Luftwaffe - Obecné dotazy

Organizace, letadla, Messerschmitt, Focke Wulf, Heinkel, apod.

Moderátor: Hans S.

Odpovědět
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Luftwaffe - Obecné dotazy

Příspěvek od Hans S. »

Do tohoto tématu můžete psát různorodé dotazy týkající se Luftwaffe, případně náměty na tvorbu článků..apod. Dotazům i námětům se samozřejmě pokusíme vyhovět.

Naposledy upravil(a) Hans S. dne 11/8/2009, 09:48, celkem upraveno 1 x.
Obrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Quasar píše:Ahoj lidi, jak to tak sleduju laicky a z povzdali. zajimaji me 3 vecu.
1) Jak fungoval (je) prostředek na poznávání vlastní/cizí? Čekal na signál a odpověděl nebo tam bylo nějaké šifrování a autentifikace. Dneska by se na to šlo asi využitím RSA a elektronického podlisu, nééé? Bylo to využitelné i jindy než v noci a za žtížené viditelnosti.
FuG 25 IFF je ve své podstatě klasický transpondér. Zařízení vysílá impulsy s určitou frekvencí (FuG 25: 168 MHz) a o určité vlnové délce. Dále bylo schopno rozpoznat vlny jdoucí od dalšího přístroje FuG 25 a takto určit, zda se jedná o vlastní, nebo nepřátelský letoun.
Jednalo se tedy o jednoduchý prvek, kterým bylo možno na kratší vzdálenost zachytit určit totožnost nepřítele. Jak jsi ale sám naznačil, jeho využití jindy, nežli v noci, mělo omezený význam, protože ač teoreticky FuG 25 mohl fungovat až na vzdálenost 100 km, tak v praxi palubní přístroj zvládal identifikovat letoun pouze přibližně na 80% "vizuální" vzdálenosti (tedy výrazně pod 10 km). Více než pro identifikaci ze vzduchu měl přístroj význam pro identifikaci letounu ze země - od pozemních center a stanovišť protiletadlového dělostřelectva. Docela by mě zajímalo, jestli při operaci Bodenplatte, kdy došlo k velkému masakru stíhaček Luftwaffe právě díky vlastnímu flaku, byly palubní FuG 25 vypnuté, nebo ne. Zřejmě kvůli utajení ano.
Quasar píše:2) Jakto že němce nenapadlo posílat proti bombardérům letadla vybavená raketami aspoň na úrovni manuální řízení po drátě, jaké nakonec chtěli použít? co zbrzdilo vývoj? Rakety byly navádění by se zplácalo velmí rychle (zapalovače by se postupně zlepšovany) a výsledky by u minimálně eskortovaných byly pro spojence drtivé. Navíc Němci používali podobné rakety ve větším balení proti lodím nějaký ten pátek.
Němce napadla spousta věcí velmi užitečných při boji se svazy bombardérů a osobně jsem přesvědčen, že se se vzniklou situací vypořádali v mnoha směrech velice slušně.
Vývoj protiletadlových raket měl zjevně řadu problémů a druhá světová válka ještě neměla být obdobím, kdy mohly být nasazeny. Samonaváděné rakety byly v této době čistou utopií, na to jednoduše nebyly technologie - vyžadovalo by to jakousi formu radaru, nebo IČ navádění, tak, jak je tomu dnes. Zbývá tedy možnost ručního navedení a to buď po drátě, nebo dálkově, rádiem. Ať by se použil kterýkoliv z těchto způsobů, pokaždé by se došlo ke stejnému závěru, jako v případě vývoje německé řízené rakety R-4 (viz. ZDE), tedy: Ač je zařízení teoreticky schopno bez problémů fungovat, není možné v jednu chvíli ovládat letoun i zaměřovat raketu a v důsledku se tak stává zcela nepoužitelným. Byly vyhotoveny plány na jeho zavedení u vícemístných stíhačů, konkrétně Ju 88, ale představa Ju 88, který se počátkem roku 1945 pokouší proniknout ke svazu bombardérů a několik vteřin se snaží držet nehnutě, aby měl střelec čas na zacílení, je velice bizarní.
Proti nechráněné lodi bylo skutečně možno velmi úspěšně dálkově řízené střely použít, pro boj proti letadlům se toto ukázalo jako nemožné. Jako mnohem účinnější se ukázalo použití neřízených raket R4M, případně i velkých dělostřeleckých WGr.21, byť tyto rozhodně nelze považovat za ideální nástroj pro letecký boj.
Quasar píše:3) Proč se věnovalo vývoji protileteckých raket tak málo pozornosti, když rakety byly, strach z bombardování také (od začátku války)?
Vývoji raket se v Říši věnoval prostor značný a dalo by se říci, že právě v rámci Luftwaffe bylo dosaženo značných úspěchů (stejně tak i u sovětských RS a BRS). Ale jak jsem již naznačil výše, protiletadlová řízená raketa byla za druhé světové války technologicky jen těžko realizovatelná a v praxi nepoužitelná.
Ještě dodám, že bombardéry se staly skutečným problémem až v roce 1943. Do té doby na boj s nimi byly vynakládány spíše malé prostředky.
Quasar píše:Přijde mi i logické investovat do těchto směrů a tehdejší vedení to muselo vědět také. Ne blbiny jako atlantický val a nové typy tanků...
Vývoj techniky v Říši se neustále pohyboval mezi vrcholným pragmatismem a totální šíleností. Jenže i řada věcí postavených na dobré základní myšlence se v praxi ukázala zcela nepoužitelná (třeba Me 163), jiné, docela bláznivé, nápady se ale ujaly a skutečně obstojně fungovaly (Mistel).

Pokud jde o samotné útoky čtyřmotorových bombardérů, tak jsem přesvědčen, že je mohly zcela zastavit Me 262.
Obrázek
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

No bez blbin jako nové typy tanků atp. by Německo asi nikdy válku nezačalo a neobsadilo půl Evropy...

Co se týče priorit vývoje...to byla největší nemoc Německa. To prostě nemělo zdroje aby mohlo mít vše a tolik, kolik bylo potřeba...a proto se záplatovalo, hned mělo prioritu to, hned zase něco jiného.

Me 262 je mohly zastavit...teoreticky. Musely by přijít dříve a v podstatně jiných počtech...a s jinými piloty. Jejich nasazení sice přineslo krátké zděšení, ale Spojenci to rychle zvládli.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

YAMATO píše: Me 262 je mohly zastavit...teoreticky. Musely by přijít dříve a v podstatně jiných počtech...a s jinými piloty. Jejich nasazení sice přineslo krátké zděšení, ale Spojenci to rychle zvládli.
Stačilo málo - jen aby byl použit jako stíhací letoun se stejnou podporou, jaké se dostalo bitevní/bombardovací variantě. V létě mohla být bojeschopná celá eskadra, do zimy klidně další dvě. Letounů bylo k dispozici dostatečné množství. Stačilo, aby se na jedné přehlídce Willi Messerschmitt nešťastně "neprořekl" a nepodpořil tak Hitlerův plán na Schnellbomber.

Spojenci zvládli tak maximálně své zděšení, ale Me 262 jako takový, zvládnout nedokázali ani nemohli dokázat. Neměli na to techniku.
Obrázek
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

V létě celá eskadra? A jak by to udělali? Čím se Me 262 A-2 tak strašně lišil od A-1, že jim to tak trvalo? Dvojice závěsníků tam, dvojice kanonů ven...a pár drobností...nevidím problém. Prostě jim zavedení trvalo a tohle je jedna z oblíbených "co by bylo kdyby Hitler"...

Mimochodem...čistě teoreticky...co bylo tak divného na stíhacím bombardéru? IMHO ta myšlenky byla správná, myslím Me 262 bez problémů bombardující invazní pláže. Že to nestihl a že by byl problém s okolní podporou je věc jiná.

No a jinak...Me 262 pro Spojence zas takový problém nebyl...vzhledem k počtům a tomu, co většinou sedělo v kabině. Jistě, být jich více a s kvalitními piloty, tak by do zavedení Meteorů Mk.III, Vampirů Mk.I a P-80 měli Spojenci velký problém. Ale to je jen další "co by kdyby".
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

YAMATO píše:V létě celá eskadra? A jak by to udělali? Čím se Me 262 A-2 tak strašně lišil od A-1, že jim to tak trvalo? Dvojice závěsníků tam, dvojice kanonů ven...a pár drobností...nevidím problém. Prostě jim zavedení trvalo a tohle je jedna z oblíbených "co by bylo kdyby Hitler"...
Provedení jakýchkoliv větších změn u letounů znamená výraznější časový posun. Závěsníky se mohly projevit potřebou předimenzování přídě, instalací další elektroniky k odhozu pum. Celý systém musel úspěšně projít zkouškami. To vše mohlo v ideálním případě zpomalit program vývoje letounů o několik týdnů, v horším ale o několik měsíců. Pro zaváděný letoun není nic horšího, než změna požadavků na poslední chvíli.
První Me 262 se k bojové jednotce dostaly v červnu 1944. Pokud by se tam stíhačky dostaly třeba o měsíc dříve, tak považuji za reálné do konce léta vyzbrojit letounem celou JG. Jenže stíhací Me 262 musel čelit několika až absurdním předsudkům a vše se brzdilo. Nicméně stojím si za tím, že pokud by byla letounu jakožto stíhači na počátku roku 1944 dána priorita, pak by Luftwaffe byla schopna s největší pravděpodobností útoky svazů čtyřmotorových bombardérů zastavit. Konečně tento názor zastávali i Galland, Steinhoff a Lützow.
Yamato píše:Mimochodem...čistě teoreticky...co bylo tak divného na stíhacím bombardéru? IMHO ta myšlenky byla správná, myslím Me 262 bez problémů bombardující invazní pláže. Že to nestihl a že by byl problém s okolní podporou je věc jiná.
Špatného na tom není nic. Jediným problémem proti konvenčním stíhačkám byly horší charakteristiky při nízkých rychlostech a mnohem větší zranitelnost motorů.
Yamato píše:No a jinak...Me 262 pro Spojence zas takový problém nebyl...vzhledem k počtům a tomu, co většinou sedělo v kabině. Jistě, být jich více a s kvalitními piloty, tak by do zavedení Meteorů Mk.III, Vampirů Mk.I a P-80 měli Spojenci velký problém. Ale to je jen další "co by kdyby".
Pokud by se spojencům situace začala komplikovat, pak by jistě uspíšili zavedení vlastních reaktivních letounů. Jak moc účinné by mohly být proti vývojovým řadám Me 262 a jeho následníků je až moc velká teorie. Viz. naše diskuse okolo Meteoru, pro případné zájemce je k nalezení ZDE, je tam diskutován i přínos v krátkodobějším vývoji obou typů.
Obrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17708
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Hitler měl sice částečně pravdu, ale nasazení stíhacích Me262 ve velkém počtu by mohlo ovlivnit více strategii Spojenců během příprav na vylodění. Mohl by zde zahrát roli strach o dopravní letouny, a to by asi dělalo hodně.
Stejně nechápu, proč Luftwaffe neukecalo AH, že bude do výzbroje čistě stíhací verze, která by se pak v dílnách neupravila na stíhací-bombardovací? Bylo to ze strachu z AH nebo nedostatku kapacit?
ObrázekObrázekObrázek
Quasar
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 106
Registrován: 25/10/2006, 18:29

Příspěvek od Quasar »

Já jsem měl hlavně na mysli proč nenasadili rakety al a X-4 hlavně v roce 43. Počítám, že vzhledem k tomu, že měli tu protilodní a podobné nebyl problém v technologii. V 43 se mohli potulovat okolo s 2motoraky docela dost. A i potom řízená raketa nevyžaduje 2motorák ale 2. člena posádky. Ten se pokud se nepletu dal nacpat i do 1motoráku bez výraznější degradace výkonu.
Obrázek
Quasar
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 106
Registrován: 25/10/2006, 18:29

Příspěvek od Quasar »

dále mi není jasná úvaha proč v sice kropili GB V1 (efekt 0, krom vázání sil) a nepoužili místo toho V1 (ale i V2) jako těžké dělostřelectvo proti plážím.? Pokud by se to pohybovalo nad vlastním územím a nelétalo daleko (čím dále tím větší rozptyl) šlo by dosáhnout rozptylu tak do 100m (radiomajáky al a Hermine blízko pláží, manuální řízení po rádiu v koncové fázi, ...), nebo ne? Taková sprška 50ti z nichž by se jich 10 trefilo by byla pro spojence smrtící... V1 byla levná a ve vnitrozemí šla ukrýt před letectvem...
Obrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

skelet píše:Hitler měl sice částečně pravdu, ale nasazení stíhacích Me262 ve velkém počtu by mohlo ovlivnit více strategii Spojenců během příprav na vylodění. Mohl by zde zahrát roli strach o dopravní letouny, a to by asi dělalo hodně.
Přípravy na vylodění Me 262 ovlivnit nemohl. I pokud budeme uvažovat o jeho teoretické maximální podpoře v roce 1944, pak by se do vylodění nezvládl objevit ve vyšších, nežli z válečného hlediska zanedbatelných počtech. Velký význam by mohl - a opět zdůrazňuji slovo teoreticky - sehrát při vzdušné obraně Říše až v průběhu podzimu 1944. Osobně jsem zastáncem myšlenky, že na počátku roku 1944 v tomto letounu tkvěl dostatečný potenciál, aby celou denní leteckou ofenzivu zastavil.
skelet píše:Stejně nechápu, proč Luftwaffe neukecalo AH, že bude do výzbroje čistě stíhací verze, která by se pak v dílnách neupravila na stíhací-bombardovací? Bylo to ze strachu z AH nebo nedostatku kapacit?
Připravuji třídílný "seriál" o Me 262, Ar 234 a Me 163, tam se pokusím vše rozepsat do větších detailů. Hitler byl v mnoha směrech velmi logicky uvažující člověk, který si nechal radit od lidí, kterým důvěřoval a které považoval za odborníky. V případě stíhacích Me 262 si nechal poradit sice od odborníka, ale informace mu podaná byla zcela chybná. Jeho lékař mu řekl, že stíhání s takto rychlými stíhačkami znamená podstupovat taková přetížení, kterým není lidský organismus schopen vzdorovat. To byla jedna ze základních příčin, proč Hitler odmítal podpořit Me 262 jako stíhačku a také jeden z důvodů, proč vzniklo Kommando Nowotny ověřující, zda je Me 262 vůbec použitelným stíhacím letounem. Navíc po neúspěšném atentátu již byla s Hitlerem dle pamětníků mnohem slabší domluva, než předtím. Přesto se stíhací piloti snažili se svými požadavky chodit přímo za ním a obcházet zcela chybně uvažujícího Göringa. Eskapády okolo Me 262 snad nejlépe vystihuje Johannes Steinhoff ve své knize "V poslední hodině" - a to včetně plánované vzpoury proti Göringovi a dalších "pikantností", navíc je to čtivé, velmi tedy doporučuji.
Quasar píše:Já jsem měl hlavně na mysli proč nenasadili rakety al a X-4 hlavně v roce 43. Počítám, že vzhledem k tomu, že měli tu protilodní a podobné nebyl problém v technologii. V 43 se mohli potulovat okolo s 2motoraky docela dost.
V roce 1943 byl vývoj X-4 teprve zahájen a vývoj jakéhokoliv zařízení trvá nějakou dobu. Protiletadlová dálkově řízená raketa byla úplnou novinkou, a proto se její vývoj protáhl až do druhé poloviny roku 1944. Její nasazení v roce 1943 tedy bylo nereálné. Zmiňované protilodní střely Hs 293 a Fritz X byly vyvinuty v roce 1942, resp. 1943. Zkušenosti z jejich vývoje a nasazení ale mohly být u X-4 využity jen omezeně.
Ale pokud bychom smýšleli hodně teoreticky a Ju 88 s podvěšenou dvojicí X-4 by v roce 1943 byly k dispozici, pak by s největší pravděpodobností mohly být velmi úspěšně nasazeny.
Quasar píše:A i potom řízená raketa nevyžaduje 2motorák ale 2. člena posádky. Ten se pokud se nepletu dal nacpat i do 1motoráku bez výraznější degradace výkonu.
Nacpat se tam teoreticky dá, ale takovému letci musíš zaručit nerušený výhled. Ani Bf 109, ani Fw 190 nebylo dost dobře možné pro podobný úkol připravit. Jejich dvoumístné cvičné verze nabízely zadnímu z dvojice letců výhled jen velice omezený, rozhodně ne dostatečný pro odpal a zaměření střely.
Quasar píše:dále mi není jasná úvaha proč v sice kropili GB V1 (efekt 0, krom vázání sil) a nepoužili místo toho V1 (ale i V2) jako těžké dělostřelectvo proti plážím.? Pokud by se to pohybovalo nad vlastním územím a nelétalo daleko (čím dále tím větší rozptyl) šlo by dosáhnout rozptylu tak do 100m (radiomajáky al a Hermine blízko pláží, manuální řízení po rádiu v koncové fázi, ...), nebo ne? Taková sprška 50ti z nichž by se jich 10 trefilo by byla pro spojence smrtící... V1 byla levná a ve vnitrozemí šla ukrýt před letectvem...
V2 ještě nebyla v době vylodění připravena. Střela V1 mohla být zaměřována jen velmi nepřesně - pravděpodobně by bylo velmi komplikované samotnou pláž vůbec trefit. Navíc se jednalo o zbraň na výrobu mnohem dražší, než jakýkoliv klasický dělostřelecký granát, který je navíc možné umístit mnohem přesněji.
Obrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17708
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Steinhoffa jsem četl, a nejzajímavější byly obavy Gallanda a ostatních vůdců vzpoury, aby je po palácovém převratu nedostala na povel SS.
S tou invazí jsem se mýlil. Svou ideu jsem nedomyslel až do konce.
Při masivním nasazení by Me262 mohly USAAF způsobit dosti těžké ztráty, které by mohly vést k dočasnému pozastavení letů nebo přejití na noční bombardování. Nicméně by to rovněž znamenalo nasazení B-29 nad Evropou.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

skelet píše: Při masivním nasazení by Me262 mohly USAAF způsobit dosti těžké ztráty, které by mohly vést k dočasnému pozastavení letů nebo přejití na noční bombardování. Nicméně by to rovněž znamenalo nasazení B-29 nad Evropou.
B29 neměly proti Me 262 snad nic co by scházelo B17 a B24. Těžká výzbroj Schwalbe postačovala na zničení čehokoliv z tehdejší doby jen po kratičké dávce.
Obrázek
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Hans S. píše:
skelet píše: Při masivním nasazení by Me262 mohly USAAF způsobit dosti těžké ztráty, které by mohly vést k dočasnému pozastavení letů nebo přejití na noční bombardování. Nicméně by to rovněž znamenalo nasazení B-29 nad Evropou.
B29 neměly proti Me 262 snad nic co by scházelo B17 a B24. Těžká výzbroj Schwalbe postačovala na zničení čehokoliv z tehdejší doby jen po kratičké dávce.
No trochu jiná letová hladina, která by zrovna dvakrát Me 262 nesvědčila.
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Quasar píše:dále mi není jasná úvaha proč v sice kropili GB V1 (efekt 0, krom vázání sil) a nepoužili místo toho V1 (ale i V2) jako těžké dělostřelectvo proti plážím.? Pokud by se to pohybovalo nad vlastním územím a nelétalo daleko (čím dále tím větší rozptyl) šlo by dosáhnout rozptylu tak do 100m (radiomajáky al a Hermine blízko pláží, manuální řízení po rádiu v koncové fázi, ...), nebo ne? Taková sprška 50ti z nichž by se jich 10 trefilo by byla pro spojence smrtící... V1 byla levná a ve vnitrozemí šla ukrýt před letectvem...
Přesně jak píše Hans.
V-1 se v podstatě nedala zaměřit, byla schopná zasáhnout cíl velikosti města ale na jakoukoliv mířenou palbu rovnou zapomeň. Jednoduchý autopilot hlídal letovou výšku a rychlost. Veškeré další zaměřování spočívalo v tom, že byla vypálena ve směru cíle a délka letu se regulovala zařízením které po určité době přerušilo přívod paliva. A pokud byl tento čas např. spočítán zhruba nad centrum Londýna, tak bylo jedno jestli střela spadne ve Whitechapelu nebo v Kensingtonu. Ale v případě poměrně malého předmostí na invazních plážích by bylo přestřelení o kilometr hodně mimo.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

I kdyby ty naložené B29 vystoupaly až k hranici svého operačního dostupu, tedy do 10 000 m, tak by pro Me 262 nebyly nikterak nedosažitelným cílem. Navíc Američané měli k dispozici B29 v mnohonásobně nižších počtech, než B17 + B24. Svazy B29 létající na Japonsko měly průměrně okolo 100 letounů. Luftwaffe by je pravděpodobně byla schopna zlikvidovat během několika náletů..a to možná i bez Me 262.
Spíše bych to viděl i na přechod USAAF na noční bombardování, nebo úplné pozastavení náletů.
Obrázek
Quasar
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 106
Registrován: 25/10/2006, 18:29

Příspěvek od Quasar »

To je pro mě další záhada proč nepřišli na systém al a R4M dříve, zatímco vyvíjeli jiné ... Ujalo by se to i na pístových stíhačkách. Nebo u těch dělostřeleckejch raket nemuselo bejt hned navádění, pro začátek stačila pouze vyšší rychlost (lepší bal vlastnosti), odhazovatelnost té roury, tak že po odpalu byla stíhačka plně bojeschopúná a ne s aerod odporem jak... Nějaký zapalovač (kránich fotobuňka...). Ale oni se dlouho o nic nesnažili...
Obrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Quasar píše:To je pro mě další záhada proč nepřišli na systém al a R4M dříve, zatímco vyvíjeli jiné ... Ujalo by se to i na pístových stíhačkách.


Odpověď je zcela prostá - do roku 1943 nevyvstala potřeba takové zbraně mít, protože s jakýmkoliv větším náletem si Luftwaffe dokázala relativně slušně poradit i se stávající výzbrojí - a působit tak spojencům značné ztráty. Když velikost svazů vzrostla a vyvstala tedy potřeba ještě účinnější a rychlejší likvidace, tak bylo už pozdě na to, aby teprve nyní vyvíjené zbraňové systémy mohly výrazněji ovlivnit vývoj.
Quasar píše:Nebo u těch dělostřeleckejch raket nemuselo bejt hned navádění, pro začátek stačila pouze vyšší rychlost (lepší bal vlastnosti),
Vyšší maximální rychlost - to se snadno řekne a hůře dělá. Znamená to buď vyměnit raketový motor za výkonnější (pokud je k dispozici), nebo upravit/přepracovat stávající. Vedlejším produktem může být třeba vyšší spotřeba raketového paliva a kratší dolet + samozřejmě čas potřebný na vývoj. Nebo konstruktér přidá další palivo a zvýší se celková hmotnost střely. To se v konečném důsledku promítne do vlastností letounu, který raketu nese. Stabilitu střely lze vylepšit i volbou lepšího tvaru, přítomností stabilizačních ploch, rychlejší rotací..
Quasar píše:odhazovatelnost té roury, tak že po odpalu byla stíhačka plně bojeschopúná a ne s aerod odporem jak... Nějaký zapalovač (kránich fotobuňka...). Ale oni se dlouho o nic nesnažili...
Ani toto není úplně banální úprava, byť v tomto případě by jistě efektivní byla. Znamená to vývoj a instalaci odhazovacího mechanismu, pravděpodobně by to v konečném důsledku i lehce zvýšilo hmotnost zařízení. WGr 21 nebyla zrovna tou nejefektivnější zbraní, až moc často explodovala ještě před odpálením, což mělo pro stíhačku samozřejmě zcela fatální následky.
Navzdory pozdnímu vývoji raket ale Luftwaffe měla nejvýkonnější a zdaleka nejvyužitelnější těžké kanóny ze všech letectev účastnících se druhé světové války. Z hlediska zbraní byla na boj se čtyřmotorovými letadly tedy vybavena relativně dobře, slabší to bylo se zastarávajícími konvenčními stíhačkami, kdy klasické Bf 109 G měly svá nejsilnější léta za sebou a i díky zranitelnému motoru se pro útoky na svazy moc nehodily. Fw 190 sice snesl velká poškození (a ve verzi Sturmbock byl palbou B17 & B24 takřka nezastavitelný), ale jeho motor nedával dostatečný výkon pro boj ve velkých výškách.
Obrázek
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

No a hlavní problém byly samozřejmě doprovodné stíhačky.

Jinak mě, Quasare, udivuje takové podceňování problémů při vývoji raketových zbraní...
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Quasar
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 106
Registrován: 25/10/2006, 18:29

Příspěvek od Quasar »

Mě šokuje ten nepoměr prostředků věnovaný na jednotlivé zbraňové prostředky. Na jedné straně nesmyslné precizace třeba obraná výzbroj Me 410, vývoj V2(A4) (bez navádění to nemělo význam) stavba bitevních lodí (v situaci, kdy měla RN totalni prevahu a bylo jasné že je naprosto nereálné jí dohnat a navíc se ukázala zranitelnost letadly...) na druhou stranu kašlání na evidentně použitelné a ne vždy složité věci jako je další vývoj na bázi kumulativní nálože (panzerfaust), nějaké řiditelné rakety (proti taknům, invazi, bombardérům...), nebo pokud se tolik báli invaze proč třeba na dno kanálu nenainstalovali hydrofóny, které by poslouchali jestli, někdo nejede a kam jede (podobné zařízení fungovalo u Bismarcka v dánské úžině)...
Obrázek
Quasar
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 106
Registrován: 25/10/2006, 18:29

Příspěvek od Quasar »

Mě to přijde jako kdybyste do jinak schopného týmu nasadili pár sabotérů (Goring, ...) na vysoke posty. Existuje vůbec nějaké rozhodnutí, které Goring totálně nezvoral?

Jěště mě třeba zarazilo, že Busnark nesl sice (tuším 2) Arada s plovaky pro pruzkum. V té době se ale již vědělo jak jsou zranitelné lodě letadly. Proč se tam místo těch Arad, která (pokud vím nikdy nepoužil) nedaly třeba 2 navalizovaná starší Me 109 (třeba ta téčka) a nepoužilo se to co spojenci měli později jako ochranu konvojů tj. jednorázová stihačka. Myslíte že by byla šance takto odrazit útok Swordfishů z Ark Royayal? Mám za to že jo...
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Luftwaffe“