HMS Triumph (1870)

[tankistka]

---

Zdravím všechny. Nemůžu nikde zjistit, jakou posádku potřeboval takový křižník HMS Triumph třídy Swiftsure. Na Wiki se píše, že obsazenost byla 450 lidí. Ale to podle mě neznamená samotnou posádku lodi. Ještě by mě zajímalo, zda měla Británie něco jako námořní pěchotu, nebo se v případě potřeby výsadku používala standartní pěchota? Děkuju za odpovědi

[Aaron Goldstein]

---

Ještě by mě zajímalo, zda měla Británie něco jako námořní pěchotu, nebo se v případě potřeby výsadku používala standartní pěchota? Děkuju za odpovědi

https://en.wikipedia.org/wiki/Royal_Marines

[jarl]

---

Zdravím všechny. Nemůžu nikde zjistit, jakou posádku potřeboval takový křižník HMS Triumph třídy Swiftsure. Na Wiki se píše, že obsazenost byla 450 lidí. Ale to podle mě neznamená samotnou posádku lodi.

Triumph nebyl křižník, nýbrž kasematní obrněnec a podle tabulkových stavů čítala posádka 450 mužů. Ale přiznám se, že té tvé otázce moc nerozumím. Co si mám představit pod termínem "samotnou posádku lodi"?

[tankistka]

---

Tak vida - kasematní obrněnec! Díky.
K té posádkce: na wiki se píše, že "Complement" je 450 lidí. Complement znamená plné obsazení nebo povolený počet osob. Tak nevím, jestli to neznamená, kolik lidí se na loď vejde celkem nebo posádku lodi. Protože kdyby se jednalo jen o posádku, která obsluhuje loď, podle mě by použili výraz "crew". Díky, za odpověď.

[jarl]

---

Těch 450 lidí je lodní posádka. V reálu těch osob mohlo být na palubě i více, pokud třeba některá jednotka sloužila i jako výcviková loď, a nebo naopak méně. V míru lodě často měly zmenšené posádky, které se na tabulkové stavy doplnily až během mobilizace.

[tankistka]

---

Ještě mám otázku ohledně rychlosti: na wiki se píše, že max. byla 26 Km/hod. To je nějak málo, ne? To by loď plula z Anglie do Středozemného moře tři měsíce. Předpokládám, že k plavbě používali plachty, díky kterým mohli vyvinout větší rychlost (ale jakou?) a parní stroj využívali jen k manévrování třeba v přístavu nebo v bitvě. Nebo je to jinak? Díky za odpověď.

[Scrat]

---

Ta rychlost je na tehdejší dobu celkem normální, bitevní loď není a nikdy nebyla závodní člun.
S výkonem cca 4 000 koníků při výtlaku lehce přes 7 000 tun se ani víc nedá očekávat. Ani tehdejší lodní šrouby nevynikaly nějak extrémní účinností takže si myslím že ze daných okolností bylo 14 uzlů celkem slušnou hodnotou. Navíc se maximální rychlost využívala jen velmi zřídka, kotle a stroje jsou při mezním výkonu dost namáhané a nevydrží moc dlouho.
A ani plachty nebudou bůhvíjaké terno, nejrychlejší velké plachetnice (ne závodní speciály) byly plnoplachetníky známé jako čajové a opiové klipry a jejich rychlost za ideálního větru málokdy přesahovala 20 uzlů (rekordní hodnota je 22 uzlů u klipru Sovereign of the Seas). Jenomže zde šlo o sice nákladní lodě ale optimalizované pro vysokou rychlost, ten kdo přivezl zboží jako první si mohl diktovat jeho cenu.

V případě HMS Triumph se ale jednalo o obrněnec s plochou plachtoví srovnatelnou s největšími klipry ale se zhruba trojnásobným výtlakem. Plachty na těchto lodích byly spíše kvůli úspoře uhlí a jimi dosahovaná rychlost jistě nebyla závratná.

Jinak 14 uzlů zase taková bída není, jen o 15 let starší plavidla tříd Aetna nebo Dévastation měla "maximálku" fantastických 4 - 6 uzlů (7 - 11 km/h) a raději byla klasifikována jako obrněné plovoucí baterie. Sranda ovšem je že tyto lodě bojovaly v Krymské válce kam musely být odtaženy pomocí kolesových fregat jinak by tam snad ani nedopluly.

Scrat

[tankistka]

---

Takže běžná cestovní rychlost byla ještě menší než 14 uzlů... A pokud by se používaly jenom plachty, tak by byla ještě nižší, chápu to dobře? Jak to bývalo se zásobou uhlí, na jak dlouhou plavbu se do podpalubí dalo uhlí nacpat? Tohle nikde vyčíst nedokážu... Díky

[jarl]

---

Ano, rychlost plavby pod plachtami byla o hodně nižší než pod parním strojem. A podle znalce této problematiky Oskara Parkese lodě této třídy mohly naložit 550 tun uhlí a doplavba při rychlosti 6 uzlů činila 1600 námořních mil.

[tankistka]

---

Jak tohle všechno víte? Jste skvělí, děkuju!

[LuciusBaro]

---

Ano, rychlost plavby pod plachtami byla o hodně nižší než pod parním strojem. A podle znalce této problematiky Oskara Parkese lodě této třídy mohly naložit 550 tun uhlí a doplavba při rychlosti 6 uzlů činila 1600 námořních mil.

Zdravím, mám dotaz: jak to řešili s uhlím na větší vzdálenosti? Řekněme, když plula flotila přes oceán, kde neměla žádné základny a uhlí jí evidentně stačilo jen na polovinu cesty? Pluly s nimi nějaké zásobovací lodě napěchované uhlím?

[Wolf]

---

Zdravím, mám dotaz: jak to řešili s uhlím na větší vzdálenosti? Řekněme, když plula flotila přes oceán, kde neměla žádné základny a uhlí jí evidentně stačilo jen na polovinu cesty? Pluly s nimi nějaké zásobovací lodě napěchované uhlím?

Na Palbe je o tom článok ako to fungovalo:
viewtopic.php?f=300&t=4380&hilit=UHL%C3%8D+NA+V%C3%81LE%C4%8CN%C3%9DCH+LOD%C3%8DCH

[LuciusBaro]

---

Wolf: díky. Ten článek je perfektní! Zajímalo by mě, kolik toho doprovodný uhlíř uvezl... Zkusím to někde vygooglit.

[Scrat]

---

To záleželo na velikosti plavidla ale co vím tak třeba uhláky třídy Proteus (čtyři plavidla používaná U. S. Navy kolem WWI) mohla pojmout cca 8 000 tun sypkého nákladu.

Mimochodem, těchto úzce specializovaných plavidel patřících přímo válečnému námořnictvu (jakémukoliv) bylo velmi málo, osobně bych to tipl tak do deseti postavených kusů (a i to jsem možná přestřelil). Když už byl tento typ zásobovacích lodí opravdu potřeba tak nebyl problém si pronajmout, nebo zrekvírovat civilní loď určenou pro dopravu sypkého nákladu. Vlastně jediný výraznější rozdíl byl pak v tom že vojenský speciál disponoval poměrně složitým systémem vykládacích jeřábů a výložníků zatímco civilní plavidlo je mít nemuselo (a když už mělo tak mnohem jednodušší provedení) protože nakládalo a hlavně vykládalo v patřičně vybavených přístavech. To se pak projevilo hlavně v situacích kdy byly obě lodě sraženy k sobě, potom výložníky uhláku umožňovaly rychlou obsluhu více bunkrů současně a posádka se tolik nenadřela.

Scrat