Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Československá předválečná a současná výzbroj, tanky, letadla, děla.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Vlastimil Čech
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 575
Registrován: 3/12/2012, 16:49
Bydliště: vesnice nedaleko F.-M.

Re: Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Příspěvek od Vlastimil Čech »

Dobrá, rozumím... takže třeba nějaký rodilý němec žijící v Rumunsku mohl vstoupit do Wehrmachtu jen tehdy, pokud se nechal zapsal do Volkslist? A získal tím říšské občanství? Jinak němec rukoval do Rumunské kr. armády? A do SS mohli rukovat i etniční Rumuni?
A na Slovensku tomu bylo podobně?
Hlučíňáci se myslím mohli službě v německých ozbrojených silách vyhnout jen tak, že se hned na počátku (tedy po záboru, ale před válkou) prohlásili za Čechy... a tím pádem se ale vystavovali risiku, že budou odsunuti do vnitrozemí... Žádný takový případ ale neznám...
U vaserpoláků to bylo myslím podobně jako u hlučíňáků... nebo ne?
Ale nechám se rád poučit! Zajímá mne to...
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Příspěvek od Alfik »

Slovo "vasrpolák" označovalo (hanlivě) Těšíňáky a Goroly. Což nejsou názvy nějakých "národů", ale jen místní pojmenování usedlíků podle místa bydliště. Takže tzv. vasrpoláci nemohli být na volklistu (kromě mnou popisovaného dopsání na zákl. ajznboňáctví), páč to nebyli Němci, ale Poláci, že...
Znamenalo jen a pouze to, že dotyčný je Polák žijící za řekou (Olzou, česky Olší), neboť původně byla Olza hraniční řekou - avšak nikoli státní, ale hranicí panství. Poláci prominou, ale kecají :) a to hned dvakrát. Jednak v tom, že (v svých "nárocích") ztotožňují chtěnou státní hranici s touto hranicí panství, což je blbost, a jednak proto, že ve skut. řeka Olše pramení nedaleko obce Jistebná, a tedy v Polsku, odtud teče směrem na Jablunkov, Třinec, a u Bohumína se vlévá do Odry, takže jakýkoli "nárok" na Těšínsko by se jim smrskl právě jen a pouze na kousek území severně řeky, tedy po části Jablunkova a Třince. O zbytku (a tedy většině) Těšínska prostě kecají a pro mě (vyrostl jsme tam a vyučil se, teprve pak jsme se odstěhoval) nejsou tím pádem moc partneři k diskusím.
Neboť - toto ovšem znamená, že:
a) většina tzv. Těšínska je Vasrpolsko, neboť je na jižní straně řeky, a tedy z pohl. Polska "za" vodou
b) většina Těšíňáků jsou Vasrpoláci, neboť žijí právě tam.
Oboje díky tomu, že ta řeka prostě teče jen kousek od hranic.
Ještě dodám, že kousek toku skutečně státní hranicí je - od Těšína po Karvinou.
Českou stranu - stejně jako Polskou - ovšem při hádkách o hranici ve skutečnosti nezajímalo ani tak uhlí, ale existence (v té době, do vybudování trati přes Vlárský průsmyk) JEDINÉ trati z České na Slovenskou část republiky. Pro stát tedy naprosto nejdůležitější podmínka, což Poláci velmi dobře věděli. Naprosto chápali, že přerušení této trati by ukončilo existenci ČSR i bez nějakých Němců a jejich Mnichova. Ovšem to bychom se neučili o zradě Mnichovské, ale nějaké třeba Varšavské. Němci "jen" dokázali to, co Poláci nedokázali - ale CHTĚLI!
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
mates
svobodník
svobodník
Příspěvky: 21
Registrován: 9/1/2017, 21:11

Re: Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Příspěvek od mates »

To Alfik: s tím označením myslím, že nemáš úplně pravdu, dle toho co se ke mně dostalo od příbuzenstva, které období 1938-45 zažilo, to bylo označení obecnější týkající se veškerého obyvatelstva označovaného za Goroly/Šlonzáky bez ohledu na to zda měli či neměli volksliste. Můj osobní názor je ten, tak asi byli označováni všichni, kteří mluvili zdejším nářečím bez rozlišení k jaké národnosti se přihlásili (reálně doma tak mluvila většina ať již se hlásila CZ/PL/Slez národnosti). Wiki dokonce uvádí toto jako obecnější hanlivé označení polského/slovanského obyvatelstva Slezska, asi to bude o něco komplikovanější něž jen Těšínsko.
BTW: od pamětníků znám ohledně hranice Polska ještě jednu větu "Ostrawica granica"

To modrak: dík za objasnění volksliste, rozumím tomu správně, že volksliste byla doklad, jak moc byl dotyčný "čistý" němec? Tzn, že na Těšínsku po obsazení Wermachtem 3. říše udělila občanství těm, kteří se přihlásili přímo k národnosti německé a druhotně pak národnosti slezské (jestli si to správně pamatuju tak ti lidi neměli tušení, že přihlášení se ke šlonzáctví povede k odvodům do armády).

Jinak sorry za offtopic, k roku 1919 to pochopitelně nepatří.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Příspěvek od Zemakt »

Ale patří, patří. Vše souvisí se vším a zvlášte, když změna orientace Šlonzáků svým způsobem zapřičinila jakou podobu Těšínska máme dnes.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Re: Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Příspěvek od jmodrak »

Vasrpolák - Wasserpolaken - bolo úradne označenie Poliakov v Sliezku v čase c.k. monarchie. Poliaci sa delily v RU na 4 skupiny - wasserpalaci - Sliezsko, Mazuraken-Halič Flachlande, Goralen -Halič Gebirge a Polen in der Bukowina (v Bukovine). Z celkového počtu - 2 055 852 Poliakov bolo wasserpolaken - 138 243. Takto sa označujú v úradnej štatistike. Po roku 1861, kedy dochádza k bojom o národnostné určenie naberá výraz hanlivého označenia a preto po vzniku RČS (1921) sa úradne nepoužíva a namiesto neho prichádza označenie Šlonzák Polák.

Volkliste - ano, bola to taká priepustka do "ríšského" raja. Na jej základe sa udeľoval pobyt, možnosť získať ríšske občianstvo (so všetkými výhodami a nevýhodami). To, že ho dostavalo veľa Slezanov, je logické. V podstate mohol o zápis požiadať každý Slezan, s nemeckými predkami a hovoriaci bežnou hovorovou nemčinov. Stačilo si "pokecať" s komisiou. Toho využívali nielen obyvatelia ČS. Sliezka, ale aj Poľského a Nemeckého. Ani židovský predkovia alebo iný menejcenný, neboli prekážkou udeliť občianstvo vo Sliezku. To bola taká výnimočnosť Sliezska. V iných častiach to už bolo iné. Že nemali tušenie o odvodnej povinnosti je možné, ale mohli si všimnúť Šlonzackého položida,polopoliaka feldmaršála Lewinského, že tiež slúži ríši. :D . Bez problémov :lol: . Svoju úlohu tu zohrala aj potreba kvalifikovaného personálu v podnikoch regionu, takže o nejaké masové odsuny, čistky atď. tamojšiemu gaulatierovi nešlo. Skôr išiel cestou "asimilácie" a likvidovaním národných učiteľov a neprispôsobivej inteligencie. Iná situácia bola už potom v Sudetoch, kam patrilo Opavsko. A špeciálna situácia bola na Hlučínsku, kde dostali občianstvo všetci obyvatelia žijúci tu spred roku 1921 a ich rodinný príslušníci, bez ohľadu na to, či sa hlásili k Nemcom alebo nie. Boli totižto občanmí ríše do r. 1920-21 a pri návrate sa iba "vrátili" do normálu. Takže udeľovanie zápisov do VL a udeľovanie občianstva mohlo byť doslova od dediny k dedine, ulici, dom od domu rôzne.

Čo sa týka služby vo wehrmachte, tam mohli slúžiť iba občania ríše. Nemci bez jej občianstva mohli slúžiť iba v SS alebo armáde dotyčného štátu, kde boli občania. Službu v SS zabezpečovali medzivládne zmluvy.
Slovensko - Nemec - zapísaný - mohol slúžiť - podliehal branej povinnosti - buď v armáde SR alebo SS. V armáde SR potom slúžil buď v "zmiešanej" jednotke so Slovákmi a odlišoval ho hákovy kríž na golieri, alebo v nemeckom pluku v Nitre. Alebo sa zapísal k SS. Slúžil potom mimo Slovenska, podľa potrieb SS.
Podobne to bolo aj v iných štátoch, aj keď s odchýlkami.
Rumunsko - službu v SS nerado povoľovalo, keďže etnonemci tvorili základ technického personálu armády.
Maďarsko - povoľovalo tvorenie SS z je ho občanov na je ho území, aj službu v SS nenemcov.
Chorvátsko - miestný Nemci slúžili až na pár výnimiek výhradne v SS
mates
svobodník
svobodník
Příspěvky: 21
Registrován: 9/1/2017, 21:11

Re: Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Příspěvek od mates »

Super, tak podrobný výklad jsem nikde nenašel :up:
Věděl jsem, že se to právě týkalo i obyvatelstva na polské straně Slezska např. u Katowic, Opole, ale zdaleka ne takhle do detailu. Vlastně tak měl být označován jen Šlonzák-Polák a ne Šlonzák-Čech :D , ale to jsou drobnosti, který byly asi pod rozlišovací schopnost velkoněmecké říše, to se dá pochopit.Tisíciletá říše vyžaduje kompromisy :lol: Zda tehdy místí mohli posoudit, co všechno znamená tehdy přihláška ke slezské národnosti nikdo přesně neřekne, ale asi to nebylo úplně jednoznačné jinak by dopadli jak obyvatelstvo Sudet. Nejspíš k výjimce pro Prajzkou a hlavně pro Těšínsko něco Beneše vedlo a že je to mnohdy na krajině při srovnání těch regionů se Sudety ještě dnes bohužel poznat.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Příspěvek od Zemakt »

Potřeboval bych trochu helfnout. Nemá náhodou někdo povědomí, jaké jednotce velel kpt. Haller 26.1., v den své smrti? Moje zdroje mlčí a co koukám na ty polské tak taky slabota. Díky
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Příspěvek od Alfik »

Mates: Zjevně jde pouze o to, že každému z nás, ještě jako dětem, to příbuzní řekli nepatrně odlišně :) ale smysl máme oba stejný.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Příspěvek od Martas2411 »

Zemakt píše:Potřeboval bych trochu helfnout. Nemá náhodou někdo povědomí, jaké jednotce velel kpt. Haller 26.1., v den své smrti? Moje zdroje mlčí a co koukám na ty polské tak taky slabota. Díky


No zemakte moc ti asi nepomůžu,ale zde jsem našel toto

Pierwsze posiłki płk Latinik otrzymał w nocy z 23 na 24 stycznia. Pochodziły
one z Okręgu Generalnego nr V w Krakowie. Na najbardziej zagrożone odcinki natychmiast
skierowano dwa szwadrony: konny i pieszy 2. pułku pod
dowództwem por. Jana Pryzińskiego z Bielska oraz dwie kompanie (10 i 11) 12.
pułku piechoty z Białej, dowodzonego przez por. Mazura. 24 stycznia przybyły też
trzy kompanie zapasowe tego pułku z Oświęcimia, dowodzone przez kpt. Cezarego
Hallera – młodszego brata gen. J. Hallera. Do jego zdań należała obrona Zebrzydowic,
zagrożonych przez oddziały czechosłowackie po zajęciu Piotrowic i Karwiny.

Podle mě to byly nějaké tří záložní kompanie z Osvětimi.Podle mne je to ten 2.pluk,ale nevím ty kompanie,nebo vlastně roty či jaký je ekvivalent kompanie.

Podobną śmiercią zginął kapitan Cezary Haller, gdy na wiadomość o napadzie czeskim przybył z Oświęcimia na czele oddziału złożonego z czterystu ludzi, by bronić północnego skrzydła polskiego wzdłuż linii kolei północnej.
Tutaj, atakowany przez trzy pułki czeskie, sam przeszedł do ataku.
Trafiony kulą karabinu maszynowego upadł, po czym, gdy atak polski został odparty, żołnierze czescy bagnetami go dobili."

Tady se to taky píše,že kapitán Haller přišel z Osvětimi na čele oddílu složeného ze čtyř stovek lidí,aby bránil severní křídlo.Stál proti třem českým plukům a sám přešel do útoku.Byl trefený kulkou z kulometu,upadl a když polský ůtok zůstal odražen,čeští vojáci ho dobili bajonety.

Ale konkrétní jednotku jsem taky nezjistil.Zde jsem našel takový článek,podívej se na stranu 203

http://ssh.apsl.edu.pl/baza/wydawn/ssh0 ... owski1.pdf

Je to dost zajímavé.Já jsem to tak zběžně proběhl a např.se dozvěděl,že od Jablunkova třeba tehdy útočil i tehdejší kapitán Sergej Ingr.Toho asi nemusím představovat.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Příspěvek od Zemakt »

No super Martas, prostuduji a zapracuji. Toto je více než jsem čekal.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Příspěvek od Zemakt »

V souvislosti s pátou částí by jsem rád poděkoval Parmezanovi za konzultace ohledně železnice a mašinek.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Martas2411
praporčík
praporčík
Příspěvky: 364
Registrován: 3/10/2008, 15:22
Bydliště: Bohumín
Kontaktovat uživatele:

Re: Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Příspěvek od Martas2411 »

zemakte super,tak podrobně jsem to nikde zpracované ještě neviděl.Ta mapka polských obranných pozic je skvělá.Budu ještě určitě reagovat, musím to pořádně prostudovat,zatím jsem to tak jen zběžně prohlídl.

jenom trochu technická poznámka
V blízkém okolí Albrechtic tentýž den rovněž operovala švadrona jízdní Národní gardy, přičleněná momentálně k tělesu II. pěší brigády a zabezpečující tak severní křídlo v rámci jejího pochodu do výchozích pozic. U albrechtického nádraží pak jezdci narazili na oddíl polských legionářů, opevněných v nedalekých staveních. Za následný útok a vypuzení Poláků až za řeku Olšu,
Správně česky je -vypuzení Poláků až za řeku Olši.Nebo tam můžeš napsat-za řeku Olzu.Oba dva názvy se u nás používají.Olše nebo Olza je jedna řeka.

Za mě za jedna :up: .Nic lepšího jsem nečetl.Dalo to nesmírně hodně práce a obdivuji tě,že si to dokázal tak dobře nastudovat.
Četař
Příspěvky: 3
Registrován: 19/2/2017, 17:02

Re: Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Příspěvek od Četař »

Já jen zase otravuji s těmi tunely. U Třince na železnici nebyly, nejsou a nebudou.
Leda na VRT v 22.stoleti... :lol:
A ke zdejším Polákům jen tolik, jejich propaganda je mazaná a vytrvalá.
A co se "masakru" ve Stonavě týče, je čas se přestat stydět a zaujmout třeba toto stanovisko:
V týlu jednotek byli nalezeni zranění muži v civilních oděvech schovávající se v domech civilistů.
Nebyli to žádní zajatci co se vzdali. Bylo s nimi naloženo podobně jako za Velké války, jako nakládali Poláci s Rusy a naopak.
Byla taková doba, sorry jako...
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Příspěvek od Zemakt »

Ta mapka polských obranných pozic je skvělá
No skvělá. Primárně jsem vycházel z tebou doporučeného zdroje od Piotra Kolakowskiho. Každopádně při tehdejší síle polských jednotek si jen těžko můžeme představovat, že co čára na mapě, to zákop alá Velká světová. Spíše bych řekl, že naopak. Dle mého názoru byly jednotlivé jednotky situovány na obecně důležitých místech jako jsou křižovatky, železniční křižovatky, obce apod.. Pochod jednotlivých rot či setnin volným terénem v této době, pakliže se nejednalo o nějaký obchvat, byl utopií. Pro pohyb se primárně využívaly silnice, železnice, a to třeba i "zu fuss". Když jsem si překládal výše zmiňovaný článek a rovnou zakresloval do mapy, tak jsem narazil pouze na jednu nesrovnalost. A tou je Lhota respektive Ligota (citace: Ligoty przez Mistrzowice, Koniaków, Żuków, Ropicę do Olzy). Teoreticky by to měla být nějaká obec, součást dnešní Chotěbuzi či Těšína. Zpupná Lhota či snad Horní Lhota? No jen detail no..

Ale jinak díky, potěší to :wink: . A Olše opravena.

to Četař: no jo no, tunely!
U Třince na železnici nebyly, nejsou a nebudou.
Při svém popisu jsem vycházel z knihy Kyselá Těšínská jablíčka od pana J. Bílka a nutno říci, že jsem z toho moc moudrej nebyl. Budu-li citovat do slova, mělo se jednat o tunely mezi Třincem a Jablůnkovem, což je prakticky poměrně dost široký pojem, uznávám. Nicméně nikdy jsem tam nebyl, za osvětlení tamější situace bych byl pouze jen rád. Ve skutečnosti ze zdrojů vyplývá, že skupina Aujezdský měla postupovat od Frýdku. Podporovaná Brnem II., přičemž je pak uvedeno, že ve včasném příchodu jim zabránili zatarasené tunely. A v jiném, teď z hlavy nevím, že se skupinou bylo ztraceno spojení. Takže..., za objasnění budu jen rád.
V týlu jednotek byli nalezeni zranění muži v civilních oděvech schovávající se v domech civilistů.
Nebyli to žádní zajatci co se vzdali. Bylo s nimi naloženo podobně jako za Velké války, jako nakládali Poláci s Rusy a naopak.
Ovšem, nechtěl jsem to přímo takto komentovat. Pravdou však je, že polský odboj vůči Čechoslovákům na Těšínsku, by jsme v dnešním vnímání světa nazvali terorizmem, před padesáti lety partyzánštinou a před cca 100 lety banditismem. Každopádně v podmínkách stanného práva s jediným možným důsledkem! A to včera i dnes.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 553
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Re: Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Příspěvek od parmezano »

Zemakt: neni zač , jsme tu od toho
Obrázek
Uživatelský avatar
Martin Hessler
poručík
poručík
Příspěvky: 715
Registrován: 12/5/2009, 16:49
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Příspěvek od Martin Hessler »

Trošku na okraj, k té lokomotivě ze sestavy čs. obrněného vlaku:
"Čtyřstovky" byly, pokud vím, vůbec nejmenší čtyřspřežní tendrovky na našem území. Vyrobeny byly jen dvě, na přímou zakázku jablonecko-tanvaldské dráhy, a šlo o jednoduché dvouválcové mašinky pro lokální tratě. Původně nesly jména Proschwitz a Maffersdorf. Měly celkem malý nápravový tlak (9 tun), služební hmotnost 36 tun, průjezdnost oblouků 135 m, tlak v kotli 10 bar a maximální rychlost 35 km/h. Během své služby u ČSD nikdy neprošly modernizací a definitivně byly vyřazeny v roce 1939.
Neexistují žádné zoufalé situace. Existují pouze zoufalí lidé. /Heinz W. Guderian/
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Re: Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Příspěvek od Pátrač »

Ahoj Zemakte, je to čím dál lepší a lepší. To už by stálo za trochu uvažování nad knihou nebo brožurou. Kdybych mohl nějak pomoci, tedy s dalšími díly, třeba nějaký medailonek, dej vědět.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Příspěvek od Alfik »

Mezi Třincem a Jablunkovem tunely nejsou. Ostatně je to jen co by kamenem dohodil, a zbytek pěšky došel - se zastávkami "v knajpach v Lyžbycach, Vyndryni, Karpentne, Bystřyci, i Hradku" (tedy v hospodách v Lyžbycích, Vendryni, Karpentné, Bystřici a Hrádku :D ) jsem to šel nejednou. Je to jen asi deset kiláků. Čili jak vidno, údolí je plné obcí mezi těmito městy.
Mezi Třincem a Jablunkovem trať vede (vedla) právě údolím podél řeky Olzy, a řeku dvakrát překračuje, v Třiňcu a Novšu (Třinci a Jablunkově - Návsí :D ), což je právě to, co jsem psal výše. Pokud by se hranice posunula až do koryta řeky, trať by vedla po Polské straně což by ji prakticky (z Pol. strany) zcela přerušilo.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11468
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Příspěvek od Zemakt »

Zdar Pátrači, na to aby se člověk pustil do nějaké knižní podoby, by se napřed musel na rok uzavřít do VÚA a tam si pěkně v klidu prostudovat deníky jednotlivých do boje zasazených jednotek. A na to jsem ještě příliš mladej a aktivní :wink: . Na to je času dost, i když jsem si něco podobného už zkusil a je to velmi zajímavé a inspirující to jo. Takto je to pořád v poloze sosání z veřejně dostupných zdrojů ať už knižních tak webových s jejich následnou kompilací.

Jinak díky za nabídku, zatím mne nic nenapadá, ale promyslím to. Ani ne za dva týdny jedu na Atlantik zahájit sezónu, tak bude času dost si to prokoumat. Z tohoto důvodu mi také další pokračování zabere trochu déle času. Sice bych tam měl být připojen, ale na nějaké psaní to nebude, snad jen na nějaké to palbácké kibicování.
Teď mne zrovna napadlo, Martas tady zmiňoval Sergeje Ingra, v pokračování se o něm rozhodně zmíním. Ten by stál za hřích.

Alfík: do prd..e práce. A co trať Frýdek – Těšín, tam by se nějakej tunel nanašel?
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 553
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Re: Sedmidenní válka, RČS 1919 by Zemakt - Diskuze

Příspěvek od parmezano »

A co trať Frýdek – Těšín, tam by se nějakej tunel nanašel? Depák , nejbližší tunel je ten Jablunkovský.
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Pozemní vojsko“