Zničení železničního mostu u Neratovic 28.7.1866

Moderátoři: Pátrač, kacermiroslav

Odpovědět
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 552
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Zničení železničního mostu u Neratovic 28.7.1866

Příspěvek od parmezano »

Rakouská „ Severní armáda „ po prohrané bitvě „u Sadové“ ustoupila až do Dolního Rakouska a pruská armáda se zastavila asi 30km od Vídně . Nepomohla ani výměna velitele Severní armády polního zbrojmistra Benedeka za arcivévodu Albrechta Fridricha Rakousko – Těšínského.
Obrázek
Vídeň 3.8.1817- Arco Itálie 19.2.1895Po jednání obou stran konfliktu v Mikulově bylo dne 22.7.1866 bylo vyhlášeno pětidenní příměří, které mělo skončit dne 27.7.1866 ve 12.00, o tomto příměří byly zpraveny obě armády včetně pevnosti Terezín . Velitel pevnosti generálmajor Gustav von Conrad dostal současně se zprávou o vyhlášení příměří i rozkaz , který mu nařizoval po ukončení příměří provést s částí posádky pevnosti výpad do týlu pruské armády , ale cíl výpadu nebyl přesně určen a výběr byl ponechám na vlastím rozhodnutí velitele pevnosti
Na rozdíl od obklíčených pevností Josefov a Hradec Králové , pruská armáda nevěnovala Terezínu zvláštní pozornost. V Terezíně bylo tehdy pouze 9247 vojáků a 380 děl. Pěchotu v té době tvořily IV prapory pěších pluků č.11,28,34,42,45,62 a 73 , tyto útvary byly sestaveny do pěší brigády pod velením generálmajora von Taxise , dále byly v pevnosti oddíly ženistů, jezdectva a vozatajstva.
Obrázek
Ve válce v roce 1866 poprvé u nás železnice, umožnily hromadné přepravy vojsk a jejich materiálu ( jejich činnost je podrobně popsána zde: http://palba.cz/viewtopic.php?f=276&t=6418),
Pruská armáda , která postupovala přes Východní Čechy nemohla používat železnici z Turnova přes St. Paku , Josefov , Hradec Králové do Pardubic z důvodu jejího trasování k pevnostím Josefov a Hradec Králové a také nepoužívala železnici z saských Dráždan přes Podmokly do Prahy , z důvodú existence pevnosti Terezín necelé tři km od trati. Tak se hlavní zásobovací tratí stala v roce 1866 , trat z Turnova přes Ml. Boleslav do Kralup nad Vltavou. Ustupující Rakušané si toho byli vědomi a důkladně před postupujícími Prusy tuto trať zdemolovali, od 26. června do 2.července jezdil po trati demoliční vlak , osazenstvo vlaku rozebralo mostovky u železných mostů , přes Jizeru v Bakově u Neratovic přes Labe a Kralupech přes Vltavu. Byl také zasypán zářez u Stránova , přes tato opatření se Prusům podařilo 23.července trať zprovoznit .
Příprava vlastního výpadu
Před genelálem von Conradem jako první, byla na stole otázka na jaký cíl zaútočit ? Prusy obsazená pevnost Praha nepřipadala v úvahu , ale trať Turnov - Kralupy byla dobrý cíl. Nejlépe se ukazovalo zničení mostu u Neratovic asi 50 km daleko od pevnosti. Generál nezahálel, ihned po zahájen příměří posílal na průzkum do okolí Neratovic česky mluvící vojáky , kteří byli v civilu a pocházeli z okolí a disponovali znalostí terénu aby nevzbudili pozornost pruských hlídek . Generál tak získal maximum znalostí o síle a rozmístění nepřítele Byl sestaven přepadový oddíl pod velením majora Laurenze von Zaremba . Přepadový oddíl byl sestaven z IV praporu 28 pěšího pluku o šesti rotách , polovinou dělostřelecké baterie (4 čtyřliberní děla) púleskadrony jezdectva (50 jezdcú) a menšího oddílu ženistů . IV prapor 28 pluku měl 1019 mužů tak je možno odhadnout celkovou sílu výpadového oddílu na 1200-1300 mužů.
Vlastní výpad
26.července byl oddíl připraven vyrazit, Mikulovská jednání během příměří probíhala , ale v utajení (nebyly vydávány žádné komuniké) takže velitel pevnosti nevěděl , že 26 . července bylo příměří neomezeně prodlouženo . Tak vydal rozkaz k provedení výpadu. V 15 hodin oddíl z pevnosti vyrazil k provedení akce, bylo před ním asi 50km pochodu. Na pravý břeh Labe přešel po pontonovém mostě u Třeboutic (byl asi postaven zvlášť pro tento výpad) a pokračoval přes Štětí do Mělníku kam přišel v noci kolem 23 hodiny večer. Tu vyhlásil major Zaremba jednohodinovou přestávku na odpočinek a občerstvení. Tato doba byla taky využita k získání nových zpráv o síle a rozmístnění pruských jednotek u Neratovic . Vojáci vyšli z Mělníka asi půl hodiny po půlnoci 28 července směrem k Záhoří , tam se rozdělil oddíl na čtyři skupiny. „ Západní skupina“ složená z jedné roty pěchoty skupinou ženistů a několika husary pod vedením kapitána Šostakoviče , měla překročit Labe u Štěpánského přívozu jihovýchodně od Obříství , přepadnout Býškovice zničit tam trať a telegraf aby bylo znemožněno přivolání pruských posil . Po provedení přepadu se měla stáhnout k Neratovicím. „Východní skupina“ , která zhruba stejně silná jako „ Západní“, které velel kapitán Zásadský , se přesunula přes Liblice na Byšice , kde měla stejný úkol jako skupina „Západní“.Jedna pěší rota a polovina dělostřelecké baterie pod vedením kapitána Vališe zůstala v záloze na kopci „Záhoří“(204m),ke krytí ústupu a střežení silnice Praha – Mělník. „Hlavní“ skupina v síle tří pěších rot , 40 husarů a zbytku ženistů pod velením majora Zaremby měla postoupit na Neratovice , přepadnout Prusy ve dvoře Třebošnice , Červeném mlýně , v Tišicích a provést zničení mostu.Všem skupinám se povedlo splnit určené úlohy.Major Zaremba v 6.30 zahájil útok na most směrem od Tišic . Po počáteční přestřelce s obránci mostu(60-70 mužů) a následujícím bodákovém útoku dvou rot byl most obsazen. Nyní přišla řada na ženisty a taky se objevil první zádrhel , most neměl „destrukční komory“.Ženisté museli ve spárách zdiva pilíře vyškrabat spáry a do nich vložit trhavinu , s největší pravděpodností to byl „černý prach“ (dynamit v té době se u nás ještě nepoužíval , poprvé u nás byl použit až v roce 1869 při stavbě tunelů okolo Dolních Kounic , při stavbě trati z Laa do Střelic), pravděpodobně „černým prachem „ také obložili vybraný pilíř( hovoří o prvním „návodním , ale není jasné z , které strany), tato práce jim trvala asi dvě hodiny a asi v 8.30 most vyletěl do povětří, po celou dobu práce byli ženisté pod ochranou předsunutých jednotek pěchoty a hlídek husarů.
Obrázek
Obrázek
Nezůstalo jen u zničení mostu , podařilo se zničit také železniční svršek a telegrafní vedení k nebližší stanici Chlumín, kde došlo k přestřelce s Prusy , při níž padli dva prusové . Poté se všechny tři skupiny vrátily k Záhoří , kde se opět spojily.Výpadový oddíl během akce ztratil jednoho muže,

ztráty Prusů činily :13 mrtvých,13 zraněných a 152 zajatých (5 důstojníků ,1 lékař, 4 pruští železniční úředníci a 142 vojáků) . Po zhromáždění všech jednotek se pochová kolona vydala směrem Mělníku, kde si krátce odpočinula a v 15 hodin a pochodovala do Hoštky , odkud se přebrodila na levý břeh Labe a 29.července vrátila do Terezína.
Zprávy o této akci se brzy roznesly do širokého okolí. Neprodleně bylo informováno velitelství pruských vojsk v Čechách, kde vypuklo velké rozhořčení na výpadem a zníčením mostu, není divu , že se Prusové rozčilovali , přišli totiž o hlavní zásobovací trať a zásobování jejich jednotek v Čechách se ztížilo. Reagovali na to tak , že zvýšily odvody potravin od místního obyvatelstva , pro potřeby armády. V Praze generál von Erich velitel pruské pražské posádky si počínal ,se zvlášt velkou iniciativou situace dospěla tak , že pražský magistrát sestavil zvláštní komisi , která měla jednat s velitelstvím pruské posádky o jejich , podle pražanů „neúměrných požadavcích“ , členem této komise byl také pražský advokát a politik František August Brauner, komisi se podařilo požadavky

Obrázek
.
Prusú snížit . Mezi Rakouskem a Pruskem vypukly rozsáhlá diplomatická jednání , která vedla k urovnání incidentu. Je také zajímavé , že pruský král Vilém I se při svém návratu v srpnu 1866, z Jižní Moravy domů do Berlína se rozhodl cestovat z Prahy nikoliv přes Dráždany , kde byla trať sjízdná , ale z Kralup přes Turnov a Liberec , most nebyl ještě opravem , tak musel objet požkozený most po silnici v kočáře.Železniční doprava na trati byla obnovena 10.září a definitivní most byl dán do provozu až na začátku sedmdesátých let devatenáctého století. Turnovsko / kralupsko / pražská dráha (TKPE) vyčíslila škodu na mostě na83230 zlatých, císař František Josef I poukázal dráze jako odškodné ve výši 150 000 zlatých






Vzpomínky Josefa Maršíčka řídícího učitele v Obříství na události po vyhození mostu do povětří.
„ V sobotu časně ráno jako blesk roznesla se po Obříství a okolních obcích zpráva, že naše vojsko utkalo se v bojis vojskem nepřátelským . Mnohý zvědavý spěchal ke Štěpánu , kde byli Prušáci už zajati . Odtud si pospíšili zvědavci také na nádraží . Zde bylo smutné divadlo na spoustu , která zde naším vojskem učiněna byla.
K desáté hodině se objevil vlak , byl nepřátelský z Prah y do Pruska jedoucí. Když dojel k strážnímu domku č.10 a strojvedoucí spatřil velký sběh lidstva na cestách i v polích,zastavil. Pruský velitel stařec starší let šedesáti a o jednom oku, rozkázal vojsku aby z vlaku vystoupilo a střílelo do lidu o němž se domníval , že se proti Prusům vzbouřil . Ihned učiněn vojskem řetěz , počala palba, lid o překot dal se navšechny strany na útěk, kule fičely kolem něho a nad hlavami . Naštěstí nebyl nikdo raněn. Také já bažantík a jeden rakouský vojín chtěli jsme utéci , ale byvše v nepřátelském obklíčení ,zůstali jsme státi . Pak nás odvedli k drážnímu domku č.10 a po krátké vojenské poradě jsme měli býti ihned zastřeleni. Pak dán vojsku rozkaz aby všechny vesnice v okolí byly vypáleny a z obyvatelů nikdo na životě ponechán nebyl. První povel zněl „ na Chlumín“. V tom přichvátal všecek upocen mladý, ale vyšší důstojník , volaje „Halt“- a tu bylo s výstřely posečkáno. Byl to Čech. Na všecko se znovu vyptal i pochod na Chlumín zastavil. I pronásledování našich z Terezína si rozmyslel, kde řada našich krajanů sloužila. Dojetím jsem plakal. Snad sám svatý Václav to byl. Bleskem se objevil a bleskem zmizel. Potom byli mrtví a ranění prušáci v košatinkách odneseni do vozů železničních. K nim posadili nás zajaté a vlak odjel nazpět do Kralup. V Praze trval výslech a utrpení naše dvanáct dní. Neradím nikomu aby při podobných událostech šel se dívati , nechť každý raději vyhne. Čeho se mi dostalo od nepřátel , to ví jen bůh a já. Jsa mlád , ve třech dnech jsem úplně zešedivěl.
Závěrem lze shrnout : velitel pevnosti správně pro výpad své posádky nejcitlivější místo protivníka a využil plně prvek překvapení rychlým nočním pochodem na vzdálenost téměř 50km co bylo na hranici dosahu terezínské posádky. Také složení jednotky byly stanoveny nebyl příliš velký , ale dost silný aby zaručil úspěch akce.
Zdroje: Vladimír Kupka : Výpad posádky Terezín v červenci 1866 : HaV 2/1997¨
Vratislav Šimůnek : Turnovsko –Kralupsko- Pražské dráha 125 let : časopis „Železničář ročník 1990 č.24
Geschichte der Eisenbahnen der Osterr –Ungar monarchie I band II thiel Wien 1898
Český rozhlas : Toulky českou minulostí díl 1017
Wikipedie
Obrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Zničení železničního mostu u Neratovic 28.7.1866

Příspěvek od Zemakt »

Pěchotu v té době tvořily IV prapory pěších pluků č.11,28,34,42,45,62 a 73
Ten IV prapor 28. ppl, to jsou asi "Pražské děti"? Jsem měl zato, že byli na italské frontě. Na rok 1866 velmi zajímavá akce.

P.S. koukám, že s tím vkládáním obrázků pořád zápasíš :)
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Bublifuk
praporčík
praporčík
Příspěvky: 353
Registrován: 2/9/2008, 16:20
Bydliště: Praha

Re: Zničení železničního mostu u Neratovic 28.7.1866

Příspěvek od Bublifuk »

Zemakt: ano, 28. pluk byl pražský pluk, bojoval v Itálii a vyznamenal se u Custozy. Nicméně kolega se nemýlí - pěší pluk byl po mobilizaci tvořen třemi prapory "polními", které tvořili bojovou sestavu v poli a IV. prapor byl tzv. pevnostní, který nebyl nasazován v poli, ale tvořil posádku pevností.
Obrázek

Nemůžeš tvrdit, že civilizace nezaznamenává určitý pokrok, neboť v každé další válce Tě zabijí novým způsobem.
W.Rogers
Odpovědět

Zpět na „významné nebo zajímavé vojenské události“