Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové války

Moderátoři: jarl, Tkuh

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové v

Příspěvek od kacermiroslav »

T-35 píše:Ano řešíme ráži 280mm a více, ale platila ta kadence na větší vzdálenosti i pro křižníky se 152mm děly? Opravdu na vzdálenost třeba 15 km střílela děla ráže 152mm stejně pomalu jako děla 280mm a více?
Doba letu na cíl trvala prakticky stejně dlouho, jako u děl velké ráže. Takže nejdříve bylo potřeba vyhodnotit dopady. Teprve poté mohla být zahájená "rychlopalba" ale s tím, že často si dopady vyhodnocovala každá obsluha děla sama. Tudíž v tomto případě asi více platilo, že čím více na cíl vyšlu projektilů, tím je větší šance něco trefit. Navíc sekundární dělostřelectvo většinou leželo pod úrovni hlavní paluby a nemělo tak dobrý výhled na vzdálenější cíle, nebo muselo zavřít kasematy z důvodu vlnobití. Co se teoretické kadence např. 6"/45 (15.2 cm) BL Mark VII/VIII týče, tak dle "Jutland: An Analysis of the Fighting" od Johna Campbella byla až 12 ran za minutu. Ale praktická se v bitvě u Jutska pohybovala mezi 3-5 za minutu. Střední děla často střílela v této bitvě (mám na mysli capital ships) na hranici maximálního dostřelu. Větší kadence se tak mohla více použít u menších jednotek jako pancéřové křižníky a lehké křižníky.
ObrázekObrázekObrázek
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové v

Příspěvek od Dzin »

vojta.j píše: A tato kombinace vyjde lépe při boji na větší vzdálenost. Z hlediska kontrukce to mělo smysl, ta loď díky své rychlosti mohla v boji určit na jakou vzdálenost se bude bojovat.
Tohle víceméně platí pro britské bitevní křižníky obecně. Pro "Skvělé kočky" jako vrcholnou konstrukci potom dvojnásob. Bylo spíše chybou vedení boje ze strany velitelů, že tuto přednost nijak nevyužily či se ani nesnažily využít. Sice je oprávněné poukázat na to, že na větší vzdálenosti britské BK nepředváděly nijak oslnivě přesnou palbu, ale i tak si myslím, že to nemůže být omluva proto, že se Beatty ani nesnažil toto využít. Němečtí dělostřelci by na tom na tuto vzdálenost o moc lépe nebyli resp. by na tom nejspíše byli i hůře. Stačí se podívat na Černé moře a Goeben proti ruským BL, kde se právě ona převaha ve větším dostřelu ukazovala jako zásadní.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové v

Příspěvek od kacermiroslav »

Dzin píše:Tohle víceméně platí pro britské bitevní křižníky obecně. Pro "Skvělé kočky" jako vrcholnou konstrukci potom dvojnásob. Bylo spíše chybou vedení boje ze strany velitelů, že tuto přednost nijak nevyužily či se ani nesnažily využít. Sice je oprávněné poukázat na to, že na větší vzdálenosti britské BK nepředváděly nijak oslnivě přesnou palbu, ale i tak si myslím, že to nemůže být omluva proto, že se Beatty ani nesnažil toto využít. Němečtí dělostřelci by na tom na tuto vzdálenost o moc lépe nebyli resp. by na tom nejspíše byli i hůře. Stačí se podívat na Černé moře a Goeben proti ruským BL, kde se právě ona převaha ve větším dostřelu ukazovala jako zásadní.
Tak nejedná se jen o "Skvělé kočky", ale také o Tiger a třídu Renown. Beatty v bitvě u Jutska měl poměr nekompatibilní jednotku bitevních křižníků. Kdyby zrychlil a využil rychlosti své třídy LION, tak by za ním zůstala mezera mezi staršími BK tříd Invincible a Indefatigable. Nemohl by tak pro změnu využít převahy v počtu těžkých děl a hmotnosti boční salvy. Navíc by to i tak trvalo nějaký čas, než by se manévrováním a rychlostí dostal za hranici dostřelu německých děl a využil by svých 343 mm děl. V každém případě první dvě britské třídy BK by s ním nedokázali držet rychlost. A možná si i byl vědom slabého horizontálního pancéřování, které by bylo po určitou dobu vystaveno možnosti zásahu německými projektily dopadajícími na velkou vzdálenost téměř kolmo na palubu.
ObrázekObrázekObrázek
vojta.j
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 104
Registrován: 18/2/2018, 21:07

Re: Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové v

Příspěvek od vojta.j »

Dzin: viz tabulky výše, Renown šel očividně ještě o kus dále než skvělé kočky - podstatně větší výkon a tedy větší rychlost, výzborj opět o stupeň silnější, naopak boční pancíř výrazně zredukován (ale pancíř paluby solidní, veže velmi solidní, ...).

Jinak máš pravdu, že Goeben měl výraznou výhodu vůči Ruským bitevníkům, ale fakt bych byl opatrný to přenášet na souboj UK a DE bitevních křižníků. Přece jen rozdíl rychlostí byl velmi omezený, takže ta výhoda byla také relativně malá.

Kacermiroslav:
A možná si i byl vědom slabého horizontálního pancéřování, které by bylo po určitou dobu vystaveno možnosti zásahu německými projektily dopadajícími na velkou vzdálenost téměř kolmo na palubu.
Také trošku opatrně, ten úhel dopadu sice se vzdáleností rostl, ale rozhodně ke kolmému dopadu to mělo daleko. Teď jsem se mrkl na navweaps a na vzdálenost 16km to vypadá na úhled dopadu kolem 18st. takže ještě hodně hodně plochá trajektorie.

T35: pokud střední děla pálila na max. vzdálenost, pak pro ně v zásadě platilo to, co pro těžká děla (prostě ten cyklus let granátu, výpočet oprav, ... je stejný).
Ale střední děla měla i jiné úkoly a pak mohlo dojít k palbě na menší vzdálenost a co to dá (typicky odrážení torpédoborců), takže tady kadence určitě dopad měla.

Kacermiroslav: Opět bych byl s tím zasypáváním prostoru na max. vzdálenost opatrný. Máš někde info, že k tomu docházelo?
Vůbec si kladu otázku, jestli v době klasického souboje kapitalních lodí na solidní vzdálenost (např. Beauty vs. Hipper) střední děla vůbec střílela. Bez nějakého centrálního řízení a navíc na vzdálenost, kdy jejich účinnost byla minimální to vypadá spíše na plýtvání municí.
Samozřejmě to vypadalo jinak, pokud se k sobě blíže dostaly lehčí jednotky.
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové v

Příspěvek od Mirek58 »

Podle mne, střední dělostřelectvo dostávalo údaje o poloze cíle.
Nejsem si jistý, ale mám za to, že jsem viděl foto, kde byl zachycený člen obsluhy se sluchátky na hlavě.
Vždyť by to byl hřích mít centrální zaměřovač a nerozhlásit data po lodí, i kdyby se měly hulákat ze stožáru na palubu.
Telefon byl známý, hlásný potrubí taky, el signalizace taktéž.
ObrázekObrázek
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Re: Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové v

Příspěvek od Dzin »

kacer
Spíše jde o to, že se Beauty ani nepokusil využít výhody svých "koček" ve větším dostřelu a palebné síle.

vojta
Tř, Renown (a na ní navazující Hood) byla vyvrcholením této koncepce. Sice je často kritizovaná, ale pokud by se dodržoval základní princip jejich nasazení, potom za WW1 by nepochybně excelovaly. Krok vedle byla až linie lehkých bitevních křižníků.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
vojta.j
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 104
Registrován: 18/2/2018, 21:07

Re: Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové v

Příspěvek od vojta.j »

dzin: souhlasím, Renown byla v podstatě další generace. Ono tím, že Britové zavedli třídu Queen Elisabeth, tak k ní davalo smysl mít něco jako Renown. Ještě zvýšit rychlost, protože moc nedává smysl mít k bitevní lodi, která dělá až 25 uzlů, bitevní křižník, který děla 28 uzlů, ten rozdíl je moc malý a musím jít přes těch 30.
A obdobně, když už mám k dispozici 15palcová děla tak má smysl je použít. Ale něco musím obětovat, tedy omezit boční pancíř, aby se to dalo poskládat do rozumného výtlaku.

mirek58: data z dálkoměrů určitě středním dělům předávali, ale to k zastřílení nestačí. A pokud jednotlivá děla střílela samostatně, pak přesnost palby na hranici dostřelu mohlo být fakt diskutabilní. Ale třeba k tomu někdo má podrobnější informace.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové v

Příspěvek od kacermiroslav »

vojta.j píše:Také trošku opatrně, ten úhel dopadu sice se vzdáleností rostl, ale rozhodně ke kolmému dopadu to mělo daleko. Teď jsem se mrkl na navweaps a na vzdálenost 16km to vypadá na úhled dopadu kolem 18st. takže ještě hodně hodně plochá trajektorie.

Opět bych byl s tím zasypáváním prostoru na max. vzdálenost opatrný. Máš někde info, že k tomu docházelo?
Vůbec si kladu otázku, jestli v době klasického souboje kapitalních lodí na solidní vzdálenost (např. Beauty vs. Hipper) střední děla vůbec střílela. Bez nějakého centrálního řízení a navíc na vzdálenost, kdy jejich účinnost byla minimální to vypadá spíše na plýtvání municí. Samozřejmě to vypadalo jinak, pokud se k sobě blíže dostaly lehčí jednotky.
Vojto...samozřejmě jsem neměl na mysli dopad na cíl, jako kdyby se střílelo horní skupinou úhlů:-) Jen jsem použil standardní terminologii. Ono i těch dopadových 18° postačovalo na pancéřovou palubu v síle jen pár málo centimetrů. Prostě projektil nedopadal na mnohem lépe chráněné boky, což byl ten zásadní rozdíl.

I v bojích na vzdálenosti, na které proti sobě u Jutska vedli palbu BK obou nepřátelských stran, se zapojovalo i střední dělostřelectvo. Celá řada zaznamenala zásahy právě i ze sekundárních děl. Jen teď bez knížky v ruce ti neřeknu, jaké přesně lodě takto byly poznamenané a v jaké fázi Jutska. Ale myslím, že je naprosto logické do bitvy nasadit prakticky vše, co může na dostřel děl nepříteli způsobit jakoukoliv škodu. Každý zásah znamenal malý krůček k vyřazení nepřítele z boje.
ObrázekObrázekObrázek
T-35
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 234
Registrován: 29/12/2013, 23:22

Re: Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové v

Příspěvek od T-35 »

Když kadence sekundárního dělostřelectva v bitvě u Jutska byla 3-5 ran za minutu, nemůže to znamenat že na kadenci záleželo i na delší vzdálenosti? Když se u Jutska nebojovalo na vzdálenost menší než 10km, ale spíš více?

Nebo si vypůjčím zase akci z WW2: Proč Bismarck dokázal na Hood a Prince od Wales vystřelit pouze 93 granátů ráže 381mm, když Prinz Eugen dokázal vypálit 179 granátů ráže 203mm? Proč když obě lodě měly stejný počet těchto děl, žádné z nich nebylo vyřazeno z boje, obě lodi pluly spolu u sebe a především když vzdálenost nebyla nižší než 15km, takže kadence by zde dle Vás neměla hrát roli?
Uživatelský avatar
SK
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 196
Registrován: 14/9/2005, 09:36
Kontaktovat uživatele:

Re: Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové v

Příspěvek od SK »

T-35 píše:Když kadence sekundárního dělostřelectva v bitvě u Jutska byla 3-5 ran za minutu, nemůže to znamenat že na kadenci záleželo i na delší vzdálenosti? Když se u Jutska nebojovalo na vzdálenost menší než 10km, ale spíš více?

Nebo si vypůjčím zase akci z WW2: Proč Bismarck dokázal na Hood a Prince od Wales vystřelit pouze 93 granátů ráže 381mm, když Prinz Eugen dokázal vypálit 179 granátů ráže 203mm? Proč když obě lodě měly stejný počet těchto děl, žádné z nich nebylo vyřazeno z boje, obě lodi pluly spolu u sebe a především když vzdálenost nebyla nižší než 15km, takže kadence by zde dle Vás neměla hrát roli?
Ono samozrejme na kadencii záleží. Nasledujúca salva nenasledovala nutne po tom ako predchádzajúca dopadla a vyhodnotili dopady. Totiž prvky pre streľbu boli počítané konitnuálne...teda v každom momente mali jednotlivé veže k dispozícií prvky pre streľbu, ktoré sa samozrejme menili na základe vložených zmien / kurz, rýchlosť, a milion dalších parametrov /. Korekcie z dopadu predchádzajúcich salv samozrejme potom upresňovali odhad, tak aby zastrieľanie bolo čo najrýchlejšie...

Príklad vystrelím salvu na mnou odhadnutú vzdialenosť cieľa 15000m, počas doby letu znovu vystrelím na rovnakú vzdialenosť (zanedbám rýchlosti, kurz). Následne dopadne prvá salva pred cieľ...odhadnem, že to bola salva kratšia o 400m. Teda nastavím na 3. salve prvky +400m oproti prvej (nastavím vzdialenosť na 15400)... dopadne druhá salva a vzhľadom na to, že bola vystrelená s rovnakým nastavením ako prvá bude logicky tiež krátka (preto sa prvé salvy strielali s rôznym nastavením, aby sa čím skôr zistila presná vzdialenosť cieľa napríklad prvá na odhadnutú vzdialenosť, druhá na -400m a tretia na +400m)... a takto sa postupne dostanem k presnej vzdialenosti ;)

Napríklad Bismarck využíval metódu polovičných sálv aby čím skôr sa zastrielali... vystrelila skupina veží A+B a následne po par sekundách veže C+D...A+B napríklad na odhanutú vzdialenosť a C+D na -400m, následne 3. polovičná salva z veží A+B na +400...týmto sa veľmi rýchlo dostali k presnej vzdialenosti cieľa... Na videu z Dánskeho prieliva bola najkratšia doba medzi výstrelmi z jednej skupiny veží čo som odsledoval len 23s...teda teoretická kadencia bola vyššia vzhľadom na to, že Bismarck v tej dobe strieľal nie pod ideálnym námerom pri ktorom bola kadencia najvyššia.
vojta.j
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 104
Registrován: 18/2/2018, 21:07

Re: Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové v

Příspěvek od vojta.j »

T-35 -
Když kadence sekundárního dělostřelectva v bitvě u Jutska byla 3-5 ran za minutu, nemůže to znamenat že na kadenci záleželo i na delší vzdálenosti? Když se u Jutska nebojovalo na vzdálenost menší než 10km, ale spíš více?
Tady zase dáváme dohromady různé kadence.
1. Co teoreticky se dalo odpálit - v laboratorních podmínkách - to jsou ty 6-8ran apod.
2. Co reálně se dalo dosáhnout v boji, jak rychle dokáže posádka dělo připravit - to je těch 3-5 ran za minutu - obzvláště u středního dělostřelectva to běžně nastávalo při boji na menší vzdálenosti (boje lehkých lodí, ordážení torpédoborců apod.)
3. Reálná kadence při palbě na větší vzdálenost - a tam platí víceméně to, co jsme psali výše o těžkých dělech. Navíc pokud vím tak střední děla za I. světové moc centrální zaměřování neměla, takže bych nějaké vychytávky zde neočekával. A účinnost středních děl byla na velkou vzdálenost nízká, takže bych čekal, že nějaké scénáře kdy zasypávám prostor železem se moc nerealizovaly.
Nebo si vypůjčím zase akci z WW2: Proč Bismarck dokázal na Hood a Prince od Wales vystřelit pouze 93 granátů ráže 381mm, když Prinz Eugen dokázal vypálit 179 granátů ráže 203mm? Proč když obě lodě měly stejný počet těchto děl, žádné z nich nebylo vyřazeno z boje, obě lodi pluly spolu u sebe a především když vzdálenost nebyla nižší než 15km, takže kadence by zde dle Vás neměla hrát roli?
Tady bych byl opatrný srovnávat I. a II. světovou. Řídící systémy byly někde jinde. Ale něco jsem na toto téma našel, tak doplním později.
vojta.j
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 104
Registrován: 18/2/2018, 21:07

Re: Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové v

Příspěvek od vojta.j »

SK
Nasledujúca salva nenasledovala nutne po tom ako predchádzajúca dopadla a vyhodnotili dopady. Totiž prvky pre streľbu boli počítané konitnuálne...teda v každom momente mali jednotlivé veže k dispozícií prvky pre streľbu, ktoré sa samozrejme menili na základe vložených zmien / kurz, rýchlosť, a milion dalších parametrov /. Korekcie z dopadu predchádzajúcich salv samozrejme potom upresňovali odhad, tak aby zastrieľanie bolo čo najrýchlejšie...
Sorry, ale jsi v jiné válce. To co popisuješ, funguje v případě, že máš celý výpočetní systém, který to za Tebe dělá. Tedy analogové počítače apod. a druhou světovou.
V první světové pokud vím, tak výpočty byly někde jinde. Mechanické výpočtové systémy (Dumaresq apod.) rozhodně nezohledňoval o moc více než info z dálkoměrů (případně s korekcemi od předchozích salv) a snad rychlost a kurz obou lodí.
Príklad vystrelím salvu na mnou odhadnutú vzdialenosť cieľa 15000m, počas doby letu znovu vystrelím na rovnakú vzdialenosť (zanedbám rýchlosti, kurz). Následne dopadne prvá salva pred cieľ...odhadnem, že to bola salva kratšia o 400m. Teda nastavím na 3. salve prvky +400m oproti prvej (nastavím vzdialenosť na 15400)... dopadne druhá salva a vzhľadom na to, že bola vystrelená s rovnakým nastavením ako prvá bude logicky tiež krátka (preto sa prvé salvy strielali s rôznym nastavením, aby sa čím skôr zistila presná vzdialenosť cieľa napríklad prvá na odhadnutú vzdialenosť, druhá na -400m a tretia na +400m)... a takto sa postupne dostanem k presnej vzdialenosti ;)
Hm, máš někde nějaké rozumné info, že to takto za I. světové dělali nebo je to jen Tvůj názor?
Vymyslet příkladů můžeme kolik chceme, ale pokud se dívám na počty odpálených granátů přes celou bitvu (lze dohledat v diskuzi), tak v případě Jutska to fakt nesedí.
Napríklad Bismarck využíval metódu polovičných sálv aby čím skôr sa zastrielali... vystrelila skupina veží A+B a následne po par sekundách veže C+D...A+B napríklad na odhanutú vzdialenosť a C+D na -400m, následne 3. polovičná salva z veží A+B na +400...týmto sa veľmi rýchlo dostali k presnej vzdialenosti cieľa... Na videu z Dánskeho prieliva bola najkratšia doba medzi výstrelmi z jednej skupiny veží čo som odsledoval len 23s...teda teoretická kadencia bola vyššia vzhľadom na to, že Bismarck v tej dobe strieľal nie pod ideálnym námerom pri ktorom bola kadencia najvyššia.
Už je tady Bismark zase :( .

Za prvé jde o opět od II. Světovou (a tedy výpočtové systémy na zcela jiné úrovni) a nelze to tedy aplikovat na bitevní křižníky I. Světové.

Za druhé – Bismark pálil v průměru jednu celou salvu za minutu (viz délka boje vs. Počet odpálených granátů), to nelze okecat.

Za třetí - Bismark odpálil cca. 12 plných salv, rozdělených mezi Hood a PoW|. Sorry, je možné, že došlo k krátkému zrychlení, ale šlo pravděpodobně o 1 max. 2 salvy (zase počet granátů nepustí).

Tedy i ten Bismark odpovídá tomu, co tady diskutujeme, teoretická kadence je sice pěkná, ale využije se spíše vyjimečně.
Naposledy upravil(a) vojta.j dne 18/3/2018, 15:52, celkem upraveno 2 x.
vojta.j
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 104
Registrován: 18/2/2018, 21:07

Re: Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové v

Příspěvek od vojta.j »

T-35: Proč Bismarck dokázal na Hood a Prince od Wales vystřelit pouze 93 granátů ráže 381mm, když Prinz Eugen dokázal vypálit 179 granátů ráže 203mm? Proč když obě lodě měly stejný počet těchto děl, žádné z nich nebylo vyřazeno z boje, obě lodi pluly spolu u sebe a především když vzdálenost nebyla nižší než 15km, takže kadence by zde dle Vás neměla hrát roli?
To je zajímavý případ. Tipuji, že zde opravdu Prinz Eugen pálil ob salvu, zatímco Bismark, ne, nebo něco podobného. Bohužel podrobný popis z Německé strany jsem nenašel.

Narazil jsem na zajímavý obrázek z téže bitvy z Britské strany (vypadá to, jako náčrtek ze zprávy děl. důstojníka PoW po bitvě):

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... y_plot.png

Očividně Britové pálili cca. 2 rány za minutu, ale podrobnější pohled říká – 1-6 salva se zastřelujeme. 6. salva dle všeho Bismark zasáhla nebo ho alespoň zarámovala (granáty padly před i za Bismarka) - tedy Britové ví, že mají správnou vzdálenost. A poté pálí po 2 salvách – odpálí jednu salvu, druhou co nejrychleji po ní a o kousek kratší či delší) a teprve poté dělají korekce.

Tady je vidět, že PoW se snažil pálit co nejrychleji. Viz kurz obou eskader, vzdálenost se rychle zkracovala, tedy se dala předpokládat krátká bitva a tedy zde dávalo smysl pálit, co nejrychleji.

A to samozřejmě platilo pro obě strany, tedy i Němci očividně mohli uvažovat podobně a u Prince Eugena využít ještě podstatně vyšší kadence jeho 203mm děl a pálit třeba 3 salvy a teprve poté korigovat. Ale to už je trochu spekulace.

V každém případě však tuto situaci dost dobře nemůžeme přenést do I. Světové.
A i v II. Světové bych byl opatrný tyto úvahy zobecňovat – jiné bitvy probíhaly dost jinak - viz například hon na Scharnhorsta.
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové v

Příspěvek od Mirek58 »

Pánové, bavíte se o době, kdy nastoupily naprosto jiné zaměřovací systémy - radar.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
SK
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 196
Registrován: 14/9/2005, 09:36
Kontaktovat uživatele:

Re: Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové v

Příspěvek od SK »

Mirek58 píše:Pánové, bavíte se o době, kdy nastoupily naprosto jiné zaměřovací systémy - radar.
Bavíme sa o dobe kedy námorníctva používali mechanické výpočtové stroje. Dokonca ani radar by na uvedenom nič nezmenil, len by spresnil / zrýchlil proces zastrielania.
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové v

Příspěvek od Mirek58 »

A právě to zpřesnění je podstatné!
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
SK
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 196
Registrován: 14/9/2005, 09:36
Kontaktovat uživatele:

Re: Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové v

Příspěvek od SK »

Mirek58 píše:A právě to zpřesnění je podstatné!
Podstatné k čomu?
vojta.j
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 104
Registrován: 18/2/2018, 21:07

Re: Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové v

Příspěvek od vojta.j »

mirek58: Pokud se nemýlím, tak jak Bismark, tak PoW měli v té době pouze pátrací radary, nikoli střelecké. Takže při vlastním boji změřovali děla klasicky.

Jiná věc je, že jedna z podstatných změn v mezi I. a II. světovou je výrazné zdokonalení těch mechanických zaměřovacích systémů.Od sady otáčivých stupnic posunované hodinovým strojem (I. světová) k v podstatě výpočetnímu centru používající poměrně sofistkované mechanické počítače (II. světová).

Další krok byl pak střelecký radar, což byl další "game changer" - nejednou lze vést palbu bez složitého zastřelování, ale to už se bavíme o druhé polovině II. světové.
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové v

Příspěvek od Mirek58 »

A teď se ptám.
Výstup z těch pátracích radarů nebyl použitelný pro měření dálky?
A jaká byla výpočetní centrála řízení palby?
Mechanická asi už nikoliv. Já bych sázel na relé, popř kombinované s mechanikou.
Kdysi jsem viděl takovou dobovou centrálu ( na snímku) a ta byla hodně blízká prastarým analogům.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4160
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Diskuse na téma nejlepší bitevní křižník První světové v

Příspěvek od Alfik »

Viz zde:

Video je z r. 1953, takže z doby radarové. Radar jen dodal přesnou vzdálenost a azimut.
Protože všechny součásti stroje byly známy už za WWI, lze předpokládat, že podobné, jen jednodušší, počítače byly k dispozici přinejmenším na bitevních lodích.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Odpovědět

Zpět na „Námořnictvo“