Německo bitevní lodě třídy BRAUNSCHWEIG (1901 – 1906)

[Raiden]

Já to myslel tak, jestli tento závěr nebyl způsoben tím, že v té bitvě stálo na jedné straně moderní japonské rychlopalné střední dělostřelectvo a čínské starší těžké dělostřelectvo (navíc obsluhované o poznání hůře vycvičeným mužstvem) na straně druhé. Takže jestli to tak trochu nebyl mylný závěr...

[kacermiroslav]

Tak samozřejmě že to byl chybný závěr. Důkazem je následný vývoj bitevnich lodi v typ dreadnought.

[Raiden]

Ano, přesně tak jsem to myslel.

[jarl]

Když se podíváme na tu bitvu u ústí řeky Ja-lu, tak se sice japonské rychlopalné dělostřelectvo střední ráže prosadilo proti čínským křižníkům, které jednoduše rozstřílelo, ale na čínských obrněncích (které rozhodně nepatřily k nejsilnějším na světě) si vylámalo zuby a nebylo schopné si s jejich pancíři poradit. Takže pokud z této bitvy někdo vyvodil záměr, že v souboji bitevních lodí budou hrát důležitou roli děla střední ráže, bylo to v rozporu se skutečností.

[Raiden]

Jj, přesně tak.

[Polarfox]

A ještě než jí dostavěli začala rusko-japonská válka, ve které se ukázalo, že děla střední ráže jsou proti soudobým pancířům bitevních lodí neúčinná, takže tudy cesta nevede a bude naopak nutné posílit těžké dělostřelectvo. Ale to se dá konstatovat a řadě dalších konstrukčních řešení, která se v praxi neosvědčila.

Tohle není tak úplně pravda.

1) Opět - Je moderní zpětně aplikovat nějaký konsenzus, ale ten tehdy neexistoval. Zaprvé existovaly dva celkem vyrovnané tábory, které si braly z R-J války dost rozdílné lekce. Zadruhé každý národ to vyhodnotil různě.
2) Úkolem středního/"sekundárního" dělostřelectva té doby bylo s prominutím roz**bat protivníka na maděru při stále se zmenšující vzdálenosti od úvodu střetu (která ani na začátku nebyla nijak velká a to se nezměnilo prakticky až do doby těsně před WWI), než pak nablízko dostane ránu z milosti od těžkých děl do míst, kde je pancíř pro střední děla příliš silný. Role středního dělostřelectva nikdy (!) nebyla bojovat s pancířem, respektive ne s pancířem přílišné tloušťky. Ale měly si při očesávání protivníka logicky poradit i s jeho středním dělostřelectvem, jehož ochrana postupně rostla (aneb v podstatě hlavní prvek baterie bylo třeba chránit) až na sílu kolem cca v horním spektru kolem 150mm, navíc tvrzených. To už bylo pro děla ráže max. totožných cca 6 palců (150/152mm) dost až moc. Plus o něco rostla i vzdálenost, na kterou tato děla musela pracovat (jak díky lepšícímu se řízení palby, tak díky dokonalejším torpédům). Takže přišlo zvyšování ráže středních děl, které mělo tento vývoj kompenzovat. Tohle je výslovně i jeden z několika důvodů, proč Němci přešli na 170mm typ. Zároveň se nepočítalo s tím, že ochrana středních děl bude dále růst (což se potvrdilo...těsně před WWI ale pak začala výrazně opět růst bojová vzdálenost).

Nutno říci, že ani později mnoho států na střední dělostřelectvo nezanevřelo a nadále se plánovala jeho role ve střetu bitevních linií - patří tam přinejmenším Němci, Francouzi atp. Zároveň bitevní lodě si stále držely rozvrstvené pancéřování orientované více do plochy (což je, kromě těžkých HE granátů, i ochrana před smrští středního dělostřelectva). Nesmíme zapomínat na to, že Němci před válkou důsledně cvičili střelby ze 150mm baterií na dlouhé vzdálenosti (13-14 km) a při těchto cvičeních dosahovali úctyhodného procenta zásahů (z hlavy teď neřeknu, ale je to fakt hodně). Německé baterie dreadnoughtů byly určeny proti kapitálním jednotkám nepřítele (role proti torpédovým plavidlům byla čistě sekundární, ostatně byla tu proto určená terciární ráže). V reálu to později za války úplně nezafungovalo (například u Jutska na sebe obě strany vyflusaly tisícovky granátů střední ráže, které obvykle plují pod radarem, leč bez účinku), ale to neznamená, že nad tím někdo ještě na počátku války ohrnoval nos (a to i přes to, že při tehdejších rostoucích vzdálenostech už bude účinek středních děl i proti střednímu pancíři malý...i tak se účinek HE zdál být přínosný).

3) Těžké dělostřelectvo bylo třeba posílit tak jako tak kvůli rostoucí vzdálenosti a tedy řízení palby. Ale viz. výše, ani u prvních dreadnoughtů kvůli tomu střední dělostřelectvo moc netrpělo - pořád mělo svou roli a rozhodně to nebyl jen boj proti torpédovým plavidlům.

4) Za R-J války byly například proti pancíři neúčinné i japonské těžké granáty (protože se takto měly chovat) a zase tak moc je to netrápilo. Bitvu u Cušimy vyhrály (spolu se stavem ruských lodí odpovídajícímu zatížení pro dlouhou cestu a stavem moře) HE granáty. A nepotřebovaly k tomu prorazit žádný jen zbla silnější pancíř. Přičemž díky procentu plnění i takový 152mm granát dělal divy a že jich na Rusy přiletělo a zasáhlo. Největší sranda je, že se většinou ignorují ponaučení a dojmy obou přímých aktérů bojů (Japonsko a Rusko), kteří do toho mají co nejvíc kecat a zažili to na vlastní kůži

Když se podíváme na tu bitvu u ústí řeky Ja-lu, tak se sice japonské rychlopalné dělostřelectvo střední ráže prosadilo proti čínským křižníkům, které jednoduše rozstřílelo, ale na čínských obrněncích (které rozhodně nepatřily k nejsilnějším na světě) si vylámalo zuby a nebylo schopné si s jejich pancíři poradit. Takže pokud z této bitvy někdo vyvodil záměr, že v souboji bitevních lodí budou hrát důležitou roli děla střední ráže, bylo to v rozporu se skutečností.

No vidíš...a přitom ére "hail of fire" trvala dalších 10-15 let (celkově jsou to cca dvě desetiletí, kdy to bylo v módě a mělo to zároveň smysl) a u Cušimy vvydobili Japonci své snové vítězství právě i s velkou dopomocí středních děl. Možná to byla staromódní bitva v době přechodu k něčemu vyššímu/lepšímu, ale stále se počítá.

[kacermiroslav]

Ostatně vyhodnocení bitvy na řece Ja-lu generovalo chybný závěr, jako pro změnu před tím bitva mezi Italy a Rakušany u Visu. Opět pod dojmem taranování, se počítalo s čelním útokem a postupným probojováním se k nepříteli a následně jeho potopení klounem. Na druhou stranu se asi není čemu divit, protože těch bitev, podle kterých by se dala určovat konstrukce lodí, zase tak moc nebylo. Proto mohlo dojít k chybným závěrům.

[Raiden]

Jj, ty bitvy v tomto období byly snad jen tyto dvě - Vis a Ja-lu.

[Dzin]

Ne snad, určitě. Pokud nepočítáme Peruánsko-Chilskou válku a zdejší střet peruánského Huascáru s čilskými Blanco Encalada a Almirante Cochrane.

[Raiden]

Jj, tuhle válku jsem do toho nepočítal.

[kacermiroslav]

Kapitáni Braunschweig
KzS Ehrlich: Oct 1904 - Sep 1905
KzS Jacobsen: Sep 1905 - Sep 1907
KzS Eckermann: Sep 1907 - Sep 1908
KzS Schrader: Oct 1908 - Sep 1909
KzS Wilbrandt: Sep 1909 - Sep 1910
KzS v. Ammon: Sep 1910 - Jul 1912
KK Schrader: Aug 1912 - Nov 1912
KzS Thorbecke: Dec 1912 - Jul 1913
KzS Frhr. v. Dalwick zu Lichtenfels: Aug 1914
KzS Lans: Aug 1914 - Jul 1916
KzS Schmidt: Jul 1916 - Aug 1916
KK Mehnert: Aug 1916 - Dec 1916
KK Hertzer: Dec 1916 - May 1917
KL d. Res Wilde: May 1917 - Jun 1917
KK Paschen: Jun 1917 - Aug 1917
KK Claassen: Dec 1921
KK Meißner: Jan 1922 - Feb 1922
KzS Pfeiffer: Mar 1922 - Oct 1923
KzS Wieting: Oct 1923 - Jan 1925
KzS Hansen: Jan 1925 - Jan 1926

Kapitáni Elsass
KzS Pohl: Nov 1904 - Sep 1905
KzS Bachmann: Oct 1905 - Sep 1907
KzS Scheer: Oct 1907 - Sep 1909
KzS v. Rebeur-Paschwitz: Sep 1909 - Sep 1911
KzS Schaumann: Sep 1911 - Oct 1911
KzS Langemak: Oct 1911 - Apr 1912
KK Bartels: Apr 1912 - Aug 1912
KzS Maaß: Aug 1912 - Sep 1912
KK Bartels: Sep 1912 - Nov 1912
KzS Bölken: Dec 1912 - May 1913
KzS Langemak: Jul 1914 - Feb 1915
KzS Kühne: Feb 1915 - Nov 1915
KzS v. Lessel: Nov 1915 - Jul 1916
KK Hoffmann: Jul 1916 - Sep 1916
KK Kellermann: Sep 1916 - Dec 1916
KL d. Seewehr Bähr: Dec 1916 - Feb 1917
KK Mehnert: Feb 1917
KzS Kurtz: Feb 1917 - Mar 1918
KK Spitzner: Mar 1918 - Jun 1918
FK Krah: Oct 1918 - Dec 1918
LzS d. Res Nörmer: Dec 1918
KzS Prentzel: Feb 1924 - Sep 1925
KzS Brutzer: Oct 1925 - Sep 1927
FK/KzS Schultze: Sep 1927 - Sep 1929
FK/KzS Knoblock: Sep 1929 - Feb 1930

U dalších tří lodí z třídy zatím nedohledáno.