XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 19.

Od Normandie po kapitulaci Německa

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 19.

Příspěvek od michan »

XIV.díl.Operace MARKET GARDEN Č 19.

Oblasti rozmístění německé 9. a 10. td SS a velitelství Bittrichova 2. ts SS ( II. ts SS) v okolí

Obrázek

Arnhemu, v druhé dekádě září 1944.
Již od Č 17., a i v Č 18 hovoříme o důležitém německém Bittrichově 2. ts SS (II. ts SS), který se od konce 1. dekády září 1944 nově soustřeďoval v oblasti Arnhemu, jako nejdůležitější a nejvýznamnější záloha německé Skupiny armád B, polního maršála Modela. Německý 2. ts SS (II. ts SS) generála Bittricha tehdy tvořily, jako nejdůležitější jednotky - 9. td SS "Hohenstaufen a 10. td SS " Frundsberg.
Řekněme si něco o nich, neboť jejich jednotky sehrály jednu z nejvýznačnějších rolí právě svou dislokací ( i když náhodnou - klidné místo k odpočinku, přeskupení a doplnění) v oblasti Arnhemu, ale i Nijmegenu - v celé "Operaci MARKET GARDEN", když nejvýznamnější, v tom špatném slova smyslu, sehrály pro Spojence pávě v oblasti Arnhemu. Nesmíme se nechat zmást tou skutečností, že měly obě německé td SS takřka, a to každá, jen třetinové stavy bojem utahaných vojáků. Tady, v okolí Arnhemu, se divize doplňovaly, ke zkušeným veteránům přicházeli nováčci po výcviku, a také technika, i když postupně a nejprve hodně pomalu a spíše se to týkalo 10. td SS . Doplňky všeho druhu přicházely v noci, po železnici z Třetí říše pro 10. td SS, když 9. td SS se naopak měla přemisťovat na přezbrojení a doplnění do Německa( a právě po 13. září byly již částečně odpočaté jednotky 9. td SS v pohybu do Třetí říše, a to právě v místech seskoku Spojenců - na tom pro Němce nejpotřebnějším místě). Teorii oslabených a unavených divizích nelze brát doslova, stále se v obou divizích nacházeli zkušení a ostřílení veteráni a Spojenci to měli brzy pocítit na vlastní kůži tím nejhorším možným způsobem!
Začněme tedy u německé 9. td SS " Hohenstaufen":
Nejprve něco málo z historie.
Německá 9. td SS " Hohenstaufen" byla nejprve v Berlíně zformována, v zimě 1942-1943, jako 9. divize pancéřových granátníků SS, aby pak byla již v říjnu 1943 přejmenována na tankovou divizi SS a také tehdy byla spolu s 10. td SS "Frundsberg" hned začleněna do nově vzniklého 2. ts SS ( II. ts SS). O bojích německého 2. ts (II. ts) SS zde na Palbě hovořím již v březnu 1944, kdy byl tankový sbor SS nasazen k vysvobození německé 1. TA v Rusku, viz zde Kameněc-Podolskij 44 II. Č 4
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=185&t=1619
a III. Č 1, 2 a 3.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=185&t=1629
a prvá zmínka návratu z Ruska a o příjezdu do Normandie je v Č 75:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5503
a dále v Operaci EPSOM v Č 82, 83 a 84:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5537
, jakož i dále ve Falais Pocket - Falaiské kapse v Č 125 až Č 128, viz i mapa 16. až 21. srpna:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5664
když přímo v Č 128
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=5675
je věta: "Teprve 22. srpna 1944 dostal německý II. ts SS rozkaz, že má všeobecně ustoupit k řece Seině."

Nejprve ještě - Složení 9. td SS " Hohenstaufen" v roce 1944:

SS-Panzer-Aufklärungs-Abteilung 9.
SS-Panzer-Regiment 9 (dva prapory).
SS-Panzergrenadier-Regiment 19 (tři prapory).
SS-Panzergrrenadier-Regiment 20 (tři prapory).
SS-Panzer-Artillerie-Regiment 9 (čtyři oddíly).
SS-Flak-Abteilung 9.
SS-Sturmgeschütz-Abteilung 9.
SS-Panzerjäger-Abteilung 9.
SS-Nachrichten-Abteilung 9.
SS-Pionier-Bataillon 9.

(Nezapomenout, že v době Arnhemu byly jednotlivé jednotky asi na jedné třetině stavu.
Válku skončila 9. td SS " Hohenstaufen" v Rakousku).

Německá 10. td SS "Frundsberg":
Také vznikla nejprve s názvem - 10. divize pancéřových granátníků SS a na 10. td SS "Karl der Groze" byla přejmenována v červnu 1943, aby byla na Hitlerův osobní rozkaz dne 3. října 1943 změněna na Tankovou divizi SS "Frundsberg". A teprve až 22. října 1943 obdržela pořadové číslo 10. a byla také zařazena do nově vzniklého 2. ts SS, se kterým bojovala po boku 9. td SS, v již uvedených bojích viz odkazy výše.

Složení německé 10. td SS "Frundsberg" v roce 1944:

SS-Panzer-Regiment 10 "Longemark" (dva prapory).
SS-Panzergrenadier-Regiment 21 (tři prapory).
SS-Panzergrenadier-Regiment 22 (tři prapory).
SS-Kradschützen-Regiment 10 (dva prapory).
SS-Panzer-Artillerie-Regiment 10 (čtyři oddíly).
SS-Flak-Abteilung 10.
SS-Sturmgeschütz-Abteilung 10.
SS-Panzerjäger-Abteilung 10.
SS-Nachrichten-Abteilung 10.
SS-Pionier-Bataillon 10.

(Opět nezapomenout, že po Falaiské kapse, v době Arnhemu, měla divize třetinové stavy. Historické prameny říkají, že v době prosince roku 1943, tedy v době plných stavů mužstva, měla 10. td SS "Frundsberg" celkem 19 313 mužů - to jenom pro představu.
Po dalších bojích, například po porážce v Ardenách, byla nejprve odeslána do Pomořan, aby pak byla Rudou armádou zničena v Sasku v roce 1945.
Informace pro odstavce v Č 19 a poté i 20 a 21 byly použity z mých letitých poznámek a také
Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak - Ocelová lavina, dále John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě., Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM., Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944., Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden /americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize/., Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.,
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek., A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. /The Forgotten Battle/ a dalších použitých pramenů - Použité podklady - na konci článků).

Právě v Normandii, v obranných bojích, utrpěly obě divize za 2 měsíce těžké ztráty, když například samostatný 102. těžký tankový oddíl, který byl vyzbrojený tanky typu Tiger I., jako součást 2. ts SS ztratil v bojích všech 45 Tigerů. Ještě horší to bylo potom v bojích u Falais, kdy 2. ts SS dostal za úkol vyprostit z Falaiské kapsy německé jednotky a v době ústupu tvořily 9. td SS a 10. td SS zadní voj,

Obrázek

viz mapa - v prostředku, víc vpravo, Bittrichův 2 ts SS.

Na počátku září, jak píši, měly divize přibližně třetinu stavů a právě proto Model rozhodl - 4. září 1944 - je stáhnout do prostoru Arnhemu.
Dalším rozkazem OKW z 10. září 1944 byla 9. td SS poslána na přezbrojení a k obnově do Německa - 10. td SS měla být doplňována poblíž fronty v prostoru Arnhemu.
Většina historických pramenů, které uvádím výše, říká, že generálporučík SS Bittrich Obergruppenführer (v anglo-americké armádě Major-General, ekvivalent české hodnosti generálporučík) byl nejprve horlivým nacistou, ale po porážkách Třetí říše v 2. světové válce prý procitl (někteří historici používají - "vystřízlivěl...") a začal být silně kritický, až k nelibosti Himmlera, k nacistickému režimu. Vyhýbal se setkání se špičkami SS a především s Himmlerem. Svou nelibost prý projevil i tím, že nadával na doplňování svých jednotek po těžkých bojích, když místo dodávky tanků a další výzbroje a výstroje pro obě divize, musel jednu z nich (řekli jsme si, že 9. td SS) odsunout do Německa a druhou, a on se rozhodl pro 10. td SS pod velením brigadeführera (anglo-americký ekvivalent Brigadier/Brigadier-General, český ekvivalent generálmajor) Heinze Harmela, měl ponechat na přezbrojení u Arnhemu. Zároveň nařídil obersturmbannführeru SS( český ekvivalent podplukovník) Walteru Harzerovi, zastupujícímu tehdy nepřítomného kmenového velitele 9. td SS oberführera Bocka, aby připravil svou divizi na odsun do Třetí říše, do oblasti Siegenu, což je severovýchodně od Koblenze.
Aby posílil divizi, která zůstávala v oblasti Arnhemu, musel podplukovník SS Harzer předat z 9. td SS do 10. td SS jeden prapor pancéřových granátníků, jeden oddíl dělostřelectva a také dosud všechna pojízdná vozidla a těžké zbraně (byl to v té době "pro Němce velmi moudrý rozkaz" - o to horší pro Spojence -, o jehož kvalitách si řekneme postupně později).
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 19.

Příspěvek od michan »

XIV.díl. Operace MARKET GARDEN Č 20.

Ve štábu 2. ts SS generála Bittricha byl odsun německé 9. td SS rozplánován tak, že její poslední jednotky měly být v Třetí říši 22. září 1944. Jenomže plán odsunu vypracovaný ve štábu samotné 9. td SS, u zastupujícího velitele divize - obersturmbannführera SS - podplukovníka SS Waltera Harzera zněl mnohem příznivěji - 17. září 1944.... tedy aniž by chtěl a věděl - přesně v "Den D" Operace MARKET GARDEN - měla být poslední jednotka divize odsunuta do oblasti Siegenu, což je severovýchodně od Koblenze v Třetí říši.
Prvé jednotky z 9. td SS "Hohenstaufen", a byly jimi týlové a technické jednotky, zahájily přesun po železnici dne 13. září 1944. Během dalších dní se začaly přesouvat divizní štáby a administrativní jednotky. Okolo 16. září a ještě také 17. zůstávaly v okolí Arnhemu však ty nejsilnější bojové jednotky - pohotovostní jednotky (Alarmeinheiten). Takže, když začali přistávat spojenečtí parašutisté v Nizozemí, tvořily jednotky německé 9. td SS "Hohenstaufen" vlastně Bojovou skupinu v síle pluku a my si řekněme z čeho se tyto jednotky skládaly a kde byly 17. září 1944 dislokovány (informace byly použity z těch samých historických pramenů, které uvádím v Č 19):

- Zbytek divizního štábu s ochrannou rotou (Begleitkompanie) s četou polního četnictva a se spojaři, ve které bylo 280 mužů, byli dislokováni v okolo Beekbergenu.
- Dvě pohotovostní roty 19. pluku pancéřových granátníků bez těžkých zbraní, dislokace v Zutphenu.
- Dvě pohotovostní roty 20. pluku pancéřových granátníků bez těžkých zbraní, dislokace v Rhedenu.
- Dvě pohotovostní baterie 9. dělostřeleckého pluku bez děl, dále jedna pohotovostní baterie 9. protiletadlového oddílu, která měla 4 kusy 20 mm kanóny, dislokace v Dierenu.
- Dvě sanitní roty 9. sanitního oddílu, dislokace ve Velpu.
- Zásobovací a dopravní rota, dislokace v Apeldoornu.
- Jedna pohotovostní rota 9. oddílu stíhačů tanků, ve které bylo 120 vojáků bez děl, dislokace jihozápadně od Apeldoornu.
- Tři roty 9. pancéřového průzkumného oddílu v síle přibližně 400 vojáků, měla 40 OA a OT, dislokace v okolí Hoenderlo.


Podle zpráv týlového zabezpečení německé 9. td SS "Hohenstaufen", bylo ve stavu bojové skupiny ke dni 17. září 1944 přibližně 3 000 vojáků a důstojníků. K dispozici však měli z těžkých zbraní jen 4 protiletadlové kanóny ráže 20 mm a 40 OA a OT.

Stejným způsobem, neboť je to velice důležité pro pochopení dalšího děje v okolí Arnhemu a Nijmegenu, je třeba poznat i složení a dislokaci německé 10. td SS "Frundsberg" brigadeführera SS - generálmajora SS Heinze Harmela (anglo-americký ekvivalent hodnosti je Brigadier/Brigadier-General, český ekvivalent, v ČSA - generálmajor. Informace byly čerpány ze stejných historických pramenů, jako v Č 19):

- Štáb 10. td SS "Frundsberg" i s ochrannou rotou, dále četou polního četnictva a spojovacími jednotkami, dislokace v Ruurlo.
- 10. pancéřový průzkumný oddíl, dislokace v oblasti Borculo-Eibergen.
- Štáb 10. tankového pluku a jeho II. tankový oddíl, který měl 8 tanků typu PzKpfw IV. (viz zde od Sa 58
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=116&t=3200
a 2. díl
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=116&t=3213
), dislokace ve Vordenu.
- 21. pluk pancéřových granátníků, dislokace v oblasti Deventer-Diepenbeen.
- Jedna baterie 10. dělostřeleckého pluku, která byla ve skutečnosti předána 9. td SS, měla části dislokované v Dierenu.
- Prapor pancéřových granátníků Hauptsturmführera (anglo/americký ekvivalent - Captain, ekvivalent v ČSA - kapitán) Eulinga, který byl také předán z větší části 9. td SS, zbytek dislokován v Rhedenu.


Německá 10. td SS "Frundsberg" stále očekávala návrat svého I. tankového oddílu ze Schwarzwaldu, který byl v té době vybaven pouze školními tanky a měl se okolo 15. září přesunout do cvičného prostoru Grafenwöhr, kde měl být přezbrojen na, z Německa očekávané tanky Panther.
V polovině září měla německá 10. td SS Frundsberg", dislokovaná v okolí Arnhemu, něco málo přes 6 000 vojáků a důstojníků, kteří měli k dispozici 8 tanků. Přijížděly však po železnici posily, zvláště technika, ale přesto byla i s posilami z 9. td SS německá 10. td SS divizí slabou a generál Bittrich ještě 16. září poslal Harmmela do Berlína, aby tam osobně urgoval na úřadě SS tanky, děla a další těžkou výzbroj, kterou německá 10. td SS nutně potřebovala -, aby přicházely rychleji a ve větším množství.

Mimo těchto dvou popsaných tankových divizí německého 2. ts SS (II. ts SS) generála Bittricha, měla zásadní význam pro boj v jižním Nizozemí i německá "Divize von Tettau", což byla vlastně divize sestavená ad hoc (slovo ad hoc pochází z latinského - pro tento případ, tedy v tomto případě divize sestavená pro boj v dané době na daném místě).
"Divize von Tettau", které velel generálporučík Hans von Tettau byla pro obranu jižního Nizozemí složená právě z okupačních jednotek v Holandsku, dále z různých školních a záložních jednotek a také z jednotek pobřežní obrany. Jak si postupně řekneme, sehrála z této "Bojové skupiny von Tettau" velmi významnou roli jedna její jednotka u Arnhemu a v Arnhemu - 16. výcvikový a záložní prapor pancéřových granátníků SS, který se přesunul právě v prvním zářijovém týdnu od nizozemského pobřeží do Arnhemu.
- Jedna z částí - První část 16. výcvikového a záložního praporu pancéřových granátníků SS, která byla přímo podřízena generálporučíku von Tettau, tvořila divizní zálohu v oblasti Oosterbeeku a tehdy se skládala ze štábu protiletadlových děl ráže 20 mm, plamenometné a minometné čety a dvou pěších rot. Celkem měla tato část praporu 306 vojáků.
- Druhá část 16. výcvikového a záložního praporu pancéřových granátníků SS byla posádkou přímo v Arnhemu a měla celkem 3 roty pancéřových granátníků.
Právě 16. výcvikový a záložní prapor pancéřových granátníků SS, kterému velel Sturmbannführer "Sepp" Krafft byl pověřen úkolem, aby bránil všechny mosty, včetně přívozu přes Dolní Rýn a v okolí Arnhemu. Zároveň měl tento prapor majora Kraffta na starosti podminování a případnou demolici těchto mostů.

Jak později zjistíme, počínal si major Krafft víc než dobře.
Nejprve tedy umístil své dvě roty přímo do Oosterbeeku (Oosterbeek leží západně od Arnhemu), ale za několik dní musel městečko vyklidit, neboť si právě tohle městečko, vzdálené jen 4 km na západ od středu Arnhemu, zvolil za své sídlo štáb Skupiny armád B polního maršála Modela. Modelův štáb se ubytoval přímo v hotelu Hartenstein. Krafftův prapor se tak musel přesunout kus odtud, do lesů a na statky severozápadně od Oosterbeeku a do okolí vesnice Wolfheze (všechno to byla místa poblíž kterých byly hlavní přistávací zóny britské 1. vzdušně-výsadkové divize generála Urquharta, když, jak si později řekneme, dokonce hotel Hartenstein se stal na čas přímo velitelstvím generála Urquharta).
V tehdejší době, v polovině měsíce září, tedy 15., 16., ani 17. září 1944 dopoledne, netušil ani Krafft, ani štáb polního maršála Modela, že právě místa jejich dislokace jsou přímo uprostřed seskokových a přistávacích ploch, kam přiletí po poledni "Dne D" "Operace MARKET GARDEN", v první etapě výsadku - britští výsadkáři.

I tyhle věty hovoří o tom, jak bylo řečeno v - Zpravodajské části "Operace MARKET GARDEN" - , že Němci špatně vyhodnotili situaci a ještě po poledni, v neděli 17. září 1944, - nevěděli - jen málokterý z nich snad tušil - "co se to na ně vlastně hrne"!!!
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: XIV. díl. Operace MARKET GARDEN Č 19.

Příspěvek od michan »

XIV.díl.Operace MARKET GARDEN Č 21.


Den 17. září 1944 u všech zúčastněných divizí.
Operace MARKET , vzdušně-výsadková část Operace MARKET GARDEN začínala již brzo ráno "Dne D" - 17. září 1944 - bombardováním všech předem určených cílů v Nizozemí , ke kterému vzlétly nejprve, v doprovodu stíhaček, mohutné bombardovací svazy spojeneckých těžkých bombardérů. Do neobyčejně prostorově ohromného, přes celý den časově sladěného bombardování a útoku na pozemní cíle, bylo dne 17. září zapojeno takřka 5 000 letadel nejrůznějších typů ( některé historické prameny hovoří také o 4 700 letadel různých typů).
Přibližně 1 500 (v některých historických pramenech je hovořeno o 1 400) stíhacích bombardérů provádělo soustředěné a přesně cílené útoky na německou protiletadlovou obranu - PVO - a na soustředění německých pozemních jednotek, která od svých Zpravodajců spojenečtí piloti znali.
Z historických pramenů, které jsem uvedl v Č 19, jsem čerpal i informace o místech, která byla bombardována jako první, včetně počtu letadel.
Tak například 139 Lancasterů
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=217&t=856
britského Bomber Command zaútočilo již v noci, společně s 29 Mosquito
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=217&t=2394
na 4 německá letiště v Holandsku, když v té samé době shodilo své pumy 59 dalších těžkých bombardérů na postavení německých protiletadlových děl. RAF také po celou dobu útočila na dělostřelecké baterie - PVO - na ostrovech v ústí Šeldy, nad kterými byly určené koridory pro let dopravních letadel, která měla okolo poledne přepravit spojenecké výsadkáře k jejich cílům.

Více jak 1 000 amerických bombardérů a stíhaček 8. letecké armády provádělo během dopoledne 17. září útoky na celkem 112 zjištěných postavení flaků německé PVO.
Ze všech historických pramenů a německých zápisů jasně plyne, že německá PVO na pobřeží kanálu La Manche a v Holandsku byla po nočních a dopoledních spojeneckých útocích velmi silně poničena a především ten den ztratila koordinaci a velení, takže nebyla schopna po poledni zásadní obrany.


Bylo 9 hodin 45 minut ráno, když začalo vzlétat přibližně 2 030 (některé prameny uvádějí přesnější číslo - 2 023) dopravních letadel, vlečných letounů a kluzáků, které startovaly z celkem 24 letišť Velké Británie. Úplně vepředu letělo, jako předvoj, 12 bombardérů Stirling
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=217&t=850
a 6 Dakot C-47

Obrázek

s britskými a americkými značkaři, kteří museli přistát první, aby označili přistávací a seskokové zóny, do kterých budou první den Operace MARKET přistávat parašutisté a výsadky kluzáků.
Americké Dakoty C-47 z amerického 9. velitelství dopravního letectva, které dopravovaly do akce britské a americké parašutisty, šly do vzduchu obdivuhodně přesně v intervalech 5 až 20 vteřin. Pozadu nezůstávaly ani vlečné letouny s kluzáky, jejichž interval zněl - 1 minuta.
Do vzduchu šla ohromná armáda letadel a tak se nelze divit, že start trval 2 hodiny 15 minut.
Celý tento grandiózní proud letadel zamířil nejprve k západu, aby se seřadil do formací po 45 letadlech a pak se obrátil k východu., ke svému shromaždišti nad anglickými městy March a Hatfield, viz mapa.

Obrázek


Nad těmito městy se formovaly vždy dva proudy letadel, které mířily k pobřeží a pak dál k evropské pevnině. Grandiózní proudy letadel, za obrovského rachotu motorů, sledovalo ze země v ulicích měst a obcí tisíce a tisíce lidí, neboť byla neděle dopoledne, den bohoslužeb a oslav "Dne Bitvy o Británii"( víkend s předchozím pátkem 15. září - Den Bitvy o Británii) . Mnozí pamětníci pak vyprávěli o fascinujícím obrazu, který demonstroval spojeneckou leteckou moc.

K Arnhemu odlétala do akce, a to ze dvou od sebe dosti vzdálených oblastí, britská 1. vzdušně-výsadková divize generála Urquharta:
a) Ze základen v Oxfordshiru a Gloucestershiru kluzáky dopravovaly pěchotu.
b) Z letiště v Grathamu britské parašutisty.
Protože letadla, která vlekla kluzáky, letěla pomaleji, než dopravní letadla s parašutisty, muselo 320 kluzáků, které vlekly britské bombardéry typu Halifax, Stirlig a Albemarle, vezoucí do oblasti Arnhemu vojáky 1. vzdušně-výsadkové brigády brigádního generála Philipa Hickse - odstartovat o půl hodiny dříve, než odstartovalo 145 amerických C-47 Dakota, ve kterých letěli k cíli svých přistávacích zón příslušníci 1. parašutistické brigády pod velením brigádního generála Geralda Lathburyho.
Ze stejné oblasti, jako Lathburyho britská 1. parašutistická brigáda, letěli do akce i vojáci americké 82. vzdušně-výsadkové divize ve 480ti dopravních C-47 Dakot a 50ti kluzácích vlečených letadly stejného typu. S nimi odlétalo do akce i 38 kluzáků, které vezly štáb 1. vzdušně-výsadkového sboru generálporučíka Browninga, který měl přistát s americkou 82. vzdušně-výsadkovou divizí v určeném prostoru oblasti Nijmegen.
"Křičící orli", americká 101. vzdušně-výsadková divize, odlétala z letišť v okolí Greenham Common a do oblasti Eindhovenu dopravovalo americké výsadkáře 424 C-47 Dakota a dalších 70 Dakot vleklo kluzáky.

Celou tuhle ohromnou armádu letadel jistilo, jako doprovod, více jak 1 500 stíhacích a střemhlavých bombardérů, z nichž bylo pod britskými výsostnými znaky 371 letadel typu Tempest, Spitfire a Mosquito a 548 amerických Thunderboltů, Lightningů a Mustangů, které tvořily přímou eskortu dopravních letadel a kluzáků.

Bylo 11 hodin 55 minut, když seřazená mohutná armáda letadel zamířila v nepřetržitých proudech k Holandsku.
Jak píší všechny historické prameny, ze kterých jsem čerpal, byla neděle 17. září 1944 po ranních mlhách, krásným dnem, který v tomto čase není na ostrovech Velké Británie obvyklý.
Někteří z parašutistů, kteří se pro historiky vyjádřili (jako například vojín A. G. Warlender), říkali o dopoledni toho dne, že takhle perfektní nedělní odpoledne mu připadlo jako přímo stvořené pro procházku polní cestou, když by se pak stavěl na jedno pivo v místním hostinci. Mnozí zas vyjádřili obavu, že si do poslední chvíle mysleli, že bude "Den D" odvolán.

Celá obrovská letecká armáda se ještě nad Velkou Británií rozdělila na dva proudy:

1) Severní trasou od seřadiště nad městem March v Cambridgeshiru přes Aldeburgh na anglickém pobřeží dál přes pobřeží Nizozemí letěla letadla a kluzáky, které přepravovaly britskou 1. vzdušně-výsadkovou divizi a americkou 82. vzdušně-výsadkovou divizi, spolu se štábem generála Browninga.

2) Jižní trasou pod nimi letěla americká 101. vzdušně-výsadková divize od seřadiště nad Hatfieldem k anglickému pobřeží u zátoky Bradwell a dále k belgickému pobřeží.

Letadla, jak je patrné i na náletové mapě, tvořila obrovské trojité kolony široké více než 15 km a takřka 150 km dlouhé.
Jedna z informací, kterou pro historiky dodal kapitán Neil Sweeney ze 101. vzdušně-výsadkové divize říká, že kapitán měl dojem, nebo pocit, že "může vystoupit na křídla letadel a po nich projít až do Nizozemí...".
Ta tmavší část, tragičtější část historie, říká, že start takového množství letadel, i přes vysokou a dokonalou organizaci, sebou přinesl i ztráty a havárie - a to ještě nad britským územím, když bylo takto ztraceno celkem 30 kluzáků (bude ještě u jednotlivých divizí blíže specifikováno).
Příčinou ztrát kluzáků byly poruchy vlečných letadel, chyby v odpoutání 100 metrů dlouhých vlečných lan, chyby pilotů a mnohdy i rozlomení kluzáků ve vzduchu. Samozřejmě, že většina kluzáků v pořádku přistála a v celkovém množství kluzáků se zdálo procento zničených malé. I z materiálu se na zem toho dne dostala většina z vezeného množství. Problém byl však v tom, že právě z 30ti kluzáků zničených ještě na území Anglie v důsledku poruch, jich 23 chybělo právě pro britský výsadek v Arnhemu, pro britskou 1. vzdušně-výsadkovou divizi generálmajora Urquharta, kde byl každý voják, každá zbraň, každá bedna s materiálem, každý džíp a každé dělo nesmírně třeba...!!!


Použité podklady:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142


Případné doplnění a diskuzi prosím směřujte na tento odkaz:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=137&t=58&start=20
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní boje 1944 - 1945“