Vývoj torpéda

Lodě Bismarck, Tirpitz a další, ponorky, ponorkové základny.

Moderátoři: Zemakt, jarl

Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Vývoj torpéda

Příspěvek od badaxe »

Beda myslím že motáš několik věcí, tak nejdřív ty foťáky, ty neměřily žádnou vzdálenost, tam ses jen díval (u zrcadlovky) kdy ta věc co chceš fotit je ostrá, pokud nešlo o zrcadlovku,měly některé přístroje (protože tam ostrost nevidíš) měření právě tím žes překryl dva obrazy.
To že někdo koriguje střelbu na pevný cíl je možné, jenže on se dívá ta rána byla krátká a o xy stupňů vpravo, takže ví že musí prodloužit a posunout doleva, tam zkušenost může fungovat. Problém u torpéda je že cíl se pohybuje, takže ty potřebuje dost přesně vědět vzdálenost a rychlost cíle. Střílíš totiž na místo kde bude cíl ve chvíli kdy tam torpédo dopluje. Hodně zjednodušeně, cíl je 10 km pluje napříč tvým kurzem a rychlost má třeba 20km/h. Torpédo se pohybuje rychlostí třeba 80 km/h . Takže torpédo tu vzdálenost uplave k cíli uplave za 7,5 minuty, jenže cíl se pohybuje a za 7,5 minuty bude o 2,5 km jinde. Takže ty musíš střílet o 2,5 km před cíl. Bohužel je tam i problém že se musíš trefit do cíle který je dlouhý třeba 100 m a tedy daným místem propluje za nějakých 18 vteřin. Je to hodně zjednodušené, ale pro pochopení by to mělo stačit. Pokud nedokážeš určit vzdálenost poměrně přesně, pak neurčíš správně rychlost cíle (podle úhlu) a tím pádem ani místo kde se mají torpédo a cíl setkat. Těch věcí co hraje roli je víc ale zjednodušeně to stačí. Na rozdíl od děla na pevný cíl zde nemáš opravnou ránu, prostě proto že cíl je už úplně někde jinde, takže fronťák s čepicí by tohle nezvládl. Pro zjednodušení se právě používaly počítače (nebo dříve "pravítka" (fotku sem dal myslím destroyman) která v sobě mají řadu věcí "přednastavenou" a tím že počítači dáš vědět že cíl je ve vzdálenosti xy a vidíš ho plout pod úhlem abc stupňů za nějakou časovou jednotku, on odvodí jak musí být ponorka natočena vůči cíli aby torpéda která vystřelí ho zasáhla.
Přirovnal bych to k tomu že přijíždíš ke křižovatce a vidíš cyklistu jak jede z vedlejší a ty musíš odhadnout jestli tě trefí nebo ne (a tedy jestli musíš přidat abys udělal další čárku na blatník :-) ) také jsou to dvě tělesa na křížících se drahách.
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Vývoj torpéda

Příspěvek od badaxe »

Alfik, pokud by v periskopu (dle tebe) byl koincidenční dálkoměr, kde bylo to druhé zrcadlo, když periskop má jen jeden objektiv? Ono u stereoskopického a koincidenčního dálkoměru je to v podstatě stejné u obou máš dva vstupní obrazy a ty musíš dostat do zákrytu, rozdíl je jestli je dostáváš do zákratu v jednom okuláru (to jde i promítnout) nebo až tím že oběma očima pozoruješ oba obrazy a složí se ti až "v hlavě" (jednooký pirát by ho použít nemohl). Takže kde jsou u periskopu ty dva vstupní otvory se zrcadly (nebo hranoly) aby šlo ten dálkoměr používat? Periskop je bohužel odkázán jen na onen odhad a dílcovou metodu a z ní vyplývající "Na přesnosti odhadu rozměrů pak závisí přesnost výpočtu vzdálenosti". Pokud velitel zamění dvě různě velké lodi je celé měření špatně. A zaměnit dvě lodi asi není problém, hlášení o potopených tunách jsou toho svědectvím, velitelé běžně hlásily potopení jiných lodí (nebo jen útok na ně) než které tam opravdu byly.
Osobně se tomu nedivím rozeznat tu pravou není lehké a vnitřně asi člověk má snahu aby to byla ta větší. Myslím že velitelé nefixlovali, prostě jen neměli dostatek času zjistit na co přesně střílí. Viděl jsem knihu těch lodních siluet a rozhodně jim nezávidím, byly jich minimálně stovky (spíš víc) a poznat z nich něco asi nebylo jednoduché.
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Beda
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 266
Registrován: 28/7/2012, 02:01

Re: Vývoj torpéda

Příspěvek od Beda »

Pise se , cil musi byt videt a ten je videt z ponorene ponorky okolo 5 km, potom je za horizontem. Pise se ze periskop byl dlouhy do 18 m a tak ho nad hladinu moc nekoukalo. Na lodi byl dalkomer ve vysce, tak videl dal.
Ponorka na velkou vzdalenost vypoustela vic torped, delala i zatacku smerem plavby cile a vypoustela je v intervalech. Moc se o tom nepise. Rikalo se tomu vejir.
950
praporčík
praporčík
Příspěvky: 318
Registrován: 3/6/2010, 18:43
Bydliště: Kolín

Re: Vývoj torpéda

Příspěvek od 950 »

kenavf
7. Major
7. Major
Příspěvky: 5997
Registrován: 15/12/2010, 23:13

Re: Vývoj torpéda

Příspěvek od kenavf »

Aj keď nemá torpédo vpredu žiadne "krídla" aj tak si pomocou zadných hĺbkových kormidiel udrží požadovanú hĺbku a to tak že samotné valcové telo torpéda potom smeruje troška smerom dohora alebo dole a potom stúpa alebo klesá.
Čo sa týka toho zisťovania vzdialenosti.Predpokladám že tvorcovia počítačových hier(od určitého stupňa kvality hry) vychádzajú z reality.Preto tu dám tento odkaz na pomôcku k počítačovej hry http://silenthunter.cz/navodSH3.pdf .Tu používajú postup.1.Zistím typ ciela a z toho podľa katalogu výšku ciela.2.Zameriam ryskami výšku ciela od hladiny po špičku stožiaru-z toho vyplynie vzdialenosť.3.Odhadnem úhol-smer plavby ciela.4.Zmerám za koľko sekund prejde celý ciel pred nitkovým krížom a pri známej dĺžke ciela som dostal jeho rýchlosť.Ťieto hodnoty boli v reále asi postupne vkladané do analogového počítača,ktorý z toho vypočítal parametry pre torpéda.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Vývoj torpéda

Příspěvek od badaxe »

Kenavf já bych sice na hry nesázel, ale periskop ani jinou než dílcovou metodu neumožňuje a pokud se na můstku používal pouze přístroj UZO pak ani tam to jinak nešlo. Přesnost je ale pak mimořádně závislá na viditelnosti cíle, odhadu která loď to je a tedy její velikosti. Pokud vidíme loď celou, je to ještě možná nějak odhadnutelné, pokud ale ponorka najde loď a vidí ji jen z části (třeba nástavby, ale nikoli trup), je buď nucena připlout blíž což u rychlejší lodi nemusí být možné, nebo ten odhad je opravdu spíš hádání. Myslím že část hodnot se vkládala "sama", prostě pohyb třeba lodi (úhlová rychlost) se dala vložit prostě jen stlačení tlačítka start a stop pro proplutí a počítač si odečet udělá, ale mohlo to být i ručně.
Nevím jak daleko je kvůli zakřivení vidět cíl, ale bude to dáno výškou cíle (bitevní loď bude jistě vidět na jinou vzdálenost než třeba torpédový člun) Myslím že o vypouštění torpéd vějířem se píše snad všude, nepopisuje se jak je to děláno. Podle popisu jde ale o to že ponorka v nějakém intervalu vypustí salvu torpéd, s odstupem třeba dvou vteřin. Odstup je dán délkou cíle, takže pokud je loď třeba 100 m dlouhá a pluje nějakou rychlostí, je odstup dán tím za jak dlouho propluje těch 100 metrů, tedy torpéda mají po doplutí k cíli takový rozestup že když jedno propluje před lodí další ji trefí. Teoreticky by šlo jistě změnit i směr ponorky (roury jsou napevno) ale to by trvalo asi dost dlouho, změnila by se vzdálenost a celkově je to větší problém. Ponorka se potřebovala dostat do nějaké polohy k cíli (ideálně asi zboku) proto před palbou manévrovala aby v nějaké chvíli takovou polohu získala. Vystřelit jde jistě i na loď plující k nebo od ponorky ale šance na zásah je výrazně menší, protože je pochopitelně menší i cíl. Pokud loď manévruje, je nalezení polohy vůči cíli samozřejmě hodně ztíženo, protože je nutno odhadnout navíc i v jakém směru loď pojede ve chvíli kdy se ponorka dostane na střeleckou pozici, a jestli jí směr vydrží než k ní torpéda dorazí. Střelba tedy nebyla nic jednoduchého. Ostatně pokud se podíváme tak řada ponorek nedosáhla úspěchu a naopak někteří velitelé byli úspěšní vyloženě mimořádně. Ostatně první co je, že se musí potkat s cílem což také nebylo asi jednoduché.
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Beda
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 266
Registrován: 28/7/2012, 02:01

Re: Vývoj torpéda

Příspěvek od Beda »

http://www.uboat.net:8080/technical/torpedoes.htm
tady maji popsane jednotlive typy nemeckych torped. Vyvinuli i torpedo FAT ktere se vystrelilo na konvoj a v nastavene vzdalenosti to zacalo plout cik-cak a tak byla velka pravdepodobnost ze si naslo cil. Takze ho vypustili blizko konvoje, aby melo moznost najit cil. nekde jsem nasel ze nez ho vypustili museli dat 1/2 hodiny predem vedet ostatnim ponorkam aby je to netrefilo. K domlouvani meli VHF stanice a jako volaci znaky pouzivali krestni jmena kapitanu. Nekteri se vynorovali uprostred konvoje a pousteli torpeda pri plavbe na hladine. Meli vic typu, pro ruzne pouziti.
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Re: Vývoj torpéda

Příspěvek od Destroyman »

Hele, moderátoři, nechcete to téma zamknout nebo radši rovnou smazat? Vždyť je to tu pro ostudu, ty nesmysly přímo volaj do nebes. :neutral:
さようなら。
Uživatelský avatar
Lucius
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 182
Registrován: 7/10/2011, 11:52
Bydliště: Slovensko

Re: Vývoj torpéda

Příspěvek od Lucius »

Destroyman píše:Hele, moderátoři, nechcete to téma zamknout nebo radši rovnou smazat? Vždyť je to tu pro ostudu, ty nesmysly přímo volaj do nebes. :neutral:
Pozor Destroy! Takéto rúhanie ťa stiahne do začaroveného kruhu tejto debaty pretože zainteresovaní v debate budú samozrejme chcieť vedieť prečo si myslíš, že melú nesmysly až sa nakoniec dozvieš, že ich melieš ty :mrgreen: :razz:
Battle
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 6/12/2012, 17:42

Re: Vývoj torpéda

Příspěvek od Battle »

jeden ze zpusobu provedeni torpedoveho utoku v dobe WWII.

1. Ponorka spatrila cil, vyhlasila poplach, spadla pod periskop, posadka zaujala mista k torpedovemu utoku (velitel u periskopu, navigator u stolu, vrchni storjnik u kormidel, "echo" u sonaru).
2. Velitel periskopem urcil bud presne konkretni plavidlo nebo aspon jeho tridu.
3. Velitel nahlasil navigatorovi odhadovanou distanci cile, kurz, rychlost a namer (azimut).
4. Sonar nahlasil namer navigatorovi
5. Navigator sdelil veliteli jakym kurzem a na jake distanci je nejvyhodnejsi palebne postaveni (pokud je dosazitelne) a rychlost pro dosazeni postaveni v nejkratsim case.
6. Velitel zavelel kurz a rychlsot (obvykle temer nejvetsi) a zatahl periskop.
7. Cilem pomorky je priblizit se k cili natolik, aby byo v dosahu torped; ponorka se priblizuje (nebo se vzdaluje), pokud se namer nemeni, proto cilem manevrovani bylo dosahnout nemenneho nameru na cil z ponorky, coz by znamenalo, ze se ponorka k cili priblizuje (nebo se take oddaluje).
8. Po 3 nebo 6 minutach ponorka zpomalila, zvedla periskop a vleitel nahlasil navigatorovi namer; sonar take nahlasil namer.
9. Pokud se namer zmenil, navigator upravil svuj kurz a rychllost pro dalsi usek palvby.
10. Pokud se namer nezmenil, to znamenalo, ze ponorka ksutecne se priblizuje k cili (nebo se odaluje).
11. Diky nemennemu nameru na cil a odhadovane rychlosti ponorka v dusledku jednoduche geometricke uvahy dostala presny kurz cile (zpusob urceni prvku cile ustalenim nameru).
12. Pokud v tomto okamziku ponorka nebyla v palebnim postaveni, pokracovala dalsich 3 enbo 6 minut (nebo kolik treba, ale cas byl kratny 3 nebo 6 minutam pro jednoduchost vsech vypoctu, protoze 6 minut je 1/10 hodiny a 3 minuty jsou 1/20).
13. Pokud ponorka dosahla palebniho postaveni, snizila svou rychlost na polovinu a tim dostala udaje k opetovnemu urceni kurzu a/anebo rychlosti cile behem nasledujicich 3 nebo 6 minut (zpusob urceni prvku cile zmenou rychlosti).
14. Pokud navigator zde potvrdil, ze ponorka je v palebnim postaveni, provedl se utok.

Torpeda mela pouze dve rychlosti 30 a 40 uzlu. Palebni postaveni zanamenalo misto, pri kterem torpedo danou rychlosti a danym kurzem je schopno zasahnout plavidlo. Jelikoz torpedo je proste jiny druh lode, je ono schopno zasahnout cil, pokud po celou dobu jeho plavby namer z torpeda na cil bude nemenny. Krome toho, nejefektivnejsi distance odpalu byla 1000 metru (u americanu 1000 jardu), 1500 bylo unosnych, co bylo dale bylo v podstate malo efektivni (ackoliv se strilelo i na 3000m, nevim, jak efektivne).

Jak dalekohled UZO, tak i bojovy periskop byli napojeny na TDS (nevim od kdy) a predavali do nej namery (respektive ne namery, ale kurzni uhly, coz je uhel mezi podelnou osou plavidla a namerem na cil). Dalekohled a perickop urcite meli v zornem poli dilkove stupnice pro urcovani vzdalenosti ze svisleho nebo vodorovneho paralaktickeho uhlu. Nevim z jakeho roku, ale v periskopu byl take koincidencni opticky dalkomer s jednim okularem, ktery urcoval distanci ze zname vysky cile nebo kurz ze zname delky a distance. Cele zarizeni bylo namontovane v podstate do okularu a obsahovalo nastavovaci a cteci stupnice kolem okularu. Dalkomer se setaval ze dvou polovin cocky - prave a leve - ktere se premistovali ve svislici. Pri tom do koincidenci se privadely bud vyskove nebo delkove koty cile. Presnou konstrukci neznam, vim jen, jak vypadaly stupnice a jak se to prakticky pouzivalo.

Omlouvam se, pokud jsem OT. Zdalo se mi, ze nejake takove info muze vam byt k uzitku.
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Vývoj torpéda

Příspěvek od jarl »

Destroyman píše:Hele, moderátoři, nechcete to téma zamknout nebo radši rovnou smazat? Vždyť je to tu pro ostudu, ty nesmysly přímo volaj do nebes. :neutral:
No některé názory mi příjdou opravdu podivné, ale já se v torpédech moc nevyznám, takže bych se to neodvažoval posuzovat. Ale řekl bych, že potenciál této diskuse už se z velké části vyčerpal, takže mnoho nového nepřinese. Na zamknutí to ale podle mě zatím není.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Vývoj torpéda

Příspěvek od badaxe »

battle, Koincidenční dálkoměr má jeden okulár, to je v pořádku, ale měří pomocí triangulace stejně jako stereoskopický dálkoměr, Tedy koincidenčná dálkoměr má vždycky na vstupní straně dva objektivy a za nimi zrcadla, pohybem (nastavováním) těch zrcadel se snažíš obraz cíle v tom jednom okuláru překrýt v jeden. Tím se vytvoří rovnostranný trojúhelník, kde základnou je vzdálenost zrcadel a vrcholem cíl. Pak samozřejmě úhel zrcadel umožňuje výpočet vzdálenosti cíle(ve skutečnosti je to už cejchováno v přepočtených vzdálenostech). Pochopitelně že čím je vzdálenost těch dvou zrcadel větší, tím se dá měřit přesněji. Proto se ptám jak se do periskopu, který má jeden objektiv dá zabudovat něco, co vyžaduje objektivy dva a to dost daleko od sebe. UZO má sice připojený dalekohled s dvěma objektivy, ale ty nejsou spojeny (obrazy se tedy nemohou prolínat), takže ani tam to nefunguje (navíc objektivy jsou těsně u sebe takže by to moc přesně stejně nefungovalo).
Přiznám se že to co popisuješ o dvou polovinách čočky posunovaných svisle se mi zdá nefunkční. Pokud je to až v okuláru myslím že to měřit nemůže. Osobně bych spíš věřil že je to špatně přeložený popis dvou čoček které nějak promítají mřížku a tím rámují cíl, to ale je dílcová metoda, odhadneš velikost a pak na okótované stupnici ho "změříš" tedy odhadneš že cíl má délku třeba 50 m a je podle stupnice dlouhý 4 dílky (opticky ba to asi šlo zarámovat taky a pak by se to dalo rovnou přenést do počítače) tedy dle výpočtu je vzdálený xy metrů. To je dílcová metoda měření. Koincidenční jsem popsal výše.
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
kenavf
7. Major
7. Major
Příspěvky: 5997
Registrován: 15/12/2010, 23:13

Re: Vývoj torpéda

Příspěvek od kenavf »

Tu je "Manuál na ponorku" z roku 1950 http://www.hnsa.org/doc/attack/index.htm#chap04 kapitola 5.(Chapter 5.) a obrázok II(Plate II).Jedná sa jednoznačne o dielkovú metódu určovania vzdialenosti.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

ObrázekObrázek
Battle
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 6/12/2012, 17:42

Re: Vývoj torpéda

Příspěvek od Battle »

Ahoj, badax.

Nejsem optik, netrvam na presnosti sveho popisu optickeho usporadani pristroje. Muzu chybovat.

Kazdopadne, takove pristroje nebyli v uvedene dobe na ponorce smerodatne. Prvky cile na ponorce se urcovali bez dalkomeru v podstate pouze pomoci pristroju, urcujicich smer na cil, ktere byli dostatecne presne. Distanci, kurz a rychlost cile stacilo v prvnim priblizeni pouze odhadovat. (Kdyz mluvim o odhadu, mam na mysli odhad cviceneho odbornika.) Nadale tento odhad se upresnoval pomoci smerovych pristroju - urcovanim nameru (azimutu) na cil v pravidelnych intervalech s podminkou zachovani nebo zmeny sveho kurzu/rychlosti. Na to byli dane postupy, zakladajici se na jednoduchych geometrickych uvahach. Hlavnim cilem bylo urcit, na jakou nejkratsi distanci je ponorka schopna se priblizit k cili (zda dosahnou torpeda). V souvislosti s tim bylo treba odpovedet na otazku, zda je priblizeni na ucinnou vzdalenost (kvuli torpedum) vubec mozne. Odpoved na tuto otazku daval jednoduchy postup, ktery spocival v nalezeni takoveho kurzu (pri stale rychlosti), na kterem namer na cil se nemenil. V tom okamziku bylo jasne, ze odhad je spravny a ponorka mela vsechny udaje k provedeni utoku.

Krome toho, u lodniho delostrelectva bojova distance byla tusim kolem 10-15 Nm (1 nauticka mile = 1.852 km). Kdyz tak na ponorce to bylo 0.5-1 Nm maximalne. Proto urceni distance nebylo takove kriticke. Presneji receno, priblizeni na 1000 metru pro odpaleni torpeda se rovnalo "bezprostrednimu dotyku". A pravidla pro urcovani moznosti bezprostredniho dotyku jsou primitivni a jsou dane pomerem mezi rychlosti ponorky a cile. Jakykoliv velitel mohl tuto otazku odpovedet bez potizi i z hlavy, aniz by musel nejak pocitat. Dalkomer nebyl smerodatny, urcite stacil dalekohled nebo periskop s dilky.
Uživatelský avatar
badaxe
poručík
poručík
Příspěvky: 786
Registrován: 1/10/2011, 13:49

Re: Vývoj torpéda

Příspěvek od badaxe »

Já s tebou souhlasím v podstatě ve všem, krom právě toho "koincidenčního" dálkoměru a myslím že špatně přeloženého (někým) popisu těch čoček. To že se to určovalo pomocí dílcové metody je asi jasné. Tam opravdu hodně záleží na "lidském faktoru" tedy schopnostech toho kdo tu dálku měří a na jeho odhadu.
Obrázek

Socialisté ti slibují střechu nad hlavou, slibují tě nakrmit slaninou a fazolemi, slibují tě léčit, když onemocníš.
To vše jsou ale věci, které se dostane každý vězeň nebo otrok.
(Ronald Reagan)
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Vývoj torpéda

Příspěvek od Alfik »

zvl. pak od 1:07
Jistě, je to simulátor, ne historické video.
Ovšem, s odvoláním na Hnutí Cargo, a Occamovu břitvu... oni by tvůrcům fanoušci dali co proto, kdyby simulátor nebyl podle skutečnosti :)
Mch taky dali - pátý díl je dle nich nejhorší ze série :) avšak ne kvůli hist., kvůli DRM a programátorským chybám.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Battle
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 6/12/2012, 17:42

Re: Vývoj torpéda

Příspěvek od Battle »

badaxe píše: a myslím že špatně přeloženého (někým) popisu těch čoček
To nebyl spatny preklad, ale ja jsem to psal z pameti, aniz bych presne vedel funkcni princip. Vcerejsi diskuze mne primnela se na to blize podivat a stastnou nahodou jsem před hodinou narazil zrovna na publikaci, která popisuje i nemecky periskop. Prekladam prislusne pasaze o koincidencnim dalkomeru.

Vojenska optika, 1948.

Obrázek

Každy moderni nemecky periskop vedle bezneho pozorovaciho okularu je vybaven druhym, mericim okularem s vestavenym mikrometrem. Rozdvojeni obrazu je v nem provedeno pomoci zvlastniho systemu cocek. Mezi kolektivni a ocni cockami mericiho okularu je umisteny par cocek – kladna cocka 1 +2 a zaporna 3 +4. Kazda z nich je ve sve rade slozena ze dvou pulek (jakoby rozdelena podel polomeru), pricemz cocky 1 a 4 mají protahly tvar. Polucocky 2 a 3 jsou v objimce okularu upevneny nehybne, dve druhé polococky 1 a 4 jsou zasazeny do pohyblive objimky, coz umoznuje pohybovat temito cockami podel delici cary soucasne ve stejnem smeru. Cocky 1 a 4 mají ohniskove vzdalenosti opacneho znaku, proto je zrejme, ze mají vzajemne opacny ucinek na paprsky, které skrz ne prochazi. Tj. pokud například obe polococky se premistuji dolu, pak kladna cocka 1 vyvola posunuti prave pulky obrazu nahoru (parpsky vychazejici ze zarizeni budou odkloneny dolu), když tak zaporna polococka 4 posune levou pulku obrazu dolu. Premistovani pohyblivych polococek se provadi otacenim staveciho kolecka, pricemz zaroven se otaci i stupnice, umistene kolem okularu. Pozorovatel se diva do okularu a vidi zorne pole rozdelene bledou svislou carou. Při otaceni kolecka obe pulky obrazu se pohybuji v opacnych smerech, coz umoznuje rozvest obe poulky obrazu od sebe na potrebnou vzdalenost ve vyskovem smeru. Pro nakladani s delkou cile je mozne cele zarizeni otocit o 90 stupnu kolem osy okularu a umistit tim delici caru vodorovne.

Fotka z internetu. Moje domnenka je, ze se namornik diva do mericiho okularu (na vlastni oci jsem toto zarizeni nikdy nevidel, znam ho pouze z kresleneho obrazku, ktery jsem videl pomerne dost davno). Kolecko pro posouvani cocek (a protaceni stupnic kolem okularu) je nad okem namornika, pricemz osa kolecka je kolma na osu okularu. Kolecko je vlevo nahore, proto okular je v poloze pro mereni svisleho paralaktickeho uhlu (vyska cile). Pro mereni vodorovneho paralaktickeho uhlu (delka cile) bylo treba presunout kolecko kolem osy dalekohladu o 90 stupnu do polohy vlevo dole.

Obrázek

Od sebe dodam, ze delit obraz je mozne nejen v okularu, ale i v objektivu, a to s pouzitim krome cocek také klinu a hranolu. Vice informace o principech takovych zarizeni se najde zrejme v literature, popisujici tachymetry (dalkomery) a tachymetricka pridavna zarizeni teodolitu.
kenavf
7. Major
7. Major
Příspěvky: 5997
Registrován: 15/12/2010, 23:13

Re: Vývoj torpéda

Příspěvek od kenavf »

U klasických fotoaparátov na film -jednookých zrkadloviek, existovalo zaostrovanie aj pomocou klínového dálkoměru .Jeden obraz ktorý vstúpil cez jeden objektív sa rozdelil,každá časť išla cez iné optické prvky a keď sa zaostrením obraz spojil ,tak bolo možné na objektíve odčítať dialku http://www.fotoaparat.cz/article/5003/2 .
U koincidenčného diaľkomeru sa obraz nerozkladá a znova neskladá, ale sa len skladajú dva obrazy z dvoch objektívov.Tie objektívy by teoreticky by mohli byť nad sebou,potom by sa do periskopu možno dali namontovať, je otázne či také riešenie bolo niekedy použité(asi nie).
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

ObrázekObrázek
Battle
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 6/12/2012, 17:42

Re: Vývoj torpéda

Příspěvek od Battle »

Pokud jsem spatne pouzil vyraz "koincidence", tak se omlouvam. Domnival jsem se, ze tento vyraz pouzivam spravne, protoze v zornem poli dalkomeru periskopu dochazi ke koincidenci (tj. ke spojeni) dvou vyskovych nebo delkovych kot cile (napriklad koincidence vodorysky a kominu ve smeru svislem nebo zade a pride ve smeru vodorovnem). Obrazek z jine publikace (Vojenske optiko-mechanicke pristroje, 1940), zobrazujici vyskovou koincidenci ve svisle poloze delici osy dalkomernych cocek a delkovou koincidenci ve vodorovne poloze delici osy dalkomernych cocek. Porad jde o ten stejny dalkomerny system, jak je popsany vyse.

Obrázek
Battle
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 6/12/2012, 17:42

Re: Vývoj torpéda

Příspěvek od Battle »

Jaky je tedy spravny nazev popsaneho dalkomeru periskopu? Paralakticky dalkomer?
Odpovědět

Zpět na „Kriegsmarine“