Císař Markus Aurelius
Společně s III Legio Italica, byla tato jednotka založena v roce 165 nebo 166 císařem Markem Aureliem, který nutně potřeboval další vojáky ke své válce proti germánské Markomanii. V té době, Markův bratr a spolucísař Lucius Verus bojuje ve válce proti Parthské říši. Je možné se domnívat, že legie vznikla díky oběma mužům. V jejím znaku byla vlčice legendárních bratří Romula a Rema. (Ve skutečnosti poněkud zajímavý výběr, protože Romulus zabil svého bratra.)
Signum legie-vlčice
Není známo, kde legie poprvé operovala, ale v r.171, je přítomnost druhé italské legie v Noricu bezpečně zjištěna. Je pravděpodobné, že legie byla spolu s I. Legio Adiutrix a III Legio Italica v rámci vojenského uskupení, které velel Publius Helvius Pertinax, budoucí císař. Tato skupina měla vojensky zajišťovat provincie Raetia a Noricum. Ve stejné době byli vojáci II a III Legio Italica zaneprázdněni výstavbou městských hradeb na Saloně (dnešní Split).
Během Markomanských válek, legie zůstaly na několika místech v blízkosti Dunaje, ale po r.180, si našly trvalé základny v Lauriacu (Lorch) u soutoku Ensu a Dunaje. V r. 205, byla tato základna přestavěna, a sloužila dále v provozu až do konce římské přítomnosti v Noricu.
Dne 1. ledna r.193, se stal Pertinax císařem, ale byl zabit po velmi krátkém panování. Bohatý senátor Didius Julianus, ihned usurpoval císařský stolec. Jakmile se tyto události donesly k uším guvernéra Panonie Superior Lucia Septima Severa, zvedl své legie a pochodoval na Řím, kde byl uznán jako císař. II Legio Italica, byla mezi jeho nejvěrnějšími vojáky, a mohla dále sehrát důležitou roli při zajišťování Norica. Byla císařem odměněna titulem Fidelis
( 'loajální'). Později, byly některé jednotky z legie zaměstnány během Severovi kampaně proti jeho soupeři Pescenniovi Nigerovi a Clodiovi Albinovi, a snad během jeho Parthských válek.
Ve třetím století, se II Legio Italica zúčastnila Maximinových válek v Dacii a nejméně v jedné kampani proti Vizigotům. Během konfliktu mezi císaři Gallienem a jeho rivalem Postumem, legie podporovala císaře Galliena, za což byla odměněna příjmení Pia Fidelis V V ( 'pětkrát věrný a pětkrát loajální'), Pia Fidelis VI VI, a konečně Pia VII Fidelis VII.
( sedmkrát věrný, sedmkrát loajální )
Detail polního opevnění legie.( legionář je super, opevnění je tragické. Hrotitá vazba, byla v úzkém dříku vázána krouceným provazem, do podoby křížené vazby.Navíc konce segmentů které byly vraženy do země, byly do 1/5 zasypány a obloženy drny). Na zničení této obrané fortifikace stačí kotlík fazolí do pěti žaludků..............
Legie byla stále v Lorchu v Noricu v době císaře Diokleciána, který založil I Legio Noricorum na pomoc II Legio Italica. O generaci později, je jedna legie převelena na Divitii (Deutz), hrad na dolním Porýní v blízkosti Kolína nad Rýnem. Díky tomuto oddělení se stala nezávislou legií II Legio Italica Divitensium, a hraje velmi důležitou roli v průběhu tažení na Řím za Constantina I Velikého a ve slavné bitvě u Milvianského mostu (r.312). Ve čtvrtém století toto dvojče legie II Italica patřilo k polní armádě.
Hmotová rekonstrukce hradu Divitie
Mezitím, druhá italská legie a I. Legio Noricorum stále hlídají na Dunaji v Lorch. II Italica Pia Fidelis je historicky doložena ještě na počátku pátého století. Jak je uvedeno výše, jejím znakem byla vlčice legendárních bratří Romula a Rema.
Údaje čerpány a přeloženy z:
article by Jona Lendering ©
Oxford Library
Ancient Warfare Magazine
Wikipedia
