Lehké opevnění

Obranná pásma, pohraniční opevnění, lehké a těžké objekty, tvrze.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Lehké opevnění

Příspěvek od Lord »

Československé lehké opevnění
Koncem roku 1936, bylo zřejmé, že bude potřeba vytvořit souvislou linii obrany i v místech kde ještě není, nebo se neplánovalo těžké opevnění. K tomuto účelu byly vyprojektovány betonová kulometná hnízda, resp. lehké objekty. Pevnůstky nebyly nejdříve stavěny v liniích, ale spíše nahodile na místech odkud bylo možno postřelovat důležité komunikace. Stavěly se jak přímo na hranicích, tak i ve vnitrozemí na zárodcích budoucích záchytných příček.

Lehké opevnění vzor 36

Objekty měly dobré maskování a byly skoro zapuštěny do terénu (povětšinou byly situován na svahu k nepříteli), ale střílny vytvarované v betonu byly díky větším rozměrům poměrně zranitelné.

ObrázekObrázek

Musíme však odlišovat dva zcela jiné způsoby provedení lehkého objektu vz. 36 a to objekty stavěné u ZVV (Zemské vojenské velitelství) Praha a u ZVV Brno. Zcela specifickými objekty jsou LO vz. 36, budované u ZVV Bratislava. Výbava objektů na jižní Moravě, tedy budovaných ZVV Brno, byla obohacena o granátové skluzy, šlapací ventilátor a do objektů se vstupovalo šachtičkou. Objekty měly rovněž poněkud odlišný tvar – střecha se snižuje od čelní směrem k týlové stěně.

Objekt, který postřeloval postupující nepřátelskou jednotku bylo možno vyřadit z boje přesným zásahem z kanónu aniž by se objekt svými kulomety s dostřelem kolem 2,5 km mohl nějak účinně bránit. Poměrně slabá čelní stěna nebyla schopna odolat zásahu z děla větší ráže a vezmeme-li v úvahu, že střílny tvořily kolem 40 % plochy čelní stěny, byla životnost objektu v boji silně omezená.

Obrázek
Lehký objekt vz.36 typ A se dvěma střílnami vyzbrojeny těžkými kulomety vz.37.

Střílny mohly být uzavřeny dvojicí 30 mm ocelových posuvných uzávěrů opatřených úzkým pozorovacím průzorem. S lafetací nebylo počítáno a zbraň byla umístěna na dřevěném stolku pod střílnou. Stolky se při střelbě nadměrně otřásaly, čímž trpěla její přesnost. Některé útvary se proto pokoušely o výrobu improvizovaných lafet. Systémově byl tento problém řešen až v roce 1938, kdy se v Královopolské strojírně v Brně nechalo vyrobit 500 speciálních lafet. Z nich se do září 1938 dostalo do pevnůstek pouze 240 kusů.

Výzbroj mohly tvořit těžké kulomety nebo lehké kulomety. V pevnůstkách chybělo jakékoliv ventilační zařízení, proto při déle trvající střelbě mohlo dojít k zamoření interiéru zplodinami z vystřelených nábojnic. Větrat se dalo pouze otevřenými jednoduchými plechovými vchodovými dvířky v týlové stěně objektu, což bylo při útoku z týlu velmi nebezpečné, případně bylo možné bojovat v plynových maskách.

Výhodou objektů vz. 36 byla finanční nenáročnost díky jednoduché konstrukci a omezenému množství vnitřního vybavení. Malé rozměry také snižovaly pravděpodobnost zásahu nepřátelským ostřelováním. Nevýhody ovšem převažovaly a proto se projektanti ŘOPu snažili za šestatřicítku najít kvalitnější náhradu, kterou se stalo lehké opevnění vz. 37. Postaveno bylo celkem okolo 800 kusů těchto objektů.


Lehké opevnění vzor 37

Řopík je lidový název pro železobetonový odolný objekt lehkého opevnění vzor 37 budovaného v rámci výstavby československého opevnění. Lidové označení "Řopík" vzniklo již v druhé polovině třicátých let podle zkratky ŘOP (Ředitelství opevňovacích prací). ŘOP výstavbu řídilo a zadávalo externím stavebním firmám.

ObrázekObrázek
U lehkého objektu vzor 37 si všimněte přední strany od nepřítele zasypané lomovým kamenem, který znásoboval ochranu proti nepřátelskému postřelování. Nebo ochrany z druhé strany, střílna a zalomení vstupu.

Zbraně (1-2 lehké nebo těžké kulomety), byly osazeny v lafetách v ocelolitinových střílnách. Vstup byl opatřen mříží a jedněmi pancéřovými dveřmi. V zalomeném meziprostoru byl vstup chráněn vchodovou střílnou.

ObrázekObrázek

Ruční ventilátor zajišťoval dodávku čerstvého vzduchu a chránil tak osádku v počtu 3 až 7 mužů před zadušením zplodinami vzniklými při střelbě. K obraně nepostřelovaných částí týlu sloužil granátový skluz a k pozorování a signalizaci jeden, nebo dva periskopy ve stropu pevnůstky. Konstrukce objektu byla železobetonová o síle čelní stěny a stropu 80 nebo 120 cm (normální nebo zesílená modifikace). Ze strany nepřítele byla navíc pevnůstka opatřena kamennou rovnaninou a zemním záhozem, který objekt dále zodolňoval a maskoval. Díky všem opatřením odolával objekt vz. 37 zásahům střel ráže 105 mm v normálním, nebo 155 mm v zesíleném provedení.

Obrázek
Klikni a uvidíš reálnou interaktivní mapu rozmístění objektů na Znojemsku!

Řopíky byly kryty sousedem. Opevněné pásmo tvořil jeden až dva sledy souvislé palebné přehrady těchto řopíků. První sled kladl nepříteli hlavní odpor, druhý sled měl za úkol posilovat sled první, tvořil také souvislou palebnou přehradu. Oba sledy byly od sebe vzdáleny 100 až 600 m. Palebné vějíře obou sledů se vzájemně křížily a vytvářely neprostupnou přehradu. Stavba těchto objektů byla relativně jednoduchá a probíhala rychle.

Objekty byly budovány ve dvou základních odolnostech. První odolnost normální měla odolávat jednomu zásahu 10 cm granátu. Druhá zesílená odolnost se budovala na exponovaných místech a měla odolávat jednomu zásahu až do ráže 15 cm.

Obrázek
Klasikou byl oboustranný řopík typ A-160 (číslo za pomlčkou udává úhel os střílen ve stupních). Obrázek zobrazuje jednostranný typ D1 (střílna vpravo), typ D2 (vlevo). Typ E byl určený pro čelní palby.

Řopíky byly vyprojektovány v základních typech: A, B, C, D, E, a od těch se poté odvíjely další různé modifikace.

Obrázek
LO vz. 37

Jelikož některé dělostřelecké tvrze a objekty těžkého opevnění nebyly v roce 1938 ještě plně dokončeny spočívala by tíha naší obrany na okolo sedmi tisících k boji připravených lehkých objektech. Doktrína lehkých objektů vycházela z představ vojenského velení o charakteru budoucí války na základě války minulé. Při pozičních bojích a obraně by byl hlavní důraz kladen na polní opevnění, skrývající nejúčinnější zbraň této války – těžký kulomet, schopný zastavit jakýkoliv útok nekrytých jednotek protivníka. Jednotlivé objekty nebo jejich formace rovněž chránily důležité křižovatky, mosty, či železniční tratě.

Velikost osádek závisela na počtu kulometů v objektu a kolísala od dvou do šesti mužů (střelec a pomocník ke každému kulometu). Hlavní zbraní byl lehký nebo těžký kulomet.


Těžký kulomet ZB-53 vzor 37

Kulomet se v předválečném období vyráběl ve třech verzích: pěchotní (tato verze mohla být používána v lehkém opevnění), pro těžké opevnění s těžkou nežebrovanou hlavní (označení „O“) a pro útočnou vozbu (označení „ÚV“). Dále ještě bylo odlišné provedení exportních kulometů dle požadavků zákazníka. Například kulomet Besa (Birmingham Small Arms Company - BSA) byl britskou verzí československého těžkého kulometu a tvořil nejrozšířenější kulometnou výzbroj britských tanků a obrněných vozidel v průběhu druhé světové války.

Obrázek
Kulomet vz.37 bylo možno upnout do lafety vz.37. V roce 1938 byla do výzbroje zavedena univerzální lafeta vz. 38, která také umožňovala uchycení kulometu TK vz. 37 do lehkého objektu.

ObrázekObrázek

Těžké i lehké objekty byly vybavovány těžkým kulometem ZB-53 vz.37. Jednalo se o vzduchem chlazenou zbraň s vysokou účinností palby, kterou vyvinula a vyráběla Zbrojovka Brno. Kulomet měl ráži 7,92 mm a používalo se v něm tehdy běžného puškového střeliva Mauser. Těchto zbraní byl dostatek, v září 1938 jich bylo ve skladech československé armády 7 144 kusů.

Obrázek
Těžký kulomet ZB 53 vz.37 s příslušenstvím.


Lehký kulomet vzor 26 (ZB-26)

Tento kulomet byl nejrozšířenější automatickou zbraní armády, sloužil jak u pěchoty, tak i v útočné vozbě a opevnění jako hlavní i pomocná zbraň. Jednalo se o vzduchem chlazený lehký kulomet s ráží 7,92 mm. Mezi vojáky byl oblíbený svoji jednoduchostí a snadným ovládáním.

Obrázek
Kulomet vz. 26 bylo možno upnout do univerzální lafety vz. 37. Bylo však nutno sejmout dvojnožku a objímku pístové trubice roztáhnout a lužka přesunout na pístovou trubici... Hlaveň kulometu bylo možno vyměnit přímo v zalafetované zbrani. Uchycování lehkého kulometu do lafety byl však zbytečný luxus, pro běžné střelecké úkony stačil tzv. improvizovaný závěs LK vz. 26. Závěs se jednoduše zajistil ve spodním oku střílny (výstroj a vybavení LO) a kulomet (bez dvojnožky) se do něj uchytil.

Zásobování střelivem se provádělo schránkovým zásobníkem na 20 ran. Hlaveň bylo nutno měnit po 200 ranách nepřetržité střelby. Kvalitní konstrukce ZB-26 umožnila jeho úspěšný vývoz.

Licenci na výrobu kulometu zakoupily také Britové a začali zbraň produkovat ve své zbrojovce v Enfieldu. Spojením názvů Brno a Enfield vzniklo pojmenování BREN, pod kterým se kulomet proslavil na bojištích druhé světové války. V průběhu války byla zahájena výroba i v Kanadě, Austrálii a Indii. Kvality kulometu bohužel ocenil i německý Wehrmacht. Náš lehký kulomet byl ve výzbroji pěchotních jednotek, opevněných objektů v pohraničí a obrněných vozidel (Bren gun carrier).

Obrázek
Schéma lehkého kulometu ZB vz.26, vyráběného Brity pod označením Bren.

Podle zdrojů na netu vycházel BREN z našeho kulometu vz. 26, který byl však modifikován pro anglické střelivo .303 - ráže 7,7 mm. Resp. šlo o licenci kulometu ZGB-33, což je upravený kulomet vz. 26. Postupem času díky válečným zkušenostem a snaze o masovou výrobu byl BREN upravován (např. jednodušší hlaveň). ZB vz. 26 měl ráži 7,92 mm, poválečný vz. 52 měl ráži 7,62 mm.

A přidávám nějaké odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Bren_gun
http://www.rt66.com/~korteng/SmallArms/bren.htm
http://www.quarterbore.com/weapons/bren_mk1.htm
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Radar
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 513
Registrován: 24/8/2004, 12:24
Bydliště: Okolo Plzně :-)))
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Radar »

Přesně tak BRno ENfield = BREN
ObrázekObrázekObrázek

Neruš nepřítele, když dělá chybu …
( Napolen )
Jan Fukala

Příspěvek od Jan Fukala »

BREN není licenční výroba kulometu ZB 26. Zkuste si vyhledat, co to byl kulomet ZGB 33, třeba najdete vysvětlení...

A k Vašim zaručeným odkazům: Je mi líto, že Vás na wikipedii mystifikují, stejně tak je mi líto, pokud máte dojem, že první obrázek na Vašem druhém odkazu je ZB 26. U tohoto obrázku je naprosto nesmyslný popisek, neboť BREN v ráži 7,92 nikdy neexistoval-ani nemohl, angličané by z něj neměli čím střílet... A na třetím odkazu kromě pěkných fotek BRENu není vcelku nic, takže jste mě vcelku ničím, až na opravdu zajímavý popisek u fotky z druhého odkazu, nepřekvapil...
J.F.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

jenom abych to tady uvedl na pravou míru:

BREN používal anglické střelivo .303 - 7,71x56,5 s okrajovým zápalem.
ZGB-33 byl upravený ZB-26 pro tento náboj a měl zkrácenou plynovou trubici (kvůli zanášení zplodinami při hoření prachu, který zanášel plynový válec a kanálek)
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Návštěvník

Příspěvek od Návštěvník »

sa58 píše:jenom abych to tady uvedl na pravou míru:
BREN používal anglické střelivo .303 - 7,71x56,5 s okrajovým zápalem.
ZGB-33 byl upravený ZB-26 pro tento náboj a měl zkrácenou plynovou trubici (kvůli zanášení zplodinami při hoření prachu, který zanášel plynový válec a kanálek)
Pánové, je na čase to trochu upřesnit. Uvedl jste správně, co byl kulomet ZGB 33, nicméně rád bych Vám pro jasnost lehce nastínil vývoj zbrojováckých lehkých kulometů.
Vše se pochopitelně odvíjí od lehkého kulometu vz. 26, s nímž však výsledná varianta ZGB 33 má společného pramálo - už jen vizuálně. Kulomet vz. 26 procházel po svém zavedení dalším vývojem, především kvůli možnosti exportu této zbraně a velkém zájmu o ní.
Jednou z dalších variant, pro vývoj BRENu vcelku důležitých byl však lehký kulomet vzor 30, oproti svému předchůdci poněkud vylepšený, avšak konstruovaný, pochopitelně, na střelivo 7, 92. Tento vzor byl exportován do několika zemí, jeho modifikace byl i LK vz. 30J, exportovaný do Jugoslávie. O tento kulomet projevila také výrazný zájem Velká Británie, přičemž podle mých zdrojů byl právě vz. 30 zkoušen v Anglii, tedy nikoliv vz. 26, jak se mylně uvádí.
Nemohu však říci, jestli se nebyl ve VB zkoušen předtím i ZB 26, nebo nikoliv. V každém případě na základě zkoušek kulometu vz. 30 byl vyvíjen podle požadavků Angličanů kulomet, který by odpovídal plně jejich představám. Byl upraven odběr plynů, provedeny jisté další úpravy a především změněna ráže na střelivo .303. Výslednou variantou se stal kulomet ZGB 33, jehož několika kusová série byla exportována a podle něhož byl vyráběn BREN. Bren se však ještě lišil nikoliv rovným, le zakřiveným zásobníkem. Licence byla tedy vydána na ZGB 33, nikoliv ZB 26. Jistou odlišností je kromě pažby především nežebrovaná, rovná hlavěň. Tolik snad ve stručnosti.

Kulomet BESA se od TK vz. 37 v jistých směrech rovněž pohledově liší, proč však nebyla vyvíjena úprava na střelivo .303 nejsem schopen odpovědět. Logicky snad proto, že zájem o zbraň byl až v době, kdy z pochopitelných důvodů nebyl čas na vývoj zbraně s jinou ráží pro export. Zde byla prodána licence v ráži 7,92 a Angličané zřejmě již neměli zájem na úpravě zbraní. Těžko říci.
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

S municí do kulometů BESA byl problém v logistice, občas byly Britové rádi, že ukořistili Němcům munici!
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Lidi můžete se svobodně zaregistrovat a začít psát. Nemusí se jednat jen o dlouhé články, stačí i kratší s průběžným doplňováním a komentáři na reakce. Ostatně tyto záležitosti je možné probírat i s ostatními vysokými důstojníky, především s administrátory a moderátory. Všeobecně lze říct, že se aktivitě v rámci řádu a pravidel meze nekladou. Členové mají široké pole působnosti pro svou realizaci, je jen na nich jak využijí těchto možností, přípustná je i konstruktivní kritika. Zastáváme moderní liberální trend, jednotlivci jsou omezovány jen v nutném případě, kdy je narušováno obecné dobro.

Sám si myslím, že rozvíjet sekci o opevnění a bunkrech má význam, jen to chce tomu dodat impuls fundovaného člověka, neprojeví se to hned, ale časem věřím, že se najdou další bunkrologové. Tento portál ostatně také začínal před více jak rokem v podstatě od nuly, v době kdy byla v této oblasti tvrdá a zavedená konkurence, v době kdy jsme tu byli jen dva, ovšem počáteční úsilí se dokázalo nakonec rozvinout.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Algernon
svobodník
svobodník
Příspěvky: 36
Registrován: 8/7/2005, 13:54

Příspěvek od Algernon »

sa58 píše:jenom abych to tady uvedl na pravou míru:

BREN používal anglické střelivo .303 - 7,71x56,5 s okrajovým zápalem.
ZGB-33 byl upravený ZB-26 pro tento náboj a měl zkrácenou plynovou trubici (kvůli zanášení zplodinami při hoření prachu, který zanášel plynový válec a kanálek)
Náboj 303 British, alias 7,7×56R, rozhodně nemá okrajový zápal.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Aglický náboj je označován 7,71x56,5R, což je náboj s okrajem. R pochází z německého Rand. Okrajový zápal je něco jiného, ten se snad používal u revolverů. Díky za upozornění
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

Zbrojováčtí pamětníci říkali, že u BRENu bylo nejhorší ho překonstruovat a upravit na palcovou soustavu.

Dále bych chtěl upozornit na to, že kulomety ze Zbrojovky měli 100% vyměnitelnost všech dílů, to znamená, že byla zavedena lícovací soustava (ale nevím od kterého roku - nějak jsem to nenacpal jako učen do hlavy).
Kulomety vyráběné v Německu do konce války si sebou vozili v bedničce náhradní díly jen pro určený kulomet. Nebyly vzájemně 100% vyměnitelné. Němcům se nepodařilo zavést lícovací soustavu Zbrojovky do konce války ve svých továrnách. - Toto nemám ověřené z víc pramenů, jen co říkali staří Zbrojováci - zbraňaři.
matjka
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 222
Registrován: 21/1/2009, 21:58

Příspěvek od matjka »

Chtěl bych se zeptat jestli jsoU nějaké bunkry v okolí Sobotky a Turnova nebo Mnichova Hradiště?
platon : Jen mrtví viděli konec války
Uživatelský avatar
Ramon
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 432
Registrován: 18/9/2007, 17:30
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ramon »

Přímo v této lokalitě prvorepublikové opevnění není. Nejblíže je asi Liběchovická příčka (linie Mělník-Mimoň-Jitrava) a pak opevnění v Lužických horách, Jizerských horách a Krkonoších.
Obrázek
Uživatelský avatar
wildesau
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 420
Registrován: 5/3/2006, 09:05
Bydliště: Otrokovice

Příspěvek od wildesau »

matjka
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 222
Registrován: 21/1/2009, 21:58

Příspěvek od matjka »

Mám otázku zda jsou bunkry v okolí Českého Krumlova ??
Děkuji za odpověd
platon : Jen mrtví viděli konec války
NOX666
svobodník
svobodník
Příspěvky: 21
Registrován: 27/5/2009, 17:57

Dotaz

Příspěvek od NOX666 »

Nechce se mi chodit do přímo do městského muzea v Nymburce (bydlím v Poděbradech), takže se zkusím doptat tady.

V Nymburce na poli stojí osamocený objekt LO vz. 37, jedná se patrně o typ A. Dvě do stran umístěné střílny tak jak je obvyklé, objekt má poněkud rozevřené boční krycí stěny, takže je možné mluvit o oboustranné boční či kosé palbě. Nevím to jistě, ale myslím, že se jedná o zesílený vzor (tloušťka stěn). Objekt leží poblíž trati Kolín-Nymburk-Lysá n.Labem, nicméně jeho střílny nejsou umístěny tak (jsou podélně s tratí) aby mohli postřelovat přímo trať. Palba by šla podél trati do stran. Od trati je objekt vzdálen přibližně 600-610 metrů (dle pravítka v Google Earth).

Má někdo tušení co tam ten objekt dělá? Pokud vím skrze Nymburk (na řece Labi mezi Prahou a Pardubicemi) žádná linie vést neměla. Stavěly se takto objekty běžně? Nebo je to jen kuriozita?

Díky za jakoukoliv odpověď

Obrázek

Tady je to trošku z větší výšky...ty palebné výseče jsou odhadem, každopádně objekt oboustranný s širokými střeleckými úhly (tuším se těm objektům říká otevřené...ale nevím).

Obrázek

Teď je to z větší výšky, jsou tam vyznačné tratě - jedna vede z Kolína do Lysé nad Labem (s možností pokračovat na Prahu nebo Ústí n. Labem) a druhá do Poříčan (s možností pokračovat do Kolína nebo do Prahy).

Obrázek

EDIT: Pro autora - doporučoval bych nastudovat provozní řád Palby a teprve potom začít vkládat obrázky a psát tři zprávy po sobě...
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3037
sa58, admin
Uživatelský avatar
Ramon
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 432
Registrován: 18/9/2007, 17:30
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ramon »

Řopík to nebude, tady je pár fotek: http://dbase.ropiky.net/dbase.php?nerop=1154089099
NOX666
svobodník
svobodník
Příspěvky: 21
Registrován: 27/5/2009, 17:57

A je to řopík!

Příspěvek od NOX666 »

Sakra vono to má tři střílny...no jasně, jedna míří proti trati...tož mohl by to být LO-36?

Dodatek:

http://forum.ropiky.net/tema.php?id=1154090326

Tady se tvrdí, že je to nějaká poválečná pozorovatelna....ale to mi přijde dost zvláštní, v Nymburce žádné důvody pro něco takového nevidím...k čemu by to vůbec sloužilo...pozorovatelna...to se koukali na vlaky co tam jezdili?

Dodatek 2:

http://www.zelpage.cz/clanky/nemecky-ze ... ch?oddil=1

Citace:

Nyní se vrátím k bunkru dodnes stojícímu západně o Nymburku. S železničním flakem sice nesouvisí, ale se železnicí a bombardováním ano, tak by bylo škoda se o něm nezmínit. Bunkry podobného určení byly v době válečné i poválečné stavěny na dohled nebo přímo uprostřed strategických lokalit (továren, dopravních uzlů). Jednalo se o pozorovatelny, jejichž posádka měla za úkol z relativně bezpečného místa provádět lokalizaci dopadu nevybuchlých pum, což přispívalo k rychlejší ponáletové sanaci napadeného prostoru. Náš objekt patří k těm velkorysejším. Je vybaven třemi průzory (sever, východ, jih) a na západní straně svislou vstupní šachtičkou, která se pod malým záhozem lomí do vodorovné. Protože má v okolí Kolína tři shodně stavebně řešené bratříčky, které zde stály již v polovině roku 1944, lze předpokládat, že i náš objekt je ze stejné doby. Jeho úkolem bylo sledování zejména prostoru železničního uzlu a železničních opraven. Je ho možné zahlédnout při výjezdu z nymburského hlavního nádraží ve směru na Lysou nad Labem. Nachází se v poli jižně od trati (cca 600 m) a západně od sídlištní zástavby (cca 400 m). Vede kolem něj polní cesta.

No tak se mi zdá, že jsem si odpověděl sám a to v rekordně rychlém čase...škoda no, mohla to být větší zábava...každopádně i tak je to celkem zajímavé.

Každopádně děkuji RAMONOVI za upozrňení na to, že to není řopový objekt, díky tomu jsem dohledal zbytek, a během 3 minut jsem tak rozluštil tajemství, kterému jsem vždy chtěl přijít na kloub.

Dodatek 3:

http://www.valka.cz/clanek_11244.html
(to jen tak na závěr)
Uživatelský avatar
komisař
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 403
Registrován: 10/10/2008, 14:59
Bydliště: Český Krumlov

Příspěvek od komisař »

Pro MATJKA ...
Jsem z Českého Krumlova a mám to tady docela prolezené. Jedná se o úsek 197 Křenov. Na západě navazuje úsek 196, na východě od břehu Vltavy od ústí Jíleckého potoka nad Rájovem úsek 181 Římov, který je ale již uváděn pod opevněním v Jižních Čechách, zatímco předchozí pod Šumavou. Jinak se podívej na ropiky.net I. sbor a uvedené úseky. Jinak jediná publikace, kterou znám a i vlastním, je v edici PEVNOSTI sv. 8 Opevnění z let 1936 - 38 na Šumavě, ISBN 80-901580-9-9.
Uživatelský avatar
Tuchačevskij
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 413
Registrován: 15/11/2009, 02:02
Bydliště: Slaný

Re: Lehké opevnění

Příspěvek od Tuchačevskij »

Ten první obrázek objektu vz.36 mě celkem překvapil. S průduchem ventilace a granátovým skluzem u 36-ky jsem se ještě nikdy nesetkal. Můžeš k tomu LORDE něco doplnit? Nejedná se náhodou o objekt budovaný v pozdějším období?
Soudím tak podle těchto doplnků, které se používali později u objektů vz.37...
"Kdo se nepoučil z historie, je nucen si ji prožít znovu"
Uživatelský avatar
Montgomery
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 152
Registrován: 6/4/2010, 19:00
Bydliště: Lukavice
Kontaktovat uživatele:

Re: Lehké opevnění

Příspěvek od Montgomery »

Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel, ale když teď vzpomínám tak na Břeclavsku viděl snad jenom s průduchy. Na skluz už si nepamatuju, možná to je tím, že jsem do jednoho lez 40 centimetrovým otvorem, takže moc světla tam nebylo.
Není nic nesnesitelnějšího než hlupák, který má štěstí. Cicero
Odpovědět

Zpět na „čs. opevnění“