Potopenie Bismarcka

Námořní operace v Norsku, bitvy v Atlantiku a přilehlých mořích, konvoje do SSSR a Anglie...

Moderátor: Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
Bruno
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 824
Registrován: 8/10/2004, 10:51

Potopenie Bismarcka

Příspěvek od Bruno »

Bismarck bol najväčšou bitevnou loďou nemeckých námorných síl.
Mal bojový výtlak 41 700 ton a jeho hlavné delostrelectvo tvorilo osem diel kalibru 381 mm. Pri spustení na vodu 14.februára(února)1939 bol Bismarck po každej stránke najmodernejšou loďou. Dosahoval rýchlosť 33 uzlov a silne pancierovaný trup mu dával velkú životnosť v prípade bojového poškodenia.
Na jar 1941 sa nemecké velenie rozhodlo vyslať Bismarcka spolu s ťažkým krížnikom "Prinz Eugen" na Atlantický oceán.

Veliteĺom zväzu bol viceadmirál Gunther Lutjens, ktorý mal v nemeckom loďstve povesť veľmi disciplínovaného dôstojníka postrádajúceho schopnosť improvizácie a vlastnej iniciatívy.
18.mája(května)1941 po dôkladných prípravách Bismarck v sprievode torpédoborcov a mínoloviek a pod ochranou Luftwaffe opustil Gdyňu.
Anglické loďstvo dostalo od spravodajskej služby informáciu, že Bismarck vyplával na šíre more, a preto zosilnilo blokádu. Prieskumné letectvo systematicky hliadkovalo v oblasti Severného mora a nad úžinami vedúcimi z Baltu. V Dánskom prielive plnili strážnu službu krížniky "Norfolk" a "Suffolk" a na juhovýchod od nich, na čiare spájajúcej Faerské ostrovy s Islandom sa zdržiavali ďalšie tri krížniky:"Manchester" , "Birmingham" a "Arethusa".
V scapa Flow mali zvýšenú pohotovosť podporné sily posd velením viceadmirála L. E. Hollanda, zložené z bitevnej lode "Prince of Wales" , bitevného krížnika "Hood" a flotily torpédoborcov.
Na tej istej základni sa nachádzala aj bitevná loď "King George V" pod vlajkou admirála Johna Toveyva, bitevný krížnik "Repulse", lietadlová loď "Victorious", štyri krížniky a flotila torpédoborcov.
V Gibraltari bol od 24.mája(Května) zväz admirála Jamesa Somervilla, zložený z bitevného krížnika"Ronown", lietadlovej lode"Ark Royal" a krížnika"Sheffield".
Na základniach v juhozápadnom anglicku mali zvýšenú pohotovosť ponorky. strategické letectvo čakalo na britských letiskách a letectvo pobrežnej obrany bolo rozmiestnené na Islande a na Newfoundlande.
Okrem týchto hlavných síl určených na boj proti nemeckým lodiam Angličania mohli využívať bojové lode, ktoré práve boli na mori, kde chránili konvoje. Na akciu proti Bismarckovi boli z konvojovej služby stiahnuté bitevné lode "Rodney" a "Ramillies" a oddiel torpédoborcov, medzi ktorými bola aj Poľská loď "Piorun".
22.mája britské lietadlá dva razy vypátrali Lutjensovu eskadru (prvý raz v Kattegate a druhý raz, už večer pri južnom pobreží Nórska naďaleko Bergenu), ale nepodarilo sa im sústavne ich pozorovať.
21.mája o 23.00 hod.Lutjensove lode opustili nórske fjordy a zamierili do dánskeho prielivu. Keď na druhý deň britské prieskumné lietadlá zistili, že nemecké pri nórskom pobreží nie sú, britská admiralita rozvinula svoje sily.
Lode "Hood" a "Prince of wales" spolu so šiestimi torpédoborcami začali hliadkovať v južnej časti Dánskeho prielivu s úlohou zabrániť nemeckým lodiam preniknúť na Atlantický oceán.
Na more vyplávali aj sily admirála Toveya, ku ktorým sa pripojil bitevný krížnik "Repulse" s troma torpédoborcami.
Tieto sily sa mali pohybovať v priestore na juh od Islandu. Britská admiralita zároveň zvýšila intenzitu leteckého hliadkovania.

Medzitým nemci plávali do dánskeho prielivu. Jemná hmla im znemožňovala robiť letecký prieskum. admirál Lutjens upustil od doplnenia paliva zo zásobovacích lodí, lebo sa chcel čo najrýchlejšie dostať na Atlantik.
Hliadkujúce krížniky "Norfolk" a "Suffolk" 23.mája o 19.22 hod. vypátrali nemecké lode.Bismarck spustil na anglické lode paľbu zo vzdialenosti 11 tisíc metrov. Angličania však rýchlo ustúpili a celú noc plávali za kormami nemeckých lodí. Pozorne ich sledovali rádiolokátormi a podávali o nich hlásenia ostatným britským lodiam.
Keď z krížnika "Norfolk" prišlo hlásenie o nemeckých lodiach, za Bismarckom vyrazili dve z najlepších lodí Royal Navy-"Hood" a "Prince of Wales".
"Hood" mal 8 dilel 381 mm,výtlak 42 tisíc ton a dosahoval rýchlosť 31 uzlov.Do spusteniaBismarcka na vodu bol dvadsať rokov najväčšou vojnovou loďou na svete. "Prince of Wales" bola moderná loď vyzbrojená desiatimi delami kalibru 356 mm.

Protivníci sa stretli nad ránom 24.mája. Admirál Holland mal vyše desať hodín času na vypracovanie plánu útoku, ale neurobil to. Namiesto aby sa snažil podniknúť naraz torpédový aj delostrelecký útok, predsavzal si rozhodnúť boj delostreleckým súbojom.
Boj sa začal o 5.52 hod. zo vzdialenosti 22 150 metrov. Táto vzdialenosť bola pre "Hooda" velmi nevýhodná, lebo granáty na neho dopadávali pod uhlom 60 stupńov a lahko mohli preraziť tenký pancier paluby.
Keďže jeho velitel poznal túto slabú stránku svojej lode, mal sa pokúsiť o strelbu z pre neho výhodnejšej vzdialenosti (aspoň 10 tisíc metrov). Vtedy by mal šancu že granáty z Bismarcka by dopadávali pod uhlom asi 10 stupňov a po tenkej pancierovej palube by sa iba "klzali".
Nemci sústredili paľbu na "delikátnejší" cieľ, ktorým bol "Hood".
Briti sa rozhodli naopak:rozdelili paľbu medzi Bismarcka a "Prinza Eugena", pričom spočiatku ich zle rozlíšili a krížnik plávajúci na čele považovali za bitevnú loď.
Výsledok boja bol pre Angličanov tragický. Šiesta salva z Bismarcka zasiahla "Hooda". Jeden z granátov prenikol palubou do muničných komôr. štyri minúty po začiatku paľby zaburácal na "Hoodovi" mohutný výbuch. Pri explózii sa loď prelomila tak , že prova aj korma sa potopili samostatne. z 1397 členov posádky sa zachránili len traja ludia.
Nemci teraz preniesli palbu na "Prince of wales". Za niekolko minút presná salva z Bismarcka poškodila jednu z jej predných delových veží a čiastočne zničila velitelské stanovište. "Prince of Wales" po zásahu štyrmi granátmi 381 mm a troma 203 mm vypustil dymovú clonu a o 6.09.hod ustúpil z boja.
Pri Bismarckovi však zostali dva britské krížniky a sledovali ho zo vzdialenosti mimo dostrelu jeho diel.

Admirál lutjens mal po potopení "Hooda" možnosť vrátiť sa a uchýliť sa na základňu, ale mohol aj prenasledovať poškodenú loď "Prince of Wales".
Mal však rozkaz ničiť nepriatelské lode v Atlantiku a šiel za týmto cielom stoj čo stoj. Už vedel, že ho vypátrali, ale aj napriek tomu sa neodvážil urobiť samostatné rozhodnutie, ktoré by bolo v rozpore s rozkazom.

Počas boja bol však Bismarck zasiahnutý troma granátmi a jeho rýchlosť klesla na 28 uzlov. Jeden granát mu poškodil palivové tanky na prove, čím sa podstatne znížili jeho zásoby paliva. Keď sa však začali prejavovať citelné následky zásahov, admirál Lutjens sa rozhodol vzdať sa ďalšej cesty na Atlantický oceán a zamieril do Brestu. Návratu na základňu v Gdyni sa obával, lebo si uvedomoval, že ho stále sledujú britské krížniky, čo nasvedčovalo, že britská admiralita organizuje novú akciu.

Po potopení "Hooda" admiralita naozaj začala sťahovať do priestoru, kde sa Bismarck zdržiaval, všetky svoje veĺké lode vrátane štyroch bitevných lodí, dvoch bit.krížnikov, dvoch lietadlových lodí, dvanástich krížnikov a velkého počtu torpédoborcov.
Aby nemeckému zväzu odrezli cestu k francuzskym základniam, 120 míl od Brestu rozmiestnili 6 ponoriek. Britské sily však potrebovali získať čas, aby Bismarcka mohli zachytiť, a preto bolo treba pripravnými údermi znížiť jeho rýchlosť.

S týmto cielom sa "Prince of Wales" spolu s dvoma krížnikmi 24.mája večer opäť priblížili k nemeckému zväzu, ale krátka delostrelecká palba nepriniesla nijaké výsledky.
Až vtedy, v noci z 24. na 25.mája, britská admiralita nasadila do útoku deväť torpédových lietadiel z lietadlovej lode "Victorious".
Tento útok bol podstatne účinnejší, lebo jedno torpédo zasiahlo provu Bismarcka. Admirál Tovey teraz počítal s tým, že nepriatelský zväz lahko zachytí, ale britské lode 25.mája o 3.06 hod. nečakane stratili kontakt s nemeckým korzárom.
Bismarck urobil prudký obrat na západ, odplával z dosahu rádiolokátorov a ušiel. Po tomto manévri sa ocitol vzadu za britskými loďami, čo mu umožňovalo opätovne preplávať cez dánsky prieliv.
Za jediné možné útočisko však Lutjens považoval Brest. preto Bismarck, ešte stále plávajúci za britskými loďami opísal velký kruh a pokračoval v plavbe smerom k Francúzskemu pobrežiu.

V britskej admiralite zavládlo zdesenie. Intenzívne hladanie bolo bezvýsledné. Kontakt s korzárom sa podarilo nadviazať až po 31 hodinách pátrania, čiže 26.mája o 10.30 hod. Spozorovalo ho prieskumné lietadlo pobrežného delostrelectva vo vzdialenosti 550 míl na západ od misu Lizard(v južnom Anglicku).
Bismarck plával sám , lebo "Prinza Eugena" poslal Lutjens na Atlantický oceán.

Bismarck pokračoval v plavbe do Brestu. Anglické ponorky hliadkujúce v blízkosti francúzskeho pobrežia neposkytovali dostatočnú záruku, že protivníka zachytia.
Britské hlavné sily plávali na sever od nemeckej lode a mali mizivú šancu , že s ňou nadviažu boj.
Nemeckej lodi mohol prehradiť kurz len gibraltarský zväz na čele s krížnikom "Renown", ale admiralita sa bála zopakovania tragédie "Hooda" a nechcela riskovať. Preto poverila letectvo úlohou aspoň poškodiť Bismarcka a znížiť jeho rýchlosť.

Po štyroch hodinách o novej lokalizácie nepriatela z lietadlovej lode "Ark Royal" vyštartovala prvá skupina lietadiel.
Pre zlú viditelnosť a chybnú organizáciu navádzania na ciel lietadlá omylom zaútočili na križník "Sheffield", plávajúci z Gibraltaru. Na šťastie torpéda nezasiahli ciel. druhý útok z 26.mája 20.53 hod. už bol úspešnejší.
Nemeckú loď zasiahli dve torpéda. Jedno z nich spôsobilo znehybnenie kormidla a poškodilo lodné skrutky, čo osudlo o osude Bismarcka.
Pri tomto útok lietadlá navádzal na ciel krížnik "Sheffield".

Po zásahoch sa na palube nemeckej lode snažila posádka kormidlá opraviť. Potápači jedno uvolnili , ale druhé ostalo nefunkčné.
Loď teraz plávala zníženou rýchlosťou.

Britské lode sa začali približovať k Bismarckovi zo všetkých strán, ako k ranenému zvieraťu... Ako prvý ho spozoroval Polský torpédoborec "Piorun".
do útoku vyrazili torpédoborce a korzára zasiahli dvoma torpédami. Nemecká loď na chvílu znehybnela a potom sa pohybovala už iba rýchlosťou 8 uzlov.
27.mája sa k poškodenej lodi priblížili "King George V" a "Rodney" a zo vzdialenosti 18 200 metrov spustili palbu. Bismarck odpovedal , ale jeho palba postrádala presnosť. "King George V" plával rovnobežne s ním, kým "Rodney" manévroval pred Bismarckom a niekolko krát preťal jeho kurz.
Odpor nemeckej lode rýchlo slabol a britské lode sa priblížili už na 3700 metrov. Nemci čoskoro prestali palbu opätovať.
angličania prerušili palbu, lebo sa im vyčerpali zásoby streliva a paliva.
Bismarck sa však stále nepotápal.
Admirál Tovey sa rozhodol uštedriť mu rany z milosti, k nemeckej lodi sa priblížil "Dorseshire" a zmalej vzdialenosti vystrelil tri torpéda.

O 11.37 hod. sa Bismarck naklonil na bok a potopil... Z posádky ostalo na žive asi 110 námorníkov.
Dodnes sa vedú medzi odbornou aj laickou verejnosťou dohady či Bismarcka potopila posádka,alebo to bol následok jeho poškodení...

Treba povedať, že rozhodnutie nemeckého velenia, vyslať Bismarcka na Atlantik bez zabezpečenej podpory iných druhov síl bolo obyčajným dobrodružstvom a hazardom....

Bismarck-Technické dáta :

Výtlak : 41 752 ton

Dlžka: 251 metrov
šírka : 36 metrov
Rýchlosť: 30,1 uzla
Akčný rádius: 8433 nám.míl pri rýchlosti 19 uzlov
Zásoba paliva:8700 ton max.
Pancierovanie: 32 cm boky trupu
12-20 cm paluba
12-34 cm nastavby
Použitá ocel Wotan X-9A
Hlavná výzbroj:8X38 cm v štyroch vežiach-Anton,Bruno,Caesar,Dora
Max.dostrel: 34 875 metrov
Rýchlosť strelby : 2,5 s/minutu
Nabíjanie plnoautomatické

Ďalšia výzbroj:

12X15 cm
16X10,5 cm
16X3,7 cm
18X2 cm
Stroje:3X Blohm/Voss-Curtisove turbíny
Posádka :2407 mužov

Obrázek
Bicmarck 3x
Obrázek
Obrázek
Naposledy upravil(a) Bruno dne 31/10/2004, 13:16, celkem upraveno 3 x.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Najvačším nepriatelom mieru su pacifisti...
Uživatelský avatar
Bruno
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 824
Registrován: 8/10/2004, 10:51

Příspěvek od Bruno »

..
Obrázek
Admirál Lutjens
Obrázek
Admirál Holland
Obrázek
Prince of wales
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Najvačším nepriatelom mieru su pacifisti...
Uživatelský avatar
Bruno
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 824
Registrován: 8/10/2004, 10:51

Příspěvek od Bruno »

..
Obrázek
Hood
Obrázek
Hood
Obrázek
King George V
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Najvačším nepriatelom mieru su pacifisti...
Uživatelský avatar
Bruno
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 824
Registrován: 8/10/2004, 10:51

Příspěvek od Bruno »

..
Obrázek
Náboj do hlavných zbraní Bismarcku,diel ráže 38 cm
Obrázek
Ark Royal
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Najvačším nepriatelom mieru su pacifisti...
Radar
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 513
Registrován: 24/8/2004, 12:24
Bydliště: Okolo Plzně :-)))
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Radar »

Projekt těchto monstrlodí nebyl až tak zcestný jak tvrdí někteří historici.Sice stály astronomické částky, ale pokud by se správně nasadily,mohly spojencům zasadit obrovské porážky.Chybou bylo že Německo opustilo svůj plán sestavení bitevního uskupení z roku 1940 (toto uskupení se mělo skládat z Bismarcku,Tirpitze,Scharnhorsta,Gneisenau a po dokončení i z letadlové lodi Graf Zepelin) a vysílalo své lodě jednotlivě či po dvojicích.Na toto postupně doplatila většina těchto lodí. Mnohem více práce pro němce odvedl Tirpitz a to ne svojí silou ale svojí samotnou existencí.Zatímco Bismarck byl na své první bojové plavbě ve velké námořní honičce potopen,Tirpitz na sebe po dobu své existence vázal jak Home Fleet tak doprovodné lodě pro arktické konvoje.Jen jeho přítomnost způsobila několik vážných katastrof v těchto konvojích.Nejtragičtější bylo určitě zničení konvoje PQ-17.Rozpuštění konvoje bylo provedeno ve chvíli,kdy Tirpitz v rámci operace Rosselsprung zvedl kotvy a vyrazil za konvojem.Po 160 mílích byl ale odvolán,když jedna z německých ponorek spatříla doprovodnou křižníkovou eskadru admirála Hamilotna.Tirpitz se stáhl,ale zděšená britská admiralita již konvoj rozpustila a změnila jej ve velké popraviště.Na Tirpitz bylo také provedeno několik útoků (letadla,řízená torpéda,miniponorky a nakonec opět letadla),kterým odolal.Po poškození Tirpitze posledním útokem se stal prakticky neschopným provozu a byl odtažen do Tromso,kde byl zakotven a upevněn jako vodní pevnost proti invazi do Normandie..... Nicméně promiň Bruno, že se tahám Tirpitze, když je řeč o Bismarcku... :wink: Pěkný článek!
Radar
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 513
Registrován: 24/8/2004, 12:24
Bydliště: Okolo Plzně :-)))
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Radar »

Ještě k Bismarcku. K jeho prvnímu ( a poslednímu ) vypuštění na lov se váže vzpomínka jednoho z důstojníku Kriegsmarine. Hitler se prý bezprostředně po vypuštění Bismarcka (kterému byl přítomen) na lov ptal důstojníků zdali by nemohl být Bismarck povolán zpět. Měl prý jedno z těch svých špatných, ale pravdivých tušení........
ObrázekObrázekObrázek

Neruš nepřítele, když dělá chybu …
( Napolen )
Uživatelský avatar
Bruno
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 824
Registrován: 8/10/2004, 10:51

Příspěvek od Bruno »

Máte niake informácie o maskotovi lode Bismarck kocúrovi Oscarovi?
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Najvačším nepriatelom mieru su pacifisti...
Uživatelský avatar
Radola Gajda
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 407
Registrován: 10/10/2004, 14:29
Bydliště: ČR

Příspěvek od Radola Gajda »

Ano,byl to maskot celé posádky a údajně potopení i přežil.
Obrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Zde byl fakt v tom, že Hitler přislíbil, že námořnictvo bude třeba až v roce 1944, kdy bude postaven velký svaz lodí včetně letadlových, válka ale vypukla už v roce 1939.
Proti invazi do Normandie do němelo asi příliš význam, snad jen proti invazi do Norska, čehož se Hitler obával, tuším že Tromso je v Norsku ...
Myslím, že Tirpitz byl nějakým tím atakem od RAF vážně poškozen, což se Němců podařilo částečně zamaskovat tím, že byl Tirpitz zakotven u břehu a ke trupu byly nahrnuty valy z písku. Měl být aspon jakousi stále potenciální hrozbou pro konvoje v Severním moři nebo se tak aspon tvářit.

Pokud vím tak Němci sázeli na rychlost svých lodí Tirpitz a Bismarck byly velmi rychlé lodě a dokázali by se případně námořní bitvě vyhnout. Ovšem v případě poškození byly zranitelné ... karaya má pravdu v tom, že tato poškození by právě mohly provést britské letadlové lodě.

Dnes již víme, že nejlepší variantou pro Němce bylo postavit na začátku války stovky ponorek ..., jenže historie nezná kdyby ... politici a generálové se obvykle připravují na minulé války, i v německém námořnictvu bylo mnoho důjstojníků zastánci bitevních lodí ...
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
karaya1
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 488
Registrován: 1/1/2005, 12:57
Bydliště: Brno

Příspěvek od karaya1 »

Lord píše:Zde byl fakt v tom, že Hitler přislíbil, že námořnictvo bude třeba až v roce 1944, kdy bude postaven velký svaz lodí včetně letadlových, válka ale vypukla už v roce 1939.
No, skoro bych řekl, že Hitler nepočítal se vstupem Británie a Francie do války, tedy ještě Kriegsmarine "nepotřeboval"...
Proti invazi do Normandie do němelo asi příliš význam, snad jen proti invazi do Norska, čehož se Hitler obával, tuším že Tromso je v Norsku ...
Tušíš správně :o) Jenom malá poznámka: to dokazuje, že Hitler nebyl nějaký génius. Spojenci neměli nejmenší důvod obsazovat Norsko, pro ně byla prioritní západní Evropa, popř. Itálie. Nějaké Norsko... Železnou rudu mohly bombardéry potopit po cestě...
Myslím, že Tirpitz byl nějakým tím atakem od RAF vážně poškozen, což se Němců podařilo částečně zamaskovat tím, že byl Tirpitz zakotven u břehu a ke trupu byly nahrnuty valy z písku. Měl být aspon jakousi stále potenciální hrozbou pro konvoje v Severním moři nebo se tak aspon tvářit.
Tirpitz dostal zásah od pumy Tallboy (shozené z letounu velitele, W/Cdr J.B. Taita, 617. sqdn) 15. září 1944, byl uznán neschopným další služby, přesunut do blízkosti Tromso a tam měl tvořit hráz proti invazi... Ovšem Britové (kromě první etapy, kdy umírali strachy, kde bitevní loď je) byli informováni ze strany norského odboje...
Dnes již víme, že nejlepší variantou pro Němce bylo postavit na začátku války stovky ponorek ..., jenže historie nezná kdyby ... politici a generálové se obvykle připravují na minulé války, i v německém námořnictvu bylo mnoho důjstojníků zastánci bitevních lodí ...
To je opět trochu zjednodušující... Na žádný problém neexistuje univerzální lék, je třeba udělat rozumný kompromis... Ne žádný megalomanský Plán Z...

Většina námořních soubojů se ve WW2 rozhodla pomocí letadlových lodí, nevím, proč by tomu mělo být v případě "supersvazu" jinak. Navíc Graf Zeppelin bych sem vůbec netahal, zkuste si porovnat Bf 109T s čímkoliv od Fleet Air Arm... A navalizované Stuky? :o) :o) :o)))))
karaya1
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 488
Registrován: 1/1/2005, 12:57
Bydliště: Brno

Příspěvek od karaya1 »

Jo, ještě pro ty, co vládnou cizími jazyky:
http://www.bismarck-class.dk - anglicky
http://www.schlachtschiff.com - německy
Jsou to dobré stránky, ovšem najdou se jisté detaily... :o)))

Těm, co nevládnou ani jedním z výše uvedených, mohu doporučit čekat na můj článek na Frontě :o)
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Souhlasím, že lodě se železnou rudu mohly bombardéry potopit po cestě, navíc spojenci dost zmasakrovali přístav Narvik odkud Němci rudu dováželi, že byl ke konci války prakticky nepoužitelný, včetně potopených lodí v něm. Už zde je někde článek a debata o tom, že Hitler bral během války dost v potaz kritérium surovin, i když ne vždy bylo toto rozhodujícím faktorem ve válce, viz. např. Stalingrad a Kavkaz, i když to se navíc snoubilo i s politickým cílem.

Ovšem stejně jako jinde i zde platí, že kdyby měli Němci dost zdrojů mohli by lodě a přístav ochránit, vystavět radarové stanice a mít k dispozici dostatek stíhaček na ochranu lodí, které by jim dělaly doprovod. Misky vah s lidskými a materiálními zdroji se však začaly převažovat v roce 1943. Hitlerův riskantní plán, že se překvapivými údery zmocní celé Evropy ztroskotal v ruských stepích. Uznejte, že už potom válka nebyla o téměř žádných geniálních tazích a bleskových taženích, nýbrž o prosté početní převaze a v podstatě o tom, která strana se dříve vysílí.

Ke Graf Zeppelinu … A co měli k dispozici na počátku války Britové – neohrabané dvojplošníky Gloster Gladiátor a přesto dokázali vážně poškodit Bismarcka. Na začátku války by bohatě stačily i ty námořní štuky, jenže i když se Graf Zeppelin začal stavět před válkou, posléze začali mít Němci jiné problémy a letadlovku nedostavěli, natož aby se zabývali dalším vývojem palubních letounů (a opět se budu opakovat podcenili už na začátku války význam letadlových lodí).

Co se týče ponorek tak ty mohli být na začátku války podle mého názoru opravdu téměř všelékem proti Británii. Kdyby Němci disponovali v roce 1940 dejme tomu třeba 600 ponorkami typu VII., mohli Británii zrazit na kolena. Souhlasím, že později by Spojenci našli protizbraně jakož se také stalo, ale v protiponorkovém boji začali mít úspěchy až někdy v roce 1943, mezitím by však Británie vyhladověla. (Spojenci museli vybavit lodě sonary a torpédovými vrhači – navíc museli mít k dispozici i dostatečný počet lodí, aby pokryly Atlantik, vystavět eskortní letadlové lodě a vybavit je letadly, vycvičit osádky apod., to vše jim nějaký čas trvalo, kritických čísel pro Němce to nabralo až za dva roky).
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
karaya1
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 488
Registrován: 1/1/2005, 12:57
Bydliště: Brno

Příspěvek od karaya1 »

Lord píše:Uznejte, že už potom válka nebyla o téměř žádných geniálních tazích a bleskových taženích, nýbrž o prosté početní převaze a v podstatě o tom, která strana se dříve vysílí.
Bagration, pravil hnidopich :o))
Ke Graf Zeppelinu … A co měli k dispozici na počátku války Britové – neohrabané dvojplošníky Gloster Gladiátor a přesto dokázali vážně poškodit Bismarcka. Na začátku války by bohatě stačily i ty námořní štuky, jenže i když se Graf Zeppelin začal stavět před válkou, posléze začali mít Němci jiné problémy a letadlovku nedostavěli, natož aby se zabývali dalším vývojem palubních letounů (a opět se budu opakovat podcenili už na začátku války význam letadlových lodí).
Pokud se nemýlím, v době nasazení Graf Zeppelinu (popř. Tirpitze, pokud jste se ještě nevzdali supersvazu) by mělo FAA ve výzbroji již Sea Hurricany, Martlety a tuším že i Seafiry, ovšem tím si nejsem jist. Tedy nic, proti čemu by Ju 87 měla šanci. A jenom doplňující poznámka, Fulmary na Maltě se se Štukami příliš nemazlily...
Co se týče ponorek tak ty mohli být na začátku války podle mého názoru opravdu téměř všelékem proti Británii. Kdyby Němci disponovali v roce 1940 dejme tomu třeba 600 ponorkami typu VII., mohli Británii zrazit na kolena. Souhlasím, že později by Spojenci našli protizbraně jakož se také stalo, ale v protiponorkovém boji začali mít úspěchy až někdy v roce 1943, mezitím by však Británie vyhladověla. (Spojenci museli vybavit lodě sonary a torpédovými vrhači – navíc museli mít k dispozici i dostatečný počet lodí, aby pokryly Atlantik, vystavět eskortní letadlové lodě a vybavit je letadly, vycvičit osádky apod., to vše jim nějaký čas trvalo, kritických čísel pro Němce to nabralo až za dva roky).
Kdyby Británie měla v roce 1940 No.100 a No.8 Group, 617. a 9. peruť již vybavené SABS, Lancastery Mk.III a Grand Slamy/Tallboyi, kdyby mělo africké bojiště větší podporu, kdyby Hitler obsadil Maltu či Gibraltar ... Pokračovat můžeme třeba ještě týden :o)))
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

jasně, kdyby, kdyby ... historie nezná žádná kdyby ...
ale i tak to beru za zajímavou debatu ... chtěl jsem jen říci, že určití lidé byli již v té době osvíceni a dali by třeba prioritu ponorkám ... viz Doenitz, ale rozhodoval Reader ... ale to samé by jsme jistě našli i u spojenců.
V zásadě lze říci, že spojenci měli oproti Němcům výhodu klidného zázemí a spolu s Amerikou i více lidských a materiálních zdrojů a mohli tudiž své usílí alokovat do těch oblastí, které pro ně byly v danou chvíli důležité.
Zatímco Němci rozjeli válku ve velkém stylu a na více rozmanitých frontách a všude potřebovali s protahující se válkou špičkovou techniku, at to bylo na východě - tlak ze strany (na tu dobu výborné) sovětské tankové techniky, zapadáci zas vsadili na letectvo ... tlak na vyrovnání a snad i předstih v letectvu .... tlak na nové typy ponorek ... jejich stroje museli fungovat jak v mínus třiceti stupnových mrazech, tak plus 50 stupnových parnech na Sahaře ... za války učinili všechny hlavní strany konfliktu obrovský skok ve vývoji nových technologii ... amen!
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
karaya1
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 488
Registrován: 1/1/2005, 12:57
Bydliště: Brno

Příspěvek od karaya1 »

Klidné zázemí by se dalo říct snad o Americe, ale nebe nad Británií až tak klidné taky nebylo. Pravda, ve srovnání s Vaterlandem a ofenzívou Bomber Command Baby-Blitz bledne (proč se mu tak asi říká, že :o))) ), ovšem proč asi byli nováčci RAF posíláni nebezpečným Atlantikem do Kanady, USA, či jiných britských dominií na výcvik..?
Uživatelský avatar
Ringhofer
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 128
Registrován: 8/3/2005, 17:23

Příspěvek od Ringhofer »

No myslím, že budovat pouze ponorky by nebylo samospasitelné, spíš bych byl pro vyvážené loďstvo, včetně né jedné, ale minimálně dvou velkých a několika menších letadlovejch lodí. Anglické letadlové lodě byly sice sami o sobě vesměs kvalitní(pancéřovaná letadlová paluba...), ovšem jejich osazení letadly nic moc. Myslím, že Swordfische a Albacore by ve srovnání byť s nivalizovanou štukou dopadly dost neslavně, pomineme-li Gladiatory, tak Fulmary nebyly taky žádnej zázrak a ani např.Seahurricane nedosahoval kvalit svého pozemního protějšku(i když na ochranu konvojů před např. He111, Fw200....bohatě stačil).
Mimochodem, nevíte někdo jak Graf Zeppelin dopadnul? Měli ho téměř dokončený zabavit Rusové, kteří s ním i vypluli na moře, ale od té doby ho už prý nikdo neviděl....
Stejně všichni umřeme....
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Dvě jednotky typu Graf Zeppelin by jistě nebyl problém postavit, jedna byla sešrotována během války, druhá až po válce Rusy, kteří jí pravděpodobně jak píšeš odklekli do SSSR, kde jí nějakej čas študovali a poté nejspíš sešrotovali nebo potopili.

Zajímavý byl i navalizovanej mezek !
Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Ringhofer
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 128
Registrován: 8/3/2005, 17:23

Příspěvek od Ringhofer »

Dík za obrázek, je povedenej, takové přistání s ním musela být libůstka! Jinak právě si nejsem jistý, jestli ti Rusové s lodí vůbec domů dojeli, četl jsem i spekulace o tom, že o ni přišli během plavby. Logicky bych spíš předpokládal, že ji Rusové dokončí a zařadí do své flotily(vzhledem k tomu , že jim tento typ plavidla chyběl.
Stejně všichni umřeme....
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Jsou také zprávy, že při cestě najela náhodou na minu a potopila se, ale jedna mina nemohla snad ohrozit takovou chráněnou loď, pokud ovšem byly přepážky dokončeny a fungovaly čerpadla? Je i zpráva, že jí Němci potopili sami, když se Rusové blížili k přístavu.
Že by jí Rusové dokončili a zařadili do své flotily? Nejspíš měli jiné starosti, navíc Rusové mají jaksi odlišnou námořní strategii bez letadlových lodí i dnes.

Me 109 T - Trager - zůstal asi jen na papíře .... v podstatě šlo o to, že letadlo mělo oproti klasice zpevněný drak a hák pro přistání.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Ringhofer
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 128
Registrován: 8/3/2005, 17:23

Příspěvek od Ringhofer »

Myslím, že za předpokladu, že by nebyly uzavřeny přepážky, je potopení minou i možné. Je otázkou jak byla ruská posádka schopná s německou lodí zacházet. Četl jsem, že Stalin letadlové nosiče moc v lásce neměl. Ale na druhou stranu, že by nechal takovouhle loď, téměř dokončenou sešrotovat? Nezdá se mi to, možné je ale všechno. Vyloučit se to nedá. Za ukázku toho Téčka dík! Jestli to postavili taky zatím nevím. Zkusím se někam podívat, kdyžtak dám vědět.
Stejně všichni umřeme....
Odpovědět

Zpět na „Válka v Atlantiku“