Dekret kutnohorský (18.1.1409)

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 6196
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Dekret kutnohorský (18.1.1409)

Příspěvek od kacermiroslav »

Dekret kutnohorský (Václav IV.)
18.1.1409

V áclav, z boží milosti římský král, vždy rozmnožitel říše, a český král. Důstojní nábožní milí! Ačkoliv jsme povinni přihlížeti ku prospěchu lidí vůbec, přece nesmíme býti přiznivi tak velice, že by snad prospěch těch, výhodami míst, časů a některých jiných okolností jsouce vázáni, s námi nějakým způsobem jsou spojeni, podléhal ztrátám a škodě. Ač zajisté každý člověk jest povinen každého člověka milovati, přece jest zapotřebí, aby toto milování vycházelo toliko u lásky zřízené; pročež cizinci dáti v lásce přednost před domácím jest řádné lásky zvrácení, ježto pravá láska vždy počíná u sebe sama a následovně se na potomstvo podle příbuzenství převádí. Poněvadž tedy národ německý, naprosto žádného práva obyvatelského v království Českém nemající, v rozličných obecného učení pražského záležitostech, jak nás toho věrohodná zpráva došla, osobil sobě k užívání tři hlasy, a národ český, téhož království pravý dědic, toliko jediný hlas má a jeho užívá, my pak za nepravé a velmi veslušné pokládajíce, aby cizinci a přistěhovalci v hojnosti požívali vyzískaného atatku obyvatel domácích, kteří po právu naň nárok mají, tito pak se cítili býti tíženi nevýhodou jeho nedostatku, přikazujeme vám tímto naším listem mocně a přísně, chtíce naprosto tak míti, abyste spatříce jej, ihned bez všelikého odmlouvání a vzdoru národ český ve všech radách, soudech, zkouškách, volbách a jakýchkoliv nijých jednáních a řízeních university svrchu řečené na způsob zřízení, které má národ francouzský na obecném učení pařížském, a jehož ostatní národové v Lombardii a v Itálii užívají, ke třem hlasům na každý způsob připustili, nechajíce jej odedneška navždy výsady těchto hlasů užívati a jí se těšiti. Jinak činiti nechtějte, ač chcete-li se vystříhati našeho nejtěžšího hněvu.

Dáno na Horách Kutných dne 18. měsíce ledna, království našich českého roku čtyřicátého šestého, římského pak třicátého třetího. Důstojným rektoru a celé obci učení pražského, nábožným našim milým.

Václav IV.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 6196
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Dekret kutnohorský (18.1.1409)

Příspěvek od kacermiroslav »

Dekret kutnohorský je listina vydaná 18. ledna 1409 králem Václavem IV. v Kutné Hoře. Upravoval počet hlasů jednotlivých národů na pražské univerzitě, čímž zásadně změnil její poměry. Českému národu udělil tři hlasy, zatímco ostatním národům (polskému, saskému a bavorskému) pouze jeden, čímž fakticky ovládl univerzitu český živel. Dekret byl vydán v době, kdy Václav IV. usiloval o podporu pražské univerzity pro svůj postoj k řešení papežského schizmatu na koncilu v Pise. Dekret změnil poměr hlasů na univerzitě tak, že český národ získal tři hlasy a ostatní národy dohromady jeden, což vyvolalo nesouhlas zahraničních mistrů a studentů. Dekret vedl k odchodu mnoha zahraničních mistrů a studentů z Prahy do jiných univerzit, zejména do nově založené univerzity v Lipsku.
Zdroj: (AI)

O vlastní sepsání textu dekretu se postarala reformní skupina a její zástupce Jeroným Pražský a právník Jan z Jesenice. Jan Hus byl tehdy nemocný a nemohl se tak sepsání účastnit. Hlavní dva tvůrci se rozjeli za králem na hrad Točník, kde v té době pobýval a snažili se jej přesvědčit o své verzi textu. V dobových pramenech se zmiňují, že mistři byli překvapení z toho, jak král Václav IV. k tomu sám velice pozitivně přistupoval a jak rychle došlo ke schválení Dekretu.

V důsledku vydání Dekretu opustilo univerzitu skoro 2000 profesorů a studentů, kteří poté pokračovali do Lipska, kde se zasloužili o založení univerzity. Někteří ale nakonec zakotvili v jiných univerzitách, jako ve Vídni, Krakově, Heidelbergu, Kolíně nad Rýnem a Erfurtu. I když se Dekret netýkal některých právníků, tak přesto odešli. Důvodem bylo zavedení češtiny. Akademická obec tak celkově přišla asi o 80% svých členů.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „ostatní“