Mezopotánské státy – Sumerové, Kiššové, ..........

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Hektor, Thór

Odpovědět
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Mezopotánské státy – Sumerové, Kiššové, ..........

Příspěvek od Tunac »

Mezopotánské státy – Sumerové, Kiššové, Amorité, Kašité , Asyřané, Babylóňané, Médové, Chaldejci.

Nejstarší civilizací v jižní Mezopotanii byly městské státy Sumerů, asi indoevropského původu, prokázané již 3500 př.n.l., stále mezi sebou bojující o nadvládu a bránící se tlaku z východu a severu. Tato civilizace přinesla lidstvu největší starověký epos o Gilgamešovi, který měl být vládcem v Uruku kolem 2600 př.n.l. a který přinesl vědomosti z časů „před potopou“.

Obrázek

O něco mladší je civilizace Akkadu, oblast jižně od Bagdádu, kde prvním útvarem bylo království Kiššké, vedoucí časté války se Sumerem, nakonec se obě země spojily v jednu.
Kolem r. 2000 př.n.l. ovládl Mezopotánii národ semitského původu, Amorité a založili starou Babylonskou říši. Jejím největším králem byl Chammurabi (1792-1750 př.n.l.), první zákonodárce.
Kolem roku 1300 př.n.l. zničili Babylónii Kašité, neznámý národ z východu, jejichž panství trvalo okolo 400 let.
Kolem roku 3000 př.n.l. se objevují v severovýchodní Mezopotíanii Asyřané, nejbojovnější národ této oblasti. a kolem r. 1120 př.n.l. si tu po 5 století udržoval nadvládu pomocí brutality a agresivity.
Roku 612 př.n.l. dobili hlavní město Asýrie spojení Babylóňané a Médové, což uspíšilo pád Asyrské říše.
Od roku 1500 př.n.l. pronikali do Mezopotánie semitští Chaldejci kteří svrhli Asyrskou nadvládu a vytvořili Novobabylonskou říši, její král Nabukadnezar r. 605 př.n.l. porazil Egypťany u Karchemiše.

Sumerové.
Boje mezi sumerskými městy byly velmi kruté. Sumerská vojska se sestávala ze všech svobodných bojeschopných mužů, takže jakési milice. Vládci si vytvářeli vlastní ozbrojené družiny.
Sumerské vojsko tvořila pěchota a válečné vozy (čtyřkolové a dvoukolové). Kyj, měděná sekera, asi 2m dlouhé kopí, dřevěné štíty byly výzbroj pěchoty. V období Akkadu byly u části pěchoty zavedeny luky. Ochranu těla tvořily kožešinové suknice a přehozy, plstěné pláště a kuželové čepice z tvrdé kůže. Zámožnější bojovníci měli přilby z mědí a z drahých kovů.
Na válečných vozech bojovali především velitelé a zámožní mužové.

Asyřané.
V druhé pol. 10. - konec 7. stol. př.n.l. dosáhla největšího rozmachu Novoasyrská říše, která ovládala země Středního východu a chvíli Egypt.. Žila z kořisti, práce otroků a poplatků poražených národů. Sumerští panovníci měli početné, dobře vyzbrojené a organizované vojsko. Jeho základnu tvořila hotovost svobodných Asyřanů – tzv Hupšuů. Za zásluhy ve válce dostávali půdu. Vrchním velitelem byl tartanu, který zastával místo hned za panovníkem. Každou provincii spravoval místodržitel, šaknu, který velel vojákům, s jejichž pomocí zajišťoval bezpečnost provincie.
Pěchota se dělila na lehkou a těžkou. Lehká pěchota byla vyzbrojena dýkami, meči, oštěpy a kyji a praky. Hlavní jádro vojska a zálohu tvořily kopiníci, vybavené štíty, meči nebo sekerami, postupující pomalu s vekou manévrovací schopností. Jejich postup znamenal vrcholnou fázi útoku. Lučišníci byli dobře organizováni a vycvičeni. (V době Sargonovců jich bylo okolo 20 000 a měli silné luky.) Jejich přesnost a průraznost šípů vyvolávala u protivníka zmatek. Jejich střelba byla přípravou na útok válečných vozů a jízdy. Dvoukolové válečné vozy (posádka: vozataj, štítonoš a lukostřelec), tažené dvěma koni, byly koordinovány s lučišníky, kopijníky a jezdci. Nejmenší, ale nejlépe vycvičenou složkou byla jízda. (V době Saragona II asi 1500 jezdců.) Tvořili ji šlechtici a námezdní Skytové.
Asyrská vojska, schopná bojovat v každém terénu se blížila počtům 100 000 bojovníků, což předpokládalo vynikající organizaci logistiky. K válečným úspěchům Asyřanů napomáhal neustále upatňovaný teror. V dobytém území zabíjeli Asyřané často všechny muže, ženy i děti. Často odváděli všechno obyvatelstvo do otroctví.
V této mezopotánské oblasti patřilo také k válečnictví opevňování a obléhání měst. Vojsko bylo doprovázeno obléhacími soupravami, jako byly pojízdné obléhací dřevěné věže, nebo těžká okovaná beranidla (asi převzaté od Sumerů). Dovedli stavět pontonové mosty, razit tunely pod hradby a opevnění.

Obrázek

Nejznámější Asyrští vojevůdci.
Tiglatpelistar III. (745 – 727 přn.l.) – nejdříve obnovil pořádek v mezopotánii, narušený předchozí vládou svých slabých předchůdců a vzpourami arménských kmenů. Zabezpečil Asyrské hranice na Arménské vysočině, a potom dobyl Palestinu a země východně od řeky Jordán. Na sklonku života vpadl do Babylónie a zajistil tam přímou Asyrskou nadvládu (do té doby byla jen formální).
Jeho význam spočíval ve vybudování vojenského, finančního a správního systému, jaký té doby na světě neznal. Zrušil domobranu a zavedl stálé, pravidelné vojsko jako jádro státu, zaměřeného na válku. Správu domovské země a dobytých území zajišťovala polovojenská byrokracie. Tiglatpelistar vytvořil první vzor centralizované vlády nad provinciemi.

Aššurbanipal (688- 625 př.n.l.) - potlačil obě egyptské vzpoury (668, 661 př.n.l.) a podnikl několik úspěšných tažení proti indoevropským Kimmerů. Potlačil, po čtyřech rocích bojů, povstání jeho nevlastního bratra, který vzbouřil celou Babylónii.
Vzápětí povstal Egypt, který vyhnal Asyrské posádky. Arabové a Elamité napadli Asýrii ze severu, západu a východu. Aššurbanipal nejprve porazil Araby (mnoho si jich podrobil), a pak rozdrtil a prakticky vyhubil Elamity. Asýrii byla na vrcholu moci, ale byla válkami oslabena a připravena o základ svého vojska – zemědělce. Armáda byla převážně tvořena skytskými žoldnéři z kmenů, které se usadili na severní hranici.

Po Aššurbanipalově smrti přešly skytské kmeny hranici a spolu s Babylóňany a Médy vpadly do centra země, zničily Ninive, což znamenalo konec Asýrie (612 př.n.l.).
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6832
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Díky chlape, máš to opět prima.
Je to skutečně hodně dávná historie, ale i ona má svůj řád a své nesporné kvality vojenské.
Asyřané svou organizovaností na tu dobu, byli hodně dlouho k neporažení.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 13242
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Mezopotánské státy – Sumerové, Kiššové, ..........

Příspěvek od Rase »

Původ Sumerů je zahalen tajemstvím ale je známo, že na území Mezopotámie přišli někdy okolo roku 4000 př.n.l. Existuje několik teorií, odkud tento národ pochází, mezi něž patří teorie, že přišel z území tehdejší Indie, což dokazují i rozbory koster nalezených v jižním Iráku (rozbor potvrdil stejnou DNA, jakou měli lidé obývající povodí řeky Indus). Mezi další teorie patří jejich příchod z území dnešního Íránu nebo dokonce až z jihovýchodní Asie. Po svém příchodu dokazovali svou nadřazenost nad ostatními skupinami lidí v oblasti tím že přišli s konceptem města jako společenství, které mělo chránit jeho obyvatele, suroviny i bohatství. Prvním takovým velkým městem byl patrně Uruk (Sumeřané sami věřili, že prvním městem na světě bylo Eridu, jež mělo být postaveno bohem vědění a vody, Enki, který ho údajně vyzdvihl z bažin). Zanedlouho začala růst další města, a tím přispívala k dalšímu rozkvětu sumerského území (například města Ur, Larsa, Isin, Adab, Kullah, Nippur, Kish nebo Mari). Takový koncept se brzy projevil jako jedna ze zdrcujících výhod sumerského lidu, bojujícímu proti ostatním kmenům v oblasti. Nutno však poznamenat, že se jednalo spíše o region s městskými státy, z nichž každý měl svého samostatného krále. Tyto jednotlivé městské státy nebyly téměř vzájemně politicky propojeny a každý z králů jednal nejspíše autonomně. Tento region byl sousedními kmeny nazýván jako "Země civilizovaných králů", přičemž Sumerové sami sebe nazývali jako "Země černohlavých lidí". Dalším převratným sumerským objevem byl počátek agrikultury a chování dobytka, což byl naprostý základ k uchycení rostoucí civilizace na jednom stálém území. Tyto dva způsoby obživy byly provozovány ve vesnicích, které obklopovaly jednotlivá města. Civilizace, jež disponuje dostatkem potravy, má ty nejlepší předpoklady k dalšímu rozvoji a druhotným vynálezům.

https://www.memento-historia.cz/clanek/ ... eho-naroda
viewtopic.php?p=263103&hilit=Sumerov%C3%A9#p263103
viewtopic.php?p=258830&hilit=Sumerov%C3%A9#p258830

9df839fe89b90c1912c02a16bc785e84.png
f7dfce13e1247f3ae3a011a42c6c9749.jpg
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Odpovědět

Zpět na „Ostatní národy“