Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Odpovědět
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Příspěvek od Aaron Goldstein »

Náboj do 73 mm kanonu 2A28 (např. BVP-1) PG-15V... Má stabilizační plošky... Přesto není řiditelný...

Obrázek
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Příspěvek od Mirek58 »

A třeba letadlo Airbus A 320 má taktéž stabilizační plochy a na rozdíl od PG15V řiditelné je.
Divné co?
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17709
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Příspěvek od skelet »

Tucnak ma kridla, co ma kridla muze litat. Tucnak tedy umi litat, jen se stydi pred lidskymi pozorovateli. Toliko ke genialni myslence dne..
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Příspěvek od Aaron Goldstein »

Není to divné... Jen to dokazuje že přítomnost stabilizačních ploch nutně neznamená, že je těleso řiditelné... A tedy stabilizační plochy na Škvalu nejsou důkazem o jeho řiditelnosti...

(Což je to co (předpokládám) chtěl Zemakt - a nyní i já - říci...)
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
kenavf
7. Major
7. Major
Příspěvky: 5997
Registrován: 15/12/2010, 23:13

Re: Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Příspěvek od kenavf »

Torpédo Škval má (jak je vidět na ilustracích) tvar kužele se zúženou špicí. V zadní části se nacházejí čtyři výklopná kormidla, které plní dvojí funkci. Jednak podle povelů z gyroskopu torpédo řídí, jednak usměrňují obtékání torpéda plynem.
http://www.military.cz/russia/navy/weap ... /skval.htm
Keď by to mohli ovládať gyroskopy tak by to mohla ovládať aj navádzacia jednotka.
A tu je zmieňovaný Škval-15 s ovládaním po drôte
https://de.wikipedia.org/wiki/Schkwal

Prečo je tá predná časť kavitátoru naklápateľná,pri rotácii torpéda by to mohlo zvládnuť aj ovládanie smeru?
Obrázek
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Příspěvek od Aaron Goldstein »

to Kenavf:

Já se nehádám jestli je a nebo není řiditelné (řiditelnost Škvalu připouštím - viz můj post o Škvalu x postů nahoru)... Ale odmítám premisu, že pokud to má stabilizační plochu, tak je to řiditelné (tak jak to zde zkoušel tvrdit Mirek58)... Nic víc a nic méně...
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Příspěvek od Mirek58 »

Pokud mě paměť neklame, tak první letadla neměla řídící plochy, pouze stabilizační.
Fakt.
Takže, premisa o řiditelnosti předmětu, pokud má stabilizační plochy, byla potvrzená už hodně před sto lety. A já ji jen připomněl.
Natáčení kavitátoru je nutné pro zachování symerického prostředí ve kterém se vlastní škval pohybuje při změně vektoru.

Edit
Skelet, když hodláš rejpat, najdi si jiný, vhodnější příklad.
Prostuduj si způsob pohybu tučňáka pod vodou.
Budeš hodně překvapen.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17709
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Příspěvek od skelet »

kenavf: viz AG.. to není o zpochybňování možnosti, že Škval je nebo není řiditelný. To je jen o geniální myšlence uživatele Mirek58 (který se umí geniálně obhajovat)
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Příspěvek od Zemakt »

Oháníš se logikou Mirku, dobrá. V tom případě navrhuji vyškrtnout slovo řiditelný z letecké a námořní terminologie. Stabilizovaný zcela postačuje.

Apropo, u těch vousatých aeroplánů se směr letu, tedy řízení, provádelo změnou těžiště. Tedy vyklápěním se pilota vůči ose sedu. Slušné OT po ránu :D
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Příspěvek od Aaron Goldstein »

Teď jsem si udělal doma vlaštovku... Má stabilizační plochy.... Ale řídit se mi jí nějak nedaří... A přitom podle Mirek58 MUSÍ být řiditelná... Nevíte někdo, kde je problém???
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Příspěvek od Mirek58 »

Pánové, stabilizace znamená, že pohyb je ustálený v jednom vektoru.
U vlašťovky (papírové) AG je to dáno tím, že tato je za letu stabilizovaná pevně nastavenou výchylku stab. ploch.
Ale stačí výchylku plynule měnit a jsou zde najednou řídící plochy a namísto stabilizace- řízení, ustálený pohyb ve vektorech( možné číslo!).
AG:
Ale řídit se mi jí nějak nedaří
( jaksi ti nedošlo, že jsi své konstrukci nedodal ovládací prvek, doplň ho do konstrukce a uvidíš)
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Aaron Goldstein
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3062
Registrován: 19/7/2014, 19:38
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Příspěvek od Aaron Goldstein »

A tobě jaksi nedošlo, že přesně to co popisuješ je rozdíl mezi pevnými stabilizačními a řídícími stabilizačními ploškami a že tedy přítomnost stabilizačních plošek nutně neznamená, že je objekt řiditelný - viz vlaštovka, PG-15V etc... Takže tvrdit, že je něco řiditelné pouze na základě toho, že jsou na fotografii vidět stabilizační plošky (u kterých není patrno, jsou-li řiditelné) je blbost...

A neuhádáš to, kdyby jsi se rozkrájel... Je mi líto... :razz:

(dle mého ti to tedy došlo a pouze se z toho snažíš vykecat... A tím ze sebe děláš úplně zbytečně hlupáčka :wink: )
Obrázek

Že jsem paranoidní ještě neznamená, že po mě nejdou...
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Příspěvek od Alfik »

Ejdou Rotacak píše:no a jak je to teda Polare s tou hydrodynamickou superkavitací ve velkých hloubkách podle tebe? ptal jsem se na to asi stránku zpět. Vím o tom asi tolik jako většina ostatních tady - články z netu, ty sou zadarmo, člověka to nic nestojí že - a pak mají někteří pocit že sežrali hovno od zadku samotnýmu Šalamounovi) proč se tedy ve všech zdrojích udává hloubka do 30m. Tak jsem si říkal, že je to kvůli tomu tlaku, který se s narůstající hloubkou zvětšuje určitě ne lineárně, ale sakra progresivně - tudíž hydrodynamická superkavitace přestává v hloubkách s velkým tlakem fungovat. Nevím, ptám se - jsem línej 3 hodiny něco hledat, tak třeba dostanu odpověď od místních ponorkářů, pilotů, kosmonautů a kapitánů torpedoborců ))
Čéče, to je fakt zajímavá otázka. Na kterou neznám odpověď, kapitán nejsem, ale pokusím se o odhad :D Prosím nekamenovat, stačí v příp. potřeby utloukat argumenty :-?
Podle učebnic má na kavitaci vliv teplota, nikoli tlak. Je tedy možné, že Škval buď nefunguje, nebo funguje špatně (např. se pohybuje pomalu apod.) pod termoklinou.
Jak známo, voda má nejnižší objem (nejvyšší hustotu) při cca 4 stup. nad nulou. Je to známý fakt, proto led pluje na vodě apod.
Rovněž ovšem se mění složení mořské vody - se snižující se teplotou, při stejné hmotnosti soli a hmotnosti vody, se zvyšuje salinita, tedy s klesající hloubkou se salinita zvyšuje, a to až do právě té hloubky, kde se teplota už nemění, je právě těch 4 st. C.
Šíření zvuku je tedy ošidné, nešíří se přímo, ani se neláme, ale "ohýbá" se okolo této hranice. To má samozřejmě vliv na kavitaci, která právě souvisí s rázovými vlnami apod.
To je mj. příčinou toho, že se obtížně lokuje ponorka za pom. sonaru, pokud se pohybuje právě v takové hloubce - je sice možné změřit směr, ale dost nepřesně, a není možné ani přesně změřit hloubku pom. sonaru. Při měření hloubky dna to nevadí, jednak protože se měří kolmo dolů, a jednak protože poměr mezi hloubkou nad termoklinou (hranicí 4 st.) a pod ní je obvykle v několikanásobcích, až stovkách, v příp. malých hloubek, a naopak oceánského dna. Kapitáni ponorek to samozřejmě za ty desetiletí (už je to přes sto let, co Němci začali ponorkovou válku :) ) vědí a využívají.
O tomto problému jsem mj. i já sám už zde psal - odkážu na své dřívější příspěvky ve vláknech o ponorkách a torpédech. Proto se na ponorky házelo mnógo hloubkových náloží, aby se aspoň nějaká "chytla", protože zkreslení neumožnilo u ponořené ponorky určit kdy přesně je loď nad ní, a nepřesnost (horizontálně) dělala okolo sta metrů.
Je tedy možné (ale opakuji - to je pouze můj odhad), že ve hloubkách okolo a pod hranicí 4 st. C, se mění podmínky pro pohyb tělesa, hnaného superkavitací, nebo se mění podmínky pro jeho navádění apod.

A na závěr ťafka: Protože letadlová loď, a to ani americká, není ponorka, fakt netuším, o co tady diskutujícím jde, s tím Škvalem a hloubkou pod 30 metrů... styďte se.


PS: Mirku, mýlíš se. První letadla měla řízení pom. tzv. kroucených ploch, tedy pom. nakrucování konců křídel a stabilizátorů. Jinak by "letěla" právě tak jako ty zmiňované vlaštovky z papíru - nebyla by řiditelná. Neměla, pravda, mechanizované řídící plochy (křidélka na "pantech").
Naposledy upravil(a) Alfik dne 15/7/2017, 11:02, celkem upraveno 1 x.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
El Diablo
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1872
Registrován: 21/11/2008, 14:11
Bydliště: Xeenemünde
Kontaktovat uživatele:

Re: Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Příspěvek od El Diablo »


РАКЕТА-ТОРПЕДА ШКВАЛ - ОРУЖИЕ 20 ВЕКА || АРМИ.RU
Raketa-torpédo škval - zbraň 20 století || ARMI.RU
Uživatelský avatar
El Diablo
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1872
Registrován: 21/11/2008, 14:11
Bydliště: Xeenemünde
Kontaktovat uživatele:

Re: Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Příspěvek od El Diablo »

Секреты торпедного вооружения Торпеда — главное оружие подводной лодки
Tajná torpédová obrana. Torpéda - hlavní výzbroj ponorek
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Příspěvek od Polarfox »

Julesak píše:Ak pod "Tajfuny" myslíš raketové ponorky Projektu 941 Akula, tak naozaj neviem, a ani neviem či ich nosili. Teoreticky toho iste schopné boli, ako každá sovietska/ruská ponorka so štandardným 533,4 mm torpédometom. Koniec koncov, aj námorné Jaky-38 boli nasadené aj v Afganistane, tažke dokázovať sa tým dá hocičo, ak je jedinec dosť kreatívny...
Jedinec vůbec nemusí být kreativní, bohatě stačí si projít výzbrojní specifikace Projektu 941, eventuálně výzbrojní specifikace Škvalu ve směru na které třídy byl umisťován. Ale pardon, já zapomněl, my se stále řídíme dojmy a tím, co někde najdeme na wiki a nebo hůře...

Manévrovat tu Jakem-38 mi přijde stejně kreativní, jako ten mimochodem výborný Skeletův příklad s tučňákem ala Mirek.
Julesak píše:Som ochotný zopakovať (Polarfox+1) krát, že pôvodný Škval je zbraň primárne proti lietadlovým lodiam, pokiaľ neuvidím niekde zdôvodnený opak - napr. že je schopný pôsobiť proti cieľom v hĺbke väčšej ako cestovnej (7-10m).
O kus dále v reakci na jiný příspěvek ti alespoň okrajově ukážu, proč nikde neuvidíš zdůvodněný opak, pokud se otrocky spolehneš na to, na co se spoléháš.
Julesak píše:Jadrová hlavica 150 kt pochopiteľne má dosah aj do väčšej hĺbky, ale určite sa Škval nedá použiť tebou popísaným spôsobom (americká ponorka odpáli torpédo na sovietsku, tá odpáli Škval, americká musí spraviť úhybný manéver a prerušiť navádzacie káble), už preto že aj sám uznávaš že max. hĺbka odpalu Škvalu je 30 m.
A nemusí to být jen přinucení nepřátelské ponorky k reakci, ale prostá odplata. Sověti počítali s tím, že jejich ponorky budou oproti svým protějškům tahat za kratší konec provazu a tedy ho alespoň vezmou sebou, když ten někde vyskočí a znenadání zaútočí. Ale tohle je poloviční spekulace z pár zmínek.

Sám uznávám, že ta hloubka bude asi 30m. Vše tomu zatím nasvědčuje. Jestli je to ale 100% pravda a co se rojilo v hlavách sovětských plánovačů se mě opravdu neptej, to se jdi zeptat jich. Jak už jsem říkal, předávám jak jsem koupil a sám bych rád detailnější informace, ale nemohu nic zatím najít.
Julesak píše:Čo sa týka mimóznosti, je možné že pôvodné očakávania pri začiatku vývoja boli iné, ale technologické schopnosti konečného produktu nepustia. Mne Škval príde vhodný na nasadenie v plytkých oblastiach s obmedzenou možnosťou manévru - pri prístupoch k námormým základniam, prieplavom či v prielivoch. Všade tam kde sa ponorka môže schovať na dno, a čakať na cieľ, ktorý nemá inú cestu.
Nebyly jiné, takové bylo zadání a od začátku vývoje se s tím počítalo.
Julesak píše:A tých 400 m teda pochádza odkiaľ, ak sa smiem opýtať. Pretože ja sa rád nechám poučiť, a viem si aj priznať omyl.
Pokud se rád necháš poučit, tak hledej. Je to otázka zadání pár hesel v ruštině do vyhledávače a trochy snahy při čtení a třídění. Z principu nehodlám šetřit práci někomu, kdo se chová jak mezek. Do této debaty jsem už něco investoval, včetně šance, byť malé, že budu za debila, když nebudu mít pravdu :) (budiž, klidně si pak nasypu popel na hlavu), každej je tu strašně chytrej a předem přesvědčenej, tak ať se taky trošku zapotí a provětrá závity. Až pak něco najdeš, můžeme porovnat, zdali to bylo to samé. Počítej s tím, že najdeš 1-2 ucelenější/spolehlivější práce a několik kratších několikavětových zmínek v jiných.
kenavf píše:A tu je zmieňovaný Škval-15 s ovládaním po drôte
https://de.wikipedia.org/wiki/Schkwal
Oooo ano, takže si to rozeberme:

1) M-5 Ungelenkte Initialversion, Geschwindigkeit 194 Knoten. Nukleargefechtskopf mit 150 kt 6,5-7 km. (prvotní verze, 194 uzlů, 150kt hlavice, dosah 6,5-7 km)
2) VA-111 Schkwal Erste Ungelenkte Serienversion, Geschwindigkeit 200 Knoten. Nukleargefechtskopf mit 2–5 kt 11 km. (první neřízená sériová verze, 200 uzlů, 2-5kt hlavice, dosah 11 km)
3) VA-111E Schkwal-E Exportversion des VA-111 ab 1995 konventioneller Sprengkopf, 350 kg 7 km. (exportní verze výše uvedeného z roku 1995, konvenční hlavice 350kg, dosah 7 km)
4) Schkwal-15 Erste Version mit Drahtlenkung Nukleargefechtskopf (první verze řízená po drátě, jaderná hlavice)
5) Schkwal-15B Verbesserter Schkwal-15 konventioneller Sprengkopf, 100 kg 11 km. (vylepšení výše uvedeného, 100kg konvenční hlavice, dosah 11 km)
6) Schkwal-2 Verbesserte Ausführung ab 2005 mit modifiziertem Lenksystem konventioneller Sprengkopf, 210 kg 15 km. (vylepšená verze z roku 2005, upravený systém řízení, 210kg konvenční hlavice, dosah 15 km)
7) VA-111 Flurry-M Testversion ab 2010 mit größerer Tauchtiefe, Reichweite sowie höherer Geschwindigkeit (studie/experimentální verze z roku 2010 s vylepšenými parametry jako hloubka, dosah, rychlost)

1) M-5 je první sériová verze, dosah 10-12 km, efektivní 7km, rychlost 194 uzlů, 150kt hlavice, zavedena v listopadu 1977....tady je to ještě celkem ok.
2) Tady už ovšem začíná sranda, protože VA-111 je název celého komplexu a vůbec se tu jako jiná verze popisuje identická věc. 200 uzlů je zaokrouhlení ze 194, dosah 11 km (berme to jako zprůměrování 10-12 km) je nyní cca ten maximální a 2-5kt hlavice se vzala bůhví kde. Neboli začínáme pomalu šilhat po jízdě po jiné koleji.
3) Exportní verze, uvolněná v roce 1992 a představená v roce 1995, má konvenční 210kg hlavici, ne 350kg a opět jsme se tu přehoupli k efektivnímu dosahu (7 km) jako měřítku.
4) Škval-15 - jak značí i číslovka, měla to být vylepšená verze s dosahem 15 km (neptejte se mě kterým, ale spíše maximálním) - je možné, že její vývoj se stihnul ještě v 80tých letech před rozpadem SSSR dokončit, ale ??? O navádění nemám informaci.
5) Škval-15B - viz. výše, druhá zmiňovaná verze z 80tých let, jak se liší od první nemám tucha. Údaj o dosahu 11 km je vyloženě protimluv k ideji prodloužení dosahu a 100kg hlavice je dost podezřelá sama o sobě.
6) Škval 2 - jakási avizovaná vylepšená verze exportního modelu, s 350 kg hlavicí a snad nějakou formou navádění. Vyvinuta? Nevyvinuta? Kdo ví. Všímejte si ale 350 kg, které se objevily v bodu 3 a 210 kg, co se objevily zde...exportní verze jako exportní verze.
7) Existuje taková věc, eventuálně jaká je reálná podoba a označení? Už nějaký čas se mluví o nástupci Škvalu, který je v anglojazyčných zdrojích označován jako Khishchnik (ev. Khishchnik-M), proč to duplikovat?

A teď si schválně proklikej různé jazykové verze wiki a zjistíš, že na každé je to přinejmenším trochu jinak. A pak si vem všechny ty stránky, které čerpají z wiki a nebo wiki z nich, které čerpají ze sebe navzájem a a jiných nejistých zdrojů, pár komerčních prohlášení a kratičkých novinových zpráviček, vše se to tisíckrát duplikuje a prolíná, duplikuje a prolíná, duplikuje a prolíná...a..a..a :D
Mirek58 píše:Jo a k vyřazení "škvalu" z výzbroje.
https://sputniknews.com/world/20120322172327934/
-RF se snaží dostat výrobní závod Dastan do svého vlastnictví - 2012!!!
(Proč se snaží o výrobní závod produkující vyřazenou zbraň?)
1) Co ten závod momentálně vyrábí je otázka, protože je to post-sovětská zanedbaná nemodernizovaná fabrika. V některých zprávách se objevuje i jako nefunkční.
2) Ten závod se hodí mít, protože to byl myslím jediný závod v SSSR/SNS, který vyráběl superkavitační torpéda, dále je to velká zbrojní/torpédová fabrika obecně a má cenné testovací prostory u jezera Issyk-kul. Rusové tam dle některých zpráv zkouší své zbraně dodnes a obecně měla o tyto testovací/výrobní kapacity zájem například i Indie (plus mluvilo se i o tom, že by Indové zavedli Škval).
3) Něco, co máš pod kontrolou, ti nepouští citlivé a cenné technologie do zahraničí. Viz. třeba Škval, jak se již stalo.
4) Přinejmenším prozatím z toho sešlo: http://www.eurasianet.org/node/72191
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
kenavf
7. Major
7. Major
Příspěvky: 5997
Registrován: 15/12/2010, 23:13

Re: Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Příspěvek od kenavf »

S tými stabilizátormi.Môžeme to formulovať tak že či je ten stabilizátor pasívny(pevný,nepohyblivý) alebo aktívny(pohyblivý) ovládaný nejakým zariadením,u Škvalu bolo spomenuté využitie gyroskopov,ktoré teda týmito stabilizátormi asi pohybujú podľa potreby.Ale obidve tieto varianty slúžia na udržanie smeru(preto pojem stabilizátor).Ale znamená to že tie aktívne stabilizátory by bolo možné použiť aj na riadenie torpéda ale potom už by sa to asi nazývalo kormidla alebo riadiace plochy.Ale u Škvalu zostáva len u pojmu stabilizátor pretože torpédo ide stále len po priamke a je treba zachovať jeho priamy pohyb.Manévrovanie sa nerieši pretože cez kavitačnú bublinu a "rachot" torpéda sa nedájú používať senzory a preto sa nedá dodatočne zisťovať odchylka.Keď ju neviem zistiť tak je pre mňa úprava smeru torpéda(ovládanie na diaľku,alebo samonavádzanie) zbytočné a torpédo musí byť presne zamerané ešte pred výstrelom s príslušnými nadbehmi.

K tomu určeniu torpéda,vo všetkých tých videách je zmieňované použitie aj proti ponorkám aj proti lodiam ale použitie proti lodiam je spomenuté viac razy plus je zmieňovaný pojem "zabijak lietadlových lodí".
Videa sú nakrútené novinármi priamo s ľuďmi(odborníkmi) ktorý s torpédom nejako prišli do styku v rámci vývoja alebo nasadenia a aj oni(odborníci) spomínajú použitie aj proti lodiam.

Žial o hĺbke použitia tam nieje nikde zmienka.Ale podľa mňa je to podružná otázka.Hlavná otázka je či je len proti ponorkám ale videa spomínajú že aj proti lodiam.
Koľko sekund môže mať LL na to aby robila protitorpédový obrat.Počítajme že by plavba toho torpéda bola tých 100 sekund.Najprv musí LL loď zistiť čo sa to zrazu ozval za "podmorský rachot",identifikovať ho,poslať info na mostík,prijať rozhodnutie,dať povel na zatáčku,zatočiť.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté sily k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."

ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11465
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Příspěvek od Zemakt »

Myslím, že vzhledem k jaderné hlavici torpéda, je diskuze o možnosti úhybného manévru jakéhokoliv plavidla vcelku zbytečná.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Julesak
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 6387
Registrován: 7/8/2007, 18:26

Re: Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Příspěvek od Julesak »

Vidím, že stačí len zopakovať, že Škval je protilodná, nie protiponorková zbraň.
Ale dojmy máš dobré.
Obrázek

Nie je dôležité ako sa hlasovalo, ale ako sa to spočítalo.

Jediný režim ktorý uznávam je pitný.
Uživatelský avatar
Starlight
praporčík
praporčík
Příspěvky: 303
Registrován: 24/1/2017, 23:05

Re: Proč jsou americké letadlové lodě tak silné

Příspěvek od Starlight »

palo satko píše:Starlight , tak som prečital ten manual americkeho namorníctva hlavne čast 6-9 ktora opisuje opatrenia na lietadlovych lodiach. Ano lietadlo je možne vypustit, ale treba ratat s tym, že nebudu fungovat vytahy, dopredu mat všetko na palube, a hlavne znižit pocty liedadiel na palube aby bolo viac priestoru, treba ratat s tym, že odstranenie namrazy a zaladnenia paluby a lietadiel može trvat niekolko hodín. použitie štandartych rozmrazovacich kvapalin zvyši šmyklavosť paluby. špecialne treba riešit samotne lietadla, hlavne ohrev hydrauliky, odstranenie ľadu na povrchu lietadiel a čelnych skiel.
Je tam tolko "Jobovych zvesti" že viest plnohodnotnu vojensku operaciu by zvladol, len Holywood.
Palo satko, budeš se s tím prostě muset smířit. :D Záměrně jsem sem nedal jen manuál, ale i konkrétní fotky a popis konkrétních reálných příkladů.

Ostatně je to skoro stejné jako na pozemních letištích v zimě (a v námrazových a extrémně chladných podmínkách obzvláště) – někdo musí udržovat vzletové a pojížděcí dráhy čisté, někdo musí nehangárované letouny odsněžit, odmrazit, nahodit a zahřát atd. Letadla mají návody na provoz za těchto podmínek, jsou tam i tabulky brzdných drah, pokud je VPD pokrytá sněhem nebo námrazou, atd..



Na letadlové lodi je jen prostě méně místa a více kovových mechanismů. Ale mají tam na to dost vycvičených lidí, aby si s tím poradili. Ostatně i v našem letectvu ve středoevropských podmínkách se před zimou dělají tzv. zimní přechody, kdy se technika připravuje na zimní provoz. To samé pozemní technika.

A stejné je to i v běžném civilním životě – například v našich klimatických podmínkách mají auta povinné zimní pneumatiky, prodávají se paliva (nafta) se zvýšenou odolností proti nízkým teplotám, do ostřikovačů nemrznoucí směsi. V zimě se silnice protahují, posypávají (včetně chemických přípravků), někde jsou potřeba řetězy, atd.

Skeptik píše:Starlight - perfektní přehled, díky.
Nicméně asi se shodnem, že cvičné proniknutí do Barentsova moře a simulovaný nálet po kterém nepřijde odezva je něco trochu jiného než bojové nasazení s velmi problematickou možností následného úniku. Totéž platí i v případě tech ostatních cvičení a provokací - tam všude se nepočítá s tím, že protivník začne střílet.
Skeptik, obávám se, že na hodnocení minulosti se asi neshodneme. Studená válka skutečně zůstala studenou, protože nepřerostla v horkou. Proto se nikdy nedozvíme, jak by to dopadlo. Ale dívat se na tehdejším námořní cvičení českým pohledem je podle méně zavádějící.

1) Výcvikové hledisko

V Škvoreckého Tankovém praporu protivníka představoval znuděný bigoš s cedulí „3 tanky Sherman“ u orientačního bodu dvasta tři (2:12, https://www.youtube.com/watch?v=Hzx2wqeXxBw). Námořní cvičení NATO, ale i SSSR, byla přeci jen na trochu vyšší úrovni.

Cvičení NATO v mnou v uvedeném období nebyla jen nějaká projížďka oceánem, ale skutečným válečným cvičením, kdy jedna část sil NATO představovala modré a druhá část pak simulované rudé. Jedni nacvičovali útok/průnik do oblasti, druzí zase obranu a naopak. Zásahy se počítaly a takto „zničené" lodě“se dále nezapočítávaly do dalších akcí na cvičení.

Jak se síly NATO přiblížily do dosahu sovětských sil, tak se do cvičení "zapojovali" i ti praví rudí. Sověti přítomnost sil NATO ve svém dosahu zpravidla využívali k realistickému nácviku průzkumu a útoku. A naopak síly NATO si reálně procvičovaly úniky/klamání, průniky a obranu. Právě interakce obou znepřátelených stran v mezinárodních vodách a vzdušném prostoru vytvářely podmínky s maximálně dosažitelnou realitou (ano, bez ostrého použití zbraní a ztrát).

Memoárové vzpomínky účastníků ze sovětské strany jsou v tomto směru velmi jednotné, brali to smrtelně vážně. A skoro se dá říci, že více než protivníka se báli svých nadřízených, protože každý neúspěch nebo selhání (které se nedalo nějak ututlat na nižších stupních) vyvolával reakci nadřízených velitelských stupňů. Ostatně v SSSR vojáci z povolání měli kromě tuhé politické přípravy, jednu velkou lidskou motivaci – vojenská kariéra byla lístkem k vyššímu společenskému statusu a významným sociálním bonusům pro celou rodinu. A motivace a výkony rudých zase rychle přesvědčily případné pochybovače na straně modrých.

Potud se dá říci, že obě strany do braly maximálně vážně. Samozřejmě vlažní Češi odkojení hláškami z Švandrlíkových Černých Baronů: „My bysme se už nějak domluvili, žádnej strach“ (https://www.youtube.com/watch?v=wqMwGY7l0nU), nebudou ti správně motivovaní na takovéto hrátky.

2) Strategické hledisko

Právě pronikání lodí NATO do operačních prostorů sovětského námořnictva představovalo dramatický zlom v námořní strategii Studené války. Zjednodušeně se dá říci, že to nutilo obě strany vystupňovat úsilí, přidělt více zdrojů a zvýšit náklady na obranu. A jak dnes víme, jedna strana konfliktu si to nemohla dlouhodobě dovolit.

Například v severní Evropě nová strategie skutečně znamenala, že případný střet námořnictev obou bloků by se neodehrál někde u Islandu, ale posunul by se na sever do oblasti severního Norského nebo Barentsova moře.

Schopnost NATO udržet severní křídlo NATO včetně území severního Norska a přilehlých moří (počítalo se dokonce se sovětským útokem na Norsko a dokonce invazí do severního Norka a následným protiútokem NATO) byla klíčové nejen pro udržení námořních komunikací v Atlantiku a pro obranu Norska, ale také pro omezení manévrovacího prostoru nejcennějších sovětských lodí – ponorkových nosičů strategických balistických střel (SSBN).

Obrázek 1 – předpokládaný plán sovětské invaze do severního Norska (bez záruky) publikovaný v roce 1979. Finskou územní svrchovanost nikdo nebral vážně:
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Pronikání hladinových sil NATO, krytých silným letectvem z pozemních základen a letadlových lodí, pak znamenalo, že se do oblasti dostaly i silné protiponorkové síly (lodě/jejich vrtulníky a námořní hlídkové letouny). Současně se také zjednodušila činnost útočných ponorek NATO (vlastní průzkum jim ulehčovaly hlídkové letouny a sovětské hladinové svazy protiponorkových sil měly naopak menší manévrovací prostor). Jejich šance, že vystopují a případně uloví sovětské SSBN se tak zvýšila.

Získání převahy v Norském moři a přilehlých částech Barentsova moře také znamenalo, že hladinové lodě a hlídkové letouny NATO mohly blokovat nebo významně komplikovat přístup sovětských ponorek, hladinových lodí a letadel směrem na jih. Svazy amerických letadlových lodí u norského pobřeží tak mohly být více v bezpečí a „kryté“ ve fjordech měly na dostřel svých letadel vojenské instalace na poloostrově Kola/v Murmanské oblasti – tedy prioritní cíle pro US NAVY.

Obrázek 2 – vzdušná vzdálenost mezi norským přístavem Bodø a ruským Murmanskem:
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti
Naposledy upravil(a) Starlight dne 19/3/2018, 23:38, celkem upraveno 2 x.
Odpovědět

Zpět na „Organizace, taktika, strategie“