OBSAZENÍ SUDET A ODSUN ČECHŮ 1938

[GlobeElement]

GlobeElement
Tohle ale bohužel není jen o otázce národního určení. Abych opět použil vzletnou větu, vznešené ideály nesnášejí krvavé ruce. Nejde tedy jen o to co se prosazuje, ale i kdo to prosazuje.

Nenazývám také sudeťáky nacisty, ale jejich problém je, že si pro svůj boj za národní určení nakonec zvolili SdP a byla to ta nejhorší možná volba. Nemusíme přímo mluvit o koncetrákách, válce či táborech, ale už z tehdejších vyjádření přímo čiší extrémismus. Naprosto stejně, jako z vyjádření komunistů.

SdP byla jediná politická strana, která se nedala koupit. Když se podíváš na výsledky voleb v ČSR během času uvidíš, jak postupně klesaly preference umírněných německých stran. Protože ty vždycky nafasovaly nějakou parlamentní trafiku a na své sliby zapomněly. Můžeš se opět podívat na výsledky současných voleb - co se stalo se Stranou zelených, Věcmi veřejnými, ODA, US. Lidé jim dali důvěru a když ji zklamaly, příště volili někoho jiného. Až skončili u Okamury. Polož si otázku - koho bys, být čs. Němcem, volil ty?

Nechci tedy po lidech nějakou jasnozřivost, ale trochu schopnosti hodnocení extrémních výroků by bylo na místě a jednání podle toho. A jak nacisté tak komunisté se extrémistických výroků dopouštěli.

Jo, ale lidé slyší jen to, co chtějí. I když SdP zase tak extrémní výroky neměla. Co je extrémního na tomto: "Jako utiskovaní se budeme cítit potud, pokud my Němci nebudeme smět dělat totéž co Češi. Všechno, co je dovoleno Čechům, musí být dovoleno také nám. Jedním slovem: Chceme pouze žít jako svobodní mezi svobodnými." Pokud tohle slyšel nějaký čs. Němec, musel souhlasit. A to bylo v roce 1938! V době, kdy už se Henlain cítil na koni.

Dle mého tento určitý nesoulad vzniká z křížení více základních pohledů (historický, morální, právní atd.) a každý z nich akcentuje něco jiného a vzájemná hodnocení jsou tak jiné. Navíc se nejedná o izolovaný děj, ale tak jako u všech lidských činností děj poměrně komplexní a rozsáhlý.

Souhlas. Věci jsou propletenější a nic nespadlo z modré oblohy. Proto říkám, že ani národnostní politika ČSR nebyla bez mráčku a šmahem čs. Němce označovat za nevděčné zrádce je nesmysl.

Nesmíme tedy omlouvat odsun pouze tím, že upozorníme na dějinné souvislosti, ale současně při hodnocení odsunu bychom je neměli pomíjet.

Jistě.

Ovšem to platí i do hlubší minulosti. Dějiny se nezačaly psát rokem 1938.

[GlobeElement]

Začíná mi tady vadit, že se diskuse daleko více motá ohledně odsunu v roce 1945, než odsunu v roce 1938. Tomu jsem zasvětil hlavní vlákno. Přijde mi, že odpůrci úmyslně tuto diskusi opomíjejí, takže bych chtěl navrhnout, ať se neřeší nic, co následovalo po 1.9.1939, kdy se vše ohledně národnostního sebeurčení, změnilo. Také mi vadí, jak se tu zpochybňuje vyhnání Čechů. To si nikdo nepřečte ani ta svědectví? Myslím si, že lidé v těch pohnutých dobách to vnímali daleko přesněji, než my dnes. Takže pokud matka dvou malých dětí napíše, že jí vyhnali a měla možnost si vzít jen pár věcí, tak to bylo prostě vyhnání německými sousedy a nikoliv dobrovolný odchod !

Nikdo tady netvrdí, že to bylo OK. Nejspíš proto se o tom nediskutuje.

Ale nemáš pravdu, že to přímí účastníci vnímali přesněji. Vnímali to emotivnějši a mnohem subjektivněji. Když se pohádají dva chlapi v hospodě, popíší ten incident věrně a nezaujatě?

[jarl]

Začínám mít chuť to dočasně zamknout, aby si účastníci nejenom vytříbili argumenty, ale i osvěžili zdejší pravidla. Hlavně to o nezatahování současné politiky na veřejnou Palbu.

[kacermiroslav]

Jo, ale lidé slyší jen to, co chtějí. I když SdP zase tak extrémní výroky neměla. Co je extrémního na tomto: "Jako utiskovaní se budeme cítit potud, pokud my Němci nebudeme smět dělat totéž co Češi. Všechno, co je dovoleno Čechům, musí být dovoleno také nám. Jedním slovem: Chceme pouze žít jako svobodní mezi svobodnými." Pokud tohle slyšel nějaký čs. Němec, musel souhlasit. A to bylo v roce 1938! V době, kdy už se Henlain cítil na koni.

Mě přijde, že ty jako jeden z protistrany, prostě nečteš co sem píšu já i ostatní. Co je na výrocích SdP extrémního? Připomenu to znovu.

Z Henleinova dopisu Hitlerovi - 19.11.1937.
"Rozpolcenost ve vnějším obrazu SdP se stupňuje ještě tím, že vnitřně netouží po jiném, než po včlenění sudetoněmeckého území, ba celého česko-moravsko-slezského prostoru do Říše"

Jinými slovy, část, a třeba i polovina SdP toužila po obsazení celého prostoru Čech, Moravy a Slezska. To ti nepřijde extremistické? SdP argumentuje při jednáních s čs. vládou touhou po sebeurčení, ale zároveň chtějí Čechům sebeurčení upírat.

[J.J.]

Hitler se k moci dostal v roce 1933 a a od roku řekněme 1935 už byly navenek vidět skvělé výsledky jeho politiky (zatímco chatrný základ toho „zázraku“ vidět nebyl). Přesto se ještě v tom roce SdP od nacionálního socialismu poměrně ostře distancovala, deklarovala loajalitu ČSR a dál působila v rámci demokratického politického systému.

Česká politická representace ovšem (i přes vítězství SdP v demokratických volbách) nadále dávala českým Němcům najevo, kdo že je v ČSR pánem. Když už to vypadalo trapně, přišla čs. vláda začátkem roku 1937 s velmi neurčitým programem úpravy národnostní politiky, ale jinak se dál tvářila, že nějaká SdP vlastně neexistuje.

I za takové situace trvalo ještě ca 2 roky po volbách v roce 1935, než v SdP získali koncem roku 1937 převahu Frankovi náckové a než se ta strana stala de facto pobočkou NSDAP. Z té doby pochází ten Henleinův dopis. Henlein byl Frankem a spol. zatlačen do kouta a pokud nechtěl být odstaven, musel přitvrdit. Kromě toho je poměrně logické, že když chtěl od Hitlera pomoc, musel se nějak presentovat. Těžko mu mohl napsat „Drahý Vůdče, ten váš nacionální socialismus je sice totální dreck, ale nám už proti těm Čechům nechce pomoci nikdo jiný, nekoukla by se na to Říše?“.

[J.J.]

K tématu
Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938--1939

Slušné video. A pokud se nemýlím, tak až na nesrovnalosti v tom, kam se počítali rodinní příslušníci státních zaměstnanců, v podstatě potvrzuje to, co tu píšu od začátku:

• Neexistoval žádný oficiální plán ani program pro systematický odsun Čechů z obsazených Sudet
• Lokálně (zejména v západních Čechách) opravdu docházelo k vyhánění některých Čechů, ale daleko větší roli než prostá národnost v tom hrály lokální vztahy mezi lidmi, vyřizování účtů, asi i snaha si nakrást.
• Mnoho Čechů z obsazených Sudet odešlo - většina z nich nečelila konkrétním problémům, ale odešla kvůli obavám z budoucího vývoje.
• Většina Čechů v obsazených Sudetech zůstala.

[kacermiroslav]

Na předvolební kampaň Sudetoněmecké strany poskytla rozsáhlé prostředky, 300 000 říšských marek, Německá říše (samozřejmě tajně). Patrně i díky nim SdP 19. května 1935 skončila na první příčce v počtu voličů, když pro ni hlasovalo 1 249 534 lidí. Na druhé místo se s 1 116 593 hlasy zařadili agrárníci (oficiálním názvem Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu), kteří ovšem následně na základě volebního systému získali o jeden mandát více nežli Sudetoněmecká strana. Rovněž v roce 1937 poskytla Německá říše na účty SdP dalších 180 000 RM a další peníze následovali.

Doba roku 1936 byla pro SdP zlomová, jež se v létě 1936 definitivně oprostila od napojení na KB a nastoupila cestu nesporného zaměření na nacistickou Německou říši. Do upraveného vedení strany následně vedle Konrada Henleina, který se od KB velmi rychle přeorientoval na nacionálně socialistickou frakci, pronikl jako jeho zástupce Karl Hermann Frank, jenž se těšil velké důvěře ze strany Adolfa Hitlera. Henlein svou pozici posílil během letních olympijských her, které se v roce 1936 konaly v Berlíně a během nichž mu německý kancléř poskytl slyšení.

Na sklonku roku 1936 vybídl Hodža sudetoněmecké strany, aby vypracovaly program, jenž by shrnoval jejich požadavky a který s nimi následně projednával v průběhu ledna příštího roku. V předloženém dokumentu byly obsaženy především problémy hospodářského rázu a kulturní autonomie, zatímco autonomie teritoriální byla opomenuta, protože již v této době byla myšlenka na ni značně zdiskreditována aktivitami SdP. Československá veřejnost byla o probíhajících rozhovorech se zástupci německé minority informována prostřednictvím Hodžova rozhlasového projevu z 24. ledna 1937. O tři dny později aktivistické strany vydaly memorandum, kde demonstrovaly ochotu dospět s vládou k dohodě v menšinové otázce. Poprvé se tady ovšem objevila žádost, aby byli sudetští Němci vedle Čechů a Slováků nově akceptováni jako další státní národ. SdP novoaktivistický postup odmítla. Takzvaná únorová dohoda, jak se dokument začal brzy označovat, korespondovala s většinou německých požadavků, přestože měla jeden zásadní nedostatek – neobsahovala žádný časový harmonogram plnění deklarovaných principů.74 Kromě německé minority se únorová dohoda vztahovala rovněž na příslušníky jiných národnostních menšin, kteří žili v Československé republice. Konrad Henlein tento vládní dokument označil 28. února 1937 při svém projevu na Německém dnu v Ústí nad Labem za insuficientní76 a 2. března poprvé otevřeně vyslovil svůj požadavek na zřízení teritoriální autonomie pro sudetské Němce (zatím ještě v rámci Československé republiky) a jejich akceptování jako právnické osoby. Vedení SdP se v této době rozhodlo, že československé vládě předloží vlastní program, jenž měl podle představ Henleinových stoupenců sloužit jako základní kámen pro budoucí československo-sudetoněmecké vyrovnání. Jednalo se o kolekci šesti návrhů zákonů, která byla před československým Národním shromážděním prezentována 27. dubna 1937.78 Tento projekt nezastřeně počítal se změnou tehdejšího ústavního uspořádání Československa, a proto se žádný ze zákonů nakonec nedočkal ani projednání v parlamentu.

[Zemakt]

Může mi někdo prosím, ideálně v jedné max. dvou větách vysvětlit, kde je jádro pudla této diskuze? Fakt se v tom ztrácím.

[kacermiroslav]

To Zemakt: Děkuji za zajímavé videjko, ale tady bych asi souhlasil se svými oponenty, že v roce 1938 byl prostě Hitler v pohraničí vnímám jako zachránce Němců. Díky snahám Třetí říše se tak z původních požadavků na autonomii v rámci ČSR podařilo během krátké doby si vynutit přímé připojení k Třetí říši, která v té době v obecném a mezinárodním měřítku nepředstavovala to, co např. v roce 1945. Nicméně já se zde snažím kolegům ukázat, že i veřejnost již v té době roku 1938 věděla, nebo měla poměrně jasné obrysy o tom, že obsazením pohraničí vše nekončí, ale že cílem Třetí říše je obsazení i Čech a Moravy. Důkazy předkládám opakovaně ve formě deníků JG, projevů, záznamů, dokumentů, knížek (Main Kampf) atd.

Pět dní po připojení Rakouska k Německé říši (březen 1938) se Konrad Henlein a Karl Hermann Frank konečně setkali v Berlíně s Hitlerem. Kancléř při tomto shledání formuloval záměr vypořádat se se sudetoněmeckou otázkou v blízké budoucnosti. S tím souvisel taktéž jeho pokyn zástupcům SdP, aby po československé vládě požadovali takové nároky, které nemohla v rámci tehdejšího ústavního pořádku splnit. Henlein po vyslechnutí Hitlera shrnul jeho pokyny: „Musíme vždy požadovat tolik, abychom nemohli být nikdy uspokojeni.“Následujícího dne, 29. března 1938, přinesl německý list Berliner Tageblatt zprávu o tom, že sudetští Němci by se mohli vzdát práva na sebeurčení jen v případě, že by jim Československá republika poskytla rozsáhlou autonomii.

"Pátý plán"
Ještě v době předmnichovské se Beneš jal vytvořit nepříliš známý „pátý plán“, který byl představen 17. září 1938 v Paříži ministrem sociální péče Jaromírem Nečasem tamnímu premiérovi
Léonu Blumovi. Tento utajený projekt spočíval v ochotě předat Německu některé pohraniční oblasti zahrnující celkově 800 000 až 900 000 Němců, ovšem pouze v případě, že se Hitlerova říše ujme dalšího přibližně milionu občanů německé národnosti, avšak podobně jako předchozí návrhy se ani tento nesetkal s úspěchem.

Já myslím, že předmnichovská republika sice pod nátlakem, ale přeci jenom nakonec byla ochotná Němcům nabídnout mnohem více, než bylo původně z jejich strany žádáno. Problém ale vidím v tom, že sotva přišlo z čs. strany nějaké akceptování SdP návrhů, tak se tyto návrhy opět u SdP změnili a požadovali více. Ostatně to se X krát prolíná v celé řadě dokumentů, že SdP má dávat takové požadavky, které čs. vláda nemůže přijmout.

[Zemakt]

ale tady bych asi souhlasil se svými oponenty, že v roce 1938 byl prostě Hitler v pohraničí vnímám jako zachránce Němců.

Opravdu? A to že jako před čím? To jako jsme je zabíjeli, týrali, nebo v lepším případě unášeli do vnitrozemí? Nebo to jako, že se u nás měli hůř než v "otčině"? Jako, že v říši bylo tehdy lépe? Muhee.. Kačermíro, nenech se vysmát. Na oko složitá vysvětlení se obyčejně skrývají za velmi jednoduchými pohnutkami. A hlavní problém byl v národnosti. Myslím, že i ty jsi to zde zmínil. Prostě to v globálu nedali. To že z občanů numero uno, z nadlidí, se stali občany se standardními privilegii, pouze občany? Tohle jejich inteligence (rozuměj elita) nerozchodila a zblbla plebs.

Nicméně to že se v rámci českých zemích oni cítili jako nadlidi, či snad přesněji, ti lepší, vychází již z dávnější minulosti a logicky to vychází z jejich postavení v monarchii. Ale abych nechodil daleko, stačí jen zmínit období Velké války a působení chebských pluků v rámci pražské divize pod Podhajským. Názorný příklad. To co následovalo byla jen srážka s nově nastalou realitou, a ať se na mne Polar nezlobí, pochybuji že by bylo jiné lepší řešení. Respektive, ať by jsme se snažili sebe víc, vábení malíře s muškou pod frňákem by bez tak podlehli.

A to co se stalo později, byl pouze důsledek z několika možných variant. A za mne nejlepší možné špatné řešení. I s ohledem jak bylo nemorální a špatné. Konec konců, již zde zaznělo mnoho, ale aby někdo nastínil jak by to řešil on, jsem ještě nezaznamenal.

[Mirek58]

ale tady bych asi souhlasil se svými oponenty, že v roce 1938 byl prostě Hitler v pohraničí vnímám jako zachránce Němců.

Mám za to, že se kačermiroslav jen nepřesně vyjádřil, že došlo k tomu, že věta není jednoznačná.
A souhlasím s ním, že AH byl sudetskými němci v pohraničí vnímán jak záchrana.

[kacermiroslav]

Opravdu? A to že jako před čím? To jako jsme je zabíjeli, týrali, nebo v lepším případě unášeli do vnitrozemí? Nebo to jako, že se u nás měli hůř než v "otčině"? Jako, že v říši bylo tehdy lépe? Muhee.. Kačermíro, nenech se vysmát. Na oko složitá vysvětlení se obyčejně skrývají za velmi jednoduchými pohnutkami. A hlavní problém byl v národnosti. Myslím, že i ty jsi to zde zmínil. Prostě to v globálu nedali. To že z občanů numero uno, z nadlidí, se stali občany se standardními privilegii, pouze občany? Tohle jejich inteligence (rozuměj elita) nerozchodila a zblbla plebs.

Kolego, to je jen forma empatie. Dokážu se vcítit do jejich nálad. Takže jak jsem psal, to videjko chápu. Chápu to nadšení obyčejných německých lidí z pohraničí. Ale co tu pořád říkám, že i ten obyčejný člověk si za těch X let poslouchání německého rozhlasu mohl udělat názor na to, jaký osud byl asi zbytku Československa připravován. Samozřejmě propaganda v tom hrála velkou roli a ta Německá bohužel byla prostě velmi výkonná. Někdo se nad tím pozastavil a v první, druhé, či třetí emigrační vlně se rozhodl raději stáhnout se od svých soukmenovců z pohraničí do vnitrozemí. jen an vysvětlenou, První vlna (jaro 1938), Druhá vlna (po 12.9.1938), Třetí vlna (po Mnichovu).

[Zemakt]

to Mirek: dobrá tedy, záchrana před čím? Smrtí, ponížením, hladem? Či záchrana vlastního ega?

[Mirek58]

Zamakt:
Tak, zkus se vžít do jejich myšlení.
Padlo KuK, padlo jejich výlučné postavení v regionu, politické plány šly vniveč, hospodářsky šli ke dnu, protože zůstali na úrovni manufaktur, jimi vyrobené luxusní zboží nemělo odběratele atd.
A tak se nabídl samozřejmý viník - češi a AH tenhle trend jenom umocnil.
Ona ta nenávist k českému živlu byla starší, než funkce AH.
Měli všechny ingredience k nenávisti.
Za neúspěch přece vždy můžou ti druzí, ne?
Z tebou nabízených možností, bych nejspíše volil ego jejich představitelů. Kteří se takhle krásně vyvinili ze selhání a nahradili ho jiným ještě horším.

[Pátrač]

Mám pravdu...."Osobám, spadajícím pod ustanovení §1, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem, zachovává se československé státní občanství." To je to co jsem psal, ZÁRUKA. A tato skupina, která dostala ZÁRUKU/PROKÁZÁNÍ SE, mohla zůstat. Takže nechme toho slovíčkaření.

Přečti si to po sobě. Nutná podmínka zní..."a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem". Zákon vyžaduje aktivní odboj.

Co myslíš, ty bys prošel?

Zákon nevyžaduje aktivní odboj. Zákon jasně říká co říká a člověk mohl trpět jen proto, že byl třeba žid, socdemak či jen se nelíbil sousedovi, který byl aktivní nácek. Není to o tom, že musel vykolejit vlak nebo někoho zabít.

Otázka zda by mirakačerů prošel je divná, původně jsem měl chuť napsat jiné slovo. Kdo z nás by obstál? Jak to můžeme vědět, když třeba já jsem se narodil v roce 1965. Dvacet let po válce.

AH byl jednoznačně vnímám jako zachránce, ale hrozba která zde byla prezentována, byl kompilát lží, polopravd a výsledku provokací. Věděli to všude, v celé Evropě, ale tím že nechtěli další válku rozhodli, že dle rčení na každém šprochu pravdy trochu, je viník naše vláda a ČEŠI.

[Zemakt]

Kacermira, Mirek: pardón, jsem se včera drobet namotivoval. Jasně, že byl zachránce.

[GlobeElement]

Jo, ale lidé slyší jen to, co chtějí. I když SdP zase tak extrémní výroky neměla. Co je extrémního na tomto: "Jako utiskovaní se budeme cítit potud, pokud my Němci nebudeme smět dělat totéž co Češi. Všechno, co je dovoleno Čechům, musí být dovoleno také nám. Jedním slovem: Chceme pouze žít jako svobodní mezi svobodnými." Pokud tohle slyšel nějaký čs. Němec, musel souhlasit. A to bylo v roce 1938! V době, kdy už se Henlain cítil na koni.

Mě přijde, že ty jako jeden z protistrany, prostě nečteš co sem píšu já i ostatní. Co je na výrocích SdP extrémního? Připomenu to znovu.

Z Henleinova dopisu Hitlerovi - 19.11.1937.
"Rozpolcenost ve vnějším obrazu SdP se stupňuje ještě tím, že vnitřně netouží po jiném, než po včlenění sudetoněmeckého území, ba celého česko-moravsko-slezského prostoru do Říše"

Jinými slovy, část, a třeba i polovina SdP toužila po obsazení celého prostoru Čech, Moravy a Slezska. To ti nepřijde extremistické? SdP argumentuje při jednáních s čs. vládou touhou po sebeurčení, ale zároveň chtějí Čechům sebeurčení upírat.

Volič SdP znal obsah dopisů Hitlerovi asi tak, jako my známe obsahy dopisů Miloše Zemana Vladimíru Putinovi.

Lidé volí politiky kvůli slibům, které ten politik dává voličům, ne kvůli tomu, co napíše v neveřejném dopise jinému politikovi.

[GlobeElement]

ale tady bych asi souhlasil se svými oponenty, že v roce 1938 byl prostě Hitler v pohraničí vnímám jako zachránce Němců.

Opravdu? A to že jako před čím? To jako jsme je zabíjeli, týrali, nebo v lepším případě unášeli do vnitrozemí? Nebo to jako, že se u nás měli hůř než v "otčině"? Jako, že v říši bylo tehdy lépe? Muhee.. Kačermíro, nenech se vysmát. Na oko složitá vysvětlení se obyčejně skrývají za velmi jednoduchými pohnutkami. A hlavní problém byl v národnosti. Myslím, že i ty jsi to zde zmínil. Prostě to v globálu nedali. To že z občanů numero uno, z nadlidí, se stali občany se standardními privilegii, pouze občany? Tohle jejich inteligence (rozuměj elita) nerozchodila a zblbla plebs.

Nicméně to že se v rámci českých zemích oni cítili jako nadlidi, či snad přesněji, ti lepší, vychází již z dávnější minulosti a logicky to vychází z jejich postavení v monarchii. Ale abych nechodil daleko, stačí jen zmínit období Velké války a působení chebských pluků v rámci pražské divize pod Podhajským. Názorný příklad. To co následovalo byla jen srážka s nově nastalou realitou, a ať se na mne Polar nezlobí, pochybuji že by bylo jiné lepší řešení. Respektive, ať by jsme se snažili sebe víc, vábení malíře s muškou pod frňákem by bez tak podlehli.

A to co se stalo později, byl pouze důsledek z několika možných variant. A za mne nejlepší možné špatné řešení. I s ohledem jak bylo nemorální a špatné. Konec konců, již zde zaznělo mnoho, ale aby někdo nastínil jak by to řešil on, jsem ještě nezaznamenal.

Například před jazykovým zákonem, před nezaměstnaností, před výměnou německy mluvících státních zaměstnanců za Čechy z vnitrozemí, před drobnou šikanou jako bylo neuznávání slevy na dráze studentům německých škol.

Němci nikdy neměli v rámci Rakouska statut nadlidí, to je lež. Vídeň si dávala velký pozor, aby tlumila národnostní spory. Určitě existovali národovci, kteří si mysleli, že Němec je lepší, než Čech, ale to platí i opačně. A platí to i dnes - neznáš nikoho, kdo si myslí, že Češi jsou lepší, než Poláci, Slováci, Ukrajinci, že Pražák je chytřejší, než Ostravák? Ale politika státu taková není a nebyla taková ani za R-U.

V roce 1920 byl přijat zákon o vyvlastnění půdy velkostatků a její rozdělení mezi nové kolonisty. Protože v té době neměli čs. Němci v parlamentu vůbec žádné zastoupení, byl zákon koncipován podle české agrární strany s tím výsledkem, že přes 40% konfiskované půdy bylo sebráno německým majitelům a přiděleno Čechům. Jaký to asi mělo dopad na vztah Němců v ČSR si člověk dokáže představit.

Shrnuto - čs. Němci měli důvod cítit se občany druhé kategorie s omezenými právy. A logickým důsledkem takového pocitu je snaha najít nějakého ochránce a získat autonomii, ne-li úplnou samostatnost.

Vezmi si krizi na Ukrajině. Stačilo, aby v parlamentu prošel jazykový zákon (v podstatě hodně podobný tomu, který byl v ČSR přijat v roce 1920), který ani nenabyl účinnosti, protože ho nepodepsal prezident a výsledkem byla faktické odtržení oblastí s ruskou většinou a dodnes trvající občanská válka.

[GlobeElement]

Mám pravdu...."Osobám, spadajícím pod ustanovení §1, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem, zachovává se československé státní občanství." To je to co jsem psal, ZÁRUKA. A tato skupina, která dostala ZÁRUKU/PROKÁZÁNÍ SE, mohla zůstat. Takže nechme toho slovíčkaření.

Přečti si to po sobě. Nutná podmínka zní..."a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem". Zákon vyžaduje aktivní odboj.

Co myslíš, ty bys prošel?

Zákon nevyžaduje aktivní odboj. Zákon jasně říká co říká a člověk mohl trpět jen proto, že byl třeba žid, socdemak či jen se nelíbil sousedovi, který byl aktivní nácek. Není to o tom, že musel vykolejit vlak nebo někoho zabít.

Otázka zda by mirakačerů prošel je divná, původně jsem měl chuť napsat jiné slovo. Kdo z nás by obstál? Jak to můžeme vědět, když třeba já jsem se narodil v roce 1965. Dvacet let po válce.

Kolik Čechů by mohlo prokázat, že za protektorátu trpěli? Drtivá většina lidí není v žádné politické straně, neprojevuje se, žije si svůj vlastní život a tím to pro ně hasne. Kdybys ten samý zákon uplatnil na Čechy, bylo by v české kotlině pusto a prázdno.

To, že v rámci odsunu byli vyhnáni i ti sociální demokraté a Židé je jenom třešnička na dortu.

Na webu člověk nepozná, kolik je komu let, takže nevím, jestlis to zažil. Ale já prožil reálný socialismu s vím, jak lidé trpěli-netrpěli pod komunisty. Kdybych chtěl vyčlenit jen ty čisté, kteří buďto protestovali (a od 70. let za to nebyl ani žádný drakonický trest) nebo byli nějak postiženi, bylo by jich méně, než posluchačů na koncertě Karla Gotta. A s tímto vědomím mám požadovat po lidech, kteří žili v době války, kdy se popravovalo za naladění zakázané rozhlasové stanice, aby se aktivně vymezovali proti režimu?

Jak řekl ten velitel ve filmu Gallipolli. "Nemůžu po lidech chtít to, co nejsem ochoten udělat já sám."

[kacermiroslav]

Volič SdP znal obsah dopisů Hitlerovi asi tak, jako my známe obsahy dopisů Miloše Zemana Vladimíru Putinovi. Lidé volí politiky kvůli slibům, které ten politik dává voličům, ne kvůli tomu, co napíše v neveřejném dopise jinému politikovi.

Ale to jsi na omylu. On v tom dopise popisuje náladu uvnitř SdP, což znamená stovky tisíc členů SdP. Jen v břenu 1938 mělo SdP téměř 760 tis členů. Nebo si fakt myslíš, že to byl názor jen jedince Heinleina? To je totální hloupost. Desítky a možná stovky tisíc členů SdP pořád mají rodiny, mají přátelé, chodí do hospod, diskutují atd. Navíc od konce roku 1937 Heinlein a jeho straničtí kolegové vystupují již oficiálně v proti státní činnosti s požadavkem včlenění do Říše atd.

"SdP dává zcela otevřeně najevo svůj protistátní a nacionálněsocialistický charakter. Obecně se počítá s brzkým připojením ke Třetí říši. Pasivní chování státních orgánů tuto domněnku potvrzuje. Téměř všichni němečtí státní a veřejní úředníci vstoupili do SdP, protože nechtějí promeškat okamžik připojení" (Zpráva frýdlantského funkcionáře DSAP ze 7. května 1938).

K tomu dotazu, jestli bych obstál nebo nikoliv, se vyjadřovat nebudu. To je trapná otázka v kontextu tématu.