Kauza mezi těmito dvěma zeměmi se týká hranic - a pak hranic vytvořených ruskými výboji v 19. století a následně sovětskými výboji ve 20. letech 20. století. Ty vytvořily uvnitř Kyrgyzstánu tádžickou a dvě uzbecké enklávy - zhruba mezi Voruchem/Woruchem (tádžická enkláva) na západě a Čong-Karou, Džangajlem a Šochimardonem na východě. Rozhodující je poloha města Batken "uprostřed toho všeho". Kyrgyzské město Barak zase zůstalo uvnitř sovětského Uzbekistánu (a tím i uvnitř dnešního Uzbekistánu).
V poslední době se zdá, že hlavním důvodem bojů je starý spor o vodu v nejvýchodnějším sektoru severní hranice mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem... a tato hranice je nesmírně složitá: Tádžikistán v podstatě "obepíná" celý jižní Kyrgyzstán, který zase obepíná celý jihovýchodní Uzbekistán...
V dubnu a květnu 2021 došlo mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem k sérii střetů, při nichž bylo zabito nejméně 55 osob a až 40 000 civilistů bylo vysídleno.
Tento "menší pohraniční spor" byl zahájen pěstními souboji mezi pohraničníky. Ty přerostly v "kameny a kulky" a poté v totální boje v oblasti Kok-Terek, při nichž bylo zabito nejméně 41 osob a které přiměly Kyrgyzstán k evakuaci přibližně 38 000 civilistů z oblasti Batken. Toto kolo skončilo mezinárodně dojednaným příměřím, které vstoupilo v platnost 2. května, a návratem evakuovaných o osm dní později.
Mapa označující oblasti, kde byly v dubnu až květnu 2021 hlášeny ozbrojené střety.
Letos v lednu a březnu došlo k novým střetům a - podle toho, co je dnes ráno slyšet - se mezi nimi nyní vede plnohodnotná válka.
Nové kolo bojů vypuklo 14. nebo 15. září: zajímavé je, že hned po návštěvě ruského ministra obrany Sergeje Šojgu v Dušanbe, hlavním městě Tádžikistánu. Zda skutečně povzbudil tádžickou vládu k eskalaci konfliktu: netuším. Vypadá to však, že ta se rozhodla převzít kontrolu nad systémem rozvodu vody na řece Isfara. Někteří zase říkají, že to byl ve skutečnosti Kyrgyzstán, kdo podnítil novou válku - tím, že v oblasti Balkána uspořádal vojenské cvičení, a protože vláda v Biškeku spolupracuje s USA. Musím přiznat, že jsem si nikdy nenašel čas pořádně se začíst do souvisejících otázek, takže to nevím jistě.
Jistý jsem si tím, že včera tádžické ozbrojené síly zahájily letecké údery na základny kyrgyzského letectva a poté pozemní síly - podporované tanky a dělostřelectvem - vstoupily na několika místech do Kyrgyzstánu. To s těmi "leteckými údery" je velmi relativní: Tádžické letectvo nedisponuje žádnými bojovými letadly, ale asi dvěma desítkami vrtulníků (sovětské/ruské výroby) Mil Mi-8 a Mi-24. Kyrgyzské letectvo je jen o něco málo výkonnější: je vybaveno asi desítkou Mi-8 a Mi-24, ale také desítkou stíhacích bombardérů Suchoj Su-25. Především v poslední době získalo tři TB.2 Bayraktar z Turecka, a o těch je známo, že se včera zapojily do bojů.
Také kyrgyzská protivzdušná obrana se zdá být silnější (alespoň na papíře): země udržuje protivzdušnou obranu jako samostatnou složku svých ozbrojených sil, a to včetně dvou raketových brigád vybavených starými systémy SA-2 a SA-3 SAM - a to vedle pluků protivzdušné obrany své armády. Pro srovnání, přibližně pět až šest pluků tádžického letectva je vybaveno mobilními systémy SAM s kratším dosahem.
Přesto je třeba očekávat, že právě kvůli slabým leteckým silám ponesou hlavní tíhu bojů pozemní síly obou stran. To potvrzují i zprávy o silném nasazení dělostřelectva a tanků, které obě strany od včerejška zveřejňují.
Do této chvíle se objevila videa potvrzující zprávy, že tádžické speciální jednotky vstoupily do města Batken (přesněji: na jeho severní stranu) a zajistily to, co je označováno jako "klíčová vodní čerpací stanice".
https://medium.com/@x_TomCooper_x/kyrgy ... 34082206a4
www. deepl.com
