Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav

Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Příspěvek od Pátrač »

ObrázekxxxxxObrázek
HRAD VÍCOV - PERLA VOJENSKÉHO ÚJEZDU BŘEZINA
ÚVOD

Kolegové nyní Vás čeká něco málo známého a pro většinu Vás nedostupného. Postupně zpracuji tři práce různého rozsahu o třech hradech, které se ukrývají v lesích vojenského újezdu Březina. Nedostupné proto, že mimo tento první, který bude tématem této první práce, tedy hrad Vícov, který je z újezdu lokálně vyjmut a je přístupný, pokud víte kde jej najít, jsou ty dva druhé v prostorech, kam bez povolení není možný přístup bez možného vážného konfliktu s vojenskou a následně běžnou státní policií.

Já díky svému kamarádovi Čmeldovi, jeho celé jméno neprozradím, který měl dlouhé roky do tohoto prostoru povolen vstup a podařilo se mu mě i moji paní do své propustky doplnit, oba ty nedostupné hrady navštívil.

Tato práce bude o kulturní památce s názvem Hrad Vícov, někdy známé jako Ježův Hrad

Druhá práce bude o Smilově hradu, což je velmi zajímavý hrad a k tomu i zajímavé místo

Třetí potom o hradu zvaném Starý Plumlov. Ten je nejenom zajímavý, ale je to také zajímavé ale i kouzelné místo. Někdy se tam na černo vrátím.

Každé toto místo je působivé jak z pohledu výběru pro vybudování fortifikace, jak dnes i z pohledu zapomnění a tak i zvědomí, že poslední výzkumy se zde mohly provést těsně před tím, než tento prostor v roce 1936 zabrala armáda a už jej nikdy neopustila.
Snad tyto práce pro vás budou zajímavé a něco nového se dovíte.

Kapitola první: VOJENSKÝ ÚJEZD BŘEZINA

Vojenský újezd Březina, se dříve nazýval vojenský výcvikový prostor Dědice, je vojenský újezd na severu okresu Vyškov v lesnatém území Drahanské vrchoviny. Území újezdu zahrnuje mimo jiné 158,2 km² lesů. Újezd byl vytvořen vládou Československé republiky dne 17. dubna 1951 s platností od 1. května 1951 na základě zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, na území dosavadního vojenského tábora Dědice zřízeného vládou ČSR v roce 1936.

Obrázek
Dnešní hranice Vojenského újezdu Březina

Na rozdíl od případů jiných vojenských újezdů nebyla při jeho zřízení vysídlena žádná obec. Újezdní úřad vojenského újezdu sídlí ve Vyškově a vykonává mimo jiné také funkci stavebního dozoru a matriky. Téměř celé území vojenského újezdu je zalesněno. Nezalesněné a odlesněné plochy tvoří především různé vojenské areály. Na území vojenského újezdu se nachází i Myslejovická nádrž, viz obrázky níže:

ObrázekxxxxxObrázek

Počátkem 30. let došlo v Německu nástupem Adolfa Hitlera k moci k zásadní změně bezpečnostní situace naší země. Pro vybudování silné a dobře vycvičené armády bylo přijato mnoho opatření a jedno z nich datované dnem 7. února1936 rozhodlo o vybudování vojenského tábora v jižní části komplexu Drahanské vrchoviny, které byly majetkem olomouckého arcibiskupství. Lesy byly postupně státem vyvlastněny a již k 1. listopadu 1935 bylo zřízeno Velitelství výcvikového tábora v Dědicích u Vyškova, o rok později přišla první osádka. Při intenzivních pracích došlo k vybudování dělostřelecké, pěchotní a letecké střelnice. V kasárnách byl umístěn pluk útočné vozby, vyzbrojený tanky LT-35 a obrněnými vozidly a ve Vyškově bylo zřízeno Učiliště útočné vazby. V prostoru byly od roku 1937 stavěny cvičné železobetonové objekty pro výcvik osádek československého pohraničního opevnění, v tomtéž roce bylo zřízeno vyškovské vojenské letiště, dnes se nachází jako letiště aeroklubu hned vedle dálnice z Brna do Olomouce a je na něm i letecké muzeum.

Malý příklad prvorepublikových aktivit:

Obrázek

Zde je cvičný bunkr S1 u žárovic. Původně zde stály dva. Byly to S1 a S2, což byly betonové, k sobě zrcadlově otočené stejné stavby s jednou střeleckou místností. V této místnosti byly střílny pro zbraně: kanón ráže 40 mm, těžké kulometné dvojče a těžký kulomet. V betonovém zvonu byla střílna pro střelbu z lehkého a těžkého kulometu.

Mezi bunkry byl umístěn objekt pro řízení palby, později byl zničen a nahrazen objektem se segmentovou chodbičkou, který byl společně s poničeným bunkrem S2 v roce 2007 asanován. Mezi bunkry jsou také zbytky stavby - zvýšený betonový základ s pěti schody, která snad byla chatou sloužící k ubytování vojáků.
Přibližně 50 m od místa bunkrů se nachází objekt Skluz, který sloužil k nácviku používání granátového skluzu v objektech lehkého a těžkého opevnění.
Poblíž bunkrů byla také vybudovaná vybetonovaná snížená plocha, která sloužila jako cvičný okop při výcviku s obrněnou technikou.

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava a obsazení státu nacistickým Německem byl 26. března 1939 vojenský prostor převzat Němci a přejmenován na Truppenübungsplatz Wischau. V kasárnách na Kozí Horce byla umístěna Německá praporčická škola tankových vojsk. V roce 1940 vydal říšský protektor Konstantin von Neurath výnos o vystěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny. Účelem toho bylo jednak dočasně rozšířit vojenskou střelnici, ale hlavně vytvořit německý koridor, který měl propojit německé národnostní ostrůvky na Litovelsku a Olomoucku přes německý ostrůvek u Vyškova s německými obcemi na Brněnsku.

Nejzajímavějším objektem po německých ozbrojených silách je zcela jistě památník o němž nemohu napsat nic než ocitovat:

„Roku 1942 chystali Němci novou velkou ofenzívu, jejíž cílem bylo ovládnutí Kavkazu a jeho ropných polí a zasazení drtivého úderu Sovětskému svazu. Jak se traduje, probíhal výcvik německých vojáků určených pro boje na východní frontě právě v tomto prostoru, který byl v době okupace navíc rozšířen o území 33 vysídlených obcí a mohl tedy pojmout značné množství cvičících jednotek před tím, než byly vyslány vstříc válečné mašinérii na východě. Němci tehdy ještě věřili, že můžou válku vyhrát a po stránce materiálních a lidských rezerv pro to měli stále předpoklady.
Pro zdůraznění vojenské převahy a pro zvěčnění dosažených vojenských úspěchů bylo započato se stavbou monumentálního památníku, jež měl oslavovat německé vítězství ve druhé světové válce a německou nadvládu nad Evropou. Pro jeho umístění byla vybrána kóta Dlouhá Seč, která se tehdy nacházela v jihozápadním cípu střelnice č.5 Buchtelka, nedaleko křižovatky Hanácké cesty se silničkou zvanou Eichlerka, která zde odbočuje do Napajedelského žlíbku. Kopec byl přejmenován na Viktoria Höhe (Výšina Vítězství), z čehož později vznikl i český ekvivalent Vítězná. Na stavbu památníku byli údajně nasazeni nejen ruští zajatci, ale pracovali na něm prý i obyvatelé okolních obcí. Stavbu se podařilo dokončit pravděpodobně na přelomu let 1942 a 1943. Podle některých zdrojů vedl k situování objektu do těchto míst i fakt, že okolní reliéf připomínal terén v blízkosti Stalingradu. Nejasná zůstává osobní zainteresovanost generála Pauluse ve stavbě monumentu. Rovněž přítomnost osoby samotného Adolfa Hitlera, který měl údajně navštívit TÜP Wischau při inspekci svých vojsk pro východní nasazení patří spíše do říše pohádek.
Je však známo, že po dokončení bylo u objektu slavnostně zahajováno a zakončováno každé větší cvičení, což mělo zdůrazňovat válečnou převahu Německa a u vojáků cvičících jednotek upevnit víru v konečné vítězství. Historie tomu však chtěla jinak a svou předčasnou realizací si Viktoria předurčila svůj neblahý osud“.


ObrázekxxxxxObrázek
Rekonstrukce německého ikonického objektu, památníku Viktoria Höhe a jeho dnešní stav. Ten dlouhý pylon po odstřelu v sedmdesátých letech, leží dodnes pod ním.
Více lze nalézt zde: http://viktoria-hohe.net/objekty/nemeck ... toria.html

Za dobu Druhé světové války zde bylo vybudováno mnoho objektů pro vysoce kvalitní výcvik tankových posádek, dělostřeleckých obsluh a pěchoty. Vystěhované vesnice byly poškozeny, nejvíce utrpěly ty, které sloužily jako cvičné cíle. Po ukončení války se lidé, kteří byli násilně vystěhováni, začali vracet zpět do svých domovů. Dne 29. května 1945 bylo rozhodnuto, že Vyškovská vojenská střelnice zůstane v rozsahu, v jakém byla před okupací v roce 1939.
Vojenský újezd je poset mnoha stavbami, které vybudovaly celkově čtyři armády. Napřed československá prvorepubliková, potom wehrmacht a potom znovu československá, která se směnila v Československou lidovou armádu. Mnoho z nich jsem viděl a je to neskutečný militari skanzem výcvikové techniky a výcvikových zařízení. Ale to není to, co se budu snažit vám, čtenářům přiblížit.

Před nějakou dobou jsem zde avizoval tuto výstavu, budu citovat sám sebe:

Kolegové palbáci.

V prostějovském muzeu v části zvané Špalíček což je poslední pozůstatek židovské čtvrti, je ke zhlédnutí neuvěřitelná expozice.
Obrázek

Výstava si klade za úkol přiblížit tajemnou historii dnešního Vojenského újezdu Březina v letech 1934-1945, uzavřeného území, které je již bezmála osm desítek let pod správou obranných složek státu.

Opravdu to stojí za to a myslím si, že nikde nic takového nikdo nedal dohromady. Hlavního autora znám osobně, dnes jsem absolvoval komentovanou prohlídku a musím uznat, že to co jsem viděl a slyšel, na mě udělalo hluboký dojem. Ti lidé vykonali neuvěřitelnou práci".


Nyní mohu dodat, že ten hlavní autor je výše zmíněný Čmelda, co mi neskutečně pomohl s hrady na tomto újezdě. A nejen s hrady. Nevím, proč bych nosil třísky do pralesa - na jejich stránkách - jsou na letáku, najdete mnoho zajímavého. Já jsem si uložil jiný úkol.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Příspěvek od Pátrač »

Kapitola druhá: KUDY K HRADU A TROCHU HISTORIE.

Zeměpisná vložka.
Jak jsem už uvedl, tento hrad se nachází ve Vojenském újezdu Březina. Jenže vzhledem k tomu, že tento újezd je prolomen cyklotrasou, která vede od obce Hamry takzvaným Repešským žlebem do obce Repechy, a ta vede přímo kolem něj, je samotný hra a část ostrožny na které leží, z prostoru vyjmut a je přístupný. Není to tedy klasický turistický cíl, ale je pro turistiku využitelný.

Obrázek
Zde máte výřez turistické mapy, která to ukazuje.

Když tam jedu já, jedu až na konec Hamrů, odbočím na cyklotrasu a asi 200 metrů za dvojitým rybníkem je malé lesní parkoviště. To je mimo vojenský prostor a lze si tam auto nechat. Potom už vyrážíme s mojí manželkou po cyklotrase, která je tvořena kvalitní komunikací až k Hradu. Že jste těsně pod hradem, vám ukáže pěkné odpočívadlo s informační tabulí, které máte na úvodní fotografii.

Obrázek
Zde je odpočívadlo znovu a šipka ukazuje, kudy k hradu

Dále jdeme podél říčky Okluky, tedy směrem na obec Stínavu - je na rozcestníku. Po ujití asi tak 50 metrů je malý most se zábradlím a za ním po 300 metrech odbočíme vlevo. Následně vystoupáme po klikaté, ne zrovna zřetelné pěšině až do prvního hradního příkopu. A potom už nás a tedy i vás, pokud tam vyrazíte samotný hrad.

ObrázekxxxxxObrázek
Zde je poslední část lesní cesty, kterou se přichází k prvnímu hradnímu příkopu a druhý snímek ukazuje, jak vypadá tento příkop, pokud jej najdete a blížíte se k němu.

ObrázekxxxxxObrázek

Když projdete prvním hradním příkopem a vystoupáte na pokračování ostrožny směrem k opyši, naskytne se vám na příkop tento pohled. Je to velký příkop, ale ty další jsou podstatně větší. Směrem doleva nahoru je cesta, k jádru hradu a jak skutečně vypadá, ukazuje druhý snímek. Je pohodlná až k dalšímu příkopu, potom končí a je to jak pro horskou kozu.

Něco málo o historii hradu:

Na hradech. cz se dovíte, že se jedná o malé zbytky hradu. Nic není vzdálenější tomuto tvrzení. Uvidíte, že se jedná o velkou masu hmoty hradu, neuvěřitelně velké terénní úpravy a samotná hrad je překvapivě velký.

Hrad se správně jmenoval Vícov podle nedaleké vsi. První zmínka o něm se objevuje až roku 1355. V roce 1358 držel Vícov Henzlín z Vícova. Roku 1379 zastavuje hrad markrabě Jošt Oldřichovi z Boskovic. Při trestné výpravě proti Janu Ozorovi z Boskovic roku 1389 byl hrad vojskem markraběte dobyt a jeho zboží dostal lénem Petr z Kravař.

Následně držel Vícov Jan Kuna z Kunštátu, který jej roku 1408 prodal svému bratrovi Heraltu Puškovi z Kunštátu. V roce 1418 je uváděn Vícov jako zboží, které náleželo k hradu Otaslavice. V té době byl Ježův hrad již patrně zříceninou, nebo se tomuto stavu blíži.

Poslední zmínka o něm je z roku 1512, kdy je uvedena v listinách, kde se uvádí: „ ves Vícov s hradiskem“. Tou vsí Vícov je zcela jistě nazýváno opevněné městečko dnes zvané Městisko. zaniklo asi současně s hradem, nebo krátce po této události, a pár slov o něm v této kapitole uvedu.
Od té doby se již hrad, lidově zvaný dle Jana dobově Ješka, Ješkovým, tedy Ježovým hradem, neuvádí. Stručně řečeno, více se o něm neví. Existoval příliš krátkou dobu.

Ale to není všechno, k okolí se vztahuje další archeologická a vědecká záhada.

Jak už jsem výš uvedl, pod hradem se nacházelo středověké opevněné městečko, dnes nazývané Městisko. Máme zde velký, těžce opevněný hrad. Zatím se neví, zda vznikl s Městiskem současně, dřív, či později. Velká část badatelů ale tvrdí, že obě místa vznikla současně.
Je velmi zajímavé, proč hradu před na maltu opevněným předhradím zůstala víceméně volná plocha zvaná v minulosti lidově Zahrádka v prostoru prvního předhradí. Možná zde mělo vzniknout pár domů s ubytováním rodin lidí určených pro obsluhu hradu. Jenže hrady se nestavěli na jednu generaci, ale na celá staletí. Je tedy možné, že tato plocha byla určena pro budoucí rozvoj hradu.

Obrázek
Mapa, která ukazuje lokalizaci a dispozici opevněného městečka.

Vzhledem k velmi krátkému časovému úseku existence hradu a jeho podoby je zřejmé, že hrad nikdy nebyl dokončen. Pokud opravdu sídlo a Městisko vlastnil rod z Lešan, vysvětlí to, i proč opevněné městečko později zaniklo. Možná ani nebylo městské sídlo celé dokončeno. Jestliže lokalitu budoval Albert z Lešan a jeho potomci, měli k tomu velmi krátkou dobu. Pokud se započalo se stavbami za života Alberta, tak hrad musel být v době jeho smrti, ke které došlo v roce 1287 v základech, jinak by se po něm určitě tituloval. Z toho vyplývá, že na celou akci měli jeho potomci, kteří se titulovali z Vícova, něco málo přes 50 let.
Roku 1350 se již sídelní oblast tohoto rodu začíná rozpadat. Celý podnik musel být velmi nákladný a byl spuštěn asi s vidinou budoucích výnosů z těžby a tavby rud. Koneckonců i název nejbližší vesničky - Hamry - ukazuje na zařízení pro drcení rud.

Jak se tedy opevněná osada městského charakteru jmenovala? Existují názory, že neslo stejné jméno jako hrad. Tedy – VÍCOV. První písemná zpráva z r. 1353 dává predikát Bohuslavovi z Vícova, který byl ve funkci hofrychtáře na dvoře markraběte Jana Jindřicha. Jestliže se jmenoval po hradu a později existovala vesnice Vícov, těžko by byla na dnešním místě! Mezi hradem a dnešním Vícovem stojí právě Městisko. Při různých pohybech majetků je nadále uváděna ves Vícov. Nikdy se nikdo nezmiňuje o městečku.

Když hrad získávají Boskovicové - jako noví vlastníci - je celá lokalita v těžké krizi. Roku 1384 získává nějaké vícovské majetky Ješek Puška z Kunštátu, ale hrad je nepochybně nadále Boskoviců. V roce 1388 totiž Jan Ozor z Boskovic nepodepsal landfrýd a vede na Moravě soukromou válku. Je proti němu rok poté vedeno tažení a mezi zničené hrady patří i Vícov. A není nikdy obnoven.

Protože ves Vícov jako podhradí byla opevněna, jistě byla též zničena. Když pak Vícovské zboží získává od markraběte Jošta Petr z Kravař, který měl sousední Plumlov, neměl zájem hrad s podhradím obnovit - měl vlastní hrad v Plumlově. Po této akci staré městečko Vícov, dnes Městisko zaniká, a jeho jméno přebírá asi nová osada, kterou založili jeho původní obyvatelé.

Na závěr bych ještě zmínil obec Stínavu, která je velmi starobylá. Traduje se u studánky i přítomnost Cyrila a Metoděje. Patřila též do zboží hradu Vícova. Žádné jiné pojmenování polesí a okolí místa však nenese jiný název. Jako jistou zajímavost uvádí pan Blekta pečeť obce Vícov. Nejstarší vyobrazení pochází z 16. století, je na ní ježek pod kvádrovou branou s cimbuřím a nápis Ježův hrad.

Vesnice se jednoznačně hlásí k hradu, k opevnění a má heraldický styl pro městské sídlo. Není však jistě původní, neboť nemá souvislost s žádným panským rodem, kteří hrad a vesnici vlastnili. Lešanští měli symbol lišky ve skoku, Boskovicové hřeben, Kravařové zavinutou střelu. Autor pečeti asi pouze věděl, že původní Vícov byl podhradní městečko.

Obrázek

Samotné Městisko leželo na částečně svažitém pahorku asi o rozměrech 270 x 210 m. Celkem asi 3,5 ha plochy bylo systematicky osídleno a dodnes se zachovaly pozůstatky pravoúhlých základů sedmnácti domů o rozměrech 5 x 7 m a hloubkou asi 1,5 m. Z několika dalších domů se dochovaly náznaky.

Obrázekxxxxx Obrázek

Zde jsou dvě fotografie ukazující terénní příznaky zaniklých domů.

Na místě se nachází i zbytky pecí s pozůstatky strusky. V místě byla nalezena četná keramika, podkovy, hřebíky, klíč, nůž, ostruha s kolečkem a další.
Plocha Městiska byla opevněna v oblé linii. Jižní část byla zabezpečena srázem a boční strany byly vnitřně prohnuty, snad z důvodu lepší střelecké obrany. Město chránil val kolem 14 m široký s hloubkou kolem 3,5 m. Ten zajišťovala palisáda, nebo navrstvený kámen. Byly zjištěny dvě brány. Třetí do údolí se zatím předpokládá, ale byla by logická vzhledem k místu. Samotné Městisko se velmi podobá středověkému Frankštátu u Šumperka, které bylo též hornického vysazení.

Obrázekxxxxx Obrázek
Dvě fotografie ukazujíc stav valu- fortifikace kolem zaniklého městečka.

Jméno Městisko je asi poprvé doloženo roku 1590, kdy vícovští půlláníci platili za louky pod Městiskem. Název trati se pak měnil na Měznisko či Měsníkova cesta. Místo samotné skýtá mnoho možností jak pro archeology, tak pro pátrání v písemných archívech. A my se podíváme blíže na hrad.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Příspěvek od Pátrač »

Kapitola třetí: POPIS POZŮSTAKŮ HRADU A JEJICH INTERPRETACE.

Hrad se skládal z lichoběžníkového zděného předhradí a vlastního hradu, kde tvořil jádro hradu věžovitý palác. Podél severní brány se nacházejí zbytky silné parkánové zdi. Ale jak se zdá tento popis není úplně korektní. Ještě než hrad a jeho okolí byly zabrány armádou, proběhl zde archeologický výzkum archeologem Josefem Blektou. Byl to jeden z prvních hradů prozkoumaný moderními metodami na Moravě.

Následuje dokonalý - myslím zaměřením a potom věcným zjištěním stavu - plán tohoto archeologa, který ukazuje situaci celého hradu a jeho okolí.

Obrázek

Od prvního příkopu směrem k opyši ostrožny na které je hrad je prostor, který je tvořen rozeklanou skálou. V jednom místě jeví zasekanou úpravu. Není jasné, co zde bylo, ale možná zde byla malá stavba svěží, k přímé kontrole křižovatky do Repech a do Stínavy a také z ním, pokud zde byla, bylo možno sledovat dění v zaniklém městečku jménem Městisko, které se nacházelo severovýchodně od hradu.

Mezi prvním příkopem a druhým příkopem se nachází místo, které se v 30. letech nazývalo Zahrádka. Bylo odlesněno a v jeho středu je nevýrazná vyvýšenina - val. Interpretace je jasná. Je to pozůstatek příčné fortifikace - palisádové stěny, zezadu, tedy od hradu podepřené hliněným zásypem. V této lehčí fortifikace nebyla brána.

Z prvního příkopu procházela přístupová cesta na jižní stranu hradu, a šla po umělé terase směrem k hradu a na úrovni sníženiny vystoupila šikmo svahem na plošinu předhradí, které nebylo opevněno kamennou hradbou. Zde musela být brána, ale nejsou po ní ani branském areálu žádné stopy.

ObrázekxxxxxObrázek
Špatně viditelná cesta stoupající na Zahrádku, na fotce moc vidět není, ale když tam jste, je vidět naprosto jasně. Druhý snímek ukazuje rozsuté zdivo opěrné stěny obvodové komunikace.

Na zahrádce byl asi technický prostor hradu - stáje, kovárna, plocha pro parkování povozů a spřežení. Jsou zde vidět obdélníkové prohlubně, našel jsem jich pět a to jsou asi stopy po budovách. Opevnění zde asi bylo jen od sníženiny a po severní a jižní straně, na straně směrem k hradu nebylo potřeba v případě dobití by naopak chránilo útočníka před palbou z hradu.

Je zajímavé, že cesta se při stoupání na předhradí dělila a druhá větev běžela podél celého hradu k druhému, třetímu a dokonce i ke čtvrtému hradnímu příkopu. Je jasně vidět a byla udělána velmi kvalitně. Dodnes je vidět její zpevnění směrem od hradu silnou kamennou zídkou. Asi sloužila pro přepravu stavebního materiálu získaného vysekáváním příkopů na stavbu hradu a potom zde zůstal jako užitková plocha. Po celé délce byla ostřelovatelná z obou kamenných částí hradu.

ObrázekxxxxxObrázek
První snímek ukazuje poslední část obvodové komunikace před čtvrtým hradním příkopem. Druhý snímek je potom další část opěrné zídky obvodové komunikace.

Hradní příkopy jsou zde naprosto impozantní dílo. Už ten první, co je nejméně důležitý je velký, v horní části široký asi 10 metrů.

Obrázek
Zde je na něj pohled od jihu a je to fakt dílo. Na jižní straně je to dokonce skoro kolmá skalní stěna.
Druhý hradní příkop je ještě větší. V koruně je široký neuvěřitelných 20 metrů a hluboký dnes od 6 do 12 metrů, je zavalen sutí ze stěn hradu

Obrázek
Zde je celkový pohled na druhý hradní příkop od jihu. Vysekaný materiál skončil ve stěnách hradu, opěrné stěně obvodové komunikace a možná i jako stavební materiál pro zaniklé městečko pod hradem.

Třetí hradní příkop odděloval na maltu postavené předhradí od samotného jádra hradu.
Obrázek
Snad tato fotka, pohled do třetího hradního příkopu ukazuje jeho rozměry. Je to příkop široký místy až 14 metrů, hluboký i 10 metrů a jeho přemostění mohlo být ukázkou pěkné mostařské práce tehdejší doby. To ale platí pro každý most na tomto hradě.

Nyní se podíváme na čtvrtý hradní příkop. Je největší a odděluje hrad od celé velké ostrožny. Je nejširší a nejhlubší
.
ObrázekxxxxxObrázek
Zde je čtvrtý hradní příkop fotografovaný od jihu a na druhém snímku od severu. Je to jeden z největších příkopů co jsem u hradů viděl.

Než se pustíme do dalšího popisu hradu, podíváme se na blízké okolí. Pokud vystoupáte po chodníčku, který vede na ostrožnu a vydáte se po ostrožně směrem na severozápad, jako první potkáte středověkou cestu. Ta končí kousek před čtvrtým příkopem a stáčí se po vrstevnici směrem do remešského žlebu. Kam přesně vede nevím, je hustě zarostlá.

ObrázekxxxxxObrázek
Zde jsou dva snímky této středověké komunikace. Na druhém snímku je vidět, jak ji okovaná kola povozů zahloubila do podloží.

Cesta směřuje k vrcholku, který byl v době, kdy byl tento prostor prost lesního porostu nazýván místními lidmi Biskoupka. A u této výšiny cesta protíná val - pozůstatek hradby a příkopu pravěkého hradiště.

Obrázek
Dnešní podoba plochy hradiště. Nebylo velké ale důkladně opevněné. Ale opevnění nebylo dokončeno, důvody nejsou jasné. Osídlení asi netrvalo dost dlouho.

ObrázekxxxxxObrázek
Masa druhého valu, tedy pozůstatku pravěké hradby u Biskoupky. Druhý snímek ukazuje čelo prvního valu a příkop před ním. Bylo to zajímavé opevnění, jak uvidíme dále. Po nedokončené fortifikaci - příkopu do dnešní doby zůstala řada kotlových jam.

Obrázek
Zde je fotografie jedné této kotlové jámy.

Hradiště je v literatuře označeno jako hradiště Biskoupka nebo též hradiště Stínava, či Terasa nad Hloučelou. Leží ve výšce asi 415 m nad mořem na námi sledované ostrožny. Osídlená plocha pokračuje od výše popsané fortifikace východním směrem, kde zdejší sníženou část ostrožny využil, jak už víme, hrad Vícov, nebo-li Ježův hrad. Zvýšená západní strana Biskoupky je pak oddělena nevýrazným sedlem a podél něj je vedeno opevnění dvěma valy. Vnitřní část měla podobu terasy, do které byla vložena palisádová stěna vedená ve žlabu. Vnější opevnění zajišťovala hradba, která je zvětšiny zničená.

Její materiál byl rozebrán a zřejmě použit ke stavbám v okolí. Že bylo opevnění odstraňováno ve středověku pro další využití, potvrdil nález shromážděných kamenů. V prostoru Ježova hradu je možné, že bylo též původní opevnění tohoto hradiště, které tak bylo následně upraveno a využito ze strategických důvodů k obraně středověkého hradu. Nebylo by to neobvyklé. Lokalita není bohužel kvalitně prozkoumána a vnáší několik nejasností.

Pan Blekta prováděl výzkumy i zde. V roce 1936 na Biskoupce našel pouze nevýznamné pravěké artefakty, ale na východní straně v prostoru Ježova hradu naopak při výzkumu r. 1935 našel významné nálezy. Materiál byl datován do slezské fáze kultury lužických popelnicových polí a též doby halštatské. Na Biskoupce byla objevena archeologem Hebrem v roce 2003 četné stopy po milířích, haldy strusky, kutací objekty a jiné pozůstatky po těžbě železné rudy. Jestli byla i pravěkého původu, nevím.

Zde je potom plán zděného předhradí a samotného hradního jádra s mohutnou parkánovou hradbou

Obrázek
Plán je velmi výmluvný, jsou na něm i rozměry, které dnes díky nánosům, které trosky hradu pokryly za 80 let od jeho výzkumu, nelze bez opakování odkrytí zdiva přeměřit. Ale pověstná přesnost tohoto skvělého odborníka, kterou jsem si osobně ověřil u pravěkého hradiště u Žárovic, zvaného „Oberská vrata“ nebo „Války na Brněnkou“, mě vedou k názoru, že prostě přesná jsou.

První část pan Blekta nazval zděným předhradím a je po stránce hradní architektury velmi zajímavé. Je obehnáno obvodovou zdí, ale jen ze tří stran. Na straně k jádru hradu žádná hradba není. Ze zdiva je zde jen zbytek vyzděné patky pro uložení spojovacího mostu. Základní síla zdiva této obvodové stěny je 2 metry kvalitního zdiva. Ve středu čelní stěny je prolomena brána, byla uspořádána do podoby kleštiny a asi byla věžovitá.

ObrázekxxxxObrázek
Průběh obvodové hradby předhradí na jižní straně a pozůstatek věžovité stavby v severovýchodním nároží předhradí

ObrázekxxxxxObrázek
Terénní příznaky a zbytky zdiva po zástavbě předhradí.

Prostor byl po obvodu obestavěn hospodářskými budovami, které nebyly do obvodové stěny vevázány, ale jen přistavěny. Z toho plyne, že prvotní byla obvodová stěna a přístavky se budovali dle potřeby jako další kroky. Mezi zástavbou byl rozlehlý dvůr. V severovýchodním nároží předhradí byla vysoká věžovitá stavba. Část zástavby byla podsklepena.

Vlastní hradní jádro leží za třetím příkopem. V jeho čele se zachovaly patky pro uložení mostu. Obvodová zeď je zdě mocnější než u předhradí, má 2,3 metru. Včele byla brána, celá zděná, asi byla zničena ohněm, našlo se její kování a spoust hřebíků. Celé jádro bylo postaveno na do roviny zasekané skále a odsekaný kámen byl použit na místě ke stavbě. Místnosti byl podsklepené, a po zničení hradu se zde zachovaly vrstvy mazanice a zbytky omítek.

ObrázekxxxxxObrázek
Zde je pohled přes třetí hradní příkop z hradního jádra na předhradí, je to jižní strana, tedy nad Repešským žlebem. Druhý snímek ukazuje jasně viditelný průběh východní stěny hradního palce - obytné věže proti ostrožně, tedy nad čtvrtým hradním příkopem.

ObrázekxxxxxObrázek
Zbytky zástavby hradního jádra a plocha hradního jádra s viditelným reliéfem zástavby

ObrázekxxxxxObrázek
Největší pozůstatek hradního paláce a detail dochovaného zdiva této největší hradní stavby.

Směrem k ostrožně, tedy konec hradu tvořila vysoká stavba, palác nebo rozměrná obytná věž, která prostor hradu kryla před ostřelováním z ostrožny. Síla zdiva v tomto směru dosáhla dokonce 2,5 metru. Bylo to nejpevnější místo hradu.

Veškeré zdivo hradu je vázané, kladené na maltu. Obytné místnosti byly omítnuty. Není úplně jasné do jaké vše byla stěny vyhnány, zda to nebylo tak, že na kamenných podezdívkách byly dřevěné nástavby. O tom byl přesvědčen i pan Blekta. S výjimkou paláce jádra věžovité stavby předhradí. Ale to je jen spekulace. Obrovské množství kamenné suti naznačuje, že šlo o plnohodnotný hrad., který byl zničen v průběhu své výstavby.
O jeho nedostavěnosti svědčí i to, že na severní straně tedy od cesty do Stínavy, bylo vybudováno plných 63 metrů parkánové hradby o síle zdiva 2,5 metru. Plánována byla ale po celé délce této strany hradu, svědčí o tom zachovaná do skály zasekaná terasa pod předhradím.

ObrázekxxxxxObrázek
Obrázek
Terasa pro vybudování parkánové hradby a současně cesta pro dovoz stavebního materiálu. Druhé dva obrázky ukazují pozůstatky samotné parkánové hradby, třetí snímek je jedna ze dvou úvodních fotografií.

Nyní jedna zajímavost, která návštěvu hradu činí atraktivní pro malé děti.

Obrázek
Je to tento malá dráček, který se už před staletími usídlil v kořenech mohutného buku, který vyrostl na troskách hradního paláce. Je hodný, nikomu neubližuje a rád se fotí. Už jen proto se vyplatí sem vyrazit. Kde jinde něco takového najdete?
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Příspěvek od Pátrač »

Kapitola čtvrtá: NĚCO Z NÁLEZOVÝCH ZPRÁV.

Jak jsem uvedl, výzkumy zde prováděl hlavně pan Josef Blekta. Něco málo o něm je zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Blekta
První obrázek ukazuje kovové artefakty nalezené panem Blektou při archeologickém výzkumu na samotném hradě a v jeho okolí.

Obrázek
Jak je vidět je zde vše důležité: sekáč, nože, kladiva, podkovy, přezky do postrojů i opasků, kování dveří, klíč, hřebelce a další kousky.

Další dva obrázky ukazují nálezy keramiky.

ObrázekxxxxxObrázek
I zde je ledacos, ale pan Blekta píše, že ani jednu nádobu se nepodařilos složit celou. Asi po dobití a likvidaci bylo vše použitelné odneseno a zbyly jen trosky a střepy.

Hradem se zabýval i Miroslav Plaček a další autoři, například Dobroslava Menclová. Na desce pod hradem u odpočívadla, je tato hmotová rekonstrukce:

Obrázek
Zde je plán z knihy Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, vydáno Libri, Praha, 2001. Evidentně vycházel z pana Blekty a jen do starého plánu dokreslil skutečně v době jeho návštěvy viditelné zdivo.

Na tabuli u odpočívadla pod hradem je tato hmotová rekonstrukce:

Obrázek
Co se týká toho hradu, asi bych neměl výhrady. Velké výhrady mám k proporcím velikosti ostrožny na které hrad stál. Je několikrát vyšší a zde hrad působí, jako kdyby byl skoro v rovině. Převýšení dna čtvrtého příkopu je nad rovinou obou žlebů cca 50 metrů, to z té rekonstrukce rozhodně nevyplývá.

Zde - tedy níže, je fotografie políčka, které bylo kdysi rybníkem. Patřil k Hradu i Městisku a byla to velká zásobárna vody. Na samotném hradu nebyla studna možná a cisternu se nepodařilo nalézt.

Obrázek

A to je kolegové vše. Na hradě jsem byl celkově šestkrát. Jednou ze Čmeldou zbytek s manželkou Ladou. Fotky jsem použil ze všech návštěv. Jak víte, nás dva vždy doprovází bytosti kosmické či komické. Atak jako poslední obrázek zde máte fotografii našich věrných souputníků ufounů. Také vás zdraví.

Obrázek
Zde je máte. Mám je rád jsou věrní, vždy připraveni kazit fotky, překážet. Ale jako ten dráček, jsou ve své podstatě hodní.

ZÁVĚR.

Kolegové tak máte za sebou čtení a dívání, které vám mělo přiblížit jeden ze tří hradů, které ukrývá vojenský újezd Březina. V další práci vám předložím dva hrady najednou- Smilův hrad a hrad Starý Plumlouv.
Ty nejsou přístupné vůbec a tak moje fotografie budou asi to jediné, co z nich uvidíte. Ale nebudu se nikoho vytahovat, na internetu fotky těchto hradů jsou, dostat se na ně dalo a dá i dnes. Někdy je to ale spojeno s jistými riziky.

Základní zdroje:

Mimo v textu uvedených
http://www.hrady.cz/?OID=2389
http://www.hrady.cz/?OID=12298
http://www.hrady.cz/?OID=12394
http://stredovek-dv.webnode.cz/hrady-na ... ad-vicov-/
Městisko: zaniklá městská lokace 13. století na Prostějovsku, Doležel Jiří, 2008
Ročenka národopisného a průmyslového muzea a města Prostějova a Hané, ročník XIII. Prostějov 1936, Jos. Blekta, článek Ježův hrad, strany 61 až 71
Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku, M. Čižmář, Libri, Praha 2007
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Příspěvek od Zemakt »

Zajímavé čtení Pátrači. Koukám, že problém s odhadmutím vlastních možností měli i páni ze středověku. Hrad byl koncipován opravdu velkoryse.

Mimochodem včera jsem se poflakoval v bývalém VVT Prameny, chtěl jsem nafotit pár obslužných bunkrů. Náhoda :D . Došla mi ale baterka, aspoň mám důvod se tam vrátit.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Příspěvek od Pátrač »

Ahoj, jsem rád že Tě to zaujalo.

Mě se ten hrad líbí. Fascinuje mě jeho založení. Dle mého to měl být, pokud by se svět nezbláznil, třídílný hrad. Ta podkova- tedy zděné předhradí je ve své podstatě polotovar. K jádru otevřeno a v případě potřeby pod palbou z tohoto jádra.

Z jihu či severu je nedobytný, svahy jsou velmi příkré a pod palbou. Od ostrožny by se dal ostřelovat, ale je tam málo místa a dost prudký svah. Pod stroji by se musela napřed vybudovat plošina s nivelací a i tak by tam vlezl stroj jeden nebo dva menší. Ale zase - střílelo by se na vzdálenost cca 100 až 250 metrů. Zahrádka by se dala celá opevnit jako další rozlehlé předhradí a byl by to hrad jak kráva.

Současně by v případě války sloužil jako refugium pro Městisko a tím by se zvětšila posádka.

Uvidíme co na to pan Hájek, těším se na jeho názor.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 552
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Re: Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Příspěvek od parmezano »

jedna malá poznámka OT : celý VVP už patří pod Jihomoravský kraj , část , která patřila pod bývalý okres Prostějov byla odčleněna a připojena pod bývalý okres Vyškov .
Obrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Příspěvek od Pátrač »

Parmezáno - na konec poslední práce o těchto hradech vložím všechny potřebné informace o změnách ve vojenském újezdu Březina. Zatím jsem to nepovažoval za nutné. Ale máš pravdu, těch změn je poměrne hodně. Takže dodám kompletní informaci.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Příspěvek od t.hajek »

Díky za další hradní monografii. Na Vícově jsem osobně nebyl, tak jen několik spíše obecných postřehů.

Stavbu chránící celý hrad bych nazýval spíše palácem. Vzhledem k jeho výrazně obdélným rozměrům. Tento typ je poměrně zvláštní z pohledu ochrany vlastní palácové stavby. Hlavní obytná budova svou hmotou chrání nádvoří hradu a dokonce předhradí před ostřelováním. Obvykle tomu bývá naopak a palác je v nejchráněnější a tedy nejbezpečnější části hradu. Případně se jako v Čechách obrací k případnému směru ostřelování nejužší plochou (Řebřík, Najštejn).

Snad je to dáno reliéfem, kdy jak jsem pochopil, za šíjovým příkopem se ostrožna svažuje (opyš) a palác má štítový charakter. Prakticky stejně je to např. na dolnorakouském hradě Kirchschlag, kde ovšem před hradem ještě možná volně stála čtverhranná věž nebo na nám bližším Cornštejně.

Místo použití masivní štítové zdi a stavby paláce v chráněné poloze, bylo spojeno užitečné s užitečným a jako štítová hradba - byť poměrně tenká na štítovou zeď- byla použita vnější zeď paláce.

Otevřené předhradí směrem k hradu není zase tak unikátní. Určitě zde nějaká ohrada nebo plot byl. Spíše se to jeví velmi zvláštní vzhledem k ostatním masivním zdem.

Naopak velmi silná hradba parkánu v době před používáním střelných zbraní je skutečně nezvyklá. Snad se její šíře dá vysvětlit strmostí svahů, kdy jí stavitelé dobře staticky zabezpečili.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Příspěvek od Pátrač »

t.hajek píše:Díky za další hradní monografii. Na Vícově jsem osobně nebyl, tak jen několik spíše obecných postřehů.
Tak přijďte a oběhneme je najednou všechny tři, tedy ty hrady a ještě jedno obrovské hradiště - 105 hektarů opevněné plochy a skoro nikdo o něm neví. Znám ty správný stezky, aby nás nikdo nechytil a mám i přehled o vojenských aktivitách ve vojenském újezdě. Tak jak Skeleta Vás vezmu na byt i stravu. Jste vítaný.

Večer sem ještě dám opáčko obrázku a trochu ho popíšu. Aby bylo jasněji, zdá se že jsem o napsal nesrozumitelně. Ten palác kryje hrad od ostrožny, ne od opyše. V tom je to ještě zajímavější.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12968
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Příspěvek od Rase »

Pátrač píše:Tak přijďte a oběhneme je najednou všechny tři, tedy ty hrady a ještě jedno obrovské hradiště - 105 hektarů opevněné plochy a skoro nikdo o něm neví. Znám ty správný stezky, aby nás nikdo nechytil a mám i přehled o vojenských aktivitách ve vojenském újezdě. Tak jak Skeleta Vás vezmu na byt i stravu. Jste vítaný.
To zní jako plán na výpravu :razz:
Já si Vícov pamatuju z hodně mladých let, tedy jen jako divné kopečky :)
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Příspěvek od Pátrač »

Tak to uděláme takto. Jeden den se sejdeme u Dudka, domluvíme se, koupíme buřty a když bude hezky prolezeme Ježák - bez listí bude fajnové světlo na fotky a potom vás provedu Oberskýma vratama. To budete koukat co Pátrač všechno vypátral. Já už to tam prolízám 6 let.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Příspěvek od Pátrač »

Pane Hájku

zde je upravený plán hradu a okolí. Ukázal jsem opyš ostrožny, polohu paláce a možná místa umístění katapultů a směry možných paleb z těchto postavení.

Obrázek

Při palbě ze Zahrádky stály v cestě k paláci čelní hradba předhradí a čelní hradba jádra. Při palbě z ostrožny chránila jádro zadní stěna paláce, ale z této strany není předhradí chráněno ničím a vše co přelétlo přes jádro, naprosto volně mohlo demolovat předhradí. Při pabě z obou stran, musela devastace hradu mít rychlé tempo.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Re: Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Příspěvek od Tunac »

Pátrači, jak ty to děláš, že každá Tvá práce je nejvyšší kvality. :D
Já si myslím, že se úmyslně nestavěla hradba u předhradí na straně příkopu mezi předhradím a jádrem, aby se nepřítel, pokud dobyl předhradí, neměl kde krýt před střelbou z jádra. Horší to asi bylo s vodou, jádro je přes 30m víše, jak potok a rybník a žádná studniční věž by se na hradě postavit nedala. Tady byl asi největší problém.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Příspěvek od Pátrač »

Tunac - člověk dělá o může. Ale pan Hájek má hrady zmáklý o třídu výše. Prostě to tak je.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Hobit
vojín
vojín
Příspěvky: 18
Registrován: 11/8/2016, 17:33

Re: Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Příspěvek od Hobit »

Zdravím Pátrači a díky za článek.
Mám tu jen drobný postřeh (doufám, že jsem něco podobného zase nepřehlédl v článku), ale v Encyklopedii moravských hradů se ö předhradí píše, že "předpoklad, že bylo opevněno jen lehce nějakou dřevěnou stěnou, zpochybňuje nález dvou úseků zdiva na jižním úbočí". A teď babo raď!
Zajímalo by mě, jak se pozná, která cesta sloužila obyvatelům za "života" hradu a která sloužila k odvozu jistě značného množství materiálu při rozkotání po dobytí.
Nicméně hrad je to zajímavý a okolí nádherné.
K otázce zásobování vodou - toto mi vrtá hlavou i u jiných hradů! Jak stojatou vodu z cisterny udrželi alespoň v trochu rozumném stavu, nebo se dovážela z říčky v sudech a takto se i skladovala? Pro celou posádku?
A nepraví se někde o výpravě Jošta proti Ješkovým hradům více?
Já vím - člověk by z mých otázek zblbnul, ale těch příležitostí potlachat "odborně" je tak málo... :wink:
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Příspěvek od Pátrač »

Kolego, ty rozesuté, ale někde i celkově pěkně zachované části zdiva na Jižní straně hradu jsem zaznamenal a nafotil a dvě fotky v práci jsou.

Jejich interpretaci jsem nedokázal posoudit jinak, než že jde o opěrné zídky pro komunikaci. Jako opevnění hradu by to mělo smysl ale z té strany útok není možný svah má sklon takový, že je možné jej vystoupat jen po čtyřech a nebo při šikmém postupu. Navíc a to mě vede k tomu, že to vnímám dobře, je to, že takových opěrných zídek je v celém vojenském újezdu neskutečné množství. Jen na Oberských vratech- ta jsou přes údolí na jih a je to obrovské hradiště potkané kilometry středověkých lesních cest jsou jich kilometry. A vždy podpírají ve svazích komunikace.

Opevnění zahrádky jsem popsal také - je tam příčný malý val - asi pozůstatek palisádové stěny, podepřené zezadu hliněným násypem. Ten val současně sloužil jako ochoz pro obránce. Ale nikdo dnes netuší, je-li středověkého nebo pravěkého původu. Na Zahrádce totiž byla nalezena sídelní jáma z doby bronzové, a celá ostrožna asi byla hradištěm kultury lužických popelnicových polí.

Po obvodovém opevnění Zahrádky dnes není ani stopa, ale vyloučit nejde.

Jak to bylo s vodou netuším, nikdo z autorů čehokoliv o tomto hradu to neřeší a prameny tím pádem ve shodě mlčí.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Příspěvek od t.hajek »

Pochopil jsem to přesně jak je to na obrázku.

Tady si možná musíme ujasnit co je ostrožna a co opyš.
Já jsem vždy považoval (patrně mylně) opyš za klesající ostrožnu, tedy ne jen ten úplný konec, ale prostě ostrožnu která se svažuje od nejvyššího bodu dolů.

A pro takové geomorfologické případy zde byl obecně šíjový příkop a štít chránící hrad, ať už ve formě štítové zdi, paláce nebo opravdu masivní věže.

Pokud by útočníci pronikli na Zahrádku či první předhradí, v ostřelování jádra by jim "bránila" jako všude jinde vzdálenost znásobená opevněním druhého předhradí a samozřejmě i čela jádra.

Ve výše zmíněné Plačkově knize se kromě možného opevnění prvního předhradí spekuluje i o branské věži vedoucí do jádra, tedy dalším posílení obrany z tohoto směru.

A ještě jedna věc k možné refugiální funkci. Ono to vypadá lákavě, ale pán či velitel hradu žádné "sedláky" nebo měšťany nechtěli. Z vojenského hlediska by to bylo posílení minimální, vojenské řemeslo neovládali. naopak by to byly další hladové krky, které by bylo nutné živit a i kdyby bylo dost potravin, problém mohla dělat voda. Studna se zde nenašla. Ani cisterna, ale ta se dá předpokládat spíše.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Příspěvek od Pátrač »

Geomorfologicky je to takto:

Ostrožna je terénní útvar jazykovitě protáhlého tvaru, který je z obou bočních stran ohraničený příkrými svahy. Takový terénní útvar obvykle vybíhá z hřebene nebo planiny a ukončuje jej opyš.

Takže pokud jde o Ježák, tak ten hlavní příkop je ten co pan Blekta označil jako čtvrtý hradní příkop a já to tak nechal, anžto je to jeho licence a z hluboké úcty k tomu člověku. A to je ten hlavní šíjový příkop, to asi vidíme úplně stejně.

O branské věži spekuluje už pan Blekta, mám jeho zprávy k dispozici ale já osobně jsem také přesvědčen, že tam být něco takového bylo, masa suti a celkové uspořádání cela předhradí s tou podkovovitou hradbou tomu nasvědčují.

A co, domluvíme se na návštěvě? Jo moje paní i Pozorovatel signalista vás rádi poznáme.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
t.hajek
7. Major
7. Major
Příspěvky: 442
Registrován: 26/2/2009, 12:03
Bydliště: Praha

Re: Hrad Vícov- první perla Vojenského újezdu Březina

Příspěvek od t.hajek »

omlouvám se za pozdní odpověď

Díky za pozvání, ale teď to rozhodně nedám.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „fortifikace (technika)“