Wilhelm Gustloff - odsouzená loď.

Námořní operace v Norsku, bitvy v Atlantiku a přilehlých mořích, konvoje do SSSR a Anglie...

Moderátor: Pátrač

Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Wilhelm Gustloff - odsouzená loď.

Příspěvek od Nelson »

Na samém sklonku WWII došlo v Baltském moři k několika tragédiím. Byly potopeny čtyři velké německé transportní lodě a ve všech případech došlo ke strašlivým ztrátám na životech. Možná vám něco napoví jméno Wilhelm Gustloff, ale o dalších třech katastrofách v nichž figurovaly lodě General von Steuben, Goya a Cap Arcona jsou zmínky jen velmi zřídka. Přitom všechny čtyři lodě jsou hlavními aktéry událostí jež se zařadily na první čtyři místa v seznamu námořních katastrof. I potopení Titanicu, jakkoliv strašné, je co se týká lidských ztrát vedle těchto událostí jen drobnou, téměř bezvýznamnou epizodou.
Chtěl bych vám tedy tyto události trochu přiblížit.
Obrázek

Počátkem srpna 1936 byla pod evidenčním číslem 511 v hamburské loděnici Blohm & Woss zahájena stavba velké osobní lodě o plánovaném výtlaku cca 25500 BRT v odhadované ceně 25 miliónů Říšských marek. Podle objednávky měli loďaři postavit pro nacistickou organizaci Kraft durch Freude vlajkovou loď její výletní flotily. Ke spuštění plavidla došlo 5.5.1937 za přítomnosti samotného Adolfa Hitlera a 15.3.1938 ho po dokončení převzal jeho majitel. S blížícím se vypuknutím války ale loď zabavila Kriegsmarine a po potřebných úpravách ji zařadila do stavu jako nemocniční. Tato klasifikace však dlouho nevydržela a o pouhý rok později bylo plavidlo přemístěno do Gottenhafenu jako plovoucí základna 2. školní ponorkové divize.

Téměř celou válku Wilhelm Gustloff přečkal bez problémů, ty nastaly až s počátkem roku 1945. Tehdy se ke Gdaňskému zálivu přiblížila sovětská vojska a admirálové Dönitz a Friedenburg se rozhodli evakuovat školní jednotky zpět do Německa. Jednak je chtěli zachránit před postupující Rudou armádou ale hlavně potřebovali vyškolené námořníky pro zahájení nové ponorkové ofenzívy. A ty jim mohla poskytnout právě školní divize z Gdyně. V jejích učebnách dokončovalo kurz tolik specialistů, že by to Dönitzovi stačilo pro sedmdesát až osmdesát ponorek. Jenom bylo potřeba nějak je dopravit domů.
Prostředky k tomu byly. V Gdyňském přístavu se nacházelo několik transportních lodí a jediným problémem bylo přeplout vody jižního Baltu zamořené ruskými ponorkami. Na tuto cestu byl určeny právě Wilhelm Gustloff a Hansa. Aby byl posádkám dán pocit bezpečí, dostaly oba parníky „protiponorkový“ doprovod složený z torpédovky Löwe a pomocné jednotky TF-19 (jejím původním úkolem byl sběr cvičných torpéd používaných v rámci výuky ponorkářů)..Původně slibovaná silná eskorta ponorkových stíhačů a minolovek se nekonala.
Celá katastrofa k níž se schylovalo se týkala výhradně Wilhelma Gustloffa a proto se nebudu podrobněji zabývat Hansou.

Koncem ledna 1945 se do Gdyňského přístavu začali stahovat desetitisíce Němců v naději, že se jim podaří získat místo na palubách lodí plujících na západ. Tito uprchlíci z Východního Pruska, Pobaltí a z celého severního Polska se snažili uniknout před postupující Rudou armádou. Neměli však žádnou záruku že se jim podaří uniknout, na stožárech všech lodí totiž vlála válečná vlajka Kriegsmarine. V okamžiku kdy se na nábřeží objevil velitel Gdyňské ponorkové školy Viktor Schulze však vypuklo nadšení. Přinášel zdánlivě skvělé zprávy. Na palubách každé z lodí prý zůstalo místo pro něco přes tisíc lidí. Nikdo z civilistů v přístavu netušil, že mají být pouhou zástěrkou pro evakuaci tisícovek vojáků.
Byli shromážděni ti kteří měli povolení k odsunu (většinou šlo o prominenty nacistického režimu kteří nestihli utéct a jejich rodinné příslušníky) a byl jim povolen vstup na loď. Dalším stovkám se však podařilo proniknout na palubu načerno. Nikdy se nepodařilo zjistit kolika lidem se tak otevřela možnost k úniku. Střízlivé odhady námořních historiků se pohybují zhruba mezi 1600 až 4400 civilistů (občas se objevují čísla kolem 8000 až 10000 a například autor článku z Wikipedie pojednávajícího o této události určil, že to bylo přesně 8956 civilistů !!). Na druhou stranu, hlavně němečtí autoři popírají přítomnost jakýchkoliv vojáků na palubě. Podle dochovaných seznamů se však na Gusloffa nalodila celá 2. školní ponorková divize - 3750 nově vycvičených specialistů a zhruba 500 raněných příslušníků Wermachtu s ošetřujícím personálem. Dohromady i s posádkou tak mohlo být na palubě lodi něco mezi 6100 a 9000 osob (za ta čísla však ruku do ohně nedám, přesné údaje o počtu osob na palubě Wilhelma Gustloffa prostě neexistují, údaje hlavně na internetu se dostávají až k počtu 12000 osob). A to vše na lodi, jejíž normální přepravní kapacita činila 417 mužů posádky a 1463 pasažérů.

Celá operace byla důkladně připravena. Skupina měla vyrazit za podvečerního šera, a po minutí poloostrova Hel a majáku na mysu Rozewie zamířit maximální rychlostí na západ. Velké naděje byly také vkládány do počasí, na noc vyplutí hlásili meteororlogové sněžení a silné vlnobití. To však pro dvěstěmetrové transportní lodě nepředstavovalo vážnější potíže. Schulze předpokládal, že se svaz k ránu dostane mimo dosah sovětského letectva z letišť v Litvě. Také šestnáctiuzlová rychlost měla být výhodou, nikdo nepředpokládal ponorkový útok z hladiny a podhladinová rychlost sovětských ponorek nedosahovala ani deseti uzlů.
Ihned po vyplutí se však objevily problémy. Posádka Hansy zjistila potíže s kormidelním strojem, ten po chvíli vysadil úplně a remorkéry plavidlo odvlekly zpět do Gdyně. Zbytek svazu se zastavil a vyčkával, zda se podaří závadu odstranit. Po hodině však velitel Wilhelma Gustloffa dostal rozkaz pokračovat samostatně. Po obeplutí Helského poloostrova se dostal do problémů TF-19, na rozbouřeném moři nedokázal udržet potřebnou rychlost a jeho posádka dostala příkaz k návratu.

Ve stejné době se kolem Helu potulovala sovětská ponorka S-13 kapitána Marineska. Kvůli snížení rizika možného objevení se pohybovala na hladině v poloponořeném stavu. Nad hladinu vyčnívala jenom věž na níž mrzly hlídky. Asi deset minut po sedmé hodině večer jeden ze sovětských námořníků spatřil ve tmě loď. Hlídky po chvíli zaregistrovaly také torpédovku Löwe občas se vynořující mezi vysokými vlnami. Okamžitě byl informován kapitán, cíl se však vzhledem k opačným kurzům vysokou rychlostí vzdaloval. Protože podhladinová rychlost S-13 byla necelých 9 uzlů, rozhodl se Marinesko (navzdory všem německým předpokladům) pro stíhání na hladině. Aby zmenšil siluetu ponorky nařídil částečně zaplavit zátěžové nádrže tak aby se trup plavidla skryl pod hladinou. Za této situace byl asi o tři uzle rychlejší než Wilhelm Gustloff. Celý manévr byl však velmi nebezpečný, stačila drobná chyba kormidelníka a plavidlo by i s otevřenými poklopy zajelo pod hladinu. To by znamenalo konec ponorky a smrt posádky.
Marineskovým plánem byl navíc útok ze strany pobřeží. Přepokládal, že hlavní pozornost Němců se zaměří na volné moře, ponorkový útok by bylo možno očekávat z této strany. Riskoval však problémy s manévrováním v mělkých pobřežních vodách.

Po hodině plavby plnou rychlostí dohnal Marinesko Wilhelma Gustloffa a přiblížil se až na vzdálenost necelých 500 metrů od jeho levého boku. Další hodinu tak plul ve „formaci“ s německým plavidlem a čekal na vhodnou příležitost. Těsně před devátou hodinou předstihla ponorka německé lodě a zpomalila. Sovětský velitel počkal na okamžik, kdy jej protivník míjel ve vzdálenosti necelých čtyřset metrů a ve 21.08 vypálil tři torpéda. Čtvrté pro poruchu zůstalo v hlavni.
To však nevadilo, salva byla stoprocentně úspěšná. První nálož po chvíli prorazila trup na přídi před můstkem, druhá zasáhla střed plavidla a třetí explodovala na zádi v oblasti strojovny. Loď se začala rychle potápět hrůzu násobila temná noc. V chodbách a na schodištích vypukla panika a desítky lidí byly ušlapány. Posádce se podařilo spustit pár záchranných člunů v nichž nalezlo útočiště několik stovek, zbytek se musel spolehnout jen na záchranné vesty. V osmnáctistupňovém mrazu však v ledové vodě nemohl nikdo přežít déle než pár desítek minut.

Posádka torpédovky Löwe celou situaci nezaregistrovala a dál bojovala s bouřlivým mořem. Až po několika minutách radista zachytil volání o pomoc. Kapitán malého plavidla okamžitě vyslal SOS a místo zachraňování začal pátrat po ponorce. I další válečná plavidla, torpédovka T-36, minolovka M-341 a těžký křižník Admiral Hipper, se zapojila do lovu na S-13. Po chvíli však hlídky hlásily další a další torpédové útoky, zapracovala psychika a posádek se začala zmocňovat panika. Admiral Hipper i T-36 se z oblasti vzdálily a do záchrany trosečníků se vůbec nezapojily. Mezitím kapitán Marinesko bez problémů unikl a i když ho Němci honili další dva dny a posádka napočítala téměř 250 výbuchů hlubinných bomb, ponorka vyvázla bez poškození.

Wilhelm Gustloff se postupně rozlomil a hodinu po zásahu zmizel pod hladinou, ve vodě zůstaly tisíce trosečníků. Lodím, které se podílely na jejich záchraně se jich podařilo zachránit jen pár, spolu s těmi jimž se podařilo dostat se na záchranné čluny se jejich počet zastavil na čísle 904. Kolem 3.30 byly záchranné operace ukončeny a všechny lodě se vrátily do přístavů.
Když Dönitz o potopení informoval Hitlera, dostal vůdce záchvat vzteku. Velkoadmirál mu totiž sdělil, že zahynuli praktidky všichni vyškolení ponorkáři s nimiž se počítalo pro jarní ofanzívu. Pro přibližně sedmdesát nových ponorek které měly zakrátko vyplout najednou nebyly posádky. Goebbels v rozhlase obvinil sověty z potopení nemocniční lodě s tisíci uprchlíky. Nikdo ale nebyl ochoten přiznat fakt, že Wilhelm Gustloff byl vzhledem k výzbroji na své palubě, přepravovaným jednotkám a mnoha dalším faktům regulérním vojenským cílem.
Poslední obětí potopené lodě se stal o několik dnů později její kapitán, byl zastřelen na Hitlerův přímý rozkaz.
Použitá literatura:
Edmund Kosiarz – Druga wojna swiatova na Baltyku
Vladimir Dmitrijev – Atakujut podvodniki
Keith Eastlake – Sea Disasters
Naposledy upravil(a) Nelson dne 5/2/2007, 16:11, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

A tohle je ukázka skvělého odborného článku, který činí " Palbu" skvělým webem. Tohle Palbu, její úroveň zvedá.
ObrázekObrázekObrázek
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

norad: Je to možná divné, ale musím říci, že se s tebou obvykle v hodnocení různych událostí (nejen) na moři souhlasím. :)
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Napadá mě "kdo seje vítr, sklízí bouři". V tomto případě to pro němce přesně platí....

Nechci spekulovat nakolik by byli schopní ti ponorkáři změnit situaci na moři, ale 70 ponorek... a třeba nové třídy XXI.... asi by do spojeneckých přístavů doplulo o pár lodí méně.

Norade, přihoď sem ještě prosím definici nemocniční lodě.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Sa - doufám, že náš skvělej kolega Norad, který to již na jiném místě" nemocniční loď" řekl, dodá: Dönitzovi piráti ve věku 28 -37 let ( kapitáni ponorek), již nic jiného, než skoré a BTT neuznávali od roku 1939. Nemohli se kolikrát divit, že "piráti" spojenců, pod dojmem těchto zpráv opláceli stejným. To stejně přes zákazy velitelů. Zprvu jen spojeneckých. Od roku 1943 i Dönitz milostivě vydal zákaz, který stejně jeho "piráti" nedodržovali!!!!
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Norade u toho roku 1939 vím, že jsem měl dodat admirál Raeder promiň, honem nevím jak se to píše ( takže foneticky Rédr).
ObrázekObrázekObrázek
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

sa58 píše:Norade, přihoď sem ještě prosím definici nemocniční lodě.
Jak chceš klasifikovat nemocniční loď? Snad jako speciálně upravené transportní plavidlo určené k převozu zraněných, nemocných a civilních osob. Je to v podstatě plovoucí nemocnice se vším všudy.
Loď musí mít na všech plochách bílý nátěr a podél celého trupu se doporučuje zelený, nebo červený pruh doplněný na trupu nebo na komíně velkým křížem - v německém podání šlo o stylizovanou svastiku, původní znak organizace Kraft durch Freude (ten kříž je podmínkou ale ten pruh ne).

Ale nejde ani tak o vzhled jako o velmi přísné podmínky za nichž má nemocniční loď zajištěnu bezpečnost.
Plavidlo nesmí být ozbrojeno, ani na jeho palubě nesmějí být přepravovány zbraně a munice. Každé vyplutí musí být nahlášeno Mezinárodnímu červenému kříži a jeho prostřednictvím všem bojujícím stranám. Před vyplutím musí být loď zkontrolována pracovníky ČK a čas vyplutí a alespoň přibližná trasa plavby musí být známa i protivníkovi. Musí plout s plným osvětlením a nesmí ji doprovázet válečná plavidla, vyjímky na velmi krátkou dobu jsou přesně určeny (například nevyhnutelná nutnost plavby minovým polem apod) a musí o nich opět vědět ČK.
ObrázekObrázekObrázekObrázek
Nemocniční lodě: zleva Wilhelm Gustloff, USS Haven, USS Mercy a dole španělská Esperanza del Mar
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

michan píše:Dönitzovi piráti ve věku 28 -37 let ( kapitáni ponorek), již nic jiného, než skoré a BTT neuznávali od roku 1939. Nemohli se kolikrát divit, že "piráti" spojenců, pod dojmem těchto zpráv opláceli stejným. To stejně přes zákazy velitelů. Zprvu jen spojeneckých. Od roku 1943 i Dönitz milostivě vydal zákaz, který stejně jeho "piráti" nedodržovali!!!!
To nemůžeš brát takhle v globále. Jistě i zde byli zarytí fanatici ale ne všichni byli taková zvířata jako například kapitánporučík Heinz-Wilhelm Eck. Ten když potopil řecký parník Peleus, poslal posádku aby postřílela trosečníky. Hlavně v prvním období války se vyskytly i situace, kdy kapitán ponorky sám odvysílal nezakódované informace se souřadnicemi potopené lodě a pak se ztratil z oblasti.
Ale všeobecně Kriegsmarine byla ze všech ozbrojených složek Třetí říše nejméně zasažená nacistickou ideologií.

A to, že ponorky útočily ponořené a ze zálohy je dáno samotnou jejich podstatou. Na hladině jsou totiž zranitelná i kulometem.
Naposledy upravil(a) Nelson dne 3/2/2007, 12:02, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Kolega, ze země Česká republika - největší znalec námořnictva, s kterým jsem se za posledních 39 let setkal ( věřte, že jsem je hledal, je to i můj koníček). Prostě nedodal: Německé námořnictvo se z důvodu utajení ve ww2 chovalo od roku 1939 za velení admirála Readera jako " Pirátské námořnictvo". Při setkání s jakoukoliv lodí sestřelit především radiový vysílač ( antény) a potom, někteří velitelé rozkázali: všechny zabit, loď potopit, někteří milostivě pár zajali, záleželo na nátuře a momentální situaci.
Věřte, že v tomto co píši byli němečtí ponorkáři většinou zrůdy.
Divte se pilotům spojenců, divte se spojeneckým námořníkům!!!
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Promiň, jen s Tebou budu o tomto diskutovat, a pokus se mě věřit, že jsem chování ponorek studoval. Potvrzuje i z podstaty věci - ponorkáři Německa byli zrůdy ( i z důvodu utajení a jejich druhu bojové činnosti - vyjimky nejsou pravidlem - nechoval bych se jinak - spojenci ponorkáři se chovali stejně) Ponorka je " pirát" uvědomme si to a nekecejme si hezké příběhy. Kecejme - moc jich nebylo, nebude!!!! Pokud není tento fakt znám - zděluji!!! Ponorkáři - "Vrahové a Piráti" i ze své podstaty.
Norade určitě domyslíš co se skrývá pod číslem 2,5 milionu BTT registrovaných tun za rok nebo méně než rok Co ty lidi !!!
Fakta!!! Je válka !!! Fakt!!!
Dnes není námořní válka, říkejme fakta!!!
Víš více než 30 let se věnuji střepům o historii ponorkové války. Neuvěřitelné! dovol mi aspoň takto říci o podstatě tohoto fenoménu!!!
Naposledy upravil(a) michan dne 3/2/2007, 13:24, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Až by Tě pod prdelí zmizela Tvoje - moje oblíbená loď i s posádkou - možná bychom pochopili o čem píši!!!
ObrázekObrázekObrázek
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

michan píše:Potvrzuje i z podstaty věci - ponorkáři Německa byli zrůdy ( i z důvodu utajení a jejich druhu bojové činnosti - vyjimky nejsou pravidlem - nechoval bych se jinak - spojenci ponorkáři se chovali stejně) Ponorka je " pirát" uvědomme si to a nekecejme si hezké příběhy. Kecejme - moc jich nebylo, nebude!!!! Pokud není tento fakt znám - zděluji!!! Ponorkáři - "Vrahové a Piráti" i ze své podstaty.
Pokud to bereš takhle, tak máš v podstatě pravdu. Jenomže stejná zrůda byl i Marinesko, stejně tak i britské ponorkové eso David Wanklyn a všichni ponorkáři všech států. Například americké ponorky ve spolupráci s minami koncem války kompletně zlikvidovali japonskou obchodní flotilu (jednu z největších na světě). A myslíš že je za to někdo odsoudil? Říká se že vítěz má vždycky pravdu, takže zatímco němečtí ponorkáři byli po válce souzeni, tak ze spojeneckých se stali oslavovaní hrdinové. A to i přesto, že jejich činy byly v podstatě srovnatelné.
Ale to se netýká jen námořníků. Proč byli například po válce souzeni Hans-Ulrich Rudel nebo Erich Hartmann?
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Ano chlape - padni komu padni. říkejme prostě pravdu bez pozlátka.
Američtí ponorkáři, pozemní jednotky i letectvo - prostě první jednotky nenechají nikoho živého.
To je fakt a pravda a neříkejme přání!!!
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Norade, chlape - uvědomme si známá fakta. Kolik Německých ponorkářů zahynulo. Jestli si vzpomeneš a já pamatuji 75%?. No a americké filmy ukazují velice málo ( ukazují) ponorkář. Raději je však zahrnují do rubriky: mrtví, ztraceni v boji!!!! Věř mi, že jako dělostřelce ve ww2, likvidovali spojenci a Rusové ponorkáře. Statistiky tomu nasvědčují. Promiň - nesmím zapomenout na minomety. Obsluha měla stejnéj proces při zajetí, jako politruk - smrt!!!
Promiň, zapoměl jsem na toho prvého - jednoznačně - Kulometčík - neměl žádný nárok!!!
Prostudujme archivy, koukejme okolo sebe. Pokud nás to skutečně zajímá - Mě 39 let ano!!!
Naposledy upravil(a) michan dne 3/2/2007, 15:48, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Norade, šel bych v úvahách a znalostech dál. bojím se jak mé úvahy zhodnotí Pege.
Není čas mazat?
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Pokud by mě Pege dovolil - no nevím!!!
Ponorkáři - chlape - co jsem prostudoval, tak skutečně jen cíleně spojenci zajali zbytek posádek. Jednalo se o posáky 5ti ponorek ( především jak víme z historie získání šifrovacího přístroje Eningma) - zbytek je okamžitá smrt!!!
Němečtí ponorkáři dokonce do konce roku 1942, vůbec nemají o zajatcích záznam - Norade, nediv se mě. Klidně to i rozepíši. Věř mi " Piráti".
Prosím čtenáře této odborné části - "Čtěte to od začátku".
ObrázekObrázekObrázek
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

norad: "Ale všeobecně Kriegsmarine byla ze všech ozbrojených složek Třetí říše nejméně zasažená nacistickou ideologií."
S tím bych si dovolil nesouhlasit. Naopak Kriegsmarine stejně jako Luftwaffe patřila ke složkám nejvíce zasažených nacistickou ideologií. Bylo to dáno hlavně proto, že obě složky byly budovány "z ničeho" a také proto, že zde byl největší podíl mladých vojáků (v případě Kriegsmarine ponorkářů) a to i ve velitelských funkcích, kteří dospívali (alespoň částečně) už za nacismu. Díky tomu byli ideologií NSDAP postiženi nejvíce.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Bohužel, bohužel - Dzin má pravdu. Věk! Od roku 1933, 10ti 11ti, 12ti letí vyrůstali. Tak je to stejné i u Lufftwafe. Bohužel. S kým jsem se kde setkal, s kým jsem kde mluvil - ti tomu věřili. Pro Hitlera by položili život. Největší volnost a vše co bylo v mládeži hodnotné ( IQ)- letectvo, ponorky.
Hodnoty světa, mládeže byly nastaveny jinak.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Foxbat
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 289
Registrován: 30/3/2006, 20:36

Příspěvek od Foxbat »

Mladšia generacia žila na Verneovkách a knihách podobných napr. od J.M.
Trosku. Tam moderná technika predstavovala sen, ktorého sa v armáde bolo možné dotknúť a žiť s ním.
hore možeš dole musíš
su aj taký, ktorým netreba krídel a kde žiadny stroj nedoletí...
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Michane, můžu být upřímný? Budu! To, co zde provádíš, je pěkný binec. Proč píšeš jeden příspěvek za druhým...co editace příspěvku? Nemluvě o srozumitelnosti. Budu stále upřímný...když piješ a píšeš, tak to pak po sobě oprav nebo smaž.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Odpovědět

Zpět na „Válka v Atlantiku“