Hradiště NEJDEK

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Hradiště NEJDEK

Příspěvek od kacermiroslav »

Hradiště NEJDEK
Velká Morava


Obrázek

“Tito jsou, kteří sídlí poblíž končin Dánů; nazývají se Nortabtrezi - je tam území, ve kterém je 53 měst, rozdělených podle svých knížat. Vuilci kde je 95 měst a čtyři území. Linaa je lid, který má 7 měst. Blízko nich sídlí ti, které nazývají Bethenici, Smeldingon a Morizani, kteří mají 11 měst. Vedle nich jsou ti, kteří se nazývají Hehfeldi a kteří mají 8 měst. Vedle nich je území, které nazývají Surbi, v kterémžto území je více (oblastí) a které má 50 měst. Vedle nich jsou ti, které nazývají Talaminzi, kteří mají 14 měst. Betheimare [Becheimare], u kterých je 15 měst. Marharii mají 11 měst. Vulgarii jsou rozsáhlé území a početný lid, mající 5 měst; poněvadž je jich velké množství, není jejich zvykem míti města. Je lid, který nazývají Merehani; tito mají 30 měst. To jsou území, která hraničí s našimi končinami. Tito jsou, kteří sídlí vedle těchto krajin: Osterabtrezi, kde je více než 100 měst, Miloxi, kde je 67 měst. Phesnuzi mají 70 měst. Tlaidesi mají více než 200 měst. Glopeani, u nichž je 400 měst nebo i více. Zuireani mají 325 měst. Busani mají 231 měst. Sittici, území nezměrné lidem a přepevnými městy. Stadici, u nichž je 516 měst a nesčetný lid. Sebbirozi mají 90 měst. Unlizi, početný lid, 318 měst. Neriuani mají 78 měst. Artorozi mají 145, lid (to) velmi lítý. Epataradici mají 263 měst. Vuillerozi mají 180 měst. Zabrozi mají 212 měst. Znetalici mají 74 měst. Aturezani mají 104 měst. Chozirozi mají 250 měst. Lendizi mají 98 měst. Thafnezi mají 257 měst. Zeriuani, což takové je království, že z něho pošly a svůj původ odvozují všechny národy Slovanů, jak ujišťují. Prissani (mají) 70 měst. Velunzani 70 měst. Bruzi jsou ze všech stran rozsáhlejší než (vzdálenost) od Enže k Rýnu. Vuizunbeire. Caziri 100 měst. Ruzzi, Forsderen liudi, Fresiti, Serauici, Lucolane, Ungare, Vuislane, Sleenzane 15 měst. Lunsizi 30 měst. Dadosesani 20 měst. Milzane 30 měst. Besunzane 2 města, Verizane 10 měst. Fraganeo 40 měst. Lupiglaa 30 měst. Opolini 20 měst. Golensizi 5 měst. Suevi nejsou zrozeni, ale rozseti. Beire se nenazývají Bavoři, ale Baioarii podle řeky Boia.“
(Zdroje: Geograf Bavorský)

Zápis v Geogafu Bavorském, který vznikl buď k roku 817, kdy došlo k prvnímu dělení Franské říše, nebo k roku 843, kdy došlo k definitivnímu rozdělení říše, je pro nás zajímavý jak po té stránce, že zmiňuje dvojí Moravany (není předmětem této práce řešit, proč dvojí), ale především počtem měst. Počet měst totiž částečně vypovídá o počtu velkomoravských mocenských center, která bychom na území Moravy a Slovenska mohli předpokládat. Takže pokud se někdo domníval, že mezi velká velkomoravská hradiště můžeme počítat jen Mikulčice, Staré Město a Nitru, tak je velice na omylu. Velkých slovanských center v jádru Velké Moravy najdeme celou řadu a jedním z těch významných je hradiště Nejdek ležící v Jihomoravském kraji, v okrese Břeclav asi 1 kilometr severozápadně od středu stejnojmenné obce v lokalitě zvané „Pohansko“(neplést si s hradištěm Břeclav-Pohansko).

Hradiště o výměře asi 15 ha (podle B.Novotného 23 hektarů) leželo v oblasti Dyjsko-moravské nivy v Dolnomoravském úvalu, v inundačním pásmu řeky Dyje, mezi jejími dvěma zaniklými rameny. Skládalo se z vnitřního areálu o ploše asi 5 hektarů (podle B.Novotného 6,4 ha, P.Dreslera 5,25 ha), které bylo chráněno valem o zachované výšce až tří metrů, šířce kolem 15 metrů a s příkopem před čelní stranou. Podle indikační skici z roku 1826 je patrné, že vnitřní areál hradiště byl v průběhu staletí v severní části zničen erozivní činností řeky Dyje. Tím pádem nelze přesně stanovit jeho skutečnou výměru, a proto v této otázce panují rozdílné odhady. Na východní straně lokality se doposud nacházejí další dva obloukovitě prohnuté valy, které se stáčeli směrem k západu a severozápadu a dávali tušit skutečný rozsah hradiště včetně vnitřního areálu, který je odhadován na nejméně 15 hektarů a podle B.Novotného až na 23 ha. Tyto vnější valy jsou od sebe vzdáleny přibližně 50 metrů s tím, že jsou dochované v délkách 660 a 610 metrů. Bohužel tyty vnější valy byly v průběhu staletí zemědělskou činností zničeny a tak zde platí to samé, jako v případě vnitřního areálu, rozsah celého hradiště prostě nelze přesně stanovit.

Lokalita Pohansko a u Nejdku byla známá již roku 1837, kdy ji popsal G.Wolny, ale do slovanského období ji zařadil až I.L.Červinka v roce 1928. Archeologický průzkum zde proběhl v letech 1957-58 pod vedením B.Novotného, který zde zjistil bohaté pravěké nálezy kultury s moravskou malovanou keramikou z mladší doby kamenné, kulturu nálevkovitých pohárů z pozdní doby kamenné, dále nálezy z doby bronzové a doby laténské. Slovanská doba je zastoupena nálezy již z průběhu sedmého a osmého století a především pak v průběhu devátého věku. Výzkum B.Novotného z padesátých let se soustředil především na poznání akropole, která ležela na štěrkopískové duně v dostatečné výšce, aby nebyla pravidelně zaplavovaná řekou. Proto byla tato lokalita oblíbená již hluboko v pravěku.

Obrázek

Fortifikaci hradiště Nejdek lze rozdělit na tři základní části: na akropoli a dvě východní předhradí s hradbami v prvním případě o délce téměř 900 metrů a v případě vnějších valů již výše uvedených 660 a 610 metrů v dochované délce. První vnější val se nacházel východně ve vzdálenosti 150 metrů od akropole, druhý 230 metrů. Ani jeden z vnějších valů nebyl zatím archeologicky zkoumán a proto nelze vyloučit jejich rozdílné stáří i konstrukční provedení. První výzkum opevnění prováděl ve výše uvedených letech B.Novotný, který odhalil zajímavé konstrukční prvky, které nemají v prostoru Velké Moravy nikde jinde obdoby. Těleso hradby mělo dosahovat šířky až 12 metrů a v celé této šíři mělo být v základně proloženo vrstvou kamenů a uprostřed podélně směrované kulatiny (B.Novotný 1963). V roce 1986 provedl R.Procházka revizní průzkum, který po začištění staršího řezu přesněji specifikoval konstrukci opevnění. Na nejnižším půdním horizontu byla nanesená jílovitohlinitá navážka o síle 20 – 50 cm, která na obou stranách přesahovala hradbu. Poté následovalo jádro o šíři 5,5 metrů (původně podle B.Novotného 4 m) s čelní kamennou plentou o mocnosti 2,3 m (původně podle B.Novotného 1,7 m). Ta dosahovala výšky v rozsahu 0,7 – 0,8 m a spojovaná byla velkým množstvím hlíny, do které kameny lépe dosedaly. Při výšce kamenné plenty si určitě kladete otázku, jak to že zeď nebyla vyšší a chránila hradbu jen v tak omezené výšce, kór když výšku hradby R.procházka odhaduje na 3,5 metru bez předprsně. Ona na kamennou plentou vyplněnou hlínou dosedala další zídka, jejíž líc se ale nepodařilo zachytit. Čelní kamenná plenta byla zřejmě ve středověku nebo novověku narušen těžbou kamenné, díky čemuž nelze výšku kamenné části hradby přesně stanovit. Týlní stěna bohužel nebyla výzkumem zachycená, i když není pochyb o tom, že musela nějaká existovat. Čočka silně propálené hlíny prokazuje její přítomnost. Podle petrografické analýzy S.Zacherleho jsou kameny v čelní stěně tvořeny převážně vápnitými prachovci a písčitými vápenci (Havlíček-Procházka 1991). Původ kamenů, tedy odkud byly do lokality Nejdku dodány, se nepodařilo zatím určit. V roce 2008 navázal na předchozí petrografickou analýzu P.Dresler spolu s J.Macháčkem a P.Čápem, kteří lokalitu hradiště v březnu navštívili a pár vzorků kamenů podrobili dalším výzkumům. Na základě těchto výzkumů lze prohlásit, že kameny nepocházejí z oblasti Pavlovských vrchů, ani z levého břehu řeky Moravy.

Závěr výzkumu R.Procházky se dá shrnout do slov, že se jednalo o hradbu náležející do skupiny opevnění se skořepinovou konstrukcí s čelní kamennou zdí z nasucho kladených a do hlíny kladených kamenů. Šířka hradby dosahovala nejméně čtyř metrů, ale pravděpodobněji až 5,5 metrů a výška mohla být někde kolem 3,5 metrů. Před hradbou vykopaný příkop pak výšku hradby z jeho dna ještě umocňoval. V násypu jádra valu se podařilo identifikovat pravěké střepy, stejně tak střepy protohistorické i časně slovanské a především pak z doby střední hradištní (800-950). To svědčí o využívání materiálu z vnitřního prostoru hradiště, které se tak v promíchané formě dostalo do jádra hradby během její výstavby, či rekonstrukce. Na základě shody mezi keramickým materiálem ze starší i mladší fáze opevnění velmožského dvorce na Pohansku u Břeclavi, která patří mezi vůbec nejlépe prozkoumaná velkomoravská hradiště u nás, se dá usuzovat, že hradba byla vystavěna někdy v průběhu druhé poloviny devátého věku (Procházka 2009). Bližší datace vzniku opevnění i vnitřní zástavba budou snad řešeny až při novém, plošném průzkumu, který by si tato zajímavá lokalita rozhodně zasloužila.
Výzkum B.Novotného z padesátých let minulého století se soustředil především na akropoli hradiště, což jsem již uváděl. Z toho důvodu nemáme informace k oběma předhradím, která vymezovaly vnější valy. Samotný výzkum pak odhalil několik typických slovanských polozemnic z časného slovanského a starohradištního období, tedy z průběhu 6. až 8. století, které se našly v prostoru vnitřního areálu. Dá se předpokládat, že i na předhradí muselo existovat alespoň několik sídlištních objektů, které snad čase odhalí budoucí výzkumy. Časně slovanské osídlení se občas spojuje s rozsáhlým žárovým pohřebištěm v nedalekých Přítlukách. Intenzivnější osídlení je doloženo do průběhu 9. století a význam lokality byl podržen někdy v druhé polovině popisovaného století, kdy zde vzniklo výše popsané opevněné hradiště. Jeho existence je pak prokázaná do závěru devátého věku a počátku následujícího století, kdy se zřejmě stalo obětí překotných změn způsobených vpády starých Maďarů. Z doby existence hradiště bylo odhaleno několik zahloubených obydlí vybavených kamennými pecemi. Střed jednoho z těchto objektů pak vydal zajímavý nález železných předmětů v podobě šesti seker, čtyř radlic, krojidla, zlomku srpu, části kování věder a především pak 23 sekerovitých hřiven, které se v té době používaly rovněž i jako platidlo. V dalších objektech bylo krom popsaných železných nálezů odkryto i množství zlomků keramiky a další kostěné i železné nástroje denní potřeby, jako nože, nůžky, misky (slezského typu) a opět další sekerovité hřivny. Při těžbě písku pak zde byl učiněn zajímavý nález nádobky vyrobené ze zeleného skla, přičemž se s největší pravděpodobností jedná o karolínský import. Podobný nález byl uskutečněn i v knížecím hrobě v Kolíně.

Zhodnocení
Bez ohledu na do, jestli celková výměra hradiště byla 15 či až 23 hektarů je evidentní, že lokalita Pohansko v Nejdku patřila jak v předvelkomoravském, tak především velkomoravském období mezi hospodářská a politická centra moci Velké Moravy. Velikost akropole přesahující 5 hektarů zcela jistě poskytovala zázemí někoho z knížecí rodiny, či alespoň velmoži, který měl toto hradiště na starosti. Bohužel rozsah výzkumu nebyl zatím natolik dostačující, aby dokázal odpovědět na vnitřní zástavbu akropole i předhradí a tak nejsme schopni říct, jestli v rámci akropole existoval i nějaký opevněný velmožský dvorec, jaký například nacházíme na nedaleké lokalitě Břeclav-Pohansko. Stejně tak i postrádáme informace o možných zděných stavbách, které bychom od hradiště, které vzniklo někdy v průběhu druhé poloviny 9. století, očekávali. Alespoň opět na nedalekém hradišti Břeclav-Pohansko zděný kostel máme doložený a o druhém se v této uvedené lokalitě uvažuje. Samozřejmě je možné, že zděné stavby se na území Velké Moravy stavěli především na lokalitách, kterými procházeli důležité dálkové obchodní trasy, a kde tak panovník mohl dávat na odiv svou moc a příslušnost do římského universa. To by vysvětlovalo, proč jsou zděné sakrální stavby nalezené v Pohansku, Mikulčicích a Starém Městě, tedy na hradištích, které prakticky leželi na nejdůležitější obchodní trase raného středověku, na Jantarové stezce. Hradiště Nejdek leželo poněkud stranou této hlavní obchodní tepně, a proto zřejmě případná církevní stavba mohla být zbudovaná pouze ze dřeva. Rozsah výzkumu pak zatím po ní žádné stopy nenalezl, přestože je poměrně logická její existence na takto důležitém mocenském centru. Vlastní hradiště pak bylo postaveno zřejmě k ochraně toku Dyje, po kterém zcela jistě také procházela lokální obchodní trasa. Není pak pochyb o tom, že zároveň mělo hradiště za úkol strážit vnitrozemí před vpádem nepřátel z franské říše, stejně jako sousední Břeclav-Pohansko, kde je i doložená přítomnost bojové družiny v opevněném předhradí. Kvalitu opevnění pak dokumentuje nejen hradba vlastní akropole, ale i vnější valy. I když jejich časovou příslušnost k velkomoravské stavbě zatím nelze při absenci archeologického průzkumu prokázat. Pokud tedy skutečně patřili k fortifikaci hradiště, tak to jen potrhuje obranou roli před vnějším nepřítelem, který tam musel útokem ztéct troje hradby, než se zmocnil celého hradiště.

Hlubšímu poznání této lokality jsme ještě dlužni věnovat podrobnější plošný průzkum, který snad bude schopen odpovědět na otázky plynoucí nejen z tohoto článku. Zajímavé hradiště našich předků si rozhodně pozornost archeologů zaslouží.

Zdroje:

• Čižmář M. – Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku - 2004
• Chropovský B. – Slované, Historický, politický a kulturní vývoj a význam – Praha 1989
• Kolektiv – Velká Morava – Tisíciletá tradice státu a kultury – Praha 1963
• Lutovský M. – Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách a na Moravě - 2004
• Měřínský Z. – České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. – Praha 2009
• Měřínský Z. – České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. – Praha 2009
• Poulík J., Chropovský B., kolektiv – Velká Morava a počátky české státnosti – Praha – Bratislava 1985

http://www.moraviamagna.cz
http://www.slovane.cz
http://www.palba.cz
www.hradiska.sk
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Hradiště NEJDEK

Příspěvek od Pátrač »

Toto hradiště jsem měl možnost i navštívit a abych řekl pravdu, moc chytrý jsem z něj nebyl. Každopádně místo bylo zvoleno velmi dobře - to je koneckonů u pravěkých a pevností a jejich obdob z ranného středověku běžné. I celkový sestava opevnění je velmi pěkná. Prostě dobře situovaná a dobře vybudovaná pevnost.

Dost jsem se napřemýšlel nad konstrukcí hradby, možné je vše, ale připadá mi to až moc přesofistikované na tehdejší dobu. Dvě na sebe dosedající plenty pravděpodobně navzájem posunuté, horní vzad, jinak by to nedalo smysl? To je zajímavé pojetí ale jinde jsem o tom nelyšel a že pravěká pevnostní architektura je můj dlouhodobý zájem je prostě fakt. Člověk se pořád učí.

Zajímavé čtení kolego
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Hradiště NEJDEK

Příspěvek od kacermiroslav »

Mě by hlavně zajímalo, jak jsou na tom ty vnější valy. Jestli jsou skutečně součástí velkomoravského fortifikace, nebo jestli pocházejí až z mnohem mladší doby. Jenomže to by nejdříve stát musel mít dostatek peněz a lidí na tolik výzkumů a v tolika lokalitách, které by si to zasloužili. No a ty plenty mohly také vzniknout postupně třeba s rozdílem v řádech let, či desetiletí, proto ty rozdílné fáze.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Hradiště NEJDEK

Příspěvek od Pátrač »

Ahoj Míro. Jako vždy máš pravdu - bez řádného výzkzmuje mnoho věcí nejasných. Ale já si myslím, že logika věci praví, že jde o ucelenou opevněnou lokalitu.

Kdybych to stavěl já, začal bych akropolí, nebo v tomto případě spíše centrální částí hradiště. Po usazení bych začal budovat obě předsunuté linie opevnění a souběžně rekonstroval opevnění centrální části. To by potvrdilo tvoje vidění situace, že tato hradba byla budována dvoufázově koneckonců to na obrázku u Valů u Mikulčicje přesně tak jak to je předpokládáno i zde u Nejdku

Navíc zjištění propálené zemině na zadním ukončení hradby evokují možnost, že zde byla dřevěná stěna, která shořela. A to by potvrdilo, že opevnění bylo vybudováno opravdu za velkomoravského osídlení - je to vlastně skořepinová hradba s čelní kamennou plentou a zadní dřevěnou stěnou, vše vyztuženo roštovou konstrukcí, kdy hmotnost celému tělesu dávají vložené kameny.

U fortifikací Velké Moravy poměrně častý stavební postup. Musím se na tvoje práce z tohoto období podívat lépe - byl jsem moc vytížený svými vlastními aktivitami o poválečné armádě a jen jsem si to zběžně probíhal abych byl v obraze. Nyní mám tak nějak hotovo, jdu tedy na fortifikace. Potřebuji se trochu probrat a revitalizovat.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Odpovědět

Zpět na „fortifikace (technika)“