Možnosti obrany Československa v září 1938

Moderátor: Zemakt

Odpovědět
Hektor
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1022
Registrován: 28/5/2008, 15:49

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od Hektor »

Š-328 bolo síce dosť ale letka mala v priemere 10 ks. V Malej vojne piloti lietali 2 misie denne.
Takže aj 10 ks v letke môžu 3 spraviť ráno prieskum, vyberie sa cieľ a následne dva roje odbombardujú a poobede ešte raz a večer znova roj na prieskum. A nadránom útok na Nemecké letisko ako v Paľba 1938 ak teda niekto prežije.
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11464
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od Zemakt »

Míro, a to jako jaké munice? U kulometů mi 7,92 , Frantíci 7,7 a sověti 7,62 :shock: , to mi řekni..
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
ringlett
praporčík
praporčík
Příspěvky: 308
Registrován: 6/3/2012, 19:41
Kontaktovat uživatele:

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od ringlett »

Hektor píše:Š-328 bolo síce dosť ale letka mala v priemere 10 ks. V Malej vojne piloti lietali 2 misie denne.
Takže aj 10 ks v letke môžu 3 spraviť ráno prieskum, vyberie sa cieľ a následne dva roje odbombardujú a poobede ešte raz a večer znova roj na prieskum. A nadránom útok na Nemecké letisko ako v Paľba 1938 ak teda niekto prežije.
A za dva týdny nemá kdo létat. Nemluvě o nutné údržbě strojů, která se musí dělat i za války.
Mrtvý, zranění a olétaní k smrti. Letka měla kolem 10 ks letadel, ale jen šestnást osádek ...
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4159
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od Alfik »

ringlett píše:
Hektor píše:Š-328 bolo síce dosť ale letka mala v priemere 10 ks. V Malej vojne piloti lietali 2 misie denne.
Takže aj 10 ks v letke môžu 3 spraviť ráno prieskum, vyberie sa cieľ a následne dva roje odbombardujú a poobede ešte raz a večer znova roj na prieskum. A nadránom útok na Nemecké letisko ako v Paľba 1938 ak teda niekto prežije.
A za dva týdny nemá kdo létat. Nemluvě o nutné údržbě strojů, která se musí dělat i za války.
Mrtvý, zranění a olétaní k smrti. Letka měla kolem 10 ks letadel, ale jen šestnást osádek ...
Právě akce "Palba 1938" ukázala jednoznačně, jak by to dopadlo. Dělal jsem na této akci "úředníka" letectva RČS, a můžu zodpovědně prohlásit, že kdyby to v reálu dopadlo jako na této akci, tak by to možná nebylo ani těch 14 dní, ale spíš tak deset...
Ovšem paliva a střeliva (a opravářských týmů) byla plná letiště. Jen nebylo co opravovat a tankovat ani pro koho.
Jojo, ten nálet byl vpravdě epický. Jeden nálet, na jedno letiště. Za využití absolutního překvapení, což v praxi znamená JEDNU možnost. Více ne. A já seděl u radaru a trnul jsem, kolik teček uvidím se vracet...
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od Farky »

kacermiroslav píše:Ještě bych v tom všem doporučil zohlednit fakt, že naše polní letiště, tedy jejich část, byla připravená na přílet spojeneckých letadel. A tudíž měla k dispozici dostatek munice. Což ale neplatilo u Němců.
Pokud máš údaje o tom kolik našich polních letišť bylo plně zásobeno palivem, municí a pumami a jaká to konkrétně v září 38 byla, sem s tím. Můžeš klidně přihodit i konkrétní čísla - počet nábojů do kulometů, množství paliva a počty a ráži pum, rád si to přečtu, je to jedna z věcí co mě zajímá. I proto jsem se ptal na přidělená polní letiště našim jednotkám a jejich stav ohledně zásob.

Němce bych sem vůbec netahal, nikdo evidentně ani netuší konkrétní počty jejich letadel, takže mi nejde do hlavy jak někdo zaručeně ví kolik měli munice nebo paliva. Navíc se tu nesnažím porovnávat naše letectvo a Luftwaffe, byl bych nerad aby to k tomu zase sklouzlo jako obvykle. Maximálně bych uvítal případné porovnání stavu našeho letectva s letectvem polským v září 1939 a přitom se opět vyvaroval těch klišé typu "jenže Luftwaffe v roce 1938 nebyla tou Luftwaffe o rok později", protože to by asi stálo za samostatnou debatu (tedy až někdo opravdu zjistí jaká ta Luftwaffe v roce 38 vlastně byla).
Hektor píše: Š-328 bolo síce dosť ale letka mala v priemere 10 ks. V Malej vojne piloti lietali 2 misie denne.
Takže aj 10 ks v letke môžu 3 spraviť ráno prieskum, vyberie sa cieľ a následne dva roje odbombardujú a poobede ešte raz a večer znova roj na prieskum. A nadránom útok na Nemecké letisko ako v Paľba 1938 ak teda niekto prežije.
To je 18 vzletů za jeden den (14 vzletů pokud budeme počítat že průzkum poletí jednotlivé stroje a ne celý roj).Takové tempo nasazení je nereálné, pokud tedy nechceš na několik dní (a když to půjde špatně tak navždy) kompletně vyřadit celou letku z činnosti. Polské armádní Eskadry Rozpoznawce (průzkumné eskadry) vybavené Karasy dokázaly průměrně denně provést maximálně tři až čtyři vzlety a to také měly 10 letadel na eskadru. Nejaktivnější (co se týče počtu vzletů) z těchto eskader, 24. Eskadra Rozpoznawca, dokázala podniknout od 1. do 17. září 1939 pouze 57 bojových letů (z toho 12 vzletů na bitevní útok). V den kdy podnikly jednotky Karasů bitevní útoky na pozemní cíle typicky nejdříve vyslaly jeden stroj na průzkum a na zjištěný cíl poté vyslaly jeden až dva roje (3-6 letadel) s pumami. Druhý den si obvykle lízaly rány a sotva poslaly něco do vzduchu.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od kacermiroslav »

Zemakt píše:Míro, a to jako jaké munice? U kulometů mi 7,92 , Frantíci 7,7 a sověti 7,62 :shock: , to mi řekni..
Musím někde dohledat tu informaci. Ale fakt jsem to někde četl. Asi to byla tedy nakonec původní francouzská munice. Teď fakt nevím:-(
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Ramon
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 432
Registrován: 18/9/2007, 17:30
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od Ramon »

Farky píše:
Ramon píše:
Farky píše:Počítalo se s tím že pozorovací Š-328 budou plnit i roli lehkých bombardérů?
Podle toho co myslíš rolí lehkých bombardérů. Stroje u pozorovacích letek neměly bombardovací zaměřovače (těch měl být nedostatek i u bombardovacích letek), takže "level bombing" nehrozil a ani se u těchto letek necvičil. Pár Š-328 se zaměřovači se u LP 5 používalo k bombardovacímu výcviku. Pozorovací letky fasovaly myslím 20kg pumy pro podporu pěchoty (ale ne všechny je za mobilizace obdržely) a nacvičovaly odhoz z piké (docela dost krkolomným způsobem, kdy si pozorovatel, který ovládal odhoz pum, musel stoupnout, aby viděl dopředu před pilota). S nasazením proti pozemních jednotkám se počítalo, u I. armády i docela ve velkém v plánovaných koncentrovaných útocích společně s B-534 a B-71. Obecně se i pro B-71 v bitevní úloze předepisovaly 20 kg pumy.
Tou rolí lehkých bombardérů jsem měl na mysli to co praktikovaly polské PZL P.23 (a vlastně i P.37), tedy bombardování v mírně klesavém letu z malých výšek a případné následné ostřelování palubními zbraněmi. Klidně to asi můžu nazvat bitevním útokem, bombardování z přímého letu pomocí zaměřovačů mě ani v případě Š-328 nenapadlo.
U těch Š-328 mi pořád moc nejde do hlavy jak by dokázaly provádět pozorovací lety pro armádu a současně podnikat nějaké koncentrované útoky na pozemní cíle. Asi si dokážu představit nějaký koncentrovaný útok většinou leteckých sil I. armády někdy v prvních dnech války, ale to je asi tak všechno. Je fakt že polské P.23 Karas podléhající jednotlivým armádám byly posílány na bitevní útoky, přestože tyto stroje byly vlastně v průzkumných eskadrách (ekvivalent naší zvědné letky). Jenže Poláci k tomu u armád měli pozorovací eskadry a přesto jednotky s Karasy byly schopné poslat na bitevní útoky maximálně dva roje (6 letadel, přičemž u jednotek jich bylo typicky 10 kusů). Ale ono je to trošku těžké porovnávat, protože u nás by se k útokům používaly letky pozorovací a ne zvědné a u Poláků to bylo naopak.
Beru zpět. Nějak jsem měl v hlavě zafixované, že pozorovací letky měly podporovat bitevní útoky SBL I. armády, ale asi to byl jen pozůstatek přečtení téhle fikce: https://www.valka.cz/12755-Uder-za-rozbresku
V článcích o připravovaném bitevním nasazení skupin bojového letectva jsem ale nic o spolupráci s pozorovacími letkami nenašel. Navíc jsem kouknul do knížek o Š-328 od Vraného a ten tam uvádí: "Rozkazy pro první den války ponechávaly útoky na pozemní jednotky nepřítele výhradně na stíhačích a bombardérech, pozorovací a zvědné letky měly zajišťovat životně důležité informace o německém nástupu a jeho týlovém zajištění."
Dál jsem kouknul do instrukcí velitele I.sboru z 28. září (HaV 1/1997) a tam se pro 3. pozorovací letku uvádí přezvědné lety a spolupráce se sborovým dělostřelectvem, nic o útocích na pozemní cíle.
Obrázek
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od Farky »

Ramon píše:Nějak jsem měl v hlavě zafixované, že pozorovací letky měly podporovat bitevní útoky SBL I. armády, ale asi to byl jen pozůstatek přečtení téhle fikce: https://www.valka.cz/12755-Uder-za-rozbresku
Trošku škoda že to je opravdu jen fikce a vůbec to neukazuje možnosti československého letectva (v tomto případě konkrétně SBL I. armády) v roce 1938. Složení útoku naprosto nereálné, ztráty způsobené nepříteli o řád přepálené.
ObrázekObrázek
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od Mirek58 »

Přesněji řečeno, je to nehorázná, nebetyčná pitomost.
A z ní vycházet při úvaze???
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od Farky »

Tak asi bych nepoužil slova jako nehorázná, nebetyčná nebo pitomost. Je to jen prostě tradičně velmi (ale velmi) optimistické pro československou stranu, tak jako vlastně všechny "co kdyby" fikce na toto téma. O jaké úvaze to píšeš pak nemám nejmenší tušení.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od kacermiroslav »

Co se těch záložních letišť pro Francouze týče, tak jsem k tomu dohledal následující informace v knížce "Ve stínu Mnichova" od Pavla Šrámka.

letiště JENEČ - 78.000 ks kulometného střeliva, 3.502 ks leteckých pum - v září 1938 bylo letiště dokončeno a použitelné
letiště MILOVICE - 1.465 ks leteckých pum - v září 1938 bylo letiště dokončeno a použitelné
letiště PARDUBICE - 78.000 ks kulometného střeliva, 616 ks leteckých pum - v září 1938 bylo letiště dokončeno a použitelné
letiště NĚMECKÝ BROD - 78.000 ks kulometného střeliva, 616 ks leteckých pum - v září 1938 nebylo letiště dokončeno, ale bylo použitelné
letiště CHRUDIM - 78.000 ks kulometného střeliva, 616 ks leteckých pum - v září 1938 nebylo letiště dokončeno a nebylo použitelné

další letiště určená pro francouzská letadla nebyla v září 1938 dokončená. Pouze byla v různé fázi rozestavěná. Jednalo se o tato letiště:
SKUTEČ, POLIČKA, BANÍN, BYSTŘICE n.P., SENOŽATY
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od kacermiroslav »

Nemáte prosím někdo tušení, jestli se kromě zabavení rozestavěných exportních tanků počítalo také se zabavením pásových dělových tahačů? Například pásový traktor Praga T-6 byl pro Turecko produkován v letech 1937-1939 a série dala vzniknout 434 strojů. Kromě modelu Praga T-6 se pro tureckou armádu v stejném časovém úseku vyrábělo T-7 (40 ks) a T-8 (62 ks).

Navíc si říkám, že takový tahač by se dal použít jako docela vhodná platforma například pro nesení protiletadlových 20mm děl. Netušíte, jestli se třeba někdy uvažovalo o jiném využití těchto tahačů? Jako nouzový prostředek s dobrou nosností a průchodností terénem, by se něco takového v roce 1938 mohlo hodit a relativně rychle zrealizovat.
ObrázekObrázekObrázek
Hektor
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1022
Registrován: 28/5/2008, 15:49

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od Hektor »

Tie ťahače. Republika bola obklúčená, do Turecka by sa nedostali a nechať ich na dvore Nemcom by asi nebolo múdre.
Tá prestavba na nosič 20mm kanónu. Neúspešne sa o to pokúšalo Slovensko s T-9 v Martine. Bola o tom v knihe len jedna veta, že sa to nepodarilo, tak netuším prečo. Myslím že rovnako sa to skúšalo aj s 37mm KPÚV.
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od Farky »

kacermiroslav píše:Co se těch záložních letišť pro Francouze týče, tak jsem k tomu dohledal následující informace v knížce "Ve stínu Mnichova" od Pavla Šrámka.

letiště JENEČ - 78.000 ks kulometného střeliva, 3.502 ks leteckých pum - v září 1938 bylo letiště dokončeno a použitelné
letiště MILOVICE - 1.465 ks leteckých pum - v září 1938 bylo letiště dokončeno a použitelné
letiště PARDUBICE - 78.000 ks kulometného střeliva, 616 ks leteckých pum - v září 1938 bylo letiště dokončeno a použitelné
letiště NĚMECKÝ BROD - 78.000 ks kulometného střeliva, 616 ks leteckých pum - v září 1938 nebylo letiště dokončeno, ale bylo použitelné
letiště CHRUDIM - 78.000 ks kulometného střeliva, 616 ks leteckých pum - v září 1938 nebylo letiště dokončeno a nebylo použitelné

další letiště určená pro francouzská letadla nebyla v září 1938 dokončená. Pouze byla v různé fázi rozestavěná. Jednalo se o tato letiště:
SKUTEČ, POLIČKA, BANÍN, BYSTŘICE n.P., SENOŽATY
Zajímavé informace o stavu zásob, díky za ně. Typ těch pum (jejich hmotnost a počty) tam asi není že?

Pro zahraniční letectvo (Francie a SSSR) myslím původně letiště Jeneč a Milovice nebyly určeny, ale jelikož plánované základny nebyly dokončeny tak nakonec právě na těchto dvou letištích vznikly za mobilizace dvě československé perutě (pouze pozemní odřad) čekající na letadla francouzských jednotek.

Za mobilizace byla v Pardubicích lehká bombardovací peruť II/6 (22 letadel typu B-71) a v Německém Brodě těžká bombardovací III/6 se 17 stroji MB-200. Pokud jsou ty zásoby střeliva a pum u těch letišť správně a jsou to počty během konce září 1938, tak je to velmi zajímavé. Konečně mi to asi totiž dělá trošku víc jasno v tom často používaném údaji že "letky byly vybaveny 36 palebnými průměry pum" (k červnu 1938), což jinými slovy znamená že např. jednotka s 10 letadly měla zásoby pum na celkem 360 jednotlivých bojových vzletů s plným pumovým nákladem. No a když se podívám třeba na Pardubice kde bylo 616 kusů pum, tak to vystačí "pouze" na 102 vzletů a to počítám že všechny ty pumy byly o hmotnosti 100 kg. 102 vzletů protože B-71 unesla 6 kusů pum o hmotnosti 100 kg. Suma sumárum, 22 bombardérů v Pardubicích mělo zásoby pum na 102 vzletů, což je 4,6 palebného průměru (když počítáme 22 B-71) respektive 5,7 palebného průměru (pokud budeme počítat 18 B-71, zbytek byl záloha). Z toho mi plyne že československé letectvo mělo již k červnu 1938 teoreticky zásobu pum pro 36 palebných průměrů, ale samotné jednotky takovou zásobu neměly zdaleka k dispozici. Respektive možná měly, ale ty zásoby byly roztroušeny po záložních polních letištích a i u toho mám jeden velký otazník. Proto mě stále zajímají údaje o zásobách na polních letištích, těch obsazených i těch neobsazených (záložních). Pokud jde o střelivo, tam je to těžké hodnotit protože bombardéry obecně by neměly až tak moc velkou spotřebu munice do kulometů, zajímavější by byl v tomto směru údaj z letiště kde byly umístěni stíhači.

---------------------------
Mám pár dalších otázek, třeba zná někdo odpověď -

Kolik bojových letadel bylo ve stavu náhradních perutí ?

Kolik bojových letadel bylo ve stavu jednotlivých bojových středisek?

Jakou úlohu měla stíhací peruť IV/2? Vím že byla podřízena přímo Hlavnímu velitelství, ale měla nějaké konkrétní úkoly v případě války?

Jak fungovala organizace Leteckých skladů, konkrétněji kde byly fyzicky uloženy záložní mašiny a v jaké byly stavu?

Kde měly probíhat větší opravy a prohlídky letadel, ty na které by nestačily prostředky polních jednotek? Předpokládám že v dílnách leteckých parků/skladů, bylo něco z toho alespoň nějak rozptýleno nebo byly všechny dílny na stálých (mírových) letištích?

----------------------
Mimochodem, jaké zdroje si jako přinejlepším poučený laik mám přečíst abych měl alespoň základní znalost o situaci československého letectva v září 1938? Tím myslím především reálné počty letadel (a materiální stránku všeobecně), plány nasazení, stav letišť. Nemám až takový problém s technickými daty u letadel, to je to nejmenší.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Ramon
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 432
Registrován: 18/9/2007, 17:30
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od Ramon »

k zásobám bomb na letištích- ta tabulka je v knize nadepsaná "Plánované zásoby pro francouzská letadla"

Peruť IV/2 měla na přelomu září a října za úkol obranu prostoru Hlavního velitelství.
Obrázek
Hektor
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1022
Registrován: 28/5/2008, 15:49

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od Hektor »

Neviem či to pomôže ale na internete je stránka kde je článok o letiskách pre Francúzov.
Možno tak bude konkrétnejšie aké jednotky kam mali letieť ale predpokladám čisto len bombardovacie pretože stíhačky by sa k nám nemali ako dostať dosť rýchlo.
Na rovnakej stránke je stav materiálu k 3/1939 vrátane bômb nebude to úplne presné ale pomohlo by to určiť pomer čo bolo v skladoch.
http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/studie/16.htm
takze Janec prieskumná a Milonice ťažká bombardovacia peruť (asi MB.210)
Bolo to peklo to nájsť ale tu sú tie bomby
http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/dokumenty/9.htm
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11464
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od Zemakt »

Jako základ bych viděl tuto publikaci https://m.kosmas.cz/knihy/153386/na-zrazenem-nebi/ bohužel tam kde tě nejvíc tlačí bota, tjs. množstevní otázky, tam z toho je minimum.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Ramon
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 432
Registrován: 18/9/2007, 17:30
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od Ramon »

K těm zásobám pro Francouze - v době probíhajících jednání o letecké spolupráci v létě 1936 už mělo být podle francouzské strany v ČSR uskladněno přes 400 t pum a 450 000 nábojů, jednalo se o majetek Francie. Dle smlouvy z roku 1935 se předpokládalo u nás celkem uskladnit 430-570 t pum, náklady měla nést francouzská strana. Pumy měly odpovídat čs. vzoru vyráběného od roku 1934 a měly být schopné použití ve fr. pumovnicích.

Zdroj - Karel Straka: Československé a francouzské vojenské zpravodajství 1933‒1938. HaV 2009/2

doplním, že čs. letectvo používalo pumy vz.34 o hmotnosti 20, 50, 100 a 200 kg
Obrázek
Uživatelský avatar
Farky
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1177
Registrován: 19/6/2008, 23:52

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od Farky »

Předně, díky všem za vaše příspěvky, jsou pro mě velmi užitečné. Teď konkrétněji -
Ramon píše:k zásobám bomb na letištích- ta tabulka je v knize nadepsaná "Plánované zásoby pro francouzská letadla"
Toho jsem se obával, protože ten soupis ukazuje podezřele stejné množství materiálu u tří letišť.
Ramon píše: Peruť IV/2 měla na přelomu září a října za úkol obranu prostoru Hlavního velitelství.
Takže v podstatě teritoriální obrana proti letadlům?
Hektor píše: Neviem či to pomôže ale na internete je stránka kde je článok o letiskách pre Francúzov.
Možno tak bude konkrétnejšie aké jednotky kam mali letieť ale predpokladám čisto len bombardovacie pretože stíhačky by sa k nám nemali ako dostať dosť rýchlo.
Na rovnakej stránke je stav materiálu k 3/1939 vrátane bômb nebude to úplne presné ale pomohlo by to určiť pomer čo bolo v skladoch.
http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/studie/16.htm
takze Janec prieskumná a Milonice ťažká bombardovacia peruť (asi MB.210)
Bolo to peklo to nájsť ale tu sú tie bomby
http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/dokumenty/9.htm
Pro Československo byly určeny dvě jednotky s bombardéry MB-200, konkrétně Groupe de Bombardement I/32 a II/32. Je jasné že bychom se jich nikdy nedočkali, pokud tedy budeme předpokládat že by válka vypukla po odmítnutí Mnichova. A ani v jiném scénáři by s největší pravděpodobností hraničící s jistotou Francouzi nepřilétli, tak jako nepřilétli v září 1939 do Polska které mělo s Francií velmi podobný plán.

Pokud jde o bomby - ten soupis z března 1939 je mi znám, mimochodem je dost často vydávaný za soupis ze září 1938. Když pominu že to není stav k září 38, tak moje potíž je v tom že netuším co z toho bylo u jednotek a co bylo někde ve skladech, co bylo na jednotlivých letištích (polních i stálých) a v jakých počtech. Naprosto chápu že toho chci moc a že to jsou informace které v literatuře asi těžko někdo uvádí, ale jeden nikdy neví. Důvod mého zájmu je asi jasný - malé zásoby pum (údajné) u Luftwaffe jsou uváděny jako jeden z hlavních argumentů v debatách, přičemž naše letectvo na tom mělo být v tomto ohledu mnohem lépe. Proto mě zajímá jak moc dobře jsme na tom tedy byly, když je to jedna z uváděných věcí ve kterých jsme měli mít nad Němci výhodu.
Zemakt píše: Jako základ bych viděl tuto publikaci https://m.kosmas.cz/knihy/153386/na-zrazenem-nebi/ bohužel tam kde tě nejvíc tlačí bota, tjs. množstevní otázky, tam z toho je minimum.
Díky za tip, poohlížel jsem se po ní. Jinak ne že by mě vyloženě tlačila bota u počtů letadel (munice je jiný příběh), spíš se snažím alespoň odhadnout kde byly záložní letadla. Což se stejně týká více méně především letadel typu B-534 a Š-328 plus nějaké minimum u Ab.101 a A-100. O počtech letadel u jednotek a v záloze toho bylo napsáno mraky, takže to na konci září zřejmě vypadalo plus mínus nějak takhle (hrubé počty) -

B-534 - 255 kusů u jednotek, 125 v záloze z toho 30 kusů v opravě (dílnách)
Š-328 - 160 kusů u jednotek, 160 kusů v záloze
B-71 - 58 kusů u jednotek, 2 kusy ve VTLÚ
MB-200 - 48 kusů u jednotek, 6 kusů v záloze (přesněji v Bojovém středisku bombardovacím)
Ab-101 - 34 kusů u jednotek, 26 strojů v záloze
A-100 - 30 kusů u jednotek, 14 kusů v záloze
Jsem si jistý že část těch záloh byla u náhradních a cvičných jednotek (včetně těch tří bojových středisek) a ve školách, zbytek byl ve skladech.

Proč to vlastně řeším - zkušenost z Polska je taková že zálohy letadel ve skladech a v opravě byly zničeny během prvních dní války. Stejně tak Luftwaffe zničila letadla v továrnách těsně před dokončením či vlastně dokončená jenom ještě nepřevzatá letectvem, továrny samotné byly vyřazeny z provozu. Z provozu byly vyřazeny i prakticky veškeré dílny na stálých letištích, už jen tím že stálá letiště byly neustále pod útoky (a nebo alespoň hrozbou útoku). Jediné letecké zálohy které Polákům opravdu přežily byly stroje u náhradních, zkušebních a cvičných jednotek, které se po prvních náletech narychlo evakuovaly na polní letiště. Například bombardérů PZL P.37 Los mělo polské letectvo k 1. září 1938 teoreticky až 76 kusů - 36 u operačních jednotek, 50 jinde u letectva (náhradní a cvičné jednotky, v dílnách) a navíc 32 kusů v továrnách v různém stádiu montáže (část z nich těsně před dokončením a nebo dokončená). A přesto se k operačním jednotkám dostalo do 17. září pouze deset záložních letadel P.37 Los.
Ramon píše: K těm zásobám pro Francouze - v době probíhajících jednání o letecké spolupráci v létě 1936 už mělo být podle francouzské strany v ČSR uskladněno přes 400 t pum a 450 000 nábojů, jednalo se o majetek Francie. Dle smlouvy z roku 1935 se předpokládalo u nás celkem uskladnit 430-570 t pum, náklady měla nést francouzská strana. Pumy měly odpovídat čs. vzoru vyráběného od roku 1934 a měly být schopné použití ve fr. pumovnicích.

Zdroj - Karel Straka: Československé a francouzské vojenské zpravodajství 1933‒1938. HaV 2009/2
Zajímavé, chápu to správně že již v létě 1936 bylo v ČSR fyzicky pro Francouze připraveno přes 400 tun pum a 450 000 nábojů?
Soupis z března 1939 uvádí jen 864 kusů francouzských pum, tak jsem z toho trochu zmatený. Mohlo by se to asi vysvětlit tím že ty pumy patřily Francii a proto v tom soupisu nejsou, pak by mě docela zajímalo kde všechny ty francouzské pumy nakonec vlastně skončily.
ObrázekObrázek
HONZIK11
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 3890
Registrován: 16/11/2014, 19:51

Re: Možnosti obrany Československa v září 1938

Příspěvek od HONZIK11 »

pak by mě docela zajímalo kde všechny ty francouzské pumy nakonec vlastně skončily....
Ve Francii,Nemci jim je odevzdali vzdusnou postou.
Odpovědět

Zpět na „ČESKOSLOVENSKO“