Julesak píše:No ak jeden štát dohodne s nejakou organizáciou štátov, že táto sa o tretie štáty nerozšíri, ako to zasahuje do práva na sebaurčenie týchto tretích štátov? Ak sú štáty, tak sú už sebaurčené, a nemajú nárok na členstvo v nejakej organizácii...
Takže existence státu je jediné právo na sebeurčení, které tomu kterému státu povolíš? Právo na samostatnou zahraniční politiku a členství v organizacích neexistuje? A státy střední a východní Evropy se nemají řídit vlastními zájmy, ale zájmy SSSR/Ruska, které je politicky a často i vojensky půl století okupovalo?
To je systém impérií a sfér vlivu v ryzí podobě, kde si pár velkých hráčů rozdělí pole a baví se mezi sebou, zatímco pro menší entity zde není místo a nemají jakékoli slovo a právo (kromě toho poslouchat). Tj. přesně to, jak si Rusko představuje ideální svět a své místo v něm, jako jedna z velmocí a velkých kluků, ala SSSR.
Julesak píše:A toto sú už tie mantinely, resp. medzinárodná slušnosť/pravidlá? Len sa divím, že ti potom vlastná medicína nechutí
1) Jak jsem řekl, nikdo to zatím finálně nerozsekl.
2) Byl to v podstatě jeden z posledních záchvěvů Studené války, kdy se hrálo na to, že SSSR má nárok na něco na co nárok nemá, protože to momentálně ještě drželo v prackách a mohlo dělat vlny. Slušnost vůči režimu, který ke svým nárokům přišel politickými převraty a invazemi je vysoce relativní pojem. Plus časy se mění - NATO Studené války bylo jasně anti-SSSR, zatímco po jejím skončení se toto vymezení ztrácí (jak může být sakra NATO anti-ruské, když se prohlubuje spolupráce a uvažuje se dokonce o potenciálním vstupu Ruska do NATO??!)...co dává smysl kolem roku 1990 stále pod dojmy Studené války, nemusí být již za pár let aktuální. NATO se nerozšiřovalo proti Rusku, NATO se rozšiřovalo, protože státy východní Evropy se 1) do něj běžely preventivně před Ruskem schovat (za což si může naprosto samo a i v současnosti ukazuje, že je to stále vysoce aktuální), 2) to byl další odraz celkové integrace do struktur sjednocené Evropy, z níž se Rusko stejně tak jako tak vyčleňovalo.
Ta představa, kterou tu razíš/obhajuješ, tj. "nebudete se integrovat, protože já nechci, aby jste se integrovali a vzdalovali se mi a mám z toho iracionální pocit ohrožení, páč mi utíká něco, co není moje" je naprosto úchylná.
Julesak píše:Opäť podľa tvojej definície normálnosti, čo môže jeden, nemôže druhý.
Žiju v Evropě, můj stát je součástí EU a NATO a širších západních struktur a tento celek jako takový zastává určitý soubor hodnot a požadavků a zároveň je to seskupení většiny nejvyspělejších a nejstabilnějších států světa. Ano, máš pravdu, kromě toho existují ve světě další entity a seskupení, které zastávají jiné hodnoty a požadavky, ale za ně logicky kopat nebudu (zvláště když jejich pojetí normálnosti je vůči mé kultuře spíše vysoce nenormální a děsivé). Nejsem Čína, Rusko, Saúdská Arábie, Bolívie, Argentina, Zimbabwe nebo Severní Korea.
Julesak píše:Ale áno mohlo. Len by sa NATO resp. jeho kľúčové štáty museli správať inak, ak to chceli dosiahnuť. Ale to nebolo potrebné lebo koniec dejín (Fukuyama), my sme vyhrali studenú vojnu (Bush sr.)... a potom bol zrazu každý prekvapený, že aj Rusko dokáže použiť silu na presadenie svojich záujmov.
Ano, musely by mu snosit na hromadu dárečky a většina států v té úchylné sféře vlivu by se musela vzdát přinejmenším části vlastní suverenity a ekonomické-sociální prosperity/budoucnosti a pak by bylo Rusko happy. Ale takovýto způsob "správání se inak" si může Rusko nabouchat víš kam... Šanci mělo, jak ji využilo, je jiná. Je to jeho volba, s kterou budeme muset bohužel žít i my...
Zemakt píše:Myšleno tak, že jsme (ČR a SR) mohem háklivější na "demokratické" zasahování do práv a svobod. Tak, jak se mnohdy děje na západ od nás.
V našich reáliích bych oddělil demokracii a zasahování. Protože jako notoričtí obstrukcionisté a opevňovači jsme vysoce hákliví na jakýkoli zásah, i kdyby tento byl úplně nafouklý a nebo dokonce v konečném důsledku přínosný. Naopak jsme jeden ze států s největší inklinací k vládě pevné ruky a benevolenci vůči omezování demokracie, svobod a jejich nosných prvků. Ne nadarmo tu máme momentálně tu politickou garnituru co máme (od hradu směrem dolů), s velkou veřejnou podporou a koketování se státy jako Rusko a Maďarsko, což jsou naprosté bašty demokracie, práv a svobod...