PAK-FA (ПАК ФА) je ruská zkratka projektu Перспективный авиационный комплекс фронтовой авиации (Perspektivní letecký komplex frontového letectva). Někdy je též používáno označení I-21(И-21 - Истребитель - 21) tj Stíhač 21.(století)
Původní typy MiG 1.44 a S-37(Su-47) byly dle posledních informací posunuty "na vedlejší kolej". Alespoň dle tohoto infa z ITAR-TASSu to vyplývá:
Do výzbroje budou zařazeny 2 typy letounů 5.generace: lehký a střední. Oznámil to min.obrany Ivanov.
Dodal,že jmenovitě u lehkého typu půjde letoun "na bázi konstrukce MiG" - bez dalších podrobností.
A aby to nebylo tak jednoduché,zástupci MiGu doplnili,že pro zmíněný projekt mají rozpracované 2 typy letounů 5.generace - opět bez upřesnění.
Stejná situace je u středního typu - tam je uvažováno o fa Suchoj a i zde je situace podobná - 2 typy.
MiG-1.42 je považován za střední a S-37 za lehký.
O zmíněných typech už se spekulovalo na Netu dost,zaměřím se tedy spíše na dalšího kandidáta Suchoj T-50. Na výstavě Air Show China-2006 padla nabídka, aby se Čína společně s Indií podíleli na vývoji letounu 5.generace I-21. V této souvislosti byl zmíněn právě projekt T-50,což z něj činí horkého kandidáta soutěže.
Informací je zatím velmi málo, tak zmíním jen ty obecné.
T-50 by měl být letoun "střední třídy" s váhou okolo 30tun(lehký 14tun), zkonstruovaný na bázi technologie Stealth. Měl by mít tyto rozměry:
Délka: 22m
Výška: 6m
Rozpětí:14,2m
Pohánět by ho měli 2 motory typu AL41F1 s měnitelným vektorem tahu (technologie KLIVT) a jeho rychlost by se měla pohybovat okolo 2- 2,2M. Motory by měli mít maximální tah 15.500kg.
Možné je též použití motoru R145M-300 s tahem okolo 16.000kg. Oba by měly umožnit režim VSTOL. Výškový dosah 19.000m,dolet 4200-5500km(3,3hod)
Palubní radar bude nově vyvíjená varianta IRBIS nebo ŽUK(N050?),se schopností sledovat 32cílů a "pálit" na 8. Maximální dosah 400km, cíle Stealth do 70km. Další podrobnosti neuvedeny. Taktéž palubní elektronika i avionika je zatím "neznámá".
Vyzbrojen by měl být dvouhlavňovým 30mm kanónem, a 8 závěsnými body pro variabilní výzbroj do váhy 7,5tun.
Kromě stávajících raket je vyvíjen nový typ raket na bázi R-73 s kódem "varianta 760" (изд. 760) přirovnávaná k Sidewinder–9X , typ K-MD (изд. 300) údajně využitelná i v rámci PRO , moderniznované R-77 (изд. 180) a modernizované R-37(изд. 810) s 1,5x prodlouženým doletem a výškovém dosahu 40km.
První vzlet prototypu je taktéž "velká" neznámá - info se pohybuje mezi koncem r.2007 až po r.2009. Vše je závislé na financích.
Možné varianty T-50:
Doplněk:
Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
Zajímavé je, že u těch nově zařazovaných a nově uvažovaných stihačů přepadových a stihačů bombardovacích, lehkých i těžkých ( a to u USA i Rusů) je to stále o rychlostech od 1,5 do 2,2 M. Většinou pro jejich činnost není třeba uvažovat o rychlostech nad 3M. Ta rychlost je vyhrazena pro průzkumná a speciální letadla.
No a zde u Rusů se to chvílema mění, co vlastně budou uvažovat do výzbroje a je to dáno jak říkáš penězma a dlouhodobě se orientují ( vliv a trhy a peníze) na Čínu a Indii. Samozřejmě nechtějí, aby jim tam hopslo USA.
N_Eser:
Jak jsem zmínil v úvodním článku - konkrétních informací je jak šafránu.
Prostou dedukcí lze ale pár variant odvodit - od pasivních senzorů,sledujících zadní polosféru až po padák.
Co to bude konkrétně zatím zřejmě ví jen konstruktéři.
All:
Při příležitosti dnešního 6.zasedání Indicko-Ruské vojensko-průmyslové komise(na úrovni ministrů obrany) byla potvrzena spolupráce obou zemí na projektu letounu 5.generace z konst. kanceláře Suchoj.
Zároveň se Ruská strana zavázala pomoci Indii dokončit leteckou variantu střely BraMos(pozemní i námořní verze jsou již ve výzbroji) - viz článek zde: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=806.
Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
Se závěry nespěchám a zdrojů hledám víc.
Jinak dík za doplnění. Pro MiGa by si to možná zasloužilo samostatný článek - jak budou přibývat informace,bude se to téma hodit k doplňování.
Vím vše, protože mlčím, abych slyšel..... motto STASI
Pegeučko založil nový topic. Je to rozumné, protože informace o tomto projektu sou tu roztroušeny po více sekcích a jelikož se s projektem PAK FA budem asi setkávat častěji zaslouží si své místo. Já se pokusím shrnout co je o projektu známo podrobněji, i když se nevyhnu spekulacím. Nejvíce budu čerpat z článků v časopisech, ve svých poznámkách a pochopitelně z internetu, ale až na posledním místě, okolo projektu je totiž na netu hodně napsáno, ale informace to nejsou. Pokud jsu na vážkách a pokud si myslím, že je nějaká informace vysvětlena příliš alternativami, bude mi jako zdroj Piotr Butowski. Jednak si myslím, že je to člověk, který má k problematice blízko, jednak si nějak nevzpomínám, že se tento autor pletl a jednak jméno tohoto autora, dopisovatele Air International, Jane`s Intelligence Review…. je dostatečnou zárukou kvality.
Nebudu se vracet k projektům S-32, S-37, Mig-1.44 a Mig-1.42, to nemá smysl a je to navíc na samostatný článek. Jejich historie začala v červnu 1986 a jejich vývoj je ukončen. My se dostaneme skokem o 10 let dál.
Suchoj a T-50
Vývoj výsledku PAK FA začal v roce 1999. Suchoj vývoj financoval z vlastních prostředků a navazoval v něm na S-37. Předpokládám, že se výběru zúčastnil pouze Mikojan a Suchoj. Každopádně 26.dubna 2002 byl výběrovou komisí programu vybrán k dalšímu vývoji návrh OKB Suchého. V říjnu 2004 Suchoj představil úvodní projekt stíhače T-50 velení VVS a v prosinci 2004 státní komise vybrala jako vítěze PAK FA T-50. Hlavním konstruktérem projektu T-50 byl jmenován Aleksandr Nikolajevič Davidenko (Давиденко Александр Николаевич). V tomto období byla vypracována počítačová podoba budoucího letounu a započalo se s maketou kabiny. V roce 2006 byla ukončena projekce technických řešení a následující etapou je výroba čtyř prototypů. Podle oficiálních údajů jak MO tak výrobce běží plán zatím podle časových plánů. První let se předpokládá podle Sergeje Ivanova v roce 2009, v operační pohotovosti by měl být na přelomu roku 2015/16. Je to dost možné, jelikož loni došlo k radikálnímu nárůstu financování. Zatímco před rokem 2005 probíhal vývoj pouze z prostředků konstrukční kanceláře, v roce 2005 již přišly prostředky od státu (MO) ve výši 20%. V roce 2006 se hlavním zdrojem financí stalo ministerstvo průmyslu a energetiky spolu s ministerstvem obrany. Podle velitele VVS, gen. Vladimíra Sergeeviče Michajlova jsou připraveny prostředky ve výši 500 mil dolarů. Meziroční nárůst byl „několikanásobný“.
Suchoj očekává vývoj exportní verze o jednotkové ceně 30-40 M$ (což se mi zdá málo) a předpokládá prodej 500-600 strojů (což se mi zdá moc). Pro výzbroj letectva Ruské federace je plánováno 420 strojů, což je 10 pluků po 36ti jednomístných a 6ti dvoumístných letounech. To zatím plány.
Dohady o vzhledu letounu neberou konce. Nebyly zveřejněny žádné oficiální nákresy. Co se objevilo je (viz Pegovi obrázky výše) letoun klasické koncepce, s trupem vycházejícím z S-37 s podobnými SOP a s trapézovým křídlem. Ty se jeví jako pravděpodobné, ale podle komentátorů jejich zveřejnění může také znamenat to, že už je tato koncepce mimo hru. Na tenký led spekulací se pustím já a tipnul bych se možnosti dvě. Jednak trup s S-37 i s SOP a VOP a kachní plochou ( Suchojův trojplošník) a nebo pravděpodobněji klasická koncepce s novou VOP, oboje však s trapézovým křídlem. Já se domnívám, že konstruktéři budou konzervativní a nebudou riskovat, to důležitost projektu nepřipouští. Na straně druhé víme z historie, že Sovětští konstruktéři dokázali překvapit a nebáli se novinek, uvidíme.
Nebylo zveřejněno zadání, ale bude se jednoznačně jednat o vícefunkční stroj se schopností supermanévrovosti s extrémně vysokými úhly náběhu. Motory s měnitelným vektorem tahu v asi jedné rovině. Předpokládá se použití technologií na snížení zjistitelnosti ve všech spektrech a schopnost operování z letišť o délce dráhy 300-400m. Použití podobně jako u F-22 „pumovnic“ pro nesení části výzbroje v trupu. Letoun má být menší jak F-22 a S-37. Normální vzletová hmotnost má být okolo 21t (normální je obvykle v Ruské terminologii znamená bez max. zatížení a s malým množstvím paliva.) Vzhledem k předpokládanému tahu motorů 29t to zní pravděpodobně, pokud se do toho konstruktéři vejdou. Rozhodně dochází ke změnám v průběhu vývoje. O tom svědčí loňské lednové vyjádření gen Michajlova o snížení maximální rychlosti z M=2,15 na M=2 z důvodu zjednodušení konstrukce (to může znamenat hmotnostní potíže)
Započaly testy motoru pro letoun, Al-41F1A(?) (izd.117) vyvíjeného v NPO Saturn jako hluboká modernizace Al-31, které probíhají na Su-27M (známý kus s číslem 710). Motory mají mít výsledný tah 14,5t. Do roku 2015 nebude hotový zcela nový motor, ale později se s ním počítá. Na dalším stroji probíhají zkoušky systému řízení a avioniky. I tam půjde o postupný přechod od technologií Su-27M na prototypech a prvních strojích postupně na zcela nové systémy. Na S-37 probíhá testy komor pro výzbroj a zbraňových závěsníků. Ty vyvíjí MKB Vympel ve dvou verzích. UVKU-50L (do nosnosti 300kg) a UVKU-50U (do nosnosti 700kg). (Letoun S-37 již provedl 200 letů). Na něm také probíhají testy nových materiálů a technologií. Zároveň probíhá vývoj výrobních technologií, například integrálních konstrukční panely o délce až 8m.
Co bude zcela nové bude defensivní i ofensivní bojová avionika. Zcela nová řada systémů varování a výletnic klamných cílů UV-50, ty v několika verzích včetně aktivních vyvíjí MKB Vympel. NIIP im Tichomirova pro T-50 vyvíjí radar N035 Irbis. Bude navazovat na Bars z Su-30MKI. Jde ale o nový systém. Celý systém se má skládat z radaru hlavního a dvou bočních pracujících v centimetrovém pásmu, pověšeného radaru milimetrového, systému IFF a systému REB. Radar je ve vysokém stupni rozpracovanosti a v podstatě je nabízen na export (Irbis-E) jedná se ale o samostatný radar. Ze součastného pohledu je systém ve stavu, kdy bude k dispozici včas.
Výzbroj pro T-50 je na samostatný příspěvek.
Jak u Mikojanů?
V roce 2002 byl konkurentem T-50 projekt RSK MiG. Výtězem se stal Suchoj a tudiž pro OKB nesoucí Mikojanovo jméno to nebyla dobrá zpráva. Jaký nesl původní konkurent vítěze jméno jasné není, ale později se z něj vyvinul LMFS Lehký mnohofunkční frontový letoun (лёгкий многоцелевой фронтовой самолёт). Jak název napovídá, jde o lehký univerzální letoun. Nejedná se ovšem o původního konkurenta, ale o jeho vývoj. Jedná se evidentně o letoun lehčí kategorie a to pravděpodobně, aby se nejednalo o letoun stejné skupiny, ale o letoun, který si najde zahraniční odběratele a nebude přímo konkurovat T-50. Jeho normální vzletová hmotnost má být někde okolo 15t.
Projekt neměl podporu vlády a velení VVS. Letoun 5. generace měl být jeden a to T-50. Zhruba před rokem se o LMFS začalo mluvit a to v souvislosti zajímavé. Jde o peníze. Projekt nebyl nikterak financován a RSK se začalo ohlížet kde peníze sehnat. No a ohlédl se, do Indie. V Indii se totiž začalo mluvit o projektu MCA (Medium Combat Aircraft) jako letoun 5. generace navazující na LCA ale ve dvoumotorové konfiguraci. Mezitím se u RSK zlepší ne zrovna slavná finanční situace. Indie zamluvila 16 MiG-29K/KUB, 20 SMT šlo do Jemenu, 34 do Alžíru. Dalších 32 do Jemenu je na spadnutí, stejně jako modernizace 66 MiGů-29 pro Indii na standart SMT. To vše jsou obchody na nichž by RSK MiG vydělal 4,5mld $ a to je pěkný peníz. S Migem a Indií je zajímavá spojitost ve jméně Aleksej Innokentevič Fjodorov. Od roku 2004 generální ředitel RSK Mig do Indie prodal přes společnost Irkut Su-30MKI a loni se tento člověk stal šéfem OAK což je jednotná společnost leteckého průmyslu Ruska.
Spojitost Indie a zájmu Indického MO o spolupráci s Ruskem jde dosledovat poměrně daleko. Již v červnu 2001 se o spolupráci mluvilo v Moskvě. V lednu 2003 se ministr obrany Indie George Fernandez navštívil Moskvu a byla zde podepsána dohoda o společném vývoji stíhacího letounu nové generace a byl mu představen projekt T-50. V listopadu 2005 jeho nástupce Pranab Mukherje navštívil jak OKB Suchoje tak RSK MiG a vzápětí poté řekl:“ Naše vzdušné síly se chtějí účastnit všech fázích vývoje letounu nové generace. Od hledání koncepce, přes projekt, výzkum až po sériovou výrobu“. Neřekl s kým a o jaký projekt jde, ale není moc složité si to z této věty odvodit. Jde o Mig. Suchoj byl už dál.
Ono je třeba si říci, jak a proč mezinárodní spolupráce. Jak a proč všude na světě, ale v Rusku to má jistě specifika. Každopádně jde o to, že pokud dojde k napojení státu k projektu, zvětší se objem potenciálního trhu. Zvýší se o domácí trh přistupujícího státu. Investor a partner do systému přinese peníze. To je především u LMFS nutnost. Co se také stane je jisté zjednodušení přístupu na trh partnera i technologiím a jiným výrobkům. Co je dál jistě nezanedbatelné je další rozšíření potenciálního trhu o oblasti, které ovládá partner. Pro partnera jde o přístup k novým technologiím, k novým postupům a k technice, ke které by jinak byl jeho přístup omezený. Jde tedy o vzájemně výhodný stav a na podobném základě spolupracuje spousta států podobným způsobem a podobných projektů by byl hodně dlouhý. Ale. I když jistě Rusko bude hrát v projektu prim a spolupráce musí odpovídat Ruským zvyklostem ohledne přístupu partnera k částem projektu, které jsou otázkou jistě citlivou pro Ruskou bezpečnost a politiku, rozhodně ale dojde k poskytnutí technologií partnerovi. To je pro Rusko jistě negativum a tyto technologie partner použije k vlastnímu dalšímu vývoji, proto to také dělá. V Rusku (a kde ne?) jsou pochopitelně také hlasy které to nevidí jako ideální. Především VVS mají v živé paměti situaci 90tých let, kdy Rusko exportovalo výrazně modernější technologie, než jaké měla ve výzbroji vlastní armáda a v Rusku nebyl dlouhá léta vyroben jediný letoun. Samostatné Rusko do konce roku 2005 nevybavilo svou armádu jediným novým typem letounu nebo vrtulníku. Ovšem tehdy byla situace jiná. V Rusku peníze jsou a trhy jako Indie jsou prostě zásadními pro firmy zabývající se exportem, který je nemalým zdrojem prostředků.
Ke shánění zahraničního partnera se postil i Suchoj. Tady jde především o ovládnutí trhu než získání prostředků. Suchoj předpokládá výrobu exportní verze označované někdy jako I-21E. Je jasné, že případná expanze RSK Mig se jeho prostor k exportu sníží. U LMFS jde ale o jednoduše mezinárodní projekt.
Jestli je o T-50 známo málo, o LMFs ještě méně. Mig pravděpodobně neuvažuje o stroji drahém a složitém. Snaží se najít prostor vedle T-50. O tom svědčí slova Vladimíra Barkovského, prvního náměstka generálního konstruktéra RSK Mig:“ letoun menší a jednodušší nebude konkurence schopný a velký a složitý bude drahý“ Hmotnost letounu má být okolo 15t. má se jednat o vícefunkční stroj schopný manévrového vzdušného boje. V podstatě náhradu Migu-35 a právě tady je další spojitost s Indií. Mig-35 je kandidátem na prodej 126 letounů Indii. Výsledek tohoto tendru, kde proti němu stojí Rafale a Gripen lecos možná předznamená. Pravděpodobně i opačně, v případě spolupráce s Migem je osud tendru možná jasnější než v případě spolupráce se Suchojem. Pravděpodobně si LMFS zachová aerodynamickou podobu projektu Mig 1.42. napovídají tomu opět slova Vladimíra Barkovského:“ bylo by nelogické zahodit zkušenosti získané na tomto projektu. Tím spíše, že zkoušky v aerodynamickém tunelu jsou rekordní v Rusku“. Sice se spekuluje o jednomotorové koncepci, ale to se domnívám je nepravděpodobné. Na vzletovou hmotnost 15t a požadovaný poměr tahu motoru ke hmotnosti by to vyžadovalo motor o tahu cca 18-20t a takový motor v Rusku není. Je tedy pravděpodobné, že je zde místo pro Klimovovy VK-10 o tahu 10,5t. Navíc jde o pokračovatele RD-33 a pro Mig velmi dobře zvládnutá změna vektoru tahu ve dvou rovinách, pro letoun této kategorie velmi vhodné. Co je jasnější je radar, respektive jeho výrobce. Kooperace mezi RSK Mig a Fazotronem NIIR se velmi prohloubila a na začátku roku 2006 kdy lidé z vedení RSK Mig získali kontrolní balík akcií Fazotronu. Pro LMFS je tedy velmi pravděpodobný buď Žuk-MAE z Migu-35 a spíš jeho nástupce. Výzbroj bude pravděpodobně vycházet z nabídky pro T-50, pravděpodobně s výjimkou raket dlouhého dosahu.
Tak budou dva, nebo ne?
Nahoře zmiňuje kolega napsal informaci o zavedení dvou letounů 5.generace do výzbroje Ruska. Poprvé to řekl Vladimír Michajlov v lednu 2006. Co to. PAK FA je jeden! Několik dní na to na to reagoval Michail Pogosjan a vůbec reakce od Suchoje byla dost prudká: “V Rusku není technologie pro lehký letoun 5. generace“ Ten bude jen jeden….. No co. Tohle čeká na rozřešení. Podle mě je tu výnos o vývoji jednoho letounu. Na straně druhé. Pokud by Mig sehnal partnera, je dost možné že po letounu sáhne i VVS Ruska… nebo snad i peníze? To asi ne, ale tady bude muset ukázat čas.
Nowa Technika Wojskowa 2006
A moje složka ПАК ФА v dokumentech
Naposledy upravil(a) redboy dne 7/7/2008, 19:23, celkem upraveno 2 x.
Dle této novinky je plánovaný takeoff 2008, docela zajímavá zpráva. To vypadá, že F-22 nebude na trůnu příliš dlouho. Dle mého skromného názoru na tom trůnu není ani teď, ruská raketová výzbroj a kvalita radaru Su-37 ho nechává na druhé koleji. Takže král je mrtev, ať žije král :-).
Citace:
Time wise Russian plane lags behind the US F-22 and JSF (F-35), but Russian designers keep saying that PAK FA will be not the first, but the best.
Ruské letadlo bude někde mezi F-22 a JSF, ruští designéři ale tvrdí, ze PAK FA nebude první, ale bude nejlepší.
Uvidíme, jaká nakonec bude reálná podoba tohoto letounu. Na Pravdě se můžete dočíst i o vzniku dalších 4 konsorcií vyrábějích zbraně v Rusku. Rusové do toho jdou po hlavě a je vidět, že současný export ruských zbraní roste závratným tempem.
Zdravím, na rian.ru jsem zaregistroval zprávu, že by se mělo začít testovat příští rok tady, a tak by mě zajímalo, co si o tom myslíte? ... zaregistroval jsem na tomhle fóru spoustu fundovaných lidí a tak doufám, že se mi v tom udělá jasno : ) mmch. už se někde objevila očekávaná podoba tohoto letounu? ... no a pokud se ruské letectvo orientuje na tento pátogenerační letoun a ukončila tak modernizace Mig-29 ap. čeká se např. zařazení nového Su-35 do služby, s tím, že by PAK-FA letoun tvořil menší část a Su-35 ap. základ, jako je tomu např. u Su-24 a Su-34, nebo je Su-35 bude orientovat na zahraniční trhy, jako např. u Su-30 pro Indii, Čínu, Venezuelu atd, která už mimojiné projevila zájem právě o tento letoun? ...
Díky za bližší info ohledně plánované budoucnosti těchto letounů ... ono čím víc toho někde přečtu, tím větší v tom mám guláš
PAK FA by malo vzlietnut niekedy teraz 2007 az 2009. Finanacie 10 miliard USD, pricom 5 miliard by mala dat india a 5 rusko. Bude to asi taky univerzalny lahky stihac urceny predovsetkym na export, lebo rolu air dominanace fightera plnia postupne upragovane Su 27 na standard M.
U PVO stale dobre sluzi Mig 31BM. Z coho vyplyva, ze zrejme nepojde o nejaky vykvet ruskych technologii, inac by na tom nespolupracovali z Indiou. Co sa tyka technologii, stroj by mal pohanat Al 41F, no ten sa este len testuje. Al 31xx je sice bez rozporu dobry motor, no hodilo by s uz nieco nove vykonnejsie. To ci tam bude pouziti IRBIS, tak tym by som si vobec nebol isty, pametam si este jak na Cope India nemohli indicky piloti pouzivat radar BARS, najstarsi z modernych ruskych radarov nie to este IRBIS, ktory ma 2x vecsi dosah na celnu RCS 3 m2 (440 km).
Novio*: Termín vzletu T-50, rok 2009 trvá. Je to termín závazný a podle toho co prosakuje tak údajně i možný (jak to tak znám, tak pokud ho splní, tak to bude 29.prosince). Na přelomu roku byla zahájena stavba prototypu, projektové práce by měli být komplet.
Od článku nahoře se moc nezměnilo. Podoba stroje nebyla oznámena, ale zase přibyly kreslířské kreace tipařů. Na MAKS se objevily části vybavení, kde si výrobci přihřívaj polívčičku (něco na téma PAK-FA ready), ale v podstatě nic. Něco víc o výzbroji, ale opět výrobci. Jediné co se změnilo za ten rok, bylo definitivní potvrzení Indie.
Pokud jde brát plány jako závazné, tak letoun vzešlý z T-50 se stane základním strojem VVS, i když exportní varianta je pochopitelná. Možná se dočkáme stavu, že Indie bude mít krom svých úprav stroj shodný s VVS, ale to je jen moje bohapustá spekulace. Každopádně je zřejmé, že to přílišný trhák obchodů nebude.
Co ho bude doplňovat ve výzbroji je zřejmé z části. Pochopitelně modernizované i nemodernizované stroje co sou dnes ve výzbroji. Tím bych nevylučoval GO MiGů-29, já bych to neuzavíral ve směru k migu. Nějaké dramatické modernizace, ale ne. V nejlepším ( a to su dost optimista) to bude podobné jako u MiGu-31BM a Su-27SM. Především u sušky, ale i jednatřicítky nejde ani tak o modernizaci, jako spíš o GO, které se léta nedělaly a změny spíše kosmetické. Takže Su-27SM není zase tak rozdílný stroj s původní Su-27 (nezaměňovat s Su-27SMK… to je jiné). Modernizace Su-27 ale probíhají tempem, že pokud se něco nestane, a už by bylo na čase, tak zmodernizovat těch pár letadel co mají a co se vyplatí modernizovat bude trvat déle, jak vývoj T-50…
Každopádně je zde výroba Su-34, která jim jde jak psovi pastva a v plné nahotě se ukazuje stav výrobních kapacit ( a to je na tom Suchoj dobře). Něco jiného je vyvinout, a něco jiného vyrobit.
Su-35. Teda respektive T-10BM. To je zase paráda, to se nám novináři, odborníci, komentátoři…. zase rojí, to je mlaskání. Zase se staví vzdušné zámky. Prohlášení kde koho o kde čem. Už zase poletuje světem „AL-41“, nové kde co… ,
Je brzy, těžko říct. Jde o akci Suchoje, MO to nefinancovalo, vláda to nefinancovala. Jde o exportní snahu Suchoje prezentovanou před hodným časem a nabízenou v předstihu snad 5 let. Prohlášení typu: VVS koupí Su-35. MO s ním počítá…. Neberu vážně. Takových prohlášení sem slyšel a ještě uslyším. Kdyby byly jen z poloviny pravdivé, tak to vypadá jinak, než že bojové jednotky VVS RF dostaly za posledních 13 let dvě nová letadla. Takže závěry na téma „Su-35“ v letectvu Ruska bych nechal až na okamžik, až to bude ve stádiu alespoň jako Su-34, to znamená po podpisu alespoň první etapy zkoušek a objednávky. Pokud by to tak mělo být, tak to nebude dříve jak někdy…. No… Jako optimista řeknu 2010, jako realista 2012.
Každopádně „Su-35“ by se asi armádě líbilo, což vo to, ale otázkou je kapesné na ně. A to nevidím moc optimisticky. Možná se dočkáme T-10BM pod indexem Su-35 v letectvu Ruska, ale jedno je jisté teď. Pokud dojde k dokončení T-50 a projektu PAK-FA do podoby sériového stroje, bude základním strojem právě on.
Ospravedlnujem sa.... asi som Vas nastval s tym Al 41F, no je fakt ze rusko ku dnesnemu dnu nema seriovo vyraby motor vykonnostnej kategorie F 119 PW-100 alebo F 135. Pritom technologie na to su. Uz raz spominany Al 41F s tahom 176 kN, ale aj prototyp Sojuz R179-300 s uzasny forsaznym tahom 200 kN. Co je pre nich dost zle, lebo podla mojho nazoru s kazdy plnohodnotny stroj 5. generacie musi zvladat efektivne supercruise (tj nad 1,5 mach), co nedokaze ziaden Su 27 xx derivat. PAK FA moze byt pre ulohu vybojovania vzdusnej nadvlady na urovni Eurofightera, kazdopadne lacnejsieho.
Moc ruzovo to teda pre VVS v nasledujucom obdobi nevypada,
F 22 ostane na vykonnostnej spicke a oni sa budu len prizerat, popripade mlatit o trhy v zahranici, aspon ze to im ide. Inak su fakt dobry maju 3 Su 34 dvanast Su 35, 1 tech. demonstrator Su 37, S 37. Rozmyslam, co by sa dalo urobit s Mig 31BM, ono ne zeby bol tento stroj zly, ale stareho psa uz novym kuskom nenaucis, v kategorii PVO by sa hodilo uz neco noveho, no ako pozeram dianie, ani naznak, zda sa, ze uz aj rusi prestali projektovat a vyrabat zachytne stihace akymi su: Su 15, Mig 25, Mig 31 s pre ne tipickymi chrakteristickymi vlastnotami akymi su vysoky dostup, velka max rychlost, slaba manevrovatelnost, poslabsi dolet, specificky tvar draku (velky nos pre vykonny radar), cim dojde k zaniku tejto triedy strojov.
Za A. nemáš se za co omlouvat, nenaštval si mě a taky není proč. Za B. nemyslím si, že bysme si tu měli vykat . Sme ve stejné situaci.
Pravdou je, že podobně výkonný a podobně moderní motor jako F-119 v Rusku není. Na straně druhé modernizace Al-31 a pro letoun vyvíjený nový motor (a je lhostejno, jestli ponese označení Al-41) pro letadlo postačují. T-50 má být lehčí jak F-22 a proto výkon v řádu 140-150kN může dát podobný poměr tahu a hmotnosti. Vývoj motoru je ale celkem dlouhá záležitost a i když je zřejmé, že minimálně zkušební stroje budou s motorem řádu izd.117C (142kN(?)) není to problém. Problém je jinde.
Aniž bych pochopitelně chtěl něco porovnávat, T-50 je projekt s většími ambicemi než Eurofighter.
S VVS to vypadá stejně jako s celou armádou a s celým Ruskem. Je to otázka možností a potřeb, to vyžaduje kompromisy. F-22 je to nejlepší, nejvýkonnější a nejdražší co na planetě je. Vývoj ale jde dál.
Na lecos by se hodilo něco nové, lepší, ale všechno chce čas a možnosti. To není, že „ze uz aj rusi prestali projektovat“ cokoli. Vývoj jde dál a nemyslím si, že se pletu když řeknu že MiG-31 je poslední „zachytne stihace „ . Jsou jiné potřeby, jiné možnosti, život jde dál.
Ale mezi náma, nikomu to neříkej, já mám taky raději Su-15, F-14, B-58 než F-177, Su-27 a F-22...
No, ohledně Su-35 - přinejmenším podle ATM to vypadá, že jako Su-35 teď prezentují to, co se ještě nedávno jmenovalo Su-27BM a jsou zase tvrzení, že se na to modernizuje většina starých Su-27 a nebo vyrobí i nové. Samozřejmě je zase otázka, nakolik je to fáma či reklamní tah Suchoje...
V jedné větě "přinejmenším" a "ATM" je v pořádku:)
Já sice nevím co ATM plodí a kdo co v něm, z kupování té věci sem vyrostl a dvě čísla sem teď neviděl, ale to co píšeš není problém Suchoje, spíše nepochopení pisatele.
To co je teď prezentováno jako Su-35 je skutečně "Su-27BM", ale to Su-27 tam nepatří. Tam patří značení Suchoje a to je T-10BM. Ono se ale rádo zaměňuje T-10 a Su-27. To je ale celkem zanedbatelná chyba.
To co je teď prezentováno jako "Su-35" je T-10BM. A to je dobře.
Rozhodně ale T-10BM není modernizace vyrobených Su-27. To není technicky možné, jde o jiný drak. O tom se nemohlo ani uvažovat. Pokud to někdo píše......
T-10BM je náhrada za původní projekt T-10M který časem zastaral a je pasé.
To na co se "modernizují" Su-27 je Su-27SM, T-10SM a to nemá s T-10BM nic společného.
Ty zmatky s Su-35 je do jisté míry zmatek Suchoje, ale většinou jen nepochopení komentátorů o co vlastně jde. To že je o to číslo zájem (je to třetí Su-35) je tím, že je to další volné číslo a pokud bude letoun příjmut, pravděpodobně ho skutečně ponese.
. Sme ve stejné situaci. 
