U-47 a Scapa Flow

Námořní operace v Norsku, bitvy v Atlantiku a přilehlých mořích, konvoje do SSSR a Anglie...

Moderátor: Pátrač

Odpovědět
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

U-47 a Scapa Flow

Příspěvek od Nelson »

Válka v Evropě začala 1.9.1939. Nacistické divize se přehnaly Polskem a na německé západní hranici zalezla francouzská armáda do pevností Maginotovy linie v domnění, že zde odolá jakémukoliv útoku.
Na moři začaly řádit německé pomocné křižníky, kapesní bitevní lodě ale hlavně ponorky komodora Dönitze. Hlavně poslední jmenované se v průběhu války projevily jako strašná zbraň. Byli první mrtví a například potopení Athenie bylo předzvěstí velkých ponorkových úspěchů.
Ale tak drzá akce jakou bylo napadení Scapa Flow, hlavní základny Home Fleet, nemá v dějinách námořní války obdoby.

Pro kapitán-poručíka Günthera Priena, velitele ponorky U-47 začala celá operace 1.10.1939. Tehdy byl pozván ke komodoru Dönitzovi. Na schůzce byl seznámen s plánem akce a dva jiní ponorkoví kapitáni jej seznámili se situací v oblasti. Při odchodu dostal dva dny na prostudování podkladů a na vyjádření, zda je možno operaci provést. Hned druhého dne ráno byl však zpět u Dönitze. Při soukromém rozhovoru vyjádřil celému plánu podporu a oznámil, že útok provede se svou posádkou.
Již 4. a 5.10. byla z ponorky odstraněna část zásob a paliva. 6.10 posádka vrátila do skladu klasická torpéda a vyzvedla si elektrická typu G-7. Téhož dne večer s budoucím cílem akce seznámil první dva členy posádky, svého 1. důstojníka nadporučíka Endrasse a hlavního kormidelníka Spahra.

U-47 opustila námořní základnu v Kielu 8.10.1939. Doplula až do blízkosti východního pobřeží Orknejských ostrovů a zde setrvala až do 13.10. Přes den vždy ponorka ležela na dně a v noci vyplouvala na hladinu aby ji posádka mohla vyvětrat a dobít baterie. Mezitím obsluha strojovny odstranila menší závadu na jednom z dieselů. Konečně dal Prien 13.10. večer rozkaz k vynoření a ponorka nabrala kurz k britské základně. Velitel společně se šesti muži vystoupil na věž a nočními dalekohledy prohledávali hladinu. Po chvíli je zahnala pod vodu nedaleko proplouvající nákladní loď.
Ve 23.31 se U-47 opět vynořila a kurzem 320° mířila ke Kirk Soundu, jednomu z průjezdů mezi ostrovy obklopujícími základnu. Podařilo se překonat mělčinu, zároveň se plavidlo vyhnulo potopeným lodím jež měly blokovat úžinu a po proplutí minovou uzávěrou vpluli Němci v 00.27 do Scapa Flow.

Prien nejprve zamířil ke kotvišti hlavních sil, celá skupina bitevních lodí s doprovodem ale odplula předchozího dne večer. Ponorka na základně křižovala více než půl hodiny a kapitán stále hledal vhodný cíl. Nakonec kapitán zahlédl v severní části Scapa Flow u břehů ostrova Mainland dva velké stíny. Jeden byl identifikován jako bitevní loď třídy Royal Sovereign a v druhém hlídka rozeznala bitevní křižník Repulse.
Ponorka se přiblížila na vzdálenost 3000 metrů a v 00.55 dal Prien odpálit čtyři torpéda ve vrhačích na přídi. Jedno torpédo neopustilo hlaveň a tak k cíli vyrazily jen tři. Po více než třech minutách se ozval jeden výbuch. Ponorka se otočila a vypustila další střelu ze zádě.

Posádce se podařilo opravit vadné torpédo a zároveň nabít další dvě. V 00.13 se Němci znovu přiblížili a ze vzdálenosti necelých 1500 metrů vypustili tři nálože. Všechny tři zasáhly a následně bok bližšího plavidla roztrhl výbuch muničního skladu. Bitevní loď si pomalu lehla na pravobok a pak se potopila.

Royal Oak se den předtím vrátila z náročné plavby. Během ní se dostala do těžké bouře a tak posádka po návratu odstraňovala vzniklé škody. Pozdě v noci byly hlavní práce ukončeny a posádka šla spát. V 00.58 se loď lehce otřásla a ozvala se tlumená exploze. Důstojníci se domnívali, že došlo k výbuchu ve skladišti barev na přídi. Protože se nic dalšího nestalo, byla vyslána malá havarijní skupina zabezpečit prostor. Žádné škody však nebyly zjištěny a tak se všichni vrátili do kajut.
Najednou se zátokou rozlehly tři obrovské exploze a plavidlo se začalo okamžitě naklánět na pravobok. Po několika vteřinách došlo k výbuchu munice a během 5 minut dosahoval náklon 45°. Za deset minut bylo po všem, Royal Oak se převrhla a zmizela pod vodou. Při potopení zahynulo 833 námořníků a bitevní loď je podobně jako Arizona označena jako válečný hrob.

Na můstku U-47 byli všichni překvapeni tím co následovalo. Nikdo z Britů si nedokázal představit, že by na základnu pronikla ponorka a tak se všechny světlomety zvedly vzhůru a všichni začali hledat německé bombardéry. Slyšeli sice motory ponorky a přesně určili i směr ale v domnění, že jde o letadlo se kužely světla křížily vysoko nad plavidlem. To mezitím směřovalo znovu ke Kirk Soundu, v jednu chvíli se k nim přiblížil torpédoborec ale protože je považoval za hlídkový člun!! nechal je na pokoji.
Teprve v době kdy proplouvali úžinou zpět do Severního moře začali Britové na základně lovit ponorku.

Ve 2.15 bylo po všem a Prien oznámil, že jednu těžkou loď potopili a druhou vážně poškodili. V 6.30 se rozhodl dopřát námořníkům trochu klidu a tak U-47 dosedla na dno kde zůstala až do 19.30. Potom se člun vynořil a obsluha strojovny začala dobíjet baterie. Večer bylo zachyceno vysílání BBC které oznamovalo ztrátu Royal Oak. O žádných jiných škodách se ve zprávách nemluvilo. Prien tedy usoudil, že škody na druhé lodi byly pravděpodobně jen lehké. Přepis britského hlášení společně se svou zprávou odeslal komodoru Dönitzovi.
Na zpáteční cestě ještě 15.10. Němci zastavili a zkontrolovali norskou pasažérskou loď. Ještě však nebyli s Norským královstvím ve válečném stavu a tak byl parník po prohlídce propuštěn.

U-47 se vrátila do Wilhelmshavenu chvíli před polednem 17.10.1939 a již v 15.30 odletěla celá posádka společně s Dönitzem na audienci k Hilerovi.
Dönitz byl povýšen na kontraadmirála a oficiálně pověřen velením ponorhového loďstva. Prien byl vyznamenán Rytířským křížem a Železným křížem 1. třídy a všichni členové posádky Železným křížem 2. třídy. Endrass, Spahr a druhý důstojník von Varendorff navíc dostali každý vlastní ponorku.

Günther Prien zahynul s celou posádkou na palubě U-47 při útoku na konvoj OB-293 v noci ze 7. na 8.3.1941. Byl potopen salvou hlubinných náloží torpédoborce Wolwerine. Německé velení přiznalo pravděpodobnou smrt svého hrdiny až 23.5.1941. Jeho skóre se zastavilo na 31 potopených lodích s celkovým výtlakem 194102 BRT.

Obrázek
prien.
Obrázek
Návrat ze Scapa Flow. Posádka Scharnhorsta je nastoupena k uvítání U-47
Obrázek
Kresba vraku Royal Oak
Naposledy upravil(a) Nelson dne 11/12/2005, 21:30, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

Proč vlastně nezkusily masivnější útok nebo repete?
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Při počtu německých ponorek v tomhle období nebyly na větší útok prostředky.
A repete? Ten útok vyhnal ze Scapa Flow všechny lodě a vrátily se tam až byly bezpečnostní uzávěry posíleny. Třeba úžina kterou pronikl Prien byla uzavřena náspem.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

Nebyl před tímhle ůtokem těsně nějaký fotografický průzkum Scapa-flow (přímo díky Hitlerově osobní iniciativě?)
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Den před útokem přelétly nad přístavem dva průzkumné stroje. Němci si dlouho mysleli, že právě tyhle dva přelety donutily britskou flotilu vyplout.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

A donutily. Please, pište i zbytek na nabízející se otázky.
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Skutečným důvodem byl výpad německé bitevní lodě Gneisenau s lehkým doprovodem k norskému pobřeží. Britská strana uvádí jako oficiální důvod vyplutí nácvik plavby ve formaci a ostré střelby.

Němci celou dobu tvrdili že zasáhli dvě lodě, Britové byli naopak ochotni přiznat maximálně jedno. Dodnes se obě strany na toto téma dohadují.
Z bitevních plavidel byla ve Scapa jen Royal Oak. Prien tvrdil, že druhým byl Repulse. Ten však byl stejně jako zbylé bitevní křižníky Renown a Hood mimo základnu.

Jedinou těžkou lodí která se ještě ve Scapa nacházela bylo školní plavidlo Iron Duke. Vlajková loď Grand Fleet z WWI byla částečně odzbrojena a byl sejmut pancíř a sloužila také jako poštovní úřad. Podle některých nepřímých důkazů se onu noc nacházela v blízkosti Royal Oak. Ráno už ale byla na svém místě v jižní části základny.
O tři dny později napadly Scapa Flow 4 Ju-88 a dva blízké zásahy (pumy se 125 kg výbušnin) ji těžce poškodily. V té době už byly delší dobu (právě ty 3 dny) v blízkosti Iron Duke malé vlečné čluny, které ho hned odtáhly a usadily na mělčinu.
Naposledy upravil(a) Nelson dne 25/3/2007, 13:27, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

Stejně krásná akce. Proč právě elektrická torpéda? V čem se lišily? Nebyla to spíš ta torpéda s magnetickou roznětkou?
mechoš
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 181
Registrován: 5/10/2005, 08:45

Příspěvek od mechoš »

Asi ze nejsou moc slyset a nenechavaji stopu.To ze jsou pomalejsi na zakotveny lode nevadi.
mechoš
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 181
Registrován: 5/10/2005, 08:45

Příspěvek od mechoš »

Jinak lisi se tim ze jsou pohaneny elektromotorem.
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

A klasická ne? Nevím, ale pod vodou se získává IMHO kyslík jen tak dost blbě. Nebo snad mají nějakou nádržku se stlačeným či kapalným vzduchem/kyslíkem pro pohon?
mechoš
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 181
Registrován: 5/10/2005, 08:45

Příspěvek od mechoš »

Klasicka maji spalovaci motor,nadrz s palivem a s kapalnym vzduchem nebo kyslikem a prave zplodiny horeni pak muzou byt videt,krome toho spalovaci motor dela daleko vetsi kraval.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Atlantis píše:A jak je to u moderních (tedy dnešních) torpéd?

Stejně, jaké si asi dávaly Němci šance nanávrat?
Nebo pohon peroxidem vodíku, ale ten také zanechává stopu. Dnešní torpéda? Asi mají už lepší baterky :wink:
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

Vím, že se používají i superakvitační-tam je to o tom, že se často stihne jen a pouze všimnout, že se blíží a na všechno ostatní je už jaksi pozdě.
Ale tyNěmci zřejmě neměli:-)

btw:Ten peroxid je rozumnej.
Odpovědět

Zpět na „Válka v Atlantiku“