Rozdíly v koncepci eskortních misí

Letadla 1918-1945 - Šturmovik, Lavočkin, Jak, MiG.....

Moderátor: Hans S.

Uživatelský avatar
Kruan
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 293
Registrován: 30/11/2009, 17:20

Rozdíly v koncepci eskortních misí

Příspěvek od Kruan »

Pokračování diskuse ODTUD. Rozdělil Hans S.

Hans S. píše:Protože se jim takto koncipované stroje hodily do jejich válečné strategie. Například s P51 by při eskortování svých Šturmoviků příliš parády nenadělali. Rusové stavěli přesně ta letadla, jaká se jim hodila.
No nevím, jestli a pokud by rusové nebyli tak omezeni svými výrobními podmínkami, tak jestli by zrovna vyráběli to, co za války vyráběli. Oni by rádi, resp. snažili se o vývoj stihačů jiných kategorií, ale nějak to nevycházelo.

Stejně tak pochybuju o tom, že by chtěli zrovna vyrábět typy, na kterých piloti kapali po desítkách tisíc.

A jestli by se popasoval třeba P-51D s doprovody líp, než třeba Jak-9D, o tom jsem hluboce přesvědčen :D .

Jinak k přímým střetům mezi pístovými stihačkami bývalých spojenců nad Koreou docházelo a nezdá se, že by třeba P-51D nebo F4U měl velké problémy s poválečnými verzemi Jaků nebo Lavoček
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Rozdělil jsem téma, protože se domnívám, že by na základě tohoto příspěvku mohla vzniknout relativně velmi zajímavá diskuse (ve které vedle předpokládaného flamu Jerseyho s Tempíkem bychom mohli najít zajímavé informace). V článku o I-153 by se jednalo o off-topic.

No nevím, jestli a pokud by rusové nebyli tak omezeni svými výrobními podmínkami, tak jestli by zrovna vyráběli to, co za války vyráběli. Oni by rádi, resp. snažili se o vývoj stihačů jiných kategorií, ale nějak to nevycházelo.
Domnívám se, že již za války byli Rusové technologicky natolik vyspělí, že byli schopni vyrábět (okopírovat) P51. Domnívám se ale také, že výroba v kvalitě srovnatelné s Američany (jinak by křídlo s laminárním profilem ani nemělo význam) by pro SSSR byla neúměrně nákladná a cena letounu by se tak relativně velmi výrazně prodražila.
Stejně tak pochybuju o tom, že by chtěli zrovna vyrábět typy, na kterých piloti kapali po desítkách tisíc.
Ano. Pro SSSR bylo prostě jednodušší nasadit více slabších bojových jednotek nežli méně silnějších. To je součástí válečné strategie.
A jestli by se popasoval třeba P-51D s doprovody líp, než třeba Jak-9D, o tom jsem hluboce přesvědčen :D.
A to zase já vůbec ne. Sice pokud srovnáme Jak-9D a P51D, tak srovnáváme vrchol jedné stíhací řady s takovým trochu neštěstím té druhé, ale přesto: P51 byl skvělý při své obvyklé úloze - tedy v létání rychle a vysoko. Jenže tento letoun se příliš nehodil do delších manévrových bojů, zvláště pak ne u země. Až do příchodu verze D v polovině roku 1944 a jejímu masivnímu rozšíření během podzimu téhož roku stroj nabízel jen velice omezený výhled a na evropské poměry slabší výzbroj. Oproti tomu pokud Jak-9D neměl natankováno naplno a pokud měl to štěstí, že se zrovna Rusům podařilo jej hezky slepit, pak to nebyla vůbec špatná soubojová stíhačka - rozumné výkony v hladinách předpokládaného nasazení, skvělý výhled z kabiny, adekvátní výzbroj, slušná obratnost i ovladatelnost. Mustangu s vyššími úhly náběhu rychleji rostl aerodynamický odpor a více hrozilo odtržení proudnic. Navíc jeho poměr hmotnosti a výkonu byl opět pro delší souboje spojenými se změnami rychlosti nepříjemně slabý.
Zcela zásadní rozdíl je ale v doprovázených letadlech - zatímco Jaky-9D eskortovaly povětšinou ploužící se Šturmoviky kdesi okolo 1 - 3 km výšky, tak Mustangy letěly o 5 km výše po boku nezastavujících a nečekajících B17 a B24. To je zásadní rozdíl - Jaky musely kroužit a čekat nad cílem, než se Šturmoviky vyřádí. Mustangy se do této pro stíhače nepříjemné role při eskortách nedostávaly. Pravda, konkrétně Jaky-9D sloužily velice často i k eskortám klasických středních bombardérů IL-4, resp Pe-2. Domnívám se, že při eskortách těchto středních bombardérů by již byly P51 pro SSSR přínosem. Jenže na druhou stranu kolik takovýchto eskort se letělo v porovnání s eskortami IL-2? Rusové potřebovali být výkonní především u země a k tomuto úkolu byly jejich stroje přizpůsobeny velmi dobře.
Jinak k přímým střetům mezi pístovými stihačkami bývalých spojenců nad Koreou docházelo a nezdá se, že by třeba P-51D nebo F4U měl velké problémy s poválečnými verzemi Jaků nebo Lavoček
Tohle se příliš nedá srovnávat. Korea zatím stále není příliš sdílná co se týče výsledků a navíc snad všechna původně stíhací letadla již v Korei plnila především role bitevníků.
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jersey.se »

No, doufám že k flamu nedojde, ale měl bych pár postřehů.

Myslím že Rusové nebyli při vstupu do války až tak technologicky vyspělí. Ze začátku ztráceli dosti i v aerodynamice. To druhé se sice dařilo významně zlepšovat díky CAGI i špionáži, ale s technologií a možnostmi výroby byli na štíru prakticky po celou válku.

Ano, s tím že Rusové volili nasazení více slabších jednotek na jednodušších strojích, to prostě bylo součástí jejich taktiky. Nas mnogo.

Taky souhlasím s Hansem že P-51 by se s doprovody nízko letících taktických a bitevních letounů rozhodně lépe nepopasoval. Nad východní frontou se zkrátka létalo jinak než na západním bojišti. Sovětská letecká učiliště také chrlila záplavy pologramotných a špatně připravených pilotů, kteří sloužili jako potrava pro kanony a výrobní střediska zas tisíce špatně vyrobených letadel, i když někdy dobře navržených. Tato kombinace byla vhodná jedině pro masově organizovanou bojovou činnost, kde příliš nezáleželo ani na rozhodování jednotlivce, ba ani na umění pilotáže. Jen občas se potom stalo že si navzájem sedlo letadlo s dostatečně inteligentním a připraveným pilotem, a z nich se pak stali esa schopná operovat samostatně - Pokryškin, Kožedub, a další.
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

jersey.se píše: Myslím že Rusové nebyli při vstupu do války až tak technologicky vyspělí. Ze začátku ztráceli dosti i v aerodynamice.
No to bych neřekl. Ukaž mi třeba v roce 1940 aerodaynamicky čistější seriově vyráběnou stíhačku, než byl Mig-3.
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jersey.se »

Spitfire? Mě se zas tak nepřekonatelný MiG-3 nezdá. Krom toho, MiG-3 byla vlastně náprava celkem zmršeného MiGu-1.
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Uživatelský avatar
Kruan
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 293
Registrován: 30/11/2009, 17:20

Příspěvek od Kruan »

Hans S. píše:
Domnívám se, že již za války byli Rusové technologicky natolik vyspělí, že byli schopni vyrábět (okopírovat) P51. Domnívám se ale také, že výroba v kvalitě srovnatelné s Američany (jinak by křídlo s laminárním profilem ani nemělo význam) by pro SSSR byla neúměrně nákladná a cena letounu by se tak relativně velmi výrazně prodražila.
Myslím, že za války by možná pár kousků okopírovat zvládli. Smysl by to kromě učebního nedávalo žádný. Je zajímavé, jak rychle po válce rusové své pístové stihačky zezápadněly (celokov. konstrukce, zvýšení doletu, přístrojové vybavení atd.)

Hans S. píše:
Ano. Pro SSSR bylo prostě jednodušší nasadit více slabších bojových jednotek nežli méně silnějších. To je součástí válečné strategie.a cena letounu by se tak relativně velmi výrazně prodražila.
Pokud by rusům celková situace umožnila vyrábět stihačky s lepšími výkony, odolnější, univerzálnější, vybavenější, tak by je vyráběli. Lavočky a Jaky v jejich situaci patrně představovaly vrchol jejich možností. Sice nedosahovaly výkonů a úrovně obvyklých v jiných částech světa, ale se zatnutými zuby se na tom bojovat určitě dalo i za cenu těch žní, co na nich LW předváděla.

Ovšem letectví je komplexní obor a na výsledcích se výrazně podílí další faktory. Např. nedávno jsem v memoárech narazil na výcvik jednoho ruského stihače v roce 1943 - 44. Nalétal asi 20h na U-2, pak pár hodin na nějakém UTI, 10h na LaGG-3 a odjížděl k útvaru na frontu, kde ho přeškolili na La-5. To je zoufale málo, podobný nálet hodin měli snad jen Japonci u Marian.
Hans S. píše:
Tohle se příliš nedá srovnávat. Korea zatím stále není příliš sdílná co se týče výsledků a navíc snad všechna původně stíhací letadla již v Korei plnila především role bitevníků.
O Koreji se moc nepíše, ale z toho, co víme vyplývá, že poválečné typy ruských pístových mašin se proti třeba P-51D moc neprosazovaly. Ale když už došlo na souboj, tak se často odehrával v přízemní výšce, protože Mustangy působily jako bitevníky (CAS)
Uživatelský avatar
Kruan
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 293
Registrován: 30/11/2009, 17:20

Příspěvek od Kruan »

Cassius Chaerea píše:
jersey.se píše: Myslím že Rusové nebyli při vstupu do války až tak technologicky vyspělí. Ze začátku ztráceli dosti i v aerodynamice.
No to bych neřekl. Ukaž mi třeba v roce 1940 aerodaynamicky čistější seriově vyráběnou stíhačku, než byl Mig-3.
nebyl jeden z problémů raných MiGů aerodynamický odpor spojený s nevhodným profilem?
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tempik »

K neobratnosti P-51 u země bych jen dodal, že RAF používala mustangy i v přízemních úkolech. Tam se nezřídka setkávali s letouny luftwaffe a dokázali s nimi vést minimálně vyrovnané souboje. Takže to, že by Mustang musel létat jen vysoko a rychle osobně považuji za velmi zjednodušenou až nepřesnou domněnku. Ve výškách a na rychlsoti jim to šlo nejlépe, ale i u země se jak britští, tak američtí piloti utkávali se stroji LW a dokázali vítězit.
Tím netvrdím, že by se Mustang popasoval lépe s doprovodem šturmoviků, než sovětská letadla, ale Hansův příspěvek zněl malinko tak, že je Mustang u země nepoužitelný.
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

jersey.se píše:1)Spitfire?
Jako joke dobré, ale nemám aerodynamický odpor spitfire ani migu, abych ti to vyvrátil (spitfira má snad Hans).
Tempík píše: Ve výškách a na rychlsoti jim to šlo nejlépe, ale i u země se jak britští, tak američtí piloti utkávali se stroji LW a dokázali vítězit.
Ve 44, hmm a že mě to nepřekvapuje. Otázka je jestli to bylo tím, že byla P-51 lepší v malých výškách, než befko, či fokáč.
Kruan píše:nebyl jeden z problémů raných MiGů aerodynamický odpor spojený s nevhodným profilem?
Ne. U Mig-1 mezi hlavní problémy patřilo, že měl větší váhu (cca o 300 kg), než na jakou byl původně konstruován (větší zatížení křídel, posunuté těžiště, podélná nestabilita) a pak tragické seriové zpracování, jen na rychlosti byl tak rozdíl mezi prototypem a ser. strojem 50-60 km.
Kruan píše: O Koreji se moc nepíše, ale z toho, co víme vyplývá, že poválečné typy ruských pístových mašin se proti třeba P-51D moc neprosazovaly. Ale když už došlo na souboj, tak se často odehrával v přízemní výšce, protože Mustangy působily jako bitevníky (CAS)
No a opět, nebylo to spíše piloty a nasazením jejich strojů, než parametry daných strojů? Respektive je to srovnání starých pardálů amerického letectva a špičkově cvič. nováčky na jedné straně a korejským bažantem o jehož výcviku toho asi nikdo z nás moc neví, ale těžko někdo může dojít k názoru, že se mohl kvalitou vyrovnat americkému pilotovi.
Uživatelský avatar
Kruan
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 293
Registrován: 30/11/2009, 17:20

Příspěvek od Kruan »

Cassius Chaerea píše:No a opět, nebylo to spíše piloty a nasazením jejich strojů, než parametry daných strojů? Respektive je to srovnání starých pardálů amerického letectva a špičkově cvič. nováčky na jedné straně a korejským bažantem o jehož výcviku toho asi nikdo z nás moc neví, ale těžko někdo může dojít k názoru, že se mohl kvalitou vyrovnat americkému pilotovi.
Na straně Korejců neválčili jen Korejci...stejně jako na straně OSN neválčili jen amíci. Třeba Jihoafričani na Mustangách toho nad Koreou nalétali až hanba.
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jersey.se »

Spit měl cx kolem 0,021. U migu neznám. Ale zdařilou aerodynamikou myslím i letové vlastnosti, které měl spit lepší bez diskuze.
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Kruan píše: Na straně Korejců neválčili jen Korejci...stejně jako na straně OSN neválčili jen amíci. Třeba Jihoafričani na Mustangách toho nad Koreou nalétali až hanba.
Tak jo. Kolik Jihoafričanů a dalších států se podílelo na zničení korejského letectva, které de facto přestalo existovat v září 1950 a kolik do té doby létalo pilotů z jiných zemí v korejském letectvu? Uvědom si jeden zásadní rozdíl. Korejské letectvo vybavené Jak-9, La-7 atd., bylo zničeno do konce léta 1950. To co bylo potom, to už je čínské letectvo, sověťští "dobrovolníci" a proudové stroje. Podíl korejských pilotů po debaklu z roku 50 byl už jen malý, i když se jej snažili znovu obnovit.
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

jersey.se píše:1.Spit měl cx kolem 0,021. U migu neznám. 2.Ale zdařilou aerodynamikou myslím i letové vlastnosti, které měl spit lepší bez diskuze.
1. Při jaké rychlosti a hustotě vzduchu (výšce)?
2.Ale to jsou dvě rozdílné věci, navíc u obou strojů opět silně ovlivněné rychlostí a hustotou vzduchu.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Cassi :) Cx je bezrozměrná jednotka :) Neurčuje se vzhledem k rychlosti a hustotě vzduchu :) Je to prostě součinitel odporu :) Pokud porovnáš součinitel odporu a součinitel vztlaku při různých AoA, tak dostaneš poláru letounu. Jen myslím, že Jersey to Cx zhruba o řád netrefil, doma mrknu a dodám do diskuse přibližná Cx několika druhoválečných stíhaček (jestli se nemýlím, tak nejnižší měl celkem s přehledem zmiňovaný Mustang).
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jersey.se »

Cx je ideálně na obojím nezávislý pokud se neprojeví dr. Mach. Ovšem tohle je při cruise, at to zmamená co chce.



O řád jistě ne. Tam už jsou auta.


Ale neříkám že jsem se jistojistě trefil, napsal jsem to z hlavy na mobilu a ověřit to můžu až později ;-)
Naposledy upravil(a) jersey.se dne 21/9/2011, 19:18, celkem upraveno 1 x.
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Vladimír
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 486
Registrován: 9/7/2010, 10:34

Příspěvek od Vladimír »

jersey.se píše:Tato kombinace byla vhodná jedině pro masově organizovanou bojovou činnost, kde příliš nezáleželo ani na rozhodování jednotlivce, ba ani na umění pilotáže. Jen občas se potom stalo že si navzájem sedlo letadlo s dostatečně inteligentním a připraveným pilotem, a z nich se pak stali esa schopná operovat samostatně - Pokryškin, Kožedub, a další.
Pokryškin si sedl s P-39, na západě podceňovanou.
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tempik »

Ani ne tak podceňovanou, jako nevhodnou pro letové hladiny bojů západní fronty.
Uživatelský avatar
Kruan
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 293
Registrován: 30/11/2009, 17:20

Příspěvek od Kruan »

Tempík: V Pacifiku se létalo podstatně níž než na západě a přesto byl výsledek P-39 jaký byl.
Uživatelský avatar
jersey.se
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2466
Registrován: 20/1/2010, 21:16
Bydliště: I'm living on an endless road
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jersey.se »

EDIT: Když o tom tak přemýšlím, tak Cassiův dotaz na rychlost má smysl, vztáhneme-li jej na měření Cx v ustáleném vodorovném letu, neboť při různých rychlostech poletí letoun s různým úhlem náběhu. Nicméně ta hodnota kterou jsem uvedl já, by měla představovat součinitel odporu při nulovém vztlaku, tedy je to opravdu veličina nezávislá na rychlosti nebo tlaku vzduchu (tedy neberu-li v potaz vlnový odpor).
Naposledy upravil(a) jersey.se dne 21/9/2011, 19:37, celkem upraveno 2 x.
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Uživatelský avatar
Skeptik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 6728
Registrován: 16/1/2011, 22:28
Bydliště: Středočeská gubernia

Příspěvek od Skeptik »

Jinak k přímým střetům mezi pístovými stihačkami bývalých spojenců nad Koreou docházelo a nezdá se, že by třeba P-51D nebo F4U měl velké problémy s poválečnými verzemi Jaků nebo Lavoček
No to mi nepřipadá jako dobrý argument. To bych mohl argumentovat i tím, že když pár "kovbojů" na P-51 vystřelilo na Kožeduba na La-7 tak se otočil a dva z nich sejmul --- potvrzeno záběry fotokulometu, které se dochovaly (jinak on to neoznámil = věděl na koho střílí)
Případně ke cvičnému souboji mezi P-51 (snad B) a Jak-9D 239 IAP, který ze základny Bari v Itálii podporoval Jugoslávské partizány. V tomto souboji, k překvapení všech američanů, Jak-9D vyhrál. Nicméně vzhledem k tomu, že se tento souboj odehrával v přízemní výšce, dalo se to očekávat.

A teď k doprovodu bombardérů/bitevníků.
Jak psal Hans, v tomto se Východ a Západ výrazně liší. Jak-9D či Jak-9DD bych ani nezmiňoval, byly to stíhačky, které vznikly nouzově a za konkrétním účelem - doprovody Il-4 a dalších dálkových bombardérů nad Balkán.
Obecně na Východě však převažovaly vzdušné boje v malé vzdálenosti od fronty (krátká doba letu), v malých a středních výškách a relativně malých skupin letadel. Útok na takovouto skupinu byl zpravidla veden z převahou výšky a nanadále. Proto skupina přímého doprovodu musela být relativně blízko doprovázeným bombardérům / bitevníkům, protože čas na reakci je malý. Vyžadovalo se tedy obratné letadlo, poměrně lehké, s dobrou akcelerací.
Piloti VVS, kteří doprovody létali, se vesměs shodují, že pro takovéto úkoly byly téměř ideálními stroji Jaky - celkem bez rozlišení verze, ale s kapkovitou kabinou = Jak-1b; Jak-7B (od roku 1943); Jak-9. Kupodivu jsem narazil i na informaci, že za vhodné pro doprovody byly, zpočátku války, i I-16.
Ostatní stihací typy, ať už domácí Lavočkiny či MiGy nebo lend-leasové P-39, P-40, Spitfire Mk V a Mk IX se prý hodily spíše pro "volný lov" či výškové zajištění.
Mimochodem, to by odpovídalo i tomu, že mezi nejúspěšnějšími piloty VVS jsou hojně zastoupeni piloti P-39, La-5/7 a Jak-3, kteří se na tyto způsoby boje "specializovali". Piloti Jaků 1/7/9 zas až tak vysokými počty sestřelů neoplývají => při těsném doprovodu a "odhánění" útočících stíhačů zas tolik příležitostí ke skórování není. Na druhou stranu prý piloti Jaků vykazovali nejmenší procento ztracených doprovázených letadel.

A teď Mustang.
Vždy mi bylo divné, proč jej spojenci Rusům nedodávali. Bohužel zdroje v tomto nejsou jednotné. Některé tvrdí, že USA odmítlo P-51 do SSSR dodávat (stejně jako B-17 a B-29) jiné, že je SSSR vůbec nepožadoval, protože pro ně neměl uplatnění.
Žádný oficielní dokument na toto téma jsem nesehnal.
Na druhou stranu GB dodala na přelomu let 1941/42 do SSSR 10 Mustangů Mk I a ty byly po otestování v NII VVS, které konstatovalo, že jsou horší než Bf-109G-2 i než Jak-7B, předány výcvikovému pluku v Ivanovu, který školil piloty pro přelétávání zahraničních letadel. Tři kusy byly v říjnu 1942 zkoušeny na frontě u 5.GIAP, ale byly shledány horšími než jím používané LaGGy-3 a bojově nebyly nasazeny.
Výhrady vůči Mustangu byly:
- výrazně podmotorovaný
- nízká stoupavost (při bojové zatáčce nabíral poloviční výšku ve srovnání s Jak-1/7)
- velmi špatná obratnost
- dlouhý rozběh při vzletu (prakticky vylučující jeho použití v polních podmínkách ruských letišť - mimochodem všechny 3 kusy se z frontových zkoušek vrátily s poškozenou vrtulí)
- chybějící kanónová výzbroj = nízká účinnost proti bombardérům
Naopak pozitiva:
- rychlost (díky vynikající aerodynamice, zpracování a použitému laminárnímu profilu - ten ale na druhou stranu způsoboval tu špatnou obratnost)
- nadprůměrná hmotnost sekundové dávky
- radiostanice a vybavení kabiny
- promyšlená údržba (ale nepoužitelná v podmínkách východní fronty, protože se měnily celky a ne opravovaly poruchy a na to nebyla logistika VVS připravená)

Následně se v NII VVS zkoušely i další modifikace P-51 (udává se až 14), ale de-facto se stejnými výsledky - moderní rychlý stihací letoun se skvělou výbavou a vysokými výkony nad 5.000 metrů, nicméně svými charakteristikami nevhodný pro boje na východní frontě.

Pokud lze srovnávat, tak se stejnými výsledky (i když o trochu horšími) dopadl i P-47 Thunderbolt jehož do SSSR dorazilo 195 ks (odesláno 203) a se kterým si VVS rovněž nevědělo rady a tak jej přesunulo k záložním a bombardovacím!!! plukům.
Pro doprovodné stihačky typu P-47 či P-51 na Východní frontě prostě nebyla práce.
Odpovědět

Zpět na „Ruské letectvo“