Československé válečné plány a vývoj vojenské doktriny, II.

Československá předválečná a současná výzbroj, tanky, letadla, děla.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Československé válečné plány a vývoj vojenské doktriny,

Příspěvek od Lord »

K tomu bych jen dodal, že budování železnic na Slovensku nebylo jen kvůli válečným plánům, ale také kvůli rozvoji našich bratia. Rozvíjel se průmysl, převoz nákladů, atd. Jižní a jihovýchodní Slovensko při maďarských hranicích bylo osídlené převážně maďarským etnikem (skoro milion lidí), o toto území by byl asi boj. Byl zde tedy i problém integrovat průmyslově slabší Slovensko a Podkarpatskou Rus, i když ta zůstávala nadále chudá. Pnutí mezi zeměmi však existovalo.
Československá ekonomika byla v podstatě v područí bank a monopolních struktur. I to může být jedním z vysvětlení proč nebylo tolik náklaďáků a tanků. Na druhou stranu jsme byli do určité míry soběstační. V průběhu hospodářské krize a po krizi se zvýšila vojenská výroba a také výstavba pohraničních pevností. Valná většina nově vybudovaných průmyslových kapacit zbrojního určení byla stavěna v odlehlých krajích.
Mezi nejvýznamnější patřily uherskobrodská pobočka České zbrojovky ve Strakonicích na výrobu leteckých kulometů a pistolí a vsetínská pobočka Československé Zbrojovky Brno na výrobu kulometů větších ráží. Za velmi naléhavé se považovalo úsilí strategicky lépe rozmístit letecký průmysl. Do začátku druhé světové války byl dokončen pouze závod továrny Avie v Kunovicích. Avie patřila do koncernu plzeňských Škodových závodů. Významné postavení v oblasti terénních motorových vozidel měla zejména kopřivnická Tatra.
Problémem ovšem bylo, že velká část průmyslových podniků, hutí a dolů patřila německé menšině, která hned od počátku nevzala nový státní útvar příliš za svůj a po konci krize třicátých let se začala stále více orientovat na svého silnějšího souseda, ale o tom už byla taky obecně řeč.
V druhé polovině 30. let ČSR nacházela v elitní světové desítce například ve výrobě oceli a železa, železných ingotů a slitin, těžbě hnědého uhlí, produkci řepného cukru či sklizni obilovin. Přesto ČSR náležela k několika málo zemím, které do 2. světové války nedosáhly předkrizové úrovně produkce. V roce 1937 byly Vítkovické železárny převedeny do vlastnictví londýnské pojišťovací společnosti Alliance Assurance Co. vlastněné Nathanem Rothschildem. Od roku 1942 se jako nepřátelský majetek dostal pod správu koncernu Herman Göring Werke. Po válce byl znárodněn a původním vlastníkům byla proplacena náhrada.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Československé válečné plány a vývoj vojenské doktriny,

Příspěvek od Pátrač »

To máš zcela jistě pravdu, ale autoři třetího dílu Vojenských dějin Československa se shodují na tom, že toto budování mělo svůj základ právě ve válečných potřebách, přičemž se bral samosebou zřetel na maximální možnosti rozvoje dopravní infrastruktury všude tam, kudy se nové tratě táhly.

Otázku diverzifikace zbrojního průmyslu jsem pečlivě probral ve své práci o pěchotních zbraních pro první republiku, zde jsem měl dost podkladů a i zde je vidět inteligentní rozvaha. Ale u této diverzifikace se na Slovensku jen zrušila munička v Blavě a přesunula se do Povážské Bystrice. Zde totiž došlo k pohybům právě pod vlivem toho, že hlavní hrozbou se stalo Německo a tedy se stavělo na Moravě a poblíž sloveských západních hranic.

Vliv bankovních komsorcií bych na jakési opožďování motorizace a obrňování armády až tak neviděl. Na jednom tanku by se vydělalo více než na stádu koní. Asi to bude prostě jen tím, že se všechno za tak krátkou dobu nedalo stihnout.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Československé válečné plány a vývoj vojenské doktriny,

Příspěvek od Lord »

Pátrač píše:Autoři třetího dílu Vojenských dějin Československa se shodují na tom, že toto budování mělo svůj základ právě ve válečných potřebách, přičemž se bral samosebou zřetel na maximální možnosti rozvoje dopravní infrastruktury všude tam, kudy se nové tratě táhly.
Je to možný, ostatně expanze, výboje, či obrana byly asi vždy určitým motorem změn a možná z toho někdy pramenícího pokroku. Když hoří koudel, tak to jde někdy lépe a rychleji :rotuj:
Pátrač píše:Vliv bankovních komsorcií bych na jakési opožďování motorizace a obrňování armády až tak neviděl. Na jednom tanku by se vydělalo více než na stádu koní. Asi to bude prostě jen tím, že se všechno za tak krátkou dobu nedalo stihnout.
Na tanku možná můžeš vydělat víc než na stádu koní, jenže problém je kam jdou penězovody? Když dáš peníze sedlákovi, tak zůstanou doma, sedlák je zase dále upotřebí. Všechno souvisí se vším. Jestliže nemá zemědělec prostředky, kterými by nakoupil u obuvníka, nezíská obuvník prostředky, za které by nakoupil od zemědělce, a tak dále.
Když budeš vyrábět tanky peníze půjdou hutím, ti to pak můžou ulejt taky jinam, republika si bude muset půjčovat. V napjatý a rizikový situaci ty nikdo nepůjčí nebo za vysoký úrok, a už to pak vidíš všechno jinak.

Pátrači, bylo to všechno složitější. Začnu od začátku - od roku 1921 se začal uplatňovat tzv. nostrifikační zákon, aby klíčové ekonomické pozice nezůstaly v rukách R-U kapitálu, ale netýkalo se to všech společností, ani bank. V době krize třicátých let se z ČSR stahoval zahraniční kapitál, řada podniků měla i zastaralé vybavení, byli jsme závislí na exportu. Východiskem z krize se stalo až zbrojení a devalvace měny, tedy stát si vzal peníze od občanů, tím se zlevnilo vyvážené zboží, ale klesla relativní kupní síla obyvatelstva.
I ze „špatnými bankami“ první republika relativně bohatla a rozvíjela se. To byla „zlatá dvacátá léta“. Pak přišla velká deprese, devalvace koruny, to je spjato s Karlem Englišem. Obchodní bilance Československa byla s výjimkou několika krizových let stále přebytková. Engliš nebyl stoupencem kvantitativní teorie, to je tisk peněz a zadlužování.
K tomu si přičti finanční skandály a špatné investice. Krach Creditanstaltu a Danatbank. Situace směřovala k bankovní panice, ale vláda zareagovala včas a správně, sanovala banky, čímž odrazila hrozbu bankrotu tuzemských bank, to zase něco stálo.
Další problém - zahraniční konkurence ve vyspělejších státech byla schopna využívat nových výrobních postupů a produkovat s nižšími náklady, tuzemským výrobcům byl přístup k těmto postupům ochranářstvím přinejmenším ztížen.

Úvěrová restrikce bránila investicím a znamenala úpadek a zadlužení průmyslu, obchodu, ale v největší míře zemědělství. Snad jedinými pozitivními oblastmi ekonomiky byla postupná elektrifikace území a stavba a opravy silnic, vše bylo uskutečňováno na základě tzv. nouzových prací pro nezaměstnané. (Sekanina, 2004)

Jednoduše řečeno, již první světovou válku způsobily síly, které by dříve nebo později, více či méně přivodily hospodářskou krizi. Válka ovšem tento proces přerušila a síly počaly znovu působit až po jejím skončení. Těmito silami se rozumí v první řadě technický pokrok, či „nadpokrok“, dále vysoké ceny vzniklé monopolizací a kartelizací některých oborů výroby, chybné rozdělení důchodů. Po válce se k hybným silám krize přidaly versailleské reparace požadované ve zlatě, místo aby byly určeny v práci a zboží, atd.
Ale to už by bylo trošku na jinou kapitolu, než je téma tohoto článku.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 552
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Re: Československé válečné plány a vývoj vojenské doktriny,

Příspěvek od parmezano »

Trošku doplním Pátrače : V roce 1920 byl přijat zákon 235 sb. o dostavbě železničních tratí v Československu , který vyjmenovával 15 železničních tratí , které je nutno přednostně postavit . Vůbec jako první trať podle tohoto zákona , byla postavena trať Vojany - Bánovce na Ondavou. Její stavba začala 7.1.1920 a byla ukončena 20.10.1921. Od června 1920 ji stavěl železniční pluk Československé armády . Na její železniční svršek se použil vyzískaný material z rušené druhé koleje železniční trati Michalany -Lupkov. Tato trať spojila Užhorod se Slovenskem mimo stanici Čop , která je velmi blízko Maďarských hranic.
Další stavbou na Slovensku , byla stavba železnice Zvolen - Krupina . Trať dlouhá 32 km se začala stavět 3.1.1923 a ukončena byla 15.1.1925. V srpnu roku 1923 navštívil stavbu trati prezident T.G. Masaryk. Stavba byla vyvolána nutností nahradit trať Šahy - Lučenec , jež se po vytýčení hranic s Madarskem , zůstala v Maďarsku. Dnes je na této trati jen občasná nákladní doprava a její blízskosti je velký VVP Lešť.
8.11.1927 se začala stavět trať Handlová -Horná Štubňa 18 km dlouhá, která byla , ale je ukázkou kam se dostalo Československé železniční inženýrství za necelých deset samostatnosti ČSR. Na trati je 5 tunelů a Bralský tunel svou délkou 3011 m , překonal do té doby nejdelší železniční tunel M.R. Štefánika na nové trati Veselí nad Moravou -Nové Město nad Váhem . Prvenství si udržel do roku 1940 , kdy byl dán do provozu tunel Čriemošnansky dlouhý 4597 m na trati Banská Bystrica -odb. Dolná Štubňa, který je dodnes nejdelší tunel na území bývalé ČSSR (ČSR). Další náročnými inženýrskými stavbami byly tři viadukty ležící v oblouku o poloměru 300m a nejdelší viadukt (pstruhárský) ná pět ocelových polí a měří 136 m. Provoz na trati byl zahájen 20.12.1931.
V době kdy se dokončovala trať Handlová- Horná Štubňa 31.5.1931 začalo se pracovat na 94 km dlouhé trati Červená Skala Margecany . Trať musela překonat rozvodí mezi Hronem a Hnilcem v Besnickém sedle s nadmořskou výškou 995 m. To byl také stavebně nejobtížnější úsek trati. Inženýři u Telgártu museli na 2.3 km trati překonat převýšení 31m .Inženýři vymysleli u nás jedinečné řešení , trať rozvinuli do smyčky , která je v tunelu 1239 m dlouhém a ve stoupání 12.5 promile.Trať byla hotova 26.7.1936.
Jednokolejná trať Vrůtky - Zvolen z roku 1870 přestala stačit potřebám dopravy ze severu Slovenska do jeho střední části , po Hornů Štubňu nebyly větší problémy s položením druhé koleje, dál přes Kremnicu do Hronské Důbravy vede trať hodně obtížným horským terénem a stavba druhé koleje, byl tenkrát velice težce proveditelná. Rozhodlo se tedy o stavbě úplně nové trati z Banské Bystrice do Dolné Štubňě na trati z Vrůtek . Na trati dlouhé 40 km je22 tunelů o celkové délce asi 12 km ,nejvyšší stoupání je 18 promile, 67% trati je ve spádu, 57ˇ% trati je v obloucích. Bohužel , ale otevření této trati v roce 1940 proběhlo v době , kdy už Ceskoslovenská republika neexistovala . Tato trať , ale i dnes ukazuje vyspělost Československého železničního inženýrství
Obrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Československé válečné plány a vývoj vojenské doktriny,

Příspěvek od Lord »

Obrázek

Jen dodám v červenci 1936 byl se vší slávou zahájen provoz na důležité trati Margecany do Červené Skaly spojující východní a střední Slovensko. Na odkazu video komentované od Čáslavského. Dokonce existoval ministr želecnic tehdy Rudolf Bechyně. Celý nový úsek 93 km dlouhý, stavěl se 5 let a stál 526 miliónů Kč. Je tam vidět i jeden tunel, ostatní si filmaři odpustili... Na trati se nachází devět tunelů o celkové délce 3800 metrů.
Sprevádzkovanie žel.trate Margecany - Červená Skala (1936)

Až v roku 1929 sa problémom na opätovný návrh ministerstva začala zaoberať vláda a konečne 11.12. 1930 rozhodla, aby sa etapovito podľa finančných možností, vzhľadom na nepriaznivú hospodársku situáciu, so stavbou začalo. Novopostavenej trati sa nevyhlo pustošenie ustupujúcich nemeckých jednotiek v roku 1944. V celej dĺžke bola ťažko poškodená. Z 23 mostov a viaduktov bolo poškodených 21, tunelov bolo poškodených všetkých 9. S obnovou sa započalo hneď po oslobodení.
http://rail.sk/skhist/tunely/173.htm

Obrázek

Telgártska slučka - Technicky najzložitejším úsekom bola výstavba železnice v okolí Telgártu. Údolie Hrona od Červenej Skaly má značné stúpanie, preto bolo potrebné železničnú trať rozvinúť, aby sa dodržali sklonové pomery.
www.zeleznicne.info
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Československé válečné plány a vývoj vojenské doktriny,

Příspěvek od Pátrač »

Teyd kolegové tak toto je diskuse podle mého gusta. Velice pěkně děkuji za dokonalé dokreslování toho jak se jasně definovaná snaha o zprůmyslnění Slovenska propojovala s možnostmi zajistit pohyb vojenských sil a materiálu do určených prostorů. Pokud by jste dokázali zamapovat i další traťové spojky bylo by to skvělé. Zatím Vám všem s pocitem více než dobrým děkuji.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 552
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Re: Československé válečné plány a vývoj vojenské doktriny,

Příspěvek od parmezano »

co jse ještě podařilo postavit :
Trať Zlaté Moravce - Lužianky uvedeno do provozu 15.5. 1938, velice důležitá trať , umožnila se jízda vlaků po čistě lovenském území z Bratislavy přes Leopoldov do Zvolena a dál na východní Slovensko po nově postavené přes Červenou Skalu.
Krátká spojka o délce 1,1 km na Gemeri u stanice Jesenské , která odstranila úvrať v Madarské stanici Bánréve při jízdě vlaků ve směru Zvolen - Plešivec. Datum uvedení do provozu jsem nenašel .
"Žabokrecká spojka " asi3 km dlouhá, mezi traťemi Trenčín - Chynorany a Nové Zámky - Prievidza , tato spojka odstranila ú vrať ve stanici Chynorany pro vlaky jedoucí z Trenčína do Prievidze i u ní jsem nenašel datum otevření . Po roce 1989 byla spojka snesena.
Ještě bych upozornil na spojku u Nového Města nad Váhem postavenou současně s tratí z Veselí nad Moravou , tato spojka umožnuje jízdu vlaků z Veselí do Leopoldova mimo žst. Nové Město n. Váhem . Po této spojce jezdily jaderné reaktory a parogenerátory do Zemianských Kostolan při výstavbě tamní jaderné elektrárny. Později až do Bratislavy a potom dál do Maďarska a Bulharska.
a co se nestihlo postavit :
především trať Užhorod - Mukačevo - Chust, protojsme se po roce 1938 nedostali po železnici po našem území na zbytek Podkarpadské Rusi co nám zbyl , přechodová stanice Kostelany nad Hornádom do Maďarska , byla asi 10 km před Košicemi.
Další plánovaná spojovací trať Kapušany pri Prešove (na trati z Prešova do Bardějova) do Strážského (na trati Michalany - Lupkow) byla postavena až v roce 1943
Obrázek
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Re: Československé válečné plány a vývoj vojenské doktriny,

Příspěvek od jmodrak »

K výstavbe tratí na území ČSR. Trate na našom úzémi mali po RU severo -južný smer na Viedeň alebo Budapešť. To bolo potrebné zmeniť na smer východ -západ .Fakticky na celom území. V Čechách to bolo hlavne prestavba staníc napr. Břeclav, Ostravský uzol, Přerov, Jičín atď. Ešte začiatkom 90 rokov sa vlaky na trati H. Králove – Pardubice do, z , Rosic sunuli, lokomotíva bola na konci vlaku, pretože hl. smer bol na H. Brod – Viedeň. Či sa to už odstránilo, neviem.
Medzi najvýznamnejšie projekty – rozostavané, do roku 39 nedostavané patrila trať Brno – H. Brod –Praha Na trati boli vybudované do r. 39 tuneli, ktoré boli využívane Nemcami ako fabriky pre lietadla a rakety, všeobecne známa je Diana. Trať bola dokončená v 1953. Potom bola prestavba – zdvojkoľajnenie tratí Břeclav- Brno 1936. Nová trať bola Vsetín – Býlnice 1928 a následné zdvojkoľajnenie trati Púchov- Horní Lideč 1937.
Nedostavaná ostala tzv. Baťova dráha Prostejov - Vizovice – Horní Lideč (Valaská Polanka)
Prvá postavená trať na území Slovenska bola spojka u Lenártoviec, ktorá obchádzala odbočnú stanicu Banreve v Maďarsku v roku 1920.
Prvý zákon o výstavbe železníc bol č. 78 Zb.z.n. v roku 1920. Bola to prestavba trate . Břeclav – Bratislava, postavenie trate (Užhorod) Vojany – Bánovce nad Ondavou.
Zákon č. 235 Zb.z.n. ukladal ako hl. úlohu vybudovať novú Slovensku transverzálu, aj s využitím a rekonštrukciou starých tratí. Línia bola Veselí na M. – Nové Mesto n.V.- Trenčín – Žabokreky- Prievidza- Horná Štubňa- Zvolen, B. Bystrica -Č. Skala- Margecany- Košice- Bánovce nad O. – Užhorod –Chust. Trať bola stavaná postupne do roku 1936 viz. Parmezáno. Ďalšia trať bola Zvolen – Krupina , dostavaná 1925. Mimo zákona ale podľa potreby bola trať Zlaté Moravce – Zbehy, otvorená 1938. Trať Diviaky – B. Bystrica bola otvorená1940 ako doplnok transverzály. Do roku 1939 sa nestihlo – trať Slovenská N. Ves (Kalša) – Trebišov, postavená až v roku 1985, Jablonica – Plav. Mikuláš – rozostavaná, po roku 1946 stavba zastavená, Podolínec – Orlov (Čirč) postavená v 1966, Strážske – Prešov 1943, Tvrdošín – Polhora – nikdy nepostavená.
Zakarpatská Ukrajina - nové stavby praktický žiadne, ale boli rekonštruované trate Košice- Čop, Vojany – Užhorod, Čop – Teresva – trať do Rumunska, a Jasine ako perspektíva do ZSSR.
Plánované trate – Teresva – Slatinské Bane – Trebušany, časť trate - Teresva – Slatinské Bane- postavená v roku 1940, trať do V. Bočkava 1970, do Trebušan nedostavaná. Trať Chust – Volové - Št.hranica – nikdy nepostavené, Humenné – Stakčín – Zabroď – Malý Berezný- Perečín –Svalava- Chust stavba neukončená, stavebné práce zastavené 26.9. 1938, potom sa už nepokračovalo. Užhorod- Mukačevo – Chust – práce zastavené v roku 1939.

K otázke motorizácie. V ČSR bola motorizácia slabá. Dôvodov bolo viac, ale chýbal hl. kapitál roľníkom, aby sa rozprúdila mechanizácia poľnohospodárstva. Taktiež cestná nákladna doprava bola slabá – autami nebolo čo voziť, roľníci si privyrábali furmankami a vozili tovar k železnici za „dumpingové“ ceny. Následne k tomu bolo málo mechanikov, strojníkov, vodičov. Zaujímavé je, že napr. Škodovka vyrábala v tom období exportné úspešné traktory – motorové pluhy, ktoré boli viac účelové, hlavné do FR, Talianska atď. Ale pre bežného roľníka boli nedostupné. Preto sa aj napr. u delostrelectva nepresadzovala silno motorizácia, auta boli ale neboli šoféri, zatiaľ čo „koňákov „ z vidieka bolo plno. Vodičák bol drahý a Sväzarm neexistoval.
Koncom 30. rokov robila kampaň 1000 vodičov pre republiku, po úspéchu kampane 1000 letcov pre republiku, kedy sa vyškolilo veľké množstvo dobrovoľníkov pre armádu.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11466
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Československé válečné plány a vývoj vojenské doktriny,

Příspěvek od Zemakt »

Sice se budu opakovat, ale asi tím nic nezkazím: volná citace z článku Radana Láška o obraně Podkarpatské Rusi

..v souvislosti s Vídeňskou arbitráží (2.11.1938) a následným odstoupením částí jižního Slovenska vč. záboru Užhorodu a Mukačeva, došlo k odříznutí silničního a železničního spojení nového centra Podkarpatské Rusi Chustu od zbytku republiky. Rovněž bylo téměř znemožněno letecké spojení. Zásobováním potravinami, léky a jiným materiálem byla proto pověřena armáda, která od 12. listopadu budovala novou silniční tepnu na trase Prešov-Vranov-Humenné, Snina, Stakčín, Malý Berezný, Perečín, Poroškov, Polana, Svatava, Dovné, Chust o délce 247km. Ženijní útvary se činily a s využitím silnic stávajících i vedlejších budovaly rovněž úseky nové. To vše i v horském prostředí a z toho vyplývajícími komplikacemi. Na celé trase byly zbudovány sklady PHM a opravárenská střediska. Do Prešova pak bylo odveleno 600 vojenských nákladních vozidel, která během 7 týdnů dopravila na Podkarpatskou Rus celkem 2 300 tun výše uvedeného materiálu. Proti útokům záškodníků byla organizována rovněž strážní služba, která dbala na ochranu mostů, konvojů aj. důležitých míst.

Vliv této vojenské komunikace na pozdější evakuaci Čechoslováků z Podkarpatské Rusi, si umí každý představit.


Takže motorizace možná slabá, ale zřejmě ne až tolik a hlavně účelně využívaná.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Československé válečné plány a vývoj vojenské doktriny,

Příspěvek od Lord »

Podkarpatské Rusi jsme se nakonec vzdali, protože byla na chvostu. Zásobování odlehlé části republiky bylo náročné a vlastně se to nevyplatilo. Navíc ani kulturně a jazykově nepatřila k Československu. Kdyby tehdy toto území získali Maďaři, žádná škoda.
Zemakt – nicméně ta akce je zajímavá. Jenže moc Čechů tam stejně nebylo, tedy hlavně státní správa, úředníci. Ale akčnost naší armády to dokazuje dobře, ono se zde i bojovalo, a naše jednotky byly udatné.
Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Československé válečné plány a vývoj vojenské doktriny,

Příspěvek od Mirek58 »

Když byla řeč o slabé motorizaci ČSR , musím tak trošku bránit sedláky. Musíte si uvědomit, že díky RU zde byla nejhustší sít železnic na světě. Do každé fabriky , cukrovaru vedla žel. vlečka, takže nákladní automobily opravdu neměly vytížení. A továrny se stavěly poblíž zdrojů surovin, kdy doprava materiálu se řešila klidně i lanovkami.Takže sedláci v tomto byli nevině.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Československé válečné plány a vývoj vojenské doktriny,

Příspěvek od Lord »

Mirek58 píše:Když byla řeč o slabé motorizaci ČSR, musím tak trošku bránit sedláky ... sedláci v tom byli nevinně.
Tak už jsem psal, že svádět všechno na sedláky není dobrý, že by to šlo svádět i na něco jiného :D

Kdo chce o tom prostě vědět více a komplexněji, ať si přečte knihu Milan Sekanina: Kdy nám bylo nejhůře?

Ve střední Evropě upravovaly hospodářské vazby nejprve multilaterální smlouvy, které byly posléze politicky neprůchodné. Edvard Beneš se poté orientoval na vytváření fungujícího systému bilaterálních smluv. Koncepce Malé dohody. Při svém vzniku byla sice Malá dohoda politicko-vojenským spolkem, hospodářské aspekty stály na druhém místě. Státy však spolupracovaly ve zbrojním průmyslu. Dodávky československého vojenského materiálu byly kryté úvěry a protidodávkami obilí, dobytka a dalších agrárních produktů. Výrazný vzestup vykazoval i export hutnických výrobků, zejména pak tzv. ostatních železných výrobků a tyčového železa. Vtip je v tom, že v době krize nemohlo hospodářství bez vývozu moc existovat, těžko dovážet i suroviny. Mimo jiné nám Německo zmrazilo pohledávky.
Ze surovin se dovážela hlavně bavlna, juta, hedvábí, železná ruda, barevné kovy, ropa, kaučuk a další chemické suroviny, rostlinné tuky a surové kůže. Dovážely se rovněž obráběcí a textilní stroje, elektrotechnika, ložiska aj. Naštudovat něco i kolem britského kapitálu, Anglo-československé banky, devalvace libry, apod. Vzhledem k obrovským ztrátám, které banka utrpěla v letech hospodářské krize, byla štědře sanována československou vládou.
Tzv. velká trojka (Vítkovické horní a hutní těžařstvo, Báňská a hutní společnost. Pražská železářská společnost) ovládala 98,7 % výroby surového železa a 76,6 % výroby oceli. V tomto odvětví významný vliv získal anglický kapitál. Ve strojírenství to byl převážně kapitál francouzský (Škodovy závody v Plzni) a v chemickém průmyslu kapitál německý. Vysokého stupně koncentrace bylo dosaženo také v bankovním kapitálu, který srůstal s průmyslovým kapitálem.

V tomto kontextu byli normální sedláci rádi, že jsou rádi a že nepříjdou ještě více na buben a potažmo se nezhroutí celá vnitřní ekonomika státu. Jednoduše řečeno Československo bylo ve velmi těžké politické i hospodařské situaci. Vždy jsou v dané době spory, jak se mělo co řešit a s odstupem času, by jsme měli na to mít lepší pohled. Loevenstein a Škodovka to je další kapitola. Jednání s Pragou a Tatrou o vytvoření společnosti Motor, dělbě výrobního programu, ČKD atd. Důležitý zbrojní podnik, nutný i pro výrobu motorů, konkureční spory, kartely, atd. V roce 1931 navíc Rumunsko omezilo zbrojní dodávky i plnění finančních závazků, poté přišla na řadu Jugoslávie. Rozklad, krize úvěrování, atd. Vleklé spory – útočná vozba a vozidla dělená v poměru 1:1. Jaksi i sami "kapitáni průmyslu" špekulovali a nedokázali rychle rozjet výrobu.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Československé válečné plány a vývoj vojenské doktriny,

Příspěvek od Alfik »

Podkarpatskou Rus jsme "získali" především snahou a přičiněním tamních vrcholných politiků.
Své by k tomu mohli (kdyby žili) říci dědové pana Smoljaka a paní Pawlowské, např., neboť to byli právě oni (nejen oni).
Bylo by to na několik článků (a zasloužilo by se je napsat), ale jen ve zkratce: Po rozpadu R-U se na územích po něm (a na těch co mu připadly Dekretem o míru a násl. jednáními s Rusy) utvořilo více států, než o kterých se zde běžně bavíme. Takže - myslím tím Ukrainskou republiku, a Huculskou horskou republiku.
Obě se vyznačovaly tím, že skončily dříve než by se byť i jen řeklo "obuvník".
Jako první byla zcela rozdrcena Ukraina. A to takovým způsobem, že bych klidně mohl říci spolu s klasikem: "Rusi a Poláci se porvali o koule oběti." Šlo to tak rychle, že pád Polska na počátku WWII byl proti tomu přímo zákopová válka. Logicky. Právěutvořená republika neměla ještě ani policii nebo armádu... bylo to jako zardousit dítě pět minut po porodu, hned po prvním nádechu.
Politici Huculské trepubliky moc dobře věděli, že v jejich případě by byly šance ještě nižší. A rozervali by je nejen Rusi s Poláky, přidali by se Maďaři.
Logickou, rozumnou a prakticky jedinou možností, jak přežít coby národ, bylo, přifařit se k jedinému státu, který se snažil národy a národnosti na svém území chránit a také jim pomáhat k rozvoji, jak hospodářskému, tak i politickému. A tím rozhodně nebyly shora jmenované.
A tak se samostatná Huculská horská republika stala součástí Československa. Mnozí se přestěhovali i do Čech. A příklad který dali, se rozšířil ještě dál - např. i můj praděd právě na zákl. zkušeností Huculů (nebo chcete-li Rusínů) sbalil svých patnáct dětí a dal se na cestu až sem.
A přímo na území Podkarpatska lidé dodnes považují dobu, kdy patřili k ČSR, za zlatý věk.
Zbývá už jen dodat, že referendum, kterým se přihlásili k ČSR, bylo zfalšováno... a zasláno na jednání Rozhraničovací komise do Paříže. Možná i proto po válce v SSSR přistoupili k témuž kroku, když si toto území zabrali a odtrhli jej od nás.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Re: Československé válečné plány a vývoj vojenské doktriny,

Příspěvek od jmodrak »

Mirek - Jasne že za to sedláci nemôžu :D . Ale hybnou silou motorizácie bolo vtedy poľnohospodárstvo, na celom svete. Preto bol niekto prekvapený, že napr. sovietsky traktorista alebo USA farmár bol lepšie pripravený pre tankové vojsko ako čs. sedliak. Tí prichádzali už so základmi z civilu, poznali motory, vedeli čo je brda plyn, vedeli čo to opraviť. Čs sedlák bol "koňák" a je ho priemerne 8-10 ha gazdovstvo bez úverov, subvencii atď, čo bolo vtedy vo svete bežné, a je dodnes, by na traktor zarobilo možno až za 1000 rokov. Čo sa týka hustoty tratí, bolo to dané subvenčnou politikou země České, presnejšie snemu Českého království ako RU, kedy království požičalo alebo ručilo až do výšky 75% nákladov na výstavbu železnice. Takže sa veselo stavalo. V roku 1925 vyšiel zákon č. 156/ 1925 Zb. kedy sa všetky takéto trate poštátnili. S výnimkou pár trati tak prešla do vlastníctva ČSD všetky trate v Čechách a Morave. Keďže na Slovensku Uhorsko malo iný systém, mnohé Slovenské trate boli znárodnené po roku 1945, niektoré až po roku 1948.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Československé válečné plány a vývoj vojenské doktriny,

Příspěvek od Lord »

jmodrak píše:Mirek - Jasne že za to sedláci nemôžu :D . Ale hybnou silou motorizácie bolo vtedy poľnohospodárstvo, na celom svete. Preto bol niekto prekvapený, že napr. sovietsky traktorista alebo USA farmár bol lepšie pripravený pre tankové vojsko ako čs. sedliak. Tí prichádzali už so základmi z civilu, poznali motory, vedeli čo je brda plyn, vedeli čo to opraviť. Čs sedlák bol "koňák" a je ho priemerne 8-10 ha gazdovstvo bez úverov, subvencii atď, čo bolo vtedy vo svete bežné, a je dodnes, by na traktor zarobilo možno až za 1000 rokov.
Asi tak nějak, vesnice byly po první světové přeplněné nemajetnými lidmi bez stálého zaměstnání a příjmu. Pozemková reforma jim dala nějaký plácky. Pak bylo pár kulaků - ti měli polnosti větší a traktory si třeba pořídili, ale hlavně až po druhé válce, aby jím je vzápětí zabavili komunisti :neutral: Armáda si mohla náklaďáky koupit, kdyby to fabriky dodaly a kdyby na to celkově nějak bylo, a uměl to někdo řídit.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní vojsko“