Základní chyba Kriegsmarine

Lodě Bismarck, Tirpitz a další, ponorky, ponorkové základny.

Moderátoři: Zemakt, jarl

Uživatelský avatar
SK
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 196
Registrován: 14/9/2005, 09:36
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od SK »

Lord píše:Ve druhé světové byly německé lodě rychlejší, Britové zas preferovali těžší výzbroj, kvalitní pancéřování, ale pomalejší rychlost.
To si nemyslím, druhoválečná britská trieda King George V rozhodne neovplývala ťahšov výzbrojou. Skôr tomu bolo naopak a britské bitevníky mali prakticky najslabšiu výzbroj zo všetkých moderných bitevných lodí. Pancierová ochrana síce na prvý pohľad vypadala mohutne (bočný pás o 381mm) ale v skutočnosti bola väčšina moderných bitevných lodí vďaka lepšiemu riešeniu pancierovej ochrany na tom lepšie než trieda KGV. Za jedno z najlepších riešení pancierovej ochrany považujem riešenie u nemeckých bitevníkov tried Scharnhorst a Bismarck. Ich vnútorné členenie ochrany im zabezpečovalo vynikajúcu ochranu pred delostreleckou paľbou a ich odolnosť voči delostreleckej paľbe sa prejavila u oboch zmienených tried. Bismarck neboli briti schopný delostreľbou potopiť napriek stovkám zásahov z ťažkých diel a podobne i Scharnhorst prejavil vysokú odolnosť voči delostreleckej paľbe.
Kdysi jsem přemýšlel proč nebyla zadní část trupu a kormidla, lodní šrouby třeba chráněna jakousi sítí, která by chránila tuto část, případně vyslaná torpéda by vybuchla u ní. Předpokládám, že letadla z Ark Royal měla za úkol se zaměřit právě na zadní část, asi to nebyla náhoda, že zde došlo k zásahu?
Zásah do kormidla rozhodne náhoda bola, je obtiažne trafiť samotnú rýchle plávajúcu a manévrujúcu loď a nie to ešte sa snažiť zamerať torpédo na konkrétny bod lode. Piloti torpédových bombardérov boli šťastný keď sa im podaril čo i len jeden zásah nech už bol kdekoľvek. Väčšinou dokázali torpéda spôsobiť na lodi značné škody i keď vybuchli v strednej časti.
V prípade Bismarcka sa ako jediným účinným zásahom preukázal jedine ten v oblasti kormidelného ústrojenstva, ostatné dva boli neúčinné pravdepodobne preto, že torpéda neplávali v stanovenej hĺbke ale len tesne pod hladinou a teda narazili na silne pancierovaný bok lode - a ako bolo niekde uvádzané len oškrely lak. V prípade, že by Bismarcka zasiahli v stanovenej hĺbke 7-9m pod hladinou, tak mohli i uBismarcka sôsobiť významnejšie škody - preraziť vonkajší trup, zaplaviť niekoľko priestorov medzi bokom lode a pancierovou citadelou (je otázne, či by dokázali preraziť i protitorpédovú prepážku).
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Nejlepší bylo když torpédo vybuchlo pod trupem lodi (magnetické rozbušky, ovšem nespolehlivé) a prorazilo její dvojité dno, potom mohlo dojít k zaplavení komory, nebo strojovny.

Nevím zda to Britové používali, nebo jen šlo o kontaktní torpéda, která musela narazit z boku, když se dělali pokusy tak přepážky vydrželi, viz to, že Němci nakonec loď potopili sami otevřením záklopek ve dně.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

Což Brity po zjištění tohoto v 90. letech řádně rozhodilo:-))

Jak to vlastně bylo s těmi nejnovějšími typy ponorek (U-2511 a dále). Jaké měly parametry a možnosti?
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Osud ponorky U-2511, jednalo se o nový typ XXI

U-2511 opustila Gdaňský záliv 30. ledna 1945, kde dokončila obvyklý výcvik, stejně tak se zkoušelo nové vybavení. Pak se vrátila zpět do loděnic Blohm & Voss v Hamburgu na dokončovací práce.
16. března U-2511 odplula do Kielu, kde se stala součásti tamní flotily. Na svou první plavbu se vydala ponorka typu XXI do Norska na základnu Horten. Tam podstoupila zkoušky hloubkového ponoření. 18. dubna vyrazila do Bergenu kam doplula 21. dubna 1945.

30. dubna spáchal Hitler sebevraždu v Berlíně, U-2511 vyráží z Bergenu na hlídkovou plavbu. V posádce sloužili velmi zkušení důstojníci jako Korvkpt. Adalbert Schnee (dubové ratolesti), bývalý velmi úspěšný velitel U-201 a později po dobu dvou let jeden ze členů Donitzova štábu. Na palubě byl také jeden z těch vzácných námořníků, kteří přežili a byli nositeli Rytířského kříže, Korvkpt. Ing. Gerd Suhren, a jeho bratr Eda Suhren.

Cíl hlídkové plavby bylo Karibské moře, kde měla být ponorka testovaná za rozmanitých podmínek. 1. května „udělala“ U-2511 první nepřátelský kontakt. O tři dny později 4. května Adalbert Schnee přijal opatření nezasahovat. O několik hodin později U-2511 udělala kontakt s britským křižníkem HMS Norfolk a s dalšími britskými válečnými loděmi. Ponorka se přiblížila na 500 metrů britskému křižníku, aniž ten by jí odposlouchávacím zařízením či sonarem zaznamenal.

Schnee měl příležitost provést absolutně smrtelný útok proti křižníku, ale opustil scénu bez útoku a vydal se zpět na základnu. U-2511 dosáhla Bergenu 5. květen 1945. O několik dní později, po kapitulaci Německa, mluvil Adalbert Schnee s důstojníky HMS Norfolk, kteří nemohli uvěřit, že se U-2511 dokázala dostat tak neuvěřitelně blízko, aniž by jí sonarem nezjistili.

V Bergenu ponorka kapitulovala. Poté se přemístila do Severního Irska a poté jí Britové v rámci operaci Deadlight v letě 1946 potopili.

Něco o typu XXI také na www.palba.cz/viewtopic.php?t=630
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
J.T.C
desátník
desátník
Příspěvky: 41
Registrován: 19/3/2006, 15:32
Bydliště: Ostravsko

Příspěvek od J.T.C »

Rubiki píše:
Atlantis píše:Myslíš??? Ono japonci proti britům (hlavně co se týče námořních sil) moc intenzivně nepostupovaly. V podstatě seodehrála jediná významější bitva mezi východním loďstvem a japonskou flotilou.
Stažení ze severní afriky by asi bylo nevyhnutelné, ovšem co se týče od egypta na jih...tam už by se zasahovat dalo. Pokud by britská home-fleet nebyla zničena, tak část by byla (alespoň doufám) poslána do indického oceánu a japonci by tedy měli co dělat. Pravděpodobně by Indický oceán zůstal v britských rukou. Zásobování...no, potraviny a munice by šly celkem bez problémů z indie (pokud by Národní kongres moc nezlobil-ale tipuju, že tentokrát by prostě britové zatkli většinu čelních představitelů a bylo by). Navíc z 7 letadlovek pacifické flotily by pravděpodobně mohlo zůstat rovnou 5 a ne 4. Podle mě by USA měly šanci spolu s SSSR.
Každopádně SSSR bylo v podstatě silně na koni už ve chvíli odražení útoku pod Moskvou-z toho se Němci nikdy nevzpamatovali. Takže s tou porážkou SSSR po porážce VB by to zdaleka nebylo tak jisté. Spíš by byla nakonec otázka, kam až by sahala železná opona.
Británie možná byla těžítko, ale v roce 1940 resp. do Perl Harboru, pak už zdaleka ne.
Mam podobny nazor, podla mna by Nemci SSSR neporazili, ako som tu uz niekde na fore pisal bolo to prakticky nemozne, ak by dobili Moskvu, Stalingrad a ine vacsie mesta tak by im to bolo prd platne kedze SSSR bolo nehorazne velke. A neviem si predstavit to zasobovanie ak by sa dostali napr az k Vorkute al. Salehardu!! Nemecko proste nemohlo len tak lahko porazit SSSR zo 110 000 000 obyvatelmi!!
Kdyby Němci dobyli Moskvu nebo Stalingrad....Z toho co vím tak by to vypadalo asi takhle. Dobyta Moskva,země politicky otřesena,a vyhlašena valka Rusku Japonskem,Amerika by zatím byla mimo,což by pro německo byla nejpříznivější verze. V případě pádu Stalingradu by nastal také politicky rozklad,a v nejhorším případě pro němce by se valka jen prodloužila o pár měsícu.
Uživatelský avatar
Mikhassel.Dralno
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 191
Registrován: 6/2/2006, 21:04

Příspěvek od Mikhassel.Dralno »

Pár věcí: Pokud by někdy Němci porazili V.Británii (chápu tím okupaci Britských ostrovů + Faerské ostrovy, Shetlandy a Vnější a Vnitřní Hebridy) tak by to mohlo být na jaře roku 1941 před (případně na začátku) invaze do SSSR.

Předpokládané ztráty britských armád na britských ostrovech: Jaké by vůbec měli Britové ztráty? Tanky, letectvo, pěchota, dělostřelectvo a námořnictvo by mohli být úplně zničeny, nebo naopak úspěšně ztaženy...vše by mohli být jen spekulace. Ale pokud vezmeme v úvahu Churchillovu nechuť k ústupům (srovnej se Stalinem a Hitlerem) a touhu po útocích je možné očekávat velké ztraty u poz. vojsk a letectva. Námořnictvo by se patrně stáhlo.

Vojenské důsledky: Museli by Britové vyklidit Egypt? Možná, ale pokud by zbytek Metropolitní armády (který předtím bránil Brit. ostrovy) použit v Africe, tak by se teoreticky mohli udržet. Pravděpodobně by, ale došlo ke ztrátě Malty, což by Rommelovi dost pomohlo. Ovšem ani tady nechci tvrdit, že by Briti Maltu vyklidili či o ni přišli, protože Středozemní bojiště, bylo tak trochu vlastním světem.

Diplomatické důsledky: Jaká by byla reakce Španělska a Portugalska a Vlády ve Vichy? Je možné spekulovat o obsazení Gibraltaru Španěli za cenu ztrát kolonií v Africe (nemyslím Šp. Saharu, ale kolonie v oblasti Rovníku). Portugalsko by patrně zůstalo neutrální, ale lépe by si hlídalo Azory, aby nevyprovokovalo Němce. Vichy je velká neznámá, je dost možné, že by Petain a Darlan (obzvláště po incidentu v Mers-el-Kebíru u Oranu) přistoupil na vyhlášení války Británii??? Pokud ano, pak by to mělo nedozírné důsledky pro britské kolonie v Africe, i když vzhledem k bojovnosti vichystických jednotek a akceschopnosti Italů a možnostem Německa by to tak horké možná nebylo.

JAK ALE ZNIČIT NĚMECKO: Rozhodně by USA a Britové museli znovudobýt Sev Afriku. Vylodit se v Sicílii, Sardínii, Korsice a dalších ostrovech (Palanteira, Lampedusa, Linosa, Malta(?)). Útok přes Apeninský poloostrov by byl patrně nemožný, takže snad jedině výsadek (operace DRAGOON) na jižním pobřeží Francie a vytlačení Němců na Rýn, to by je donutilo buď evakuovat Britské ostrovy, které by mohli být zásobovány je z Norska přes Norské a možná Severní Moře, nebo by se museli spojenci v Británii vylodit stejně jako předtím Němci. Otázka je kdy by k tomuto došlo a jak by si vedli Sověti. Konvojová pomoc SSSR přes Murmansk a Irán by patrně ohrožena nebyla, jen by to vyžadovalo upravit přístavy na Islandu.

Další věcí je, že Kriegsmarine a ponorky by nyní mohli nerušeně pronikat do celého atlantiku.
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Pokud by (zas už to co by kdyby, ach jo) byla Británie obsazena, tak by těžko britská vojska v Africe mohla odolávat, bez zásobení atd. Stejně tak i jinde. Výpomoc z Kanady atd. by byla naprosto nedostatečná. Stažení armády z metropole by v lepším případě probíhalo ve stylu "Dunkerque", ale i o tom pochybuji. Jediné, co by šlo zachránit, by bylo RN a část živé síly. Ale kde by vzali kapacity na znovuvyzbrojení? Amerika ještě nebyla v zbrojení vůbec najetá! A tak jako tak by britské kapacity velmi chyběly!

Vyřazení Británie v období 1940-41 by znamenalo katastrofu nedozírných důsledků! O zničení Německa by nejspíš vůbec nešlo, respektive by záleželo na vývoji na východní frontě.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Mikhassel.Dralno
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 191
Registrován: 6/2/2006, 21:04

Příspěvek od Mikhassel.Dralno »

Nicméně Británie byla po drtivou většinu války naprosto závislá na zásobování, protože na území Britských ostrovů toho krom černého uhlí moc není. Takže by se musel "nahodit" zbrojní průmysl ve větším měřítku v Kanadě za pomoci USA. Ostatně je vůbec otázkou jak by na tohle všechno reagovala USA? Posílila by se politika izolacionismu nebo nikoliv? Samozřejmě, že pokud by Japonsko udeřilo na Pearl Harbour (podle skutečných dějin) tak pak by se válka patrně rozjela "natvrdo". Jenže zas se vnucuje možnost dvou paralerních konfliktů, která ostatně byla možná i tak, a sice: Německo kontra SSSR a Japonsko kontra USA. A sice, že by nedošlo k sloučení obou konfliktů do jednoho světového. Ale Hitler v reálu vyhlásil dne 10.12.1941 USA válku, takže by se možná zachoval stejně, ale kdo ví?
J.T.C
desátník
desátník
Příspěvky: 41
Registrován: 19/3/2006, 15:32
Bydliště: Ostravsko

Příspěvek od J.T.C »

Hlavní moment byl asi u Moskvy,pokud by padla,Japonci by misto Pearl Harbru napadli SSSR. Navic někteří historici se domnívají,že USA stejně by nějak časem do Evropského konfliktu zasáhly.
Vím že nic nevím a to je vše co vím,
Uživatelský avatar
Mikhassel.Dralno
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 191
Registrován: 6/2/2006, 21:04

Příspěvek od Mikhassel.Dralno »

No to by záleželo na postavení Roosevelta, které by pádem Moskvy a nezaútočením na Pearl Harbour japonci (vůbec nezmiňuji pád V.Británie) asi dost otřeseno.
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Mikhassel.Dralno píše:Nicméně Británie byla po drtivou většinu války naprosto závislá na zásobování, protože na území Britských ostrovů toho krom černého uhlí moc není. Takže by se musel "nahodit" zbrojní průmysl ve větším měřítku v Kanadě za pomoci USA. Ostatně je vůbec otázkou jak by na tohle všechno reagovala USA? Posílila by se politika izolacionismu nebo nikoliv? Samozřejmě, že pokud by Japonsko udeřilo na Pearl Harbour (podle skutečných dějin) tak pak by se válka patrně rozjela "natvrdo". Jenže zas se vnucuje možnost dvou paralerních konfliktů, která ostatně byla možná i tak, a sice: Německo kontra SSSR a Japonsko kontra USA. A sice, že by nedošlo k sloučení obou konfliktů do jednoho světového. Ale Hitler v reálu vyhlásil dne 10.12.1941 USA válku, takže by se možná zachoval stejně, ale kdo ví?
Tohle myslíš vážně? jak myslíš, že by trvalo, než by se podařilo nahradit britský průmysl? To není jan pár zbrojních továren, představ si, co vše s tím souvisí! Jseš normální? A kde by se ta náhrada rychle vzala? Kdo by ji financoval? Mysli trochu!
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

USA by neměli důvod, museli by zbrojit sami, Navíc i Kanadský průmysl by byl závislý na dovozu surovin...přes ponorkami zamořený Atlantik. IMHO dost hnusná představa.
Japonci by Pearl asi napadli tak jako tak...co jinak s námořnictvem. Eskalovalo by to dříve nebo poozději. A mmuslím, že ne později než v roce 1942. Otázka je, jestli by pak jetě bylo SSSR, alespoň v evropě.
Uživatelský avatar
Mikhassel.Dralno
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 191
Registrován: 6/2/2006, 21:04

Příspěvek od Mikhassel.Dralno »

Hele všecko jsou to spekulace, já měl na Obchodní Akademii hezký předmět Hospodářský zeměpis a řeknu ti asi toto, KANADA ANI USA NEBYLI NA DOVOZU VOJENSKÉHO MATERIÁLU A S TÍM SOUVISEJÍCÍCH SUROVIN NIJAK ZÁVISLÍ. Krom toho, chápu že vybudování válečného průmyslu v KANADĚ by bylo otázkou pro dva až tři roky, jeho plné rozjetí bych tipoval v letech 1944/1945. Jenomže KANADU ANI USA nemohli Japonci ani Němci v reálu nikdy ohrozit. Proti Japonsku by pořád stála celá Britská Indie a Austrálie. Krom toho USA by Japonsko zpacifikovalo samo. Určitě by se válka protáhla, ale myslím si, že nic nestojí a nepadá s Ruskem, určitě by se to nehorázně všecko zkomplikovalo, ale ve chvíli, kdyby se USA a zbytky Britského Imperia skonsolidovali a překonali počáteční zbrojní krize a problémy, tak by stačilo "počkat" na atomové bomby MADE IN USA a stejně by se to celé opakovalo. Bombardéry by nestartovali z V. Británie, ale ze Sev. Afriky, Sicílie a postupem času z jižní Itálie. Nová podoba hrozby Německa (obsazení Brit. ostrovů a vytlačení Rusů na/za URAL) by si jen vynutila jiné postupy. Porážku Německa by to pak odsunulo třeba až do počátku padesátých let.

ALE OPAKUJI JE TO CO BY KDYBY A TAKY BY TO MOHLI VSECKO UPLNE JINAK.
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

Hospodářský zeměpis jaké doby. Ono se to docela vyvíjí, kdy je která země na čem závislá. A to může zaujímat prakticky neměnné hranice. USA už teď třeba taky nezvládají zásobovat se ropou ale v roce 1940 to byl vývozce. Rusko patřilo v obilí před 1.sv. k hlavním producentům. Dnes...
Kanadské zdroje pořád ještě nejsou využity všechny....třeba i proto, že jsou známi až díky družicím. no nic
Se zlikvidovaým Ruskem by to bylo sakra jiné. Už třea jen proto, že by v podstatě Euroasii ovládli, neb Japonci by na východní sibiř šli.Navíc neohrožovaná Itálie s vydatnou Německou pomocí by se mohla dost intenzivně pustit do britské Afriky. Jak dlouho myslíš, že by Indie vydžela? Do roku 1943? Co se týče téhle fikce, půjč si H.Turtledova: Kaleidoskop. Povídka Poslední článek...poměrně přesné.
A vývoj německé A-bomby v klidu, se zajištěnou logistickou základnou (žádné komandos vyhazující do vzduchu norské továrny na těžkou vodu...atd.) by asi také běžel krapet odlišněji.
Austrálie by mohla skapat také poměrně rychle. Už jen proto, že USA by se museli opravdu primárně soustředit na Německo...atd.

To co by kdyby je samozřejmě nutně subjektivní pohled, ale...
Uživatelský avatar
Mikhassel.Dralno
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 191
Registrován: 6/2/2006, 21:04

Příspěvek od Mikhassel.Dralno »

Zpátky k základní otázce: Co bylo hlavní chybou kriegsmarine?

No tak já si myslím, že ty chyby byly v podstatě tři:

1 - neexistence námořního letectva (237letadel z roku 1939, která stále ubývala nepovažuji za N. letectvo) a špatná kooperace s Luftwaffe.

2 - neexistence letadlových lodí, kdyby (co by kdyby) měla Kriegsmarine 3-5 letadlových lodí, tak by ta válka vypadala určitě trochu jinak, minimálně jednu až dvě byla schopná do roku 1939 postavit ty další pak do roku 1942 určitě taky.

3 - špatné pojetí plánu Z, produkce většího množství ponorek, ale i hladinových lodí by také změnila situaci. Křižník Lutzow mohla Kriegsmarine dokončit.

Ale je nutno vzít, že asi tou úplně nejzákladnější chybou bylo to, že ji OKW považovalo (kriegsmarine) za druhouřadou sílu. Za předpokladu, že by se zvětšily kapacity doků a dotace pracovních sil, mohla předválečná kriegsmarine dosáhnout až 50% síly royal Navy.

Jak bych budoval Kriegsmarine já:

3 bitevní lodě třídy Bismarck

3 těžké křižníky třídy Lützow (printz Eugen a Lutzow a Admiral Hipper)

3 kapesní lodě třídy Deutschland (Deutschland, Admiral Graff Spee, Admiral Scheer)

3 křižníky třídy Konigsberg (konigsberg, Sleswig-Holstein a (tuším) Schlesien)

3 letadlové lodě třídy Graff Zeppelin

2 bitevní lodě třídy Gneisenau (Gneisenau, Schranhorst)


Tzn:

Křižníky - 6x
Bit. lodě - 5x
Kapesní lodě - 3x
Letadlové lodě - 3x

k tomu 50 torpédoborců a 50 dalších plavidel (lehké křižníky, minolovky, fregaty)
a 100 ponorek

To si myslím, že do roku 1940 mohli s rozšířením doků a dotace prac sil zvládnout. A taky si myslím, že by to Royal Navy minimálně hodně zkomplikovalo život.
J.T.C
desátník
desátník
Příspěvky: 41
Registrován: 19/3/2006, 15:32
Bydliště: Ostravsko

Příspěvek od J.T.C »

Sakryš teď si nemužu vzpomenout na kterých strankach jsem ten článek četl,ale zhruba,udajně druha atomovka kterou Amici shodili byla Německé vyroby,neboť obsahovala uran kterého v té době USA nemělo dostatečné množství. Dle mého názoru to sice ten článek byla jen spekulace,ale vypadala dosti věrohodně a podpořena určitými argumenty.
Navic spojenci dodnes neodtajnili všechny dokumenty,ale kdyby to udělali třeba by se pak celý svět divil jak málo němcum mohlo stačit k vítězství.
Vím že nic nevím a to je vše co vím,
J.T.C
desátník
desátník
Příspěvky: 41
Registrován: 19/3/2006, 15:32
Bydliště: Ostravsko

Příspěvek od J.T.C »

Hmmm pěkně rozsáhly vyrobní plán,a to by jsi je vyráběl ze dřeva?????Nezapomeň že jak to planuješ ty tak by museli na ty lodě ještě tavit vše co by našli.Zas tolik surovin Němci neměli.
Vím že nic nevím a to je vše co vím,
Uživatelský avatar
Mikhassel.Dralno
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 191
Registrován: 6/2/2006, 21:04

Příspěvek od Mikhassel.Dralno »

Dovoz ze Švédska to jistí :-)
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

To by opravdu nestihli, nezapomeň na hlavní prioritu, WH, především obrněné síly. A hlavně kapacity...a ty nevycucáš jen tak z prstu, to trvá...a opět polyká materiál, lidi...a hlavně čas.

To J.T.C. druhá svržená atomovka (Nagasaki) byla přeci Plutoniová...ten článek jsem kdysi (kde to bylo ví bůh) taky četl a považuji to za pěknou sci-fi.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
J.T.C
desátník
desátník
Příspěvky: 41
Registrován: 19/3/2006, 15:32
Bydliště: Ostravsko

Příspěvek od J.T.C »

To Dralno: Zas tak jednoduché s dodávkami to nebylo,a tu rudu taky museli obohacovat,zase pancíže Bismacku apod.nebyly z obyčejného plechu.A na to obohacováni se použivaly přeci jen huž dostupnější suroviny,takže kdyby Švedové nakrásně stačili dodávat tak by stejně moc rychle nebudovali.,zvlášť jak podotkl Yamato,museli budovat i ostatni složky.Navic stejně nestačili vše vybavit dle plánu,takže se stejně pak spolehali na koně atd.

To Yamato:Se mi ty atomovky pletou,a psal jsem to z hlavy.Ale šlo mi spíše o to že autor zdurazňoval rozdíly mezi plutoniovou a uranovou,s tím že by Amici nedělali dvě varianty,když ten potřebný uran dostupný neměli.Ale nechci o tom polemizovat bo to též považuji spíše za nevím jestli je ten pojem správně :realistickou fikci.
Vím že nic nevím a to je vše co vím,
Odpovědět

Zpět na „Kriegsmarine“