S raketomety křížem krážem (1)

Odpovědět
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

S raketomety křížem krážem (1)

Příspěvek od Polarfox »

S raketomety křížem krážem (1)
aneb někde se začít musí
Obrázek
Poněvadž byl můj nedávný lov na podklady k raketometným systémům velice vydařený, rozhodl jsem se kromě koexistence s tanky zplodit i několik stručných článků o světových raketometech jako takových. A tak tedy předkládám první vlaštovku celé řady. Můžete se tak těšit na rozličné systémy ze všech koutů světa a časových údobí. Setkáme se s celým jedním oddílem věnovaným improvizovaným konstrukcím, řadou zajímavých projektů ze zemí jako jsou Filipíny či Indonésie a spoustou jiných. Tento úvodní článek je věnován systémům, které povětšinou spadají do období 70tých až 80tých let, pro své uživatele představovaly důležitou součást arzenálu a přesto nejsou obecně příliš známy. Ve své podstatě se jedná o generaci, která pomalu ustupuje ze scény a je nahrazována modernějšími současníky. Ale než zmizí dočista, nebude na škodu si je alespoň pár řádky přiblížit. Jak napovídá název, půjde opravdu o výběr stylem „letem světem“, vlastně jen vypíchnout pár systémů z různých koutů světa a zas běžet dále. Předem tedy chci podotknout, že se nejedná o konzistentní pojednání o všech podobných systémech dané epochy. Ale dosti bylo úvodu a vzhůru do světa.
Naposledy upravil(a) Polarfox dne 9/8/2012, 13:05, celkem upraveno 3 x.
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Příspěvek od Polarfox »

M-1985

Při ranním cestování se člověk v novinách dočte ledasco, v poslední době například o výdajích na smečku domácího zvířectva severokorejských pohlavárů. Jedno je jisté, výdaje na armádu jsou rozhodně mnohonásobně vyšší a jednou z položek, která je požírá (na rozdíl od psů a koní obrazně, o lidech ani mluvit nemusíme, ti se živí výhradně kořínky, pokud nějaké najdou), je třeba raketometný systém M-1985. Aneb kde se vzal, tu se vzal v roce 1985 nový raketomet značený M-1985 (ostatně tak už to u této z okolního světa vytržené země bývá a bojové typy jsou označovány podle roku, kdy se je někomu podařilo spatřit, což o značení samotné severokorejské armády či přesném původu nic moc nevypovídá), ráže mohutné (240mm) a počtem hlavní umírněný (12ti hlavňový). Leč konec pohádky, neboť velká část těchto systémů montovaných na podvozku japonského typu Isuzu (konfigurace 6x6) a vyrobených v počtu okolo 200 kusů určitě míří přes hranice a demilitarizovanou zónu (dostřel 43 km) do Jižní Koreje, a to již žádný med není. Navíc kromě klasických hlavic mají Severokorejci nejspíše v zásobě i různé „marasty“ v podobě chemických náplní. Tedy opět žádný obzvláštní důvod k radosti mít takového souseda hned za humny. Taktéž vývoj se nezastavil a Severokorejci později vyvinuli ještě účinnější systém ráže 240mm, M-1991. Samotný M-1985 posloužil též Íráncům, kteří na jeho základě vyrábějí vlastní typ.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
severokorejský 240mm raketomet M1985 na podvozku Isuzu (1), další 240mm raketomet Severní Koreje, snad stejný typ na jiném podvozku (2), zbývající kusy typu M1985 exportované do Íránu (3) a myanmarský stroj, snad také původem ze Severní Koreje (4)

K-136 Kooryong

Drtivá severokorejská palebná síla zaměřená na svého jižního souseda je obecně známá, ale o něco mlhavější jsou možnosti Jižní Koreje. Na poli raketometů je zajímavým systémem K-136 Kooryong, který sice konstrukcí nijak zvláště nevyčnívá a v povědomí o vojenské technice jde o méně uváděný typ. Jeho vznik se datuje do 80tých let a sestává z 36ti násobného odpalovacího zařízení pro střely ráže 130mm na podvozku konfigurace 6x6 (KM 809A1, přebíjecí KM 813A1 nese dalších 72 raket). Dostřel činí dle použitého typu munice až 36 km (K33, standardní rakety K30 cca 22 km, existují i další typy munice). Dodávky probíhaly od roku 1986, poslední kusy jihokorejská armáda obdržela v roce 2000. Vyrobeno bylo okolo 150 kusů.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
K136 Kooryong

Kung Feng VI

Raketomet Kung Feng VI byl vyvinut tchajwanskými techniky na konci 70tých let, přičemž první kusy se začaly objevovat ve službě roku 1982. Již od počátku s ním bylo počítáno jako s prostředkem proti vyloďovacím operacím (není těžké uhodnout, kdo měl být dotyčný protivník), v kteréžto úloze tvoří velmi účinný zbraňový systém. Umístěn je na podvozku nákladního automobilu M52A1 a nese 45ti násobné odpalovací zařízení 117mm raket. Dostřel se pohybuje (dle munice) mezi 15 a 20 km a je možno použít řadu druhů bojové náplně, včetně fosforu a submunice.

Obrázek Obrázek
Kung Feng VI

Type 83/WM-40

Čína, jako tradiční protivník Tchajwanu a zároveň jeho věčný damoklův meč, měla a má ve své výzbroji velké množství typů raketometů různých ráží a provedení, tudíž to vezmu pouze namátkou přes nejzajímavější kousky (v tomto případě kousek). Na počátek 80tých let spadá zavedení raketometu na podvozku pásového dělostřeleckého tahače Type 60-I, který byl označen jako Type 83 (případně WM-40). Vývoj ale probíhal již od 60tých let a celý projekt byl průběžně upravován. Dostřel 273mm raket (neseny 4 kusy) činí maximálně 40 km a užívá se několik druhů bojové náplně (klasická, se submunicí, chemická atd.). Počet vyrobeným exemplářů mi není znám, spíše půjde o menší množství.

Obrázek
Typ 83

Type 75

V Asii ještě chvilku zůstaneme, pouze se přesuneme přes moře na japonské ostrovy, kde byl na přelomu 60tých a 70tých let vyvinut systém Type 75 na podvozku pásového obrněného transportéru Type 73. Type 75 (zaveden do výzbroje v roce 1975) disponuje 30ti hlavňovým raketometem ráže 131,5mm s maximálním dostřelem 15 km., doplňkovou výzbroj tvoří 12,7mm kulomet. Používané rakety jsou dvojího druhu, s klasickou náplní a se submunicí. Vyrobeno bylo pravděpodobně něco přes 100 kusů (cca 140), někdy jsou odhady nižší.

Obrázek
Typ 75

Firos

Jedním ze znaků mnohých systémů je to, že ani nevíme, že je máme hned pod nosem. Například v Itálii byl na konci 70tých letech vyvinut raketomet Firos 25, který je zajímavý třeba i použitou ráží, v tomto případě 122mm (celý projekt začal jako soukromá iniciativa pro exportní účely, od čehož se odvíjí i použitá ráže). Raketa byla vyvinuta na bázi munice pro ruský typ BM-21 Grad, je vzájemně zaměnitelná (Grad může munici pro Firos používat bez jakýchkoli omezení, Firos pak ruské rakety spíše nouzově) a celkově variabilnější, co se bojové náplně týče (klasická HE, zápalná, submunice, kouřová atd.). Dostřel činí 25 km a na podvozku konfigurace 6x6 (nabízena je i verze s pancéřovanou kabinou) je umístěna raketnice s celkem 40ti hlavněmi. Později byl vyvinut modernější Firos 30 s dostřelem až 34 km. Ten byl nabízen italské armádě, ale bez úspěchu, zatímco starší Firos 25 (?) byly dodány Spojeným arabským emirátům (někdy se laboruje ještě s jedním či dvěma nepotvrzenými uživateli, kam jsou zařazovány státy jako Sýrie, Libye či Irák, je dost dobře možné, že byly exportovány pouze samotné technologie raket), nejspíše v počtu okolo 48 kusů (tolik jich bylo ve stavu v roce 2006, z toho 24 neaktivních). V současnosti jsou modernizovány tureckou firmou Roketsan.

Obrázek Obrázek Obrázek
Firos 25 - pancéřovaná (1) a nepancéřovaná verze kabiny (2), Firos 30 (3)

Teruel

Neméně zajímavý raketomet pochází i z další země s jižním nádechem, neboli Španělska. Tam byl někdy v průběhu 80tých let zaveden do služby raketometný systém Teruel 3. Uzavírá tak vývojovou řadu raketometů Teruel (Teruel 1, 2 a 3), která začala již o jedno desetiletí dříve. Tento stroj se specifickým vzhledem (čemuž dopomáhá hlavně pancéřovaná kabina) byl pro mateřskou zemi vyroben nejspíše v celkem zanedbatelném počtu (čísla jsou ošidná, někdy se udává nepravděpodobných 100, jindy pouze 12-18 odebraných kusů bez přílišného rozlišení verze). 40ti násobné odpalovací zařízení pro rakety ráže 140mm je namontováno na upraveném nákladním automobilu Pegaso 3055 v konfiguraci 6x6. Dostřel činí standardně 18 km, s výkonnější municí pak snad až 28 km a používají se jak klasické HE typy, tak verze se submunicí. Malé množství systémů Teruel se dostalo údajně i do Gabonu (8 kusů, verze Teruel 2 nebo 3).

Obrázek Obrázek Obrázek
Teruel 2 (?) (1, 2) a nejnovější Teruel 3 (3)

Valkiri Mk 1, Bateleur/Valkiri Mk 2

Jihoafrická republika již dlouhá léta vyrábí širokou škálu domácích zbrojních produktů, které většinou nesou osobité znaky dané specifiky místního bojiště. Raketomet Valkiri (či Valkiri Mk 1 22) je oproti tomu celkem obyčejným systémem běžných parametrů, ale stále voní exotikou. Jeho vznik se datuje na přelom 70tých a 80tých let a byl ovlivněn kořistními BM-21 Grad (a vyprojektován právě jako protiváha dotyčného raketometu). Jádro systému tvoří 24ti hlavňový raketomet ráže 127mm s dostřelem 22 km, který byl umístěn na podvozek místního nákladního automobilu SAMIL 20 (ale uvádí se i UNIMOG, po zakrytí raketometu plachtou je od standardního nákladního modelu prakticky k nerozlišení). Raketomet užívá munici s předfragmentovanou hlavicí a nastavenou na explozi ještě nad povrchem země. Po skončení vývoje v roce 1981 začaly o rok později vstupovat do služby sériové exempláře, kterých bylo vyrobeno pouze 25 kusů. Pokud ne početně, tak bojově se prosadil určitě (nasazen v Angole v letech 1987 a 1988), neboť mezi protivníky si vydobyl přezdívku Chindungu, což v překladu znamená něco na způsob „červený pepř co kouše/pálí“ či „kousavý/pálivý červený pepř“ (ale je možné, že tato přezdívka vznikla naopak mezi bojovníky organizace UNITA, která měla jihoafrickou podporu). Sami Jihoafričané pak často používali označení Visared, lze nalézt i označení „Vorster´s organ“ (dle tehdejšího premiéra, protiklad k „Stalin´s organ“).

Typický „jihoafrický punc“ pak stoprocentně nalezneme u pokračovatele typu Valkiri Mk 1. Bateleur (či Valkiri Mk 2) začal být zaváděn do jihoafrické armády v roce 1989 a již na první pohled upoutá nezaměnitelným tvarem spodku kabiny (která je jinak celá pancéřována) zajišťujícím zvýšenou odolnost proti minám. Tento trend je v JAR velmi rozšířen a velmi těžko již mezi místními vozidly nalezneme nějaké tímto neafektované. Ráže zůstala totožná (tj. 127mm), ale počet hlavní byl navýšen na 40 a nová je i munice s větším dostřelem (36 km). Bateleur užívá vlastní nové rakety (2 druhy, včetně typu se submunicí), ale lze použít i typ použitý u staršího Valkiri Mk 1. Jako podvozek byl zvolen upravený místní typ SAMIL 100. Vyrobeno bylo pravděpodobně podobné množství jako u předchozího typu, tedy okolo 25 kusů.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Valkiri Mk 1 (1, 2) a Bateleur (3 až 5)

RL-21

Egypťané patří mezi jeden z národů, které se jaly podstatně vylepšovat dovezený salvový raketomet BM-21 a vyvinuli několik variant jak odpalovacích zařízení, tak i samotných raket. Z nich je visuálně nejvýraznějším raketomet RL-21 (30 raket ráže 122mm) namontovaný na pásovém tahači ATS-59G. V Egyptě takto modifikovali neznámý počet strojů.

Obrázek
egyptský raketomet ráže 122mm (RL-21) na podvozku ATS-59

Pampero, CP-30

Zatím jsme navštívili různé končiny Asie, Evropy a taktéž Afriky, ale americký kontinent zůstal nezastoupen. To se pokusím napravit třeba argentinským systémem Pampero (či SLAM Pampero), který se datuje cca do poloviny 80tých let. Používá podvozek automobilu UNIMOG 416 (konfigurace 4x4) a na korbě je namontován 16ti násobný 105mm raketomet, tedy spíše lehčí systém, čemuž odpovídá i dostřel mírně přes 10 km. Mimochodem rakety pro tento systém můžeme nalézt i v provedení pro letecké použití (4 až 6ti násobná zařízení pro vrtulníky UH-1). Hlavice používají klasické HE a zápalné náplně. Vyrobeno mělo být 40 kusů.

O něco novější raketomet CP-30 ráže 127mm (3 moduly po 9 hlavních, dostřel až 30 km, ale může snad odpalovat i starší 105mm rakety používané na raketometu Pampero) pak představuje nejmodernější systém této kategorie, neboť VCLC na podvozku lehkého tanku TAM nebyl z důvodů finančních škrtů do výzbroje zaveden. CP-30 je montován na dva různé typy nákladních automobilů, počet vyrobených kusů by měl dosahovat 50tky.

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Pampero (1, 2), CP-30 na francouzském podvozku ACMAT 8x8 (3, 4), klasická verze na podvozku 6x6, očividně je možné namontovat i 4 kontejnery s raketami (5 až 8) a munice (9 až 11)
Uživatelský avatar
Franz Trubka
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1815
Registrován: 14/10/2010, 04:16

Příspěvek od Franz Trubka »

Raketometcici vsech zemi, spojte se. To jsi urcite napsal pro mne za tu navrhovanou medajli. Bohuzel, Lord pravdepodobne hraje golf v Karibiku, tak Ti muzu poslat jenom fotku americkeho prezidenta s mojim vlastorucnim podpisem. Pises dobre, mizero :razz:
ObrázekObrázek

Pink Floyd-On The Turning Away
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Příspěvek od Polarfox »

To jsi urcite napsal pro mne za tu navrhovanou medajli.
Si počkej na Filipínce :D...to teprve něco uvidíš.

To je hrozný normálně, ještě jsem ani nedodělal ty Jugoslávce a už tu pomyslně slintám nad dalšími adepty (Filipíny, Brazílie, Egypt, Argentina, Vietnam, Venezuela atd.) a ještě si na sebe ušiju raketomety. No, ale brzy přijdou dlouhé zimní večery :D

A medaili nechci, mě stačí když ty moje blafy někdo čte a snad se mu to i líbí :D
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Odpovědět

Zpět na „Ostatní“