A-235 Nudoľ

[strojmir]

Odborníci na kosmonautiku popisují jak jsou letící trosky nebezpečné, není snad jediný zdroj, který by tvrdil že ne. Stejně tak ten článek psali odborníci a jasně se vyjádřili že došlo k ohrožení ISS. Proto bylo ostré i prohlášení NASA. Ale protože jde o Rusko opět to pro některé lidi znamená jen to že Kreml řekl že se nic nestalo tak se přece nic nestalo. Tak určitě ...

[Alfik]

Odborníci na kosmonautiku popisují jak jsou letící trosky nebezpečné, není snad jediný zdroj, který by tvrdil že ne. Stejně tak ten článek psali odborníci a jasně se vyjádřili že došlo k ohrožení ISS. Proto bylo ostré i prohlášení NASA. Ale protože jde o Rusko opět to pro některé lidi znamená jen to že Kreml řekl že se nic nestalo tak se přece nic nestalo. Tak určitě ...

Ruští odborníci na sestřelování družic ví samozřejmě prd, ale amatérští astronomové z fóra a novináři - ti vědí vždy víc a líp...
Jen jestli bych místo na Palbu neměl raději chodit na nějaký slevový portál, určitě tam bude víc odborníků na vojenství
Nic ve zlém, ale...

[skelet]

ISS si to fičí po orbitě rychlostí cca 27 600 km/h. Nejbližší satelit, který jsem našel (2021-106A) si to o 20km výše fičí rychlostí 27 545 km/h. Takže ony to pochopitelně podobné rychlosti budou, nicméně furt je to o tom, že malé těleso vnikne do relativně křehkého objektu. No a asi proto ta NASA řve.
Ale co my víme, hrajeme jen Kerbal, že jo..

[bat]

Vývoj z pár posledních hodin a nějaké odhady na základě sledování trosek. Těch trosek je opravdu hodně, jsou už rozvrstveny ve velkém pásu. Některé mohou být i hodně těžké (a tedy nebezpečné i při malé rel. rychlosti).
https://leolabs-space.medium.com/analys ... b32de5641f

Pozn.
Vypadá to, že Rusové test provedli na špatném místě a s příliš robustním satelitem. Těch testů se za posledních pár destiletí udělalo jen pár a tedy běžným testem se to nazvat nedá. Otázka proč teď a proč tak blbě. Pokud si pamatuju, tak protiraketová obrana, SDI (strašák "hvězdných válek") byla koncem 80.let velké téma rozhovorů mezi USA a SSSR. Američani se toho nechtěli vzdát za žádnou cenu, a i proto k žádné průlomové odzbrojovací dohodě tehdy nedošlo. Možná Rusové chtějí tuto kapitolu znovu otevřít.

[Alfik]

Zatím stanici nepoškodili - ani ťuk. Uvidíme.
Zatím mám důvody si myslet, že to nebyla z jejich strany chyba, ale mýlit se můžu. Ukáže-li se, že jsem se mýlil a že to Rusi podělali, nebudu mít problém se k tomu přiznat.
Že jsou různé předměty a kosmické smetí problém, o tom se nemusíme přít.
A že ty trosky dříve či později definitivně klesnou a tím stanici minou, a zaniknou v atmosféře, to musí dojít každému, kdo si uvědomí, že i samotnou ISS je nutno cca jednou týdně urychlit motorem, a tím ji vynés o pár km vejš. Protože dokonce i tak vysoko se najdou, semo tamo, nějaké ty molekuly atmosf. plynů, které ji brzdí.
To ty trosky asi nezvládnou, myslím...
Takže myslím že zhruba za týden bude po novinářském sólokapru, a zase se bude hledat nějaké jiné zlo které by bylo možno Putinovi a Rusům připsat

[bat]

Zde je pokračování. Co je zajímavé, že to vypadá na sestřel "ze zadu" a tedy podle jejich modelu to vychází na méně trosek, ale bohužel na delší dobu, než shoří v atmosféře (roky).
https://leolabs-space.medium.com/part-i ... 8e5441f720

Pozn. je úplně jedno co říká Rusko, novináři nebo zde píšeme na fóru. Trosky se dají zmapovat, spočítat atd. a matematika se okecat nedá.

[heder2]

Protože dokonce i tak vysoko se najdou, semo tamo, nějaké ty molekuly atmosf. plynů, které ji brzdí.

Nielen atmosférické plyny, ale všetko možné, vrátane pevných častíc prachu, úlomkov. Absolútne vákuum v medziplanetárnom priestore nejestvuje. Len množstvo tých častíc na určitý objem priestoru je z nášho pohľadu zanedbateľné

[vojta.j]

Skelet:
ISS si to fičí po orbitě rychlostí cca 27 600 km/h. Nejbližší satelit, který jsem našel (2021-106A) si to o 20km výše fičí rychlostí 27 545 km/h. Takže ony to pochopitelně podobné rychlosti budou, nicméně furt je to o tom, že malé těleso vnikne do relativně křehkého objektu. No a asi proto ta NASA řve.
Ale co my víme, hrajeme jen Kerbal, že jo..

Mám pocit, že neuvažujes sklon dráhy, pokud se výrazněji liší, pak rychlost možné kolize je hodně relevantní. Rychlosti se musí sčítat vektorově, nikoli absolutními velikostmi. Takový naivní případ by byla srážka na křížovatce, kde obě auta jedou 50km/h, ale každé z jiné ulice.

Takže pokud sklon dráhy ISS a té zasažené družíce byl rozdílný, vyjde Ti kolizní rychlost v řádu alespoň tisíců km/h a to už se pozná.

[skelet]

my šlo spíše o to, že ty "stejné rychlosti", které tady byly výše zmíněny mohou být ve skutečnosti fatální.

[vojta.j]

Chápu, kam míříš, ale fakt je, že na oběžné dráze vzniká ten zásadní rozdíl ve vzájemnné rychlosti právě tím rozdílným sklonem drah. Pokud tělesa létaly po dráze se stejným sklonem, ale jeden třeba po trošku více eliptické dráze tak vzájmená rychlost se v průsečíku moc lišit nebude.

Jinak je to při rozdílném sklonu. Při rychlosti těch cca. 24 600 km/h vychází, vzájmená rychlost při rozdílu sklounu o jediný stupeň přes 400km/hod. Při pěti stupních je to už 2100km/hod, atd.

Nemám informace o kolik stupňů se dráhy lišily, ale uvádí se ohrožení ISS 2x za oběh, což přesně míří na obdobnou dráhu s odlišným sklonem.

No a kousek kovu který mě třískne v rychlosti řádu tisíců kilometrů za hodinu už je fakt průser.

[Alfik]

1) 55km/h nejsou "řádově tisíce". To je "řádově" desítky, tedy o celé dva řády méně...
To je, kupodivu, pouze 15,3m/s. Řekni "jednadvacet" a odměř si 15,3 metrů. Je to rychlost auta v obci - připomínám, že ke snížení na 50km/h došlo kvůli argumentaci, že je to bezpečná rychlost při střetu jak auto-auto, tak auto-chodec. To by ten úlomek musel mít hmotnost dejme tomu tříkolky i s dítětem, aby měl aspoň nějaký účinek. A to je největší odchylka rychlosti, a tudíž ve skutečnosti nenastane u průniku s drahou ISS, ale pravděpodobněji na perigeu dráhy toho úlomku. I kdyby apogeum bylo ve výši dvojnásobku dráhy ISS, o čemž lze pochybovat, byla by vzájemná rychlost v průsečíku poloviční. Pokud by apogeum dráhy úlomku bylo blízko dráhy ISS, a tedy průsečíky byly blízko sebe, pak by se rychlost lišila jen málo, pokud by bylo přesně, a průsečíky by byla totožné, tak by nelišila vůbec.
2) Pokud se srazí auta jedoucí 50 km/h pod úhlem 90 st., tak "vektorově" je vzájemná rychlost furt 50 km/h. Tg 45 st. je takový jaký je. Pro příkl. pokud by byly 0 stup. od sebe, byla by nulová, pokud by byl střet čelný, tedy 180 st., byla by dvojnásobná.
3) Podle mých informací byla dráha sestřelené družice níž než dráha ISS, a pouze několik trosek protíná dráhu ISS, jelikož zrovna pro ně vyšla ta následná dráha coby eliptičtější. A tedy, nebezpečnost všech úlomků bude v čase jedině klesat.
4) Podle mých informací je sklon i rychlost natolik podobná, že je nepravděpodobné jakékoli poškození stanice, a ukrytí lidí v ní bylo jednorázové a nebude se již opakovat, neboť po výpočtu drah úlomků se ví to, co píšu od začátku. Šlo o bezpečnostní proceduru, co by kdyby.
Ale holt novináři z toho musí udělat nový Covid s oteplováním dohromady. A navíc za to může Putin, že. Kdyby to byl americký pokus, psalo by se o tom vůbec?
Švejk by dnes křičel: "Na Stalingrááád!"

PS: Když chci pravdu, v různých vláknech, tak jsem jednou, dokonce občas i pro ty samé lidi, putinovec, a podruhé promuričan? A nejste vy náhodou (skoro) všichni tak trochu blem-blem?

[Zemakt]

Já bych se zas tolik nepřeceňoval, podle mne seš Alfík

[skelet]

Alfiku: uděláme test. Dáme nad povrch cesty předměty o různé váhy , a ty se se svým autem proti nim rozjedeš tou šedesátkou. A pak sečteme škody.

[HONZIK11]

Kdyz Amici zacali sestrelovat svym nekolikastupnovym systemem SM3
LEAP-KW, kteryzto posledni stupen je v podstatě kinetickým projektilem o hmotnosti 9 kilogramů predbehli dobu. Byla to hitech technologie skakajicich skritku velice rychlych telisek navadejicich se a korigujucich svou trajektorii superrychlymi tlakovymi trykami ovladanymi stejne rychlymi ventily a systemy urcujucimi polohu objektu. Tedy musel existovat system lokatoru umistenych na zemi na mori i v kosmu. Obrovska investice. No ted to predvedli i Rusove vystrelem z mobilniho odpaliste.
Tedy jejich sytem je i stejne mobilni na pevnine jako Americky v oceanech.
Takze plichta po mnoha letech.
American nechtel doposud podepsat zadnou smlouvu o nepouziti techto zbrani, protoze si myslel, ze se k teto technologii nedostane nikdo pul stoleti. Ted prosrali dobu svym sebevedomim.
Ano Rusi meli umistit objekt na perigeu a apogeu cca 250km cca 300km, ale oni tu svou,, mtrvolku,, sestrelili nad ramec mnohem dale.
No a ulomky zaprasili drahu, ktera je nadlouho nepouzitelna, ale pro koho a pro co, co se vlastne na ni melo pohybovat?
Za me valka v kosmu existuje. Dneskem bylo vytvoreno umyslne 1. minove pole na obezne draze. A navic, v pripade opravdu globalniho konfliktu muzeme zapomenout na vse, na co se spolehame, napr. globalni navigaci, urcovani polohy, pruzkum, prenos dat. Nez zacnou strilet dela bude schopnost protivnika omezena na minimum.

[pks]

Kosmos 1408 létal ve výšce 465-490km s oběžným časem 93 minut a sklonem dráhy 82.60°.
ISS létá ve výšce 418-422km s oběžným časem 92,68 minut a sklonem dráhy 51.64°.
Vzájemný sklon drah je 30.98°.

Kosmos 1408 byl údajně zasažen zezadu s relativně malým rozdílem rychlostí (menším, než rychlost zvuku v kovu), takže by mělo být relativně malé množství trosek a tyto trosky by měly mít vyšší oběžnou dráhu, než měl Kosmos 1408. Budou ale postupně klesat.

Až trosky klesnou do výšky obežné dráhy ISS, tak budou mít přibližně rychlost ISS tj. 7,66km/s ale směr bude odlišný o 30.98°.
Relativní rychlost z pohledu ISS tak bude 2*sin(30.98°/2)*7.66 = 4,09 km/s a to je hodně.

Nejsem ale schopen říci, kdy k tomu poklesu trosek dojde (zatím Kosmos 1408 klesal přibližně 50km/10let - viz graf na stránce o Kosmos 1408). Předpokládám, že při těch obrovských oběhových rychlostech je změna sklonu dráhy velmi energeticky náročná a z toho bych vyvozoval, že trosky poletí relativně dost pohromadě a bude dost dlouho trvat, než se rozptýlí po celé dráze dlouhé přibližně 93*60*7.66 = 42742km.

Tj. zatím, i kdybychom uvažovali o protnutí drah, tak je to o tom, že "po těch kolejích jede vlak jednou za 93 minut" a jediný problém je, že se ten vlak prodlužuje - s rostoucí vzdáleností trosek od hlavního vraku.

Zdroje pro data:
https://en.wikipedia.org/wiki/Kosmos_1408
https://en.wikipedia.org/wiki/Internati ... ce_Station

PS: nejsem astronom a je možné, že v mých výpočtech jsou nějaké fatální chyby :-)

[Alchymista]

Kosmos 1408 byl údajně zasažen zezadu s relativně malým rozdílem rychlostí (menším, než rychlost zvuku v kovu), takže by mělo být relativně malé množství trosek a tyto trosky by měly mít vyšší oběžnou dráhu, než měl Kosmos 1408. Budou ale postupně klesat.

Nepravdepodobné. Pre zrážku "zozadu" by bolo potrebné, aby mal kinetický projektil rýchlosť vyššiu ako je/bola orbitálna rýchlosť Kosmos 1408, čož je vo výške 450-500km okolo 7600m/s. To by bolo niečo "ťažko predstaviteľné"... Pretože v takom prípade by výškový dosah protidružicovej zbrane pri útoku "odpredu" - na stretávajúcich sa alebo križujúcich sa trajektóriách presahoval výšku geostacionárnej dráhy. Čož by bol výkon z ríše zázrakov...

Vec ale nefunguje tak, že interceptor prenasleduje družice. Naopak, interceptor družici jednoducho "vbehne do cesty" ako sebevražedný chodec... Pretože družica je obvykle oveľa rýchlejšia (doteraz to vždy tak bolo).

Podľa publikovaného uhlu stretu 7-15° bol rozdiel rýchlosti cieľa a vertikálnej zložky rýchlosti interceptoru 1-2km/s (pri útoku odpredu a zdola). Rýchlosť dva kilometre za sekundu postačuje na to, aby bol interceptor schopný nastúpať po balistickej suborbitálnej dráhe ešte ďalších najmenej 200km, takže výškový dosah systému by dosiahol ~650-750km. To znamená, že je schopný napadnúť všetky optické špionážne družice s rozlíšením 1m a lepším - a tiež radarové družice Lacrose.

Druhá podstatná vec - útok prebehol na "nespolupracujúci cieľ", Kosmos 1408 bol technicky "mrtvy". Všetky ostatné doteraz zničené družice boli aktívne, prinajmenšom s funkčným rádiotechnickým vybavením. Podľa niektorých ruských zdrojov sa zdá, že celú úlohu prepadu orbitálneho cieľa riešil samotný palebný systém - urobil teda počas prieletu družice (trvá menej ako 12 minút) detekciu, identifikáciu, zachytenie, určenie dráhových parametrov a odpálenie a navedenie strely. Z geometrie možných trajektorií družice (zhruba kruhuvá dráha okolo Zeme) a interceptoru (parabolická suborbitálna dráha) vyplíva, že čas na detekciu a spracovanie je rovný polovici doby prieletu družice minus doba výstupu interceptoru do miesta zrážky. Doby výstupu pritom v každom prípade výrazne presahuje dve minuty ( 500km za 125 sekúnd = stredná dráhová rýchlosť 4km/s ).
Čiže: systém dokázal počas cca troch minút identifikovať cieľ, zamerať jeho polohu a určiť dráhu cieľa na diaľkach ~2600km (diaľka družice pri vynorení sa nad horizont) až ~1100km (diaľka družice v momente odpálenia rakety) s presnosťou dostatočnou na navedenie kinetického interceptoru. Pritom kinetický interceptor má manévrovací priestor široký cca 500-600 metrov za podmienky, že jeho systém samonavedenia cieľ zachytí a identifikuje na diaľku >100km (~13 sekúnd pred stretnutím).

[kenavf]

Nejaký čas by sa dal ušetriť/získať (ak by sa jednalo o nemanévrujúcu nepriateľskú družicu) tým že poznám parametry jej dráhy a viem presne kedy sa mi objaví nad obzorom, takže už nemusím "rýchlo" upresňovať parametry letu rakety ale vystrelím ju priamo do bodu stretu(ktorý som si vypočítal už pred tým) ktorý mi najlepšie vyhovuje a nie do bodu stretu ktorý stíham za nejakú dobu od detekcie vypočítať. Nejaké upresňujúce korekcie by raketa dostala ešte počas letu(i keď by to pre ňu znamenalo dodatočné G-čka)

[Alfik]

Podľa publikovaného uhlu stretu 7-15° bol rozdiel rýchlosti cieľa a vertikálnej zložky rýchlosti interceptoru 1-2km/s (pri útoku odpredu a zdola). Rýchlosť dva kilometre za sekundu postačuje na to, aby bol interceptor schopný nastúpať po balistickej suborbitálnej dráhe ešte ďalších najmenej 200km, takže výškový dosah systému by dosiahol ~650-750km. To znamená, že je schopný napadnúť všetky optické špionážne družice s rozlíšením 1m a lepším - a tiež radarové družice Lacrose.

Druhá podstatná vec - útok prebehol na "nespolupracujúci cieľ", Kosmos 1408 bol technicky "mrtvy". Všetky ostatné doteraz zničené družice boli aktívne, prinajmenšom s funkčným rádiotechnickým vybavením. Podľa niektorých ruských zdrojov sa zdá, že celú úlohu prepadu orbitálneho cieľa riešil samotný palebný systém - urobil teda počas prieletu družice (trvá menej ako 12 minút) detekciu, identifikáciu, zachytenie, určenie dráhových parametrov a odpálenie a navedenie strely. Z geometrie možných trajektorií družice (zhruba kruhuvá dráha okolo Zeme) a interceptoru (parabolická suborbitálna dráha) vyplíva, že čas na detekciu a spracovanie je rovný polovici doby prieletu družice minus doba výstupu interceptoru do miesta zrážky. Doby výstupu pritom v každom prípade výrazne presahuje dve minuty ( 500km za 125 sekúnd = stredná dráhová rýchlosť 4km/s ).
Čiže: systém dokázal počas cca troch minút identifikovať cieľ, zamerať jeho polohu a určiť dráhu cieľa na diaľkach ~2600km (diaľka družice pri vynorení sa nad horizont) až ~1100km (diaľka družice v momente odpálenia rakety) s presnosťou dostatočnou na navedenie kinetického interceptoru. Pritom kinetický interceptor má manévrovací priestor široký cca 500-600 metrov za podmienky, že jeho systém samonavedenia cieľ zachytí a identifikuje na diaľku >100km (~13 sekúnd pred stretnutím).

A to je skutečný problém. Ne ISS.
Problém totiž je to, že jednak:
1) Rusi to umějí a USA ne.
2) V USA nikdo (včetně tajných služeb) netušil, že v Rusku i nadále na něčem takovém dělají. V Číně dtto.
3) Rusi to umějí tak jednoduše a levně, že mohou tento způsob použít na dostatečné množství komunikačních či navigačních družic, aby tyto systémy buď vyřadili, nebo alespoň způsobili jejich signifikantně sníženou schopnost dostát svým úkolům.
Kecy o ISS byly pro veřejnost.

[Ejdou Rotacak]

Alchyk, po ku*va dlouhé době

[Zemakt]

Jako aniž bych rozporoval výše uvedené, bo tomu prd rozumím. Věnuji se poněkud přízemním věcem, ale tohle mne drobet zarazilo

3) Rusi to umějí tak jednoduše a levně, že mohou tento způsob použít na dostatečné množství komunikačních či navigačních družic, aby tyto systémy buď vyřadili, nebo alespoň způsobili jejich signifikantně sníženou schopnost dostát svým úkolům.

To jednoduše, levně a dostatečně? Opravdu?