Specifické druhy rádiového spojení

Odpovědět
RAYTHEON
7. Major
7. Major
Příspěvky: 602
Registrován: 14/5/2007, 20:44

Specifické druhy rádiového spojení

Příspěvek od RAYTHEON »

Některé specifické druhy rádiového spojení

Již přes sto let slouží rádiové vlny k přenosu informací mezi lidmi. Dostupné technologie prodělaly obrovský skok dopředu, od obrovských stacionárních vysílačů z počátku minulého století pracujících jiskrovou telegrafií až po dnešní satelitní spoje. Účelem článku je hrubý popis principů rádiového spojení, využívaného pro komunikaci některých specifických složek státní moci.

Obrázek

Potřeba znalostí o záměrech a činech těch komunit, které mohou ovlivnit život komunity naší, je stará jako lidstvo samo. Na počátku dějin lidstva to mohlo být dění v sousední jeskyni, dnes to jsou zpravidla aktivity cizích států. K získání potřebných informací je třeba někoho, kdo se dokáže dostat do zájmového prostředí, umí se v něm pohybovat, shromáždit potřebné údaje a ty předat do patřičných rukou. To odjakživa bylo, je a navždy bude velmi riskantní podnikání a těm, kteří ho provozují, se podle okolností říká např. špeh, zvěd, imperialistický špion či udatný rozvědčík. V tomto článku bude používán neutrální termín „agent“. Dnes jsou možnosti získávání informací díky dostupné technice daleko širší, pro odlišení zpravodajské práce založené na přímé osobní účasti agenta od té, která potřebné údaje získává převážně pomocí technických prostředků jsou používány zkratky jako HUMINT a TECHINT. Nás bude zajímat první případ.

Agent může na zájmovém území působit v zásadě dvojím způsobem. Buď s legálním krytím, zpravidla jako člen diplomatického sboru, anebo jako tzv. nelegál, tedy v hluboké konspiraci s falešnou identitou. Obě varianty mají své výhody i nevýhody. Legální krytí sice umožňuje po přistižení při zpravodajské činnosti zamávat diplomatickým pasem, sbalit kufry a odjet ze země, na straně druhé, domácí kontrarozvědné složky si tyto lidi umí pohlídat a náležitě jim zúžit prostor pro zpravodajské rejdění. Nelegálové sice mají volné pole působnosti ale při přistižení nemohou počítat s jakoukoliv ochranou či pomocí země, pro kterou pracují, což může mít fatální následky.

Dalším hlediskem je charakter země, kde agent působí. V zemích se stabilním systémem parlamentní demokracie, kde kromě jiného funguje svobodný tisk, lze skoro všechny potřebné informace získat z otevřených zdrojů a klasický HUMINT zpravidla netřeba provozovat. Pokud je už někdo přistižen při zpravodajské práci, je postaven před řádný soud, který ho odsoudí jedině v případě, že je mu prokázána takováto činnost a že způsobila nějakou škodu. V těchto zemích nepostačuje k odsouzení pouhé držení pomůcek pro zpravodajskou práci jako třeba šifrovací materiál či radiostanice. Naproti tomu v zemích, kde je autoritativní nebo otevřeně diktátorský režim, je situace zcela jiná. O tom, kdo je špion, záškodník etc. nerozhoduje soud na základě důkazů ale nějaký místní samozvaný pohlavár a k vyvolání podezření stačí málo. K výslechům se běžně používá mučení jak fysické tak psychické kterému odolá málokdo a dotyčný se posléze přizná i k věcem, o kterých do té doby ani nevěděl, že existují.

Zpravodajská činnost na území cizího státu je obvykle organisována přibližně takto: centrála – residentura – agent. Centrála sídlí na domácím území, residentura pak na většinou zájmovém území (ale může být třeba v sousední zemi) a řídí jednotlivé agenty. Z tohoto uspořádání vyplývá potřeba utajené komunikace mezi jednotlivými články řetězce pro plynulé předávání získaných informací a naopak pro předávání instrukcí pro agenty. V některých případech není residentura potřebná a potom agent komunikuje přímo s centrálou.

Komunikace může být přímá nebo nepřímá. Přímou komunikací se rozumí osobní styk řídícího pracovníka residentury či dokonce centrály s agentem za účelem předání získaných informací, instruktáže, odevzdání peněz a podobně. Takovéto schůzky jsou velmi náročné na zabezpečení a předchází jim složité plánování a organisační zajištění. Účastníci takové schůzky i několik hodin prověřují, zda nejsou sledováni, používají různé fígle jak se od případných sledovačů odpoutat (např. vejít do velkého obchodního domu kde je hodně lidí, chvíli tam bloumat a vyjít jinými dveřmi, zastavit se u výlohy obchodu, chvíli si ji prohlížet a pak odejít opačným směrem, rychlý a nečekaný nástup do taxi, MHD apod.). Není totiž větší radosti pro místní kontrarozvědku než nachytat účastníky přímo při činu, mívají při sobě zajímavé a usvědčující materiály. Nepřímá komunikace se používá případech, kdy je konání osobní schůzky neúnosným risikem a může být nejen rádiová ale i pomocí mrtvých schránek, pošty (mikrotečky, tajnopis), inserátů v novinách se smluveným významem, znamení křídou na dohodnutých místech, pomocí spojky, krycí adresy, přepážky (nechám u vás něco pro známého, dotyčný samozřejmě netuší oč se jedná a hlavně musí být nezajímavý pro místní kontrarozvědku) a tak dále, vynalézavosti se zde meze nekladou. Takto zpravidla komunikuje agent s residenturou. Residentura komunikuje s centrálou obvykle pomocí rádia a kurýrů, někdy v tiché spolupráci s místním diplomatickým zastoupením své země.

Rádiové spojení může být jednosměrné či obousměrné.
1.Obousměrné spojení znamená, že agent rádiem předává získané informace a stejnou cestou dostává instrukce. Takový rádiový provoz bývá většinou telegrafní na krátkých vlnách i když dnes jsou již možnosti jiné a lepší. Tento druh komunikace je velmi riskantní podnik protože jinak i velmi zaostalé země bývají dobře vybaveny pro kontrolu a odhalování nelegálního rádiového provozu na svém území. Takový polapený agent-radista je pak zlatým dolem pro místní kontrarozvědku protože z něj lze dostat informace nejen o místní zpravodajské síti ale i o pravidlech šifrové služby a rádiového provozu. Optimální je, když radista nikoho nezná, nevěnuje se ničemu jinému než rádiu a materiál ke komunikaci dostává již zašifrovaný cestou spojky či mrtvé schránky. Pokud je odloven, může si místní kontrarozvědka počíst jen v zašifrovaných materiálech, které by jinak stejně zachytil odposlech rádiové komunikace.
2.Jednosměrné spojení spočívá ve vysílání centrály, které agent přijímá, tok informací opačným směrem je organisován jiným kanálem. Tento způsob spojení byl velmi často používán za WWII, kdy londýnská BBC v rámci pravidelného rozhlasového vysílání zasílala vzkazy – instrukce domácím odbojovým skupinám. V různých formách se používá dodnes, nejčastěji formou fónického vysílání pětimístných skupin písmen. Lze jej zachytit velmi často, používá ho například UK (z Kypru) či Israel. Z naší země takové relace přestaly odcházet na začátku devadesátých let. Pro příjem je nutný pouze kvalitnější přenosný rozhlasový přijímač, jehož vlastnictví nekompromituje majitele – nejedná se o nějakou speciální radiokomunikační techniku, která se špatně zdůvodňuje místním bdělým úřadům. Z dnes dostupných přijímačů na našem trhu by plně vyhověl např. SANGEAN ATS-909 za asi pět tisíc korun. Zde je však třeba upozornit na skutečnost, že lze na dálku zjistit, na jaký kmitočet je přijímač naladěn, samozřejmě pokud je zapnutý. Všechny soudobé komerční přijímače pracují na principu superheterodynu a obsahují oscilátor, který pomocí směšovače převádí přijímaný signál na pevný mezifrekvenční kmitočet na kterém se provádí vlastní filtrace. Tento mezifrekvenční kmitočet je prakticky u všech komerčních přijímačů po celé zeměkouli stejný (455 kHz) takže stačí zachytit parasitní vyzařování oscilátoru, k němu tuto hodnotu přičíst a víme, na jakém kmitočtu přijímač poslouchá. Tato technika byla zvládnutá již na začátku šedesátých let, pěkně ji popisuje např. bývalý náměstek MI-5 Peter Wright ve své knize „Lovec špionů“ (operace RAFTER). U nás jí používala StB k psychologickému nátlaku na odpůrce režimu, „předevčírem jste poslouchal svobodnou evropu v 8 večer“, to samo o sobě sice trestné nebylo ale dotyčný získal velmi dobře odůvodněný pocit, že se o něm ví daleko více než si myslí a že nemá smysl některé věci dále zatloukat.

A nyní popojdeme od organisační k technické stránce věci. Protože se budeme zajímat o klasické spojení na krátkých vlnách, bude nutno se zmínit o podmínkách jejich šíření, protože na tomto je z velké části závislá míra úspěšnosti rádiové komunikace. Tento výklad bude silně zjednodušený a znalce prosím o shovívavost. Krátké vlny se šíří dvěma způsoby, vlnou povrchovou a vlnou odraženou od ionosféry. Povrchová vlna má zpravidla krátký dosah, který nepostačuje pro potřeby dálkového spojení a proto se jí dále nebudeme zabývat. Druhý způsob spojení je závislý od momentálního stavu ionosféry takže začneme tím, co to vlastně je.
Atmosféra zasahuje do výšky až několik tisíc kilometrů nad zemí, zde se však jedná o osamoceně se potloukající molekuly vzduchu, které na rádiové spojení nemají vliv. Jiná situace je ve výškách okolo 100 až 300 kilometrů. Přestože jsou tyto výšky již považovány za kosmický prostor, je zde stále hustota molekul vzduchu taková, že pokud jsou ionisovány slunečním zářením, mohou vytvořit jakési zrcadlo, které krátké vlny odrazí zpět k povrchu Země podle kulečníkového principu „úhel odrazu rovná se úhlu dopadu“. Těch odrazů Země - ionosféra – Země může být samozřejmě více. Ionisace je fysikální jev, kdy částice vyvržené Sluncem mají takovou energii, že dokáží ze struktury atomu vyrazit elektron a tím z původně elektricky neutrálního atomu učinit kladně nabitý iont. Ten je pak schopen odrazit elektromagnetické vlny v jistém kmitočtovém spektru pod jistým úhlem. S jistým zjednodušením se dá říci, že čím vyšší je sluneční aktivita, tím více je ionosféra schopná odrážet vyšší kmitočty. Intensita sluneční aktivity kolísá s denní a roční dobou a dále v jedenáctiletém cyklu, momentálně procházíme fází minimální sluneční činnosti. Z toho všeho vyplývá, že stav ionosféry a tím i podmínky šíření krátkých vln jsou závislé minimálně na těchto faktorech:
- denní období,
- roční období,
- stav jedenáctiletého slunečního cyklu.
Pamětníci, kteří poslouchali zahraniční vysílání na krátkých vlnách (např. BBC, VOA, RFE), si jistě vzpomenou, že rozvrh vysílání těchto stanic se několikrát do roka měnil. Příčinou byly výše popsané sezónní změny podmínek šíření krátkých vln. Tím spíše musí být brány v potaz při plánování kmitočtů pro agenturní spojení, protože zde se pracuje s výkony vysílačů o několik řádů menších, než jsou ty rozhlasové. Ionosféra se mění minutu od minuty a protože má zásadní význam nejen pro možnost rádiové komunikace, je předmětem trvalého zkoumání jak vědců tak i vojáků. Měření probíhá tak, že se kolmo vzhůru vysílá rádiový signál s postupně se zvyšující kmitočtem a současně se měří, kdy se přestane odrážet od ionosféry. U nás se toto provádí na observatoři v Průhonicích a na adrese http://digisonda.ufa.cas.cz/latestFrames.htm lze každé 2 minuty sledovat čerstvý ionogram. Na Aljašce provozují USA zařízení nazývané HAARP, jedná se principiálně o to samé jenže s podstatně větším výkonem, který umožňuje daleko širší škálu možností výzkumu ionosféry. O tomto systému kolují po netu neuvěřitelné pitomosti, naposledy jsem zaznamenal, že s jeho pomocí zlovolní američtí imperialisté vyvolali poslední ničivé zemětřesení v Číně.

Agenturní radiostanice musí splňovat především následující kritéria. Musí být malá, dostatečně výkonná, s jednoduchou obsluhou, pokud možno provisorně opravitelná, s možností napájení jak z akubaterie tak i sítě. To jsou požadavky poněkud protichůdné a výsledkem bývá kompromis. Nedílnou součástí radiostanice je anténa. Existuje vztah mezi vlnovou délkou na které vysílač pracuje a mechanickými rozměry antény, do které vysílá. Vlnová délka krátkých vln se pohybuje od 100 do 10 metrů přičemž nejmenší délka antény pro bezztrátový přenos vysokofrekvenční energie z vysílače do éteru je poloviční délkou použité vlny (silně zjednodušeno). Pokud nejsou tyto podmínky splněny, prudce klesá účinnost antény a tím i dosah vysílače. To může vést k nutnosti opakování relace a tím ke zvýšení risika zaměření. Na straně druhé, dostatečně dlouhá anténa může být demaskující, vyvolávat nežádoucí pozornost a ne vždy je umožněno její natažení.

Pro vlastní komunikaci se používá telegrafní provoz. Má své výhody ale i nevýhody, ne každý je schopen se naučit morse takovým způsobem, aby byl použitelným agenturním radistou. Mezi výhody patří jednoduchá konstrukce vysílače a vysoká komunikační účinnost telegrafního provozu, celý výkon vysílače přenáší informaci, což neplatí u např. fónického provozu. Dobře cvičený radiotelegrafista dokáže přečíst i signál na hranici šumu, což se u jiných druhů radioprovozu dosahuje jen pomocí složitých zařízení, použitelný telegrafní vysílač a přijímač lze v krajním případě sestavit i ze zbytků vyhozené domácí elektroniky, vyhrabaných z popelnice. Ne nadarmo si radiotelegrafní provoz udržují armády i takových technologických velmocí, jako je třeba Israel a po počátečním oslnění digitální technikou se k němu pokorně vrátila i naše armáda.

Úhlavním nepřítelem agenturního radisty je místní radiokontrarozvědka se svými zaměřovacími systémy. Už za WWII bylo zaměřování rádiového vysílání velmi propracované a gestapo dokázalo na okupovaných územích zlikvidovat či přinutit ke svým zpravodajským hrám velkou část odbojových radiostanic. A poválečný prudký rozvoj elektroniky tyto možnosti samozřejmě náležitě rozšířil. Agenturní rádiový provoz má svá pravidla, kromě jiného musí být co nejkratší a z jednoho místa se má vysílat pokud možno také jen jednou. To se snadno řekne, praxe bývá složitější. Jak to fungovalo (a dost často nefungovalo) u odbojových skupin vysílaných z Londýna za WWII pěkně popisuje Vítězslav Hanák v knize „Muži a radiostanice tajné války“ (vydal ELLI print v roce 2002).

Délku relace může ovlivnit například:
kvalita spojení, protistanice musí zachytit relaci pokud možno na první pokus bez nutnosti jejího opakování. Kvalita spojení je dána mimo jiné vhodným výběrem pracovního kmitočtu s ohledem na momentální podmínky šíření krátkých vln (viz výše), uspořádáním antény, technickým stavem radiostanice, atmosférickými výboji (především letní bouřky), rušením od jiného radioprovozu, rušením od průmyslového zdroje, schopnostmi operátora a tak dále.

kvalita šifrování, i drobná chyba šifranta může způsobit, že s velkým risikem odeslaná depeše je nepoužitelná, protože se nedá rozšifrovat. Uvědomte si, v jakém stresu tito lidé pracují!

Pro zkrácení délky vysílání se používaly různé důmyslné vynálezy, zejména zrychlené vysílání. To fungovalo tak, že se relace napřed nahrála na nějaké záznamové zařízení normální rychlostí a do vysílače pustila rychlostí podstatně vyšší. Na opačné straně proběhl stejný proces, pouze v opačném pořadí. Takto šlo významně zkrátit dobu vysílání a tím i omezit možnost zaměření vysílače.

Zaměření vysílače pracujícího na krátkých vlnách není jednoduchý úkol ani v dnešní době. Záleží, jak je zaměřovací služba vybavena a z jakých míst vůči předpokládané poloze vysílače má možnost provádět zaměření.Používají se antény se směrovým účinkem pomocí kterých se stanoví asimut, takovýchto měření je zapotřebí několik a tam, kde se asimuty protnou, lze očekávat polohu vysílače, říká se tomu goniometrie. To však platí pouze pro povrchovou vlnu, v praxi to je poněkud složitější. Jako příklad lze uvést pokusy nacistů o zaměření nelegálního rozhlasového vysílače Ing. Rudolfa Formise ve Štěchovicích v polovině třicátých let . Ing. R. Formis byl vysokoškolsky vzdělaný radioelektronik a před odchodem do ilegality zastával funkci technického ředitele rozhlasu ve Stuttgartu. Místo pro umístění vysílače si vybral velmi dobře, v údolí řeky utopený hotel dával záruku, že povrchová vlna bude mít velmi krátký dosah a pro zaměření bude k disposici pouze ionosférický odraz. To bylo s tehdejší technikou takřka neřešitelné a Ing. R. Formis mohl svým rozhlasovým vysíláním, které bylo v Německu dobře slyšitelné, přivádět nacisty do stavu nepříčetné zuřivosti. Umístění vysílače nakonec prozradilo ne zaměření ale konfident a nacisté mohli vyslat své hrdlořezy k jeho umlčení, což se jim dne 23.1.1935 konečně povedlo. S dnešní technikou, která již není odkázána jen na goniometrii, by odhalení takového vysílače byla otázka velmi krátkého času.

Vyspělé země, které jsou schopny provozovat vojenské komunikační satelity a jejich spojenci již na radiotelegrafní agenturní spojení na krátkých vlnách odkázány nejsou. Jsou k disposici komunikační zařízení, která umožní agentovi pomocí malého přístroje při přeletu satelitu komunikaci na takové úrovni, kterou klasické radiotelegrafní spojení neumožňuje a navíc se dá odhalit jen velmi obtížně. Ale to už je zcela jiná kapitola a o podrobnostech si budou povídat možná naši vnuci.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Tvou logikou a nezaměnitelným humorem podané základy (viz imperialistický špion a udatný rozvědčík). Dobrá práce. Tady to chybělo.

Nakolik je sci -fi, když Viktor Suvorov vypisuje, "že si se svým řídícím orgánem předávali zprávy přes jezero - voda je dobrý vodič a nikoho nenapadne zde odposlouchávat?"
Můžeš vysvětlit?
ObrázekObrázekObrázek
RAYTHEON
7. Major
7. Major
Příspěvky: 602
Registrován: 14/5/2007, 20:44

Příspěvek od RAYTHEON »

to Michan

Každá vodní plocha dobře odráží krátké vlny, schopnost antény předat maximum vysokofrekvenční energie do éteru určuje i elektrická vodivost půdy, tedy kromě jiného kromě jiného i výška hladiny spodní vody. Když odečteš básnickou licenci autora, zůstane Ti prostý fakt, že čím elektricky vodivější půdu pod anténou máš, tím lépe se dovoláš. Každý středovlnný či krátkovlnný rozhlasový vysílač měl a dodnes má komplikovanou a pravidelně měřenou síť uzemnění pod anténním systémem, pokud tam něco korozí uhnije, okamžitě se to projeví na účinnosti a směrových vlastnostech antény. Takže agenturní spojení přes souvislou vodní plochu muselo při správné volbě kmitočtů a antén fungovat velmi dobře, jediné co nechápu, je citovaná odolnost proti odposlechu, pokud měla radiokontrarozvědka nepřítele možnost se dostat do blízkosti jedné z komunikujících stanic, musela mít dobrý přehled.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Dalšim možným riešením/vysvetlením je podobný systém, ako bol systém zemnej telegrafie používaný napríklad v pohraničnom opevnení.

A aj najlepší systém rádiového odposluchu a zameriavania je nanič, pokiaľ tí dvaja budú na seba mávať zástavkami alebo blikať svetlami. :roll:
Povedané inak - najlepším spôsobom ochrany komunikácie je utajenie samotného faktu, že komunikácia prebehla alebo prebieha.
RAYTHEON
7. Major
7. Major
Příspěvky: 602
Registrován: 14/5/2007, 20:44

Příspěvek od RAYTHEON »

to Alchymista
Jako obvykle, dobrý postřeh. Již v druhé polovině šedesátých letech je zaznamenán případ agenturní komunikace mezi západním a východním Berlínem pomocí optického pojítka, vysílačem byla obyčejná žárovka, amplitudově modulovaná přenášeným hovorem. Jak to STASI odlovila nevím, patrně to byl výsledek širší agenturní práce. V každém případě se jedná o možnost spojení na vzdálenost desítek metrů, to v tehdejších berlínských podmínkách stačilo. Zemní telegrafie byla úspěšně zkoušena, zde souhlas. Jedná se však o spojení na vzdálenost podobnou té žárovce.
Zcela jistě máš pravdu v tom, že nejlepší ochranou radiokomunikace je co nejdůslednější utajení její samotné existence. Dnes jsou k tomu celkem dostupné prostředky, technika rozprostřeného spektra či kmitočtové skákání, například. Jenže zde se jedná o komplikovanou techniku, která se jen obtížně vejde do kategorie agenturních spojovacích prostředků.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Žiarovka - Také laserové ukazovátko sa dá spáchať aj v IR oblasti, napríklad IR laserová dioda sa dá myslím "vydolovať" z CD mechaniky a pokiaľ nie, tak z diaľkového ovládania televízoru sa dajú vydolovať IR LED (alebo aj priamo kúpiť).
Vtip je aj v tom, že na strane centrály sa dajú použiť neporovnateľne zložitejšie a technicky náročnejšie zariadenia ako na strane agenta (či už ako vysielače alebo ako prímače). Strana centrály je totiž obmedzená len a iba technickými možnosťami, prakticky neexistujú obmedzenia na hmotnosť, rozmery, výkon či "nápadnosť" aparatúry - strana agenta môže byť vybavená celkom primitívne.
Povedané inak - ak je strana centrály schopná vysielať s výkonom rádu desiatok až stoviek kilowatov a prímať signál na hranici šumu alebo aj pod ňou, agentovi stačí kryštálka a "polwatový vysielač poskladaný z odpadu" alebo bežná CB stanica. A celkom zaujímavé veci sa dajú pri vysielaní i príjme napáchať aj pomocou záznamu zvukového signálu na PC a spracovania zvuku v dostupných programoch pre prácu so zvukom (vyťaženie signálu zo šumu a podobne).

Mimochodom - napadlo niekoho použiť na takéto prenosy napríklad bežné satelitné vysielanie? Centrála by mohla odosielať správy cez teletext alebo aj cez rádiá, ktorých je v družicovom vysielaní pomerne veľmi veľa... Opačný smer, od agenta, je zrejme nereálny.

Ešte fórek k CB staniciam: bol som pred pár rokmi svedkom komunikácie pomocou CB z Malých Karpát s Leningradom - druhá strana bol operátor rádiového spojenia záchranky v nejakej leningradskej nemocnici. Na otázku, s akým výkonom pracuje bola odpoveď "neznáju, éto lámpočka" :roll: .
Chlapík, čo to predvádzal mal štandardnú CB a tvrdil, že takto pokecajú tak raz za mesiac, keď sú dobré podmienky šírenia signálu (spomínal nejakú menej obvyklú "vrstvu").
RAYTHEON
7. Major
7. Major
Příspěvky: 602
Registrován: 14/5/2007, 20:44

Příspěvek od RAYTHEON »

to Alchymista

O pokusech s optickými pojítky na bázi laserových diod jsem něco četl, údajně se dá překonat až několik kilometrů. Jenže to je problém spíše mechanický než elektronický. Základem úspěchu je přesné nasměrování a souosost optiky přijímacího a vysílacího dílu, což se na koleně špatně vyrábí.

K výbavě agenta, k jednosměrnému rádiovému spojení opravdu může stačit celkem jednoduchý vysílač, to vyplývá z podstaty věci. CB stanice je pro účely agenturního spojení prakticky nepoužitelná protože používá NFM modulaci, která se pro dálkový provoz vyloženě nehodí. Využití satelitního vysílání pro jednosměrnou rádiovou komunikaci samozřejmě možné je ale má to nejméně jednu chybičku, ve spoustě zemí funguje satelitní anténa na místní úřady podobně, jako červený hadr na bejka. Daleko jednodušší je cesta komerčního rozhlasového přijímače.

Spojení Malé Karpaty - Petrohrad na CB proběhlo zásluhou sporadické vrstvy Es, to jsou takové nepravidelně se vytvářející ionisované chuchvalce ve výšce okolo 100 km, které umí odrážet kmitočty občas až do zhruba 150 MHz. Tvoří se na začátku léta, zpravidla kolem poledne a potom večer, někdy na pár minut, jindy i na několik hodin. Příčiny jejího vzniku a zániku nejsou dodnes prozkoumány. V těchto dnech se vytváří skoro každý den a s trochou štěstí lze v radioamatérském pásmu 28 MHz (kousek vedle CB) udělat spojení s Jižní Amerikou, což je v současném období slunečního minima jiným způsobem takřka vyloučené.
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Trochu upřesnění k Ing. R. Formisovi. Vysílání provozoval Otto Strasser který emigroval do Prahy, odkud dělal propagandu proti Hitlerovi (organizace Černá fronta). Vysílal na vlně 13 až 52 m s výkonem jen cca 100 W.
Jeho likvidací byl pověřen mj. Böhme, který je tak nechvalně známý z vypálení Lidic.
Vypátrání vysílačky nedalo Němcům tehdy moc velkou práci, se zaměřováním to nemělo co moc do činění, protože rychle zjistili, že se nenachází na území Německa. Dále to byla běžná agenturní práce, zjištění pobytu, protestní nóta ČSR, zjištění bydliště Strassera a následně Formise, vyslání vražedného komanda...

Více knížka M. Ivanov, Noc Hnědých stínů
Nebo zde či tady.

K tomu Superheterodynu - pokud Vám někdo bude tvrdit, že nelze zaměřit mobil, který netelefonuje, tak mu už asi nebudete věřit, že?
Uživatelský avatar
Dancer
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 563
Registrován: 23/2/2007, 11:44

Příspěvek od Dancer »

RAYTHEON píše:to Alchymista

O pokusech s optickými pojítky na bázi laserových diod jsem něco četl, údajně se dá překonat až několik kilometrů. Jenže to je problém spíše mechanický než elektronický. Základem úspěchu je přesné nasměrování a souosost optiky přijímacího a vysílacího dílu, což se na koleně špatně vyrábí.
Jen malá informační poznámka: Jde to i na koleně - viz. projekty Ronja a Krusader.
Nějaké info na http://www.chrudim2000.cz/ronja/ nebo http://www.root.cz/clanky/ronja-dcera-matfyzaka/http://www.root.cz/clanky/ronja-dcera-matfyzaka/
Nebát se a nekrást!
RAYTHEON
7. Major
7. Major
Příspěvky: 602
Registrován: 14/5/2007, 20:44

Příspěvek od RAYTHEON »

to Rosomak
K tomu Superheterodynu - pokud Vám někdo bude tvrdit, že nelze zaměřit mobil, který netelefonuje, tak mu už asi nebudete věřit, že?
Sice nevím jak souvisí možnost zjištění naladěné frekvence u rozhlasového přijímače s možností zaměření netelefonujícího mobilu protože se jedná o principiálně odlišné technologie ale budiž. Pokud ten mobil pracuje v síti GSM či podobné pak je samozřejmě zaměřitelný snadno a dobře.


to Dancer

Pro projekty Ronja i Krusader je třeba mít k disposici základní vybavení pro obrábění kovů, např. uspořádat čočky do optického systému fakt není sranda!
Franta 57
Příspěvky: 4
Registrován: 15/1/2014, 20:20

Re: Specifické druhy rádiového spojení

Příspěvek od Franta 57 »

Nevím, jestli má smysl něco přidávat do tohodle řadu let "mrtvého" fóra. Ale rád bych něco připomenul k těm možnostem superheterodynu (superhetu). Jednak zdaleka ne všechny superhety měly a mají mezifrekvenční kmitočet 455 kHz, standartem je spíše 468 kHz. Navíc výkon oscilátoru v přijímači je velmi malý (jednotky mW) a v "cestě ven" mu navíc stojí vstupní laděný obvod přijímače. Více (ale ne o moc) to bylo jen u historických elektronkových přijímačů. Reálná možnost zachycení oscilátoru (a tím zjištění, co dotyčný poslouchá) byla a je v městských podmínkách nanejvýš na desítky metrů (čili ten STBák by musel být přímo za dveřmi). Alespoň chvilkový poslech Svobodné Evropy přitom patřil zejména v sedmdesátých letech k "dobrému vychování" a když na někoho STBák vyskočil, že ji včera poslouchal, byla velká šance, že se trefí.
A ještě poznámku k tomu mobilu. Ten skutečně zaměřit jde, ale ne vždy. Musí to být v situaci, kdy je mobil v dosahu nejméně tří základnových stanic (BTS). Lze totiž (i když s poměrně velkou chybou - kolem 100 m) zjistit vlastně jen jediné - jak je mobil od BTS daleko. Tedy od jedné stanice je to někde na kružnici. Ode dvou už jsou to průsečíky dvou kružnic (a tedy skoro vždy dva možné body). Až při zachycení ze tří BTS je výsledek jednoznačný. Do určité míry je to obdoba GPS.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: Specifické druhy rádiového spojení

Příspěvek od michan »

Přivítal bych,
ahoj kolego RAYTHEON, prosím Tě o nějaké vysvětlení situace v radiových vlnách v Operaci MARKET GARDEN.
Ani po 70ti letech tomu prostě nerozumím.
Genrál Urquhart - velice přesvědčivá osoba - tomu nerozuměl více než 20 let a někteří jako já tomu nerozumíme i dnes...
Bylo to, je , a jen ve vysílačkách a přijímačích doby????
Amíci se u svých 101. a All American -82. jen u 82. trochu - s těmito jevy - těžko navazuji radiové spojení - či vůbec nenavazuji - setkávali jen zřídka - spojaři u 504. a 505. pluku - ostatní to nehlásili....


Prosím o srozumitelné vysvětlení pro laiky i dnešní doby.... Omlouvám se - nenaučil jsem se z Vaší problematiky - i v 21. století důležité, nebo zvláště důležité znalosti -" neumím nic"
Prosím pro laiky....
O - "bez spojení není velení" - hovořím průběžně - zatím 103, či kolik článků, pardon 102 - co je horší nejméně dalších 12 až 20 článků to bude - americké vysílačky a přijímače ve službách britské armády... - a jejich funkce v Arnhemu - ..Nic .. - zajímavé - novinář, a jeho komerční vysílání z prostoru Arnhem a jeho radio výbava - OK.
Jenomže britská armáda nesměla o novináře ani zakopnout.....( Urquhart - když se mu vše bortilo byl "fík" a ... požil zakázané?. bohužel jak říká a já vysvětlím - až když bylo pozdě - po 20tém září......?? - MARKET GARDEN trvala od 17tého do 26. září, a dopoledne 20 září již velel obráncům mostu major Gough - za těžce zraněného podplukovníkla Frosta - tedy o 20 hod. dýl než řekl Monty a co skutečně tehdy bylo v silách a zbraních paragánů - to zbraních si podtrněme, neboť do roka to bylo mnohem víc - pro budoucnost i dnešní to mějme vždy na mysli....
To zesílené obsahuje historická fakta - historická - zde jen volně použitá pro odborníka - RAYTHEONA.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: Specifické druhy rádiového spojení

Příspěvek od michan »

Pro pana kolegu RAYTHEONA ještě příspěvek - vysvětli co budeš schopen.
Tématika a zájmy kolegů jsou rychlé jak víš.
Až budeš hotov, tento můj "mezi - příspěvek" prostě smažu.
Prosím kolegy o trpělivost - dle času RAYTHEONA, s panem kolegou jsem mluvil telefonicky a vzhledem k zaneprázdněnosti neví čas, kdy dá příspěvek k vysvětlení.
To neznamená, že o" radiokumunaci v prostoru Arnhem" nemůže promluvit další odborník, odborníci.
ObrázekObrázekObrázek
Beda
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 266
Registrován: 28/7/2012, 02:01

Re: Specifické druhy rádiového spojení

Příspěvek od Beda »

Moc toho nevim....Jen je znamo ze ve velkem tam byla nasazena rucni stanice
http://en.wikipedia.org/wiki/Walkie-talkie
a prineslo to velky problem. Pro kazdy kmitocet je potreba jiny krystal a planovaci zapomeli ze se musi spolu po radiu domluvit ruzne druhy vojska a tak se spolu neumeli domluvit. Kazdy utvar mel jine frekvence. Modulace byla AM
http://en.wikipedia.org/wiki/SCR-536
http://www.motorolasolutions.com/US-EN/ ... lkie+Radio

Vetsi stanice byla uz modulace FM
http://en.wikipedia.org/wiki/SCR-300
manual ke stanici
http://www.scr300.org/http://www.motoro ... -Way+Radio

Strejda google toho jiste najde vic.
http://www.druhasvetova.kx.cz/?p=bitvy/Arnhem
neco o problemech se spojenim.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: Specifické druhy rádiového spojení

Příspěvek od michan »

OK, o těch krystalech tam pan generál Urquhart něco říká - pokusím se na to nezapomenout.

děkuji i za odkazy
ObrázekObrázekObrázek
Beda
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 266
Registrován: 28/7/2012, 02:01

Re:

Příspěvek od Beda »

Rosomak píše:Trochu upřesnění k Ing. R. Formisovi. Vysílání provozoval Otto Strasser který emigroval do Prahy, odkud dělal propagandu proti Hitlerovi (organizace Černá fronta). Vysílal na vlně 13 až 52 m s výkonem jen cca 100 W.
Jeho likvidací byl pověřen mj. Böhme, který je tak nechvalně známý z vypálení Lidic.
Vypátrání vysílačky nedalo Němcům tehdy moc velkou práci, se zaměřováním to nemělo co moc do činění, protože rychle zjistili, že se nenachází na území Německa. Dále to byla běžná agenturní práce, zjištění pobytu, protestní nóta ČSR, zjištění bydliště Strassera a následně Formise, vyslání vražedného komanda...

Více knížka M. Ivanov, Noc Hnědých stínů
Nebo zde či tady.

K tomu Superheterodynu - pokud Vám někdo bude tvrdit, že nelze zaměřit mobil, který netelefonuje, tak mu už asi nebudete věřit, že?
Nemci a jiste i spojenci pouzivali stabilni zamerovaci stanice. K hrubemu zamereni bylo potreba zamereni minimalne ze dvou mist, cim vice, tim lepsi. Muselo byt rychle spojeni telefonem k predani kmitoctu a volacich znaku. Potom nasadili zamerovaci radiovozy, bylo i prenosne zarizeni a k dohledavani ve mestech se vypinal proud.

Je o tom u nas vydana kniha
Knihy Německý+válečný+zaměřovací+přijímač+FuPe+z+roku+1941 ...
knihy.heureka.cz › Filmy, knihy, hry › Knihy‎
Heureka.cz vám poradí jak vybírat Knihy. Máte vybrané filtry: Německý+válečný+zaměřovací+přijímač+FuPe+z+roku+1941.

vic toho ale nenasel.

EDIT: neco o nemeckych zamerovacich
http://www.cdvandt.org/Landsberg-Tagung-17.pdf
Naposledy upravil(a) Beda dne 18/1/2014, 18:41, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Re: Specifické druhy rádiového spojení

Příspěvek od michan »

Děkuji a pomozte i v datech nespojení - je to 17. až 23. září 1944(operace byla"odpískána - ráno - " realizovna večer 25, či noc 26.).
Chci porovnat všechny informační kanály....
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Ostatní“