Küsten-Minenleger alias Klein-Schnellboot

Lodě Bismarck, Tirpitz a další, ponorky, ponorkové základny.

Moderátoři: Zemakt, jarl

Odpovědět
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Küsten-Minenleger alias Klein-Schnellboot

Příspěvek od Zemakt »

Küsten-Minenleger/Klein-Schnellboot, KM/KS (1941-43)

Obrázek

Článek, kterým se chci rozloučit s tímto tématem, je věnován plavidlům, jejichž původní úloha bylo zcela odlišná a jenž se k roli rychlých torpédových člunů propracovaly až v průběhu své služby. Než „klasickým“ Schnellbootům, se tyto čluny spíše podobaly Typu LS s nimiž měly ostatně pár věcí společných. Odborné veřejnosti jsou známy zejména pod označením Küsten-Minenleger, Klein-Schnellboot či Küsten-Schnellboot nebo pouze KM-Boot, KS-Boot.

Za vznikem těchto vcelku originálních plavidel stála idea malých pobřežních minonosek, kterým by jejich velikost a max. rychlost umožňovala podnikat skryté minové operace namířené vůči britskému pobřeží. Realizací tohoto projektu se zhostil tradiční výrobce rychlých člunů pro Kriegsmarine, loděnice Fr. Lürssen Werft GmbH & Co. KG z Brém (založena Friedrichem Lürssenem roku 1875) ve spolupráci s ministerským radou Dyckmannem.

Obrázek Obrázek

Konečný návrh motorového člunu (1940?) předložený námořnictvu, představoval plavidlo o délce 15,95 m, šířce 3,5 m a ponoru 1,1 m. V trupu řešeném jako smíšená konstrukce, dominovalo mahagonového dřevo a ocel. O pohon lodi se měla starat dvojice původně leteckých motorů BMW VI - Otto F16/200, přičemž jednotkový výkon těchto navalizovaných čtyřtaktních benzinových dvanáctiválců do V činil 650 k. Manévrování v přístavu a pomalé hlídkování bylo svěřeno taktéž benzinovému motoru Stendel – Otto o výkonu 36 k. Každý z těchto motorů měl vlastní hřídel s lodním šroubem, kde u těch hlavních činil jeho průměr 0,557 m. Současně plavidlo neslo dva generátory a dva akumulátory. Dostatečnou agilitu při manévrování pak zabezpečovala dvě kormidla. Pozdější praxí bylo ověřeno, že čluny jsou schopny vyvinout maximální rychlost v řádu 30 – 32 uzlů a maximálního dosahu 220 km při ekonomické rychlosti 24 uzlů. Maximální výtlak se pohyboval mezi 18 až 19 tunami.

Přes malé rozměry měla loď nést 4 magnetické miny TMB/S respektive kontaktní FMG. Projektovaná hlavňová výzbroj byly složena z dvojice kulometů MG 34 ráže 7,92 mm, které se nacházely nad kormidelní kabinou a na zádi člunu. Počet mužů posádky se pohyboval v závislosti na charakteru nasazení v rozmezí 8 až 13 mužů.

Návrh rychlých minonosných člunů německé námořnictvo evidentně zaujal, neboť to se příliš nerozpakovalo a záhy objednalo sérii 36 plavidel. Jak je z výše uvedeného popisu patrné, pobřežní minonosky KM představovaly konstrukčně i finančně nenáročnou stavbu, schopnou realizace drobnými výrobci a tak byla objednávka vcelku logicky rozdělena mezi pět menších loděnic.

Obrázek

Produkce

Do té doby tedy vše běželo jako „po drátkách“, nicméně vzápětí po převzetí prvních člunů se vyskytl problém, který v důsledku „torpédoval“ původní ideu útočných minových operací. Tím problémem byly motory. Instalace navalizovaných leteckých motorů se v reálu ukázala jako silně problematická, neboť pohonné jednotky vykazovaly značnou poruchovost, kdy vina šla pravděpodobně na vrub nedokonalé elektroinstalaci (mimochodem podobnou zkušenost s námořní verzí leteckých motorů Jumo 205M utrpěl i Typ LS, i když v tomto případě se jednalo o naftové pohonné jednotky).

Obrázek

Problematický "bavorák"

Zároveň vyvstala na přetřes otázka hlavňové výzbroje. A právě zde, se již podruhé u německých rychlých člunů setkáváme s „československou stopou“. Ono bylo vlastně již od počátku zřejmé, že výzbroj ve složení dvou kulometů má spíše symbolický charakter. Z tohoto důvodu docházelo záhy po vstupu do služby k náhradě zadního kulometu za „ráži 15 mm“ v podobě původně čs. velkorážového kulometu ZB-60, německy značeného jako MG M38(t). Posléze, zde také bylo možno spatřit kořistní francouzské „třináctimilimetrové Hotchkissy“. Palebný průměr u obou zbraní činil 4 000 ks munice.

Obrázek

ZB-60 v plné kráse

Jak jsem již výše naznačil, problémové motory daly rychle zapomenout zamýšlenému nasazení a zároveň nastínily budoucí operační prostor. Oním prostorem pro tyto lodě z počátku tak typickým se staly evropské říční toky, jezera a pobřežní pásy severovýchodní Evropy. Konkrétně se jednalo o tok Dunaje, oblasti Finského zálivu, Ladožského a Čudsko-pskovského jezera s množstvím přilehlých řek a říčních delt.

Obrázek

Právě Čudsko-pskovské jezero v estonštině známé jako Peipsi-Pihkva järvi se stalo místem s nejvyšší koncentrací „KM-Bootů“. Lodě zde byly přiděleny k tzv. Peipusse-Flottille, konkrétně k její 4. a 5. Gruppe. Menší množství člunů pak nalezlo útočiště u 31. Minensuch-Flottille, operující v oblasti Finského zálivu a také u známé Donau-Flottille. Spektrum úloh, jenž tato plavidla v rámci flotil plnila zahrnovalo zejména minolovné a minonosné operace, ale také operace hlídkové, zásobovací apod.. Lodě de facto plnily úlohu „děveček pro všechno“.
Na tomto místě se zdá, že popis těchto motorových minonosek mohu pomalu ukončit pasáží věnující se takticko-technickým datům a výčtu ztrát, nicméně není tomu tak. Dosavadní, pro někoho možná fádní život KM-Bootu dostal totiž v průběhu roku 1943 zcela nový náboj.

Počátek onoho „vzkříšení“ lze zpětně vystopovat do prosince 1941, kdy v berlínské loděnici Kriegermann začala přestavba člunu KM 16, jakožto prototypu malého torpédového člunu/KS-Bootu. Zmíněna přestavba v sobě zahrnovala instalaci dvou torpédometů situovaných na zádi člunu a změnu ve složení hlavňové výzbroje. Vzhledem k hmotnostním limitům malého plavidla byly použity torpédomety z lehkých slitin v ráži 45 cm (přestože dostupné zdroje o směru střelby torpédometů mlčí, na základě dobových fotografií jsem dospěl k názoru, že torpéda se vypouštěla obdobně jako u Typu LS, tedy proti směru plavby). Současně došlo k náhradě kulometu umístěného nad kormidelnou za nám již z „lehkých Schnellbootů“ známou, leteckou hydraulicky ovládanou věž LW HD 151 s lafetovaným kanónem Mauser MG 151/15 ráže 15 mm. Ve středolodí došlo k zbudování nového palpostu s kulometným dvojčetem ráže 7,92 mm a se zbraní téže ráže, ovšem v jednoduchém provedení si musela vystačit záď člunu. V této souvislosti je nutné opět dodat, že výše uvedené výzbrojní schéma podléhalo často různým okolnostem a v praxi se mohlo lišit člun od člunu. V poslední řadě došlo k výměně evidentně slabého pomocného motoru Stendel za osmiválcový Ford – Otto o výkonu 90 k. V nové úloze byla osádka tvořena 6 muži.

Obrázek Obrázek

Je otázkou jak velký důraz kladlo námořnictvo na rychlost stavby a následné testování, faktem však zůstává, že Kriegsmarine následně zadala výrobcům přestavbu zbylých minonosek (22 + prototyp), přičemž první KS-Booty začaly vstupovat do služby na konci prvního čtvrtletí roku 1943. V prvopočátku se jednalo o doposud v loděnicích rozpracované/nepředané čluny, které později následovaly původní KM-Botty, stažené k přestavbám od frontových jednotek. S novým označením a již v nové úloze se posléze většina člunů vrátila k mateřským flotilám, ovšem jinak tomu bylo u osmi KS-Bootů (KS 17, 18, 20, 21, 23, 24, 31, 32), které byly postupně systemizovány k 22. Schnellbootflottille.

Aktivace 22. SFltl proběhla v prosinci 1943 v severoněmeckém Surendorfu. Zde flotila absolvovala nezbytný, téměř šestiměsíční výcvik, aby se v květnu 1944 přesunula do Friedrichshafenu, kde došlo k jejímu „navagonóvání“ a železniční přepravě do Středozemního moře. Na tomto bojišti však 22. SFltl žádnou „díru do světa“ neudělala, neboť na přelomu září a října předala své čluny chorvatskému námořnictvu, načež byla rozpuštěna. Chorvatské námořnictvo zařadilo „osmičku“ KS-Bootů do svého stavu pod označením KS 1-8, ovšem ani zde se lodě příliš dlouho neohřály. Po prosincové dezerci člunu KS 5 (původní KS 32) k Titovo partyzánům, přešly zbývající čluny opět pod kuratelu Kriegsmarine, kde dožily konce války.

Obrázek Obrázek

Küsten-Minenleger a Klein-Schnellboot

Přestože se o KM/KS-Bootech dá sotva mluvit jako o nějakém efektivním válečném plavidle, je vskutku zajímavé, že z naprosté většiny se tyto malé motoráky dočkaly konce války a pouze pár jich podlehlo válečnému běsnění. O to více si posádky těchto šestnáctimetrových člunů zaslouží slova uznání. Z celkem 34 dohotovených a předaných, byly 4 potopeny nepřátelskou leteckou činností, 1 najetím na minu, 4 následky požáru strojovny a 5 vlastní posádkou v rámci ústupových bojů. Z ukořistěných lodí zařadilo bývalé „Küsten-Minenlegery” do výzbroje pouze námořnictvo Jugoslávie. TC-171 (bývalý ex-partyzánský KS 5) a TC-172 zde sloužily v podobě torpédových člunů do roku 1953, kdy došlo na jejich vyřazení.

KM/KS (KM/KS 1-36)
TTD:
Výrobce: popsán v textu
Výroba: 36 ks
Delka: 15,95 m
Šířka: 3,5 m
Ponor: 1,1 m
Výtlak: 18 – 19 t
Pohon: 2 x BMW VI - Otto F16/200 (650 k)
Rychlost: 30 -32 uzlů
Dojezd: 220 km při rychlosti 24 uzlů
Posádka: 8 – 13 / 6 (KM/KS)
Výzbroj: popsána v textu

Obrázek

KM1 - v únoru 1944 překlasifikován na KS1. V důsledku zkratu elektroinstalace a následného požáru dne 02.07.1944 člun potopen vlastní posádkou. Po vyzvednutí a odtažení do Swinemünde, byl člun 10.11.1944 vyřazen ze stavu Kriegsmarine. Po válce převzat SSSR, další osud neznámý.
KM2 - v únoru 1944 překlasifikován na KS2.  10.11.1944 ve Swinemünde vyřazen. V roce 1945 převzat SSSR, další osud neznámý.
KM3 - 10.11.1944 ve Swinemünde vyřazen. V roce 1945 převzat SSSR, další osud neznámý.
KM4 - 10.11.1944 ve Swinemünde vyřazen. V roce 1945 převzat SSSR, další osud neznámý.
KM5 – v důsledku zkratu elektroinstalace a následného požáru dne 02.07.1944 člun potopen vlastní posádkou, aby byl dne 03.07.1944 vyzvednut. Trup člunu nalezen v květnu 1945 ve Windau, další osud neznámý.
KM6 – 21.08.1943 potopen čtyřmi Iljušiny Il-2 v oblasti Letního ostrova ve Finském zálivu. Dne 07.09.1943 vyzvednut a odtažen do Tallinnu. Další osud neznámý.
KM7 – překlasifikován na KS7. Potopen najetím na minu, 02.12.1943.
KM 8 – 12.06.1943 najel na pobřežní skaliska. Následně zničen německými letadly, 20.06.1944 (Čudské jezero).
KM9 – 09.10.1943 překlasifikován na KS9. Potopen vlastní posádkou dne 18.09.1944 (Čudské jezero).
KM10 - 10.12.1943 překlasifikován na KS10. Potopen vlastní posádkou dne 18.09.1944 (Čudské jezero).
KM11 – 15.03.1943 překlasifikován na KS11. Dne 04.10.1943 předán chorvatskému námořnictvu jako KS2. Od 14.12.1944 opět ve stavu Kriegsmarine, další osud neznámý.
KM12 – 09.10.1943 překlasifikován na KS12. Potopen vlastní posádkou dne 18.09.1944 (Čudské jezero).
KM13 - v prosinci 1943 překlasifikován na KS13 (Ladožské jezero). Další osud neznámý.
KM14 - v prosinci 1943 překlasifikován na KS14 (Ladožské jezero). Další osud neznámý.
KM15 - v prosinci 1943 překlasifikován na KS15 (Ladožské jezero). Další osud neznámý.
KM16 – testován jako prototyp Typu KS. V prosinci 1943 překlasifikován na KS16. Potopen vlastní posádkou dne 18.09.1944 (Čudské jezero).
KM17 -v březnu 1943 překlasifikován na KS17. Dne 04.10.1943 předán chorvatskému námořnictvu. Od 14.12.1944 opět ve stavu Kriegsmarine, další osud neznámý.
KM18 - v březnu 1943 překlasifikován na KS18. Dne 04.10.1943 předán chorvatskému námořnictvu jako KS1. Od 14.12.1944 opět ve stavu Kriegsmarine, další osud neznámý.
KM19 – v listopadu 1944 vyřazen ze stavu ve Swinemünde. V roce 1945 převzat SSSR, další osud neznámý.
KM20 – 01.12.1943 překlasifikován na KS20. 05.09.1944 zničen po požáru strojovny nedaleko Terstského zálivu (Piavevechchio).
KM21 – v roce 1943 překlasifikován na KS21. Dne 04.10.1944 předán chorvatskému námořnictvu jako KS7. Od 14.12.1944 opět ve stavu Kriegsmarine, další osud neznámý.
KM22 - v roce 1943 překlasifikován na KS22. 10.11.1944 vyřazen ze stavu ve Swinemünde. V roce 1945 převzat SSSR, další osud neznámý.
KM23 - v roce 1943 překlasifikován na KS23. Dne 04.10.1944 předán chorvatskému námořnictvu jako KS8. Od 14.12.1944 opět ve stavu Kriegsmarine, další osud neznámý.
KM24 - v roce 1943 překlasifikován na KS24. Dne 09.09.1944 předán chorvatskému námořnictvu jako KS3. Od 14.12.1944 opět ve stavu Kriegsmarine, další osud neznámý.
KM25 – v roce 1943 překlasifikován na KS25. Dne 03.11.1944 vyřazen ze stavu ve Swinemünde.
KM26 – v roce 1943 překlasifikován na KS26 (Čudské jezero).
KM27 – 03.12.1934 poškozen explozí paliva, následně 07.12.1943 potopen (Koivisto, Finský záliv).
KM28 - 21.08.1943 potopen čtyřmi Iljušiny Il-2 v oblasti Letního ostrova ve Finském zálivu. Dne 01.09.1943 vyzvednut a odtažen do Tallinnu. Vyřazen ve Swinemünde, 03.11.1944.
KM29 - 03.11.1944 ve Swinemünde vyřazen. V roce 1945 převzat SSSR, další osud neznámý.
KM30 - 21.08.1943 potopen čtyřmi Iljušiny Il-2 v oblasti Letního ostrova ve Finském zálivu. Dne 07.09.1943 vyzvednut a odtažen do Tallinnu. Další osud neznámý.
KM31 - v roce 1943 překlasifikován na KS31. Dne 09.09.1944 předán chorvatskému námořnictvu jako KS4. Od 14.12.1944 opět ve stavu Kriegsmarine, další osud neznámý.
KM32 - v roce 1943 překlasifikován na KS32. 09.09.1944 předán chorvatskému námořnictvu jako KS5. Dne 14.12.1944 posádka člunu dezertovala z Rijeki k partyzánům, kteří člun zavedli jako hlídkový člun PC 79. Po válce sloužil v Jugoslávském námořnictvu již jako torpédový člun (TC-2, TC-171). K jeho vyřazení došlo v roce 1953.
KM33 – v únoru 1943 zařazen do stavu Kriegsmarine (Ladožské jezero), další osud neznámý.
KM34 – v únoru 1943 zařazen do stavu Kriegsmarine (Ladožské jezero), další osud neznámý.
KM35 – poškozen požárem při náletu spojeneckých bombardérů na loděnici v červenci 1942. Člun byl plánován pro přestavbu na KS35 s operační působností na Ladožském jezeru, další osud neznámý.
KM36 - poškozen požárem při náletu spojeneckých bombardérů na loděnici v červenci 1942. Člun byl plánován pro přestavbu na KS36 s operační působností na Ladožském jezeru, další osud neznámý.

Zdroje:
Schnellboot in action, Warships No. 18.
Koncern brněnské Zbrojovky v letech 1939/1945, Otakar Franěk.
Od bodáku po tryskáče, nedokončené československé zbrojní projekty 1945-1955, Martin Dubánek.
Němečtí korzáři. Pomocné křižníky první a druhé světové války – Ivo Pejčoch
Foto: EADS/Dornier GmbH
http://www.wunderwaffe.narod.ru
http://www.german-navy.de
http://www.prinzeugen.com
http://www.knuth.my-place.us/d-sboote.html
http://navyworld.narod.ru/sb19.htm#top
http://www.silenthunter.cz/
http://forummarine.forumactif.com/t800- ... ellboot-ls
http://porschediesel.stereofx.org/
http://www.valka.cz
http://www.boatdesign.net
http://www.paluba.info
http://www.warshipsww2.eu
http://www.s-boot.net
http://schnellboot.net
http://www.bmpt.co.uk
http://forum.valka.cz
http://www.collectrussia.com
http://www.warhistoryonline.com
http://www.wlb-stuttgart.de
http://www.doppeladler.com/misc/sboot.htm
http://www.belgian-navy.be
http://wwiimodeller.co.nz
http://www.palba.cz
http://www.marinematen.com
http://www.go2war2.nl
http://schnellbootnet.jimdo.com/
http://forum.axishistory.com/viewtopic. ... 0&t=173610
http://www.deutscheluftwaffe.de/archiv/ ... kanone.htm
http://www.samlerforumet.net/
http://forum.axishistory.com/viewtopic. ... 0&t=173610
http://http://sa-kuva.fi/
Naposledy upravil(a) Zemakt dne 16/9/2015, 00:03, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Franz Trubka
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1815
Registrován: 14/10/2010, 04:16

Re: Küsten-Minenleger alias Klein-Schnellboot

Příspěvek od Franz Trubka »

Zajimave cteni,trochu me zarazilo pouziti mahagonoveho dreva na trup.
Zrejme z predvalecnych zasob
ObrázekObrázek

Pink Floyd-On The Turning Away
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Küsten-Minenleger alias Klein-Schnellboot

Příspěvek od Mirek58 »

KM33 – v únoru 1943 zařazen do stavu Kriegsmarine (Ladožské jezero), další osud neznámý.
KM34 – v únoru 1943 zařazen do stavu Kriegsmarine (Ladožské jezero), další osud neznámý.
Zřejmě šum, anžto od 6.2.1943 bylo jezero Ladoga pro Němce nedostupné, tedy čluny musely působit na jezeře ze severního břehu pod hlavičkou Finské armády.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Küsten-Minenleger alias Klein-Schnellboot

Příspěvek od Zemakt »

Ahoj Franzi, jo jo, dřevo se tady už řešilo. Níže jsem udělal výcuc z této diskuze:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=21& ... 70#p137370
Zemakt píše:Ale no tak, já vím co jsem napsal. To, že mahagon je kvalitní, tvrdé a vodě odolné dřevo, vhodné na stavbu lodí ví snad skoro každý, ne. Problém je, že roste v tropech. Otázka, která mne napadla, tedy zní: sakra jak se k němu ti němci v pozdějším průběhu války dostali, to ho měli takový zásoby?
Lord píše:Já vím, že ty víš :wink: , ale taky aby věděli čtenáři :-? Tak zásoby na lodičky si dovedu představit. Mimo jiné je možný použít i teak, ne :?:
Nebo se to pašovalo přes Španělsko, ale to jsou jen dohady.
Destroyman píše:Někde jsem narazil na to, že si vzpomněli na staré Féničany a používali libanonký cedr. Ten roste v Turecku a možná se pár stromů najde i v Řecku.
Scrat píše:No pokud vím tak velkými dovozci a překupníky s exotickými dřevinami byli Britové, Francouzi a Holanďani, takže kdoví kolik toho Němci zabavili při okupaci. Navíc pokud existovala vichystická Francie tak mohli Němci dovážet dřevo z francouzské Západní Afriky a z Madagaskaru.
Zemakt píše:Materiály požité k výrobě trupu:
dub, Oregonská borovice, Bílý cedr, modřín, mahagon
slitina hliníku a hořcíku, ocel, pozinkovaná ocel, od S-100 taktéž 10-12 mm pancíř oceli Wotan Wh
to Mirek, ale jo proč by ne. Ty pěkné, ostré snímky pocházejí z finských stránek. Takže ano, mohlo to být tak jak jsi uvedl.
Mimochodem, tyto stránky jsou opravdu TOP http://http://sa-kuva.fi/
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Küsten-Minenleger alias Klein-Schnellboot

Příspěvek od jarl »

Zaujalo mě, že s projektem těchto plavidel sice přišla Lürssenova loděnice, ale zakázky na realizaci dostaly jiné podniky. Existuje proto nějaké vysvětlení?
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Küsten-Minenleger alias Klein-Schnellboot

Příspěvek od Zemakt »

No, na nějaké konkrétní vysvětlení jsem zatím nenarazil. Na danou věc tak mohu zdělit pouze svůj osobní názor: na přelomu třicátých a čtyřicátých let představovala Lürssenova loděnice de facto jediného dodavatele rychlých člunů námořnictvu. V této době a na tomto poli to byl již etablovaný producent s velkými zkušenostmi. Z výše uvedeného by tedy mohlo vyplývat, že realizací tohoto projektu Lürssenem se mělo dosáhnou maximální rychlosti vývoje s minimalizací případných problémů, viz. třeba Lürssen efekt či konstrukce trupu S-Bootu vs KM-Bootu.

Obrázek Obrázek

Na druhou stranu byla loděnice doposud vytížena stavbou "velkých" S-Bootů, přičemž pomalu nabíhala "velkosériová" S-38. Za tohoto stavu se mi jeví jako logické, rozložit výrobu mezi další výrobce, kdy vzhledem k velikosti KM-Bootu se mohlo jedna i o opravdu malé loděničky. Ovšem je otázkou zdali pro některé z nich nebyly tyto čluny i tak velké sousto. Rychlost produkce se mi nejeví jako příliš závratná.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Küsten-Minenleger alias Klein-Schnellboot

Příspěvek od Pátrač »

Inu je to práce jako víno. Nemám co moc komentovat, pro mě je to naprosto nové vědění, ale ta diverzifikace výroby jak jsi to popsal napsal jako schůdné vysvětlení připadá i mě. Hlavně v souvislosti s tím, že u zbrojních zakázek to nebylo neobvyklé. Jistě, loď není puška či kulomet, ale i tak to tak nejspíše bylo.

Mám jeden dotaz. Jsou zdokumentované nějaké potopené lodě jejich činností nebo nějaký jiný vojensky využitelný úspěch? Dík. Pátrač
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Küsten-Minenleger alias Klein-Schnellboot

Příspěvek od Zemakt »

Inu Pátrači, co se týče námořní historie tak mám takový pocit, že čím menší loď tím je úměrně menší množství zdrojů a pramenů. To ostatně byl také jeden z hlavních podnětů, proč jsem začal o S-Bootech něco psát, jeden čas se to zde různými "H, P a M -projeky" jenom hemžilo :) .

Ale k věci, zkusím něco pohledat, ale už teď jsem skeptický.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Odpovědět

Zpět na „Kriegsmarine“