Yamato a Musashi - japonská monstra

[Martan]

Nejsem odborník na lodě a proto se zeptám - Není útočení torpédy jenom na jeden bok i trochu kontraproduktivní? Vycházím z toho, že pokud se loď naklání na jednu stranu, tak se do oblasti zásahů torpédy postupně dostává silně pancéřovaná část boku lodi. Naopak na protilehlé straně naopak torpéda zasahují měně chráněnou nejspodnější část boku a dno. Ale zase na druhou stranu u Jamata se taktika útočení na jednu stranu vyplatila. Ale jak píšu, v tomto se nevyznám a jenom mě to napadlo.

[Lord]

A jak to Martane uvádíš, tak to přesně amíci provedli, viz předchozí stránka.

viewtopic.php?p=409455#p409455

Edit: Ještě to uvedu tady pro lepší srozumitelnost.
MIYAMOTO uvedl, že první a druhá vlna byla simultánní, útok byl proveden na levobok bitevní lodě Jamato.
Ale třetí a čtvrtý útok letadel mířil také na pravobok lodě před potopením.
Takže jestli tomu dobře rozumím, jednalo se o doražení již silně nakloněné lodě.

[Raiden]

Nejsem odborník na lodě a proto se zeptám - Není útočení torpédy jenom na jeden bok i trochu kontraproduktivní? Vycházím z toho, že pokud se loď naklání na jednu stranu, tak se do oblasti zásahů torpédy postupně dostává silně pancéřovaná část boku lodi. Naopak na protilehlé straně naopak torpéda zasahují měně chráněnou nejspodnější část boku a dno.

Dobrý postřeh, o něčem podobném píše Hubáček ve své knize Pacifik v plamenech - když v Pearl Harboru japonské torpédové bombardéry útočily na bitevní loď West Virginia, po prvních zásazích torpédy loď získala náklon (který se podařilo vyrovnat takže se sice potopila, ale nepřevrátila), díky čemuž se do cesty dalších torpéd dostal právě ten hlavní pancéřový pás, což pomohlo poněkud utlumit účinky explozí těch dalších torpéd. Nicméně i tak z toho West Virginia vyšla s mimořádně závažným poškozením.

[Lord]

Je si to potřeba jen nastudovat, pokud u Jamato píše každý zdroj jinak, více zdrojů a podumat pánové, zatím.

[Raiden]

Svislá vzdálenost mezi jednotlivými palubami byla podle japonských standardů 1,9 – 2,3 m. Vzhledem k faktu že pod stropem byla běžná nosná konstrukce a byly zde taženy veškeré kabely a ventilační potrubí bylo na výšku často v kajutách pouze 1,6 – 1,7 m. Tedy nevím kolik měří nebo za války měřil průměrný japonský námořník ale mám dojem že i oni se museli pohybovat v předklonu (často velmi hlubokém).

U námořnictva nevím, ale u japonské armády průměrný voják měřil 150 - 160 cm (minimální výška nutná pro službu v armádě byla před válkou stanovena právě na 150 cm). Pokud tomu bylo u námořnictva podobě, neviděl bych to s tím nutným předklonem až tak tragicky

[Dzin]

Je sice stereotypní zobrarovat japonce jako drobné a malé, ale je fakt, že minimálně v případě tanků to tak opravdu je a jejich vnitřní prostory jsou dimenzovány pro menší výšku, než je obvyklé na západě. Proto bych se nedivil, že to u lodí bude stejně.

[Raiden]

U námořnictva takto Japonci například během WWI vyvinuli 140 mm kanón pro své lehké křižníky a také jako sekundární výzbroj svých bitevních lodí, protože 45 kg granáty do té doby používaných 152 mm děl byly na ně zkrátka příliš těžké a manipulace s nimi dělostřelce rychle vyčerpala, čímž trpěla rychlost palby - naproti tomu 140 mm granát vážil o něco méně - 38 kg, což asi bylo znát.

[Dzin]

A potom že na velikosti nezáleží.

[Lord]

Jj, Raidene to máš pravdu, protože to zmiňují třeba ve videu o lodi Mikasa.
Japonští námořníci museli jíst maso, aby uzvedli náboje, ale zakazovalo jím to jejich náboženství.

Tak je zavřeli do kobky v podpalubí, aby tam vystřízlivěli.
Na Mikase bylo také více místa, protože byla stavěná podle anglických standardů.

Japončíci měřili v té době průměrně asi 155 cm. Nyní mají kolem 170 cm, lidi se obecně zvětšují, což je přičítáno genetickému výběru a lepší stravě.
V pohodě to odpovídá. Trošku komedie, ale zase ušetřili, i při stavbě vlastních lodí Už vidím jak tam v pohodě lítají jako fretky.

Japonsko není nic pro vysoké!
https://www.frekvence1.cz/clanky/zabava ... otky.shtml

[Alfik]

Je sice stereotypní zobrarovat japonce jako drobné a malé, ale je fakt, že minimálně v případě tanků to tak opravdu je a jejich vnitřní prostory jsou dimenzovány pro menší výšku, než je obvyklé na západě. Proto bych se nedivil, že to u lodí bude stejně.

U námořnictva dbali na výšku i mohutnost, dokonce vznikla někdy na přelomu 19. a 20. stol. vzpoura, i když si už nevzpomenu na které lodi, kvůli tomu, že nutili námořníky jíst hovězí a mléčné výrobky, což buddhisté neskousli (doslova ). Nakonec posádku propustili, a nahradili námořníky z řad křesťanů, a z těch budd. sekt, které se k tomu nestavěly tak přísně jako "středoproudový" buddhismus (daly jim nějaký pardon asi).
Taky by to samozřejmě šlo z řad eta, ale tam asi hrály roli i jiné předpoklady, jako spol. odpor, vzdělání, apod.

PS: A jo, Lord o tom píše taky, takže Mikasa.

[Raiden]

Něco k vývoji projektu bitevních lodí třídy Jamato:

https://warshipprojects.com/2018/04/24/ ... s-genesis/

[jarl]

Tento znak byl namalován na komín Jamato před její poslední plavbou. Jedná se o erb slavného samuraje Masašige Kusunokiho, jenž se údajně stal vzorem pro příslušníky jednotek kamikaze. Proč byl použit i na Jamato je vzhledem k sebevražednému pojetí její poslední mise asi zbytečné vysvětlovat.

[jarl]

David Šaroch napsal bakalářskou práci nazvanou Příběh lodi Jamato, kterou je možné si přečíst (stáhnout) na tomto linku: https://dspace5.zcu.cz/handle/11025/40778

Zaujalo mě konstatování, že když se námořníci ohlédli zpět za vznikem a zničením lodě začali věřit že „Tři největší pošetilosti světa byly Velká čínská zeď, pyramidy v Gíze a bitevní loď Jamato,

[Dzin]

Jako největší pošetilost bych to zrovna nenazval, v případě Japonců by se daly najít daleko větší, které ovlivnily válku výrazněji. Když vezmu dobu, ve které Jamato a Musaši vznikly, nebyly to vyloženě špatné lodě a plně zapadaly do tehdejšího většinového chápání jejich role v námořním střetu.

Problém spíše byl v celkové Japonské koncepci, která byla dle mého poměrně schizofrenní. Tedy, že jako hlavní údernou činnost předpokládali nasazení svazu letadlových lodí a tak by daleko lépe vyhovovala stavba bitevních lodí pro doprovod letadlových, tedy moderní lodě alá Kongo. Při stavbě Jamato (a Musaši) je vidět, že ještě neměli zcela ujasněno, jakou cestou se vydat a z toho vyplynulo, že upřednostnili jiný typ lodě, který nakonec nedokázali dostatečně využít.

Kdybychom ale srovnávali s jinými námořnictvy, tak třeba větší pošetilost byla celá výstavba německého hladinového loďstva, kdy přestože měli Němci empirické poznatky z WW1, že je nejlepší se soustředit na ponorkovou válku, zahájili výstavbu silného hladinového loďstva, tedy především lodě tř. Schanhorst a Bismarck, které finálně spíše jen odčerpaly prostředky pro rozvoj a výstavbu ponorek a k německému válečnému snažení přispěly minimálně.