Beethoven Gerät neboli Mistel

Moderátor: Hans S.

Odpovědět
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Beethoven Gerät neboli Mistel

Příspěvek od YAMATO »

VZNIK A VÝVOJ

Nedostatek, respektive v podstatě absence těžkých bombardérů s dostatečnou nosností a doletem, to byl velký problém Luftwaffe po většinu války. Před válkou sice došlo k jejich vývoji, konkrétně šlo o stroje Do 19 a Ju 89, přičemž zvláště Ju byl dost nadějný, ale tento vývoj byl přerušen z "politických" a jak se ukázalo později, velmi krátkozrakých, důvodů. Vývoj dalšího těžkého bombardéru, He 177, se pak velmi prodloužil jak z důvodů technických, tak i pro nesmyslně požadovanou schopnost střemhlavého útoku. Ani po rozjetí výroby se nejednalo o spolehlivý stroj a v době, kdy byl skutečně sériově vyráběn a zaváděn u jednotek, již začal zastarávat.

Luftwaffe však potřebovala "něco", s čím by byla schopna útočit na vysoce odolné bodové cíle, jakými byly například těžké hladinové jednotky a podobně. Již v roce 1941 ( ! ) se objevila myšlenka na bombardér, řízený stíhačkou na jeho hřbetě. Tato myšlenka však byla na RLM považována za příliš extravagantní a nebyla přijata. Za rok však došlo k přehodnocení odmítavého stanoviska v Technische Amt RLM a do DFS byly předány požadavky na vývoj takové zbraně. Celý projekt byl označen jako Beethoven Gerät, známější je však pod svým bojovým jménem - Mistel.

Pro ověření použitelnosti této koncepce byl použit kluzák DFS 230 s cvičným letounem Kl 35 na hřbetě, ten byl později nahrazen stroji FW 56 a nakonec Bf 109 E. Kupodivu zkoušky probíhaly hladce, takže byl vývoj dále podstoupen k Junkersu do Dessau. Za základ byl vzat Ju 88, jako řídící stroj byl vybrán Bf 109. Najprve byly stavěny cvičné kombinace, čili Ju 88 nabyl vybaven náloží, ale standartní kabinou pro posádku, ovšem bez výzbroje a dalšího nepotřebného vybavení. Označeny byly Mistel S 1 (S jako Schull/ školní). První takový komplet byl dokončen v červnu 1943. Na zadní části trupu Ju 88 byla umístěna konstrukce tvaru V, chránící SOP před padající podpůrnou vzpěrou, umístěnou mezi trupem Ju 88 a zádí Bf 109. Byl použit střední bombardér Ju 88 A-4 a stíhací Bf 109 F-2/4, existovala také kombinace Ju 88 C s Bf 109 G-1/2.

Stíhací letoun byl samozřejmě upraven, především se jednalo o kotevní body pro uchycení vzpěr. Pro odpoutání bylo použito malé množství zde umístěné trhaviny. Interiér byl pak doplněn o vybavení, potřebné pro ovládání Ju 88. Motory byly spouštěny pomocí táhla. Ovládání letu Ju 88 mělo dvě polohy, Reiseflug a Automatik. U první byly všechny pohyby ovládacích ploch FW 190 přenášeny pomocí elektrohydraulických servomechanismů na ovládací plochy Ju 88 (mimo křidélek, ta byla zablokována). Reiseflug sloužil pro vzlet a manévry. druhá poloha, Automatik, sloužila k udržení směru a výšky letu, oužívána byla pro dlouhý let a pak také pro samotnou zteč cíle. Někdy se mluví o strojích, upravených pro Mistely, jako o Bf 109 W, ale není to ničím podloženo.

V druhé polovině roku již vznikaly i bojové komplety, označené Mistel 1, kde na místě kabiny byla na přídi Ju 88 namontovaná mohutná kumulativní hlavice. Jednalo se o skutečně velmi účinnou zbraň o hmotnosti 3450 kg! V zadní část bylo umístěno 1720 kg výbušniny (70% Hexogen, zbytek TNT). výbušnina byla od přední části oddělena vrstvou mědi či hliníku ve tvaru kuželu s vrcholem dopředu. Jak to fungovalo: po dopadu došlo přes čtyři elektrické zapalovače na přídi k odpálení rozbušky na zadní části hlavice a ta odpálila hlavní nálož. Síla exploze směřovala na kovovou vrstvu, která se okamžitě roztavila a byla vržena vpřed rychlostí 20 - 25 x vyšší, než rychlost zvuku, v podobě kumulativního paprsku. Takové obrovské energii nebylo schopno odolat prakticky nic. Aby bylo možno útočit na větší spektrum cílů, existovali dva typy příďových zapalovačů, dlouhý a krátký. Dlouhý umožňoval správné zformování paprsku a díky tomu byla vyšší průraznost, kratší naopak umožňoval větší rozsah škod co do šířky, avšak při nižší průraznosti. Vysoká hmotnost hlavice byla vyvážena závažím, umístěným v zádi Ju 88. Problémy byly s podvozkem Ju 88, jenž byl velmi přetížený a proto byl častým zdrojem závad. Mistelů 1/ S1 vzniklo snad jen 12 kusů.

Po prvních bojových akcích (viz. níže) vyznívalo nasazení Mistelů pozitivně a proto dostal Junkers další objednávky. Vznikla nová, výkonnější varianta, označená Mistel 2. Šlo o kombinaci letounů Ju 88 G-1 a FW 190 A-6, A-8 nebo F-8. Vyrobeno bylo cca 125 těchto kompletů. Existovala opět také cvičná varianta S 2. Někdy se objevuje tvrzení, že upravené FW 190 byly označeny M, není to však ničím podloženo. Tato úprava spočívala v kotevních bodech vzpěr, úpravách interiéru a odlehčení (pancéřování, často - u cvičných vždy - odstraněná výzbroj). Při letu k cíly čerpal FW 190 palivo z Ju 88, pro zpáteční let bývala nesena 300 l přídavná nádrž. Na několika fotografiích lze vidět i podvěšené 900 l nádrže, ty však měly být s největší pravděpodobností použity pouze u plánované operace Eisenhammer (viz. níže).

Vývoj Mistelů se nezastavil ani u Mistelu 2/ S 2. Další v řadě byl cvičný Mistel S 3A, což byla kombinace Ju 88 A-6 či A-6/U s FW 190 F-8. V případě použití Ju 88 A-6/U byly letouny zbaveny kamer a radaru FuG 200. Tato kombinace se však příliš nepovedla, neboť z důvodů rozdílného paliva se FW 190 musel spolehnout pouze na své nádrže, bez možnosti čerpat palivo z Ju 88. Následovali stroje verse Mistel 3B, který byl vyvíjený jako Führungsmaschine pro námořní průzkum s extrémně velkým doletem na bázi Ju 88 H-4, kde nesený FW 190 A-8 měl posloužit v případě potřeby pro obranu. Dalšími versemi byly Mistely 3C/ S 3C, stavěné na bázi Ju 88 H-2 nebo G-10, s FW 190 A-8/ F-8. Vzhledem k ještě vyšší hmotnosti versí 3B/ 3C/ S 3C oproti předcházejícím bylo již zatížení podvozku Ju 88 natolik neúnosné, že bylo nutno pod trup Ju 88 instalovat třetí podvozkovou nohu, jenž byla po startu odhazována. Verse 3C byly plánována pro útoky na velmi vzdálené cíle.

Další verse se již dostaly jen do stádia projektů. Byly to Mistel 4, což byla kombinace Ju 287 B s Me 262 A, Mistel 5 čili letounová puma Ar E 377, a to buď v motorové versi s He 162 A nebo v bezmotorové versi s Me 262 A, dále Mistel 6, což byla opět letounová puma Ar E 377 v bezmotorové versi, tentokrát s Ar 234 C. Uvažovalo se také o kombinaci Ju 88 G-7 s Ta 152 H či o kombinaci dvou Me 262, z nichž spodní by byl upraven na letounovou pumu. Zatímco tyto projekty ještě byly položeny na reálných základech, vznikla i řada projektů až absurdních, jmenovitě např. řada projektů u Daimler-Benzu


BOJOVÉ NASAZENÍ

Testování "ostrých" Mistelů probíhalo v Dánsku na útesech ostrova Moen a později proti staré francouzské lodi Oran. Při tom byla také vyvíjena taktika pro jejich nasazení. Komplet se měl do vzdálenosti cca 4800 m k cíli přibližovat v nízké letové hladině (z důvodu ochrany proti odhalení radary), poté začít stoupat tak, aby v 4000 m od cíle byl ve výšce 760 m, poté se dostat do vzdálenosti 2400 m a zde začít klesat v úhlu 15°. Ve vzdálenosti 1600 m se pak měl řídící stíhač odpoutat a autopilotem řízený Ju 88 zasáhnou cíl.

První jednotkou vyzbrojenou Mistely bla II/KG 101, vedená Hauptmanem Horstem Rudatem. Prvních patnáct jich dostala na letiště v Kolbergu v dubnu 1944. Zárověň byl v té době plánován u Operationsstaff Luftwaffe útok na základnu Home Fleet ve Scapa Flow (a případně i jiné přístavy). Rudetova jednotka se měla přemístit na letiště Grove v Dánsku, ale to bylo, stejně jako celý plán, přerušeno invazí v Normandii. Jednotka bala přesunuta do St. Dizier ve Francii a ve druhé polovině ěervna zaútočila na invazní plavidla. Rudet později uváděl, že bylo ve dvou akcích po čtyřech Mistelech, dva piloti měli být ztraceni a Mistely měly zasáhnout šest lodí! Ze zpráv Spojenců však vyplývá, že k tomu nedošlo. Potvrzeny jsou však útoky na starou francouzskou bitevní loď Coubert. Má to však háček, ta byla totiž použita jako součást vlnolamu přístavu Mullbery a ležela na mělčině! Britové se však záměrně snažili, aby vypadala dostatečně bojově a atraktivně pro útočící letouny.

Na podzim 1944 byly obnoveny plány na útok proti Scapa Flow, ale po vyřazení Tirpitze byla hotovost, držená v přístavu pro případ jeho vyplutí, rozpuštěna a vyslána na potřebnější místa. Na podzim bylo také změněno umístění Mistelů, byly přeřezeny k II/KG 200 pod velením Hptm. Kurta Capesiuse. Jednalo se o 5. Staffel, vedenou Oberleutnantem Pilzem, to byla jednotka značkařů, dále o 6. Staffel Oblt. Pauliho a 7. Staffel Hptm. Rudeta, ta byla cvičná/ rezervní.

Na začátku roku 1945 chystala Luftwaffe operaci Eisenhammer. Mělo jít o útok Mistelů, podniknutý z letišť ve Východním Prusku na továrny a elektrárny v okolí Moskvy a Gorkého. Tato poněkud fantastkní operace se neuskutečnila z důvodu další ofenzivy Rudé armády a proto byly Mistely přesunuty k útokům na mosty přes Rýn a Odru. Ukázalo se však, že se pro takové nasazení příliš nehodily. Kumulativní hlavice byla určena na pancíře lodí či betonové stěny opevnění, proti mostům se však neosvědčila. Docházelo sice k proražení mostů, nikoliv však jejich zničení. Ještě horší to bylo v případě nasazení proti pontonovým mostům Rudé armády, kde sice došlo k zničení jednotlivých pontonů, ty však šlo rychle vyměnit a pokračovat v provozu.

Dva příklady o nasazení Mistelů proti mostům. V prvním příkladě se jedná o útok na most přes Rýn u Oppenheimu, provedený počátkem dubna 1945 z letiště v Burgu. V cca 17 hodin odstartovalo pět Mistelů 2, jeden však při startu havaroval. Čtyři zbylé byly doprovázeny pěti značkovacími Ju 88 a Ju 188. Zpočátku letěli ve výšce 1500 m, později v 2000 m. Po 2 a půl hodinách letu, to již bylo po setmění, doletěli k Rýnu. Byly vypuštěny osvětlovací fléry ze značkovacích letounů, přesto se však Mistelům nedařilo najít a hlavně zasáhnout cíl. Výsledek se rovnal nule, jeden pilot byl ztracen.

V druhém případě šlo o útok proti mostům přes Odru u Kuestrinu, provedený 12. dubna 1945. Čtveřice Mistelů 2 byla značkovacím Ju 88 navedena dostatečně přesně a přes typicky mohutnou sovětskou protiletadlovou palbu se podařilo zaútočit beze ztrát. Výsledek však nebyl Němci ověřen pro zahalení cíle oblaky kouře a vodní tříště. Byl však opět nulový. V podobném stylu probíhali i ostatní "protimostní" akce.

Obrázek

Obrázek

Obrázek
Naposledy upravil(a) YAMATO dne 30/8/2005, 23:50, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

A teď "opravdové" jmelí...

Obrázek

Obrázek
Mistel S 1 po odpojení

Obrázek
ostrý Mistel 1
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Dvojka...a trojka B, průzkumník s extra doletem.

Obrázek

Obrázek

Obrázek
Mistel 2 s krátkým zapalovačem.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

A několik potrhlých projektů...DB projekt 2...a projekt 3

Obrázek

Obrázek
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Bruno
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 824
Registrován: 8/10/2004, 10:51

Příspěvek od Bruno »

Díky Yamato,zajimavé.A znova obraz mrhania zdrojmi...Ved sa furt len presuvali jak cirkus Humberto...
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Najvačším nepriatelom mieru su pacifisti...
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

YAMATO píše:Při letu k cíly čerpal FW 190 palivo z Ju 88, pro zpáteční let bývala nesena 300 l přídavná nádrž.
Ať jsem uvažoval jakýmkoliv směrem, tak to muselo být značně komplikované. Motory BMW 801 D a E pracující v Fw 190 A-3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9 vyžadovaly díky relativně vysokému kompresnímu poměru výhradní používání paliva C3 o 96 oktanech. Naopak různé varianty motorů Jumo 211 na Ju 88 musely být krmeny palivem B4 (87 oktanů).
Řešení jsou v podstatě pouze dvě: výměna motoru u Fw 190 za starší BMW 801 C (ten nosily verze A-1 a A-2, motor ale už v době Mistelů snad ve výrobě nebyl), resp. vyměnit motory na Ju 88 za BMW 801 D..nicméně tyto motory běžely spíše v prvosledových nočních stíhačkách Ju 88 R a G-1.
Další, reálnější, možností by mohlo být nesení dvou rozdílných paliv v Ju 88 a vybavení ho speciálními čerpadly, které by toto palivo byly schopny dostat až do nádrží Fw 190.
Předpokládám, že nějaké podrobnosti ohledně tohoto řešení k dispozici nemáme.
Bruno píše:Díky Yamato,zajimavé.A znova obraz mrhania zdrojmi...Ved sa furt len presuvali jak cirkus Humberto...
Zde musím jednoznačně nesouhlasit - Mistel byl dobrá investice, byť nasazení bylo poněkud komplikované a především podvozky činily z jeho použití značně rizikovou záležitost. Účinnost v cíli byla obrovská a využití samotných nepotřebných a olétaných letounů mi přijde ekonomicky výhodné.
Obrázek
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

Hans S. píše:Zde musím jednoznačně nesouhlasit - Mistel byl dobrá investice, byť nasazení bylo poněkud komplikované a především podvozky činily z jeho použití značně rizikovou záležitost. Účinnost v cíli byla obrovská a využití samotných nepotřebných a olétaných letounů mi přijde ekonomicky výhodné.
koukam jak blázen :shock:
válka je vůl
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Fatale píše:
Hans S. píše:Zde musím jednoznačně nesouhlasit - Mistel byl dobrá investice, byť nasazení bylo poněkud komplikované a především podvozky činily z jeho použití značně rizikovou záležitost. Účinnost v cíli byla obrovská a využití samotných nepotřebných a olétaných letounů mi přijde ekonomicky výhodné.
koukam jak blázen :shock:
Ještě bych asi měl doplnit, že v podobě Mistelu získala Luftwaffe svou vůbec nejničivější zbraň, přičemž výrobní náklady byly relativně nízké, o samotném vývoji nemám moc velký přehled, ale nepředpokládám, že by stál Říši více času, než zbytečnost, jako Me 163. Nejsem si jistý, jestli vůbec za WWII existovala silnější protipancéřová zbraň (tohle mělo údajně probít 20 m železobetonu).

Na to, jak vše vypadalo na první pohled absurdně, tak se mi celá koncepce na svou dobu prostě nezdá špatná. I sami piloti Mistelů mluví o jejich dobré použitelnosti (viz. kniha KG200 od Petera Wilhelma Stahla). Achillovou patou byly podvozky Junkersů, které musely nést hmotnost přes 20 tun (normální zatížení Ju 88 se pohybovalo okolo 14 tun). Velmi obtížné bylo pojíždění (díky absenci brzd).
Naposledy upravil(a) Hans S. dne 22/4/2008, 02:04, celkem upraveno 1 x.
Obrázek
Uživatelský avatar
Czarnian
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 124
Registrován: 5/1/2008, 15:24
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Czarnian »

Nejsem si jistý, jestli vůbec za WWII existovala silnější protipancéřová zbraň (tohle mělo údajně probít 20 m železobetonu).
To není moc platný, když s tím cíl nezasáhli. Takže moc přesný evidentně nebyl.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Úspěšnost zásahu byla dle vzpomínek poměrně vysoká (co si pamatuji). Hlavně ta hlavice byla natolik účinná, že přímého zásahu na většinu cílů nebyla potřeba. Přesto se domnívám, že zásah větších plavidel, nebo opevněných komplexů či bloků budov, mohl být velmi reálný. A síla hlavice znemožňovala žádnému cíli přežít. Mistely lítaly do akcí ve větším počtu, tedy když netrefil jeden, mohl trefit druhý, nebo třetí..atd.
Naposledy upravil(a) Hans S. dne 22/4/2008, 02:04, celkem upraveno 1 x.
Obrázek
karaya1
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 488
Registrován: 1/1/2005, 12:57
Bydliště: Brno

Příspěvek od karaya1 »

Tak například u Mistelu 3B (tj. Fw 190A-6 nebo A-8 na Ju 88H-4) to bylo zařízeno tak, že trupové nádrže obsahovaly benzín C3 pro stíhačku, kdežto v křídelních (a případných podvěšených) nádržích byl B4 pro motory Junkersu. U "původního" Mistelu, tj. Bf 109F-4 na Ju 88A-4 to bylo zase tak, že "stodevítka" sosala z vnější pravé křídelní nádrže Junkersu, přičemž dopravu zajišťovala hadice z otvoru v křídle Ju 88 pro nouzové vypuštění paliva do ventilu pod trupem Bf 109, kudy se normálně přivádělo palivo z přídavné nádrže.

P.S. pro případ potřeby mohl Fw 190 na Mistelu 3B nést na horních plochách křídel po jedné 270litrové přídavné nádrži - "Doppelreiter", bylo to aerodynamicky vhodnější než jedna podvěšená 300litrová nádrž...
karaya1
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 488
Registrován: 1/1/2005, 12:57
Bydliště: Brno

Příspěvek od karaya1 »

Mimochodem, spodní část Mistelu 2, tedy první variantu Beethovengerätu s Fw 190 na hřbetu, představoval Ju 88G-1, tedy jak horní, tak spodní komponenta fungovala na C3, čili žádný větší problém...

Jako využití starých draků Ju 88, proč ne. Horší už bylo, že třeba v Praze-Ruzyni se spotřebovalo na každý cvičný let min. 200 litrů paliva, neboť kvůli riziku poškození při náletu se ke konci každého letu sestava rozdělovala a přistávala samostatně, aneb ať žije ekonomika provozu. :o))

Co už ale vůbec nechápu, jsou pozdější projekty - obsahující Ta 154, Ar 234, Fi 103 atp...
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

karaya1 píše:P.S. pro případ potřeby mohl Fw 190 na Mistelu 3B nést na horních plochách křídel po jedné 270litrové přídavné nádrži - "Doppelreiter", bylo to aerodynamicky vhodnější než jedna podvěšená 300litrová nádrž...
Jsi si jistý, že byly použity? Tj. v praxi?
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

V praxi určitě ne. Mistely na douhé vzdálenosti nakonec použity právě nebyly. Ale jinak nádrže jako takové prošly u Fw 190 testováním úspěšně (pokud vím).
Obrázek
Uživatelský avatar
Sturmovik
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 212
Registrován: 23/4/2008, 14:45
Bydliště: SVK

Příspěvek od Sturmovik »

Vyrobene boli iba tieto, ostatne boli len na papieri...

Mistel 1 Junkers Ju 88A + Messerschmitt Bf 109F
Mistel S1 Junkers Ju 88C + Messerschmitt Bf 109G
Mistel 2 (S2) Junkers Ju 88G + Focke Wulf Fw 190A
Mistel S 3A Junkers Ju 88A + Focke Wulf Fw 190F
Mistel 3B Junkers Ju 88H + Focke Wulf Fw 190A
Mistel 3C Junkers Ju 88H + Focke Wulf Fw 190F

Ak ste niekde vydeli tieto, je to blbost:
Obrázek
Obrázek
The Spartans do not ask how many but where they are - Agis II of Sparta
It is the brave man's part to live with glory, or with glory die - Sophocles
Uživatelský avatar
Sturmovik
štábní rotmistr
štábní rotmistr
Příspěvky: 212
Registrován: 23/4/2008, 14:45
Bydliště: SVK

Příspěvek od Sturmovik »

Par obrazkov :wink:

Obrázek

Obrázek

Obrázek
The Spartans do not ask how many but where they are - Agis II of Sparta
It is the brave man's part to live with glory, or with glory die - Sophocles
Odpovědět

Zpět na „Bombardovací a bitevní letouny“