„Životodárná magistrála“

Československá předválečná a současná výzbroj, tanky, letadla, děla.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Pátrač »

Ramon, Zemakt, nevím co s tím, vycházel jsem z dat uvedených knize vydané v edici Pevnosti, svazek 32, Mobilizovaná československá armáda, třetího dílu Vojenských dějin Československa, a Encyklopedie československé branné moci, asi jsem něco špatně pochopil. Jelikož mi zatím není jasno jak to bylo a nebylo by dobré toto dobré vlákno kazit, smazal jsem sporný příspěvek.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Zemakt »

No, taky jsem se potom trochu popídil v obou tebou jmenovaných zdrojích a tak mi zrovna nepřipadá, že by popíraly Ramonovu připomínku. Klidně to tak mohlo být. V "mobilizované armádě" je u 12. pěší divize uvedeno, že po skončení mobilizace demobilizovala a splynula s HO 32. Já to chápu tak, že HO jako takový zanikl a jeho personál z valné většiny nahradil ten demobilizovaný mobilizační 12. :D .

a ten příspěvek jsi mohl nechat, ať případný čtenář ví oč běží.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Pátrač »

Je to možné, já si to uložil a ještě se na to podívám dále, jakmile se dostanu do univerzitní knihovny. Potom to sem pokud z toho vypadne něco solidního, to sem vložím zpět.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Ramon
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 432
Registrován: 18/9/2007, 17:30
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Ramon »

Zemakt píše:Já to chápu tak, že HO jako takový zanikl a jeho personál z valné většiny nahradil ten demobilizovaný mobilizační 12. :D .
To bylo trošku jinak, všechny útvary mobilizační 12. divize se v rámci demobilizace rozpustily a přestaly existovat - byly složeny převážně ze záloh, zůstal jen malý základní kádr, který se vrátil k původním útvarům. HO 42 se v rámci demobilizace přejmenovala zpět na 12. divizi a skládala se ze stále stejných jednotek pěchoty a dělostřelectva.

Taková pomůcka:
12.divize před mobilizací - p.pl. 20, 36, 45 - velitel brig. gen. Svátek, zast. velitele plk. gšt. Buben
HO 42 za mobilizace - p.pl. 20, 36, 45 - velitel brig. gen. Svátek
12. divize za mobilizace - p.pl. 70, 86, 95 - velitel plk. gšt. Buben
12. divize po demobilizaci - p.pl. 20, 36, 45 - velitel brig. gen. Svátek, zast. velitele plk. gšt. Buben

Přitom p. pl. 20, 36 a 45 spadaly mezi A útvary - existující již v míru a za mobilizace jen přešly na válečné stavy. Působily v oblasti vých. Slovenska a Podkarpatské Rusi před mobilizací, za mobilizace i po demobilizaci. V březnu (a i dřív) si zabojovaly proti Maďarské armádě - hlavně p.pl.36.
p. pl. 70, 86 a 95 spadaly mezi B útvary - budované až za mobilizace ze záloh, v oblastni vých. Slovenska a Podkarpatské Rusi působily od listopadu 1938, v prosinci zanikly.
Pátrač píše:Ramon, Zemakt, nevím co s tím, vycházel jsem z dat uvedených knize vydané v edici Pevnosti, svazek 32, Mobilizovaná československá armáda, třetího dílu Vojenských dějin Československa, a Encyklopedie československé branné moci, asi jsem něco špatně pochopil. Jelikož mi zatím není jasno jak to bylo a nebylo by dobré toto dobré vlákno kazit, smazal jsem sporný příspěvek.
Mazat jsi to celé nemusel, šlo jen o tu část s pochvalou 12. divize jakožto "záložní" jednotky z období mobilizace za boje z března 1939.
Tedy nelze mobilizační 12. divizi chválit jako jednotku za výkony na Podkarpatské Rusi v březnu 1939, když tato divize zanikla prosinci 1938 (přestal existovat jak štáb, tak podřízené jednotky). Březnových bojů se účastnily jednotky které za mobilizace podléhaly HO 42, štáb 12. divize z března 1939 byl z převážné části štábem HO 42 z období mobilizace.

Ta formulace v Mobilizované Československé armádě 1938 je trošku nešťastná (a špatně umístěná - mělo to být spíš u části věnované HO 42). Je to sice kvalitní knížka (jedna z nejlepších co u nás na toto téma vyšla), ale není bezchybná - ostatně už jednou vyšlo opravné a doplněné vydání, i když tohle tam zůstává.

Důležité je rozlišovat mírové a válečné (mobilizační) značení a číslování jednotek - mělo to mást nepřítele, ale mate to dodnes trošku i historiky.
Obrázek
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Martas2411 »

Pánové, děkuji za tento článek a věcnou diskusi pod ním.O této magistrále jsem neměl ani tušení.Je vidět ,že Československá republika na toto území nekašlala a vojáci zde bojovali do poslední chvíle .Vlastním knihu od Radana Láška -Jednotka určení SOS díl 3,která pojednává o sosácích na Podkarpatsku.Přečetl jsem ji před pár lety a vím že to tam bylo těžké.O pravidelné armádě toho moc nevím.Zajímalo by mě kolik vojáků ,případně techniky tam bylo nasazeno od září 1938 do onoho března 1939.Dá se to někde zjistit?Nedávno jsem narazil na starší článek z časopisu HPM o československé peruti III/1 ,která byla nasazena na obranu vých .Slovenska a Podkarpatské Rusi.Časem bych chtěl o tom napsat.Dále by mě zajímalo-Ve vlákně se píše ,že po pádu republiky ustupovaly čs.jednotky třemi proudy.A to na Slovensko,spřátelené Rumunsko a tehdy nepřátelské Polsko,které nám vlastně zabralo těšínsko a část Slezska.Zajímalo by mě ,jak se v této nepřátelské zemi k Čechům chovali,jak dlouho si tam pobyli v internaci či jestli už tam náhodou část vojáků nezůstala pro rodící se československý odboj.Možná že to v té knize co jsem četl bylo,ale nějak se mi to nevybavuje.Předem děkuji za jakékoliv poznatky kolegové.
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od jmodrak »

Čo sa týka príslušníkov branej moci RČS, ktorý ustúpili do Poľska, boli v podstate predaný ríšskym orgánom a " zu sofort" repatriovaný na územie ríše. Výnimku tvorilo asi 150 príslušníkov branej moci RČS, ktorých Poliaci postrieľali u Stryje. Tí sú na území danej oblasti v masových hroboch dodnes. Taká "mala ČSR Katyň". Len vyšetrovať tento prípad ako si nemá kto. " Noví Historici " ako si nemajú čas (nehodí sa do krámu) alebo vedomosti, Poliaci sa tvária, že sa nič nestalo a Ukrajinci majú iné starosti. Takže presné vyšetrenie kto zabíjal, koho a prečo sa odsunulo do stratená. V 90. rokoch síce prebehol základný výskum, otvorenie hrobov, ale tím to skončilo. Nech im je Ukrajinská zem ľahká.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Zemakt »

Tak to se musím tedy přiznat, že zde se mé vědomosti rovnají úplné nule. Bohužel o tomto slyším poprvé, a nebudu-li sám tak to je opravdu ostuda. Nemáš tam toho víc, než toto základní info?

Tou ostudou jsem samozřejmě nemyslel svoji :(
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
CAT
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1683
Registrován: 6/8/2009, 10:53

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od CAT »

Taky bych požádal o víc informací Jmodraku, to zní víc než zajímavě...
Obrázek
"We can't restore our civilization with somebody else's babies."
"Settlemunt my arse, let's slot floppies"
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Aaron Goldstein »

Já vím pouze o masakru Poláků Ukrajinci... ostatně píše o tom Michan zde: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2963
„Zpráva „Stampy“ ze Stryje hovoří o Ukrajinci uspořádaném masakru po zhroucení polské armády ve východní Haliči. Sovětská letadla rozhazovala (rozuměj po 17. září 1939) letáky v ukrajinském jazyce: ‚Lidová armáda vyrazila, aby osvobodila obyvatele Běloruska a Ukrajiny. Soudruzi! Hodina osvobození udeřila! Kdo utrpěl násilnými činy nebo špatným zacházením, je připraven zajistit si sám právo.‘
Následky této výzvy shrnul zpravodaj do lakonické věty: ‚Toto byl text letáku a jen Bůh ví, co se potom dělo.‘
Každý, kdo byl toho schopen, uspokojil, jistý si beztrestností, svou často 20 let starou žádost po pomstě na Polácích.
‚Ukrajinci masakrovali Poláky bez rozdílu pohlaví a věku.‘
Během tohoto masakru spoléhali ukrajinští nacionalisté stále ještě na obsazení Haliče Němci a snažili se dokonce klást odpor nástupu Rusů. Nešťastníci nevěděli, že i jejich osud je zpečetěn.“
O masakru Čechoslováků Poláky také slyším poprvé...
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Pátrač »

jmodrak píše:Čo sa týka príslušníkov branej moci RČS, ktorý ustúpili do Poľska, boli v podstate predaný ríšskym orgánom a " zu sofort" repatriovaný na územie ríše. Výnimku tvorilo asi 150 príslušníkov branej moci RČS, ktorých Poliaci postrieľali u Stryje. Tí sú na území danej oblasti v masových hroboch dodnes. Taká "mala ČSR Katyň". Len vyšetrovať tento prípad ako si nemá kto. " Noví Historici " ako si nemajú čas (nehodí sa do krámu) alebo vedomosti, Poliaci sa tvária, že sa nič nestalo a Ukrajinci majú iné starosti. Takže presné vyšetrenie kto zabíjal, koho a prečo sa odsunulo do stratená. V 90. rokoch síce prebehol základný výskum, otvorenie hrobov, ale tím to skončilo. Nech im je Ukrajinská zem ľahká.
Kolego modraku, je to tak jak píšeš? To je informace, která je neuvěřitelná ale vede mě hodně indicií k tomu, že bych jí věřil. Prosím jako ostatní o další informace i zdroje. Poláci se vůči nám v nejtěžší době nezachovali dobře a toto je věc, která by to dokreslovala. Ale 150 postřílených vojáků, Sosáků a četníků s finaci - tedy ani netuším kdo to mohl být, to snad ani nešlo utajit, po válce naše spory s Poláky měly své dohry a kdyby se toto stalo, bylo by to eso v rukávu. Navíc pokud se to stalo, že by to nevěděl NKVD, tomu se ani nechce veřit. A SSSR by to dokonale využil propagandisticky.

jmodraku, prosím něco stím zkus udělat, toto je fakt informace s údernou vahou perlíku.

A nyní vrácení prověřeného a upraveného příspěvku.

Zemakte, mám obavu, že téma je asi vyčerpáno, ale dám sem ještě pár řádek. To jsem napsal ale jak se zdá, není to vůbec pravda.

Tato magistrála sloužila, jak jsme oba uvedli i k zásobování našich československých vojáků, kteří za naši republiku bojovali ještě čtyři dny potom, co zanikla. Je to příklad loajality, osobní integrity a statečnosti jak důstojníků,- byla to jejich práce, ale hlavně vojáků. Hlavní tíhu bojů nesly dvě vojsková tělesa.

Trochu je zde popíšu, je to ze šuflete, mělo to být součástí něčeho většího, na co jsem rezignoval, tímto to alespoň částečně využiji.

12 divize, tedy divize, které velel v roce 1938, v době krize plukovník generálního štábu Josef Buben a jeho náčelník štábu byl major generálního štábu Karel Eminder. Byla to divize plně mobilizovaná, která byla doplňována v odvodních okresech Chust, Užhorod, Mukačevo a Michalovce. K 30. září divize prakticky neexistovala.

Pěší pluk 70 byl mobilizován péčí pěším plukem 20 z posádky Michalovce - byl soustředěn v prostoru Mikulovka - Ratiboř, stanoviště velitele bylo v Jablůnce, skládal se z tří praporů I/70, II/70, III/70,plukovní jednotky se skládaly ze zákopnické, spojovací a minometné roty, neměl žádné KPÚV, dosáhl cca 75% početního stavu, velitelem byl plukovník pěchoty Malec Jaroslav

Pěší pluk 86 mobilizovaný pěším plukem 36 z Užhorodu - byl k 28. září na přesunu ke Vsetínu v prostoru Bystřice - Růždka - Bystřička, severovýchodně od Vsetína, měl tři pěší prapory I/86, II/86, III/86, k tomu zákopnická, spojovací a minometná rota, žádné KPÚV, velitel Heřman Tvrdý, plukovník pěchoty

Pěší pluk 95 byl stavěn pěším plukem 45 v Chustu - byl odesílám do prostoru soustředění Liptál - Lhota u Vsetína, severovýchodně Liptál, měl také tři prapory prapory s čísly I/95, II/95, III/95, dále zde byla zákopnická, spojovací a minometná rota, žádné KPÚV, cca 65% početního stavu, velitel plukovník pěchoty. PhDr. Antonín ŠKRÁŠEK

Hlavní divizní útvary:

Dělostřelecký pluk 12, plně vybaven zbraněmi pro tři dělostřelecké oddíly, velitel pplk. děl. František LEDVINA, 3 baterie po 4 lehkých kanónech 80 mm vz.17 a 6 baterií po 3 lehkých houfnicích 100 mm vz.14/19
Smíšený předzvědný oddíl SPO 12, velitel mjr. jezd. František DONDA
Ženijní rota 12
Telegrafní prapor 12, velitel mjr. tel. Antonín HANAČÍK

Divize podala skvělý výkon, ale nebylo dost času. Velitelství divize bylo zřízeno až 2. října a až 3 října k divizi dorazily divizní jednotky. Ale ještě 6. října nebyl na místě určení celá pěší pluk 95 a tento den dorazil zbytek SPO 12.

Jinak je to tak jak uvedl Ramon. Tato divize byla mobilizačně zbrusu nová a převzala jen číslo divize, jejíž pluky tuto novu divizi postavily. Divize, která byla stavitelem se potom stala Hraniční oblastí 42.

Divize podléhala přímo Hlavnímu štábu jako manévrový celek a bylo s ní počítáno pro zálohu 2. armády. Mohla ale být nasazena severním směrem proti Polsku a třetí varianta byla to, že mohla být posilou pro 3. armádu na Moravě. Ke konci roku byla divize demobilizována a přešla na mírovou strukturu, se zachováním celého organizačního řádu. Ale bez vlastních sil. Co bylo použitelné, se stalo součástí Hraniční oblasti42, která pokračovala dále. .

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Když jsem psal o Olegovi Svátkovi, uvedl jsem, že v době krize velel Hraniční oblasti 42.
Velitelství této oblasti bylo severně od Užhorodu. Velitele už známe, jeho náčelník štábu byl podplukovník generálního štábu Theodor Lang. Velitelství vzniklo odštěpením části pěší divize 12. Dá se říci, že tato oblast byla jejím dvojčetem. Hlavní síly byly tyto:

Pěší pluk 20, velitelství severovýchodně Michalovce, velitel pplk. pěch. Vilém Šoltys, jednotky: I/20 prapor, II/20. prapor, III/20. prapor, spojovací rota, zákopnická rota, minometná rota, rota kánonů proti útočné vozbě

Pěší pluk 36, velitelství severovýchodně Užhorod, velitel plk. gšt. Vilém Sýkora, jednotky: I/36 prapor, III/. prapor, spojovací rota, zákopnická rota, minometná rota, rota kánonů proti útočné vozbě

Pěší pluk 45 , velitelství severovýchodně Mukačevo, velitel pluku pplk. pěch. František Václavek, jednotky: I/45 prapor, II/45. prapor, spojovací rota, zákopnická rota, minometná rota, rota kánonů proti útočné vozbě

Prapory číslo II/36 a III/45 byly podřízeny nadřízenému velitelství Hraničního pásma XVI. jako posilové prostředky.

Měla tyto posilové prostředky:

I/42 dělostřelecký oddíl, se třemi dělostřeleckými bateriemi po 4 kusech 80 mm lehký kanon vz. 17

Dělostřelecký pluk 136 vyčlenil dělostřelecký oddíl I/136 se třemi bateriemi po 3 kusech 3 ks 150 mm hrubá houfnice vz. 14/16

Smíšený přezvědný oddíl 42, velitel mjr. jezd. Jan Nešetřil, jednotky: divizní jezdecká eskadrona 42, divizní cyklistická rota 42, četa lehkých tanků 42

Telegrafní prapor 42 s telegrafní rotou 42 a radiotelegrafní rotou 42

Ženijní rota 34

Četa tančíků 23

Improvizovaný obrněný vlak 42

K 8. říjnu 1938 hraniční oblast 42 měla ve stavu 12 814 osob a 2535 koní. Měla 18 kanónů proti útočné vozbě.

Až do Víděnské arbitráže zůstala oblast beze změn a střežila hranice, tedy plnila úkoly krytu. Trvale bojovala s malými bojůvkami. Po arbitráži potom velitelství muselo ustoupit do Perečína a později do Chustu. Nadále její jednotky, které musely couvnout od hranice, plnily úkol krytu nové státní hranice. Všechna opevnění v její péči ale byla ztracena. Bylo to celkově 203 objektů lehkého opevnění vz.37.

Pěší pluk 20 se v březnu 1939 zapojil do bojů s Maďary u Michalovců. A vedl si dobře.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Zemakt »

Ze tří březnových ústupových tras vedla ta "polská" po železnici, Skotarským průsmykem.

Obrázek

Ústupu tímto směrem se měli účastnit státní úředníci s rodinami, jiní civilisté a zbytky jednotek SOS. Nejsem znalec železnice, ale myslím že tato trať vede skrz Stryj.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od jmodrak »

Ja som sa o tom dozvedel tiež náhodne. A v podstate viem iba to, čo mi bolo povedané. Žiadnu prácu na toto téma som nenašiel, odkazy na internetu atď -teda oni sú, ale nie "vedecké". V 90 rokoch vypukla "bandero a UPA mánia" na Ukrajine. Skupiny nadšencov vtedy hľadali pamätníkov, hroby, pamiatky atď. na to obdobie. Od pamätníkov sa dozvedeli, že v oblasti postrieľali Poliaci v marci 1939 väčší počet - okolo 150, nejakých mužov - vojakov. Prvý predpoklad bol, že sú to sičovci - predchodcovia UPA. Po otvorení hrobov ale sa zistilo, že uniformy neodpovedajú. Sičovci by mali mať uniformy Luftwafe, oni mali čs. armády. Tím celé skúmanie skončilo. Pre "banderovcov" boli nezaujímavý, pre oficiálnu Ukrajinu, v tej dobe tiež, takže to nejak išlo do stratená. Vlády, resp. orgány PR a ČR sa neangažovali. Ani sa nečudujem. Takže oficiálne vyšetrovanie sa nekonalo. O celej veci v podstate nikto nič nevie, okrem regionálnych historikov. Ako najvhodnejšia hypotéza sa javí to, že Poliaci jednoducho postrieľali tích, o ktorých Nemci nemali záujem. Nemci preberali príslušníkov protektorátu - obyvateľov Čiech a Moravy. Toto mohli byť Slováci, Rusíni, Židia atď., ktorý de facto a de jure nemali po zániku ČSR štát, tak ich ako komplikáciu a možné ohrozenie Poľska zlikvidovali. Mohlo ísť aj o pomstu "strelcov" a podobne. Ako som písal, oficiálne vyšetrovanie sa nekonalo, žiadny historik sa o to nezaujíma (teda okrem nadšencov, ale tí asi majú dnes iné starosti), takže okrem pár fotiek, videí, plánov hrobov - amatérskych nie je nič. Je fakt, že ďalšie masakre v oblasti, z rôznych strán a omnoho väčšej intenzity prekryli túto epizódu. Ale kto má záujem, nech kontaktuje Národne múzeum vo Ľvove, tam by mali niečo mať, poprípade vedieť ďalšie podrobnosti. To čo viem, mám od nich.
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Martas2411 »

Pátrači,Zemakte , díky.
jmodrak -tvůj poznatek je zajímavý,škoda že to oficiálně nikde není,ale není psáno že se to nemohlo stát.

Takhle nějak se staráme o československé hrdiny z tohoto období.Tyhle články jsem si schoval,Jeden je starý 5 let a ruhý 3 roky.

http://zpravy.idnes.cz/padli-za-republi ... domaci_mku

http://zpravy.idnes.cz/cesti-vojaci-se- ... mpaign=sph

A toto jsem si kdysi oskenoval z Military Revue ,ale nevím který to je ročník,musel bych to pohledat

Obrázek
Obrázek

Jak kliknete na větší obrázek ,mělo by se to zvětšit do čtivé velikosti.
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 553
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od parmezano »

s laskavým svolením autora přidáván tuto práci:
Vzpomínky ing. Jana Krejčíka na události na Podkarpatské Rusi na podzim roku 1938 a jaro roku 1939.
Obrázek
stanice Mukačevo
Podzim roku 1938

Ing. J. Krejčík byl na podzim roku 1938 a na jaře 1939 zaměstnán u Odboru pro udržování tratí Mukačevo (pravděpodobně jako jeho přednosta). První potíže nastaly už během roku 1937 , kdy se přestaly stýkat jednotlivé národnostní skupiny obyvatelstva Podkarpatské Rusi. [OBR]http://www.palba.cz/album/albums/userpi ... kacevo.PNG[OBR
Po „Vídeňské arbitráži“ na podzim roku 1938 zůstala ČSR jen hornatá část původního území v šířce 40-80km . ČSR tak přišla o hlavní trať ve směru Čop-Batěvo- Královo n. Tisou na Rumunské hranici a o trať Fančíkovo (na hranici s Rumunskem )- Jasiňa –Zimir –hranice Polska v údolí Tisy .
Ve správě ČSD zůstaly jen tratě :
1. Kamenica nad Uhom – Užok – hranice Polska  údolí řeky Uh.
2. Kolčino – Skotarký průsmyk – hranice Polska (tunel pod Skotarským patřil Polsku) v údolí řeky Latorice.
Tyto tratě byly od 10.11.1938 zcela odříznuty od původní sítě ČSD a musely být dojednány složité peážní dohody . Další velkou potíží bylo uzavření tunelu pod Skotarským průsmykem , údajně pro jeho opravy . Od druhé poloviny listopadu1938 docházelo k pohraničním incidentům nejen na „Nové hranici“ s Maďarskem , ale také na severní hranici s Polskem. Ing. Krejčík koncem roku 1938 občas zajížděl v noci služební drezínou z Mukačeva do Batěva , kde sledoval noční přepady našeho území, doprovázenou střelbou z pušek , kulometů , minometů a světlic . 11.10. 1938 přepadla skupina 90 Maďarských záškodníků , které velel nadpr. Prém stanici Mukačevo a jejím úkolem bylo zničit staniční budovu v Mukačevu a železniční a silniční most přes Latorici u Podhorjan , ale v splnění úkolu jim zabránili naši vojáci. Nečastěji Maďaří útočili z obce Šom – Kosíno na maďarských hranicích. Za touto obcí byl mírný kopec , kterým procházela hranice. Obránci hranice (vojáci , četnictvo, finanční stráž) museli denně odrážet útoky záškodníků, které přicházely každý den, buďto“ zepředu“ z kosínkého kopce nebo „zezadu“od obce. V noci na 1.11.1938 byl útok záškodníků obzvlášť silný a musely být nasazeny tančíky a obrněná vozidla. Boj skončil až ráno odražením útočníků , bylo zajato 40 útočníků.
Největší počet zajatců byl 305 mužů , zajatých po bojích u Berehova (datum autor neuvádí) , tito zajatci byli eskortování do věznice v Ilavě a po vzniku „Slovenského štátu“ byli propuštěni domů do Maďarska, všichni patřili k organizaci “Szabat-czapat“ . Tito záškodníci byli vycvičeni v jejich střediscích , největší bylo ve Vázńonamény. Bezpečnostní situace byla tak špatná , že bylo nutno při cestách po tratí nosit sebou přidělený služební revolver, aby jsme nebyli bezbranní při případném útoku záškodníků. Vážné problémy nastaly při evakuaci potřebného stavebního materiálu, motorových vozů, lokomotiv a vozů ,PHM a ostatního zařízení z odstoupených stanic Čop, Batěvo a Mukačevo do malé stanice Svalava ,Obrázek kde chyběly potřebné koleje , rampy a skladíště. Při přepadu baterie lehkého dělostřelectva , která měla stanoviště nedaleko mostu přes řeku Latorica mezi stanicemi Kolčino - Činaděvo zahynulo pět vojáků , zbylí vojáci proti zákazu palby vypálili salvu granátů na Mukačevo. Tato salva zasáhla několik domů a městské divadlo . Současně proniklo do města několik lehkých obrněných vozidel až k silničnímu mostu přes řeku Latorica. Podle autora se tato akce setkala příznivým ohlasem většiny obyvatel města(nedatováno). Záškodníci také 18.11.1938 zaútočili na turistickou „Rozsypalovu chatu“, která byla vyhozena do povětří dynamitou náloží. V noci ze 13. na 14. 11. 1938 byla přepadena stráž u železničního mostu mezi výhybnou Zaňka a žst. Volovec , most byl značně požskozen. V blízkosti byl nalezen mrtvý Polák, který byl usmrcen odjištěným ručním granátem , který mu pravděpodobně vybuchl v ruce při náhodném klopýtnutí. V mrtvém byl poznán polský lyžařský insktruktor, který často navštěvoval Volovec. Podobné větší či menší incidenty probíhaly celou dobu do března roku 1939.
Březen 1939.
V noci z 13. 3. na 14. 3. 1939 byl ing. Krejčík vzbuzen a bylo mu hlášeno přepadení stanice Kolčino. Po otevření zapečetěné obálky se dozvěděl, že se má spojit s velitelem a žádat od něj bližší pokyny.
Byla sestavena souprava traťových vozíků, na které jelo 25 traťových dělníků a kolem šesté hodiny ráno odjela spolu s drezínou k hraničnímu pásmu u stanice Kolčino. Tam se už ozývala palba z minometů , kulometů a pušek, hlavně z kláštera Vasilianů , kde byla asi 30 členná posádka naší armády směrem k Mukačevu. Maďarská přesila byla velká a posádka neměla šanci si dlouho udržet své postavení . Přepad začal v 4.30 hod., kdy do stanice Kolčino přijel pravidelný nákl. vlak , toho dne nevezl jako obvykle jen několik málo vozů , ale byl toho dne mimořádně dlouhý. Z vozů vyskákalo několik set zbrojených maďarských vojáků. Ti zneškodnili hlídku v nádražní budově a u pohraničního mostu přes Latorici. Útok byl nečekaný , proto se nepodařilo upozornit sousední stanici Činaděvo, ze které byl normálně vypraven osobní vlak , jeho vlakový personál byl po příjezdu do stanice Kolčino zajat. Po odjezdu soupravy vozíků a drezíny ze Svalavy a dvaceti minutách jízdy a asi kilometr před stanicí Kolčino byla vozidla zastavena hlídkou pěšího pluku č.36, jehož dvě čety zaujaly linii napříč údolím řeky Latorice. Spolu vojáky tam byly také oddíly finanční stráže , četnictva a policie. Velitel těchto jednotek por. Jan Jelínek nařídil železničářům odstranění aspoň dvou párů kolejnic v místě před obrannou línií, aby se zabránilo postupu maďarského obrněného vlaku směrem na Svalavu. Situace byla příznivá. Palba na pozice obránců byla sporadická , tak se dělníci dali do práce. Po zahájení prací palba zesílila a dělníci museli přerušit práce a ukrýt se v příkopu. Poté palba náhle ustala , por. J. Jelínek sledoval prostor před obrannou línií dalekohledem a na silnici směrem od Kolčina přicházela postava ve které por. Jelínek poznal majora Heřmaňského , který jako parlamentář urovnával s maďarskými zmocněnci tento pohraniční incident . Mjr. Heřmańský všechny překvapil sdělením , že se nejedná o incident, ale o válečné tažení , kterým Maďaři zahájili obsazení celé Podkarpatské Rusi. Dělníci využili přestávky v palbě a dodělali demontáž kolejnic a po jejich naložení na voziky a odjeli s nimi do Svalavy Ve Svalavě se horečně uvažovalo o ústupové cestě , po železnici to nešlo , pohraniční tunel byl neprůjezdný , v úvahu připadala cesta na západ přes Pěrečín v údolí Uhu dál na Slovensko nebo přes Chust na východ a do Rumunska. Poslední varianta byla na sever po železnici až po Skotarský průsmyk nad Volovcem a dál pěšky přes zasněžený hřeben do Polska .
15. března 1939.
V noci na 15.3. obešly maďarské jednotky postranímy hřebeny obrannou linii v údolí Latorice a začaly ohrožovat stanici Činaděvo. U ní narazily prudký odpor našich obránců hranic. Přes všestraně nepříznivou vojenskou a politickou situaci se jednotky armády,četnictva a oddíly SOS odmítly kapitulovat. Došly také zprávy o vyhlášení samostného Slovenského státu, samostatné Podkarpatské Rusi a o obsazení Ostravy

V ranních hodinách jsme naposledy jeli s traťovými dělníky k Činaděvu , kde četa dělníků uvolnila upevňovadla kolejnic na vysokém náspu v oblouku trati k mostu přes Latorici , aby došlo k případnému vykolejení pancéřového vlaku , kdyby se snažil proniknout na most.V poledne došla zpráva , že hraniční tunel je uvolněn a Poláci přijmou náš evakuační vlak. Během dvou hodin byl sestaven dlouhý evakuační vlak, který sestával z četných lokomotiv , motorových vozů. Do nákladních vozů byl naloženy bedny s naším skromným majetkem , nejdůležitějšímy služebními doklady , zařízením a inventářem . Ve tři hodiny jsem odjel naposledy ve služební drezíně sledován evakuačním vlakem do stanice Volovec . Obrázek K večeru 15.března za hustého sněžení jsem dojel do první polské stanice , kde došlo k odzbrojení všech uniformovaných příslušníků . Po cestě od hranic do polského vnitrozemí byly vidět polské vojenské transporty směřující k hranici. 17. 3. se polské vojsko setkalo na hranicích s vojskem maďarským , které ke k nové společné hranici přišlo z jihu.
Naši vojáci , četníci, finanční stráž a ostatní státní zaměstnanci vydrželi bojovat s přesilou maďarské armády , maďarskými záškodníky a místními povstalci celé čtyři dny.
Obrázek
pohraniční tunel ve Skotarském průsmyku

most ve Skotarském půsmyku
Obrázek



ing. Jan Krejčík :
“Na jih a na sever od Mukačeva v letech 1938-1939 ,
časopis „Železničář „ ročník 1970, č.12
Karel Beneš :
“ Železnice na Podkarpatské Rusi „ NADATUR PRAHA 1995
Poznámka:
Na závěr autor upozorňuje na seriál článků o dané problematice v časopise „ Svět v obrazech ročník 1967 jejichž autorem byl Ota Holub
Obrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Zemakt »

Ve článku jsem drobet zmínil tehdejší vozový park čs. armády a tak malé doplnění nebude zřejmě na škodu. V publikacích věnujících se čs. armádě je nedostatečná motorizace často zmiňována, ovšem tento handicap byl již dobře známý tehdejším vojenským představitelům. A tak od roku 1935 začal značný kvantitativní ale i kvalitativní růst automobilového parku. Pragy RV bylo v letech 1936-37 objednáno 2 502 ks, Tatry T 27 1 620 ks, Walter PN 1 070 ks a Škody 6ST6 815 ks. Od konce roku 1934 do března "třicátého osmého" se početní stav vozidel zvýšil z 2 126 na 8 292 ks. Přičemž u náklaďáků to bylo z 825 na 4 560 ks. Mobilizační potřeba však byla vyčíslena na cifru 35 600 automobilů z toho armáda ji měla pokrýt 15 410 ks.

Obrázek

Zničená T 27 za ústupových bojů z Karpatské Ukrajiny
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od t.hajek »

Zdá se mi to nebo má T27 na korbě nějaký poškozený/zničený kanón.

Může to být KPÚV vz.37, jen není vidět úsťová brzda?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Polarfox »

Ono jich tam možná bude dokonce více, protože to vlevo vypadá jako štít dalšího kusu.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od Pátrač »

Zemakt - právě jsem si toto vlákno prošel celé znovu a jsem překvapen a potěšen, co se Palbákům podařilo na toto téma vyhrabošit. Je vidět, že dobrý základ - úvodní článek dokáže inspirovat. Stejně jako cyklisté. Dobrá práce.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 553
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Re: „Životodárná magistrála“

Příspěvek od parmezano »

Jízdní řád zvláštního vlaku č.108 z roku 1920
Obrázek
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní vojsko“