Kukuřičné lanýže (Huitlacoche)

[Rase]

Kukuřičné lanýže

Někdy, pokud je teplo a vysoká vlhkost, může být kukuřice infikována houbou, která způsobí expanzi zrn a stane se z nich lahodná pochoutka. Huitlacoche nevypadá zrovna hezky a ve skutečnosti jde o kukuřičnou sněť (Ustilago maydis). Jedná se o celosvětově nejrozšířenější chorobou kukuřice (Zea mays) a o popis této houby se významnou měrou zasloužil v 1. polovině 19. století český mykolog a fytopaleontolog August Carl Joseph Corda (1809-1849). Šedivá patogenní houba se živí kukuřicí dříve, než se jí plně rozvinou klasy. Obvykle roste v období dešťů a má za následek baňaté, modročerné výrůstky. Nevypadají vůbec hezky, ale Mexičané je milují - ⁠vyrostla jim totiž oblíbená náplň do quesadilly. Po celá staletí sloužila huitlacoche jako základní potravina pro domorodé obyvatele jihozápadu. Aztékové záměrně noži poškozovali rostliny kukuřice v úrovni půdy, aby spory mohly proniknout snadněji do rostliny. Indiánské kmeny Hopi a Zuni ji rovněž zpracovávaly od pradávna. Kmen Zuni tuto houbu dokonce považoval za symbol koloběhu života a choval k ní hlubokou úctu. Houba se používá v obřadních, kulinářských a léčebných odvětvích. Původní obyvatelé jihozápadu Spojených států amerických používali sněť kukuřičnou k umělému vyvolání předčasných porodních bolestí, jelikož má podobné medicínské účinky jako námel, ale slabší, díky přítomnosti alkaloidu ustilaginu. Název huitlacoche (nebo cuitlacoche) pochází z nahuatlu, jazyka Aztéků, jimž se dodnes hovoří ve středním Mexiku. Vychází z označení "cuitlacochtli cuitla" (špína, odpadky a výkaly) a "cochtli" (spící), což nezní zrovna lákavě. Huitlacoche nabízí více bílkovin než běžná kukuřice a je zdrojem lysinu, esenciální aminokyseliny, která je důležitým stavebním prvkem pro všechny bílkoviny obsažené v našem těle. Sklízí se nedozrálé hálky, 2-3 týdny po infekci, kdy jsou vlhké, šťavnaté a po uvaření mají celé spektrum chutí – od houbové přes sladkou, pikantní, dřevitou až po zemitou a obsahují glycidy, bílkoviny, tuky, vitamíny a minerály. Vonné kompozice sněti kukuřičné obsahují sotolon (extrémně silná aromatická látka s typickým aroma rostliny pískavice řecké seno a javorového sirupu), vanilin a glukózu. Textura je měkká a žvýkavá. Dá se jíst syrová, často se restuje na ohni, přidává k sýru nebo chorizu. Je součástí španělských tacos, tamales a také omelet. Huitlacoche nemá dlouhou trvanlivost, proto se také konzervuje, mrazí a zavařuje. Vysloužila si přezdívku "Aztécký kaviár" nebo "mexický lanýž".

Zdroj:
https://www.growfruitandveg.co.uk/grape ... n-truffles
https://geedawn.wordpress.com/wp-conten ... g_1122.jpg
https://www.linkedin.com/posts/bill-car ... 76576-pWvC
https://fresh.iprima.cz/magazin/novinky ... bol-zivota
https://cs.wikipedia.org/wiki/August_Corda
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sn%C4%9B% ... %8Dn%C3%A1

mykolog a fytopaleontolog August Carl Joseph Corda (1809-1849)

[Moskevskaja]

Sněti jsou fascinující choroby našich polních plodin.
Je zajímavé, že tato sněť infikuje kukuřici přímo přes poškozené pletivo, jelikož sněti na pšenici infikují rostlinu přes květ, potažmo klíčící zrno a to jsou blízce příbuzné se snětí kukuřičnou. Zákrok proti nim to výrazně zjednodušuje.
U snětí na obilí nevidíte celou dobu žádný rozdíl oproti zdravému jedinci a až když se má objevit klas, tak místo něj vyroste zdegenerovaný patvar, jméno mazlavá nebo prašná sněť pšeničná mluví za vše.
Základní ochranou je u obilí moření osiva a jsou vyvinuty i mechanické metody čištění zrna, kdy se ultrazvukem očistí o veškeré mikroskopické spory. Já si vůbec nedokážu představit, jak se s tímto dalo bojovat dříve, pro dřívější zemědělce to musel být postrach. A to bychom mohli nakousnout momentálně trochu veřejnější téma historických mořidel na bázi těžkých kovů a jiných prudkých jedů že..

Je štěstí, že u kukuřice se nejedná o významný škodlivý činitel. Díky tomu není nikdy v kukuřici prováděno fungicidní ošetření. Respektive, fungicidní ošetření je skryto v přesně mířeném insekticidním zákroku proti zavíječi kukuřičnému, jelikož jeho housenky poškozují žírem palice a stonek až do zlomení a v palicích pak narůstá mykotoxiny produkující plíseň Fusarium do takové míry, že krmení ze siláže z takto požrané kukuřice může způsobit zmetání u březích krav, snížení dojivosti no prostě živočicháři by rostlinku utloukli. Pochopitelně asi to poslední, co potřebujete mít při silážování, je plesnivý vstupní materiál. Veškeré problémy se násobí. Přesný musí být zákrok kvůli skrytému způsobu života housenek, jdou zasáhnout pouze po vylíhnutí (pak už je to takový kukuřičný kůrovec..).
V průmyslovém měřítku se ale začínají používat parazitické vosičky, které udělají špinavou práci za insekticid. Mířené to musí být také dost přesně, žerou snůšky vajíček.
zde info k patogenu na rostlinolékařském portále: https://eagri.cz/public/app/srs_pub/fyt ... 564a|popis

Poměrně zajímavý je i fakt, že kukuřice je nepůvodní druh a přesto její nejvýznamnější škůdce nepůvodní není. Zavíječ kukuřičný je potvora pocházející z populací původně žijících na konopí a s příchodem nového druhu se pouze adaptoval. A to do tak odlišné míry, že populace žeroucí konopí a kukuřici má každá synchronizované rojení v jiný termín podle vývoje hostitelské rostliny (respektive to řídí asi teploty) a dokonce se asi už ani nenajdou pomocí feromonů..

Viz rostlinolékařský portál
"Zavíječ kukuřičný má dva biotypy, které se liší spektrem hostitelských rostlin a strukturou sexuálního feromonu. Jeden z biotypů žije výhradně na kukuřici, druhý biotyp na dvouděložných rostlinách. Nejvýznamnější je na kukuřici. Dále: konopí, proso, slunečnice, chmel, paprika, jabloně, širokolisté plevele (lebedy, merlíky, pelyňky, rdesna a kopřivy).
Je známo, že v mnoha případech se populace zavíječe napadajícího chmel líhne časově rozdílně než v případě kukuřice. Je to dáno genetickými a biochemickými rozdíly obou těchto populací. Některé populace z kukuřice nenapadají chmel, existují však také populace, které se přechodně i pravidelně mohou vyskytovat jak na chmelu, tak i na kukuřici.
Hostitelským spektrem biotypu škodícího na slunečnici jsou dvouděložné rostliny"

Téma amerického brouka vol. 2 jsem tady už profanoval. Dotáhli ho Amíci do Jugošky v devadesátých letech s potravinovou pomocí. Je to bázlivec kukuřičný, rostlinu žere larva i dospělec tohodle brouka, ale larva žijící v půdě je obávanější, zatím jsou větší škody pouze v teplejších oblastech. Do půdy se kvůli tomu sype insekticid v práškové formě. Takže hoši, děkujem!

Za sebe už jenom poznámku, že je v kukuřici plno slunéček a to po celou dobu vegetace, je to slunéčkový ráj. Já tam teda ty mšice nevidím, ale asi tam budou..