Automatisches Repetier-Gewehr M1893 v řezu
Samonabíjecí pušky Mannlicher
Šéfkonstruktér společnosti OEWG (Österreichische Waffenfabriks-Gesellschaft) ve Steyru, světoznámý Ferdinand Mannlicher (1848-1904) se na počátku své kariéry zabýval náhradou zastaralých pěchotních pušek Werndl a jejich potencionální přestavbou. Tato práce vyústila v pokusnou pušku M1885, která byla předchůdcem světoznámé opakovací pušky M1895. V této době, ale mladý Mannlicher (nebylo mu ani třicet let) experimentoval i s mnohem inovativnější konstrukcí, kterou byla samonabíjecí puška – zkráceně Handmitrailleuse M1885 - doslova lehký ruční kulomet. Konstrukce využívala zpětného rázu, kdy dojde k odemčení závěru, vyhození prázdné nábojnice, napnutí pružiny úderníku a vsunutí nového náboje do nábojové komory. Načež je závěr uzamčen a zbraň je připravena k dalšímu výstřelu. Samonabíjecí cyklus funguje na principu odběru prachových (spalných) plynů z hlavně. Tohoto systému Mannlicher využil i u samonabíjecí pušky M1891 (Automatisches Repetier-Gewehr mit rückgehenden Lauf und Packetlandung M.91), která již měla jednořadý zásobník ve spodní polovině zbraně, byť poměrně daleko od lulčíku. Na ni později navázala modernizovaná zbraň známá jako M1893, která již má klasický vzhled a je mnohem podobnější opakovacím puškám, přičemž obě zbraně využívaly odběru plynů z hlavně. Ferdinand Mannlicher v roce 1895 vytvořil konstrukci samonabíjecí pušky, která je zajímavá pohyblivým úderníkem, ne nepodobným koltům a plynovým pístem, který je usazena pod hlavní. Na přelomu letopočtu přišel s konstrukcí samonabíjecí pušky M1900 (Automatisches Repetier-Gewehr mit angebohrtem Lauf M1900), která byla vrcholem jeho tvorby. Konstrukce využívá jak pokročilé konstrukce nábojové schránky, která nevystupuje z těla zbraně (jako u opakovacích pušek Mannlicher–Schönauer), nebo plynový kanál, který již není u samotného ústí hlavně, ale je mnohem blíž nábojové komoře. Po výstřelu opět dojde k odběru části plynu, který pohne pístem, napne pružinu úderníku a otevře závěr. Po vyhození prázdné nábojnice, do nábojové komory je vsunut nový náboj a zbraň je připravena k dalšímu výstřelu. Pohrobkem pak byla samonabíjecí puška Mannlicher M1905, která byla představena po Mannlicherově smrti v roce 1904. Tato puška se dokonce zachovala v muzeu v Leedsu (UK). U samonabíjecí pušky Mannlicher M1905 jsou dokonce zapsány dva patenty, konkrétně US Patent 728 739 a US Patent 804 748. U většiny zmíněných návrhů zůstalo pouze u technického výkresu a hlavním probléměm těchto zbraní byla jak výrobní náročnost, které kladla velké nároky na výrobní průmysl a samotnou cenu. Mannlicher rovněž narážel na klasický problém, který jej pronásledoval až do smrti, a to nedostatečnou kvalitou munice, které ještě nebyla na úrovni, aby umožnila zavedení těchto zbraní. Komplikací byl i názor nejvyšších představitelů armády, které zastávalo názor, že zásoba několika desítek kusů munice, je pro pěšáka více než dostatečné množství. V případě opakovacích pušek by se s tímto názorem i dalo souhlasit, ale v případě poloautomatických nebo automatických zbraní, by hrozilo, citujme "plýtvání municí". Rozšíření samonabíjecích zbraní před druhou světovou válkou tak naráželo příliš mnoho překáže. Mannlicherův návrh byl ale zprávný a na stejném principu funguje i známá samonabíjecí puška M1 Garand a mnohé další.
Zdroje:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=92& ... 94#p236994
Mannlicher Rifles and Pistols - Walter H.B. Smith (Pennsylvania, 1947)
https://www.forgottenweapons.com/mannli ... uto-rifle/
http://milpas.cc/rifles/ZFiles/Bolt%20A ... %20bio.htm
http://www.forgottenweapons.com/mannlic ... ing-rifle/
Automatisches Repetier-Gewehr M1900 celkový pohled
Automatisches Repetier-Gewehr M1900 v řezu
Automatisches Repetier-Gewehr M1891 celkový pohled
Automatisches Repetier-Gewehr M1891 v řezu
Automatisches Repetier-Gewehr M1893 celkový pohled
Automatisches Repetier-Gewehr M1893 v řezu
