glock píše:No pokud čerpáte info z netových stránek vytvořených bůh ví kým a bůh ví podle čeho (skro to vypadá jak podle IN Actionu) tak se ani moc nedivím tomu co tady badaxe prezentuješ... Radši si přečti nějaké knihy
glocku, glocku je Ti jasný, že tímto jsi shodil vše co jsi doteď napsal?
To jak jsi to tady rozjel o Italech bylo/je super aspoň se tady o nich objevilo více informací.
Příště to bude podle hesla "Pověz mi co čteš a já Ti povím zda se s Tebou budu bavit"?
je zajímavé když zesměšňuje badaxe že mlčíš... já musim bejt hodnej..
takže ano bylo to od mě útočné..
net je plnej opisovanejch blbostí jak jeden autor mastí od druhýho a proto net v této oblasti nepovažuju za dvakrát relevantní zdroj jakýchkoliv hypotéz...
to badaxe prostě se neshodnem ať je to ve věci kdo vyrobil víc G50 atd..
ale aby bylo jasno...
Výroba Cr.42 byla ještě pochopitelná v letech 1939 - 1940 zvláště s ohledem na stav stíhaci složky italského letectva. Druhý argument který hrál do ruky Fiatu, byl fakt že vedení RA nevěřilo že se výrobu Macchi podaří rozjet tak aby pokryla potřeby.
Jaká koliv výroba po roce 1940 byl omyl a plýtvání zdroji. Btw brzdilo to výrobu Mc.200 tak, že se vyráběla i v roce 42 kdy oba typy byly ve své původní roli těžce OUT. Motory vyráběl Fiat a kam je asi tak přednostně dodával?
Argumentuješ tím že Cr.42 byla výrobně nenáročná a nedecifitních materiálů. Toto nijak nezpochybňuju (proto byla taky uvolněna pro export). Jenže v roce v období 1940 - podzim 1942 to nebylo s deficitním materiálem tak zlé. Teprve pak a i proto vzniklo Mc 205 v porovnáni s 202 málo.
Pokud seřadím podle výrobní náročnosti 4 typy z roku 1940 od nejjednoduššího po nejsložitejší tak je pořadí celkem jasné.
Cr.42 - G.50 - Mc.200 - Re.2000
Psal jsi u Mc 200 pracnost 22000 hodin. Zajímá mě kde si to vzal. Podle toho co sem četl (na internetu - jinde sme to nenašel takže to beru hodně s rezervou) byla pracnost Mc 202 asi 18000 hodin a tato byla výrobně náročnejší než Mc 200. . Jde o to že když chtěli němci zavést výrobu G55 odhadli její náročnost na 15000 hodin (jen info 109 měla 9000). Němcům přece jen věřím. A náročnost Mc 205 měl být o něco málo větší než G.55. Proto se mi tvůj údaj o 22000 pro Mc.200 vůbec nezdá.
A i proto tvrdím, že se měla o mohla vyrábět Mc.200 místo Cr.42
glock píše:
net je plnej opisovanejch blbostí jak jeden autor mastí od druhýho a proto net v této oblasti nepovažuju za dvakrát relevantní zdroj jakýchkoliv hypotéz...
Ano hodně se opisuje, ale přece neopisují se jenom blbosti a lži, opisuje se i to co je pravda, proto se snažím všude dávat odkazy, aby bylo jasno odkud info pochází. Takže nemůžeš net jednoduše odsoudit. Ale dost úvah o ničem, kordy sme tasili, tak je zase můžeme schovat.
Bohužel moje úroveň informovanosti o Italech je celkem nízká, takže jsem spíše pasivní čtenář vaší diskuze.
Uvidíme, co se ještě o CR.42 a italském průmyslu dovíme.
Glocku, opět jak je tvým zvykem "předpokládáš". Háček je že předpoklady jsou o ničem. Ono to že třeba výroba něčeho je na začátku složitější a pracnější (a tedy s více hodinami) je docela normální. Když začínáš výrobu čehokoli, je na počátku relativně časově náročná, postupně jak se výroba "zaběhne" tahle náročnost se snižuje, snižuje se i tím že řada věcí se zjednodušuje, odpadají různé prostoje dané třeba technologickou přestávkou (pokud děláš věcí víc, lze ji prostě udělat ve chvíli kdy děláš na věci jiné). takže po zorganizování výroby (u M.C. se navíc v roce 1940 uvádí i špatné strojní vybavení) a nastavení se časová náročnost rozhodně sníží (on ani ten Bf109 nebyl celou výrobu stejně náročný). V tomhle zřejmě měli u Fiata větší zkušenost a dokázali výrobu zorganizovat podstatně snáz (to bude i důvodem menšího počtu hodin u G.55) Takže je dost jedno co se ti "zdá" či nezdá, opět je to o tom jak je která fabrika zorganizována (třeba rusové i když koupili fabriku na pásové traktory, výrobu v podstatě rozjet nedokázali, nakonec pozvali američany právě kvůli organizaci a šlo to) to zřejmě u Macchi moc nešlo (nebyly s tím zkušenosti) u Fiatu ano )měli zkušenosti z výroby řady věcí ve velkých sérií a samozřejmě i síť dodavatelů, což Macchi muselo budovat. To že ty si myslíš že M.C.200 by bylo lepší je tvá věc, realita je zcela jinde, stejně by se dalo říci že kdyby se dělal ve velkém třeba G.50 asi by to bylo lepší, sice byl o něco pomalejší, ale zase by dokázali )pravděpodobně) zavést výrobu (třeba u Bredy) mnohem rychleji, jenže to je přesně ta nesmyslnost, které ty se dopouštíš, vymyslíš si cosi na co se díváš ze zpětného a ještě velmi úzkého pohledu a pak se tím obíráš. Problém je že přesně to je blbost. Pohled musí být z dané doby(tedy třeba z roku 1940 a se znalostmi z Itálie. Jinak je to na úrovni počítačové hry, kde to "co by bylo kdyby" projde. V historii nikoli. Italské možnosti v dané době byly nějaké, byly dány krom řady dalších věcí výrobními kapacitami, materiálními zdroji, schopnostmi a množstvím vyškolených dělníků. Dalším co určovalo bylo i to co bylo v dané době známo z leteckých bojů, kterých rozhodně nebylo mnoho, zkušenosti ze Španělska byly známé a jednoznačně preferovali dvojplošník (nejen v Itálii), Polsko v podstatě nehrálo roli, bojů bylo málo a poláci nebyli pro němce ani početně ani kvalitou soupeřem. A uvědom si že to co se týká převahy jednoplošníků se projevilo až ve Francii a v BoB, jenže to už měli italové výrobu rozběhnutou a vyráběli jak dvojplošníky tak jednoplošníky, prostě neriskovali že vsadí na špatnou kartu. A tvá představa jak stačí podepsat nějakou objednávku a už ta letadla vyjíždí z linky je spíš úsměvná. Každý stát měl se změnou hodně velké problémy a vždy bylo hodně zvažováno jestli výpadek výroby stojí za to že nový typ bude (možná) lepší. Pro italy to bylo ještě složitější, díky méně rozvinutému průmyslu. Němci si stejně jako britové díky rozvinuté výrobě vyráběli v podstatě všechno sami, stejně američané, rusové šli cestou jednoduších strojů (třeba bez vysílaček a dalších vybavení) italové prostě některé věci museli dovést, jiné (třeba vrtule) dělali v licenci, což je dost omezovalo, protože jejich vývoj neměl na co navazovat a byl proto problémovější. Ono srovnávat Itálii s německem je nesmysl, byly to průmyslově zcela odlišné země. Takže to že němci dokázali stejnou věc dělat za nějaký počet hodin (a tedy i cenu) nemá s italskou výrobou nic společného. Ostatně němci měli hodně zajímavou normalizaci, která jim umožňovala přenést části výroby jinam a zavést je a kontrolovat, opět pro italy věc zcela neznámá. Takže myslet si že "kdyby" jistě můžeš, je ovšem docela pravděpodobné, že kdyby to zkusili nedopadlo by to dobře, tedy snížení výroby v době 1940/41 by je donutilo snížit počet jednotek, tím by nemohli chránit vojska v Africe a asi ani domácí území, útoky na Maltu by nebylo čím krýt, stejně jako v Řecku. A podobných scénářů (značně pravděpodobných) by se asi našlo mnohem víc. To s největší pravděpodobností vedlo k tomu že objednáno bylo to co průmysl byl schopen produkovat a ne to co ty si myslíš jak by bylo ideální. Ono plánování není o ideálech a ideálních řešeních, ale o možnostech, čase a samozřejmě penězích.
Jo a co se týče deficitních materiálů, bylo to zlé už v roce 1940, Švédové si pro své Re 2000 museli sehnat materiál (což není moc obvyklé) a maďaři právě z důvodu problémům s dodávkami (ty byly zřejmě nejen materiálové) se rozhodli pro vlastní stavbu typu (ovšem s jiným motorem) a právě na maďarské výrobě je poznat jak je problém něco začít vyrábět, jejich výroba naběhla až v době kdy už bylo v podstatě pozdě a stroj se příliš neuplatnil. Ona ani italská výroba nebyla z nejrychlejších, i když objednávka byla z února 1940, do konce roku se podařilo dodat jen 13 strojů a dalších 13 bylo připraveno k dodání do 48 to stihli až v únoru 1941 (v té době bylo vyrobeno i 12 kusů pro italské letectvo) důvodem byl především nedostatek suroviny konkrétně hliníkového plechu. po této zkušenosti maďaři koupili licenci, dostali plány i odborníky od Regiane kteří měli pomoci rozběhnout výrobu. Ta měla dát prvních cca 40 mašin v polovině roku 1942, to se nezdařilo a první stroje byly zalétnuty na konci roku 1942 (předán byl jediný) výroba se rozběhla až v roce 1943 a skončila o rok později. To jen na dokreslení jak jednoduché je přenést někam výrobu. Záměna MC za CR by asi byla rychlejší, ale rozhodně by znamenala několikaměsíční výpadek a ten si italové nemohli dovolit ani v době kdy už se vědělo že CR nejsou ideálem (tedy v roce 1941), navíc se solidně uplatnily a byly i stavěny jako bitevní stroje (tedy stíhací bombardéry, podobně jako třeba Hurricany ve stejné době). Fakta z pohledu italů v roce 1940 prostě vypadala jinak než jak si je ty představuješ z pohledu dneška. A to já rozhodně nepostihuji to co oni viděli a znali, ale jen poměrně úzkou část o které něco vím a kterou ty si zřejmě neuvědomuješ. Těch důvodů bylo jistě víc a které byly ty hlavní je otázkou.
Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
"Záměna MC za CR by asi byla rychlejší, ale rozhodně by znamenala několikaměsíční výpadek a ten si italové nemohli dovolit ani v době kdy už se vědělo že CR nejsou ideálem"
Proč by si italové nemohli dovolit několikaměsíční výpadek? Oni nevedli kolem let 39 moc válek, které by jim semlelo letectvo takovým způsobem.
I podle mého italové těžce zaspali s protahováním služby C.R. 42. A mělo to mít viv i do budoucna - v době krize (roky 41+) nebyli připraveni na sériové výroby jednoploěných strojů.
A deficitem na materiály trpělo i německo a také dokázalo produkovat stroje až do konce války.
jednak se nebavíme o roce 1939, ale o roce 1940 a italové v tu dobu přezbrojo´vali letectvo. Ze starých CR32 na modernější stroje. takže pro ně výpadek jakékoli výroby byl hodně problémový. A nedostatkem kapacit němci rozhodně netrpěli na rozdíl od italů. Je to stále stejná blbost, srovnávat v podstatě nejvyspělejší stát kontinentu s někým jako byla Itálie, ta i přes opravdu velkou snahu svůj průmysl teprve budovala a rozhodně se nemohla měřit ani s třeba Francií. Němci v této době nedostatkem surovin rozhodně netrpěli, nevím kde jsi na takový nesmysl přišel, až do poloviny roku 1941 nebyli v podstatě nijak omezováni surovinami, dodával jim je jejich věrný spojenec SSSR, teprve potom došlo postupně k úbytku zdrojů. A zase Itálie aby mohla něco nakoupit (třeba právě hliník), musela si na to nejdřív vydělat, tedy prodat něco za co by dostala peníze a za ně mohla nakoupit a jsme opět u toho průmyslu, ten by musel víc produkovat a být schopen produkci prodat. Němci měli možnost směňovat přímo výrobky a technologie za suroviny (v SSSR) nebo nakupovat za byť omezené ale přesto slušné valutové zdroje (třeba ve Švédsku odkud vozili rudu a třeba kuličková ložiska). Italové v tomhle v podstatě neměli mnoho co nabídnout.
Takže si klidně sněte jak skvělé by to bylo, kdyby ti hloupí italové to dělali podle vašich "chytrých" nápadů, ale je to nesmysl, stejně jako když někdo kdo dělá v pokladně supermarketu sní o tom že vymění svou škodu 105S za mercedesa a pojede na dovolenou na Seychely. Prostě pokud na to nemá tak nepojede i když by to jistě bylo to ideální co by ho mohlo potkat.
to Tempik, už asi po tisící a speciálně pro tebe, na věci a činy v roce 1940 se musíš dívat z pohledu znalostí roku 1940, ne z toho že si v době mnohem pozdější vysníš "jak by to kdyby to". Nikdo v roce 1939/40 nepočítal s nějak dlouhou válkou, takže potřebovali letectvo se kterým "obnoví impérium" tedy to o čem snil Mussolini a co předváděli na přehlídkách a později ve Španělsku. Jejich znalosti byly jasně dány (viz výše), stejně tak byly jasně dány i zdroje, to o čem ty si myslíš jak by bylo skvělé, bylo mimo to co MOHLI. Když tak pročítám podobné vyprávěnky, vždy mne napadne to přísloví o frajtrovi co je po bitvě generálem, je totiž přesně o tom zpětném pohledu, který je zcela nesmyslný, oni ti italové nevěděli jak dlouho bude válka trvat, věděli že jejich stíhací CR32 jsou zastaralé a musí je rychle nahradit. A to udělali a celkem úspěšně, to že dál vyráběli CR42 je sice fakt, ale problém je že nebyly už použité jako stíhací (stejně jako třeba Hurricany, nebo třeba P-40).
Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Chtěl bych jen upozornit, že jsem nesrovnával německý a italský průmysl a ani to nemá cenu. Je jasné, že německý na tom byl lépe. Já jen tvrdil (a nic jiného), že ikdyž němci měli (sic až v pozdějších letech) také velké surovinové nedostatky, tak dokázali stroje vyrábět až do trpkého konce.
Pokd máš suroviny na 10 zastaralých letounů, jistě bys mohl postavit 5 moderních. Ale italové prostě zaspali zavedení jednoplošných stíhacích letadel. Omlouvej si to jak chceš, ale byla to hrubá chyba. Ikdyby půl roku nevyrobyli ani jeden stroj a po té dokázali vyrábět relativně moderní stroje, tak by na tom mohli být lépe. Pak by třeba britivé museli mít na Maltě a v africe modernější stroje a chyběli by jim třebas v evropě. Takhle si mohli v africe dovolit ony P-40 a Hurricany za malý peníz oproti Spitfirům (ano, pořád to byla kapitalistická země kupující od soukromých firem).
No pokud těch 10 stavíš z trubek a plátna, tak ze stejného materiálu nepostavíš ani jeden celokovový, pokud bys to dokázal, byl bys asi kouzelník. A s tím zaspáním jsi vedle, italové zavedli první jednoplošníky (G.50) už v roce 1939 (byly ještě ve Španělsku), takže o zaspání se mluvit nedá. A znovu vyprávíš nesmysl, i kdyby nevyráběli CR42, nezvedlo by to nijak výrazně výrobu G.50 nebo MC200, ono stavět zcela jiný typ je problém jednak strojního vybavení, jednak lidí a hlavně (a to bylo pro italy asi nejvíc limitující) surovin. On je problém v tom že hliník museli ZA NĚCO nakupovat to něco si museli vydělat ale na to potřebovali vyvážet (proto vyváželi i letadla na úkor vlastního letectva). Jenže vývoz nikdy nebyl dostatečný, surovin byl nedostatek a pokud máš surovin třeba na tisíc letadel, tak i kdybys jich objednal desettisíc prostě jich víc nevyrobíš. Italy limitovala i výroba motorů, ani těch nikdy nedělali dost. Další problém byly opravárenské kapacity. Prostě těch limitů bylo (nejen u italů) spousta, takže vyprávěnky jak by půl roku nedělali a pak to strhli jsou mimo. I když odhlédneme od toho že to si žádná armáda před válkou dovolit nemůže, tak by si tím nepomohli. možná by vyrobili o tisíc dvojplošníků méně, ale o kolik by vyrobili víc jednoplošníků je otázkou, pravděpodobně by rozdíl byl minimální. Zapomínáte totiž že hliník se dovážel a prostě ho víc nebylo a nešlo jen o hliník. Víc by nebylo ani strojů (pro výrobu celokovové mašiny potřebuješ jiné než po hadrový dvojplošník) ani vyškolených lidí. Tohle vše na ministerstvu samozřejmě věděli a rozhodně brali v potaz. A britové si ty Hurricany a P-40 v Africe nedovolili proto že tam italové neměli výkonější mašiny, oni prostě jiné volné stroje neměli, i kdyby tam italové měli třeba Re 2000 tak tam prostě nebylo co jiného poslat, spitfiry prostě potřebovali doma a jejich výroba také nebyla nijak vysoká (analogicky mohli se na půl roku vakašlat na Hurricany - taky trubky a hadr - a přestavět linku u Hawkera) a nestačila požadavkům, i tam se projevil rozdíl mezi přáním a možnostmi, kupodivu to britům nevyčítáte, o italech vypávíte že udělali chybu. Prostě si neuvědomujete že přání a možnosti jsou dvě zcela rozdílné věci.
Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Nechtěl jsem stavět místo dvouplošníků celokovové, ale jednoplošné. I jednoplošné letadlo může být z trubek a plátna (viz Hurricane). Nebo mohli dělat i v kombinaci se dřevem. Sověti tké stavěli na dřevě, i němci v závěru dělali některé části letounu dřevěné etc. Prostě si nemslím, že by stavěli C.R. 42 jen proto, že neměli materiál na něco jiného.
Pánové, zajímavá diskuze. Stále jsem ale nenašel odpově´d na pár otázek:
1/ CR-42 byla počátkem roku 1940 špatná stihačka. Tak proč ji Italové vyráběli ještě koncem roku1943?
2/ CR-42 byla počátkem roku 1940 špatná stihačka. Tak jaktože na ní někteří piloti zaznamenávali sestřely?
3/ CR-42 byla počátkem roku 1940 špatná stihačka. Tak proč ji Luftwaffe zavedla do výzbroje a používala ještě v roce 1944?
Myslím, že tady se musím zastat badaxe, i když de-facto všichni máte svůj díl pravdy. Prostě je jen nutné myslet trochu "out of the box".
CR-42 byl prostě dobré BOJOVÉ LETADLO, a to i v první polovině WWII.
Lehce se vyrávěl a nevyžadoval deficitní suroviny = mohl být k dispozici v dostatečném počtu.
Celkem jednoduše se pilotoval a byl extrémě obratný.
Piloti na něj byli zvyklí.
Ano, jistě měl i nevýhody - například ta rychlost. Ano ta ho diskreditovala pro některé stihací úkoly, Zdůrazňuji některé. V hromadném manévrovém boji to tolik nevadilo. Při útoku na lehké a vlastně i střední bombardéry a vlastně i některé stihací bombardéry (kolik asi tak dělal plně naložený "Hurribomber" ve vodorovném letu?) taky ne.
No a pro ty stihací úkoly, na které CR-42 nestačil tady přeci byly jednoplošníky, ne?
Závěrem: CR-42 byl prostě kompromis. Kompromis mezi tím co chci a tím co mohu. Jeho bojová hodnota nebyla 100%, ba ani 90%. Ale ono je fakt lepší mít 100 x 75% než 20 x 100%
to tempik, to by sice mohli, má to ale jeden háček, museli by nějaký podobný stroj mít vyvinutý, odzkoušený a připravený do výroby. To ale neměli. Takže podobné úvahy jsou o ničem. A rusové nestavěli dřevěná letadla (stíhací) MiG-3 byl celokovový, Jak byl smíšená stavba a LaGG byl ze speciální překližky sycené fenoly (což byl problém). Italové zkusili stavět dřevěné stíhačky a stejně jako jinde se to nedařilo (jediný zavedená byl Ambrossini 403 Dardo. Takže tvá úvaha je mimo, to že němci na konci války nahradili něco málo (u stíhačů toho moc nebylo) dřevem moc neznamená, letadla byla dál celokovová. Snad jen He 162 byl víc dřevěný, ale opět se do služby nedostal.
to skeptik, celkem jsi to dobře shrnul, navíc se CR42 snáze udržoval, ono je snažší zalátat "hadrák" než celokovovou mašinu. A v roce 1940 nebyl CR42 až tak špatnou stíhačkou, rozhodně nebyl špičkou, krom obratnosti, ale ani podprůměrem (srovnejme si třeba Caudron 714 ve Francii, Whirlwindem v GB, I-153 v SSSR a třeba Airacudami, nebo Buffaly v USA. Ostatně CR42 byl později vyráběn už jako bitevní, stíhací roli plnily prioritně jednoplošníky, nicméně i ve stíhací roli byl stále použitelný a úspěchy měl solidní (třeba i u těch maďarů) Snaha ho udržet montáží řadového motoru ukazuje spíš na to že byl asi o dost lepší než si mnozí myslí, samozřejmě to už dál nešlo, výkony sice poněkud vzrostly, ale ceněná obratnost se vytratila a stroj se prostě nepovedl. Ale i to že se vůbec něco takového zkusilo ukazuje, že italové to nejspíš viděli jinak než mnozí "odborníci" srovnávající výkony. Italové prostě měli nějaké možnosti (těch zmíněných 100x75) a zvolili na jejich základě.
Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
badaxe píše:A v roce 1940 nebyl CR42 až tak špatnou stíhačkou, rozhodně nebyl špičkou, krom obratnosti, ale ani podprůměrem (srovnejme si třeba Caudron 714 ve Francii, Whirlwindem v GB, I-153 v SSSR a třeba Airacudami, nebo Buffaly v USA. Ostatně CR42 byl později vyráběn už jako bitevní, stíhací roli plnily prioritně jednoplošníky, nicméně i ve stíhací roli byl stále použitelný a úspěchy měl solidní (třeba i u těch maďarů)
CR.42 v roce 1940 BYL podprůměrnou stíhačkou, to snad uzná každý objektivní člověk. Moc nechápu srovnání s uvedenými typy, co tím chtěl básník říci? S těmi solidními úspěchy ve stíhací roli bych byl osobně dost opatrný, i když každý může za solidní výsledek považovat něco jiného.
badaxi, pouze drobné upřesnění.
MiG-3 nebyl celokovové, ale smíšené konstrukce - přední část trupu a centroplán byly kovové, křídla a zadní část trupu dřevěné.
A co se LaGGu týče, jednalo se spíše o konstrukci z "primitivního" kompozitu. Tzv. bakelizovaná překližka již de facto nebylo dřevo, ale spíše kompozit na bázi dřeva. Těžší a pevnější než dřevo a nehořlavá.
Ono stavět velkosériově moderní letadla čistě ze dřeva je neobyčejně náročné. Prakticky jediný komu se to podařilo, byl De-Havilland a jeho DH-98 Mosquito.
No, bohužel pro Rusy byly LaGGy a Lavočky závislé na devizové fenolové pryskyřici, která se postupem času ukázala v SSSR snad ještědeficitnější než hliník. Na druhou stranu, výroba nekvalifikovanou silou byla takto snazší a konstrukce snad byla v bojových podmínkách i odolnější.
CR.42 v roce 1940 BYL podprůměrnou stíhačkou, to snad uzná každý objektivní člověk.
Farky, byl. O tom ani popel.
Ale to, že byl v roce 1940 podprůměrnou stihačkou (stejně jako Morane-Saulnier M.S.406, Fokker D.XXI, Brewster F2A Buffalo, Polikarpov I-153 a I-16 typ.24 až 29, Fiat G.50 a třeba i AIR 80 a Hawker Hurricane) je fakt. Poslední generace dvouplošných a první generace jednoplošných stihaček na tom byla dost podobně.
To ale vůbec neznamená, že to bylo v danou chvíli a při daných možnostech ucházející bojové letadlo.
A když nic lepšího v dostatečném množství nebylo ...
Takže nejdřív k lavočkám, brát to jako kompozit je poněkud přehnané, nicméně ona "deltadrevezina" byla opravdu zajímavý materiál, problémů bylo hned několik, prvním byla fenolová pryskyřice (tak je to popisováno) která se produkovala v Německu a byla jen obtížně nahraditelná odjinud (později asi z USA) nešlo ani tak o devizovou náročnost, ale o to že zdroj byl v cizích rukou a po napadení němci se dodávky samozřejmě zastavily. Druhý problém byl možná důležitější, byť se o něm tolik nemluví, ty poloviny trupu se vytvrzovaly v autoklávu za vysoké teploty a tlaku, no a tak velká zařízení byla prostě nedostatková, jejich obsluha byla docela odborná práce (musely se dodržovat předepsané parametry) takže ta neodbornost a nekvalifikovanost je dost sporná. Právě tohle bylo důvodem že se výroba lavoček nikdy nestala tak masovou jako třeba jaků. Prostě nebylo dost materiálu ani výrobních prostředků. Taky každý další typ měl na sobě té překližky méně (nahrazoval ji hliník) až po celokovové už poválečné typy.
A k té podprůměrnosti, jestliže běžným a tedy průměrným typem byl třeba MS406, DXXI, Hurricane, P-36, I-16, I-152, I-153 což byly nejběžnější stroje dané doby, pak je s nimi CR42 zcela srovnatelný i v tom roce 1940. A to jestli je v dané době schopen účině konkurovat se dá dohledat na tom jaké měl typ bojové výsledky už zmínění maďaři si vedli ještě v roce 1941 celkem dobře proti modernějším ruským typům. Ani italové nemají proti britům v Africe v době kdy typ byl používán jako stíhací špatný poměr , takže čím, krom vašich pocitů (které nejsou argumentem) doložíte tu "podprůměrnost"? V roce 1940 to prostě byla průměrná mašina, která byla k dispozici v solidním počtu, docela normálně ji italové nahrazovali jednoplošníky a převáděli k jiným úkolům v pozdější době a vyráběli ji dál jako letoun pro podporu úpzemních vojsk. Nic neobvyklého.
Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Proti tvrzení že to byl kompozit si můžeme stěžovat tak leda na poště. Jak definuješ kompozit? Víš že kompozit je i beton? alespoň nám přednášející tvrdil že je to oblíbený chyták u zkoušek.
Ani italové nemají proti britům v Africe v době kdy typ byl používán jako stíhací špatný poměr , takže čím, krom vašich pocitů (které nejsou argumentem) doložíte tu "podprůměrnost"?
Neříkám, že je podprůměrný, ale na druhou stranu tohle jsou zrovna bojiště, kde se ta případná podprůměrnost mohla vyjevit nejméně.
U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)
“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming
alespoň nám přednášející tvrdil že je to oblíbený chyták u zkoušek.
