minometem ráže 81 (zadýmovací granáty) a jeřábovým ramenem.
M32B1 : stroje na konstrukci tanku Sherman M4A1, později část vozidel přestavěno na dělostřelecké tahače M34.
M32A1B1 : vozidlo verze M32B1, ale na podvozku HVSS, později byl z těchto strojů demontován minomet ráže 81mm a navýšen výkon zvedáku.
M32B2 : vozidlo postavené na konstrukci tanku verze M4A2.
M32B3 : vozidlo postavené na konstrukci tanku verze M4A3.
M32A1B3 : vozidlo verze M32B3, ale na podvozku HVSS, později byl z těchto strojů demontován minomet ráže 81mm a navýšen výkon zvedáku.
M32B4 : vozidlo postavené na konstrukci tanku verze M4A4.



Vozidla BARV (Beach Amoured Recovery Vehicle) : V plánu vylodění v Normandii se také počítalo se zvláštními vyprošťovacími vozidly, která by vytahovala potopená či jinak nepojízdná vozidla z mělkých pobřežních vod a vyloďovacích pláží. Prototypy strojů BARV se zabývala REME (přesněji jejich experimentální oddělení pro odtahové práce na pobřeží) v roce 1943. Prototypová vozidla byla vyvinuta na konstrukci tanků Churchill a Sherman. První stroje se podobaly standardním vyprošťovacím vozidlům, od kterých se odlišovaly další úpravou. Ta úprava zahrnovala pečlivé utěsnění kompletně celého vozidla a instalaci prodlužovacích nástavců na výfuky a ventilaci. Ty pak umožnily bezproblémový pohyb vozidel až do hloubky 2,10 metru. Mimo to posádky absolvovaly potápěčský výcvik, zaměřený na práci s lany a jejich upevnění na nepojízdná vozidla. Na rozdíl od BARV na konstrukci tanku Sherman byl další vývoj BARV na konstrukci tanku Churchill zastaven. Na zastavení projektu se podepsaly problémy s utěsněním složitější korby (boční vstupní vstup), náročnější montáž prodlužovacích nástavců, u prototypu Churchill tři. První vozidla Sherman BARV byla postavena na starší verzi tanku Sherman II (americké označení M4A1), pozdější verze pak na konstrukci tanku Sherman III (americké označení M4A2). Zvláštní nástavba vytažená do výšky byla otestována při britském pobřeží a při klidné hladině stroj operoval v hloubkách až do 3 metrů. Korba dostala další pomůcky pro odtah, zadní a přední připojení, čelo osazeno dvojicí železničních pražců pro tlačení vozidel nebo odtažení vyloďovacích plavidel od břehu, na boky byla pak navěšena lana (na způsob záchranných člunů). To vše probíhalo pod dohledem REME, stroje byly upravovány ve dvou specializovaných dílnách.
V den „D“ tato speciální vozidla nezklamala a výtečně se ujala úkolů, pro které byla vytvořena, tj plynulý odjezd bojových vozidel z vyloďovacích pláží.

pokračování ve 6. části

[TonyHazard]

Speciální vozidla - pokračování - 6. část

Část sedmá : Další speciální vozidla


Sherman DD

Střední tank M3 CDL (Canal Defense Light), byl po Matildě CDL další verze vozidla opatřeného výkonným reflektorem k osvětlování bojiště, která byla postavena na základě britské aktivity. Vozidlu zůstala hlavní výzbroj (kanon ráže 75 mm) a v místě věže s kanonem ráže 37 mm byla umístěna pancéřová věžička (síla pancíře 64,8 mm). Obsluha reflektoru měla k možnosti obrany kulomet Besa 7,92 mm (britská verze) nebo kulomet Browning 7,62 mm (americká verze). Oblouková lampa (výkon 13 milionů cd) vytvářela světelný sloup přes škvíru vysokou 61 cm a širokou 9,5 cm, a tím byla vytvořena ve vzdálenosti 910 m světelná stěna široká 309 m a vysoká 32 m. Reflektor byl napájen generátorem o výkonu 10 kW , poháněném motorem tanku. Světlo bylo propouštěno přes úzkou štěrbinu (clonu), kde její okamžité otvírání a zavírání zajistilo zvláštní "mihotavý" efekt, pro osvětlení bojiště s problémovým zjištěním zdroje. Navíc bylo možné uchytit před reflektor barevný filtr, který mátl odhad vzdálenosti. Mimo to měly být vozidla používány na oslepování a dezorientaci protivníkových vojáků. Vozidlům byl dán nádech tajemna, což způsobilo, že velitelé prakticky nevěděli, jak stroje využít a tím skončily pouze jako běžné osvětlovače
Britové poslali Američanům na otestování šest věží, a ti si vybrali výrobek firmy Mole-Richardson Company. Program přepracování byl utajen a firma ALCO ho nazvala Shop Tractor T10. Věže byly převáženy v přísném utajení do Rock Island Arsenalu, kde byly umístěny na podvozky tanků M3 a M3A1. V období od června 1943 do konce roku 1944 bylo tímto způsobem osazeno na 497 tanků. Těmito vozidly byly vytvořeny dvě britské tankové brigády, ale byly nasazeny pouze dvakrát, a to, v roce 1945 při přechodu Rýna a při přechodu Labe, v posledních dnech války, v operaci nazvané Plunder. Později byly přemístěny na Dálný východ, avšak proti japonským jednotkám nebyly použity.



M3 Scorpion : Ženijní vozidla vzniklá na podvozku M3 dostala název Scorpion, byly bez hlavní výzbroje (kanon ráže 75 mm), nejvíce jich bylo postaveno ve verzi III a IV. V severní Africe bylo vyvinuto zvláštní ženijní vozidlo, postavené na podvozku tanku M3 (bez hlavní výzbroje), určené na likvidaci min. Bylo osazeno vířícím ramenem, jehož konce vypouštěly granáty, které měly (teoreticky) vyvolat výbuch min. Na pás šířky 6 m a délky 300 m byla určena zásoba 170 granátů, ale vozidlo nebylo nikdy použito. Na ničení min byly použity sériové americké tanky s vlekem T1, britské tanky pak ničily miny pomocí řetězových vleků.

Sherman DD (Duplex Drive): Pro vylodění v Normandii byly upraveny tanky Sherman na obojživelnou variantu. Na korbu byla převařena oválná kovová konstrukce, na kterou navazovala skládaná zástěna z pogumovaného plátna vyztužená nafukovacími žebry. Plovací zástěna měla umožnit většímu počtu tanků Sherman doplout od vyloďovacích plavidel, najetých na pobřežní mělčině, k normandskému pobřeží. Plovací zástěna byly složena na horní ploše korby, výška složené zástěny byla asi 350 mm. Před vjezdem do vody se vztyčila a poskytla tanku vztlak potřebný k plování. Pokud nemohl tank pojíždět po dně, poháněly jej lodní šrouby. Rychlost plavby činil asi 7,5 km/h. Tanky DD měly být odpovědí na problémy spojené s prvotním vyloďováním tanků na pobřeží ještě před jeho zajištěním pro přistávání vyloďovacích plavidel. Plavba tanku se soupravou DD na mořských vlnách však byla nebezpečná a mnoho tanků při vylodění skončilo na dně u pobřeží. Problém byl v tom, že se spojenecké velení rozhodlo vylodění uskutečnit v mezeře lepšího počasí mezi dvěma bouřemi, jinak by byla operace odvolána. Hladina v kanálu se však nestačila zklidnit. Uvádí se, že ze 32 tanků Sherman DD ze 741. praporu na podporu úseků Easy Red, Fox Green a Fox Red na pláži Omaha se po opuštění vyloďovacích plavidel téměř okamžitě 27 z nich potopilo. Další tanky (také 32) určené pro druhou polovinu pláže Omaha zastavil vyloďovací důstojník ještě před sjetím z vyloďovacích člunů (patrně když viděl co se stalo). Vylodily se později, ale blíže ke břehu, avšak určitou a velmi důležitou dobu byly jednotky 29. divize bez podpory. To nebyly jediné ztráty při použití těchto tanků, k dalším docházelo na živé síle, když osádky při výjezdu na břeh musely pod palbou nepřítele soupravu stáhnout. Souprava DD se lépe osvědčila při překonávání toků s klidnější hladinou, což se využilo při přechodu přes Rýn v roce 1945. Souprava DD se instalovala i na jiné typy tanků, vyzkoušena byla i na tanku Valentine. Britové s ní však standardně vybavovali pouze tanky Sherman. Rychlost plavby na klidné hladině činila 7 km/h.


Obojživelný Sherman DD.


Plamenometný tank Churchill Crocodille.

Plamenometná vozidla : Plamenomet, tento typ zbraně patřil mezi nejobávanější nejen v 2.světové válce, ale i v prvním světovém konfliktu. Byl přenosný a použitelný jak proti pěchotě, tak proti obranným bodům (bunkry). Zvýšit jeho účinnost dospěla k plamenometným vozidlům.
M3A1 E5R2-M3 : Plamenometná verze lehkého tanku M3A1. Jeho označení „Satan“ bude asi neoficiální. Velké úpravy se neprováděly, plamenomet nahradil kulomet ráže 7,62 mm, instalovaný v kulovité lafetě na čelní části korby, malá nádrž s hořlavou látkou byla uložena pravděpodobně na zadní části korby. Plamenomety se montovaly i do středních tanků, hmotnost plamenometu 70 kg (lehké tanky), 135 kg (střední tanky). Tlak v nádrži byl shodný, 120 – 148 kg/cm2, pracovní tlak pak 26,4 kg/cm2. Dosah byl také téměř shodný, vazkou hořlavinou 70 – 90 m, lehkou kapalnou hořlavinou 30 – 50 m. Zapalování hořlaviny se provádělo elektricky. Malá nádrž hořlaviny postačovala na minutový zášleh či na několik krátkých. Americké jednotky stroje nasazovaly převážně proti Japoncům. V Evropě byly používány především plamenometné tanky Churchill Crocodille.
Churchill Oke : Stroj byl předchůdcem známějšího vozidla Churchill Crocodille , vyvinutý speciálně pro operaci u Dieppe, postavený na verzi Mk.II. Byly upraveny asi tři stroje, všechny, aniž by zasáhly do bojů, byly zničeny. U tohoto tanku nahrazoval plamenomet typu Ronson kulomet uložený v korbě, kde byla také malá nádrž. Hlavní nedostatky, dosah výšlehu byl jen do 50 metrů, zásoba hořlavé směsi nedostatečná.
Churchill Crocodille : Nejznámější verze plamenometného tanku postaveného na konstrukci verze Churchill Mk.VII, přestavěno bylo asi 800 vozidel. Zde také plamenomet zastupoval kulomet v čele korby, na rozdíl od předchozích typů to byla výkonnější zbraň s běžným dosahem 75 metrů, maximálním až 110 metrů (jiný zdroj uvádí až 120 m). Pancéřovaná nádrž na hořlavou směs s obsahem 1818 litrů se vezla na dvoukolovém vozíku za vozidlem, ta zajišťovala až 80 jednosekundových zášlehů. Plamenometné tanky Churchill Crocodille se objevily také mezi dodanými stroji do sovětské armády.



Pancéřované buldozery: Ve výzbroji již zmiňované 79. obrněné divize se vyskytovaly také obrněné buldozery, jednak použité k likvidaci překážek při vylodění v Normandii, ale nápomocné k dalším úkolům spojeneckých jednotek při dalším postupu. Zprvu byly používány standardní buldozery Caterpillar D7 a D8, které britská firma Jack Olding & Company upravila pro bojové účely pancéřováním stanoviště řidiče a motoru. Nasazení doložilo, že tato úprava je nedostatečná, stroje nestačily tankovým jednotkám při postupu. Na vyloďovacích plážích účinně pomáhaly vozidlům BARV, avšak omezené výškou hladiny. Následně vzniká obrněný buldozer na konstrukci tanku Centaur, ze kterého byla demontována věž. Čelo korby dostalo velkou dozerovou radlici, bojový prostor výkonný naviják, přes který se ovládala radlice. Za „buldozer“ lze považovat také úpravu tanků osazených účinným zařízením, nápadem seržanta americké armády Curtise Culina na likvidaci normandských „zdí“. Zařízení vyrobené z ukořistěných ocelových silničních zátarasů dalo strojům jenž je nosily, neoficiální označení Rhinoceros (Nosorožec) a bylo instalováno na více typů tanků.


Buldozery používané americkou armádou

Část osmá : Zajímavosti a doplnění ke speciálním vozidlům

Modely speciálních vozidel

Speciální vozidla z druhé strany fronty



Technická data Bergepanzer VI Ausf.E Begetiger :
> typ : obrněné servisní vozidlo
> posádka : 5 mužů
> produkce : 3 kusy (11/1944)
> rozměry : délka korby 6320 mm, šířka 3710 mm, výška 3000 mm
> hmotnost : 55 t
> pohon :zážehový motor Maybach HL 230 P45 s výkonem 700 hp
> rychlost : 38 km/h
> dojezd : 140 km
> pancíř : 100 mm - 25 mm
> výzbroj : 1 - 3 kulomety MG 34 ráže 7.92 mm



Technická data Bergepanzer V Bergepanther Sd.Kfz 179:
> typ : obrněné servisní vozidlo
> posádka : 4 muži
> produkce : 279 kusů (06/1943-09/1943)
> rozměry : délka 6570 mm, šířka 3420 mm
> hmotnost : 40 t
> pohon :zážehový motor Maybach HL 230 P30 s výkonem 700 hp
> rychlost : 45 km/h
> dojezd : 200 km
> pancíř : 80 mm - 16 mm
> výzbroj : kanon KwK 38 L/55 ráže 20 mm, kulomet MG 34 ráže 7.92 mm

Střípky k tématu
> Několikrát zmiňovaná operace Jubilee (operace Rutter) čili nájezd na francouzský přístav Dieppe byla vlastně testem vylodění. Zúčastnily se jí kanadské a britské jednotky, které měly získat zkušenosti s vyloděním ve větším měřítku a prověřit spolupráci jednotlivých složek spojenecké armády. Sekundárním cílem útočné operace byla demonstrace spojenecké jednoty se sovětskou armádou, vyvolání pocitu ohrožení vyloděním Spojenců na evropský kontinent a tím donutit německé velení k posílení jednotek ve Francii přesunem bojových jednotek z východní fronty.
> Při dalším postupu spojeneckých jednotek se objevily potíže jak nejefektivněji použít speciální vozidla přidělená k pěším divizím, vyřešilo to přidělení zástupců GOC k jednotkám mající tyto stroje ve výzbroji. Vozidla nezklamala ani v bitvě o Roer Triangle (operace Blackcock ), přechod Rýna (operace Plunder) a Labe.
> 79. obrněná divize byla rozpuštěna 20. srpna 1945.
> Americká a britská vyprošťovací vozidla se svým výkonem nemohla měřit s podobnými německými stroji, jejichž zástupcem byl vyprošťovací tank Bergepanther, pravděpodobně nejvýkonnějším strojem tohoto typu používaným v průběhu 2. světové války. Úvodem bylo, že byla dostatečná pro potřebu spojenecké armády a nepotřebovala se tahat s břemeny, jakými byly tanky Tiger a Panther.
> Jeden ze speciálů BARV měl při vylodění šokovat německé vojáky svým vzhledem, domnívali se, že jde o spojeneckou „tajnou“ zbraň. Zatím šlo o časovou chybu jedné posádky vyloďovacího člunu, která vyložila tyto stroje předčasně.
> Cromwell CIRD, toto označení dostalo několik tanků Cromwell vybavených odminovacím zařízením Canadians Indestructible Roller Device.
> Několik lehkých tanků M5A1 bylo upraveno na plamenometné tanky, instalací plamenometu E7-7 do věže.
> Plamenometný tank Churchill Crocodille byl u některých jednotek zastoupen plamenometným vozidlem Wasp, postaveným na konstrukci malého pásového transportéru Universal Carrier, s dosahem zášlehu až 90 metrů.
> Ženijní jednotky pro svou potřebu používaly obrněné transportéry Kangaroo, což byly upravené tanky Churchill, Sherman a Ram, v té době pásové obrněné transportéry pro převoz vojáků nebyly nijak rozšířeny.
> Nakonec prohlášení spojeneckého velitele Dwighta D. Eisenhowera : Mimo vyloďovací pláž Omaha, se použití různých speciálních vozidel odrazilo na přijatelných ztrátách, měly obrovský morální a materiální vliv na množství použitelné bojové techniky v hlavní vlně útoku.
> Nejnovější verze cepového odminovače byla montována na tanky M4A3 (HVSS) s kanonem ráže 76 mm nasazené v 50. letech pro válku v Koreji. Pohon rotoru opět zajišťoval samostatný motor na pravé straně tanku.(možno použít k obrázku)
> Raketomety T34 existovaly i s 60 trubicemi, montovaly se převážně na Shermany. Rakety měly dosah do 3500 m, mohly být vypouštěny jednotlivě nebo salvou. Salva 60 raket vylétla do 30 vteřin. Raketomety byly používány v malém množství, používala je pouze 2. obrněná divize ve Francii. Problém těchto raketometů byl, že se začaly rozpadat už po 4-té salvě, jejich životnost se pohybovala mezi 15 - 20 salvami. Náměr se určoval podle kanonu, se kterým byl raketomet spojen, pokud byl napojen, nešlo použít kanon tanku. To nebyl tak velký problém, protože odpojení trvalo pouze několik vteřin.



Tanky opatřené radlicí, zastupující buldozery.

Zdroj informací :
strijdbewijs.nl, wikipedia.org, ww2drawings.jexiste.fr,
freewebs.com, tanknutdave.com, lvisingr.czweb.org,
denbeste.nu, timemoneyandblood.com,
northirishhorse.net, socyberty.com, henk.fox3000.com, a další
kn. Tanky, nakl. Naše vojsko, 2006 (aut. Chris Chant, vyd. Amber Books Ltd.)
kn. Tanková technika USA, Anglie a Francie, Naše vojsko, 1960 (aut. M.G.Něrsesjan, J.V.Kamencevová)
Fotozdroje (převážně) : strijdbewijs.nl, ww2drawings.jexiste.fr, wikipedia.org,
Modely foto : track-link.net - Rick Lawler (Churchill AVRE), Jim Wechsler (Churchill ARK), Marcos Augustus Serra (Churchill CDL), Dave Williams (Churchill Crocodille).

[vodouch]

Dobrý článek, rád jsem se poučil.
Kdysi jsem se setkal s Hubáčkovou knihou o vylodění v Normandii, tam myslím prezentoval Churchilly AVRE jako tanky s moždířem pro ostřelování opevnění.
Nebyl by popis plovoucích Shermanů-s plátěnou konstrukcí?

[TonyHazard]

Pro vodouch : Ty plovoucí Shermany jsem někde viděl, kdybych něco našel, tak se ozvu. Foto s popiskem to bylo určitě, ale popis to bude těžší. Prošel sis tu uvedené články ?
Dopl. : Něco jsem našel, dám to ale k článku M4 Sherman / part 2, foto mám taky, ale bude to chvíli trvat než to dám sem.

Sherman DD

[TonyHazard]

Speciální vozidla 2. světové války

Pár obrázků k úvodnímu článku.

Vyprošťovací vozidlo M32 v izraelském provedení, ve výzbroji pravděpodobně až po ukončení 2. světové války.

Tanky Sherman s demoličním raketometem.


< Tank Sherman dozer v akci, při likvidaci nechvalně známých normandských zdí.
> Tank Valentine DD, prototyp.

Centaur dozer.

Zdroje : jako u úvodního článku.

[vodouch]

Pro TonyHazard:
Fotku plovoucího Shermana jsem viděl, s nataženou i shrnutou plátěnou konstrukcí. Možná si vymýšlím příliš; zajímalo by mě, jak ta konstrukce byla upevněná k tanku a utěsněná. Možná mám smůlu, od druhé války je už ... dost dlouho.

[kopapaka]

Nevím jak to bylo řešeno u tanku Sherman ,někde o tom mám článek(asi),tak se kouknu. Ale na stejném principu to má víc vozidel, tak se šance na nějaké detaily zvyšuje. Navíc to upevnění plachty není nic improvizovaného a u většiny vozidel se nenasazuje až před plavbou,ale je tam v podstatě na stálo.
Například:
M2 Bradley, Strv-103 (S Tank), zkoušel se myslím i Centurion,
M551 Sheridan


Moc to tu vidět není...Ale asi by stačilo sevření mezi dva plechy, stažené (mimo plachtu) šrouby a případně těsnící guma.
Těch vozidel bylo na Západě celkem dost, systém používaly nejen tanky a BVP, ale i OT a myslím že sem někde viděl i nákladní auto. Na rozdíl od nejznámějšího Shermana s pohonem lodním šroubem ty pozdější používají pohon pásy nebo koly.

[dobiik]

Bren Carrier
Tento lehký pásový tahač/transportér byl nejrosšířenější bojový prostředek britů za 2WW .Často padal do německého zajetí.

[Pátrač]

dobiik - Bren Carier ale nebyl speciální vozidlo. Nebo se pletu? Universal carrier byl nejrozšířenější britský obrněný transportér známý také pod jménem Bren Gun Carrier. Převážel až 5 mužů.

Viděl jsem ho jako přepravník, sanitní vozidlo, tahač malého kanónu a podobně. Ale sem asi mezi speciální vozidla nepatří.

[dobiik]

v případě Bren Carrieru je to na hraně ale připadalo mi to zajmavé
ale detaily dopíšu do týdne nemám moc čas

[TonyHazard]

Úvodní článek byl aktualizován, tedy upraven a doplněn o další informace. Pokud je zájem, není problém na něj nahlédnout.
Zde pár obrázků, které se do článku již nevešly.


< Izraelská poválečná úprava tanku M4A1 Sherman na vyprošťovací vozidlo „Gordon“. Stroj měl mohutný jeřáb, uložený na levé straně a byl schopen táhnout až 72 tun. K úpravě došlo pravděpodobně až po 2. světové válce.
> Plamenometný tank Churchill Crocodille v akci.



Zdroj : jako úvodní článek

[Jarosslaw]

Jen takový malý postřeh: u Britů - všechny speciální vozidla jsou, až na pár vyjímek (Centaur), postaveny na podvozku tanku Churchill. Má to nějaký důvod? Jakože například byl podvozek Churchillu vhodnější a pod.

[TonyHazard]

Jen takový malý postřeh: u Britů - všechny speciální vozidla jsou, až na pár vyjímek (Centaur), postaveny na podvozku tanku Churchill. Má to nějaký důvod? Jakože například byl podvozek Churchillu vhodnější a pod.

Myslím, že vhodný podvozek nebyl tím hlavním důvodem. Tanky Churchill jako bojové moc neoslnily, proč by jinak britská armáda nakupovala americké střední tanky M3 a M4 Sherman. Nejvíce bylo u Churchilů vyzvihováno (i u sovětské armády) pancéřování a celková spolehlivost. Úpravou na speciální vozidla nevadila ani pomalá jízda, a celkově byl tank Churchill prostorný a bylo ho vyrobeno dostatek. Mít téměř všechna speciální vozidla vyrobena na shodném podvozku vyhovovalo logistice.

[kopapaka]

Jarosslaw:Churchill, respektive jeho podvozek jednu výhodu měl. Jako jeden z mála druhoválečných tanků měl průlez na boku korby. To umožňovalo, bezpečné opouštění tanku a také u ženijního tanku lepší manipulaci s vezeným materiálem....

Mimochodem, takhle vypadala ona 290 mm " petarda ".

[Sancho]

Myslím, že vhodný podvozek nebyl tím hlavním důvodem. Tanky Churchill jako bojové moc neoslnily, proč by jinak britská armáda nakupovala americké střední tanky M3 a M4 Sherman. Nejvíce bylo u Churchilů vyzvihováno (i u sovětské armády) pancéřování a celková spolehlivost. Úpravou na speciální vozidla nevadila ani pomalá jízda, a celkově byl tank Churchill prostorný a bylo ho vyrobeno dostatek. Mít téměř všechna speciální vozidla vyrobena na shodném podvozku vyhovovalo logistice.

Čurčila bych s Shermanem moc nesrovnával.

Britská doktrína rozlišovala bitevní tanky na "křižníkové" - pohyblivé, lehčeji pancéřované což byly např. Crusadery a kam by se dal zařadit i Sherman a "pěchotní"- tam patřil Churchill- které měly těžké pancéřování a běžná bojová rychlost se pohybovala na 10ti a míň km/h (transportní samozřejmě výš) aby jim v boji stačila postupující pěchota (která jim čistila budovy a zároveň je sama využívala ke krytí)

Jinými slovy nákup Shermanů nebyl ovlivněný ani tak výkony Churchillů jako spíš Crusaderů a Cromwellů (+ samozřejmě nedostatečnou výrobní kapacitou na Ostrovech)

[TonyHazard]

Neměl jsem v úmyslu srovnávat Churchilla se Shermanem, tak to nebylo myšleno. Vím jakou rychlostí pěchotní Churchill "uháněl". Je to jak píšeš, hlavní důvod nákupu amerických tanků byla malá produkce vlastních tanků.

Model tanku Churchill AVRE