Modernizace Běloruské armády
Ozbrojené síly Běloruské republiky (Vooružjonnye Sily Respubliki Belarus) čítaly v roce 2016 zhruba 65 000 vojáků a civilních pracovníků. Z toho počtu je 14 000 důstojníků, 25 000 důstojníků a vojáků, 7 000 praporčíků, 3 000 kadetů a studentů vojenských škol a asi 16 000 civilních pracovníků. Zhruba 40 % vojáků tvoří odvedenci, přičemž všichni muži mezi 18 a 27 rokem musí projít 12-18 měsíců dlouhým vojenským výcvikem, nebo náhradní civilní službou. V poslední souhrnné zprávě z listopadu 2019 o stavu běloruských ozbrojených je zmiňována personální problematika. V roce 2019 údajně 25 % řadových vojáků (do hodnosti četař) mělo s armádou uzavřený smluvní kontrakt. Avšak je 34 % odvedenců bylo zdravotně způsobilých pro vojenskou službu, zatímco v roce 2016 to bylo 51 %.
Běloruská armáda stále vychází ze sovětského modelu a všechny změny, které byly provedeny, spíše vycházely ze špatné ekonomické situace. Armáda je totiž dlouhodobě podfinancovaná a vláda raději investuje do početných složek ministerstva vnitra. Běloruské pozemní síly jsou rozděleny do severozápadního operačního velitelství v Barysaŭ a západního operačního velitelství v Grodno. Typická běloruská nezávislá mechanizovaná brigáda (tabulkově obsahuje tedy PVO, dělostřelectvo a další zabezpečovací jednotky) má 5 000 vojáků a je složená z početných, ale malých praporů. V případě tankového vojska běloruská armáda vlastní zhruba 532 tanků T-72, především ve verzi B3. Od roku 2017 získali prvních 24 modernizovaných tanků T-72B3 (verze 2016) a objednali dalších 11 modernizačních kitů, přičemž přestavba 11 běloruských T-72B proběhne do konce roku 2020 v Bělorusku. Rychlejší modernizace běloruských tankových vojsk není kvůli špatné finanční situaci možná. Největší a nejlépe vyzbrojenou jednotkou běloruských ozbrojených sil je 120. Mechanizovaná (minská) brigáda ze severozápadního okruhu. Minská brigáda má houfnice 2S19 Msta-S ráže 152 mm, samohybné minomety 2S9 Nona ráže 120 mm a PVO zajišťují komplety 2S6 Tunguska. Zmíněná 120. brigáda není jen ukázkovou běloruskou jednotkou (výcvik, naplněnost materiálem a personálem), ale je také součástí sil rychlé reakce OSKB (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti). Další ukázkovou jednotkou je 77. Samostatný oddíl raketového dělostřelectva založený v roce 2015, který je vybavena novými taktickými raketovými systémy Polonez s dosahem 200 km. Jde o ekvivalent ruského raketometu BM-30 Smerč. Co se týče jednotek rychlé reakce, ty zastupují především 38. Samostatná úderně-výsadková brigáda a 103. Samostatná výsadková brigáda. Obě brigády se ale čím dál méně podobojí výsadkovým útvarům a organizačně se prapory obou brigád blíží spíše mechanizovaným praporům běloruské armády. 103. brigáda například přišla o výsadková vozidla BMD-1 a houfnice 2S9. Základní výzbroj brigády tvoří jen obrněné transportéry BTR-80 a tažené houfnice D-30. Běloruská PVO se spoléhá především na komplexy středního dosahu S-300V, S-300PT a S-300PS, krátkého dosahu 9K33M3 Osa-AKM a také nejnovější Tor-M2E. Bělorusko systémy Osa-AKM a S-300PM získalo od Ruska zdarma, ale S-300PM vyžaduje repas. V roce 2001 došlo k založení vojsk teritoriální obrany, existuje šest velitelství pro každý z běloruských regionů plus jeden v hlavním městě. Každé z velitelství vede guvernér kraje, který má zároveň hodnost generálmajora. Všechny záležitosti týkající se evidence, plánování a zabezpečení leží na guvernérovi oblasti a místní civilní správě. V rámci územní obrany se plánuje mobilizace samostatných pěchotních praporů a samostatných rot, které spolu s vybranými jednotkami ministerstva vnitra a dalšími složkami budou během války podléhat řízení militarizované státní správě. Po rozvinutí se odhaduje, že vojska teritoriální obrany mohou čítat zhruba 120 000 vojáků. V souvislosti s událostmi na Ukrajině vládní orgány zintenzivnily práce kolem vojsk teritoriální obrany jako odpověď na riziko "hybridní války".
Pokud jde o vzdušné síly, tak o jejich stavu nejlépe vypovídá fakt, že mezi roky 2009 a 2016 bylo ztraceno sedm letadel a osm pilotů. V roce 2016 disponovalo letectvo celkem 37 stíhači MiG-29, ale létat mohlo pouze 14 modernizovaných MiG-29BM. Stejně tak bylo v provozu pouze 12 úderných Su-25. Problematické Migy mají být nahrazeny 12 ruskými stíhačkami Su-30SM a první čtyři kusy přistály v roce 2019 na 61. Základně stíhacího letectva. V případě vrtulníkového letectva nejnovějším modernizačním projektem je nákup 12 ruských vrtulníků Mi-8MTV-5 ‒ všechny tyto stroje byly dodány v roce 2017.
Zdroj:
https://www.armadninoviny.cz/ozbrojene- ... ruska.html
https://bsblog.info/situation-in-the-fi ... mber-2018/
https://bsblog.info/situation-in-the-fi ... mber-2019/
https://www.mil.by/ru/media/photo/
no ty vole, poslanec za kohože vlastně? Pitómia Kanimůru, aha. Arthure, já vím, že svoboda tisku. Ale tohle není už ani vtipný.
