Biologické a sociální příčiny válek

[Rase]

Biologické a sociální příčiny válek

František Novotný je autorem Mrožovin na Neviditelném psovi, aktuálně napsal zajímavý článek O jednom pacifistickém bludu a tady si můžete přečíst první kapitolu. Příčiny moderních válek si můžete přečíst v pokračování níže (v odkazu).
I když odhlédneme od relace predátor-kořist, nalezneme organizované násilí, které je možno klidně nazvat válkou, i ve světě zvířat. Jenom ale na tom nejvyšším stupni sociální organizovanosti - u primátů, konkrétně u jednoho druhu šimpanzů, jehož samci organizují válečné výpravy na území cizí skupiny, kde nepřátelské samce na místě zabíjejí a samice loupí. Účel je zcela jasný - genová sada takového agresora má větší naději na šíření a proto se šimpanzí samci, seskupení do oddílu, což vyžaduje značnou sociální inteligenci, chovají tak, jak se chovají. Není důvod pochybovat, že tyto šimpanzí výpravy jsou předobrazem prvních lidských válek, kde taktéž šlo o únosy žen a ze stejných důvodů - genová sada únosce opět měla větší šanci na reprodukci. Kdyby agresor příslušnici cizího kmene jenom pří výpadu na nepřátelské území znásilnil, což asi bylo předstupněm prvních organizovaných válečných výprav, dostál by sice biologické nutnosti rozšířit své geny, ale připravil by se o sociální "zisk" - jeho dítě by se stalo příslušníkem cizího kmene a tudíž v budoucnosti konkurentem jeho potomků s místními ženami. Ze sociálního hlediska byl tedy přínosnější únos. Důležitou roli též hrála ženská práce - unesené ženy představovaly významný ekonomický potenciál a proč to neříci, zajišťovaly pohodlný domácí život bojovníků. Z toho, co zde bylo řečeno, vyplývá, jak biologické pohnutky u druhu homo sapiens jsou spojeny se sociálním chováním a se socializací tohoto druhu vůbec.
Z početných antických mýtů a legend, jež dosvědčují tento vývoj, bych připomenul "únos Sabinek", neboť tato válka o ženy nalezla odraz v mnoha uměleckých dílech. Když muži kmene Latinů na válečné výpravě v 8. století před.n.l. uloupili ženy Sabinům, jednalo se už o zastaralý podnět k válce, neboť v pokročilejších oblastech světa se již vedly obecnější války o otroky jako takové. Kupříkladu většina tažení egyptských faraonů měla tento cíl, i když k lidské kořisti se pojila kořist materiální - dobytek, potraviny, drahé kovy, koření, vzácné dřevo atd. Příčina byla v podstatě opět biologická, otroci představovali ekonomický potenciál, s nímž byla spojena politická moc a tato moc skýtala lepší podmínky pro reprodukci. To platí dodnes a proto jdou hezcí muži k filmu a šeredové do politiky. Řím ale počáteční zaostalost rychle dohnal a na válečné kořisti otroků založil svoji ekonomiku. Tak jako dnes žijí Saúdové z ropného bohatství, žili Římané z bohatství ukořistěných otroků a stát se statutárním římským občanem se všemi právy na požitky od státu bylo stejně obtížné (a výnosné) jako dnes získat občanství Kuvajtu.
Vzhledem k setrvačnosti socializačních procesů a společenské tradici se již tady vnucuje otázka, kde a jak se projevil vliv výrobců zbraní? Není dost dobře možné, aby začal fungovat zčista jasna a směšnost představy, že římští výrobci kopí, mečů, krunýřů a štítů vehnali Caesara do válek s Galy, Germány a Brity, aby měli zisk, napovídá, že pacifistické tvrzení o aktivní úloze zbrojařů je spíše ideologickou smyšlenkou než pravdou. Leč neukvapme se s odsouzením a zkoumejme, zda přece jen technologický vývoj a masová výroba zbraní toto tvrzení neospravedlňuje.

Zdroj:
https://www.valka.cz/10841-O-jednom-pac ... ign=serial

[Dzin]

Ono zase že by hromadění zbraní nemohlo vyvolat konflikt zase tak úplně pravda není. Je to takové známé "pokud máš kladivo, každý problém ti začne připomínat hřebík". Vždy je ale důležité, kdo zbraně hromadí. Pokud tak činí demokratický stát, je ono "zatlučení hřebíku" méně pravděpodobné, než pokud tak činí stát autokratický nebo totalitní. Tudíž bychom se vždy měli mít na pozoru před zbrojením takových států. Tudíž aktivní snaha o omezení celosvětového zbrojení není rozhodně na škodu. Vždy je lepší, když ti, se kterými je menší pravděpodobnost na dohodě "po dobrém" budou mít co nejméně zbraní.

[Alfik]

Ono zase že by hromadění zbraní nemohlo vyvolat konflikt zase tak úplně pravda není. Je to takové známé "pokud máš kladivo, každý problém ti začne připomínat hřebík". Vždy je ale důležité, kdo zbraně hromadí. Pokud tak činí demokratický stát, je ono "zatlučení hřebíku" méně pravděpodobné, než pokud tak činí stát autokratický nebo totalitní. Tudíž bychom se vždy měli mít na pozoru před zbrojením takových států. Tudíž aktivní snaha o omezení celosvětového zbrojení není rozhodně na škodu. Vždy je lepší, když ti, se kterými je menší pravděpodobnost na dohodě "po dobrém" budou mít co nejméně zbraní.

A k tomu ten zatr... Thúkydidés se svou pověstnou pastí... ale je fakt, že prvotní příčinou nebývá samo hromadění zbraní, to je jen jedním z kroků, je následkem nějakých jiných "požadavků válčit" - a příčinou dalších kroků, obou stran.

PS: Že Thúkydidova past funguje, je vidět např. na prohlášeních záp. politiků o tom že nás Rusko napadne, a naopak na prohlášeních Putina že bojuje s celým NATO které ohrožuje "ruskyj mir".

[Dzin]

PS: Že Thúkydidova past funguje

Knihu jsem poctivě přečetl a podle mě z ní plyne, že nic takového jako T. past neexistuje. Problém s touto teorií je, že neobsahuje žádnou zákonitost, kdy se státy do zmíněné pasti dostanou. Jediné, co říká je, že nastupující a stávající mocnost se mohou ale také nemusí dostat do války. Což je pouze konstatování zjevného faktu. Po pravdě už dlouho jsem nečetl tak obsáhlou knihu o ničem.

[Dzin]

ale je fakt, že prvotní příčinou nebývá samo hromadění zbraní

To samo o sobě také vždy neplatí. S hromaděním zbraní souvisí i hromadění vojáku a celkově ozbrojených sil. Tím může vzrůst tlak na jejich použití a refundaci vynaložených prostředků na jejich pořízení a údržbu. Opět v tom zásadní roli hraje o jaký stát se jedná.

Příčiny jsou samozřejmě komplexní a také se rozhodně nedá říci, že pokud se nebude zbrojit, nebudou války či že zbrojení je výhradní nebo hlavní důvod k nim.

[Alfik]

PS: Že Thúkydidova past funguje

Knihu jsem poctivě přečetl a podle mě z ní plyne, že nic takového jako T. past neexistuje. Problém s touto teorií je, že neobsahuje žádnou zákonitost, kdy se státy do zmíněné pasti dostanou. Jediné, co říká je, že nastupující a stávající mocnost se mohou ale také nemusí dostat do války. Což je pouze konstatování zjevného faktu. Po pravdě už dlouho jsem nečetl tak obsáhlou knihu o ničem.

No počkej, to jsme si nerozuměli. V té knize to není, ten pojem pochází až z druhé půle 20. stol., a ani si nepamatuju kdo to poprvé použil. Je to pouze jakési podobenství, vycházející z toho, že Thúkydidés popsal vznik Peloponéské války jako výsledek vzestupu jak Sparty tak i Athénského spolku, napřed hospodářského, a pak i vojenského, a zabíracího-okolní-země, a z toho vyplývající střet.
Ve zkratce, Sparta se obávala vzestupu Arthén, a tak začala "anšlusovat" další městské státy. Toho se zase obávali v Athénách, a začali vytvářet, namnoze též pom. anšlusů, Athénský námořní spolek.
Když pak Sparta "nabídla výhodný kšeft", rozuměj "dejte se k nám nebo vás vyvraždíme" kraji Mégaře, což bylo město (země) přímo mezi (resp. přiléhalo k A. a S. se "přiblížila" záborem zemí mezi sebou a Mégarou, srv. "přibl. NATO k Rusku") S. a A., bylo na válku zaděláno.

Thúkididův význam není v popisech války samotné, což asi tebe zajímá nejvíce. On totiž byl první, kdo popisoval politiku a hospodářství jako příčinu války, a zcela vynechal všechny řecké bohy. Srv. např. s Íliadou a Odysseiou.
Proto tobě připadá kniha jako zbytečná, pro mě je celkem důležitá. Já nejsem voják. Byl jsem pouze vojínem a teď už mám jen hodnost dědečka

V USA v r. 2015 pak tento jev použil politilog Graham Allison pro vysvětlení vztahů USA a Číny, a tak jej znovu zpopularizoval.

[seabee]

Takhle to začíná:
Masakr při střetu pastevců a farmářů v Nigérii. Zemřely desítky lidí, někteří přišli o hlavu
Nejméně 21 vesničanů zabili ozbrojenci v nigerijském státě Kogi. Jak v pátek s odvoláním na místní obyvatele informovala agentura Reuters, jednalo se o další ze střetů mezi kočovnými pastevci a farmáři v nejlidnatější africké zemi, kteří mezi sebou bojují o zemědělskou půdu.

Aneb válka o zdroje. Nicméně v předfeudálních, feudálních a jiných společnostech řízených absolutistickými vládci jsou ty příčiny ještě rozšířené o čistě individuální (čest, osobní urážka) nebo čistě ideologické (panský národ má právo vládnout ostatním).Pochybuju o všech důvodech daných "vědecky" zdůvodněnou zákonitostí. Viz třeba "Pomsta geografie" - zvýšené napětí ano, ale nutnost vzniku konfliktu ne. Hodně ty teorie zavání marx-leninským pojetím historie - tzv. Zákonitost historického vývoje.

[Dzin]

...

Aha, tak to ano, to bez debaty. Já právě myslel knihu zmíněného Grahama Allysona, kde z této pasti dělá jakoby základ nějaké teorie, ale reálně to tak není. Pokud je ten termín zpětně použit pro popsání průběhu střetu dvou mocností, potom je to funkční a dá se dobře použít pro jednoduchý popis "co se stalo".

[Alfik]

...

Aha, tak to ano, to bez debaty. Já právě myslel knihu zmíněného Grahama Allysona, kde z této pasti dělá jakoby základ nějaké teorie, ale reálně to tak není. Pokud je ten termín zpětně použit pro popsání průběhu střetu dvou mocností, potom je to funkční a dá se dobře použít pro jednoduchý popis "co se stalo".

Rozumím. No, já zase nečetl celou tu Allisonovu knihu, jen nějaké ty výňatky, plus co někdo někde ocitoval. Takže, pokud je dle tebe "o ničem" a tu teorii za nefungující, tak to první ti budu muset věřit a to druhé - no uvidíme. V přír. vědách slovo teorie znamená něco jiného než v politologii, a popravdě, já ani netuším jestli to někdo někdy za teorii považoval. Co vím, bylo to spíše podobenství. Tak jako tak, na spoustu konfliktů to aplikovat lze.

[Dzin]

Minimálně autor to tak prosazuje. Ale když na to přijdeš, tak si přečti a uvidíš, jak to na tebe bude působit. Možná to bylo tím, že jsem na to měl dost očekávání. Podobně jsem byl kdysi natěšený na Střet civilizací a ten mě zklamal možná ještě víc. Ale zase bylo to dobré si přečíst už jen proto, že potom je pěkně vidět, jak je Huntington v dnešní době strašně moc dezinterpretován.

[palo satko]

Ak naozaj berieme ako hlavny motiv vojny širenie genov, presnejšie vytvorit zdravu genovu diverzitu, tak ten model o napadnuti suseda nefunguje. Z jednoducheho dôvodu: susedove samice maju temer vždy rovnaky genofond ako tie doma a geny dobyvatela su rovnake ako geny jeho bratranca o 10 kilometrov dalej. vyplyva to z logiky osidlovania, ked početnost komunity dosiahne hranicu že sa treba pre limity v zdrojoch rozdelit. Väčšinou sa novo vytvorena skupina s rovnakou genetikou nevyberie tisic kilometrov dalej, ale len do susednej doliny. Kedže vo vyvoji europskych spoločnosti začina byt celkom dobre geneticky skumany už od prichodu neandertalcov, tak sa vie, že ludia si tieto skutočnosti uvedomovali a dochadzalo v vyraznej migracii len samotnych žien na dlhšie vzdialenosti a vôbec to nebolo spojene s vojnou. V dokumente o Stonehenge to krasne popisali. Na začiatku zimy sa tam zhromaždili neoliticki ludia z celej Briatanie a Škotska, doniesli si prasiatka, pekne ich upiekli, podotahovali nejake kamene a odchadzali s nevestami.