Renault R-35

Odpovědět
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Renault R-35

Příspěvek od sa58 »

Renault R-35
Obrázek

I když se to na Palbě tanky a obrněnou technikou jen hemží, o obrněné technice našeho největšího spojence však toho mnoho není. Lépe řečeno, skoro nic. Přesto francouzská armáda byla před válkou co do obrněné techniky nejlépe vyzbrojenou armádou mimo Sovětský svaz. Ten prostě co do počtu tanků hrál jinou ligu.

Francouzská armáda vyšla z bojů první světové války vyzbrojena tanky Renault FT-17. Těch bylo vyrobeno více než 3000, ve výzbroji se udržel ještě dlouhá léta po válce. Počátkem 30. let bylo však jasné, že tyto tanky již nevyhovují. Firmy si byly vědomy budoucích lukrativních zakázek nejen ve Francii, začaly vyvíjet prototypy nových lehkých tanků.

Armáda projevila v roce 1933 zájem o nový lehký tank, určený pro podporu pěchoty. Nový tank měl mít tyto vlastnosti:
- osádka 2 muži
- výzbroj 2 kulomety ráže 7,5 mm, později možnost náhrady za kanon ráže 37 mm
- hmotnost 6 tun, pancéřování max. 30mm
- maximální rychlost 15-20 km/h

Jako první se objevil prototyp firmy Hotchiss, jeho osud však zůstává nejasný. V konkursu v roce 1934 však projekt firmy Renault neuspěl, firma však nerezignovala a v červnu 1934 představila nový prototyp ZM. Ten byl vyzbrojený dvěma kulomety a v průběhu montáže byl zesílen pancíř na 40 mm. V listopadu 1934 jej zhlédla armádní komise a doporučila jej k dalším testům. Po úpravách byl stroj opět zkoušen v únoru 1935 a již v dubnu 1935 byla firmě Renault zadána výroba na 300 kusů tanku. Tank je v dubnu vybaven litou věží APX vybavenou kanonem ráže 37 mm a kulometem ráže 7,5 mm. Tank prochází bez problému dalšími zkouškami a je přijat do výzbroje pod úředním názvem „char léger modèle 1935 R “, mnohem známější je ale jeho kratší označení RENAULT R-35

Podvozek tanku se skládal na každé straně ze dvou vozíků po dvou kolech a jednoho samostatného kola, předního hnacího kola, zadního napínacího a tří napínacích kladek. Pás se skládal z 126 článků . Motor byl umístěn klasicky vzadu, jednalo se o motor Renault o výkonu 82 HP. Řidič seděl v přední části tanku, druhý člen posádky měl své místo ve věži. Plnil funkci velitele tanku, střelce i nabíječe. Věz byl osazena kanonem SA 18/21 ráže 37 mm, kanon však měl velmi krátkou hlaveň (L/21). Vpravo od kanonu byl lafetován kulomet vzor 1931 ráže 7,5 mm. Obě zbraně jsou umístěny pod pancéřovým krytem.

Problematické bylo další vybavení tanku. Mezi velitelem a řidičem neexistovalo hlasové spojení, systém barevných žárovek se neosvědčil. Velitel proto většinou naváděl řidiče šlapáním a kopání do ramen a zad. Radiostanicí měly být vybaveny jen velitelské tanky, použitá stanice však nefungovala a proto se asi do tanků nemontovala....

Postupem doby bylo jasné, že soupeřem tanku R-35 nebude pěchota. Proto se přistoupilo k náhradě stávajícího pěchotního kanonu SA 18/21 za modernější SA 38. Ten byl již schopen prorážet pancíř o síle 30 mm na vzdálenost 400 metrů. Přezbrojení mělo proběhnout do konce roku 1940.

Další úprava se týkala podvozku, vznikl tak vlastně nový typ tanku AMX-40 (R-40). Jednalo se o modifikovaný R-35 vybavený podvozkem s dvanácti malými pojezdovými kolečky které byly odpruženy svislými pružinami. Ty jsou chráněny pancéřováním. Tank má již osazený kanon SA 38.

Problémem je určení přesného počtu vyrobených tanků. Francouzská armáda údajně do 1.9.1939 převzala 1070 kusů R-35, do ukončení bojů v roce 1940 dostala dalších 541 kusů. Polsko si objednalo v dubnu 1939 100 kusů R-35, obdrželo patrně jen 53 kusů, z nich bylo 34 strojů internováno později v Rumunsku. To mělo ve své výzbroji již 40 kusů R-35. Ty posléze prošly zajímavou úpravou, místo původního kanonu dochází k lafetaci sovětského protitankového děla ráže 45 mm. Tyto tanky zůstavají ve výzbroji až do roku 1948. Italové ukořistili 109 vozidel R-35, Bulharsko si objednalo už od Německa 40 vozidel, ty však slouží pouze k výcviku. Turecko mělo objednáno 100 kusů R-35, jejich osud je nejasný. Rovněž osud 50 R-35 objednaných Jugoslávií se jeví poněkud nejasný.
Německo ukořistilo okolo 800 R-35. Určitou část nějakou dobu využíval Wehrmacht, podvozek však posloužil k výrobě stíhačů tanků, samohybných děl a dělostřeleckých tahačů.



technická data Renault R-35
délka – 4,01 m
šířka – 1,81 (3,37) m
výška – 2,1 m (vztyčený radar)
hmotnost – 10,4 t
------------------------------
pancéřování trupu:
čelo – 40mm
boky – 40 mm
záď – 32 mm
pancéřování věže:
čelo – 44 mm
boky a záď – 40 mm
strop – 25 mm
------------------------------
výkon motoru – 82 HP
max. rychlost silnice – 20 km/h
zásoba PHM – 150 l
maximální dojezd – 140 km
osádka – 2

Použité zdroje:
http://www.chars-francais.net
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »


nákresy
Obrázek Obrázek
Obrázek Obrázek

Obrázek

[align=center]čelní a zadní pohled
Obrázek Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

[align=center]detaily věže
Obrázek Obrázek

místo řidiče
Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

[align=center]obrázky R-35
Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek
[align=center]R-35 s kanonem SA-38
Obrázek

[align=center]AMX R-40
Obrázek Obrázek
[align=center]R-35 dnes - museum Aberdeen
Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Ano Sa - myslel jsem si na tento tank, že by se sem hodil. Ve své době ač měl kanon 37mm to byl dobrý tank. Vím, že 37 mm byla ráže v té době 40tých let dost dobrá. I pancéřování na 40tá léta bylo dobré.
Škoda byla, že ač již sami Francouzi znali novou myšlenku, tehdejšího plukovníka de Gaulla - používat tanky ve větších samostatných svazcích, rozmělňovali tanky k podpoře pěchoty. To na Němce v květnu a červnu 1940 nestačilo. Němcům velice dobře fungovala protitanková podpora dělostřelectva a podpora letectva v předních liniích. Snad jen jednou je Frantíci nasadili společně s tanky Samoa - tuším u Arassu v síle větší než pluk do útoku. Nemít tehdy Němci nápad sklonit flak 88mm pro boj s tanky - kdoví.
Jestli se nemýlím tak R -35 a Somua S -35 Němci - několik kusů - použili i na východní frontě u Murmanska, za polárním kruhem.
Dobrá práce.
Naposledy upravil(a) michan dne 1/10/2006, 20:33, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Ten kanon SA 18/21 zaostával za kanony ráže 37 mm německé armády, granát O.R. model 35 prorazil pancíř o síle 15 mm pod úhlem 30° na vzdálenost 400 m. To nemohlo Pz III, IV i bývalé čs. LT-35 a 38 ohrozit.

Zrovna tak věž pro jednoho maníka, to je další francouzská specialita jak znehodnotit jinak dobrý tank.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

OK - i ta vzdálenost 400 m a ta věž - nic moc, ale ve spojení se Somua S - 35, byl R - 35, jako podpůrný dobrý. Jinak správně říkáš měl problém s Pz III a IV, ale Němci ještě ve Francii, zvláště Pz IV moc neměli, proto i ty LT 38. Ty se osvědčily i v Polsku a dokonce LT 38 i u lehkých divizí 1941 v Rusku. Větší problém ve Francii - ze strany Francouzů, bylo to rozptýlené nasazování tanků u pěchoty.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Ohledně toho Bulharska. Věc se má trochu jinak. Bulhaři neměli v úmyslů nakupovat tanky R-35. Oni k tomu byli prostě Němci přinuceni. Bulharská armáda měla v úmyslu nakoupit přibližně 50 tanků ve Škodových závodech. Mělo se jednat o tank T-11, což byl modifikovaný LT vz.35.

A ohledně srovnání tanků R-35 a LT vz.35 nebo dokonce LT vz.38 vychází jasně ve prospěch našich tanků. Lepší na francouzském tanku bylo jen pancéřování, ale i to mělo své mouchy. Po zásahu spoje se často uvolnila celá odlévaná část. Ani nové dělo v tanku moc nezmohlo, když ho obsluhoval pouze jeden člověk a ve srovnání s naším dělem A-3 nebo A-7 bylo stále pod úrovní. Další slabinou byly malá rychlost, nepřítomnost vysílačky, nemožnost pozorovat okolí z věžičky (nešla otevřít- jen zadní stěna)...


Tak nevím, jak byly tyto tanky vynikající. :roll:
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

:idea: Jo a ohledně německých protitankových děl. Německá armáda měla ve výzbroji 5,7cm protitanková děla a kromě toho v našich továrnách a armádních skladech nagabala hromadu 4,7cm protitankových děl A-5 (které nakonec používal na podvozku R-35 jako stíhač tanků) a 3,7cm děl A-4 (lehce splňovaly podmínku 30mm na 1000m takže co bylo blíž mohlo mět aj pancíř 40mm a nemělo moc šancí, ještě když vezmeme v úvahu malou rychlost a z toho plynoucí velký čas na mířenou dlouhotrvající střelbu). Větší problémy měli Němci jen s tanky Char B. Na ty byly opravdu normálně užívané kanony krátké a používali proti nim protiletadlové děla ráže 8,8cm. Nebo Štuky. :idea:
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Naše tanky a R-35 se nedají zrovna porovnávat, R-35 byl tank určený primárně k podpoře pěchoty a na tuto práci postačoval.

Jen dotaz - německý kanon ráře 5,7 cm? německé ráže byli 37, 50, 75, 88, ten 57 mm mě do toho nějak nepasuje. Nemyslíš 5cm PaK 38? Nebyl zavedený do výzbroje až po obsazení Francie?
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
mechoš
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 181
Registrován: 5/10/2005, 08:45

Příspěvek od mechoš »

Mozna je to preklep,meli 3.7cm dela...
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Ano omlouvám se, myslím 5cm.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

No ony naše tanky taky nebyly přímo určeny k boji s tanky nepřítele. To byly stroje určené k podpoře jízdy a k využití průlomu pěchoty a taky k užití ve spolupráci s motorizovanou pěchotou (tedy na to jak je později využili Němci). V naší armádě měly k být k boji s tanky využity střední tanky, ty ale naše armáda nevlastnila, tak tato úloha opět nouzově připadla na tanky pro jízdu. Doufám, že je to dostatečné vyjádření.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Srovnání tanků R-35 a LT-35 (nebo spíše PzKpfw 35 (t) ), se dá najít ZDE - http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2535
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Abych se přiznal, stejně jsem nikdy Frantíky nepochopil, proč stavěli de facto dva totožné tanky a to Renault R-35 a Hotchkiss H-35.

Konkursu na nový tank, který měl nahradit zastaralé typy Renault FT, se účastnilo 15 firem s tím, že jako vítěz byl zvolen právě R-35 a z části i FCM-36, jehož stavba se realizovala v přibližně sto kusové sérii. Továrna Hotchkiss v této fázi předložila prototyp a ostatní konkurenti jen výkresové projekty. Zdálo se tedy, že se Hotchkiss této státní zakázky desetileté nechytne. Primárním úkolem typu R-35 byla podpora pěchoty. Proto měly stroje tak silné pancéřování (až 44mm) a malou rychlost 20-23 km/h. Je ale zajímavé, že jízda také vznesla požadavek na svůj tzv. jezdecký tak a právě v tomto momentě na scénu vstupuje fa Hotchkiss. Ta svůj začala budovat již v roce 1934 a technologicky i koncepčně se velice podobal konkurenčnímu Renaultu. Proto mě překvapuje, že jak pro pěchotu, tak jezdectvo se nakonec stavěli dva velice podobné tanky, což ale samozřejmě s sebou muselo přinášet logistické problémy na údržbu a náhradní díly. A samozřejmě každý tank měl i jisté své vlastní specifikace a tak nebylo asi možné, aby osádka hupsla z jednoho do druhé aniž by se na to připravila (proškolila). A přitom podle mě stačilo málo. Stačilo, aby Renault, který se strojem ve výběrovém řízení uspěl jako první, modifikoval pohonnou jednotku. Jezdecký Hotchkiss totiž dosahoval jen o něco vyšší rychlosti 28 km/h. A přitom u Renaultů v letech 1936-1938 připravovali celou řadu modifikací, které měly zvýšit bojovou hodnotu stroje, včetně jeho výzbroje a rychlosti.

Někdo samozřejmě může namítnou, že výrobu tak velkého množství tanků (R-35 a jeho mladších verzí bylo postaveno celkem asi 1700 kusů a Hotchkissů dalších více jak 1000 kusů) nebylo možné splnit z kapacitních důvodů. Nicméně to lze samozřejmě řešit licenční výrobou například právě u Hotchkissů. Mimochodem k těm prodlevám v dodávkách Renaultů skutečně docházelo, ale za to si mohla levicově orientovaná francouzská vláda sama. V prosinci 1936 totiž znárodnila firmy AMX a Renault. Produkce sice zůstala zachována, nicméně zkrácená pracovní doba a četné dělnické stávky ji zpomalily.

Takže opět má úvodní otázka, mělo smysl vyrábět dva různé, ale přitom téměř koncepčně shodné tanky?

PS: Němci se zmocnili celkem 843 tanků Renault R-35 a R-40 a Italové dalších 109 strojů (někdy je uváděno, že Italové provozovali celkem 124 tanků. Většina z tohoto množství byla ale původně německou kořistí a do Itálie se dostala jako dar). Část z nich se nalézala ještě ve výrobních halách, část pak ve skladech a část byla zaslána k výrobci k úpravám. No a samozřejmě část z nich stála pro špatný technický stav. Samozřejmě ale i tyto stroje bylo možné časem zprovoznit.

Rovněž strojů Hotchkiss všech typů H-35, H-38 a H-39 se Němci zmocnili v poměrně velkém množství. Nejčastěji je uváděno kolem 600 tanků.

Přestože pro někoho jsou tyto tanky fa Renault a Hotchkiss podprůměrné, tak v případě vybavení kvalitnější výzbroje v podobě SA-38 L33 a silnějšího motoru se mohli směle postavit nejen německým lehkým tankům, ale dokonce i středním typů Pz III, přestože se koncepčně jednalo o zcela jiné stroje. Válka si ale nevybírá, a tak proti sobě prostě stáli tyto dvoumístné a německé pětimístné tanky a proto je musíme brát v potaz jako soupeře bez ohledu na jejich původní určení. Krásným příkladem může být například stroj R-40 (modernější verze R-35 s účinnějším kanónem SA-38), o kterém psal velitel 2.čety 1.roty 48.BCC, že se dostal do boje s nepřítelem. Tank R-40 dostal celkem 13 zásahů z děl ráže 37mm z bezprostřední blízkosti (50 až 150 metrů). Ale ani jeden projektil nedokázal prorazit silné pancéřování. Pouze po střelách zůstaly jamky o hloubce 4 – 10 mm.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Firefly
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 175
Registrován: 25/12/2010, 13:58
Bydliště: Velký Beranov

Příspěvek od Firefly »

Dovolím si přidat video R35 http://www.youtube.com/watch?v=hCG_pfs3clk
Celkem povedený tank, ale prostě 2 vojáci na obsluhu je opravdu málo. Zajímalo by mě jak tento tank hodnotili osádky ve válce.
Obrázek

Největší životní úspěch? Nevím ještě. Ještě žiju! Josef Šnejdárek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

V první řadě byl tu velký rozdíl ve verzi R-35 s krátkým podprůměrným kanónem a ve verzi R-40 s kanónem SA-38. Zatímco starší zbraň, která má své počátky ještě ve Velké válce prostě už na ničení obrněné techniky nestačila, tak výkonější SA-38 již byl mnohem účinější.

Jen pro srovnání:
37mm SA18 L/21 - projektil 0,39 kg - úsťová rychlost 600m/s
průraznost: 30 (100m); 21mm (500m); 14mm (1000 m); 9mm (1500m); 6mm (2000m)

37mm SA38 L/33 - projektil 0,7 kg - úsťová rychlost 700m/s
průraznost: 37 (100m); 28mm (500m); 20mm (1000 m); 14mm (1500m)
vše RHA plate @ 30°

Z toho je patrné, že na 500 metrů mohl R-35 s lepší zbraní vyřadit z boje všechny německé tanky, včetně Pz III. Jedinou hrozbou tak zůstal pouze Pz IV. Na obdobnou vzdálenost 500m měl německý 37mm kanón (37mm Kw.K. 36 L / 46.5) průraznost 29mm. Tedy prakticky shodnou s fr. zbraní SA-18, ale R-35 (R-40) měl pancéřování silnější více jak 40mm. Takže když to přeženu, Němec mohl pálit jak zběsilý, zatímco Frantík, i když silně přetíženej ve věži, si mohl více méně v klidu zamířit a pálit.

Co se tedy názoru fr.vojáků na R-35 týče...bylo pro ně zklamání, ale jeho klon R-40 byl vysoce ceněn i přes své handicapy včetně dvojmístné osádky. Ostatně názor na R-40 z řad fr.vojáků jsem psal v příspěvku výše. Samozřejmě R-35 měl řadu dalších zásadních nevýhod, jako rychlost a spojení. Spojení řidiče s velitelem se tak dělo de facto tak, že velitel, sedící vzadu nad řidičem do svého kolegy kopal, šťouchal atd. a podle nacvičených signálů (co který kopanec/ždouchanec znamenal) tak řídil tank. Spojení s řidičem pomocí barevných signalizačních žárovek tak bylo nahrazeno touto jednoduchou, ale o to účinější metodou.

Ohledně vlastních bojů. Pokud Frantíci útočili, tak se stávali snadnou kořistí německých tanků, především vynikajících ex československých LT-38, které díky své rychlosti a mobilitě napadali nepřítele z boků. Pokud se ale Frantíci bránili, tak bylo těžké vyřadit z boje maskovaného a silně pancéřovaného protivníka. Samozřejmě s účinějším kanónem, by se Frantíci zcela určitě dočkali mnohem více zářezů na svých pažbách.
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 10/12/2011, 19:51, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Firefly
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 175
Registrován: 25/12/2010, 13:58
Bydliště: Velký Beranov

Příspěvek od Firefly »

kacermiroslav píše:V první řadě byl tu velký rozdíl ve verzi R-35 s krátkým podprůměrným kanónem a ve verzi R-40 s kanónem SA-38. Zatímco starší zbraň, která má své počátky ještě ve Velké válce prostě už na ničení obrněné techniky nestačila, tak výkonější SA-38 již byl mnohem účinější.

Jen pro srovnání:
37mm SA18 L/21 - projektil 0,39 kg - úsťová rychlost 600m/s
průraznost: 30 (100m); 21mm (500m); 14mm (1000 m); 9mm (1500m); 6mm (2000m)

37mm SA38 L/33 - projektil 0,7 kg - úsťová rychlost 700m/s
průraznost: 37 (100m); 28mm (500m); 20mm (1000 m); 14mm (1500m)
vše RHA plate @ 30°

Z toho je patrné, že na 500 metrů mohl R-35 s lepší zbraní vyřadit z boje všechny německé tanky, včetně Pz III. Jedinou hrozbou tak zůstal pouze Pz IV. Na obdou vzdálenost 500m měl německý 37mm kanón (37mm Kw.K. 36 L / 46.5) průraznost 29mm. Tedy prakticky shodnou s fr. zbraní SA-18, ale R-35 (R-40) měl pancéřování silnější více jak 40mm. Takže když to přeženu, Němec mohl pálit jak zběsilý, zatímco Frantík, i když silně přetíženej ve věži, si mohl více méně v klidu zamířit a pálit.

Co se tedy názoru fr.vojáků na R-35 týče...bylo pro ně zklamání, ale jeho klon R-40 byl vysoce ceněn i přes své handicapy včetně dvojmístné osádky. Ostatně názor na R-40 z řad fr.vojáků jsem psal v příspěvku výše. Samozřejmě R-35 měl řadu dalších zásadních nevýhod, jako rychlost a spojení. Spojení řidiče s velitelem se tak dělo de facto tak, že velitel, sedící vzadu nad řidičem do svého kolegy kopal, šťouchal atd. a podle nacvičených signálů (co který kopanec/ždouchanec znamenal) tak řídil tank. Spojení s řidičem pomocí barevných signalizačních žárovek tak bylo nahrazeno touto jednoduchou, ale o to účinější metodou.

Ohledně vlastních bojů. Pokud Frantíci útočili, tak se stávali snadnou kořistí německých tanků, především vynikajících ex československých LT-38, které díky své rychlosti a mobilitě napadali nepřítele z boků. Pokud se ale Frantíci bránili, tak bylo těžké vyřadit z boje maskovaného a silně pancéřovaného protivníka. Samozřejmě s účinějším kanónem, by se Frantíci zcela určitě dočkali mnohem více zářezů na svých pažbách.
Takže komunikace mezi věží a řidičem v roce 1939 (F tank R35) a v roce 1989 (ČSSR tank T55A) byla stejná. Jedno kopnutí jeď a dvě kopnutí stůj. A to již Sovětští astronauti vydrželi v kosmu 1 rok nonstop. :D Chudák velitel,střelec a nabíječ v jedné osobě u R35 :(
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Na někoho může z úvodního článku a následné diskuse působit, že stroje R-35 nebyly k bojům Druhé světové války příliš vhodné. Tady bych chtěl ještě jednou zdůraznit rozdílnou koncepci, ale především taktiku. Ta totiž odsoudila jinak na rok 1940 úspěšné tanky, k tak rychlé porážce. Výhodou Němců tak byla koncepce jejich blesková války a co se tankové výzbroje týče, tak Němci ve svých strojích Pz III měly potencionál pro další roky války. Pokud se nepletu, tak Pz III se vyráběl do roku 1943 a do konce války na podvozku v kombinaci Pz III a Pz IV vznikala další obrněná technika. Takže Pz III měl v sobě slušný potencionál i pro další roky. Ale R-35, tam to bylo něco jiného. S nimi se toho do dalších bojů už nic moc dělat nedalo. Hodili se pouze tak pro tažení těžkých děl, nebo na předělávku na muniční vozy. Všechny ostatní předělávky na zbraně prvolíniového určení byly pouze nouzové. A přitom jich měli Francouzi opravdu obrovské množství. Jen do zahájení německého útoku na západ v květnu 1940, jich měly ve výzbroji 21 praporů po 45 strojích (945 ks celkem). Celkem bylo do června 1940 vyrobeno 1.611 tanků R-35 a R-40. Němci v té době měly vyrobeno celkem 601 Pz III s dělem ráže 37mm a od března 1940 zahájily výrobu verze s 50mm kanónem. Těch ale měly pro útok do Francie zoufalé málo. Němci v době útoku do Francie a zemí Beneluxu v květnu 1940 disponovali mimo jiné celkem 349 tanky typu Pz III a dalšími 39 velitelskými vozy Pz III.

Renaulty a vedle nich Hotchkisse (H-35, H-38 a H-39) tak jednoznačně nad německými tanky v počtech převládaly. Hotchkissů všech verzí bylo celkem vyrobeno 1.080 kusů. Ano Němci měli vedle svých Pz III a Pz IV i vynikající ex československé lehké tanky LT-35 a zejména LT-38, ale ani tyto se počtům francouzských Renaultů a Hotchkissů zdaleka nevyrovnali (ex LT-35 měli Němci po březnu 1939 k dispozici 244 kusů a LT-38 260 tanků vyrobených do konce května 1940). Rozdíl tedy ve skutečnosti nebyl v počtech, ale opravdu v taktice a použití, protože i přes slabý kanón, byly stroje R a H poměrně těžkým oříškem k rozlousknutí. A to stále mluvím o verzích s krátkým 37mm kanónem. V případě účinnější zbraně SA-38 mohla být situace o dost jiná. Minimálně o výrazně vyšší počty ztrát německé obrněné techniky. Frantíci si tak válku prohráli více méně sami nepochopením vedení moderního tankového boje a velkých tankových svazků.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Dne 10.listopadu 1942 došlo v Maroku ke kurioznímu střetnutí mezi tanky R-35 a americkou bitevní lodí TEXAS. Loď, která měla v hlavní výzbroji deset děl ráže 356, kde každý projektil vážil více jak šest metráků, toho dne rozehnala kolonu tanků R-35 jedoucí z Rabatu. Palba byla vedená na vzdálenost 8 námožních mil na silnici, po které se tato obrněná kolona pohybovala.

Jak vidno, osud R-35 se neuzavřel s pádem Francie. Část tanků zůstala ve výzbroji vichistické Francie a dokonce si zaválčili proti Spojencům, když se jim koncem roku 1942 postavili v Alžírsku a Maroku během jejich vylodění. Během těchto bojů došlo k výše uvedené kuruozní situaci. A nezůstalo jen u ní. Děla z TEXASU spolu s jeho palubními letouny a letouny z křižníku SAVANNAH zaútočili na tanky R-35 i během jiné akce. Letouny přitom nesli jako výzbrok hlubinné pumy s upravenými roznětkami.

R-35 se proti Spojencům postavili dokonce již v červenci 1941. V Sýrii a Libanonu se nacházel 68.BCC, který měl tyto tanky ve výzbroji a červenci se dostal do bojů proti Britům a Svobodným Francouzům, kteří se snažili zajistit přístup k Iráku. Svobodní Francouzi v tankové bitvě nasadili devět proti 90 tankům vichistické republiky. Britové se Svobodnými Francouzi se nakonec v boji proti nepříteli prosadili a část tanků R-35 a mdoernějšího klonu R-40 zůstali v Sýrii. Syrská armáda je pak po válce v roce 1948 použila v boji proti vznikajícímu Izraeli. Část tanků padla do rukou vítězných Izraelců, kteří vzhledem k nedostatku vlastní obrněné techniky tyto staré tanky zařadily do služby pod svou vlajkou.

Na západní frontě si R-35 zaválčili ještě v létě 1944, kdy se řady z nich zmocnili po vylodění Spojenci. Německé a vichistické R-35 a jejich modernější klony obdržely bílé americké hvězdy a podílely se na osvobození Francie.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní vojsko a Cizinecká legie“