Kriegsfischkutter

Lodě Bismarck, Tirpitz a další, ponorky, ponorkové základny.

Moderátoři: Zemakt, jarl

Odpovědět
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Kriegsfischkutter

Příspěvek od Zemakt »

Obrázek
Kriegsfischkutter - KFK
Tento článek je věnován jednomu z několika málo kandidátů, soutěžících o pomyslnou trofej „nejošklivější válečná loď II. světové války“. Ovšem, nenechte se zmást, tragický vzhled ještě nutně neznamená tragédii samu o sobě.

Podíváme-li se poněkud bližším pohledem na množinu prvků, jejichž zásluhou spojenci zvítězili v Bitvě o Atlantik. Nalezneme zde mj. velmi početnou rodinu britských korvet třídy Flower. Mezi odbornou veřejností pak není žádným tajemstvím, že v průběhu bitvy postupně sílící flotila těchto nevelkých eskortních plavidel, se dokázala velmi výrazně podepsat na eliminaci německé ponorkové hrozby. O to více vyniká ta skutečnost, že prapůvod těchto plavidel lze nalézt u velrybářských člunů produkovaných loděnicí Smiths Dock Company of Middlesbrought.

Poměrně neznámým faktem však také je, že velkosériové využití rybářského designu nebylo vlastní pouze Royal Navy. Dalšího z provozovatelů značného množství z civilu původně pocházejících plavidel, můžeme rovněž nalézt na druhé straně barikády, u Kriegsmarine. Přestože německá obdoba zaostávala za ostrovní konstrukcí jak velikostí, tak určením. Jedno se jí upřít nedalo. Svým vzhledem překonávala již tak půvabné „květiny“ téměř o řád, přičemž poněkud poetické názvy z rostlinné říše nesnesly s hrůzostrašným německým pojmenováním pražádného srovnání. Oním plavidlem byl Kriegsfischkutter, neboli KFK. Pojďme, se sním tedy seznámit poněkud blíže.

Reichskutter

Historie těchto „krásek“ se začala psát v roce 1920, necelé dva roky po skončení tehdy nejhoršího konfliktu moderního věku, I. světové války. Krátce poválečná Německá říše, tzv. Výmarská republika, v té době řešila mnoho kupících se problémů, mj. vyplívajících z Čl. 231 Versailleské smlouvy 1).

1) Dle ustanovení Čl. 231 bylo Německo odpovědno za všechny ztráty a škody, které utrpěly státy Dohody. V návaznosti na zmíněný článek tak muselo zaplatit válečné reparace ve výši 132 miliard marek.


Prioritou číslo jedna německé vlády, však bez ohledu na „dohodový diktát“, bylo zajištění základních potřeb obyvatelstva, zejména potravin. Nicméně, ve válce vyčerpané zemi se nedostávalo prakticky všeho. A tak se vymýšlelo, restrukturalizovalo a také krachovalo. Napříč všemi odvětvími se hledaly rezervy, spouštěly se podpůrné programy, apod..

Obrázek

K zotavení válkou zle pocuchaného rybářského průmyslu tak měla kromě jiného, posloužit politická iniciativa, směřující k sjednocení a obnově různorodé palety rybářských plavidel. V úzké spolupráci s loděnicemi Germanischer Lloyd (1867 – 2013) došlo v průběhu dvacátých a třicátých let k vyvinutí celkem sedmi Typů rybářských kutrů označovaných písmeny A až G 2). Přestože jednotlivé Typy se od sebe dost podstatně lišily velikostí, díky promyšlené konstrukci v sobě nesly velké množství standardizovaných stavebních dílů, přičemž tvar a konstrukce trupu využívající Maierform, jim propůjčovala mimořádné nautické vlastnosti 3).

2) Typ A – 10,0 m, Typ B – 12,0 m, Typ C – 14,0 m, Typ D – 16,0 m, Typ E – 18,0 m, Typ F – 20,0 m, Typ G – 24,0 m.
3) Pod tzv. Maierovou formou, česky snad lépe Maierovým tvarem, můžeme nalézt originální, hydrodynamicky optimalizovaný tvar trupu plavidla, mající velmi dobré charakteristiky zvláště při plavbě za zvýšeného vlnobití a silného větru. Za otce této koncepce, vyvinuté na přelomu 19. a 20. století je označován F. Fritz Maier. Po jeho smrti pokračoval v započaté práci syn Erich, a právě on se prostřednictvím nově založené firmy Maier FORM Gmbh z Brém postaral o masivní rozšíření Maierformu.


Technologicky nenáročná, primárně dřevěná konstrukce, následně umožňovala stavbu člunů i menšími lodními producenty. O relativní dostupnost plavidel mezi nepříliš majetné rybáře se postarala velmi výhodná říšská půjčka, která ostatně dala celé této rodině plavidel neoficiální jméno, „Reichskutter“. Na druhou stranu, čerpání úvěru na pořízení lodi majitele zavazovalo, že v případě vypuknutí mimořádných událostí, svoje živobytí přenechá ve prospěch válečného námořnictva. Těžko říci, zda o této eventualitě němečtí rybáři vůbec vážně uvažovali, každopádně již za pár let svěřovali námořnictvu nejen svá plavidla, ale rovněž svoje životy. A tak se tedy přeneseme v čase o pár let dopředu, do období první poloviny 2. světové války, kdy německá vojenská mašinérie po svém tažení Evropou stála de facto na vrcholu.

KFK

Nečekané úspěchy německého Wehrmachtu na evropských pozemních bojištích v letech 1939 - 1942, postavily velení válečného námořnictva do prekérní situace. Nutnost ochrany a zabezpečení stále se prodlužující délky pobřeží, postupně vázala větší a větší množství plavidel, vč. jejich posádek. Přestože se Kriegsmarine dařilo do služby postupně zařazovat nemalé množství z dobytého území zrekvírovaných lodí, na zajištění pobřeží o délce bezmála 18 000 km to sotva stačilo.

Onen příslovečný trn v patě, spočívající v zoufalém nedostatku dostatečně výkonných pomocných plavidel, se podařilo vytrhnout až konstrukci úzce vycházející z říšského kutru Typ G. Čtyřiadvacet metrů dlouhý Reichskutter pocházející z poloviny 30. let tak de facto položil základ obrovské sérii plavidel KFK, která svým počtem 652 za války dohotovených jednotek, trumfla i dobře známý U-Boot Typ VII.

Obrázek

Jak již ostatně z výše uvedeného vyplývá, svým vzhledem a stavbou nezapřel Kriegsfischkutter svůj rybářský původ. Ve smíšené konstrukci stále dominovalo dřevo. Kýl a steven byl zhotoven z dubového dřeva, přičemž obšívka trupu byla vyrobena z dřeva měkkého. Výjimku však tvořilo žebrování, kde byla využita měkká konstrukční ocel. Na rozdíl od vysoce standardizované výroby trupu, byla celá série člunů poháněna různorodou směskou motorů různých značek a výkonů, jejichž jediným společným jmenovatelem byl fakt, že jsou to diesely. Typ instalovaných motorů se tak od sebe lišil v návaznosti na výrobce a zemi původu konkrétního člunu, ale i na jeho momentální dostupnosti. Nejčastěji udávaný výkon pohonných jednotek Kriegsfischkutterů se pohyboval kolem 200 k, kdy o přenos hnací síly motoru se staral jeden na válečných plavidel obvyklý, levotočivý lodní šroub. Ovšem u některých plavidel švédské produkce taktéž, „civilní“ pravotočivý 4).

4) Z různých zdrojů lze vyselektovat rozsah výkonosti instalovaných motorů, který se pohyboval v rozmezí 140 k – 220 k. Směr otáčení lodního šroubu do jisté míry ovlivňuje vhodné manévrovací schopnosti plavidel, důležité například při manévrování v přístavech a samotném kotvení.

Jediná, na zádi lodi se nacházející nástavba měla dvě úrovně, skrývající v sobě mj. velitelský můstek s kormidelnou, na který zezadu navazovala vyvýšená palebná plošina kruhového půdorysu. Druhý z palpostů stejného půdorysu a opět ve vyvýšené pozici byl situován na přídi plavidla. V této věci není bez zajímavosti, že na rozdíl od rybářské předlohy postrádal KFK oba stěžně, nicméně jejich ložiště zůstala zachována a právě přesně v jejich osách byly instalovány obě palebné plošiny. Kupodivu, další palebné místo na již tak přeplněné palubě člunu se mohlo nacházet na téměř samém jejím konci, nicméně zdaleka nebylo pravidlem a týkalo se především doprovodné varianty kutru.

Nalezení jakéhosi výzbrojního standardu, však u takto ve vysokých počtech produkovaných plavidel, je obecně velmi nesnadné. A ani člun KFK zde netvoří výjimku. Na skladbě a rozmanitosti výzbroje se tak podepisovala úloha konkrétních plavidel, která jim byla v rámci mateřských flotil předurčena. Na konci války svoji roli rovněž sehrála dostupnost a všeobecné zásobovací potíže slábnoucí Německé říše. Avšak, pro získání alespoň částečné představy, můžeme využít výzbrojních schémat zaznamenaných na dobových fotografiích, viz níže:

Obrázek

Kromě v tabulce uvedené hlavňové výzbroje, nelze rovněž opominout možnost nesení až 12 ks hlubinných min, které mohl u varianty „U-bootjägeru“ doplňovat S-Gerät. De facto německý Asdic. Z pohledu čtenáře méně atraktivní, ovšem neméně důležitá role Kriegsfischkutteru spočívala také v jeho minolovné funkci. K úspěchům v této roli, jej pak bezesporu předurčovala jeho z valné části dřevěná konstrukce.

Velmi dobrý poměr cena/výkon typu KFK na pozadí akutního nedostatku pomocných plavidel všeho druhu vedl Kriegsmarine k vypsání mnoha objednávek. Přičemž na konci války, se celkový počet objednaných člunů zastavil na obrovském čísle 1 072 ks. Celkově se na výrobě kutrů podílelo 42 lodních producentů, pocházejících kromě země vzniku z dalších sedmi evropských zemí. Pomineme-li okupované respektive spojenecké státy, tak mezi mnoha dodavateli nalezneme rovněž nemálo výrobců z neutrálního Švédska.

Obrázek

Celkové množství za války dohotovených a zprovozněných člunů KFK činilo 612 ks. Z tohoto počtu se jich 554 ks účastnilo námořní války v první linii, když snad nebylo „evropské vody“, jejíž hladinu by nesmočil tento původně rybářský člun. Kromě již v textu zmíněné úlohy stíhače ponorek a minolovky v rámci mnoha U-Jagdflottillen a Minenflottillen, sloužilo rovněž nemalé množství člunů u tzv. Verpostenflottillen, jakožto hlídková a strážní plavidla. A nutno říci, že sloužily velmi dobře.

O tom, že v dobře vycvičených rukách představoval válečný kutr nebezpečnou zbraň, může svědčit menší útržek z více jak jeden rok dlouhého působení části chorvatské námořní legie v oblasti Černého moře. Na konci druhé poloviny roku 1943 začaly k tomuto, ve Varně dlícímu chorvatskému námořnímu oddílu, proudit první kutry KFK. Postupně sílící příliv dalších plavidel umožnil chorvatským námořníkům v německých službách postavit regulérní protiponorkovou flotilu, 23. U-Jagdflottille. V období od srpna 1943 do května 1944 pak tato 12-ti členná flotila dokázala potopit tři sovětské ponorky a jednu poškodit. Zároveň se v uvedeném období podařilo protiletadlové obraně flotily sestřelit dvě sovětská letadla.

Obrázek

Modifikace se záďovým stanovištěm 3,7 cm kanónu. Na přídi se nachází "čtyřče", za nástavbou zřejmě singl 2 cm kanón.

O rozsahu nasazení těchto plavidel rovněž hodně napoví, množství utrpěných ztrát. Z více jak půl druhé tisícovky člunů, s téměř 11 000 muži na palubě, jich bylo za války ztraceno nejméně 135 ks. Ovšem, také se dá narazit na údaj atakující bezmála dvou set kusovou hranici. K získání co nejlepšího poznání, o mnoha úskalích a tvrdosti námořnického řemesla na těchto nevelkých plavidlech ve víru světového konfliktu, je však lepší zacitovat klasika žánru Wolfganga Otta:

...Flotila přešla do pátrací formace. A v jedné z příštích nocí se naučili – všichni, kteří byli na palubě Albatrosu, všichni, kteří byli ranění, a i ti, kteří byli zabiti – všichni se naučili, že smrt není vůbec ničím ve srovnání s tím, co musí člověk vytrpět než zemře...Loď čtyři najela na minu...Detonace nebyla zvlášť silná, bylo to krátké suché třesknutí...Loď čtyři zmizela...Stačili ještě spustit vory a ty jsou plný, řekl Stüve..Co řvou když je vidíme...

Položili ječící muže na palubu. Ale těch jedenáct mužů, ležících na palubě vlnobitím zmítané lodi, nezůstalo ležet. Házelo sebou sem a tam, kroutili se jako červi, které někdo v prostředku přeřízl...Když řvoucím mužům, jimž museli horní část těla držet dva chlapi, rozstřihli nohavice, viděli, že nohy ještě mají, ale že jim sahají jen ke kolenům. Chodidla měli tam, kde měla být kolena. Kolena neměli. Výbuch jim vrazil holeně do stehen...Ranění řvali dvě hodiny. Sto dvacet minut...

Tak šli od jednoho ke druhému, poklekli, našli hlavu, natočili ji do správné polohy, počkali, až z paluby steče naplavené voda až loď, kymácející se z levého boku na pravý, bude někde uprostřed tohoto pohybu, a pak vrchní kormidelník vystřelil...

Na tomto místě se může zdát, že historii válečného kutru bych mohl vcelku uzavřít, mýlka. Situace, ne nepodobná období krátce po I. světové válce, se totiž opakovala. V důsledku zrekvírování prakticky veškerých přeživších člunů vítěznými Spojenci, zůstala v zemi zrodu, respektive v jejích baltských ex-dominiích, pouze poloprázdná přístavní mola. V rámci válečných reparací tak putovalo 147 ks kutrů do SSSR, 156 ks do USA, 52 ks do GB, a další do jiných zemí. Následně došlo k zařazení, nemalého množství těchto člunů do služby pod hlavičkou GMSA – German Minesweeping Administration, organizace čistící evropské západní pobřeží od min.

V roce 1945 se tedy, za využití materiálu určeného původně pro bývalou filiálku ve Svinoústí, rozjíždí u „Burmesterů Stammwerftu“ v Brémách výroba první deseti kusové poválené série člunů KFK. Později nezůstala pozadu ani loděnice v tehdy už polském Svinoústí, když dva roky po válce začala z počátku s jejich opravami, posléze i novovýrobou. A, aby rodina poválečných producentů kutru byla zcela kompletní, zmíním ještě jedenáct loděnic z DDR, které začaly s výrobu KFK v průběhu roku 1951.

Obrázek

Flotila GSMA v akci. Pro mnohé bývalé německé námořníky se tato organizace stala na pár let solidním zaměstnavatelem. Jen to riziko, se od toho válečného příliš nezmenšilo.

Na přelomu čtyřicátých let a padesátých let, po jisté stabilizaci evropských poměrů, darovali Američané svoje kořistní kutry svým nově nabitým spojencům z NSR. Dar to byl jistě velkorysý, neboť Britové si za ty své nechali bez větších skrupulí tvrdě zaplatit. Buď jak buď, pár let po válce disponovalo západoněmecké námořnictvo celkem 293 kutry. A tak, pomineme-li jejich válečnou kariéru, další roky služby u Seegrenzschutz, Bundesmarine, ale i u východoněmecké Volksmarine, prokázaly neuvěřitelnou vitalitu a univerzálnost této dřevěné konstrukce. Vzhledem k celkové produkci těchto plavidel, pak zřejmě nikoho nepřekvapí, že do dnešní doby se zachovalo několik v dobré kondici se plavících kutrů. Případní zájemci o plavbu na „echt“ válečném šífu, tak mohou svoji nehasnoucí touhu ukojit za pár mrzkých „ojro“, v destinaci nacházející se pouze šest hodin jízdy autem severním směrem.

Kriegsfischkutter - KFK
TTD:
Výrobce: popsáni v textu
Výroba: 652 ks v létech 1942 - 45
Délka: 24 m
Šířka: 6,4 m
Ponor: 2,75 m
Výtlak: 110 tun 
Pohon: 1 x diesel 140 – 220 k
Rychlost: 8 - 9 uzlu
Posádka: 18 mužů 
Výzbroj: popsána v textu

Zdroje:
http://www.palba.cz
http://www.valka.cz
http://www.de.wikipedia.org
http://www.en.wikipedia.org
http://www.navypedia.org
http://www.stranypotapecske.cz/lokality ... =5#obrazky
http://www.wlb-stuttgart.de
http://www.seawarmuseum.dk/Artikler/S%C ... -identitet
http://www.ondrejkovics-sandor.com/?lg=11&s=135
http://www.schiffshistorisches-archiv.d ... id%5D=2307
http://www.klaus-hoppe-homepage.de/Maierform.html
HPM č. 9/1999, Chorvatská námořní legie v Černém moři, Dr. Zvonimir Freivogel
Žraloci a malé ryby, Wolfgang Ott
Naposledy upravil(a) Zemakt dne 9/8/2017, 09:24, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Kriegsfischkutter

Příspěvek od Rase »

Díky za úžasný článek o trpaslíkovi na kterého historie zapomněla.
Byl to zkrátka neuvěřielný pracant pro těžkou dobu, ať již válečnou nebo poválečnou. Takový námořní Citroën TPV :D
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Kriegsfischkutter

Příspěvek od Polarfox »

Nebo třeba MFP (Marinefährprahm), R-Boot (Räumboot), M-Boot (Minensuchboot) a další početné kategorie menších a pomocných plavidel, které v podstatě tu válku oddřely.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Kriegsfischkutter

Příspěvek od Zemakt »

Tak nějak Polare, mimochodem o prámech MFP a nejen jich, je luxusní článek na frontě. No úžasný :neutral: , lepší by byl kdyby se mi podařilo sehnat knihu Kriegsfischkutter od H. Dannera, ale 60 éček za ní fakt nedám, jinak díky Rase :wink:
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Kriegsfischkutter

Příspěvek od jarl »

Opravdu zajímavý článek. O těchto lodích jsem vůbec nevěděl a přitom se jich po mořích plavilo obrovské množství.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Kriegsfischkutter

Příspěvek od jarl »

Zemakt píše:Tak nějak Polare, mimochodem o prámech MFP a nejen jich, je luxusní článek na frontě. No úžasný :neutral: , lepší by byl kdyby se mi podařilo sehnat knihu Kriegsfischkutter od H. Dannera, ale 60 éček za ní fakt nedám, jinak díky Rase :wink:
Tu jak víš nemám, ale vzpomněl jsem si, že mám v počítači sérii čtyř článků o těchto lodích od Alexandra Mitrofanova utištěnou v roce 2012 v polském časopisu Okrety Wojenne. Pokud má o ně někdo zájem, ať se mi ozve přes SZ.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Kriegsfischkutter

Příspěvek od Pátrač »

Zdravím . Omlouvám se, že jsem se zde neozval dříve, ale nějak jsem si dával dohromady své věci a navíc jsem si to chtěl ještě jednou přečíst. pěkné počtení a musím vyjádřit zásadní nesouhlas - mě se ty lodě naopak velmi líbí!!!

Prostě mají takový šmrnc, zarputilost a navíc slušnou palebnou sílu. Takže ne škaredé. Když už tak málo hezké.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Kriegsfischkutter

Příspěvek od Zemakt »

Ahoj Pátrači, omlouvat se není přece za co. A k tomu nesouhlasu, no proti gustu žádný dišputát :D. Pravdou ovšem je, že tyto loďky mají ohromnou výdrž. Jedním z důvodů proč jich tolik ještě funguje, je zřejmě i relativně levný provoz. Barel nafty plus palubní truhlář a víc asi nic, kromě nákladů za kotviště tedy. Ovšem bývalé východoněmecké lokální mini přístavy asi také nebudou tak drahé jako na Jadranu či Baleárech. Příště se zkusím zeptat lokálů, kolik se tam za stání vůbec platí.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Odpovědět

Zpět na „Kriegsmarine“