Tohle nejde srovnávat. Americké (a japonské) křižníky byly stavěny pro Pacifik, kde potřebuješ velký dosah/autonomii a všechno co patří k překonávání velkých vzdáleností a dlouhé službě uprostřed ničeho s minimem základen (ubytovací podmínky, zásoby, spolehlivost atd.). Přidej k tomu určité nároky na ochranu atp. a po odbourání umělých limitů konferencí limitujících námořní zbrojení (10 000 tun) ti taková optimální loď sama přirozeně vyleze na cca 13-15 000 tun.Navy píše:Vzhledem k ceně ve srovnání s bitevní lodí dojdeme k názoru že to byly vyhozené peníze, to samé se dá ale říci i o Baltimore - byly stejně velké, drahé...Japonské křižníky nebyly o moc menší
Proto se Američané nikdy v meziválečném období nestavěli pozitivně k britským snahám tlačit to k menším křižníkům. Britům by možná vzhledem k jejich základnám a preferenci počtu nad velikostí vyhovoval menší typ, ale ne tak Američanům (a Japoncům, přirozeně i zrcadlově), kteří museli řešit zcela jiné problémy. I těch 10 000 tun bylo pro ně minnimum. Baltimore je velice slušná a vyvážená konstrukce, kdežto AH je takový zmenšený Bismarck nebo jak to nazvat, přičemž do ohromného výtlaku toho dokázali vecpat fakt hodně (od elektroniky přes posádku až po torpéda), ale výsledek není nijak impozantní. Respektive je to úzce profilovaná pěkně drahá sranda, která mohla posloužit právě leda tak Němcům.
To je moje chyba...já si to spletl se 105mm skoseným plátem. Takže ano, tohle je ok.Navy píše:to pancéřování věží opravdu ale ne - 160 mm na čelech je na křižník dost
Vzhledem k tomu, co přečkaly starší americké křižníky blíže výbuchu a obecně řada lodí během války v Pacifiku, tak je otázka, jestli opravdu potřebuješ něco jako AH, respektive jestli je tam ta přidaná hodnota tak výrazně i jinde, než jen na papíře (viz. ten TDS - je otázka, co přesně a jak předchozí zásah oslabil..protože pokud to nebylo tak zásadní, tak bohužel i obyčejné 450mm torpédo mohlo očividně ten systém deklasovat a způsobit převrácení...tj. ta škoda a průnik byly nemalé...ale tohle je na hlubší analýzu a nevím, jestli existuje přesný popis souvztažnosti škod). Neboli dobře projektovaná loď i bez specializovaného TDS a s běžným schématem pancéřování dokáže přestát velké škody. Nemluvě o tom, když jich můžeš za stejné peníze a nároky na posádku postavit a poslat do boje více (a tedy mít menší problém s tím mít jich pár na opravách nebo nedejbože na dně) a budou spolehlivější a díky nepřekombinovanosti takové užitnější.Navy píše:Ohledně testů na Prinze – co vím tak Prinz Eugen přežil oba výbuchy bez vážnějšího poškození. Pokud k tomu máš něco víc, například srovnání výsledků výbuchu s jinými loděmi tak to mne určitě zajímá a budu vděčný za Info.
Řeknu to takhle...máme tu loď, která bude mít v některých scénářích/parametrech 110% hodnotu, v mnoha jiných třeba 50-90% hodnotu. Kdyby ty vypíchnuté věci byly pro lodě alfou a omegou, tak se nepořádají války, ale rytířská klání. Jenže ve válkách "bohužel" nedominují rytířská klání (která jsou naprostou výjimkou), ale ty nudné věci okolo...tj. jak je loď dobře konstruovaná, přizpůsobená pro svůj operační prostor, spolehlivá, jakou má posádku, jak moc funkční a pokročilou damage control, náročná na posádku, jednoduchá na obsluhu, kolik stojí, kolik žere, jak rychle a obtížně ji mohu opravit, manévrovatelnost, nautické vlastnosti, ubytovací vlastnosti, elektronika, protiletadlová výzbroj atd. atd. atd. Těch 110% se projeví v pár scénářích a to tomu musí přát okolnosti, kdežto těch 50-90% v tom zbytku horké i běžné válečné služby. A těch 110% i tak neudělá moc.Navy píše:Vypíchnul jsem hlavně dvě věci, které dělaly A.Hipper lepším oproti konkurenci. Dvě věci, které jsou ve srovnání lod vs lod alfou a omegou. To ostatní co píšeš ty je takové chození kolem a jsou to i věci které prostě s kvalitou lodě jako samotnou nesouvisí. Je otázkou jak se na danou záležitost dívat. Tím říkám to, že to co píšeš je i pravda jen ji podáváš jinak.
Kdyby se třeba měli Američané prohánět s Hippery místo Baltimorů a spol., tak si jdou prostřelit hlavu. Černá díra na lidi/posádku (která by si to asi také šla při delší činnosti hodit), peníze, relativně krátkonohé, přetechnizovaností a překombinovaností noční můra pro údržbu (nemluvě o intenzivním nasazení) a zásobování, nutnost přinejmenším posílení protiletadlové obrany atd. To vše za "výhodu" té alfy a omegy, kdy se ty různé národní konstrukce až na výjimky plus mínus autobus vyrovnají a je to spíše sem tam využitelný bonus než game changer.
Pár izolovaných událostí. Těžko z toho tvořit dogma/dalekosáhlé závěry. Kde je jakákoli jistota, že se to nebude opakovat ve dvou střetech, ale dejme tomu 100? Za všech okolností, tj. stavu výcviku posádku, stavu elektroniky/přístrojů a miliónu dalších věcí. Tam je tolik vlivů.Navy píše:Dělostřelecký systém bitevní lodě a kvalita děl také, 4-6 až zásahů z 36 střel na Achates z 18 km pomocí radaru či střelba Prinze Eugen jsou dobře zdokumentované. Ostatní lodě takové výkony nezaznamenali. I jiné křižníky zaznamenali dlouhé zásahy, ale byly to ojedinělé záležitosti s velkým výdejem munice (Canaris v roce 1936; Maya proti Salt Lake, Jap. křižníky v Jávském moři)