To jsem pochopil hned napoprvé. Ale to co jsem psal platí i zde.
Jasně, ale tohle není o konkrétních případech. V obecné rovině je to tak jak píši, Zde máš prostě problém, potřebuješ letoun s dlouhým doletem a současně i letoun se schopností zasahovat a potápět lodě. Za WW2 to znamená vícemotorový torpédový bombardér.Toto neplatí proto co jsem napsal výše. V uvedeném konkrétním případě byly veškeré výhody na straně Japonců, nicméně to dopadlo tak jak to dopadlo. Katastrofálně.
Problém je, když s takovým letounem zaútočíš na svaz letadlových lodí US Navy v poslední fázi války v Pacifiku. V počátečním období nic takového neexistovalo a sami Japonci ani nic takové nepředpokládali. Ostatně samotný letoun nebyl k podobnému typu náletu, jaký popisuješ určen, pokud by došlo k nasazení proti svazu letadlových lodí, tak jak byl koncipován v rámci představy námořního boje té doby, potom hlavní nebezpečí představují palubní stíhačky. O ty se měla postarat doprovodná letadla. Flak potom neměl představovat hrozbu, skrz kterou by se nedokázaly tyto letouny dostat. Opět, v té době nebylo protiletadlové dělostřelectvo tak silné, jeho nárůst v průběhu bojů byl masivní.
Tudíž naprosto správně píšeš, že torpédový bombardér této kategorie není stavěný pro průnik mnohavrstvou obranou TG. Hlavní chyba v tomto konkrétním případě ale nebyla primárně v samotném letounu, ale v jeho nasazení, které bylo zcela chybné vzhledem ke konstrukci letadla, byť odpovídalo doktríně Japonců. Letoun byl poplatný době svého vzniku a představám o vedení námořně-leteckých bojů.