2K11 očima technika

PL systémy, rakety, PL kanony....

Moderátor: Julesak

Odpovědět
Uživatelský avatar
koblih
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 28/9/2007, 17:19
Bydliště: Litoměřice

2K11 očima technika

Příspěvek od koblih »

2K11 očima technika

Poznámka od Lorda – koblih je vojenský technik, který měl na starosti systém 2K11. Vítám tyto lidi z praxe! Na Palbě nám bude popisovat svoje vlastní poznatky a zkušenosti s tímto systémem.

2K11 byl mobilní protiletadlový raketový systém, který měl chránit sovětské tankové síly před nepřátelskými bitevními letadly.

Systém se skládal ze 3 hlavních částí:

1) Odpalovací zařízení 2P24 - pro přepravu a odpal dvou raket 3M8.

2) Přehledový radiolokátor 1S12 - sloužil k odhalení nepřátelských vzdušných cílů a k předání jejich koordinátů radiolokátoru 1S32.

3) Naváděcí radiolokátor 1S32 - zajišťoval zaměření a určení polohy vzdušného cíle, a předával polohu nepřátelského letounu odpalovacímu zařízení.

Další vozidla zajišťovala logistickou podporu pro systém. Jako např. nabíjecí přepravník 2T6 - ten zajišťoval přepravu a doplňování raket pro 2P24. Nebo 9G22 pro přeprava stlačeného vzduchu a jeho plnění do nádrží raket.

Článek na Palbě www.palba.cz/viewtopic.php?t=1549
Uživatelský avatar
koblih
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 28/9/2007, 17:19
Bydliště: Litoměřice

Příspěvek od koblih »

Zdar
Nejdřív jeden odkaz : http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_1147.html
velmi dobrý překlad, přesný popis.

Já jsem se dal trochu jiným směrem, pokusím se popisovat techniku (hlavně stanici 1S32) z pohledu technika a taky s odstupem 15-ti let. Určitě tam budou nepřesnosti, ale čerpat z poznámek z pochopitelných důvodů nemohu. Následuje první příspěvek.

První pokus mi nevyšel, tak teď už snad něco napíšu.
U kompletu 2K11 jsem se pohyboval jako technik. Servisní vozidlo pro 1S32 (+počítač na 2P24) byl ZIL-131 skříňový. Označení KRAS-N (foneticky“kantrolnaja remontnaja avtomobilnaja stancia-navedenije). Nástavba byla obyvatelná a obzvlášť na cvičení při taktikách mi ji všichni záviděly. Byly v ní uloženy náhradní díly a nářadí. Na stolech byly pevně zabudované stendy, které umožňovaly diagnostiku a opravy některých bloků. V přední části byl simulátor cílů. Ten umožňoval po připojení ke stanici (kabelem) pouštět obsluze cíle přímo do přijímače a to na 7-mi drahách. Dráhy cíle odpovídaly dráze cvičného cíle pouštěného při střelbách. Ten cíl byl bezpilotní letoun (Lavočka) a jedna ze sedmi drah mu byla určena před vypuštěním. Obsluhy stanice se naučily zachytávat cvičné cíle téměř zpaměti.
Dále se v KRASU vozila dokumentace v 8 kufrech. Veškerá dokumentace byla v ruštině a rozdělení v kufrech mělo přesný a logický řád. Stupeň utajení byl PT ZRU (přísně tajné zvláštní režim utajení), takže ztráta byť jen jednoho schématu hrozila prokurátorem.
Hlavní prací technika mimo cvičení a střelby, byly opravy závad zjištěné při cvičení obsluh. Na cvičení bez VN (vysoké napětí do vysílače) byla určena výcviková hala. Přejezd techniky ze stání do výcvikové haly se prováděl v režimové době tj. v létě od 23:00do 3:00 a v zimě od 22:00 do 4:00. Popisuji situaci před rokem 1989. V hale se cvičilo přes den. Jako zdroj napětí sloužil stacionární rotační měnič o výkonu 100 kW. Vyráběl z 3x380V 50Hz – 3x220V 400Hz s izolovaným středním bodem. Mohly se na něj připojit tři stanice, pokud nezapínaly VN. V hale se samozřejmě vysílač pouštět nesměl, ale do ekvivalentu se VN zapnout dalo. Ekvivalent je radiátor s feritovou bezodrazovou koncovkou, kde se el.mag. energie promění na teplo. V bojové situaci je přepínání na ekvivalent jedna z ochran před zaměřením vysílače. Typické závady se řešily poměrně rychle, zkušenosti si předávaly nejen tři krasáci, ale i ti, co na funkci byli předtím a velitelé stanic.
A teď něco ke stanici. Vstupní dveře byly zezadu. Za dveřmi vpravo byl gyrokompas chráněný mříží. Za ním až na stěně lahve se stlačeným vzduchem, ty otevíral operátor po příchodu do stanice. Na levé straně pojistková skříň. V té byly jenom hlavní pojistky. Dneska už si pamatuji jenom na pojistky pohonů (3x150A azimut a 3x80A epsilon) Ty se měnily dost často. Za skříní byl ovládací pult gyrokompasu a před ním na podlaze uvodorovňovač. Ten měl jenom páku na aretaci při pohybu. Po zajetí do postavení se řidič pomocí libely snažil, co nejlépe srovnat podvozek. Uvodorovňovač se postaral o přesný údaj odchylky osy X a Y pro počítač. V tomto prostoru byla napojena anténní kolonka, takže nad hlavou jste měly tunel do držáku antény a po obvodu konektory pro všechny kabelové svazky do antény. Anténa stanice se mohla otáčet v rozsahu 340 stupňů. Dále za sníženou a zúženou částí byl prostor pro posádku. Tam seděl operátor, starší operátor a velitel. Operátor měl před sebou indikátor dálky, starší operátor indikátor úhlů a velitel řídící a komunikační prvky. Za zády měly operátoři analogový počítač a velitel radiostanici R-123 a ovládání PAZ (protiatomnaja zaščita). Pazku tvořilo výkonné dmychadlo a filtr, měla za úkol vytvořit ve stanici přetlak vháněním filtrovaného vzduchu. Před velitelem se také nacházel hlavní vypínač stanice. Nebyl ničím nápadný, a po zapnutí bylo možné „oživit“ stanici. Postup zapínání byl velmi přesně stanoven, samozřejmě písemně. Z toho, co si pamatuji se ho pokusím popsat.
Takže, velitel zapne hlavní vypínač, všichni zkontrolují, že svítí správné kontrolky. Kdo teď co zapíná, si nejsem jistý. Zpravidla jsem byl ve stanici pouze s velitelem, hlavně z prostorových důvodů. Další postup jsme si mezi sebe rozdělily. Zapnutí pohonu azimutu tzn. roztočení rotačního měniče (amplydyn). Měl největší odběr a pokračovalo se až po jeho úplném roztočení. To se zjišťovalo velmi jednoduše – sluchem. Pokud neběžela turbína jako zdroj napětí, tak to byl největší hluk stanice. Dále se pustily pohony epsilonu a v těsném sledu pohony zbývajících antén. Blokování anténní kolonky bylo dvojí. Odblokovalo se mechanické (pneumatické) a potom elektrické blokování. Anténa se automaticky rozvinula. Další postup závisel na tom, jestli jsem přišel na opravu nebo na kontrolu. Při kontrole se zpravidla udělala statická úloha. Pro její správné provedení bylo potřeba správně zapnout 7 přepínačů. Statická úloha byla vlastně nepřímá zkouška správného sesouhlasení elektrické a optické osy antén. Přesné sesouhlasení se provádělo pomocí speciálního vozidla (opět ZIL-131 s nástavbou), s označením JUV (justyročnaja výška). Dělalo se před službou v systému PVOS a před střelbami. Také po jakékoliv mechanické opravě antény. JUV byl stožár s několika zářiči a světly. Vzdálenost stanice a JUV byla zhruba 100m a propojeny byly kabelem. Po uvedení JUV do provozu, bylo třeba ji naladit na odpovídající stanici. Provádělo se pomocí tabulek, přesné frekvence jsem nesměli znát. Po naladění se dala JUV ovládat ze stanice pomocí krabičky připojené na vnější konektory stanice. (byly vedle vstupních dveří vlevo). Nastavení spočívalo v zachycení středního světla JUV televizní kamerou a zachycení vysílače do automatu. Po zrušení automatu se anténa pootočila na levé světlo a zachycení do automatu muselo proběhnout (na střední světlo) s jedním překmitem. To se opakovalo na pravé světlo JUV. Dolaďovalo se potenciometry v bloku k tomu určeném. Justování bylo ještě složitější, ale bez dokumentace už to dohromady nedám. Výsledkem bylo sesouhlasení elektrické a optické osy antén.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Díky chlape, ne každý jsme byli v tomto zařízení. Pro mne osobně je to zajímavé.
Skvělé pokračuj.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Taky díky!
Je zajímavé, že se tu sešlo několik lidí, kteří se se systémem setkali osobně, když vememe v úvahu, že se rozhodně nejedná o nejběžnější PLS v naší armádě.....
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
koblih
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 28/9/2007, 17:19
Bydliště: Litoměřice

Příspěvek od koblih »

Pro dnešek jen krátce. Systém 2K11 byl ve výzbroji ČSLA jeden (82.plrb v Jihlavě), to už tu někde zaznělo. Byla v modifikaci M1. V Kuřivodech byla brigáda Rusů, v modifikaci A. V Jaroměři byla výcviková základna pro poddůstojníky. K tomu se ještě později vrátím.
JUTON
vojín
vojín
Příspěvky: 16
Registrován: 22/8/2006, 19:33
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od JUTON »

Pěkný článek a informace k zamyšlení.

Jen upřesnění systém v Jihlavě ?? Přece to byla brigáda o 3 oddílech (plro)
Pokud je mi známo - PL raketový komplex (komplet) - byl ve výzbroji baterie a těch bylo 9 - tedy 9 kompletů (komplexů).

Název systém - např. u S-300 - kde je systém tvořen skupinou komplexů (kompletů) ???
Uživatelský avatar
koblih
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 28/9/2007, 17:19
Bydliště: Litoměřice

Příspěvek od koblih »

Jedná se spíš o zaužívané pojmenování. Pro úplnost, aby to celé mohlo fungovat, tak se to skládalo přibližně z těchto součástí : brigáda (trojkový systém)má 3 plro, každý plro má 3 palebné baterie. Brigáda má baterii velení a v té je například P-40(1S12), P18(přehleďák v metrovém pásmu),PRV-9(šukadlo čili výškoměr) a planžeťák. Z těch méně populárních, ale důležitých RTZ, ROT. Nepamatuji si to úplně přesně. Na rozdíl od znalostí cizích armád, se znalost té vlastní považovala téměř za špionáž. A dále plro měl mimo baterií také četu přepravy. Měli jsme i týlaře a chemika, ale už si nevybavuji pod koho spadaly. Bojeschopný byl v podstatě i samotný plro, ale to nebyl záměr, spíš nouzová možnost. Například ostré střelby absolvovaly 2plro se dvěma plrbat a nezbytné týlové a zabezpečovací prostředky. Pobyt na území SSSR trval 3týdny a veškerý proviant jsme si vezli sebou. (dehydrovaný chleba je pochoutka). Ale to už jsem zase odbočil. Můj názor na označování "komplet" versus "komplex", je pragmatický. Komplet je soubor zařízení nutných pro správnou činnost celku a komplex je nerozdělitelný souhrn objektů. Tak snad vše.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Poradíte někdo?

Příspěvek od Rosomak »

Když jste tu tak znalí, co je umístěno nebo bylo umístěno (S-200 Vega?) na této základně nedaleko Rosic západně od Brna?
Jenže fond této základny/útvaru se nenachází ve Vojenském historickém archivu, což je poněkud zvláštní (http://www.vojenstvi.cz/vasedotazy_6.htm).
Uvádí zde, že se jedná o základnu skupiny VEGA u 76. protiletadlové raketové brigády (9. a 10. plro) (jenže právě tato skupina neměla tyto brigády - měla jich 8 (Rohozec, Ketkovice, Vranovice, Nížkovice, Brno - Líšeň, Sokolnice, Ořechov, Omnice + technický oddíl Neslovice).

Jak to je?
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Ano, 9. a 10. protiletadlový raketový oddíl systému S-200VE Vega
Tvůj seznam je správný, leč starší. O tyto dva oddíly byla 76. protiletadlová raketová brigáda rozšířena někdy v letech 1989-1990.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
koblih
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 28/9/2007, 17:19
Bydliště: Litoměřice

Příspěvek od koblih »

Začal jsem poněkud chaoticky, teď se pokusím to napravit. Budu v jednom příspěvku psát o jednom tématu.
Co je na stanici (stanicí myslím 1S32 nebo také SNR) nejvíc vidět? Antény.
Někdo může nesouhlasit, ale já začnu psát o anténách.

Největší je anténa pro sledování cíle. Rozměry neznám, ale přehlédnout se nedá. Tvoří ji parabola, polarizační filtr a trychtýř. El. mag. energie je vyzařována trychtýřem. Její charakteristika je zcela typická, včetně bočních nežádoucích laloků. Prochází pol. filtrem a šíří se do prostoru. Po odrazu od překážky (nemusí to být jenom ve vzduchu) se odražená část energie vrací zpátky k anténě. Pol. filtr otočí polaritu a tím se energie dostává do přijímače. Po zpracování se na stínítku objeví bod. Zpracování mimo jiné prochází přes dva potenciáloskopy, ty mají za úkol odfiltrovat pozemní objekty. Nastavují se ručně a princip práce je jednoduchý. Odražený impuls vytvoří na spirále potenciáloskopu nabitý bod. Pokud další impuls vytvoří bod na stejném místě (má opačnou polaritu), vymaže se. Znamená to, že objekt se nepohybuje a nebude se zobrazovat. Po zaměření největšího pozemního cíle se potenciáloskop nastavil tak, aby zmizelo „mlíko“ ze středu obrazovky. Vrtulníky jsou trochu oříšek, ale obranu před nimi zajišťoval jiný prostředek PVO. Stanice je prostředek pro vedení cíle a navedení rakety, nemá sama cíle vyhledávat (je to ostatně dost obtížné). Pokud by jako cíl dostala vrtulník, který je ve vygumované oblasti, byl by pro ni neviditelný. Jeho zničení muselo být zajištěno jinak.
El.mag. energii dodával magnetron (máte ho v mikrovlnce) a do antény se šířila vlnovodem. Průřez vlnovodu byl obdélníkový a jeho rozměry se dají spočítat ze znalosti frekvence, pomocí vektorové matematiky. To se nás netýkalo, frekvenci magnetronu jsme neznali. V cestě byl feritový přepínač, na přepnutí do ekvivalentu. Končilo se v trychtýři, který energii vyzářil. Těsně před ním byl tzv. šnek. Část vlnovodu připomínala hlemýždí ulitu a sloužila k rozmítání v epsilonu. Souřadnice cíle obdržela stanice radiolinkou a sama natočila antény k zachycení. K jemnému doladění mohl operátor zapnout rozmítání. Pohyblivá část vlnovodu kývavým pohybem rozmítala paprsek do šneka a ten ho odrážel přes trychtýř ven. Rozmítalo se v rozsahu 7 stupňů a na stínítku kmitala časovka v uvedeném rozsahu. Časovka kmitala v betě, přestože se rozmítalo v epsilonu. Technicky to jinak nešlo, epsilon se na stínítku nezobrazuje. Chtělo to trochu cviku, aby člověk věděl, co s tím. Točítkem epsilonu se cíl dostával na střed rozm. oblasti a přitom se muselo rozmítání vypnout. Pokud cíl zůstal na časovce bylo vyhráno.

Další antény byly určeny pro raketu. Ta nejmenší byla pro široký paprsek. V něm se zachytává odpálená raketa v tzv. bodě vstřelování. Ta větší byla pro úzký paprsek. Přebírá raketu po její stabilizaci. Poslední anténa (ta s vypouklým krytem) byla pro RPK (radio peredača komand) a vysílala řídící povely pro raketu.

Stanice měla ještě dvě antény, pro radiolinku se v zadní části vysouvala anténa podobná koštěti a radiostanice R-123 měla prutovou anténu.
Tolik zatím k anténám.


Obrázek
Uživatelský avatar
koblih
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 28/9/2007, 17:19
Bydliště: Litoměřice

Příspěvek od koblih »

Můžu nějak dávat do příspěvků obrázky? Poraď te.
Uživatelský avatar
redboy
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 1313
Registrován: 3/2/2006, 12:02

Příspěvek od redboy »

Mrkni sem, je tam návod jak ukládat i vkládat, případně jak sem Ti to tam vložil já.

http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1569
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
koblih
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 28/9/2007, 17:19
Bydliště: Litoměřice

Příspěvek od koblih »

A máme tu další díl.
Analogový počítač. (AP)
Počítač měla stanice a OZ (2P24, puška). Oba byly analogové.
Na OZ byl podstatně jednodušší. Spolupracoval s AP stanice a měl jediný úkol, směrovat lafetu do bodu vstřelování.
Jak funguje AP se pokusím popsat jenom krátce, pokud by někdo nevěděl.
AP řeší diferenciální rovnice. Dif. rovnice popisuje křivku. Navedení rakety na cíl probíhá po křivce a raketa dostává pokyny pro korekci dráhy na základě výpočtu AP.
Základní prvky AP jsou operační zesilovače (CU- celeusilitěl). Z nich se tvoří přidáním odporu nebo kapacity operační jednotky. Například: invertor, sumátor, a hlavně derivační člen a integrační člen. Spojením těchto jednotek můžeme řešit derivace n-tého řádu. Změnami na vstupu dochází k rozvážení systému, o jeho stabilitu se stará zpětná vazba.
Na vstupy jsou přiváděny konstantní, nebo proměnné hodnoty. AP pracuje se stejnosměrným napětím. Výsledkem výpočtu je 0. To, co využíváme v praxi, jsou změny napětí, ke kterým dochází změnou na vstupech. AP v každém okamžiku počítá trajektorii rakety, tak aby se protnula s trajektorií cíle. Údaje na vstupy AP přichází z několika míst. Poloha antén se snímá funkčními potenciometry. Jsou to dráťáky a na přejetí je třeba až 100otáček. Na konci se jezdec nezastaví, ale pokračuje zpátky. Další vstupy jsou od gyrokompasů. Stanice a OZ poskytují konstantu, vstup od rakety se mění podle polohy rakety. Údaje o poloze cíle jsou z přijímače.
Existovaly dvě metody navedení, o tom která bude použita rozhodoval velitel. Záleželo na rychlosti, výšce a poloze cíle. Polohou se myslí „na příletu“ nebo „na odletu“. Jedna metoda byla 3T (3točky) tzn. 3body. Stanice, raketa, cíl. Druhá metoda byla polovičního nadběhu. Počítá se bod před cílem, vzdálený o poloviny vzdálenosti rakety od cíle. Pro představu, pokud je raketa od cíle 300m, směřuje do bodu 150m před cílem.
Výběrem metody postřelování, bylo určeno jaké vstupy a zpětné vazby bude AP používat při výpočtu.
Uživatelský avatar
perco11
Příspěvky: 6
Registrován: 29/8/2007, 00:00
Bydliště: Skalité
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od perco11 »

to Koblih: Neviem či nepredbieham, TOV na tej fotke s anténami, nie je to náhodou optický kanál navedenia rakety, ktorý sa používa pri zarušení radaru a pri dobrej oprtickej viditeľnosti?
Mám rád prácu, dokážem sa na ňu dívať celé hodiny.
Uživatelský avatar
koblih
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 28/9/2007, 17:19
Bydliště: Litoměřice

Příspěvek od koblih »

Je to tak. TOV je televizno optičeskij vizir. Dala se přepínat na dvě ohniskové vzdálenosti a při dobré viditelnosti sloužila ke sledování cíle při přepnutí VN do ekvivalentu. Ale s raketou neměla nic společného. Byl to ovšem jediný legální způsob, jak vidět sestřel na vlastní oči. Při střelbách bylo zakázáno pobývat mimo techniku a sledovat průběh střeleb. Samozřejmě se to porušovalo, ale bylo dobré se tím nechlubit. Hlavně proto, že výsledky střeleb určovali politruci a někdy se od reálu diametrálně lišily.
Příspěvek z ostrých střeleb mám rozepsaný. Bude brzo.
Uživatelský avatar
koblih
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 28/9/2007, 17:19
Bydliště: Litoměřice

Příspěvek od koblih »

Zkuste tenhle odkaz. Pokusím se časem popsat některé záběry.
http://pilot.strizhi.info/2007/02/05/2155 a kliknout na Скачать тут 47,64Мб
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Koblih - dost dobrá práce, těším se na pokračování. BTW, dost dobré video.
Prosím nějakého admina, že by příspěvky Kobliha zasloužily být v zamčeném threadu kvůli přehlednosti. Diskuse k nim by mohla probíhat paralelně. V podstatě to tak je, jen to není uvedeno v praxi. Případně by se to mohlo týkat obecně i všech ostatních témat, ale to je již k diskusi ohledně rozvoje Palby.
Odpovědět

Zpět na „PVOS“