Velká Morava
Asi 2,5 km jižně od Břeclavi při soutoku řek Moravy a Dyje se nalézá rozsáhlé slovanské nížinné hradiště o výměře 28 hektarů a dalších 100 ha sídlištní aglomerace. Archeologické výzkumy prokázali nepřetržité osídlení od 6. do poloviny 10. století. Z doby 6. až 8. století se v lokalitě nalezlo rozsáhlé žárové pohřebiště většinou v urnových hrobech. Součástí tohoto pohřebiště byla neohrazená osada, která se nalézala v severní části hradiště a která byla vybavena objekty s kamennými pecemi, obilnicemi, hospodářskými budovami atd. Hradiště bylo podrobené důkladnému průzkumu až v roce 1958, kdy se na něm postupně podíleli F.Kalousek (katedra archeologie brněnské univerzity), B.Dostál, J.Vignatiová a J.Macháček. Přestože lokalita byla známá již od konce 19. století a prvně byla jako velkomoravské hradiště uvedena v roce 1928 I.L.Červinkou. K současnosti můžeme konstatovat, že archeologický průzkum vedený J.Macháčkem spolu s jeho předchůdci odkryl z celkové plochy asi 14 hektarů, z toho 9 hektarů na jižním předhradí. Během těchto výzkumů byl na několika místech uskutečněn řez valovým opevněním.
Celkový pohled na hradiště Břeclav-Pohansko, rekonstrukce hradiště podle B.Dostála
Slované si za své sídlo vybrali lokalitu, která byla protkaná slepými rameny Dyje, v nadmořské výšce kolem 155-157 metrů. Opět se jednalo o výběr místa, jako v případě Mikulčic a Starého Města. Taková lokalita měla svou přirozenou obranyschopnost a nepříteli zabraňovala, aby se bez obtíží dostal k valům hradiště. Z doby předvelkomoravské (doba časně slovanská a starohradištní) bylo na dvou místech v severní části hradiště odkryté rozsáhlé žárové pohřebiště o 55 většinou urnových hrobech. Kromě keramických uren a popele nebožtíků zde byly nalezeny ojedinělé milodary v podobě nože, skleněné perly a přezky. K pohřebišti patřila i neopevněná osada se zemnicemi s kamennými pecemi v rozích. Rovněž zde byly odkryty zbytky dalších hospodářských budov a obilnic. Dá se předpokládat, že toto předvelkomoravské osídlení mělo rozsáhlejší charakter a mohlo se jednat buď o více samostatných sídlišť, nebo o jedno velké sídliště městského typu. V průběhu téměř tří století mohlo dojít k posunu sídliště a k jeho různé přestavbě. Výzkum časně slovanské a starohradištní etapy osídlení kromě jiného přinesl i řad keramických střepů, ostruh s háčky či nález železné matrice, na které byly vytepávány hvězdicové závěsky k naušnicím. Někdy na počátku devátého věku byla zahájena nová výstavba hradiště, které se mělo proměnit v jednu z nejmohutnějších pevnosti velkomoravské éry.
FORTIFIKACE - Samotné hradiště pak bylo vnitřně rozděleno na řadu menších osídlených ploch včetně opevněného velmožského dvorce. S fortifikací se započalo zřejmě na počátku 9. století (B.Dostál) a jednodílné hradiště oválného tvaru zaujímalo plochu 28 hektarů. Opevnění bylo tvořeno hradbou skořepinové konstrukce, kde hlinité těleso bylo z vnější strany drženo na sucho kladenou kamennou zdí o síle cca 70 centimetrů. Z vnější strany pak byla hradba tvořená dřevěnou stěnou z kulatiny nebo fošen. Opevnění, jehož val dosahoval původní výšky 5 metrů, se dodnes dochovalo dobře viditelným valem o výšce až 2 metry. Pokud budeme věřit zdroji hradiska.sk, tak Pohansko mělo jedny z největších hradeb, jaké se u velkomoravských hradišť vyskytly. Údajná šířka valů byla 25 metrů, což by nasvědčovalo i velké výšce. Bohužel tuto informaci se mi nikde jinde nepodařilo dohledat. Osobně se domnívám, že se jedná o chybu v interpretaci. Zřejmě těch 25 metrů bylo deustruovaného valů o dochované dvoumetrové výšce. Celková šířka by tak byla výrazně menší. Vstup do hradiště byl chráněn bránou o šířce 2,5 metru, nad niž se tyčila dřevěná věž. V severozápadní části hradiště byly nalezeny zbytky velmožského dvorce o rozloze cca 1 hektaru. Obdélníkový dvorec (96x86m) byl obehnán jednoduchou palisádovou hradbou, která chránila i sakrální okrsek se zděným kostelíkem a pohřebištěm. Velmožské sídlo vznikalo ve dvou fázích s tím, že mladší fáze z 9. století více méně respektovala půdorys starší fáze. Na kamenných podezdívkách byly také vystaveny jedno nebo víceprostorové obytné objekty místního vládce. Jižní část dvorce byla tvořena hospodářskými staveními, dílnami, stodolami, sýpkami atd. Celková délka obranných valů dosahovala 2.000 metrů. Kromě vlastního opevnění, které vzniklo lidským úsilím, bylo hradiště chráněno ze všech stran řekou Dyje a jejími rameny. Jak již jsem psal výše, vznik opevnění je B.Dostálem datován na počátek 9.století. V polovině století byla část poničená požárem, ale obranyschopnost nebyla nijak po opravě snížená.
Břeclav-Pohansko. Rekonstrukce velmoženského dvorce podle B.Dostála včetně detailu opevnění dvorce.
SAKRÁLNÍ STAVBY - Malý jednolodní kostel o rozměrech 18,65 x 7,2 metrů, byl vybudován již v první polovině 9. století, uvažuje se, že na místě původního pohanského kultovního místa. Jedná se o nejlépe zachovanou velkomoravskou sakrální stavbu na našem území. Zatímco u většiny obdobných staveb se dochovaly pouze základy nebo negativy základů, tak v tomto případě se dochovala i nadzemní část do určité výšky zhotovená z lomového pískovcového kamene o šířce 50-60 cm. Kostel byl orientován v poloze severovýchod-jihozápad a skládala ze z pravoúhlé lodi a na navazující protáhlá půlkruhová apsida. Na jihozápadní straně byl v pozdější druhé fázi přistavěn nartex téměř čtvercového půdorysu o délce 6 metrů. Tento nartex nese shodné rysy a rozměry s nartexem postaveným u mikulčické baziliky (III. kostel). Dále s k jihozápadní zdi přimykal malý kvadratický přístavek, který neměl základy a měl zdi o šířce 40 cm. Zřejmě se jednalo o sakristii. Loď včetně apsidy měly litou maltovou podlahu, zatímco nartex byl vydlážděn pískovcovými deskami. Přístavba nartexu (typický architektonický byzantský prvek) zřejmě souvisí s působením cyrilometodějské mise. Stěny kostela byly omítnuté, namalované bílou barvou a poté v interiéru vyzdobeny freskami s geometrickými a figurálními motivy, což nám dokládají četné zbytky omítky. Jeden vchod do chrámu byl zřejmě ve středu průčelní stěny nartexu, druhý pak podle všeho vedl přes přístavek. Co se stropu týče, tak ten byl zřejmě plochý a zastřešoval loď, nartex i přístavek. Klenbu nesla pouze apsida. Kolem chrámu bylo tradičně zřízené pohřebiště, na kterém bylo pohřbíváno od první poloviny 9. století až do poloviny 10. století. Celkem zde bylo prozkoumáno 407 hrobů s více jak 800 předměty hrobové výbavy. Samotný sakrální okrsek byl součástí velmožského dvorce o rozměru nepravidelného čtverce (96x86m), který byl od okolí oddělen hradbou palisád se vstupní dřevěnou věží. Vstup do tohoto dvorce byl od severovýchodu. Vznikl kostela je F.Kalouskem kladen do doby příchodu cyrilometodějské misie, tedy kolem roku 863/864 a jeho konec pak po roce 900. Nicméně podle dalších insignií se dá předpokládat (obdobně jako v případě sakrální stavby v poloze Špitálky), že první stavební fáze mohla vzniknout již kolem poloviny 9. století. Zřejmě až po příchodu byzantské misie byla provedená další stavební fáze podle byzantského vzoru a to připojení nartexu. Po zániku kostela někdy v průběhu desátého věku a po ztrátě centrální velkomoravské moci, se obyvatelé znovu uchýlili k uctívání pohanských symbolů. V blízkosti kostela tak vyrostlo pohanské kultovní místo, které také tomuto hradišti dalo své novodobé jméno Pohansko. Kultovní místo sestávalo z kruhovitě uspořádaných jam po dřevěných kůlech. Osm obvodových jamek s kůly rozmístěných kolem jedné středové bylo obehnaných dřevěnou palisádou, která byla z jedné čtvrtiny neuzavřená. Kruh pohanského místa měl průměr 2,6 metrů. Objekt mohl plnit i roli jednoduchého kalendáře. V roce 2008 byly na hradišti odkryty základy další kamenné stavby kladené na maltu. Předpokládá se, že se jedná o další sakrální stavbu. Bližší poznání tohoto nálezu bude možné po podrobnějším průzkumu.
Pohanské kultovní sídlo
V místě sakrálního okrsku na velmožském dvorci se také hojně pohřbívalo, o čemž nám podává svědectví nález 407 kostrových hrobů obyvatel hradiště. Převaha mužských ostatků se vysvětluje přítomností bojovnické družiny. Ve čtyřech hrobech byly nalezeny meče pozůstalých, dále také osm seker a 32 ostruh. Kromě vojenské výbavy byla řada hrobů vybavena řadou honosných zlatých a stříbrných šperků (samozřejmě v ženských hrobech), mezi nimi pak vynikali naúšnice, gombíky a prsteny. K milodarům patřila také keramika, okovaná vědra, nože, přezky, ocílky a další výbava. V severozápadní části hradiště byly odkryty pozůstatky rozsáhlého výrobního a řemeslnického areálu s řadou jak výrobních, tak i obytných budov. Celkem zde bylo zachyceno na 260 velkomoravských objektů. Také se zde nalezli zvláštní podlouhlé stavby, které jsou prezentovány jako textilní dílny (tzv. gynecea). Celá plocha hradiště pak byla jednoduchými ohradami rozčleněna na řadu usedlostí především řemeslného charakteru. Jsou zde doloženy kovářské dílny, výrobny brnění, kroužkové zbroje, bednářství, zpracování kůže, barevných kovů atd. Spotřeba vody nutná ke všem výše uvedeným výrobnám pak byla ošetřena přítomností hned devíti studní.
Součástí hradiště byla i dvě předhradí, jedno z nich bylo opevněné o rozloze cca 2,5 hektaru chráněno palisádou a i zde byla nalezena řada obytných a hospodářských objektů. Důležitost tohoto předhradí spočívala mimo jiné i v tom, že zde byla ubytovaná bojovnická družina, která měla zřejmě za úkol chránit jižní hranice centra Velké Moravy. Jižní předhradí o výměře dvou hektarů opevnění postrádalo. V areálu byly zachyceny tři sídlištní seskupení, které jsou půdorysně ohraničeny zemnicemi. Východní sídliště mělo zřejmě výrobně-řemeslný charakter a bylo vybavené i zděnou studnou. Střední sídliště mělo již náznak ulicového uspořádání a mohlo tak zřejmě být využívané dvorskými služebníky různých kategorií. Na posledním západním sídlišti byly nalezeny zbytky jezdeckých výstrojí, což by dokazovala přítomnost vojenské družiny, která tak byla vždy velmoži (knížeti?) v případě potřeby k dispozici.
Význam hradiště Břeclav-Pohansko dokládá i hustá sídlištní aglomerace v jeho zázemí. Co se zániku hradiště týče, tak není zatím spolehlivě datováno, ale většinou se klade do poloviny 10. století, tedy do doby staromaďarských nájezdů. Z bavorských dobových písemných pramenů se zdá, že také známe název hradiště – Lauentenburch (Laventenburch). Alespoň se tak domnívá například badatel I.L.Červinka a řada dalších. Jedná se o odvozeninu starého jména města Břeclav z německé listiny pocházející z 11. století.
Zhodnocení
Hradiště Břeclav-Pohansko je pro poznání života Slovanu velice zajímavou archeologickou lokalitou, která dokládá jak hospodářskou, tak i mocenskou roli velmožského sídla na jižní hranici Velké Moravy. Svou výměrou 28 hektarů, bez dalšího zápočtu sídlištních objektů a Podhradí, patří mezi největší slovanská hradiště nalezená ve střední Evropě. Význam této lokality pak potrhuje přítomnost opevněného velmožského okrsku o výměře téměř jednoho hektaru uvnitř hradeb vlastního hradiště a také kostelík, který zde byl vystaven zřejmě již kolem poloviny devátého věku (není vyloučeno, že zde stála i další sakrální stavba, což by potvrzoval nález z roku 2008). Přítomnost většího počtu hrobových nálezů s atributy bojovníků svědčí spolu s 2,5 hektarovým opevněným podhradím, o přítomnosti bojové družiny. Ta pak měla za úkol chránit nejen samotné hradiště, ale především neklidnou jižní hranici s Franskou říši. Hradiště tak plnilo roli nárazníkového místa, které muselo nepřátelské vojsko napadnout předtím, než se pustilo do nitra slovanské země k centrům Mikulčic a Starého Města u Uherského Hradiště. V opačném případě by totiž nepříteli při obejití této pevnosti hrozilo, že jeho vojenská posádka může napadnout franský voj. Kvůli své vojenské roli bylo hradiště plně samostatné, jak co se zásobování potravinami a vodou týče, tak i řemeslnou a především vojenskou výrobou, kterou dokládá přítomnost výroben brnění, kroužkové zbroje a řada kovářských dílen. Z celkové 100 hektarové sídlištní aglomerace bylo doposud odkryto pouze malé procento celkové plochy. Dá se tedy předpokládat, že v zemi ještě leží velké množství archeologických nálezů.
Břeclav-Pohansko zřejmě může souviset se soukromým vlastnictvím příslušníka vyšší velkomoravské elity. Uvažuje se tu o spojitosti s karolínskými curtes (B.Dostál 1975, 253-259). Hradiště tak mohlo po vzoru castellum? být sídlem někoho z knížecí mojmírovské rodiny, nebo příslušníkem dvorského prostředí, který toto území dostal svěřené in beneficium nebo in proprium. Za vzor nám může posloužit věnování franského krále Ludvíka jeho poddanému Pribinovi, když mu propůjčil část území kolem řeky Sály jako beneficium.
Nálezy z archeologických výzkumů jsou uloženy v Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Na hradišti byl v nedávné době zřízen archeoskanzen jehož součástí je i rekonstrukce pohanského sídla. Svatyně je postavená na místě jeho objevu a celkovým tvarem odpovídá původnímu objektu. Palisáda je otevřená k místu východu slunce v den letního slunovratu (21. června).
Půdorys celého hradiště a nejbližšího okolí
Centrální část (A) oválného půdorysu rozlohy asi 28 ha byla opevněna zachovaným obvodovým valem a příkopem. K centrální části hradiště přiléhala dvě hustě osídlená předhradí. Severovýchodní (B) mělo hospodářskou a obytnou funkci, jihozápadní (C) obsahovalo řemeslnické příbytky a osadu početné ozbrojené družiny.
Zdroje:
• Bláhová M., Frolík J., Profanová N. - Velké dějiny zemí Koruny české – Praha a Litomyšl 1999
• Dekan J. – Velká Morava – Praha 1985
• Havlík Lubomír E. – Kronika o Velké Moravě – Brno 1992
• Havlík Lubomír E. – Svatopluk Veliký král Moravanů a Slovanů – Brno 1994
• Chropovský B. – Slované, Historický, politický a kulturní vývoj a význam – Praha 1989
• Kolektiv – Velká Morava – Tisíciletá tradice státu a kultury – Praha 1963
• Lutovský M. – Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Praha 2001
• Měřínský Z. – České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. – Praha 2009
• Měřínský Z. – České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. – Praha 2009
• Poulík J., Chropovský B., kolektiv – Velká Morava a počátky české státnosti – Praha – Bratislava 1985
• http://www.staramorava.euweb.cz/prehlad ... c206782740
• http://www.moraviamagna.cz
• http://www.hradiska.sk
• http://www.slovane.cz
• http://www.palba.cz
