Dělostřelecké sruby

Obranná pásma, pohraniční opevnění, lehké a těžké objekty, tvrze.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Dělostřelecké sruby

Příspěvek od Lord »

Dělostřelecké sruby

Součástí tvrze bylo několik pěchotních srubů, dělostřelecký srub, vchodový objekt a třeba i výsuvná otočná minometná nebo dělostřelecká věž. Toto všechno bylo propojeno systémem podzemních chodeb. Dělostřelecké sruby měly být osazovány trojicí 10 cm houfnic, stropnice objektu byla opatřena zvony pro kulometnou palbu a pozorování. Dělostřelecké sruby se zpravidla stavěly hlouběji v týlu kryty terénem, aby je bylo těžké ostřelovat z nepřátelských pozic. Dělostřelecké sruby patřily k největším pevnostním objektům. Byly dlouhé až 48 metrů, široké přes 15 metrů, se stropem silným 3,5 metru.

Obrázek

Obranu okolí vlastního dělostřeleckého srubu měly zajišťovat dva lehké kulomety v pancéřových zvonech. Další lehký kulomet měl sloužit k postřelování ochranného příkopu pod houfnicovými střílnami. Z horního patra ústil do ochranného příkopu nouzový výlez s protiplynovou předsíní chráněný mříží a dvojicí silnostěnných plynotěsných dveří. Kromě vlastních zbraní se v horním patře ještě počítalo s pěti nádržemi na vodu a s průlezy do ubikaci mužstva v dolním patře.

V dolním patře se měly nacházet odpadní jímky na vystřílené nábojnice (přímo pod střeleckými stanovištěmi houfnic), samostatná filtrovna či kancelář velitele objektu. Dále pak ubikace pohotovostní obsluhy (10 mužů) a sociální zařízení tvořené umývárnou a záchodem. Dopravu munice měly zajišťovat dvě klece nákladního výtahu o nostnosti 2 500 kg. Osádku mělo tvořit 86 mužů.

V sestavách tvrzí se měly vyskytovat dva nebo jeden dělostřelecký srub. Střílny zbraní byly chráněny krakorci, které znemožňovaly vyřazení střílny příkře dopadajícími dělostřeleckými granáty.

Dělostřelecké palebné vějíře

Obrázek

Systém křížových paleb (vějířů, berte orientačně) dělostřeleckých srubů tvrze Hanička (modře), Adam (oranžově), Hůrka (zeleně). Tvrz Bouda má jen dělotoč, tedy uvažujte kruhová palba kolem dokola. Adam má dva dělostřelecké sruby plus dělostřeleckou a minometnou otočnou věž, dokonce i kulometnou věž. Je to tedy těžce vyzbrojená tvrz, za což vděčí zřejmě své poloze, požadavcích na bráněný prostor i inspiraci z Maginotovy linie.
Dělostřelecké tvrze Hanička a Hůrka mají ještě dvojče 10 cm houfnic vz. 38 umístěné v dělostřelecké otočné a výsuvné věži. Tato věž mohla střílet v rozsahu 360 stupňů do vzdálenosti téměř 12 kilometrů při kadenci až 2 x 20 ran za minutu.

V této oblasti byly dva prostory, kde mohl být veden útok - a to okolí Mladkova (údolí) a okolí Králík (Červený Potok a Boříkovice). Důležitost těchto míst pro obranu si naši plánovači uvědomovali a také podle toho je velice velkoryse opevnili. Nachází se zde tři tvrze. Na západě tento úsek ještě jistí čtvrtá tvrz Hanička, která však už patří do úseku Rokytnice v Orlických horách. Napravo se palba překrývala s dělostřeleckou palbou tvrze Adam vzdálené asi 9 km a tvrze se mohly vzájemně palebně krýt.

Hlavní výzbrojí pěchotních srůbu na Králicku je v drtivé většině protitankový kanón. Terén je místy rovný a pak hornatý. V některých částech, hlavně směrem od tvrze Bouda k tvrzi Adam musely být vykáceny tzv. palebné průseky v lese a naopak na východě u Králík byly budovány protitankové příkopy.

Interaktivní mapa pevností, kdyby si chtěl někdo projít pásmo. Výborná věc.


Budování dělostřeleckých srubů

Velké dělostřelecké sruby byly betonovány nadvakrát a tyto samostatně stavěné části jsou odděleny dilatační spárou vyplněnou asfaltem. Obrovský srub by bylo obtížné betonovat najednou, navíc kdyby to byl monolit docházelo by vlivem střídání teplot ke pnutí železobetonu a na srubu by vznikaly trhliny.

Do roku 1938 bylo vybudováno celkem 6 dělostřeleckých srubů a to N-S-75 tvrze Dobrošov, R-S-79 tvrze Hanička, K-S-11 tvrze Hůrka, K-S-43 a K-S-45 tvrze Adam a MO-S-39 tvrze Smolkov.

N-S-75 Zelený – tvrz Dobrošov - srub se již nedočkal pancéřových zvonů a výzbroje. Jako památka na výstavbu stojí před srubem dodnes řada betonových sloupů, které při výstavbě sloužily k upevnění betonářské plošiny a po dokončení stavby měly být odstraněny, protože bránily výstřelu. Střílny pro 100 mm houfnice přečkaly bez úhony okupaci a byly bez povolení armády vytrženy v padesátých letech národním podnikem Kovošrot. Dnes je srub součástí muzea čs. opevnění. U srubu je postavena provozní budova muzea a srub je vstupem do podzemí tvrze. Je zároveň jediným dělostřeleckým srubem, jehož interiér je přístupný veřejnosti. V bojovém patře jsou instalovány dvě makety houfnic, které sem byly převezeny z tvrze Hanička po zahájení její přestavby na protiatomový kryt – akce Kahan. Makety vyrobili filmaři, kteří na Haničce natáčeli film Dny zrady.

R-S-79 Na mýtině - tvrz Hanička – jedná se o klasický pravostranný dělostřelecký srub. Srub byl upraven přestavbou tvrze Hanička v rámci akce Kahan. Diamantový příkop byl zasypán. Levý zvon byl vytržen v padesátých letech Kovošrotem. V místě levé střílny byl vyražen nouzový východ, krytý pancéřovými vraty. Zachovalé jsou dvě originální ocelolitinové střílny pro 10 cm kasematní houfnice. Pravý zvon je mírně poškozen náloží při zkoušce odolnosti.

K-S-11 Na svahu - tvrz Hůrka - se svými 3 houfnicemi měl dělostřelecký srub působit do prostoru tzv. Zemské brány v předpolí tvrze Bouda. Kamenný zához srubu byl odstraněn. Vynikla tak mohutnost stavby, která je na ostatních dělostřeleckých srubech skryta. Všechny stěny srubu byly vystaveny pokusnému německému ostřelování, proto je dnes srub poškozen. Diamantový příkop je zasypán sutí. Na srubu se zachovaly originální střílny pro houfnice. Na všech jsou patrné stopy po střelbě.

K-S-43 Veverka - tvrz Adam - pravostranný dělostřelecký srub. Zvony nebyly osazeny stejně jako se srub nedočkal dělostřelecké výzbroje. V září 1938 byla před střílny srubu provizorně umístěna baterie horských kanónů vz. 15 do dřevěných přístavků, tak že srub z dálky vypadal jako stodola. Srub nese známky postřelování. Všechny střílny a nouzový východ jsou zazděny a zvonové šachty zabetonovány.

K-S-45 Jabůrek – tvrz Adam - levostranný výškově lomený dělostřelecký srub. Jedná se o vůbec první stavbu dělostřeleckého srubu realizovanou v rámci čs. opevnění. Důvodem posazení třetí střílny níž bylo umístění srubu v prudkém svahu. Řešením se komplikovalo zejména zavážení munice během palebné přehrady. Zvony nebyly osazeny. Za války byl prostor tvrze intenzívně využíván pro německé zkoušky. Zkoušely se nejen protipevnostní zbraně, ale též možnosti obrany opevněného prostoru. Srub je proto řádně poničen.

MO-S-39 U trigonometru – tvrz Smolkov - první klasický dělostřelecký srub našeho opevnění. Dříve byl vybetonován jen K-S-45 tvrze Adam, který je výškově lomený. Levostranný dělostřelecký srub, který měl svou palbou krýt izolované pěchotní sruby až po východní okraj Opavy. V září roku 1938 byla před srubem umístěna baterie 7,5 cm horských kanónů v dřevěných boudách jako slabá náhražka plánovaného tvrzového dělostřelectva. Za války byl srub poničen německými pokusy a zejména vytrháváním střílen. Ještě během války byly díry po střílnách zabetonovány a byly do nich vsazeny průduchy, pravděpodobně pro odvětrávání podzemí.

Obrázek
Dělostřelecký srub tvrze Hanička.

Obrázek
Maketa houfnice ve srubu Zelený tvrze Dobrošov.
Naposledy upravil(a) Lord dne 6/4/2005, 00:00, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Obrázek
N-S-75 Zelený - tvrz Dobrošov – levostranný dělostřelecký srub.
Obrázek
R-S-79 Na mýtině - tvrz Hanička – pravostranný dělostřelecký srub.
Obrázek
K-S-11 Na svahu - tvrz Hůrka.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Obrázek
K-S-43 Veverka - tvrz Adam - pravostranný dělostřelecký srub.
Obrázek
K-S-45 Jabůrek - tvrz Adam - levostranný výškově lomený dělostřelecký srub.

Obrázek
K-S-45 Jabůrek - srub poničen Němci při testech.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Obrázek
U trigonometru - v r. 1938 byla před srubem umístěna baterie 7,5 cm horských kanónů v dřevěných boudách.
Obrázek
MO-S-39 U trigonometru - tvrz Smolkov - nedávný stav.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Obrázek
Maketa houfnice ve srubu Zelený tvrze Dobrošov.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Jaké byly výsledky německých pokusných střeleb?
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Jak vidíš beton vydržel ... sruby byly nezničitelné! A to si frickové přitáhli ty nejtěžší děla a pálili do pevnosti z blízkosti. Nebo okolí bunkru letecky bombardovali, nemělo to význam. Beton je sice poškozen, ale ne do kritické hloubky. Zkoušeli všechno možné ... speciální protibetonové náboje apod.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Právě, že mi přišlo, že skrz toho moc neprošlo. Snad jedině přímý zásah pumou větší ráže... ale ona se přesnost Ju 87 poměrně přeceňuje a v r. 1938 jich moc neměli ...
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Před střílnami byl vždy ponecháván rozsáhlý volný prostor, který umožňoval plně využít náměru střílny a v případě nutnosti měl umožnit použít houfnice k přímé obraně srubu při střelbě tzv. kartáčovým střelivem. Takže frickové by se jen tak blízko nedostali. Navíc prostor byl chráněn ostatními sruby.

Objekty tvrze byly budovány nejlepší IV. Třídě odolnosti, tzn. že strop byl silný 350 cm, čelní stěna 350 cm, stěny se střílnami hlavních zbraní 125 cm, týlová stěna 150, stěna zvonu nebo kopule 30 cm.

Tehdejšími zbraněmi by to nezničili ani štukou ne ... snad je by si museli přitáhnout gigantické dělo Dora ... ale to nebylo v roce 1938 také ještě dokončeno ... původně plánováno k proražení Maginotovy linie.

Jen ale dodám, že bohužel v září 1938 nebyly do dělostřeleckých srubů instalovány 10 cm houfnice, což značně deklasovalo účel tvrze.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
WOTHAN
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 26/2/2006, 20:01
Bydliště: Olomouc, štáb vrchního velení skupiny armád Mütte

Příspěvek od WOTHAN »

no netvrdil bych, že objekty těžkého opevnění byly nezničitelné. Za určitých podmínek se stěny daly protazit podkaliberními projektyly německé výroby zvané "Röchling".

viz tady:

http://www.bunkry.cz/opevneni/15.htm
http://opevneni.blog.cz/galerie/tvrz-dobrosov/5161
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

WOTHAN píše:no netvrdil bych, že objekty těžkého opevnění byly nezničitelné. Za určitých podmínek se stěny daly protazit podkaliberními projektyly německé výroby zvané "Röchling".

viz tady:

http://www.bunkry.cz/opevneni/15.htm
http://opevneni.blog.cz/galerie/tvrz-dobrosov/5161

Teda čeština tady dostává na prdel, nejsi cizinec?
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
WOTHAN
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 26/2/2006, 20:01
Bydliště: Olomouc, štáb vrchního velení skupiny armád Mütte

Příspěvek od WOTHAN »

ne. Jsem z ČR. Jde přeci o věcnou podstatu a ne o to jakým způsobem je to napsaný....sem se párkrát hold překlikl. :lol:
Uživatelský avatar
trimin
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 153
Registrován: 26/8/2004, 13:38
Bydliště: doma a nebo někde jinde

Příspěvek od trimin »

WOTHAN píše:no netvrdil bych, že objekty těžkého opevnění byly nezničitelné. Za určitých podmínek se stěny daly protazit podkaliberními projektyly německé výroby zvané "Röchling".

viz tady:

http://www.bunkry.cz/opevneni/15.htm
http://opevneni.blog.cz/galerie/tvrz-dobrosov/5161
A v jakém stavu byl tento projekt v roce 1938 ?? Pokud čtu dobře tak zkoušky provedli až v r. 1940.
Národu, který si neváží svých hrdinů hrozí, že nebude žádné mít, až je bude potřebovat.
Uživatelský avatar
WOTHAN
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 26/2/2006, 20:01
Bydliště: Olomouc, štáb vrchního velení skupiny armád Mütte

Příspěvek od WOTHAN »

No to můžu těžko říct. Je však známo, že se německá firma RÖchling ve 30. letech zabývala vývojem munice, která by byla schopna probít mohutné betonové stavby.

No a to, že k testům došlo až v roce 1940, ještě neznamená,že do této doby střely neexistovaly.
Uživatelský avatar
trimin
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 153
Registrován: 26/8/2004, 13:38
Bydliště: doma a nebo někde jinde

Příspěvek od trimin »

To že ve 30.letech někdo něco vyvýjel ještě neznamená že to byl schopen ve 30.letech použít, takže pokud nejsi schopen doložit, že v roce 1938 byly tyto střely schopny nasazení jedná se z tvé strany o stejnou spekulaci jako z Lordovy strany ohledně nezničitelnosti srubů :-)
Národu, který si neváží svých hrdinů hrozí, že nebude žádné mít, až je bude potřebovat.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Samozřejmě, že nic není nezničitelné. Ale v té dané době asi bylo, protože nexistovala protizbraň, jak říkám projektil z děla Dora by to možná prorazil, ale v té době nebylo dělo ještě dokončeno, navíc jeden exemplář by nic nespasil, dále Britové by to možná zničili Tallboyem, ale to zas byla spojenecká bomba a v té době snad také nebyla, střela Rochling ... od představ vede cesta k prototypům a pak k testování ... těžko navrhli hned použitelnou střelu ... pokud mluvíme o letech 1938-39, kdy by se konflikt odehrával Němci by pravděpodobně neměli proti těmto bunkrům adekvátní protizbraň.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Fuky
desátník
desátník
Příspěvky: 43
Registrován: 20/2/2006, 19:49

Příspěvek od Fuky »

WOTHAN píše:no netvrdil bych, že objekty těžkého opevnění byly nezničitelné. Za určitých podmínek se stěny daly protazit podkaliberními projektyly německé výroby zvané "Röchling".
:lol: zajímavý argument, bavíme-li se o roce 1938! Snad by stálo za to se podívat, kdy Němci Röchlingy na našem opevnění zkoušeli...
Uživatelský avatar
Fuky
desátník
desátník
Příspěvky: 43
Registrován: 20/2/2006, 19:49

Příspěvek od Fuky »

Objekty IV. stupně odolnosti byly schopny odolat i ráži 350 mm, kterou Němci ve 30. letech neměli ani kdyby si stoupli na hlavu.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

O střelách Röchling se toho příliš neví snad proto, že se mělo jednat o tajnou zbraň z vývojového střediska Peenemünde, existovaly různé typy. V letech 1942-43 byly zkoušeny na belgických tvrzích Battice a Aubin-Neufchateau střely ráží 21, 34 a 35 cm. Střely byly vystřelovány po strmé dráze až do stratosféry. Při dopadu využívaly obrovskou kinetickou energií.

Například 34 cm Rö.Gr. 42 Be měřila 3,6 metrů, vážila za letu přes 800 kg a prorážela až 10 metrů železobetonu, nebo pronikala zeminou do hloubky 60 až 100 metrů (možnost ohrožení tunelů, podzemí tvrze). 34 cm střela nesla okolo 30 kg trhaviny, taková nálož stačila, aby exploze uvnitř pevnosti způsobila zničení vybavení a smrt osádky. Ovšem velkým problémem byl značný rozptyl jednotlivých zásahů, přesto byly tyto zbraně velkou hrozbou pro železobetonové pevnosti.

Na našem opevnění se prováděly zkoušky střel Röchling, kdy se používalo přímé palby z poměrně blízké vzdálenosti z děla ráže 21 cm. Tyto střely můžete vidět zapíchnuté v objektu N-S 72 Můstek na Dobrošově, nebo ve srubu na Komářím vrchu, či ve stěně pěchotního srubu N-S 91, a v jednom srubu tvrze Hůrka a Hanička.

Jak je vidno tak těmto střelám dokázaly odolat i sruby stavěné ve III. stupni odolnosti. Sruby dokázaly odolat přímé čelní palbě z blízké vzdálenosti. Střela dokázala proniknout jen asi do 2 metrů železobetonu. V Belgii dokázali Němci bez problému prorazit 3,5 metru železobetonu, ale to bylo zřejmě způsobeno jak je výše uvedeno testováním jiných typů střel, způsobem výstřelu do stratosféry, než horší kvalitou betonu?
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
WOTHAN
vojín
vojín
Příspěvky: 10
Registrován: 26/2/2006, 20:01
Bydliště: Olomouc, štáb vrchního velení skupiny armád Mütte

Příspěvek od WOTHAN »

Fuky píše:Objekty IV. stupně odolnosti byly schopny odolat i ráži 350 mm, kterou Němci ve 30. letech neměli ani kdyby si stoupli na hlavu.
hm, možná se pletu. Ale myslím, že objekt IV. odolnosti dokázal odolat 2 zásahům do stejného místa děla ráže 420 mm. Možná si to pleteš s tloušťkou stropu. Ta byla 3,5 m. Navíc Sruby IV. odolnosti byly skoro všechny tvrzové. Tedy v norálním terénu se vyskytovaly zejména II. a III odolnost :?

No a co se týče té střelby těmi protibetonovýma granátama. Pokud se vystřelovaly do atmosféry, tak jaktože třeba zrovna na K-S 11 je zaražen do boční stěny. Kolmo na ni. :roll:
Odpovědět

Zpět na „čs. opevnění“