Lehké opevnění v boji

Obranná pásma, pohraniční opevnění, lehké a těžké objekty, tvrze.
Odpovědět
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Lehké opevnění v boji

Příspěvek od Martas2411 »

LEHKÉ OPEVNĚNÍ V BOJI

V tomto článku bych chtěl napsat něco o československém opevnění v boji.Tak jako stále převládá mýtus ,že jako republika jsme se vzdali bez výstřelu a bez odporu,tak převládá i mýtus o tom,že naše opevnění si nevystřelilo.Kdysi jsem si to myslel taky,dokud jsem nezačal číst zajímavé knihy pojednávajících o Československé armádě ,jednotkách SOS a samozřejmě o opevnění ,jehož jsem velký fanda.K tomu bydlím vlastně ve městě ,kde se opevnění začalo stavět jako jedno z prvních,pominu –li bunkry na Slovensku ,které začal ze své vlastní iniciativy ve třicátých letech stavět tehdejší zemský velitel generál Šnejdárek,známý to legionář a zachránce Slovenska a Těšínska v letech 1919-20.Laická veřejnost ani vlastně neví ,že existovaly jednotky Stráže Obrany Státu,které chránily československé hranice,že se tvrdé bojovalo na Podkarpatské Rusi,kde to vlastně byla válka se vším všudy.Oficiálně jsme ve válce vlastně byli ,jelikož je málo známé ,že Československá vláda v Londýně vyhlásila v roce 1941 ,tedy se zpětnou platností ,že Československo se nachází od 17 .září 1938 ve válečném stavu s Německem,Madarskem .
Při obraně československých hranic a celistvosti státu padly stovky vojáků-příslušníků SOS,obyčejní vojáci,financové ,četníci ,piloti,hraničáři a dokonce i tankista.
P o změně režimu se pozdě ale přece začali rehabilitovat příslušnící západního a v menší míře i východního odboje,ale na naše hrdiny ,které v oněch pohnutých měsících bránili naše hranice a celistvost Československa se nějak zapomnělo.Svědectvím jsou jen pomníky v místech ,kde nějaký voják padl ,a to myslím v českých zemích .V horší variantě to jsou zarostlé a neupravené hroby na nynější Ukrajině ,bývalé Podkarpatské Rusi.
Ale zpět k opevnění.Než se dostanu k samotnému bojovému použití opevnění,chtěl bych říct ,že své si užili i vojáci před kritickým rokem 1938.Zejména strážní,kteří hlídali staveniště bunkrů a čerstvě vybetonované bunkry.Německá strana samozřejmě o výstavbě věděla a potřebovala sehnat informace a proto začly i přepady oněch bunkrů,především Těžkého opevnění.
První případ se stal zde na Bohumínsku.K čerstvě vybetonovanému pěchotnímu srubu MO-S 6 „Odra“ se dne 9.dubna 1936 pokusili dostat záškodníci.Strážný zaslechl podezřelé zvuky a vyhlásil poplach .Při kontrole kolem ohrady staveniště čerstvě vybetonovaného srubu ,zaslechla hlídka zvuk utíkající osoby .Po chvíli se zas zvuky opakovali a strážní zahlédli pohybující se stín .Po výstražném zvolání zahájil strážný palbu a odpověd byla střelba z pistole narušitele.Ovšem to nebyl konec.Uvnitř ohrady staveniště byla spatřena další osoba,které se taky podařilo v nastálém zmatku utéct.

MO-S 6 "Odra"

Obrázek

K dalšímu přepadu došlo v listopadu 1937 .Německé komando přepadlo strážní post u pěchotního srubu na Kralicku a to K-S 25 „Na sedle“.Při přestřelce a boji zblízka se skupinou narušitelů byl zraněn na noze strážný Josef Lamač.
K větším akcím proti opevnění se však začlo až v roce 1938.A to už si opevnění zastřílelo,aspoň to lehké.Dne 20.září 1938 po jedenácté hodině večer ,přepadli Němci bunkr vz.36 v Petříkovicích .(pravděpodobně se jedná o trutnovsko,s článku jsem to nepoznal,tak jsem to hledal podle mapy).
Bunkr bránilo 6 mužů .Střílet na Němce ve tmě začali 2 strážní a posádka z bunkru pak dlouhými dávkami z kulometu ostřelovala okolí.Němci stačili přeběhnout železniční trat a zmizeli.Když přepad ustal a rozhostilo se ticho ,tak obránci zjistili, že je jich o jednoho méně.Příslušník finanční stráže František Opočenský při obraně padl.


Dalším konfliktem ,kde si pravděpodobně lehké opevnění zastřílelo bylo na československé jižní hranici.A to kousek od Vranova nad Dyjí.Místem bojů byl hraniční přechod Čížov-Hardegg.Místem bojů byl především most přes Dyji a přilehlá budova Čížovské celnice.Podle svědectví přímých účastníků je velice pravděpodobné ,že se tohoto konfliktu zúčastnilo i přilehlé lehké opevnění ,které bylo blízko celního úřadu.Podle svědectví velitele družstva SOS Karla Tojšla ,který bránil okolí celního úřadu, byly přilehlé řopíky plně vyzbrojeny a obsazeny československými vojáky.
O co se vlastně jednalo.Německý Freikorps se několikrát ,ale bezúspěšně pokusil překročit onen most přes Dyji.Podle výpovědi již zmi ňeného pamětníka Karla Tojšla, byl Freikorps podporován pravidelnou německou armádou ,která zprvu podporovala útočícící teroristy palbou z těžkých kulometů z Hardeggu.Tyto boje trvaly z přestávkami od od 25.září do 5.října 1938.Tedy pěkně dlouhou dobu.Zásluhu na tomto má československý velitel ,který nerespektoval rozkaz nestřílet na nepřátelské území a taky vojáci ,kteří se nevzdali a celní úřad ubránili.Bohužel jejich jména jsou v historii zapomnění.Nakonec po těžkých bojích celnici opustili ,ale nedali ji lacino.Svědectví z těchto bojů bohužel nejsou podrobně zmapovány ,ale podle neoficiálních zpráv padlo na německé straně 22 lidí ,z toho 17 vojáků nebo příslušníků Freikorps a 5 civilistů.Na československé straně byli 4 zranění vojáci ,údajně lehce.Ještě bych chtěl dodat ,že v případě plného válečného konfliktu by Němci stejně neprošli ,jelikož českoslovenští ženisté most již dříve podminovali a částečně rozebrali mostovku.

Čížovská bývalá celnice

Obrázek Obrázek

Českoslovenští vojáci rozebírají mostovku

Obrázek

A ted konkrétně k opevnění.Okolí celnice bránily 4 řopíky plus jedna bastionová pevnůstka ,která byla součásti celnice.Začnu od té bastionové pevnůstky.
Budova cížovské celnice byla uvedena do provozu 15.října 1937.Součástí celnice byla i ona pevnůstka ,která měla 6 střílen pro střelbu z pušek anebo lehkého kulometu.Byla k celnici maskovaná jako balkon.V mírové době byly střílny překryty pletivem a zahozeny omítkou .K odkrytí střílen došlo až při bojovém přepadu.Vlastně všechny německé útoky byly vedeny na budovu celnice,která byla v bojích celkem dost poškozena,hlavně strana ,která byla přivrácena k rakouskému,tedy už vlastně německému Hardeggu.Poškození ovšem neunikla ani ona pevnůstka.

Mapka rozestavění řopíků-

Obrázek


Bastionová pevnůstka a celnice před a po bojích

Obrázek

Obrázek

Obrázek


Obrázek

Řopík 9/1289/E
Jedná se o dodatečně vložený objekt ,který patří pod úsek 9 Jemnice II.Jedná se o verzi E ,tedy řopík pro čelní palbu.Jeho střílna kryla právě most v celé délce ,okolí celnice a celnici přímo samotnou v případě ,kdyby útočník pronikl až k celnici.Osádka řopíku mohla postřelovat i komunikace v Hardeggu.Pro zajímavost bych chtěl uvést,že objekt nebyl během bojů zasažen jedinou nepřátelskou střelou .Pro účely německé propagandy byl na řopíku později osekaný beton u střílny za účelem imitace bojového poškození.
Pro větší zajímavost ,zde vždy přídám kartu objektu z http://www.ropiky.net,kde se můžete podívat na foto objektu a jiné parametry.
Karta objektu
http://www.ropiky.net/dbase_objekt.php?id=1075726777

Obrázek



Obrázek

Řopík 5/2062/A-140
Tento řopík je ačkový,tedy dvě boční střílny.Pravá střílna kryla most,část louky kde byly umístěny protitankové a protipěchotní překážky a mohl postřelovat i předmostí na rakouské straně .Levá střílna postřelovala překážku a kryla sousední řopík č.2063
Karta objektu
http://www.ropiky.net/dbase_objekt.php?id=1075726565

Obrázek


Řopík 5/2063/A-140
Taktéž ačkový řopík,který stojí asi 450 metrů východně od budovy celniho úřadu.Pravá střílna tohoto objektu mohla postřelovat překážku na louce a současně kryla již zmíněný řopík č.2062.Zaroveń mohl tento řopík postřelovat rakouskou stranu.
Karta objektu
http://www.ropiky.net/dbase_objekt.php?id=1075726564

Řopík 5/2059/A-120
Posledním z řopíků ,který si mohl teoreticky a možná si i vystřelil byl vybudován zhruba naproti severní části města Hardegg .Byl trochu dál od celnice ,ale za to jeho levá střílna měla Hardegg a jeho komunikace jako na dlani.Těžko říct jestli se tento řopík zapojil do obranných bojů.Spíš si zabojovali ony zbývající blíž k celnici.Ale možná se pletu?
Karta objektu
http://www.ropiky.net/dbase_objekt.php?id=1075726569


Obrázek

ještě bych chtěl dodat ,že podél Dyje v okolí celnice byly postaveny překážky a to dvě řady protitankových ocelových rozsocháčů ,mezi těmito rozsocháči byla řada tzv.prasečích ocásků propletených ostnatým drátem,jelikož se československá amáda právě v těchto místech obávala útoku tanků.Překážky byly ustanoveny tak ,aby byly pod kontrolou pravých střílen řopíků č.2062,2063 a řopíku č. 1289.Všechny překážky padly do rukou Němcům.
Tak tolik k tomuto případu.Jestli by vás toho zajímalo víc,mohu doporučit knihu SOUBOJ BEZ VÍTĚZE,ze které jsem čerpal.

Obrázek Obrázek



Tak jako Freikorps trápil Čechy a Moravu,tak na Slovensku a Podkarpastké Rusi ,především na její jižní hranici zase trápili Československou brannou moc Maďaři.Bud to byly teroristické oddíly po vzoru německého Freikorpsu tzv.Szabadczapatok,nebo to byli jednotky pravidelné maďarské armády.I tady si lehké opevnění pravděpodobně zastřílelo.
K jednomu z největších útoků proti pevnostní linii došlo 5.října 1938 u obce Tornala.Pouho- pouhých 12 československých vojáků obsadilo nouzově jenom 3 řopíky .A to dva řopíky v prvním sledu a jeden řopík v druhém sledu.Tyto bunkry zahájili palbu proti postupující maďarské armádě.Tento útok proti československým pozicím proběhl v noci a za doprovodu místních znalců.Proti československým vojákům ůtočilo něco přes sto Maďarů.Když nepřítel postoupil k okraji Slávikova, spustila se z řopíků palba.Podle svědků měla největší účinek palba z druhosledového řopíku.I když tento řopík byl pravděpodobně ačkový,jelikož měl dvě boční střílny,tak osádka na nic nečekala a vytáhla své kulomety do již připraveného okopu vedle bunkru. Z toho je vidět ,že Československá armáda nespoléhala jen na boční palbu ,ale i na improvizaci.Proto se kopali mezi řopíky zákopy a palebná postavení.Já sám jsem jsem při svých toulkách po opevnění např. v Jeseníkách v okolí Karlovic nebo Mnichova našel „nádherné „zbytky zákopů.Ale zpět k tématu.Podle svědectví Jána Rapčaniaka ze Slávikova utrpěli Maďaři ztrátu přinejmenším 30 mrtvých a 40 zraněných mužů.
Na tomto střetu je pikantní to,že Maďaři si sebou do boje nesli i kontrabas ,který jim měl posloužit k pozdější veselici ,kterou si plánovali po dobytí linie.Paradoxem bylo ,že tento hudební nástroj považovali českoslovenští obránci za plamenomet.Později po ústupu nepřátel vlastně zjistili co to vlastně bylo.
Zde si můžete přečíst výpověď maďarského vojáka ,rotného Desza Kovacze,která je dochovaná v budapešťském archivu-

ObrázekObrázek



K tomuto případu sem vložím jenom mapku linie čs.opevnění u Tornaly ,jelikož Maďaři se v oblasti ničení řopíků činili víc než Němci.Skoro všechny řopíky podél jižní hranice Slovenska a Podkarpatské Rusi během okupace zničili.Většina bunkrů zmizela úplně a někde zůstala jen rozvalina.

Obrázek

Na Podkarpatské Rusi taky probíhali tvrdé boje .Z jihu pronikali na československé území Maďaři a ze severu Poláci.Společně snili o polsko-madarské hranici.
I na jižní hranici Podkarpatské Rusi se budovalo lehké opevnění.
Zdokumentováno je napadení pevnostní linie v úseku U-III Berehovo.A to zejména v prostoru Zapsoň-Kosino,kde od 24.října do 6.listopadu probíhali tuhé boje s Maďary.
Dne 27.října v 1 hodinu 20 minut se podařilo nepříteli vhodit do řopíku, pravděpodobně periskopovou rourou,granát.Výbuch granátu zranil 5 československých příslušníků ozbrojených sil.Byli to strážmistři Štěpán Sovkovič,Bernard Hlavička,Jan Tivadar ,Josef Ferenčuk a Ivan Tyuško.První čtyři utrpěli zranění lehké a poslední příslušník těžké.Tyto zraněné vojáky se podařilo osvobodit až za svítání ,kdy československé jednotky zahnali Maďary zpátky za hranice.Jak už jsem psal ,tak tyto boje v okolí Kosinského vrchu se táhli přes dva týdny a vyžádali si další raněné a mrtvé československé vojáky a příslušníky ozbrojených sborů. .Československá armáda zde nasadila i tanky .Ztráty nepřítele čínily okolo stovky mužů ,at už mrtvých či raněných.
Boje ustali před tzv.Videňskou arbitráží,což bylo odstoupení pohraničí Maďarům.Nejtěžší ztráty Maďaři utrpěli u řopíků č.42 a 43 .Hlášení velitele praporu pplk.Tomana pravděpodobně ze 6.listopadu –Ráno jsme podle krve odhadli asi 25-35 raněných a 7až 10 mrtvých podle brázd učiněných tažením mrtvého po zemi…….

Obrázek Obrázek

Jeden z řopíků na podkarpatsku

Obrázek
Když jsem byl v létě minulého roku na vojenské akci v Milostovicích u Opavy ,konkrétně u pěchotního srubu OP-S 25 „U Trigonometru“,tak mě pře vstupem upoutal takový památníček věnovaný legionářům,kde bylo napsáno-NÁROD KTERÝ ZAPOMENE NA SVÉ TRADICE,ZHYNE .
http://www.vojna.net/portal/viewtopic.php?t=2378
Já bych k tomu ještě dodal –Národ který zapomene na své hrdiny ,zhyne.
Zároveň bych chtěl otevřít tuto diskusi ohledně opevnění v boji,jelikož případů může být více,kdy se nějaký bunkřík bránil.Já jsem napsal jenom o těch případech o kterých jsem se dočetl.
Samozřejmě né ve stylu jedna paní povídala…..


Zdroje-knihy

Opevnění IV.sboru část.2 Bohumínský stavební podúsek-kolektiv autorů
Souboj bez vítěze-Lakosil,Svoboda,Čermák
Jednotka určení SOS,díl třetí-Radan Lášek
Utajené pevnosti,Československé opevnění na jižní Moravě z let 1936-38-kolektiv autorů

časopis Extra Válka SPECIÁL

http://www.vojensko.cz/cizov-hardegg?image=24
http://www.ropiky.net/

TENTO ČLÁNEK JE I ZDE
http://www.vojna.net/portal/viewtopic.php?p=22911#22911
Naposledy upravil(a) Martas2411 dne 25/9/2017, 18:58, celkem upraveno 4 x.
Uživatelský avatar
IgorT
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1467
Registrován: 25/6/2014, 12:48
Bydliště: BA

Re: Lehké opevnění v boji

Příspěvek od IgorT »

Martas výborne! Vďaka za zaujímavé čítanie! Možno sa ozaj objaví viac informácií o "utajených bojoch" našich ozbrojených zložiek v tom období!
Obrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Lehké opevnění v boji

Příspěvek od Zemakt »

Díky za článek, pěkné shrnutí. Zejména události na Slovensku a Podkarpatí :up: .
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Vikomt
rotný
rotný
Příspěvky: 82
Registrován: 2/1/2015, 16:43

Re: Lehké opevnění v boji

Příspěvek od Vikomt »

Tiež sa pripájam k pochvale. Zmapoval si mne doposiaľ neznáme fakty.
Len hlupák sa háda s hlupákom.
Krojc
četař
četař
Příspěvky: 72
Registrován: 14/10/2013, 21:23

Re: Lehké opevnění v boji

Příspěvek od Krojc »

V knize Oty Holuba Československé tanky a tankisté, Naše vojsko Praha, 1980 je o bojích na Podkarpatské Rusi na stranách 193 až 203 podrobný popis celé řady střetnutí. Kdo má zájem, tak si to najde, rozhodně to stojí za přečtení.
Na posilu hraničářů vyjížděly tanky a obrněná auta, a to ne jednou. Na konci pomnichovského období i v jeho průběhu byla celá řada potyček s Maďary, členy nacionalistických bojůvek Szabadcsapatok a také se separatisty z Vološinovy skvadry - Sičovci. Třeba v souvislosti s opouštěním Podkarpatské Rusi při obraně demarkační čáry mezi Sevljuší a Novým Selem před odbočkou na Fančikovo dokonce jeden z nasazených tanků dostal dva zásahy z protitankového kanonu a při opouštění tanku byl palbou zasažen do prsou a zabit jeho řidič Antonín Seidler, který ani nebyl vojákem. Šlo totiž o škodováckého zaměstnance - montéra, specialistu na lehké tanky Š-IIA, který se akce na obranu demarkační čáry dne 14. března 1939 dobrovolně zúčastnil jako řidič.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Lehké opevnění v boji

Příspěvek od kacermiroslav »

"Dne 20.září 1938 po jedenácté hodině večer ,přepadli Němci bunkr vz.36 v Petříkovicích .(pravděpodobně se jedná o trutnovsko,s článku jsem to nepoznal,tak jsem to hledal podle mapy). "

Ano, můžu potvrdit, že se skutečně jednalo o Petříkovice na Trutnovsku.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Tuchačevskij
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 413
Registrován: 15/11/2009, 02:02
Bydliště: Slaný

Re: Lehké opevnění v boji

Příspěvek od Tuchačevskij »

"Dne 27.října v 1 hodinu 20 minut se podařilo nepříteli vhodit do řopíku, pravděpodobně periskopovou rourou,granát"

Ten objekt nebyl stavebně dokončený a nebo došlo ke zničení toho periskopu ?

Jinak moc pěkný článek ! :lol:
"Kdo se nepoučil z historie, je nucen si ji prožít znovu"
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: Lehké opevnění v boji

Příspěvek od Martas2411 »

Tuchačevskij píše:"Dne 27.října v 1 hodinu 20 minut se podařilo nepříteli vhodit do řopíku, pravděpodobně periskopovou rourou,granát"

Ten objekt nebyl stavebně dokončený a nebo došlo ke zničení toho periskopu ?

Jinak moc pěkný článek ! :lol:

Přesně tak,kápl si na to.Jelikož se stavělo velmi rychle,nebyly na objektech usazeny pancéřové dveře,někde chyběly periskopy,ono se přesně neví jestli to bylo rourou na periskop nebo ventilační rourou..Tím pádem síla výbuchu šla ven z řopíku,čímž to ty vojáky vlastně zachránilo,byt byli zraněni.V případě zavřených pancéřových dveří by asi nepřežili.Jelikož se občas po opevnění smýkám ,hlavně v Jeseníkách ,tak do těch periskopových šachet kde nebyli osazeny periskopy zatloukali obránci dřevěné kůly ,právě proti nepřátelskému vhozu granátu.Tohle jsem kdysi vyfotil v úseku Karlovice v Jeseníkách.

Obrázek

Taky tam ten granát mohli vhodit vchodovými dveřmi jestli chyběli dveře a mříž,ale to by museli být hodně šikovní.Vzhledem ke střílně která brání vchod a zalomenému vstupu .
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: Lehké opevnění v boji

Příspěvek od Martas2411 »

Krojc píše:V knize Oty Holuba Československé tanky a tankisté, Naše vojsko Praha, 1980 je o bojích na Podkarpatské Rusi na stranách 193 až 203 podrobný popis celé řady střetnutí. Kdo má zájem, tak si to najde, rozhodně to stojí za přečtení.
Na posilu hraničářů vyjížděly tanky a obrněná auta, a to ne jednou. Na konci pomnichovského období i v jeho průběhu byla celá řada potyček s Maďary, členy nacionalistických bojůvek Szabadcsapatok a také se separatisty z Vološinovy skvadry - Sičovci. Třeba v souvislosti s opouštěním Podkarpatské Rusi při obraně demarkační čáry mezi Sevljuší a Novým Selem před odbočkou na Fančikovo dokonce jeden z nasazených tanků dostal dva zásahy z protitankového kanonu a při opouštění tanku byl palbou zasažen do prsou a zabit jeho řidič Antonín Seidler, který ani nebyl vojákem. Šlo totiž o škodováckého zaměstnance - montéra, specialistu na lehké tanky Š-IIA, který se akce na obranu demarkační čáry dne 14. března 1939 dobrovolně zúčastnil jako řidič.
Tak ten případ znám.Právě Antonína Seidlera jsem myslel na začátku svého článku jako onoho tankistu,i když to byl civilista.Myslím že se tenkrát vraceli z předváděcí akce 2 tanky LT 35 ze Sovětského svazu,které zapojili se do bojů na Podkarpatsku.Nebo tak nějak to bylo,nejsem si už jistý,musel bych to prostudovat.Jinak ten tip na tu knihu je dobrý.Díky.

Obrázek

Obrázek upravil Jarl.
Naposledy upravil(a) Martas2411 dne 25/9/2017, 19:01, celkem upraveno 2 x.
petrp
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 197
Registrován: 11/9/2014, 07:43

Re: Lehké opevnění v boji

Příspěvek od petrp »

Super článek, díky - tady je foto celnice dnes...
https://maps.google.cz/maps?hl=cs&ll=48 ... ssic&dg=oo
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: Lehké opevnění v boji

Příspěvek od Martas2411 »

petrp píše:Super článek, díky - tady je foto celnice dnes...
https://maps.google.cz/maps?hl=cs&ll=48 ... ssic&dg=oo

Jo na to už jsem se díval ,když jsem psal článek.Internet to je věc.Když se otočíš o od celnice na opačnou stranu a" půjdeš" po cestě zpět ,tak narazíš na onen éčkový řopík č.1289 pro čelní palbu ,který chránil most a celnici .
petrp
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 197
Registrován: 11/9/2014, 07:43

Re: Lehké opevnění v boji

Příspěvek od petrp »

Jo jo, to už jsem udělal, jsou tam pěkně vidět oba, nad i pod silnicí. Byl jsem předloni na dovolené na Vranově a tohle jsme všechno obešli - i hrad, který je v super stavu...
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: Lehké opevnění v boji

Příspěvek od Martas2411 »

kacermiroslav píše:"Dne 20.září 1938 po jedenácté hodině večer ,přepadli Němci bunkr vz.36 v Petříkovicích .(pravděpodobně se jedná o trutnovsko,s článku jsem to nepoznal,tak jsem to hledal podle mapy). "

Ano, můžu potvrdit, že se skutečně jednalo o Petříkovice na Trutnovsku.
Tak už jsem to našel .je to tenhle bunkr vz.36 č.102

zde je karta i foto objektu.

http://www.ropiky.net/dbase_objekt.php?id=1075717845

Obrázek

Od kolegy jsem se dozvěděl ,že tento objekt si i můžete postavit ,tak se koukněte na fotky
http://www.roposmodels.cz/portfolio-ite ... 36b-c-102/

Obrázek upravil Jarl.
Naposledy upravil(a) Martas2411 dne 25/9/2017, 19:02, celkem upraveno 1 x.
Coopy
desátník
desátník
Příspěvky: 40
Registrován: 20/4/2010, 18:00
Bydliště: I.O.M.

Re: Lehké opevnění v boji

Příspěvek od Coopy »

Je to sice trochu od veci, ale vzpominam si, ze u objektu MO-S4 byly i dva vybetonovane prikopy. Byly po obou stranach silnice z Noveho do Stareho Bohumina a mohly byt asi tak 50 metru dlouhe a zhruba 4 metry siroke. Zda mely vybetonovane i dno ale nevim, protoze byly naplneny vodou a zarostle rakosim a ruznymi vodnimi rostlinami. Tyto prikopy, zrejme protitankove, tam byly jeste v sedmdesatych letech, mozna i dele. Dnes jsou zavezeny zeminou a neni videt ani betonovy okraj prikopu. Nepamatuji se, ze bych podobne prikopy videl i u jinych objektu v Bohumine a okoli.
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: Lehké opevnění v boji

Příspěvek od Martas2411 »

IgorT píše:Martas výborne! Vďaka za zaujímavé čítanie! Možno sa ozaj objaví viac informácií o "utajených bojoch" našich ozbrojených zložiek v tom období!

Tak pro Igora a všechny co se zajímají o opevnění.Narazil jsem na zajímavou knihu o opevnění na Slovensku.Je ve slovenštině a pravděpodobně bude velice zajímavá.Autor je vojenský historik a mapuje opevnění na Slovensku,včetně jednotek,špionáže,stavby a dokonce prý tam je i něco o madarské armádě proti čs.opevnění.Podle jeho studie měli Maďaři malé šance v boji proti opevnění.Asi mám dárek pod stromeček

zde více

http://toulky.vojenstvi.cz/102-ceskoslo ... ensku.html

http://bunkry.cz/knihy/book.asp?action=detail&id=c152
Uživatelský avatar
freeman
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 237
Registrován: 13/5/2006, 18:55
Bydliště: slovakia - absurdistan

Re: Lehké opevnění v boji

Příspěvek od freeman »

Ešte doplním že ropíky si na maďarov zastrieľali aj pri obci Orávka, vtedajší okres Feledince.
Now it's all over and I'm standin' pretty
In this dust that was a city
If I could find a souvenir
Just to prove the world was here....
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Re: Lehké opevnění v boji

Příspěvek od kopapaka »

Martas2411 píše: když tento řopík byl pravděpodobně ačkový,jelikož měl dvě boční střílny,tak osádka na nic nečekala a vytáhla své kulomety do již připraveného okopu vedle bunkru. Z toho je vidět ,že Československá armáda nespoléhala jen na boční palbu ,ale i na improvizaci.
Příprava záložních postavení hlavní výzbroje byla dokonce i v předpisech...
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: Lehké opevnění v boji

Příspěvek od Martas2411 »

V jedné knize jsem nalezl další případ,kdy si lehké opevnění pravděpodobně zastřílelo.Tentokrát to bylo proti polským bojůvkářům,kteří si ve Slezsku nezadali se německým Freikorpsem či madarskými záškodníky na Slovensku či Podkarpatské Rusi.Ke svému údivu se tento incident odehrál kousek od mého bydliště,zhruba tak 6 km.Nebudu zde psát onu událost vlastními slovy,ale přímo zde přepíši vzpomínky pamětníka Vladimíra Dřímalka,člena Stráže Obrany Státu,který byl u četnictva.

V roce 1938 konal jsem službu jako výkonný četník na stanici v Polské(Horní) Lutyni v okrese Fryštát.(obec Horní Lutyně je už dnes vlastně město Orlová).V době mého tamního působení byl jsem určen za člena SOS v družstvu č.52 s místem určení na četnické stanici v Německé Lutyni.(obec Německá Lutyně je dnes Dolní Lutyně).Toto družstvo bylo složeno z příslušníků četnických stanic Polská a Německá Lutyně a k doplnění družstva byli přibráni 4 vojíni čsl.armády.Velitelem družstva byl vrchní strážmistr Vavřinec Míša,který byl za války popraven v koncentračním táboře.
Dne 20.května 1938 byl jsem povolán nastoupiti službu v SOS.Naše družstvo zaujalo obranné postavení v prostoru dvora Bezdink v obvodu četnické stanice Německá Lutyně.V této době se prováděly ještě konečné práce na pohraničním opevnění na hranicích československo-polských.Tato první pohotovost byla během necelých čtyř týdnů odvolána.
Opětně byla nařízena pohotovost SOS v druhé polovině roku 1938,kdy naše družstvo zaujalo 20.září postavení opět v porstoru dvora Bezdink,který byl asi 700 metrů před prvním sledem opevnění,na samých hranicích.Úkolem našeho družstva bylo zabránit stůj co stůj jakémukoliv útoku nebo náporu nepřítele na naše území a rovněž zabrániti vstupu na naše území organizovaným tlupám polských bojůvkářů,které vyvolávaly různými přepady neklid v čsl.pohraničí.Ústupovou cestu z obranného postavení mělo naše družstvo určenu kolem hráze až k prvnímu sledu pevnůstek,kde mělo být rozděleno a měly mu být přikázány dvě pevnůstky k zaujetí palebného postavení a k zastavení nepřítele.
V době od 22.až do 28.září bylo družstvo č.52 soustavně napadáno polskými bojůvkáři,kteří se pokoušeli dostat na území ČSR.Tyto přepady naše družstvo vždy opětovnou palbou odráželo.Noční přepady a přestřelky se neustále stupňovaly ,až vyvrcholily v noci na 28.září,kdy bylo naše družstvo obklíčeno bojůvkáři z boku i zezadu.Pro velkou vzdálenost družstva sousedního,které bylo umístěno v obci Dětmarovice,nemohla býti pomoc přivolána a naše ústupová cesta byla polskou tlupou přeťata.Proto mi velitel družstva nařídil ,abych společně se strážmistrem Jindřichem Vyhlídalem uvolnil ústupovou cestu k pevnůstkám.Za neustálé střelby se nám prudkým náporem opravdu podařilo nepřítele zatlačit a tím uvolniti cestu pro ostatní příslušníky družstva.Při ústupu procházelo družstvo drátěnými překážkami,postavenými před obrannou linii pevnůstek.Při průchodu byl nepřátelskou palbou napaden strážmistr Josef Kovář,který se však rychle kryl a tak utrpěl poranění pouze o drátěné překážky.Po provedeném ústupu bylo proti bojůvkářům použito kulometné palby z pevnůstek,kterou byl postup nepřítele zastaven a ozbrojené polské bandy se stáhly zpět na polské území.
Veškeré přepady byly dobře zorganizovány a před započetím útoku byly vždy z polské strany vysílány světelné signály,kterým byla na naší straně dávána odpověď.Přepady a přestřelky byly prováděny vždy v době noční a to mezi 23.až 4 .hodinou.Z našeho družstva při nich nebyl nikdo nikdy usmrcen,zajat neb odzbrojen.Není mi známo,kdo tyto přeady organizoval,u našeho družstva se však vyprávělo,že mezi bojůvkáři je mnoho našich Poláků,kteří v kritické době opustili ČSR,přeběhli do Polska a účastnili se bojů proti republice.
Naší obrannou palbou bylo způsobeno polským ozbrojeným tlupám vždy v jejich řadách nějaké zranění,o čemž svědčily různé výkřiky a sténání během boje.Ráno po přestřelce jsme zpravidla nalezli stopy ,ze kterých bylo zřejmé,že některý poraněný byl odvlečen na polskou stranu,aby se nemohlo zjistiti,o koho jde.
Po 28.září se již žádná přestřelka neopakovala a na našem úseku byl klid až do opuštění Těšínska,to jest do 1.října.Po evakuaci mělo naše družstvo za úkol střežit demarkační čáru v prostoru Šenov-Šumbark,kam bylo přemístěno a kde jsem s ním setrval do 28.listopadu 1938.V prvním obranném postavení v prostoru dvora Bezdink byl úkol našeho družstva č.52 na 100 procent splněn tím,že každý příslušník družstva choval se statečně,ukázněně a obětavě a tak bylo zbráněno polským ozbrojeným bandám a bojůvkářům dostati se našimi pozicemi na československé území.

Tak tolik ze vzpomínek.Jenom ještě k článečku dodám,že toto družstvo obsadilo opevnění v tzv.Záchytném háku na řece Olši,což byla linie která se táhla od Bohumína a měla končit někde u Jablunkova.Bohužel se jí nepodařilo dostavět a poslední bunkry myslím končily někde u Třince.Tato linie měla chránit Těšínsko proti obchvatu německých vojsk a taky samozřejmě proti Polsku.
Vzpomínaný dvůr Bezdink se dnes jmenuje Bezdínek a je tak uveden i na mapě.Nedávno jsem se na FB dozvěděl,že tam nějaký nadšenec kopl knoflíky z polské uniformy,to jen tak pro zajímavost.A poslední zajímavostí je,že opevnění které se tady stavělo,mělo svůj specifický název.Místní lidé mu tehdy říkali "habeše" nikoliv řopíky.Je třeba zaznamenána vzpomínka,kdy pamětník uvádí,že mu blízko baráku přes noc vyrostl "habešan".Asi nemusím vysvětlovat důvod toho názvu.

Obrázek
Odpovědět

Zpět na „čs. opevnění“